Karel Zvářal: Tichá voda nám ornici odnáší
16.5.2021
Ani ozimem chráněná půda erozi zcela nezabrání.
Foto | Karel Zvářal
Krajní brázda slouží jako strouha.
Foto | Karel Zvářal
Je zajímavé, že zatímco odtěžený mohutný dub vyvolá bouřlivou reakci veřejnosti, odplavená centimetrová vrstva humusu, která se tvoří sto let, ji nechává celkem lhostejnou. Přitom v Česku žijí více než 3 miliony vlastníků pozemků, kteří se, až na nepatrné výjimky, o podobu svých zděděných polností příliš nezajímají. A když jim ekologicky smýšlející zemědělec nabídne výhodnější ekonomické využití, jen nevelká část vlastníků se k tomuto návrhu postaví vstřícně. Pro tu mlčící většinu je to prostě tak dobré, až je to podezřelé... Proto to necháme raději movitým gigantům?
Ale i to málo, co se podaří odkoupit a využít ve prospěch ekologie, má nesmírný význam! Bylo by však naivní domnívat se, že dosáhneme dřívější diverzity a denzity výskytu dnes vzácných, dříve naprosto běžných (obecných) druhů. A to z více důvodů, než je jen velkoplošné hospodaření. Dnes jde především o to, aby děti vůbec někdy mohly slyšet čiřikání koroptví, zpěv skřivana, vidět motýla, čmeláka či panáčkujícího zajíce. Alespoň v jednotkách kusů, o někdejší početnosti si můžeme nechat jen zdát. A takový sysel či křeček pravděpodobně zůstanou na úrovni exotických zvířat.
Niva pod lesem je rok od roku vyšší.
Foto | Karel Zvářal
Vytvořené meze pomohou nejen snížit působení vodní a větrné eroze, právě na nich mohou dříve hojné druhy vychovávat potomstvo a v minimálních počtech přežít. To jim kukuřičné a řepkové megalány plné pesticidů neumožní. Je zde však jediná výjimka, a tou je prase divoké. Tomu se v takové přetvořené krajině nebývale daří – a právě ono jako by bylo symbolickou paralelou k takto hospodařícím jedincům z lidské populace. Jim zjevně nevadí, že eroze odnáší každoročně tuny ornice z „jejich“ polí do úrodných nížin. Hlavně že byznys je úspěšný a komodita dobře prodejná. Ale kdo chce vidět působení těchto starodávných živlů, tomu postačí nakouknout do leteckých map, když už nemá čas projít se po zimním tání mezi poli. Tam o pohled na obnaženou matečnou horninu na nekonečných lánech není nouze.
Voda tekoucí z pole do lesa podemílá kořeny stromů a vytváří novou rokli
Foto | Karel Zvářal
Přiložené fotografie ukazují cestu kousku „rodné hroudy“ do světa. Byť je na poli ozim, vodní eroze si s rozmělněnou ornicí i tak poradí. Okrajová brázda už je potůčkem, který směrem dolů sílí, vytváří novou rokli, podemílá kořeny stromů. Údolní niva se tak zvyšuje každým rokem o několik milimetrů až centimetrů na úkor výše položených polí. Výsledek je ten, že po několika dekádách velkoplošného zemědělství je spodní část dřívější rokle srovnaná s okolním terénem, dále po toku je potok v naplavenině na stejné úrovni, jako kdysi dávno natažený plot vedle dnes podmáčeného chodníčku.
Splavenou ornici je lépe zachytávat hned na začátku, pod polem, čímž se předejde zanášení vodotečí bahnem a kamením.
Foto | Karel Zvářal
K nápravě popsaných prohřešků je nejvyšší čas. Přitom postačí zmenšit velikost honů, vytvořit záchytné meze a zatravněné údolnice, volit vhodnou skladbu plodin na erozních pozemcích a dobře zvažovat, zda je nutné časté obracení půdy. Ano, ono se to snadněji řekne, než převede do praxe. Ta megalomanie a odcizení se přírodě zakořenila natolik, že odpor k „novotám“ ze strany agrární lobby je očekávatelný. Snad si ale většina zákonodárců uvědomí, že žít na dluh není možno do nekonečna. Zemědělství není jen o výživě národa a ekonomice hospodaření. Je třeba znát míru a zavčasu zatáhnout za záchranou brzdu. Zrníčko ornice k zrníčku, jeden živočišný druh za druhým – a „najednou“ je z dřívější kulturní pestré krajiny pustá polopoušť. Místy již bez humusu, neúrodná, bez života.
Zatravněná údolnice s výskytem zajíce, koroptve, kvíčaly, skřivana, strnada i hmyzu.
Foto | Karel Zvářal
Kdo z vlastníků se cítí být jen trochu českým patriotem, měl by tomuto velikášskému trendu vystavit stopku. Ekologie a zemědělství byla pro naše někdejší představitele třešinkou na dortu – rozuměj – zbytnou součástí ekonomiky. Čas však ukázal pravdivost Švejkovy hlášky, že „mejlej se i ministři“. Na stavu agrární krajiny je to vidět zcela zřetelně. Intenzivní exploatace krajiny a druhová diverzita jsou dva neslučitelné pojmy. Kdo to nevidí či nechce vidět, s tím nemá cenu diskutovat. Je třeba naslouchat takovým odborníkům, kteří dovedou skloubit ekonomii s ekologií. A ono to opravdu jde, mnohé příklady čekají na následování.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Zemědělci dostanou více času na přípravu protierozních opatření
Přísnější pravidla proti erozi zemědělské půdy začnou platit až příští rok
Farmáři mohou čerpat dotace na sázení stromů na zemědělské půdě
Další články autora |
Karel Zvářal: Šoupálkovník
Karel Zvářal: Rosa, jinovatka a mlha – kapénková závlaha zadarmo
Karel Zvářal: Tolerance k celoplošnému petardování je tichá podpora zlaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (147)
Miroslav Vinkler
16.5.2021 07:51Jedná se o závažný, letitý a přitom státem neřešený problém. Škody jsou obrovské, jeden cm půdy se tvoří nejméně sto roků, ale...
Zde si dovolím upozornit, že v důsledku degradace zemědělských půd se snížila retenční schopnost půdy v ČR o neuvěřitelných 3.4 mld m3 srovnej s velikosti největší nádrže v ČR Lipno - 15 mil. m3 vody.
Místo toho, abychom plošně napravili tento krajinný umělý defekt , viz projekt Zdoňov, plánují se výstavby desítek umělých nádrží údajně nepostradatelných, ve skutečnosti další mil. m3 betonu a železa do krajiny, často do velmi cenných lokalit z hlediska biodiverzity.
Pýchou českého zemědělství byly také jihomoravské černozemě, ale už se nemluví o tom, že jsme je de facto nechali úspěšně zlikvidovat a dnes je to pouze zlomek bývalého bohatství.
Lepší než pracovat se zemědělci a podporovat domácí výrobu je pro EU dovážet levnější produkty z Brazílie a přihlížet deforestaci Amazonie.
Končím otřepaným, ale pravdivým "Velebnosti, to je hnus. "
Odpovědět
Zde si dovolím upozornit, že v důsledku degradace zemědělských půd se snížila retenční schopnost půdy v ČR o neuvěřitelných 3.4 mld m3 srovnej s velikosti největší nádrže v ČR Lipno - 15 mil. m3 vody.
Místo toho, abychom plošně napravili tento krajinný umělý defekt , viz projekt Zdoňov, plánují se výstavby desítek umělých nádrží údajně nepostradatelných, ve skutečnosti další mil. m3 betonu a železa do krajiny, často do velmi cenných lokalit z hlediska biodiverzity.
Pýchou českého zemědělství byly také jihomoravské černozemě, ale už se nemluví o tom, že jsme je de facto nechali úspěšně zlikvidovat a dnes je to pouze zlomek bývalého bohatství.
Lepší než pracovat se zemědělci a podporovat domácí výrobu je pro EU dovážet levnější produkty z Brazílie a přihlížet deforestaci Amazonie.
Končím otřepaným, ale pravdivým "Velebnosti, to je hnus. "
JS
Jiří Svoboda
16.5.2021 09:04 Reaguje na Miroslav VinklerAle zemědělský nobeláč Zdoňov není bohužel koncipován pro zmírnění záplav a zabránění eroze, a tím je i nižší jeho schopnost zadržení vody v krajině, než by mohla být. Já bych ho jako mustr nevydával.
Já mnohem více fandím koncepci pana Kvítka.
Odpovědět
Já mnohem více fandím koncepci pana Kvítka.
Miroslav Vinkler
16.5.2021 09:42 Reaguje na Jiří SvobodaDobře, aby dušička měla klid,doplňuji " Místo toho, abychom plošně napravili tento krajinný umělý defekt podle doporučení odborníků např. prof. Kvítko ,v některých případech také dle projektu Zdoňov..."
Spokojen ?
Odpovědět
Spokojen ?
TK
Tomáš Kvítek
16.5.2021 11:32 Reaguje na Miroslav VinklerDiky, ale jmenuji se Kvitek, takže dle Kvítka. Díky za pochopení.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.5.2021 21:41 Reaguje na Tomáš KvítekO modelu Zdoňov jsem četla, že ten přístup je aplikovatelný ve volné krajině i ve městech, potenciálně využitelný firmami a majiteli pozemků, a že jeho cílem je nejen zlepšení zadržování vody a návrat původní biodiverzity, ale také možnost adaptace krajiny i měst na klimatické ohrožení. ( https://roklen24.cz/prave-se-stalo/projekt-model-zdonov-muze-zachranit-cr-pred-suchem-nove-se-inkubuje-v-up21/)
Podstatnou výhodou modelu Zdoňov je, že byl v praxi zrealizován a může tak být hodnocen, ověřován a rozvíjen. V jaké fázi je projekt Vaší koncepce? Je někde realizován a může tak už dnes posloužit jako model použitelný pro určitý typ krajiny poškozené příliš intenzivním zemědělstvím a vodohospodářskými úpravami?
Odpovědět
Podstatnou výhodou modelu Zdoňov je, že byl v praxi zrealizován a může tak být hodnocen, ověřován a rozvíjen. V jaké fázi je projekt Vaší koncepce? Je někde realizován a může tak už dnes posloužit jako model použitelný pro určitý typ krajiny poškozené příliš intenzivním zemědělstvím a vodohospodářskými úpravami?
JS
Jiří Svoboda
17.5.2021 09:16 Reaguje na Majka KletečkováDobrý den paní Kletečková
Máte nějaký odkaz, že by byl model Zdoňov již v praxi zrealizován?
Ono je asi potřeba chápat vodu v krajině komplexněji.
Pokud je déšť mírný a půda vyschá, veškerý se zasákne. Tam není co řešit.
Pokud je sucho, potřebujeme hlavně vodu zasakovat a nechat málo odtékat a odpařovat
Pokud je slejvák, potřebujeme v místě co nejvíce vody zadržet a nechat hlavně vsáknout nebo jen pomalu odtéci.
A když se podíváte na projekt Zdoňov, můžete si sama lehce odvodit, jaké potřebné funkce plní dobře a jaké hůře. Pouze si číst chvalozpěvy pro pochopení nestačí.
Odpovědět
Máte nějaký odkaz, že by byl model Zdoňov již v praxi zrealizován?
Ono je asi potřeba chápat vodu v krajině komplexněji.
Pokud je déšť mírný a půda vyschá, veškerý se zasákne. Tam není co řešit.
Pokud je sucho, potřebujeme hlavně vodu zasakovat a nechat málo odtékat a odpařovat
Pokud je slejvák, potřebujeme v místě co nejvíce vody zadržet a nechat hlavně vsáknout nebo jen pomalu odtéci.
A když se podíváte na projekt Zdoňov, můžete si sama lehce odvodit, jaké potřebné funkce plní dobře a jaké hůře. Pouze si číst chvalozpěvy pro pochopení nestačí.
MK
Majka Kletečková
17.5.2021 21:44 Reaguje na Jiří SvobodaV roce 2019 byl zrealizován na malém území v okolí obce Zdoňov ( httpss://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/219411000140619-udalosti-v-regionech/obsah/703620-vratit-vodu-do-vysusene-krajiny).
Stav v roce 2020: Model Zdoňov byl realizován na ploše dvaceti čtverečních kilometrů, kde obnovil původní zadržování vody v krajině pomocí obnovy toků, mokřadů, rybníků a tůní. Dále pak došlo ke zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině, včetně návrhu nových lesů a dalších úprav pro zlepšení biodiverzity. Klíčovým opatřením je i znefunkčnění systému odvodnění pastvin, luk a orné půdy, především pak částečné odstavení meliorací – soustav trubek a kanálů v krajině, které původně měly pomoci zemědělcům k lepšímu hospodaření.
Projekt se zabývá nejen fyzickou realizací, ale klade důraz i na základní know-how, jež bude použitelné i jinde. (https://www.zememeric.cz/model-zdonov-pro-navrat-vody-do-krajiny-jak-by-mohli-geodeti-pomoci/).
Odpovědět
Stav v roce 2020: Model Zdoňov byl realizován na ploše dvaceti čtverečních kilometrů, kde obnovil původní zadržování vody v krajině pomocí obnovy toků, mokřadů, rybníků a tůní. Dále pak došlo ke zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině, včetně návrhu nových lesů a dalších úprav pro zlepšení biodiverzity. Klíčovým opatřením je i znefunkčnění systému odvodnění pastvin, luk a orné půdy, především pak částečné odstavení meliorací – soustav trubek a kanálů v krajině, které původně měly pomoci zemědělcům k lepšímu hospodaření.
Projekt se zabývá nejen fyzickou realizací, ale klade důraz i na základní know-how, jež bude použitelné i jinde. (https://www.zememeric.cz/model-zdonov-pro-navrat-vody-do-krajiny-jak-by-mohli-geodeti-pomoci/).
Jan Knap
17.5.2021 23:33 Reaguje na Majka KletečkováMě se líbí přístup Tomáše Kvítka, který se snaží nad vším zamýšlet ve všech souvislostech. Můžete napsat konkrétní rozlohu území, kde byl projekt Zdońov fyzicky proveden?? Těch dvacet kilometrů čtverečných o kterých píšete v roce 2020 je pouze studium proveditelnosti. Mě zajímá skutečná rozloha území, kde byl fyzicky proveden. Petrův Zdar
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.5.2021 13:07 Reaguje na Jan KnapTo se pane Knape shodujeme a pokud se budou psát o Zdoňovu jen pochvalné bláboly, spíše to snaze chránit krajinu uškodí, než pomůže.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.5.2021 15:44 Reaguje na Jan KnapMně se přístup pana Kvítka také líbí (na základě jeho článků na ekolistu). Proto jsem na něho vznesla dotaz, zda byl někde aplikován, případně v jaké fázi se realizace jeho přístupu nachází. (16.5.2021 21:41) Čím více nástrojů pro navracení vody do krajiny bude, tím lépe. U modelu Zdoňov si hodně cením toho, že tato studie proveditelnosti už existuje a je zájemcům k dispozici.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.5.2021 15:46 Reaguje na Majka KletečkováNapsala jsem dnes dotaz na realizaci přímo panu Malíkovi. V mailu mi odpověděl, že byla fyzicky provedena revitalizace části jednoho přítoku Zdoňovského potoka v délce 1,2 km s 11 tůněmi a pokračuje zhotovování dalších tůní podle toho, jak jim síly stačí.
Už teď prý se počítá s realizací projektů, jejichž cílem bude zádrž vody v celé ploše povodí Zdoňovska, jeden z projektů má řešit např. několik kilometrů toku, kde je navrženo cca 70 tůní, výsadba tisíců stromů na kilometrech nových mezí, odstavení desítek ha melioračních zařízení se vznikem stovek ha nových mokřadů. Část nákladů uhradí státní dotace, částečně to bude muset spolek Živá voda kofinancovat sám. Další realizace tedy hodně závisejí i na obstarání financí.
Odpovědět
Už teď prý se počítá s realizací projektů, jejichž cílem bude zádrž vody v celé ploše povodí Zdoňovska, jeden z projektů má řešit např. několik kilometrů toku, kde je navrženo cca 70 tůní, výsadba tisíců stromů na kilometrech nových mezí, odstavení desítek ha melioračních zařízení se vznikem stovek ha nových mokřadů. Část nákladů uhradí státní dotace, částečně to bude muset spolek Živá voda kofinancovat sám. Další realizace tedy hodně závisejí i na obstarání financí.
Karel Zvářal
18.5.2021 16:40 Reaguje na Majka KletečkováTůně jsou pro diverzitu i MVC fajn, jen doufám, že je dělají hluboké, aby to nebyly krmítka pro volavky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.5.2021 16:08 Reaguje na Karel ZvářalZde jenom postesknutí - kdyby erár vysolil potřebné peníze a nechal Ing.Malíka udělat Zdoňov jako demonstrační příklad, byli bychom o kus dál.
Místo toho se financují slaboduché až škodlivé věci,projektů kde blbost mlátila o stůl jsem už taky zažil.
Odpovědět
Místo toho se financují slaboduché až škodlivé věci,projektů kde blbost mlátila o stůl jsem už taky zažil.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.5.2021 09:12 Reaguje na Miroslav VinklerKdyž loni udeřila první vlna covidu, prakticky se zastavil dovoz. Nepoučili jsme se a pokračujeme v plundrování Matky a Táty přírody. Jenže ono se nám to vrátí. Člověk si hraje na pána tvorstva, přičemž je jedno z nejzbytečnějších koleček v soukolí přírody a rozhodně není její vládce. Když v roce 2004 v Ázii udeřila velká vlna tsunami, zahynulo skoro čtvrt miliónů pánů tvorstva. Před pár roky si uprdla na Islandu ta sopka s tím nevyslovitelným jménem a naráz na většině Zeměkoule nelétala letadla pána tvorstva. Loni udeřil Covid. Takový malý hajzl, který není ani pořádně vidět. Populace pána tvorstva byla naráz doslova ochromena. Prakticky se zastavila doprava, všichni jsme seděli doma a pán tvorstva se třepal strachy před covidem, s kterým si dod dneška neví rady. Asi jsme nepoučitelní a možná nakonec příroda dojde k závěru, že jako zbytečný druh musíme vyhynout.
Odpovědět
Sl
Slovan
16.5.2021 10:19 Reaguje na Miroslav VinklerZa odlesňování brazilské Amazonie může váš oblíbenec Bolsonaro a jeho banda. Do té doby, než tenhle blbeček nastoupil byla totiž Brazílie vzorem pro další státy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
16.5.2021 13:05 Reaguje na SlovanNení to pravda, deforestace Amazonie začala dávno před Bolsonarem.
Za odlesňováni Amazonie může EU a USA v první řadě. Kdyby nebraly levné zemědělské produkty a suroviny, nebyl by důvod odlesňovat.
Odpovědět
Za odlesňováni Amazonie může EU a USA v první řadě. Kdyby nebraly levné zemědělské produkty a suroviny, nebyl by důvod odlesňovat.
ss
smějící se bestie
16.5.2021 13:46 Reaguje na Miroslav VinklerOno to začalo poptávkou to dřevu z Amazonie.
Odpovědět
Sl
Slovan
16.5.2021 21:45 Reaguje na Miroslav VinklerJenže výrazný útlum nastal za vlády Luly a poté Dilmy, kteří zavedli kvalitní ochranu přírody obecně. Teď přišel Bolsonaro, všechny zákony ruší nebo osekává a deforestace nabírá obrátky. Kdo jiný by tedy za tento trend mohl, když ne Bolsonaro? Proč ste mimochodem nezmínil kromě EU a US i Čínu? Aha, ta asi nevadí... ta je pro vás evidentně svatá.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.5.2021 09:22 Reaguje na SlovanMyslím, že je třeba rozlišovat, zda po Brazílii chceme dřevo nebo jiné zemědělské produkty. Pokud budeme žádat jen dřevo, k deforestaci nebude docházet, pouze se bude měnit deštný prales na deštný hospodářský les a ten bude opravdu fungovat jako plíce planety.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
17.5.2021 09:50 Reaguje na Jiří SvobodaTypický omyl technokrata , neví a nechápe ,co je to biodiverzita a její význam pro ekosystémy.
Odpovědět
JS
Miroslav Vinkler
17.5.2021 16:17 Reaguje na Jiří Svoboda"deštný hospodářský les" v tom se mýlíte.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.5.2021 21:49 Reaguje na Miroslav VinklerPrales je bezzásahový les.
Hospodářský les je les, v němž se nenechají stromy zetlít, nýbrž se ty zralé vytěží.
Přívlastek "deštný" získává les či prales svou polohou v místech častých srážek.
V čem se tedy mýlím?
Odpovědět
Hospodářský les je les, v němž se nenechají stromy zetlít, nýbrž se ty zralé vytěží.
Přívlastek "deštný" získává les či prales svou polohou v místech častých srážek.
V čem se tedy mýlím?
Karel Zvářal
17.5.2021 22:00 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, spousta organismů (houby, hmyz) je vázána na mrtvé dřevo. Těžbou a odvozem zralých stromů byste vynechal důležitý segment biocenozy. Aspoň menší část bych tedy nechal přírodě.
Ale pořád lepší hospodářský les, než žádný, a místo něj zem. produkty pro zbytek světa.
Odpovědět
Ale pořád lepší hospodářský les, než žádný, a místo něj zem. produkty pro zbytek světa.
JS
Jiří Svoboda
18.5.2021 13:13 Reaguje na Karel ZvářalPřesně tak jsem to pane Zvářale myslel!
Ony by se stejnak odvážely jen ty hospodářsky zajímavé části a jistě ne všech stromů, takže by tam stejně spousta dřeva na rozklad zůstala.
Upřímně mne ta shoda s vámi potěšila (pokud vám to nevadí).
Odpovědět
Ony by se stejnak odvážely jen ty hospodářsky zajímavé části a jistě ne všech stromů, takže by tam stejně spousta dřeva na rozklad zůstala.
Upřímně mne ta shoda s vámi potěšila (pokud vám to nevadí).
Karel Zvářal
18.5.2021 16:37 Reaguje na Jiří SvobodaTa Brazílie už přišla o 85-90% Antlantského pra/lesa (cca 1000000 km2), Amazanoie měla zůstat tabu. Těžba pralesa probíhá i v rovníkové Africe, ale nijak odvázaný z toho nejsem. To může být začátek konce...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.5.2021 21:08 Reaguje na Karel ZvářalAsi sám cítíte, že Amazonie ladem ležet nezůstane. Můj názor, co s tím, znáte.
Odpovědět
Sl
Slovan
19.5.2021 11:15 Reaguje na Jiří SvobodaChápete vůbec, že problém není těžba dřeva jako takového (až na vyjímky), ale že problém je VYPALOVÁNÍ kvůli pastvě a půdě pro různé plodiny? Jako je krásný, že chcete udělat z části Amazonie hospodářský les s udržitelným způsobem hospodaření, ale to deforestaci fakt nezastaví. Tomu pomůže jen tvrdá politika ochrany životního prostředí a následné vymáhání ze strany státu. A to s Bolsonarem, pokud se bavíme o Brazílii, nečekejme. Tam se musí změnit vláda, která musí opět nastartovat ochranu životního prostředí, která tam jeden čas úspěšně fungovala a která přinesla i jasné výsledky.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2021 15:43 Reaguje na SlovanTo s vámi plně souhlasím. To vypalování je problém. Pokud tedy z Brazílie budeme nakupovat kulatinu, řezivo či překližky a ne maso a plodiny, začnou dělat, co je rozumné. Bolsonáro Nebolsonáro.
Ale k tomu je třeba jasný hlas ochránců přírody, že rozumné kácení a využívání dřeva je žádoucí činnost a ne zločin.
Takže chápu to vůbec a snad teď i vy.
Odpovědět
Ale k tomu je třeba jasný hlas ochránců přírody, že rozumné kácení a využívání dřeva je žádoucí činnost a ne zločin.
Takže chápu to vůbec a snad teď i vy.
MK
Majka Kletečková
17.5.2021 21:55 Reaguje na Jiří SvobodaMyslím, že spíše než o plíce planety jde o zachování mimořádně bohaté biodiverzity a ekologických systémů, které jsou svého druhu na světě jedinečné. Vaše uvažování je v této věci opravdu technokratické.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.5.2021 13:27 Reaguje na Majka KletečkováDoufám, že "technokratické" nepovažujete za sprosté slovo.
A to si opravdu myslíte, že když se jednou za 10 let do pralesa vjede s mechanizací a poničí se tam tím třeba 5% rostlin, že to s biodiversitou nějak pohne? Takto uvolněné ekologické niky budou do roka velmi ochotně obsazeny a za 3 roky nepoznáte, že tam bylo na poškozených místech něco děláno. Tam není potřeba přírodu k čemukoliv přemlouvat!
Ale udělat experiment v malém, to je nejdůležitější. Ať se ukáže, jestli mám či nenám pravdu. Každopádně to nejhorší by bylo, dát na "ekology" a nevyzkoušet to.
Odpovědět
A to si opravdu myslíte, že když se jednou za 10 let do pralesa vjede s mechanizací a poničí se tam tím třeba 5% rostlin, že to s biodiversitou nějak pohne? Takto uvolněné ekologické niky budou do roka velmi ochotně obsazeny a za 3 roky nepoznáte, že tam bylo na poškozených místech něco děláno. Tam není potřeba přírodu k čemukoliv přemlouvat!
Ale udělat experiment v malém, to je nejdůležitější. Ať se ukáže, jestli mám či nenám pravdu. Každopádně to nejhorší by bylo, dát na "ekology" a nevyzkoušet to.
VM
Vladimir Mertan
16.5.2021 09:06Ako to celé vyriešiť? V článku nie je spomenutý problém strojov na obrábanie pôdy. Drobní poľnohospodári ešte stále používajú legendárne zetory 25. Nový cenovo dostupný menší traktor neexistuje.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.5.2021 09:33 Reaguje na Vladimir MertanZetor i pro malé farmáře vyrábí traktory. Jedná se o řadu Compax, Utilix a Hortus. Jenže proč by si zemědělec pořizoval nový traktor, když mu ten jeho starý pořád funguje? Pětadvacítky byly vlastně geniální stroje s minimální údržbou a průměrně zručný zemědělec je schopen si udělat i základní servis. Tak proč by investoval do nového stroje?
Odpovědět
VS
Vilda Smakal
16.5.2021 16:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo to určitě....pětadvacítka nic neuvezla, to byl vergl k ničemu, jen na tahání pár malých věcí. Padesátka už byla někde jinde, tam bych souhlasil.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.5.2021 09:47Vraťme se k původu našich půd. Všechny vznikly erozí a to buď vodní, větrnou, nebo mrazovou, která horniny drolila na jemnější částečky. K tomu všemu přibyl humus splavovaný, přinesený větrem a nebo vzniklý rozkladem rostlin na těchto půdách. Je otázkou, jak je který druh půdy schopen absorbovat srážky a jak odolávat větrné erozi. Ano, vhodně umístěné meze,
polní cesty se záchytnými příkopy, průlehy a remízky hrají velkou roli
při zabránění erozním jevům, ale eroze se nebude konat, pokud bude voda
zasakovat a nebo bude půda chráněna vegetací chránící ji před větrem.
Pokud se nevrátíme k obnovení vodozádržné a zasakavé funkci půd, tak nám nepomohou žádné další úpravy krajiny. Půjde pouze o přesuny "jaloviny",
ale ne úrodné půdy. Některé rostliny si s jalovinou a minerálními hnojivy
vystačí, ale degradace půdy se jejich pěstováním pouze zvětšuje. Než
odtěžovat a zpět na pole navážet zeminu zachycenou například mezí, tak
je lépe samotnému splachu zabránit díky tomu zásaku a vhodně zvoleným
plodinám. Od toho jsou ale zemědělští odborníci, kterých se bohužel
mnohde nedostává. Nechci se dotknout některých "farmářů", ale právě
z jejich polí pochází hlína , která zapľavila dva dny po sobě tento
týden Šilheřovice na Hlučínsku( jedno z mých oblíbených výletních míst).
Samozřejmě přívalový déšť je přívalový déšť, ale orba a řádkování
výsevů kukuřice z kopce dolů nesvědčí o odbornosti "farmářů". Znám
dobře i podobně postižené Jakartovice a je to jako přes kopírák
a to je krajina, kde spousta mezí, průlehů a remízků zůstala dodnes
zachována, ale co se změnilo, tak je sporadická živočišná výroba, polí
bez hnoje a bez pícnin. Každý ví, jak hluboko třeba koření vojtěška
a jak je schopna vytvořit kanálky do půdy pro zásak dešťů, Každý ví,
o kolik zvýší na své zahrádce vododržnost půdy třeba rašelinou, či
kompostem a to je ten prazáklad devastace půd po sametu. I ti zlí
komunisti věděli to, že vystudovaný agronom ví lépe, kam co zasadit
a čím pole osít, než nadšený laik, který se vrhnul na farmáření, ale
je tlačen trhem k tomu, že pěstuje to, co vynáší, ale co půdu ničí.
V rychlou nápravu půdních celků na menší bohužel nevěřím díky těm
vlastnickým vztahům, ale daleko rychlejší můžou být uvážené osevní
postupy a ukončení zhovadilosti jménem biopaliva a biomasa likvidována
v teplárnách a bioplynovkách. Tento nevratně zmařený humus půdě schází
a k čemu nám budou i ty meze, když bude nezasáknutá voda stát a hnít na
udusaných polích bez humusu a půdních organismů? Před chvílí tu byl
zase liják a má půda na zahradě plná humusu vodu zasákla a 100 let
funkční drenáž odvede vodu z původního bažinatého pozemku bez splachu
půdy. Takže ano i ty meze, které ale budou na dlouhé lokte, ale hlavně
co nejdřív změnit zemědělskou politiku ve prospěch navýšení humusu
v půdě. Zdravější půda= čistší voda= více živých organismů= zdravější
životní prostředí. Začínejme tak od prazákladu všeho a to půdy a vody!
Odpovědět
polní cesty se záchytnými příkopy, průlehy a remízky hrají velkou roli
při zabránění erozním jevům, ale eroze se nebude konat, pokud bude voda
zasakovat a nebo bude půda chráněna vegetací chránící ji před větrem.
Pokud se nevrátíme k obnovení vodozádržné a zasakavé funkci půd, tak nám nepomohou žádné další úpravy krajiny. Půjde pouze o přesuny "jaloviny",
ale ne úrodné půdy. Některé rostliny si s jalovinou a minerálními hnojivy
vystačí, ale degradace půdy se jejich pěstováním pouze zvětšuje. Než
odtěžovat a zpět na pole navážet zeminu zachycenou například mezí, tak
je lépe samotnému splachu zabránit díky tomu zásaku a vhodně zvoleným
plodinám. Od toho jsou ale zemědělští odborníci, kterých se bohužel
mnohde nedostává. Nechci se dotknout některých "farmářů", ale právě
z jejich polí pochází hlína , která zapľavila dva dny po sobě tento
týden Šilheřovice na Hlučínsku( jedno z mých oblíbených výletních míst).
Samozřejmě přívalový déšť je přívalový déšť, ale orba a řádkování
výsevů kukuřice z kopce dolů nesvědčí o odbornosti "farmářů". Znám
dobře i podobně postižené Jakartovice a je to jako přes kopírák
a to je krajina, kde spousta mezí, průlehů a remízků zůstala dodnes
zachována, ale co se změnilo, tak je sporadická živočišná výroba, polí
bez hnoje a bez pícnin. Každý ví, jak hluboko třeba koření vojtěška
a jak je schopna vytvořit kanálky do půdy pro zásak dešťů, Každý ví,
o kolik zvýší na své zahrádce vododržnost půdy třeba rašelinou, či
kompostem a to je ten prazáklad devastace půd po sametu. I ti zlí
komunisti věděli to, že vystudovaný agronom ví lépe, kam co zasadit
a čím pole osít, než nadšený laik, který se vrhnul na farmáření, ale
je tlačen trhem k tomu, že pěstuje to, co vynáší, ale co půdu ničí.
V rychlou nápravu půdních celků na menší bohužel nevěřím díky těm
vlastnickým vztahům, ale daleko rychlejší můžou být uvážené osevní
postupy a ukončení zhovadilosti jménem biopaliva a biomasa likvidována
v teplárnách a bioplynovkách. Tento nevratně zmařený humus půdě schází
a k čemu nám budou i ty meze, když bude nezasáknutá voda stát a hnít na
udusaných polích bez humusu a půdních organismů? Před chvílí tu byl
zase liják a má půda na zahradě plná humusu vodu zasákla a 100 let
funkční drenáž odvede vodu z původního bažinatého pozemku bez splachu
půdy. Takže ano i ty meze, které ale budou na dlouhé lokte, ale hlavně
co nejdřív změnit zemědělskou politiku ve prospěch navýšení humusu
v půdě. Zdravější půda= čistší voda= více živých organismů= zdravější
životní prostředí. Začínejme tak od prazákladu všeho a to půdy a vody!
Miroslav Vinkler
16.5.2021 13:08 Reaguje na Břetislav MachačekTo bychom nesměli mít ministerstvo zemědělství v personální podobě jako je dnes , včera a před dvaceti lety. V moci agrobaronů.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
16.5.2021 13:48 Reaguje na Miroslav VinklerPřed 30roky neproběhly pořádně restituce sedláků.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.5.2021 14:07 Reaguje na smějící se bestieNa druhé straně restituce církví proběhly pořádně. Ty leckdy dostaly i majetky na které neměly nárok.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
16.5.2021 11:17A zanáší rybníky. Které nejsou pravidelně odbahňovány a je jich stále málo. Nejen těch velkých, ale i " kachňáků " do 1ha.
A meze jsou stále daněny, jako ostatní orná půda.
Odpovědět
A meze jsou stále daněny, jako ostatní orná půda.
PB
Petr Blažek
16.5.2021 11:59Bohužel celý příspěvek je psaný více ideologicky než prakticky. Jak sám zmiňujete eroze byla vždy. Rozdíl je v tom, že dnes nikdo nečistí ty zanesené potůčky a rybníčky jako v minulosti. Protože dříve měli malí zemědělci okolo loučky a ba je mohli spravovat tak se museli starat také o ty vodoteče. Jak správně popisuje pan Macháček začátek a konec je ve zpracování půdy tak aby vsakovala vodu co možná nejvíce.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
16.5.2021 13:43 Reaguje na Petr BlažekZe by tedy např. teď v Šilhéřovich, neuměli zemědělci hospodařit? Tomu se nechce věřit.
Určitě udělali vše dle vsech vyhlášek a nařízení. To co je základní poučkou, že když je intenzita srážky větší jak intenzita vsaku (vše v mm/min) tak ten odtok a eroze musi nastat, chápe málokdo. A když chápe, tak nechce činit. Co více k článku dodat. Tato teoretická premisa je nezpochybnitelná. Stejně jako to, většina účastníků této diskuse neskočí 2 m do výšky.
Odpovědět
Určitě udělali vše dle vsech vyhlášek a nařízení. To co je základní poučkou, že když je intenzita srážky větší jak intenzita vsaku (vše v mm/min) tak ten odtok a eroze musi nastat, chápe málokdo. A když chápe, tak nechce činit. Co více k článku dodat. Tato teoretická premisa je nezpochybnitelná. Stejně jako to, většina účastníků této diskuse neskočí 2 m do výšky.
PB
Petr Blažek
16.5.2021 16:43 Reaguje na Tomáš KvítekNěco ovlivnit lze a něco ne. Víte sám že když je půda nasycená tak voda teče a je jedno jestli tam je pole, louka nebo les. Naše zkušenosti jsou, že právě louky a pastviny zadržují vodu nejméně. A když se voda rozeběhne tak ji nezastaví ani silnice natož nějaká mez.
My se nesnažíme vymýšlet teorie, ale inspirujeme se v zahraničí. A na to jak "bojovat" s vodou se podívejte do Itálie. Země s 2000 letou historií kde jsou na přívalové deště po staletí zvyklí. Tím, že jsou na poloostrově tak je to fackuje zprava i zleva. Navíc je to z velké části hornatá zem, kde se seje obilí tam , kde by u nás nesklízeli ani seno. Základem je u nich hluboká a velmi hluboká orba. Zkuste si to najít např. na you-tube. V Itálii existují minimálně 3 firmy, které vyrábějí takto velké pluhy. Jejich metoda spočívá v hlubokém prokypření a na konci z brázdy vyfrézují odtok do vodoteče. Půda musí vodu nasát a pak postupně pouštět dál.
Odpovědět
My se nesnažíme vymýšlet teorie, ale inspirujeme se v zahraničí. A na to jak "bojovat" s vodou se podívejte do Itálie. Země s 2000 letou historií kde jsou na přívalové deště po staletí zvyklí. Tím, že jsou na poloostrově tak je to fackuje zprava i zleva. Navíc je to z velké části hornatá zem, kde se seje obilí tam , kde by u nás nesklízeli ani seno. Základem je u nich hluboká a velmi hluboká orba. Zkuste si to najít např. na you-tube. V Itálii existují minimálně 3 firmy, které vyrábějí takto velké pluhy. Jejich metoda spočívá v hlubokém prokypření a na konci z brázdy vyfrézují odtok do vodoteče. Půda musí vodu nasát a pak postupně pouštět dál.
Karel Zvářal
16.5.2021 16:56 Reaguje na Petr BlažekUkažte mi prosím, kde v Itálii mají takové gigantické hony, co máme my. Většina je od 5 do 15 ha, a to je sakra rozdíl oproti našim poměrům. Jiný hon, jiná plodina, jiná zádržnost vody i ornice...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
16.5.2021 17:01 Reaguje na Karel ZvářalAsi jste v Itálii nebo např. Francii nebyl. V Pádské nížině nebo v pásu za Štrasburkem by jste rozhodně nepoznal jestli jste u nás nebo v zahraničí. Všude v Evropě se musí zemědělci přizpůsobovat dovozům potravin, převážně z Ameriky a musí tlačit náklady dolů aby přežili.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2021 17:06 Reaguje na Petr BlažekA to je právě to, co mně nesmírně vadí. Křivení přírody ve jménu snižování nákladů. Ani F zemědělství nemusím, znám jejich přírodu z Tour i dokumentů, a je to vypálená (vybičovaná) země. Proto tak rádi jezdili k nám na hony drobné, prootže doma nemají nic.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
16.5.2021 17:17 Reaguje na Petr BlažekJo krásný novodobý odvodnění pole. Fakt hrůza. My taky vodu potřebujeme zasakovat do hydrogeologické strutury, abychom vytvořili podzemni vodu.To se fakt timto zasahem nestane. Jo a v Itálii mají zcela jinou hydrogeologickou strukturu jak na většině plochy ČR. Máte pravdu, že kdyz je půda nasycena vodou, tak vsak je malý. Já se však s vámi bavím o intenzitě srážky a intenzitě vsaku vody do půdy. A o erozi a odtoku vody po povrchu. Prosím aby jste neutikal od tématu k Itálii.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
16.5.2021 17:29 Reaguje na Tomáš KvítekJo a v ČR je odvodneno ca 25% zemědělské pudy. Tj. 1 067 000 ha. A timto zásahem o kterém mluvíte bychom to dělali kde? Jiz tak odtok vody po povrchem dela 40 % celkového odtoku v průměrných letech jako je tento. Až zase bude sucho tak se budete mit fajn. Krásný výnosy.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
16.5.2021 17:33 Reaguje na Tomáš Kvítekoprava: pod povrchem- povrchový odtok.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
17.5.2021 05:44 Reaguje na Tomáš KvítekPořád nechcete pochopit to zásadní. Voda se musí v krátkém čase co nejvíce vsakovat aby se nerozeběhla po svahu. Jenom z 1 ha, když vám uteče 10mm srážek tak je to 100 000l. Jestliže se vám podaří dostat tu vodu do půdy tak jí dáte čas aby se vsakovala i do podorniční vrstvy. Ale je samozřejmé, že půda má v různých místech různý hloubkový profil. A tam nastupuje odvodnění (povrchové nebo podpovrchové) právě proto, aby při dlouhodobých srážkách nedocházelo k její degradaci.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.5.2021 10:15 Reaguje na Petr BlažekA to si fakt myslíte, že když máte slejvák, tak vám meliorační trubky po 15 metrech v metrové hloubce nějak s odtokem pomohou, aby to odtékalo méně po povrchu?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.5.2021 10:20 Reaguje na Jiří SvobodaPromiňte, psal jste o dlouhotrvajících srážkách, tam meliorace může pomoci.
Teď jde o to, co splavuje zeminu dominantně. Zda ty dlouhotrvající nebo přívalové deště.
Odpovědět
Teď jde o to, co splavuje zeminu dominantně. Zda ty dlouhotrvající nebo přívalové deště.
TK
Tomáš Kvítek
19.5.2021 09:37 Reaguje na Petr BlažekChtěl bych mít vaše sebevědomí: Vy který jistě umíte perefktně agronomii mě budete poučovat, jak vodu dostat do půdy. Jak chcete vodu csakovat, když má půda nějakou zrnitost, strukturu a další vlastnosti vyjádřené hydrologickými skupinami půd. Vůbec nechápete souvislosti hydrologického oběhu vody v krajině. Těch 100000l je 100m3 a ty se dají zadržet jednoduše a rychle na povrchu pomocí příkopu, když je půda nasycena vodou. Tímto jsem diskusi s vámi skončil, protože je to ztráta času.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
19.5.2021 17:13 Reaguje na Tomáš KvítekVíte pane Kvítek zásadní problém je v tom, že vy o tom přednášíte a já tu práci opravdu dělám. Ročně zorám okolo 500ha půdy a zhruba tak 200ha zpracovávám hluboko pomocí velkých disků. A další srovnání mám se sousedními podniky, kteří vesměs dělají bezorebně. Věřte, že za těch více jak 30 let jsem na těch polích něco zažil a viděl.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
20.5.2021 21:03 Reaguje na Petr BlažekZásadní problém je hodnotíte mě a neznáte mne. Vite, že dnes přednášející nejlepší odborníci z praxe? Já jsem k přenášení přišel náhodou po 30 letech praxe v terénu. Já taky na poli neco zažil. A ono jen orat nestačí. Musite taky neco přečíst. Končím s bohem.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.5.2021 19:34 Reaguje na Tomáš KvítekOni ti farmáři v Šilheřovicích tomu nemohli zabránit, ale
určitý vliv na splach půdy měli. Základ je opravdu zdravá
půda protkaná chodbičkami žížal, krtků a kapilár po uhnilých
kořenech rostlin. Toto vše jsou cesty vody do podloží
a nikoliv udusaný jíl bez života. Ten brání vodě v cestě
do podloží. Můj děda střídal na poli pouze obiloviny, okopaniny a pícniny a byla to půda jílovitá s podkladem z cihlářské hlíny, jejíž těžbě nakonec pole muselo ustoupit. Přívalové deště bývaly i tehdy a pole mělo i drenáže z hlíněných trubek ústící do potoka. Problémy nebývaly se suchem a ani s mokrem, protože se pole plné humusu pravidelně hnojilo od vlastních koz, ovcí a krávy. Sláma
končila v hnoji a po sklizni obilovin se strniště oselo
vojtěškou a nebo jetelem lučním. Půda byla kyprá a plná
žížal a krtků. To je to, co dnes hlavně půdě schází
a nezachrání to ani meze, meandry, tůně a mokřady, neboť
budou těmi splachy půdy brzo zaneseny a pracně čištěny.
A světe div se, i louku hnojil močůvkou a v potoce pod
ní žili raci i ryby. Tak to bylo všude v okolí a dnes
stojí na udusaných polích bez života buď voda a nebo
je pole popraskané suchem metr hluboko. V okolních
domech čerpají vodu ze sklepů, což nikdo nikdy nemusel,
ale to bývaly funkční i drenáže polí a luk. Třicet let
se nic neudržuje, půda se pouze drancuje a výsledek
je už vidět. To i ti zlí jezedáci hnojili hnojem
a pěstovali dobytku pícníny a ne pouze silážní
kukuřici. To jsou pravé příčiny vodní eroze půdy.
Odpovědět
určitý vliv na splach půdy měli. Základ je opravdu zdravá
půda protkaná chodbičkami žížal, krtků a kapilár po uhnilých
kořenech rostlin. Toto vše jsou cesty vody do podloží
a nikoliv udusaný jíl bez života. Ten brání vodě v cestě
do podloží. Můj děda střídal na poli pouze obiloviny, okopaniny a pícniny a byla to půda jílovitá s podkladem z cihlářské hlíny, jejíž těžbě nakonec pole muselo ustoupit. Přívalové deště bývaly i tehdy a pole mělo i drenáže z hlíněných trubek ústící do potoka. Problémy nebývaly se suchem a ani s mokrem, protože se pole plné humusu pravidelně hnojilo od vlastních koz, ovcí a krávy. Sláma
končila v hnoji a po sklizni obilovin se strniště oselo
vojtěškou a nebo jetelem lučním. Půda byla kyprá a plná
žížal a krtků. To je to, co dnes hlavně půdě schází
a nezachrání to ani meze, meandry, tůně a mokřady, neboť
budou těmi splachy půdy brzo zaneseny a pracně čištěny.
A světe div se, i louku hnojil močůvkou a v potoce pod
ní žili raci i ryby. Tak to bylo všude v okolí a dnes
stojí na udusaných polích bez života buď voda a nebo
je pole popraskané suchem metr hluboko. V okolních
domech čerpají vodu ze sklepů, což nikdo nikdy nemusel,
ale to bývaly funkční i drenáže polí a luk. Třicet let
se nic neudržuje, půda se pouze drancuje a výsledek
je už vidět. To i ti zlí jezedáci hnojili hnojem
a pěstovali dobytku pícníny a ne pouze silážní
kukuřici. To jsou pravé příčiny vodní eroze půdy.
Karel Zvářal
16.5.2021 16:42 Reaguje na Petr BlažekNo nevím, z koho víc mluví ideologie (megalomanie). Podívejte se na (dnešní) mapu z r. 12, tam žádné údolnice ještě nejsou (49.2254808N, 17.5766636E). A to je to, co prosazuji – dva v jednom!-) 1.) záchyt ornice hned pod polem, a 2.) současně výskyt ohrožených druhů.
Vy myslíte, že ti sedláci měli rozoranou celou horu, jak je tomu dnes?? Normálně to vypadalo asi takto: 49.4785611N, 19.3740442E A tam byla eroze – v porovnání s dneškem – zcela zanedbatelná!! Bylo tam daleko více luk, neb měli hodně dobytka. A louku (travní drn!-) máte i na jedné fotce pod lesem (hájkem), jak zadržuje sedimenty (hlínu, listí, větvičky). Dnes to z polí valí hned do vybetonovaného koryta a zanáší nejbližší nádrže. Potom nevědí, kam s tím… zkrátka (_!_) Ale hlavně, že máme výnosy!… a bahno ve sklepích...
Odpovědět
Vy myslíte, že ti sedláci měli rozoranou celou horu, jak je tomu dnes?? Normálně to vypadalo asi takto: 49.4785611N, 19.3740442E A tam byla eroze – v porovnání s dneškem – zcela zanedbatelná!! Bylo tam daleko více luk, neb měli hodně dobytka. A louku (travní drn!-) máte i na jedné fotce pod lesem (hájkem), jak zadržuje sedimenty (hlínu, listí, větvičky). Dnes to z polí valí hned do vybetonovaného koryta a zanáší nejbližší nádrže. Potom nevědí, kam s tím… zkrátka (_!_) Ale hlavně, že máme výnosy!… a bahno ve sklepích...
PB
Petr Blažek
16.5.2021 16:57 Reaguje na Karel ZvářalTo že před 100 lety bylo více luk je neoddiskutovatelné, neboť tažná síla byla zvířata. Ale už po druhé světové válce s nástupem traktorů klesl poměr minimálně o 50%. To je fakt a s postupným snižováním spotřeby masa se tento trend ještě prohloubí. A v tom je třeba řepka, když pomineme spor okolo chemie, výbornou náhradou do osevních postupů. Nemůžete pěstovat jenom obilí. Řepka je podobně jako vojtěška hluboko kořenící a využívá živiny z jiných vrstev než obilí. A navíc dává stabilnější úrodu.
A jestli si myslíte, že je to jinde jinak tak se tam jeďte podívat. Tolik zmiňované Rakousko má sice menší pole, ale když se všechny sklidí ve stejném termínu tak jsou na tom úplně stejně jako my. Nějaká 20cm mezička v tom žádný rozdíl nedělá.
Odpovědět
A jestli si myslíte, že je to jinde jinak tak se tam jeďte podívat. Tolik zmiňované Rakousko má sice menší pole, ale když se všechny sklidí ve stejném termínu tak jsou na tom úplně stejně jako my. Nějaká 20cm mezička v tom žádný rozdíl nedělá.
Karel Zvářal
16.5.2021 17:01 Reaguje na Petr BlažekPro mě ani I, ani A nejsou vzorem v ekologii. Problém eroze tady je, v dětství takové přívaly bahna nepamatuji. Mně jde hlavně o to, aby v těch lánech byla aspoň nějaká místečka pro přírodu. Prostě skloubit nutné s užitečným.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2021 08:56 Reaguje na Petr Blažek48.6524256N, 0.6602978W
Koukněte do gůglových map a porovnejte s většinou Francie - obrovský rozdíl! Přesto tam žijí spokojení sedláci. Možná je to krajový zvyk, možná jiná politika departmentu, ale tak nějak si představuji - samozřejmě v přijatelné míře - ozelenění agrární krajiny u nás. Jednak aby to splňovalo protierozní parametry, no a ta biodediverzita se na to navěsí automaticky.
Je to jen a jen o vůli jít na kompromis mezi dnešními megalány a rozumnou výměrou s patřičnou doprovodnou zelení plnící více fcí.
Odpovědět
Koukněte do gůglových map a porovnejte s většinou Francie - obrovský rozdíl! Přesto tam žijí spokojení sedláci. Možná je to krajový zvyk, možná jiná politika departmentu, ale tak nějak si představuji - samozřejmě v přijatelné míře - ozelenění agrární krajiny u nás. Jednak aby to splňovalo protierozní parametry, no a ta biodediverzita se na to navěsí automaticky.
Je to jen a jen o vůli jít na kompromis mezi dnešními megalány a rozumnou výměrou s patřičnou doprovodnou zelení plnící více fcí.
pp
pavel peregrin
16.5.2021 18:48Přívalové srážky od 50 mm/h nezastaví v podstatě nic, a to nemluvím o 80-100 mm. Kolikrát se zde již toto diskutovalo! Souhlasím s tím, že kukuřice se seje často na nevhodná pole a zde je na místě použít nějakou půdoochrannou technologii, pokud již zde musí být, ale znovu opakuji, že příval vody v množství výše uvedeném nezastaví nikdo a nic a pokud si to někdo myslí, tak je pustý teoretik.
A co se orby týká, právě ona umožňuje dobrý vsak vody a je záhodno orat i svahy- jaké překvapení možná pro mnoho lidí.
Odpovědět
A co se orby týká, právě ona umožňuje dobrý vsak vody a je záhodno orat i svahy- jaké překvapení možná pro mnoho lidí.
Karel Zvářal
16.5.2021 19:26 Reaguje na pavel peregrinJedna z výpovědí ze Šiheřovic, a to jedna z mírnějších:
Ať lidé z míst povodní nahlédnou do katastrálních map před 30 lety. Já to jasně vidím když jedu místy, kde jsem se narodil. Členitá krajina, stráně,cesty a úvozy jsou ty tam a místo nich obrovská pole. Teď, když prší, tak voda frčí po těch hladkých plochách rovnou do vesnice, kde po každém dešti odklízí nános bahna. Jako dítě nepamatuji, že by přes vesnici někdy tekla voda. A pršelo také třeba 3 dny.
Odpovědět
Ať lidé z míst povodní nahlédnou do katastrálních map před 30 lety. Já to jasně vidím když jedu místy, kde jsem se narodil. Členitá krajina, stráně,cesty a úvozy jsou ty tam a místo nich obrovská pole. Teď, když prší, tak voda frčí po těch hladkých plochách rovnou do vesnice, kde po každém dešti odklízí nános bahna. Jako dítě nepamatuji, že by přes vesnici někdy tekla voda. A pršelo také třeba 3 dny.
RP
Radim Polášek
16.5.2021 20:07 Reaguje na Karel ZvářalSpíš se podívejte dovnitř vesnice. Stoprocentně tam, před 30 - 50 lety byl nějaký volný otevřený potok nebo celá soustava potoků a mokrých příkopů, do kterých ta voda s tou hlínou z polí stekla a zdánlivě zmizela, takže zahrady a cesty zůstávaly čisté.
Dnes bude ten potok schovaný a celý zatrubněný, rourami třeba jen o průměru 40 centimetrů a kryt kanálu se vpustí bude tak co každých 50 metrů. Neboli dnes potok prakticky žádnou vodu navíc nepobere, všechna ta voda s tím bahnem protíká zahradami a cestami a po opadnutí ničí zahrady a zasírá cesty bahnem a zanáší sklepy domů.
Odpovědět
Dnes bude ten potok schovaný a celý zatrubněný, rourami třeba jen o průměru 40 centimetrů a kryt kanálu se vpustí bude tak co každých 50 metrů. Neboli dnes potok prakticky žádnou vodu navíc nepobere, všechna ta voda s tím bahnem protíká zahradami a cestami a po opadnutí ničí zahrady a zasírá cesty bahnem a zanáší sklepy domů.
BM
Břetislav Machaček
16.5.2021 20:17 Reaguje na Karel ZvářalJá pamatuji, že tekla, ale potoky a bez té hlíny z polí.
Ona na polích zasákla a níže pak vytekla čistá drenážemi
a nebo přes podloží do těch potoků. Dnes nezasákne a
teče po povrchu i s půdou do potoků i vesnic. Z mých
100 let starých drenáží odtekla průzračná jako horský
pramen do potoka a půda zůstala na svém místě. Pole
s řepkou kousek vedle je jako na vašich fotkách a
stojí tam místy arové laguny. No žížaly bych tam hledal
jako rybář marně, což se o mé zahradě nedá říci.
Odpovědět
Ona na polích zasákla a níže pak vytekla čistá drenážemi
a nebo přes podloží do těch potoků. Dnes nezasákne a
teče po povrchu i s půdou do potoků i vesnic. Z mých
100 let starých drenáží odtekla průzračná jako horský
pramen do potoka a půda zůstala na svém místě. Pole
s řepkou kousek vedle je jako na vašich fotkách a
stojí tam místy arové laguny. No žížaly bych tam hledal
jako rybář marně, což se o mé zahradě nedá říci.
TK
Tomáš Kvítek
16.5.2021 20:34 Reaguje na pavel peregrinPřívalové srážky zastaví pouze záchytné průlehy a příkopy. Fungují tam kde jsou. Příkladů je dost.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.5.2021 07:29 Reaguje na Tomáš KvítekAno pane Kvítku, v nedávné době jsme o tomto spolu diskutovali a já samozřejmě nikterak nezpochybňuji funkci těchto zařízení. Jde ale o to, že při hodinovém úhrnu srážek, který popisuji, by byl zapotřebí veliký průleh či příkop a takové, jak sám jistě uznáte, nemohou být všude. A dále- ona stačí sklonitost pole velmi malá, téměř neznatelná, aby se při takovýchto srážkách ukázala jako naprosto dostačující ke splachu.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.5.2021 09:40 Reaguje na pavel peregrinPrávě kdyby byly ty příkopy a průlehy na polích ve velkém počtu a nemusely by být monstrózní, tak bychom se fakt o erozi a místních přívalových povodních teď nebavili.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.5.2021 08:13 Reaguje na Tomáš KvítekTo se ale pohybujete v teoretické rovině. Takové množství průlehů a příkopů by vám v podstatě znemožnilo smysluplné obdělávání půdy.
Znovu podotýkám, že na většině polí jde o neznatelné spády, které se naplno projeví při velké vodě a vtip je v tom, že taková voda se může objevit jednou za deset i více let, jinak normální deště nedělají problém a na takovém poli z tohoto důvodu opatření dělat nebude.
Odpovědět
Znovu podotýkám, že na většině polí jde o neznatelné spády, které se naplno projeví při velké vodě a vtip je v tom, že taková voda se může objevit jednou za deset i více let, jinak normální deště nedělají problém a na takovém poli z tohoto důvodu opatření dělat nebude.
BM
Břetislav Machaček
17.5.2021 09:53 Reaguje na Tomáš KvítekNo a jinde, kde není možné budovat průlehy a příkopy máme
jako u nás obrovský suchý poldr. Od jeho vybudování nás
přívalové deště neohrožují a má ještě minimálně o 5O%
větší rezervu. Tu bohužel nějaké plytké průlehy a příkopy
často už nemají a když se protrhnou, tak pouze zkázu
dovrší. Náš poldr má i bezpečnostní přeliv, který ještě
nikdy nebyl využit a ta rezerva kapacity hraničí s
jistotou, že ani využit nikdy nebude. Lépe více, nežli
méně a troškařit se nemusí nakonec vyplatit.
Odpovědět
jako u nás obrovský suchý poldr. Od jeho vybudování nás
přívalové deště neohrožují a má ještě minimálně o 5O%
větší rezervu. Tu bohužel nějaké plytké průlehy a příkopy
často už nemají a když se protrhnou, tak pouze zkázu
dovrší. Náš poldr má i bezpečnostní přeliv, který ještě
nikdy nebyl využit a ta rezerva kapacity hraničí s
jistotou, že ani využit nikdy nebude. Lépe více, nežli
méně a troškařit se nemusí nakonec vyplatit.
JS
Jiří Svoboda
17.5.2021 14:31 Reaguje na Břetislav MachačekJasně, ale jaký je rozdíl mezi suchým poldrem a megaprůlehem?
Průleh lze asi vybagrovat kdekoliv. Pro suchý poldr je asi třeba vhodně využít terénu aby se minimalizovaly zemní práce. Takové podmínky ale asi nejsou všude.
Odpovědět
Průleh lze asi vybagrovat kdekoliv. Pro suchý poldr je asi třeba vhodně využít terénu aby se minimalizovaly zemní práce. Takové podmínky ale asi nejsou všude.
BM
Břetislav Machaček
17.5.2021 20:10 Reaguje na Jiří SvobodaNáš suchý poldr může mít hloubku až patnáct metrů
a délku téměř kilometr. To by ten plytký průleh
musel mít několik kilometrů čtverečních, aby tolik
vody pojmul a zasákl. Z poldru řízeně odtéká
a poldr je za tři dny opět v pohotovosti pojmout
další přívalové deště. To samé jsou přehrady,
které vodu řízeně upouštějí a vytvářejí si rezervu.
Průleh závisí pouze na nasycení podloží a nepojme
už často další srážky. V tom je ten rozdíl, že
něco je regulovatelné a u jiného se spoléháme
pouze na přírodu. Rozhodnutí našich konšelů
bylo moudré a přispěla údajně i pojišťovna.
Být to dnes, tak se bude do nekonečna
diskutovat, zda poldr, či deset mokřadů.
Začali to už stavět komunisti a po roce 97
byla navýšena kapacita, protože nestačil na
tehdejší povodně. Přeji všem moudré konšely,
aby prosadili opravdu účinné projekty a ne
pouze polovičatá řešení.
Odpovědět
a délku téměř kilometr. To by ten plytký průleh
musel mít několik kilometrů čtverečních, aby tolik
vody pojmul a zasákl. Z poldru řízeně odtéká
a poldr je za tři dny opět v pohotovosti pojmout
další přívalové deště. To samé jsou přehrady,
které vodu řízeně upouštějí a vytvářejí si rezervu.
Průleh závisí pouze na nasycení podloží a nepojme
už často další srážky. V tom je ten rozdíl, že
něco je regulovatelné a u jiného se spoléháme
pouze na přírodu. Rozhodnutí našich konšelů
bylo moudré a přispěla údajně i pojišťovna.
Být to dnes, tak se bude do nekonečna
diskutovat, zda poldr, či deset mokřadů.
Začali to už stavět komunisti a po roce 97
byla navýšena kapacita, protože nestačil na
tehdejší povodně. Přeji všem moudré konšely,
aby prosadili opravdu účinné projekty a ne
pouze polovičatá řešení.
JS
Jiří Svoboda
17.5.2021 22:01 Reaguje na Břetislav MachačekChápu. Ale tu jámu poldru jste celou vybagrovali nebo spíše vhodně využili stávající terén? Pokud to druhé, asi ne všude budou moci budovat poldry. A až se poldr časem zanese?
Jasně, nic není zadarmo a v každém místě je třeba udělat to optimální. A zřejmě to povětšině nebude model Zdoňov, jak nám tu jeho zaslepení obdivovatelé chtějí vnucovat.
Odpovědět
Jasně, nic není zadarmo a v každém místě je třeba udělat to optimální. A zřejmě to povětšině nebude model Zdoňov, jak nám tu jeho zaslepení obdivovatelé chtějí vnucovat.
BM
Břetislav Machaček
18.5.2021 09:04 Reaguje na Jiří SvobodaPoldr je vybudován nad obydlenou částí
v zalesněné rokli, v níž teče ten potok.
Byla to jediná možnost, jak zabránit
téměř každoročním místním povodním,
které sužovaly obec několik století.
Takže to nebylo pouze po zcelení polí, které se v povodí toho potoka díky
roztříštěnému slezskému osídlení ani
většinou nekonalo a lidem políčka zůstala. Nyní je to už horší v tom,
že jsou políčka zastavěna novými
nemovitostmi a přibylo zpevněných ploch
pozemků s omezeným zásakem. Tady by byl
Zdoňov k ničemu a zabránil by maximálně
jedné z deseti povodní. Vnucovat pouze
jeden systém ochrany před přívalovými dešti je nesmysl, kterému však dnes lidé snadno podléhají. Zkušenosti předků
jsou často cennější, než názory vědců, kterým schází místní zkušenosti a kteří
překypují nekritickým nadšením. No a
náš poldr se zanese možná za tisíc let,
ne-li později a tak to nemá cenu řešit.
Být to plytký průleh, tak se bagruje
asi co pár let a z mokřadů by byly pouze
zamokřené louky s minimem akumulace vody.
Odpovědět
v zalesněné rokli, v níž teče ten potok.
Byla to jediná možnost, jak zabránit
téměř každoročním místním povodním,
které sužovaly obec několik století.
Takže to nebylo pouze po zcelení polí, které se v povodí toho potoka díky
roztříštěnému slezskému osídlení ani
většinou nekonalo a lidem políčka zůstala. Nyní je to už horší v tom,
že jsou políčka zastavěna novými
nemovitostmi a přibylo zpevněných ploch
pozemků s omezeným zásakem. Tady by byl
Zdoňov k ničemu a zabránil by maximálně
jedné z deseti povodní. Vnucovat pouze
jeden systém ochrany před přívalovými dešti je nesmysl, kterému však dnes lidé snadno podléhají. Zkušenosti předků
jsou často cennější, než názory vědců, kterým schází místní zkušenosti a kteří
překypují nekritickým nadšením. No a
náš poldr se zanese možná za tisíc let,
ne-li později a tak to nemá cenu řešit.
Být to plytký průleh, tak se bagruje
asi co pár let a z mokřadů by byly pouze
zamokřené louky s minimem akumulace vody.
JS
Jiří Svoboda
18.5.2021 13:38 Reaguje na Břetislav MachačekTakže pokud to dobře chápu, je to přehrada na potoce, kde dírou normálně ten potok protéká a ta díra nikdy nepropustí nebezpečné množství vody. Funguje to tedy samo a je to docela samočistící.
Pan Kvítek, myslím, toto navrhuje i v malém. I průleh přece může mít omezené odvodnění, aby se lekce regeneroval na další přísun vody.
Odpovědět
Pan Kvítek, myslím, toto navrhuje i v malém. I průleh přece může mít omezené odvodnění, aby se lekce regeneroval na další přísun vody.
BM
Břetislav Machaček
19.5.2021 08:21 Reaguje na Jiří SvobodaNo není tam pouhá díra, ale i
věž pro případ, kdyby se "díra" ucpala a navíc ten vybetonovaný přeliv. V malém by to u nás
bylo k ničemu tak, jak byl i
ten původní poldr, který v roce
1997 přetekl a hrozilo jeho
protržení. Město muselo tehdy
urychleně průrvu zasypávat
a modlit se, aby to vydrželo. Troškařit se nevyplácí a tak
došlo na razantní navýšení
a zesílení hráze, na tu věž
a přeliv. Nyní máme rezervu
i na tisíciletou vodu a ne
na nějaké zachytávání
deštíčků, které má zvládat zdravá půda plná humusu. To
je základ a pokud se toto nezmění, tak nějaké "kaluže"
to nezachrání a spíše to při
protržení potuplují.
Odpovědět
věž pro případ, kdyby se "díra" ucpala a navíc ten vybetonovaný přeliv. V malém by to u nás
bylo k ničemu tak, jak byl i
ten původní poldr, který v roce
1997 přetekl a hrozilo jeho
protržení. Město muselo tehdy
urychleně průrvu zasypávat
a modlit se, aby to vydrželo. Troškařit se nevyplácí a tak
došlo na razantní navýšení
a zesílení hráze, na tu věž
a přeliv. Nyní máme rezervu
i na tisíciletou vodu a ne
na nějaké zachytávání
deštíčků, které má zvládat zdravá půda plná humusu. To
je základ a pokud se toto nezmění, tak nějaké "kaluže"
to nezachrání a spíše to při
protržení potuplují.
JS
Jiří Svoboda
19.5.2021 09:36 Reaguje na Břetislav MachačekAno, to je detailněji rozpracovaný princip, který jsem uvedl. Samozřejmě je třeba zajistit, aby se díra neucpala, hráz byla pevná a voda mohla bez následků poškození hráze přepadat.
Ale opakuji, takové řešení rozhodně není třeba dělat všude, v mnoha mnoha místech stačí opatření pana Kvítka a tam je důležité, že se mnohem více vody v průlezích vsákne a neodteče. Z tohoto pohledu by měl být přístup pana Kvítka brán jako základ a kde to proti záplavám nestačí, nastupuje vaše masivnější opatření. Chápal bych ta dvě řešení jako vzájemně se doplňující do čehož se dá přimíchat i nějaký ten Zdoňov.
Odpovědět
Ale opakuji, takové řešení rozhodně není třeba dělat všude, v mnoha mnoha místech stačí opatření pana Kvítka a tam je důležité, že se mnohem více vody v průlezích vsákne a neodteče. Z tohoto pohledu by měl být přístup pana Kvítka brán jako základ a kde to proti záplavám nestačí, nastupuje vaše masivnější opatření. Chápal bych ta dvě řešení jako vzájemně se doplňující do čehož se dá přimíchat i nějaký ten Zdoňov.
TK
Tomáš Kvítek
19.5.2021 11:42 Reaguje na Břetislav Machačekuž jste viděl protržený příkop resp. jámu v zemi? JA JO BAGREM.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.5.2021 19:13 Reaguje na Tomáš KvítekA víte, že ano. Voda je prevít a vytipuje si při
naplnění příkopu či průlehu nejnižší místo a
tudy začíná přetékat mimo. Při odtoku prohlubuje
odtokovou rýhu a nakonec může celý průleh odtéci.
Záleží na odolnosti okolní půdy, zda odolá tomu
odtoku. Já mimochodem vaše miniopatření nekritizuji zcela, ale jako spásu pro krajinu všude a vždy to kritizovat musím, aby se na to lidé nespoléhali.
No a pak je tu ta ochota obětovat pozemek k tomu, že tam ta voda bude třeba dva týdny. To nepřežije ani luční tráva a naopak doby sucha nepřežijí
třeba rákosiny. Zbude pak průleh buď holý
bez rostlinstva a nebo nouzově zarostlý
plevely. Pamatuji "průlehy" ( louky bez
odtoku a s vodou nasyceným podložím) po
povodních 1997 a 2005, kdy v nich voda
stála i měsíc. Nakonec přišla ke slovu
čerpadla a musela zahnívající vodu
odčerpat. Nikam nezasákla a pouze se trochu
odpařila. I ten průleh i příkop musí mít
možnost zásaku a pokud půdní kapiláry ucpe
jemný jíl ze splachů z okolí, tak ten vsak
bude pouze zbožným přáním. Po odčerpání
tak přišly ke slovu pluhy, které narušily
izolační krustu a louky bylo třeba znovu
osít. Pár dnů zaplavení přežije tráva i
stromy, ale týdny pouze rákosiny. Moudře
to popsal p.Svoboda, že je lépe udělat to
i to, ale spoléhat se pouze na miniopatření
je nedostatečné. No a základem je hlavně ta
zdravá půda, protože co zasákne přes ni do
podloží, tak nepotřebuje ani průleh a ani
poldr, které mají být pouze pojistkou při
extrémních srážkách.
Odpovědět
naplnění příkopu či průlehu nejnižší místo a
tudy začíná přetékat mimo. Při odtoku prohlubuje
odtokovou rýhu a nakonec může celý průleh odtéci.
Záleží na odolnosti okolní půdy, zda odolá tomu
odtoku. Já mimochodem vaše miniopatření nekritizuji zcela, ale jako spásu pro krajinu všude a vždy to kritizovat musím, aby se na to lidé nespoléhali.
No a pak je tu ta ochota obětovat pozemek k tomu, že tam ta voda bude třeba dva týdny. To nepřežije ani luční tráva a naopak doby sucha nepřežijí
třeba rákosiny. Zbude pak průleh buď holý
bez rostlinstva a nebo nouzově zarostlý
plevely. Pamatuji "průlehy" ( louky bez
odtoku a s vodou nasyceným podložím) po
povodních 1997 a 2005, kdy v nich voda
stála i měsíc. Nakonec přišla ke slovu
čerpadla a musela zahnívající vodu
odčerpat. Nikam nezasákla a pouze se trochu
odpařila. I ten průleh i příkop musí mít
možnost zásaku a pokud půdní kapiláry ucpe
jemný jíl ze splachů z okolí, tak ten vsak
bude pouze zbožným přáním. Po odčerpání
tak přišly ke slovu pluhy, které narušily
izolační krustu a louky bylo třeba znovu
osít. Pár dnů zaplavení přežije tráva i
stromy, ale týdny pouze rákosiny. Moudře
to popsal p.Svoboda, že je lépe udělat to
i to, ale spoléhat se pouze na miniopatření
je nedostatečné. No a základem je hlavně ta
zdravá půda, protože co zasákne přes ni do
podloží, tak nepotřebuje ani průleh a ani
poldr, které mají být pouze pojistkou při
extrémních srážkách.
RP
Radim Polášek
16.5.2021 19:59Článek mně připadá jako ekologictický zelený blábol, doplněný zvlášť vybranými příslušně ekologisticky působícími fotkami. Například takové erozní rýhy v řepce na těch prvních fotkách se u nás neobjevují ani na poli na poměrně prudkém svahu a s řepkou. Autor je na polích asi musel hodně dlouho hledat.
Fotka uvedená jako " Voda tekoucí z pole do lesa podemílá kořeny stromů a vytváří novou rokli" nemá s erozí polí vůbec nic společného, je to fotografie lesního vysychajícího potoka. A stejná manipulace je i v textu článku.
V první řadě se plochy polí zmenšovat nemohou. Pokud se zmenší, uděláme s zemědělců, kteří na nich hospodaří, chudáky, protože na malých polích budou muset hospodařit s malými stroji, tím výrazně s vyššími náklady a výrazně méne dokonaleji a tím ztratí konkurenceschopnost.
Přirozeně změny se budou muset udělat, bude se muset obnovit kostra krajiny, ale ne takhle aktivisticky zeleně a doslova hloupě.
Odpovědět
Fotka uvedená jako " Voda tekoucí z pole do lesa podemílá kořeny stromů a vytváří novou rokli" nemá s erozí polí vůbec nic společného, je to fotografie lesního vysychajícího potoka. A stejná manipulace je i v textu článku.
V první řadě se plochy polí zmenšovat nemohou. Pokud se zmenší, uděláme s zemědělců, kteří na nich hospodaří, chudáky, protože na malých polích budou muset hospodařit s malými stroji, tím výrazně s vyššími náklady a výrazně méne dokonaleji a tím ztratí konkurenceschopnost.
Přirozeně změny se budou muset udělat, bude se muset obnovit kostra krajiny, ale ne takhle aktivisticky zeleně a doslova hloupě.
Karel Zvářal
16.5.2021 20:30 Reaguje na Radim PolášekÚžasné! Klasický poláškovský blábol. Ještě chybělo dodat, že jsem rýhy záměrně vytvořil, včetně krajní strouhy. Ten "vysychající potok" je právě erozní rýha po těch táních a vydatnějších deštích. Na jedné fotce jsou vidět chaty. Přes ně by ta voda tekla, tak chataři svejlem odklonili ten proud po louce do lesa. V těch místech žádný potok nikdy netekl, ten proud vody z polí není delší než 100 m a vymílá pod stromy rokli. Jestli nevěříte, dojeďte, aspoň si příště odpustíte vaše trapné všeználkovské bláboly.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.5.2021 20:41 Reaguje na Karel ZvářalPodle mně jen pohádky.
Ta rýha na první fotce v řepce opravdu vypadá jak vytvořená ze stopy po traktoru.
A ta takzvaná nová rokle, přesně takhle vypadá na některých místech potok v lese.
A jestli tam něco nějaký proud vody vymlel, tak to bylo jednou za 20 - 30 let.
Odpovědět
Ta rýha na první fotce v řepce opravdu vypadá jak vytvořená ze stopy po traktoru.
A ta takzvaná nová rokle, přesně takhle vypadá na některých místech potok v lese.
A jestli tam něco nějaký proud vody vymlel, tak to bylo jednou za 20 - 30 let.
Karel Zvářal
16.5.2021 20:44 Reaguje na Radim PolášekHlupáku! Právě proto jsem to fotil, abych doložil sílu vody.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2021 20:47 Reaguje na Karel ZvářalChataři tam vyváží suť a různý bordel, aby tu rýhu-rokli zasypali, ale celá je vytvořená odkloněnou vodou z POLÍ.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.5.2021 20:51 Reaguje na Karel ZvářalAkorát že tam to je skoro rovina a taková hluboká erozní rýha tam je, tady u nás jsou pole na svahu a takové erozní rýhy tam nevznikají nikdy a nikde.
Holt to se asi musí umět fotit, aby to vypadalo jako hluboké.
Odpovědět
Holt to se asi musí umět fotit, aby to vypadalo jako hluboké.
Karel Zvářal
16.5.2021 20:56 Reaguje na Radim PolášekRovina??? Vy tam nevidíte ten strmý protisvah???
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2021 14:55 Reaguje na Radim PolášekPůvodně jsem chtěl článek nazvat Tichá voda i hory přenáší, jako složeninu ze dvou pořekadel. Přišlo mi to ale dosti nevhodné (bombastické), nicméně zajisté jste slyšel, že "voda břehy mele". A dělá to tam tak po mnohá desetiletí, mnohokráte za rok, nikoliv jak jste napsal, jednou za 20-30 let. A na těch zhutnělých jílech to moc nevsakuje, takže při větších srážkách je z toho periodický potok.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
16.5.2021 20:11 Stačí se podívat jak lidé dříve vážili půdy film : Kráva (1992). Všeobecná neúcta k ty normální statkům je vštěpována lidem již dlouho. Přece nebudu něco pěstovat, když mám Lidl za rohem... Co s ovocem přece nebudu blbnout někde na trhu? Nechlastám pálit nebudu je to drahé..
Základem jsou jak jsem psal již v jiné komentáři. Hlavně pozemkové úpravy, ty za stát a obce nikdo neudělá. Je třeba vyměnit pole za údolí v kterém udělám opatření na zasakování na záchyt přívalových vod atd. V ČR je cca 1 mil sportovních rybářů, 100 tis myslivců a 50 tis včelařů. Na dotace jdou obrovské částky. Právě tyto spolky mohou pomoc při udržování pestrosti krajiny. Stačí dát do zákona povinnost na zřízení pastevních políček a na výsadbu remízu a obnovu rybníčků atd. Místo zatruběných melioraci nechat v loučce meandrovat strouhu a nějaký ten strom tam vysadit. Na konec udělat malý rybníček.
V pozemkových úpravách vyčlenit statní nebo obecní půdu. Nechat ji za rozumný nájem těmto spolkům obhospodařovat. Občas staří pár arů a nějaká ta třešeň... Terasa s vinohradem jen tak pro radost.
Odpovědět
Základem jsou jak jsem psal již v jiné komentáři. Hlavně pozemkové úpravy, ty za stát a obce nikdo neudělá. Je třeba vyměnit pole za údolí v kterém udělám opatření na zasakování na záchyt přívalových vod atd. V ČR je cca 1 mil sportovních rybářů, 100 tis myslivců a 50 tis včelařů. Na dotace jdou obrovské částky. Právě tyto spolky mohou pomoc při udržování pestrosti krajiny. Stačí dát do zákona povinnost na zřízení pastevních políček a na výsadbu remízu a obnovu rybníčků atd. Místo zatruběných melioraci nechat v loučce meandrovat strouhu a nějaký ten strom tam vysadit. Na konec udělat malý rybníček.
V pozemkových úpravách vyčlenit statní nebo obecní půdu. Nechat ji za rozumný nájem těmto spolkům obhospodařovat. Občas staří pár arů a nějaká ta třešeň... Terasa s vinohradem jen tak pro radost.
RP
Radim Polášek
16.5.2021 20:48 Reaguje na Jaroslav VozábPochybuji, že by nějaký spolek chtěl dnes nějak zvlášť moc obhospodařovat nějakou půdu. Byly by to vzácné výjimky. Já myslím, že dnes by se až na výjimky to muselo dělat na komerční bázi. Jako že by správce těch drobných ploch tu úpravu objednal třeba u místního drobného zemědělce. Správce plochy by asi musel být stát, pokud by ty kousky půdy byly soukromé, musel by existovat kvalitní systém proplácení nákladů a dotací. Systém by ale mohl být velmi výhodný pro ty místní drobné zemědělce, kteří z toho titulu, že jsou malí, mají problém se uživit zemědělstvím. Systém by jim tak přinesl práci na těch drobných krajinných celcích.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
17.5.2021 08:07 Reaguje na Radim Polášek Pokud vložíte do zákona o myslivosti také povinnost zřídit na každých 500ha pastevní políčko např. 0,5ha tak to musí uživatel udělat... Vlastník své honitby si místo najde, uživatel honitby si určitě něco pronajme. Obdělaní si už nějak zařídí od zemědělců atd.., ale jde to s soukromích prostředku a lze to i bez dotaci...
A nejen upravovat zakázané způsoby lovu na povolené. Taktéž lov březích samic by měl být tak trochu tabu..
Odpovědět
A nejen upravovat zakázané způsoby lovu na povolené. Taktéž lov březích samic by měl být tak trochu tabu..
JŠ
Jan Škrdla
16.5.2021 21:42 Reaguje na Jaroslav VozábTaky jsem to psal v jiném komentáři. S obecní půdou je to tak, že někde je jí dost, někde skoro nic. Té státní půdy k dispozici moc není. Zřejmě padla na vyrovnání restitucí, nebo ji stát nějakým záhadným způsobem pro.ebal.
Z mého pohledu mají pozemkovvky smysl tam, kde je k dispozici dostatek půdy. Tak ke ji dost není, je nutné provést výkup za tržní ceny, jinak jsou celé pozemkové úpravy jen polovičaté řešení.
Odpovědět
Z mého pohledu mají pozemkovvky smysl tam, kde je k dispozici dostatek půdy. Tak ke ji dost není, je nutné provést výkup za tržní ceny, jinak jsou celé pozemkové úpravy jen polovičaté řešení.
RP
Radim Polášek
17.5.2021 03:48 Reaguje na Jan ŠkrdlaTaky si myslím. Bez výkupu půdy za tržní ceny se znovuvytváření kostry krajiny neobejde. Leckde by bylo třeba obnovit ty drobné krajinné prvky až na 20 - 30 % půdy, zatímco dnes tam jsou zbytky, které komunisté a po nich soukromí majitelé nerozorali a neproměnili na pole, v jednotkách procent
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
17.5.2021 13:40 Reaguje na Radim Polášek20-30% půdy (pokud máme na mysli zemědělskou půdu), je tak trochu utopie. Možná snad ve svažitých terénech, ale tam by stálo za to přehodnotit způsob hospodaření.
Za spodní hranici bych považoval 10% (v rovinách), v členitějším reliéfu více.
Odpovědět
Za spodní hranici bych považoval 10% (v rovinách), v členitějším reliéfu více.
JV
Jaroslav Vozáb
17.5.2021 08:10 Reaguje na Jan ŠkrdlaPozemky vodotečí jsou státní ..., Je lepší koupit pár arů nebo platit škody z vyplavené celé vesnice.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
17.5.2021 13:19 Reaguje na Jaroslav VozábPozemky vodotečí jsou státní, ale ty jsou využity jako vodní tok. Můžou se osázet, pokud to schválí správce toku, popř. na nich provést revitalizaci toku. Nejdou ale použít ke směně v procesu pozemkových úprav.
Jinak v rámci katastru je pro plán společných zařízení (tj. protierozní, vodozádržná, ekologická opatření, cesty) potřeba řádově desítky hektarů. Buďto jsou k dispozici nebo ne. Pokud nejsou, tak je potřeba koupit trochu více než pár arů.
Odpovědět
Jinak v rámci katastru je pro plán společných zařízení (tj. protierozní, vodozádržná, ekologická opatření, cesty) potřeba řádově desítky hektarů. Buďto jsou k dispozici nebo ne. Pokud nejsou, tak je potřeba koupit trochu více než pár arů.
RP
Radim Polášek
16.5.2021 20:36Letos je možná horší eroze na polích, ale vzhledem k tomu, že počasí má být i v červnu deštivé a spíš studenější, je velice vhodný rok na množení obojživelníků. Před takovými 40 - 50 roky by tady u nás za takového počasí by na polních a lesních cestách byla spousta trvalých středních a velkých kaluží a v nich by se to hemžilo kuňkami a později jejich pulci a taky čolky. Ty kaluže by vydržely až do června a ke konci června by se krajina zahemžila obrovským množstvím drobných žabek z těch pulců v kalužích, ale i z pulců skokanů a ropuch z větších a trvalejších vodních ploch. Kdoví jak takové počasí využijí obojživelníci nyní.
Odpovědět
Pe
Petr
16.5.2021 21:00Ornici sice nemáme, ae zato máme traktory velikosti stodoly a s pneumatikami šíře povozu.
Odpovědět
JO
Pe
JO
Jan Olejníček
17.5.2021 21:13 Reaguje na PetrTak to jo. Jen tak mimochodem, ty široké pneumatiky se používají proto, že měrný tlak na půdu mají mnohem nižší, než užší pneu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.5.2021 22:05 Reaguje na Jan OlejníčekA proč se již nepoužívají pásové traktory?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2021 22:10 Reaguje na Jiří SvobodaTo už je minulá látka, zase jste chyběl!-) Používají, ale málo, důvodem je údajně cena. Ale i ty široké gumy jsou dobré, aspoň tolik nezhutňují.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.5.2021 13:47 Reaguje na Karel ZvářalNechyběl. Ty pásové traktory jsme probírali ve věcném vyučování a nižší základní a dokonce jsem se dozvěděl, že pásový traktor utáhne 6 radlic pluhu, kdežto obyčejný kolový jen 3. Matně si vybavuji i obrázek z učebnice, kde velmi úspěšně orá pásový traktor v Sovětském svazu.
Pás může být úzký a přesto vyvíjí mnohem nižší tlak než široká guma.
Nechci nikomu nic podsouvat, ale nejjednodušší opatření by bylo, kdyby EU zakázala na polích užívat kolové traktory.
Odpovědět
Pás může být úzký a přesto vyvíjí mnohem nižší tlak než široká guma.
Nechci nikomu nic podsouvat, ale nejjednodušší opatření by bylo, kdyby EU zakázala na polích užívat kolové traktory.
JO
Jan Olejníček
18.5.2021 14:03 Reaguje na Jiří SvobodaTak pokud by se dělaly nějaké pracovní operace v porostu, asi by to nebylo úplně ono...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
18.5.2021 17:36 Reaguje na Jiří SvobodaOno to zase není tak černobílé. Pásový traktor používáme hlavně na letní práce a podzimní orbu. Výhody obrovský výkon a malý měrný tlak na půdu. Nevýhody, když vám trochu zaprší díky malému tlaku na půdu se začne smykat. Na jaře se do přemrzlých polí také moc nehodí, protože při otáčení na souvrati trhá vrchní vrstvu půdy, takže radši používáme traktor na dvojmontáži.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2021 17:57 Reaguje na Petr BlažekA jak se zove odborně, když má vzadu pásy a vpředu kola? Je to dvojmontáž nebo kombinace?
Odpovědět
PB
Petr Blažek
19.5.2021 17:20 Reaguje na Karel ZvářalDvojmontáž znamená dvoje kola vedle sebe. V Americe se dokonce používá trojmontáž.
Kola vepředu a pásy vzadu tomu se lidově říká "HAKL" podle německého obrněného vozu.
Odpovědět
Kola vepředu a pásy vzadu tomu se lidově říká "HAKL" podle německého obrněného vozu.
JS
Jiří Svoboda
19.5.2021 09:41 Reaguje na Petr BlažekDíky za slovo praktika! Těší mne, že pásové traktory nebyly zavrženy a využívají se, když je to vhodné, o čemž rozhodují rozumní lidé. Já myslel, že vymřely.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.5.2021 11:06 Reaguje na Jiří SvobodaNevymřely, ale používají je v převážné většině pouze velké firmy a ten pásák musí být dokonale využit, aby se zaplatil. Problém je mokro, ale to tady p. Blažek už psal. Také náhradní díly, zvláště pásy jsou raketa.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2021 16:05 Reaguje na pavel peregrinDíky za další slovo praktika!
Koukal jsem, že pár milionů ten pásák stojí. To asi není problém v zemích s drahou pracovní sílou.
Odpovědět
Koukal jsem, že pár milionů ten pásák stojí. To asi není problém v zemích s drahou pracovní sílou.
Pe
Petr
17.5.2021 22:09 Reaguje na Jan OlejníčekTo už dávno neplatí ani teoreticky.
Šířka pneumatik se ztrojásobila, ale hmotnost traktorů taky. Plocha uválcované půdy po přejetí traktoru je obrovská.
A ve skutečnosti je úplně jedno jakým tlakem se ta půda uválcuje. Je stlačená a zpátky ji nafoukout nejde. Půdní vzduch je pryč, kapilarita (nasákavost) je pryč, prostupnost pro půdní organismy i kořeny rostlin pryč.
Odpovědět
Šířka pneumatik se ztrojásobila, ale hmotnost traktorů taky. Plocha uválcované půdy po přejetí traktoru je obrovská.
A ve skutečnosti je úplně jedno jakým tlakem se ta půda uválcuje. Je stlačená a zpátky ji nafoukout nejde. Půdní vzduch je pryč, kapilarita (nasákavost) je pryč, prostupnost pro půdní organismy i kořeny rostlin pryč.
JO
Pe
JS
Jiří Svoboda
18.5.2021 14:06 Reaguje na PetrTlaková síla je též nepřímo úměrná poloměru kola.
Myslím, že existují přírodní kypřící mechanismy jako žížaly krtci, hraboši či koneckonců i kořeny, které se rozloží a zbude po nich místo. Také když hutná zemina nasákne vodou a uschne, zvětčí se její objem. A promrzlá mokrá zemina se nakypří ještě více.
Odpovědět
Myslím, že existují přírodní kypřící mechanismy jako žížaly krtci, hraboši či koneckonců i kořeny, které se rozloží a zbude po nich místo. Také když hutná zemina nasákne vodou a uschne, zvětčí se její objem. A promrzlá mokrá zemina se nakypří ještě více.
MK
Majka Kletečková
18.5.2021 15:55 Reaguje na Jiří SvobodaJaká je schopnost stlačené zeminy nasáknout vodou?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.5.2021 09:53 Reaguje na Majka KletečkováSuchá stlačená zemina rychle vodu nacucne (té vody se tam ale moc nevejde), ale tím se stane ta zemina pro vodu velmi špatně propustnou, což brání dalšímu pronikání do větších hloubek. Neglazovaný hliněný hrníček pan Zvářala je dobrý příklad. Když do něj najelete vodu, část se jí do hrníčku rychle zasaje, ale voda pak již stěnou v podstatě neproniká.
Asi nejhorší konstelace je zhutněný jíl pod ornicí, který prakticky nic do nižších např. štěrkopískových vrstev nepropustí.
Odpovědět
Asi nejhorší konstelace je zhutněný jíl pod ornicí, který prakticky nic do nižších např. štěrkopískových vrstev nepropustí.
Rz
Roman z Vysočiny
16.5.2021 21:27Podle mě má budoucnost agrolesnictví + celoroční vegetační pokryv zemědělské půdy, bez pořádných větrolamů nelze čelit větrné erozi, každých 100 m a do čtverců či kruhů podle vrstevnice, aby to mělo efekt, projekt Zdoňov je super na zadržení vody v krajině, měl by být povinný. Tohle všechno se musí ekonomicky vyplatit (úkol vlády a celé EU), dotace na zelenou plochu apod.
Já zkouším zúrodnit svoje záhony do hloubky cca. 70 cm a myslím, že to je jediná cesta do budoucna, pracná, ale navždy za použití dřevného uhlí a dalších přírodních přísad, prostě imitace tzv. terra prety, až se bude vyrábět a aplikovat ve velkém, tak podle mě budeme teprve na správné cestě k eliminaci následků klimatické změny, jinak bez šance.
Odpovědět
Já zkouším zúrodnit svoje záhony do hloubky cca. 70 cm a myslím, že to je jediná cesta do budoucna, pracná, ale navždy za použití dřevného uhlí a dalších přírodních přísad, prostě imitace tzv. terra prety, až se bude vyrábět a aplikovat ve velkém, tak podle mě budeme teprve na správné cestě k eliminaci následků klimatické změny, jinak bez šance.
pp
pavel peregrin
17.5.2021 14:27 Reaguje na Roman z VysočinyAž do 70 cm? To na Vysočině už musíte být na matečné hornině, ne?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
17.5.2021 21:13 Reaguje na Roman z VysočinyDotaz - a jak vám to zúrodňování jde ? Já na těžké jílovici /Sudety/
a zúrodňování bez hnoje ani ránu. :-)
Odpovědět
a zúrodňování bez hnoje ani ránu. :-)
PB
Petr Blažek
18.5.2021 18:23 Reaguje na Roman z VysočinyNa vás je vidět jak jste dokonale zpracován zelenou ideologií. Bohužel většina toho co popisujete je buď úplně k ničemu a nebo to neřeší naše problémy.
Agrolesnictví je mýtus, který vytvořili zelení. Už naši předci před 1000 lety věděli, že když chtějí úrodu tak musí vymýtit stromy. Každá rostlina, stromy nevyjímaje, potřebují k životu vodu a živiny. Jestli rostou moc blízko tak si konkurují. A jestli jste všiml v lese jak velký kruh kolem sebe potřebuje vzrostlý strom. Tak takovou vzdálenost okolo něj na poli nic neporoste. V zemi kde je průměrně 500 mm srážek si nemůžete myslet, že to bude fungovat.
Větrná eroze je v českých zemích minoritní záležitost několika okresů. Nás především zajímá hospodaření s vodou.
A nevím kde jste přesně vzal teorii s dřevěným uhlím. Já se o ní doslechl v souvislosti s zúrodňováním podmáčených půd v Amazonii. Což si myslím, že také není náš případ.
Odpovědět
Agrolesnictví je mýtus, který vytvořili zelení. Už naši předci před 1000 lety věděli, že když chtějí úrodu tak musí vymýtit stromy. Každá rostlina, stromy nevyjímaje, potřebují k životu vodu a živiny. Jestli rostou moc blízko tak si konkurují. A jestli jste všiml v lese jak velký kruh kolem sebe potřebuje vzrostlý strom. Tak takovou vzdálenost okolo něj na poli nic neporoste. V zemi kde je průměrně 500 mm srážek si nemůžete myslet, že to bude fungovat.
Větrná eroze je v českých zemích minoritní záležitost několika okresů. Nás především zajímá hospodaření s vodou.
A nevím kde jste přesně vzal teorii s dřevěným uhlím. Já se o ní doslechl v souvislosti s zúrodňováním podmáčených půd v Amazonii. Což si myslím, že také není náš případ.
Karel Zvářal
18.5.2021 19:08 Reaguje na Petr BlažekMno, jen jestli to není naopak opak, jak říkával Luděk S-) Koukněte sem (do gůgl map): pole - les - pole - les - pole - les - pole - les - pole. A žádnou drámu tam nevidět, porosty krásně zapojené. Prosím o názornou ukázku, kterou byste svou teorii podpořil.
48.9931089N, 17.5966650E
Odpovědět
48.9931089N, 17.5966650E
JO
Jan Olejníček
18.5.2021 19:59 Reaguje na Karel ZvářalJe to vidět kolem každé silniční aleje, že je porost kolem stromů nižší, než okolní, zejména v sušším období.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2021 20:44 Reaguje na Jan OlejníčekPodívejte se na třetí fotku z předešlého článku. Proč myslíte, že ten člověk vysadil ovocnáče tak těsně k habrovému živému plotu? Říká vám něco mykorhiza? Teprve nedávno byla objevena, a rostliny, kromě toho, že mezi sebou soupeří, tak si i POMÁHAJÍ. Vodu strom okolí nedodá, ale s živinami je to úplně jinak:
http://www.radostnezpravy.cz/rostliny-maji-ke-komunikaci-houbovy-internet/
48.9599761N, 17.4342758E
A neukázal jste žádný příklad, jen jednovětný chabý odpor. Tady máte jinou lokalitu, a kolem větrolamu je normální porost. Ano, v těsné blízkosti to dozrává později, výnos je tam možná o cca 10% nižší, ale celkově ten větrolam svou službou pro pole (především půdu) ho CHRÁNÍ. Dobře tento technokratický pohled vystihuje jedno krásné pořekadlo: Pro stromy nevidí les.
Odpovědět
http://www.radostnezpravy.cz/rostliny-maji-ke-komunikaci-houbovy-internet/
48.9599761N, 17.4342758E
A neukázal jste žádný příklad, jen jednovětný chabý odpor. Tady máte jinou lokalitu, a kolem větrolamu je normální porost. Ano, v těsné blízkosti to dozrává později, výnos je tam možná o cca 10% nižší, ale celkově ten větrolam svou službou pro pole (především půdu) ho CHRÁNÍ. Dobře tento technokratický pohled vystihuje jedno krásné pořekadlo: Pro stromy nevidí les.
JC
Jan Chloupek
17.5.2021 00:22Základ problému spočívá v tom, že v půdě chybí organická část- humus, takže půda je lehčí a špatně jímá vodu, nedostatečně odolává vodní, ale i větrné erozi. Takže, umělá hnojiva kombinovat se statkovými hnojivy či jinými způsoby směřující k vytváření humusu, aby se dal zvrátit nepříznivý trend mizení úrodné ornice z polí. Meze jsou nezbytně nutné, aby se voda s ornicí příliš nerozebíhala po svahu. Za současné společenské situace - vlastníci a uživatelé - nemůže dojít k dobrovolné nápravě devastované půdy. Chybí ekonomický zájem napravovat systémovou chybu, která vznikla v padesátých letech při rušení soukromého zemědělství. Řešení v současnosti nevidím !
Odpovědět
Miroslav Vinkler
17.5.2021 06:34 Reaguje na Jan ChloupekSouhlas, za současného postoje vládnoucí garnitury , bohužel i nevládnoucí opozice, nevidím nikoho, kdo by ochranu ŽP bral vážně a nikoli jako volební klišé.
Proto devastace ŽP včetně zemědělské půdy půjde vesele dál, hlavně že poroste ekonomům DPH.
Odpovědět
Proto devastace ŽP včetně zemědělské půdy půjde vesele dál, hlavně že poroste ekonomům DPH.
BM
Břetislav Machaček
17.5.2021 09:09 Reaguje na Miroslav VinklerPřesně tak. Vláda i opozice nemůže jinak, než provádět malé
změny v souladu s vlastnickým právem a tržním hospodářstvím.
Na státních a obecních pozemcích ta možnost je, ale těch je
u orné půdy poskrovnu. Bohužel i zde musí vlastník konat s péčí dobrého hospodáře a nesnižovat cenu pozemku, jinak ho rozcupuje NKÚ. Změna tak musí být hlavně ideologická, ale
ta je neprůchodná, takže to vidím na marnost nad marnost.
Na kvalitu půdy ale stát vliv může mít, pokud ukončí podporu
biopaliv a biomasy k energetickým účelům a dá je na roveň
třeba fosilním palivům. Taky může v rámci národních dotací zvýšit podporu živočišné výroby a změnou zákonů umožnit
dotovat pěstování pícnin pouze k zaorání, jako zelené hnojení. I kukuřice na zrno je mi milejší než ta do
bioplynky, protože ty posklizňové zbytky zůstanou na poli.
No a pálit slámu, tak za to bych rovnou zavíral natvrdo.
Když ji kombajn rozmetá po pozemku a strniště oseji
vojtěškou, tak se půda za pouhý rok viditelně zlepší.
Odpovědět
změny v souladu s vlastnickým právem a tržním hospodářstvím.
Na státních a obecních pozemcích ta možnost je, ale těch je
u orné půdy poskrovnu. Bohužel i zde musí vlastník konat s péčí dobrého hospodáře a nesnižovat cenu pozemku, jinak ho rozcupuje NKÚ. Změna tak musí být hlavně ideologická, ale
ta je neprůchodná, takže to vidím na marnost nad marnost.
Na kvalitu půdy ale stát vliv může mít, pokud ukončí podporu
biopaliv a biomasy k energetickým účelům a dá je na roveň
třeba fosilním palivům. Taky může v rámci národních dotací zvýšit podporu živočišné výroby a změnou zákonů umožnit
dotovat pěstování pícnin pouze k zaorání, jako zelené hnojení. I kukuřice na zrno je mi milejší než ta do
bioplynky, protože ty posklizňové zbytky zůstanou na poli.
No a pálit slámu, tak za to bych rovnou zavíral natvrdo.
Když ji kombajn rozmetá po pozemku a strniště oseji
vojtěškou, tak se půda za pouhý rok viditelně zlepší.
Miroslav Vinkler
17.5.2021 16:30 Reaguje na Břetislav MachačekMůj názor - podvázat dotace zemědělcům vodozádržností půdy.
Tady platí jednoduchá rovnice-pouze zdravá půda zadržuje optimální množství vody.
Je to změřeno, jsou na to celkem přesná čísla podle druhu půdy a BPEJ máme témeř dokonalé.
Odpovědět
Tady platí jednoduchá rovnice-pouze zdravá půda zadržuje optimální množství vody.
Je to změřeno, jsou na to celkem přesná čísla podle druhu půdy a BPEJ máme témeř dokonalé.
MK
Majka Kletečková
17.5.2021 18:10 Reaguje na Miroslav VinklerAno, jít na to přes dotace, to je dobrý nápad. A proveditelný.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.5.2021 09:03 Reaguje na Jan ChloupekAniž bych se chtěl zastávat minulého režimu, přece jen v oblasti zemědělství převažovaly klady nad zápory a konkrétně vámi zmiňovaný obsah humusu v půdách, což je jistě správná myšlenka, byl podporován živočišnou výrobou, tudíž hnojem, ale hlavně víceletými pícninami, což je pro půdy rozhodný zdroj primární organické hmoty, nutné pro možný vznik humusu. Bohužel, díky polistopadové politice je situace jaká je a nelze do budoucna čekat nějaký dramatický zvrat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.5.2021 09:10 Reaguje na pavel peregrinPlně s vámi souhlasím a mám obavu, že bude ještě hůře.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
17.5.2021 10:14Myslím, že problém je mnohovrstevný. Jistě jsou tací, kteří k propachtované půdě absolutně vztah nemají, sejí kukuřici na 6,9% svah, sejí po spádnici a je jim to jedno. Pak je většina těch, kteří primárně nechtějí škodit, ale řada opatření, která by škody zmírnila, je pro ně příliš omezující a nákladná, zvlášť když k problémům nedochází tak často. K určitým nepříliš systémovým opatřením dochází u této skupiny většinou jen v případě, kdy dojde k interakci mezi obcí a zemědělcem či na základě nových podmínek SZIFu. Pak je zde skupina těch, kteří problematiku aktivně a na své náklady aktivně řeší. Nicméně i u těch se může projevit zklamání, že sebelepší opatření si s opravdu velkou průtrží neporadí. Bohužel četnost těchto průtrží koreluje s narůstající energií atmosféry.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.5.2021 13:02 Reaguje na Marek DrápalVystihl jste to docela přesně. Ještě k té kukuřici- díky bioplynové (ne)politice a neoddiskutovatelným přínosům pro okamžitou ekonomiku - nikoliv půdu- těchto subjektů- se kukuřice seje i na nevhodných pozemcích. Všude tam je ale nařízeno kukuřici obsévat různě širokými pásy hustých plodin a to zemědělci ve vlastním zájmu-hrozí ztráta dotace- dělají. Tedy z právního hlediska nejsou napadnutelní, bohužel tato opatření na přívalovou vodu nestačí. Je to těžké.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
17.5.2021 17:00 Reaguje na Marek DrápalNa čundru v Banátu mě zaujalo časté pěstování nějaké půdu kryjící plodiny v kukuřičných polích. Ať už to byly dýně, fazole nebo jiná plodina přisetá do kukuřice. Nešlo by něco podobného aplikovat u nás a ve velkém?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.5.2021 19:23 Reaguje na Dalibor MotlSamozřejmě to jde, ale nikdy ne intenzivně, to je spíš takové záhumenkové hospodaření, které vyhovuje místním, ale bioplynku byste takto nenakrmil. Narazíte na nemožnost ošetření herbicidy a obecně kukuřice má ráda kolem sebe čisto. Jde sít kukuřici do vymrzajícího mulče. Vše ostatní bere kukuřici živiny a kukuřice je žrout.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
17.5.2021 20:57 Reaguje na Dalibor MotlZ mého pohledu má potenciál spíše strip-till a pěstování na rozteč 37,5 cm. I u nás v 550 m.n.m. se dá stihnout sklidit ozimé žito na GPS a do strniště zasít kukuřice. Nevím jak dopadla výnosově, sem tam určitě nic moc, ale jinak jsem si připadal jak v tropech...
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2021 21:05 Reaguje na Marek DrápalTo je velmi dobrá varianta, vídám to i u nás, jen ten pokos odváží někdy málo vysušený a potom z toho mají nepoužitelnou čalamádu. I když je ten výnos kuku nižší, z hlediska ochrany půdy je to asi nejlepší řešení.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.5.2021 07:06 Reaguje na Karel ZvářalNo jo. Pokud to má být GPS, tak tam to musí být na začátku voskové zralosti a v tom případě už z kukuřice moc není, snad nějaké hodně nízké FAO.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2021 07:29 Reaguje na pavel peregrinUváděl jsem zde několikrát, že jsem pro maximální využití ozimů v OP. A také nemám nic proti zavádění GMO, u nichž vidím obrovský potenciál. Šlechtění stále rannějších odrůd není pro mě tedy žádná sci-fi.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.5.2021 11:08 Reaguje na Karel ZvářalNe, takto jsem to nemyslel. Jde o to, že konkrétně kukuřice je pořád kukuřice se všemi nároky na prostředí a to si nese i přes šlechtění. GMO asi ano, i když nikdo nemůže říci, jestli tam nějaké negativní vlivy do budoucna nejsou- to je to samé co s vakcínou mRNA proti covidu.
Nic proti ozimům, ale je třeba mít na mysli, že kromě řepky a inkarnátu se bohužel mezi ozimy nevyskytují zlepšující plodiny pro osevní postup. Ozimé formy hrachu a máku neberu, nesou si s sebou dost problémů jiných.
Odpovědět
Nic proti ozimům, ale je třeba mít na mysli, že kromě řepky a inkarnátu se bohužel mezi ozimy nevyskytují zlepšující plodiny pro osevní postup. Ozimé formy hrachu a máku neberu, nesou si s sebou dost problémů jiných.
Karel Zvářal
20.5.2021 06:55 Reaguje na pavel peregrinMně jde především o to, aby se stav půdy (erozí) nezhoršoval, to zlepšování je až jakýsi bonus. A konkrétně u obilovin je nižší eroze, než u řepky. Nakonec nejnižší erozi má louka - viz. foto nivy, která se rozlézá do šíře, ale nevytváří rýhu. Některé erozní rýhy na polích jsou vidět i "z kosmu" (na mapách), na louce takovou neuvidíte. A obilniny jsou vyšlechtěná tráva.
Proto jsou údolnice zatravněné, proto tlačím na travnaté meze. Jednak zpomalí a rozbijí proud vody ze svahu, zachytí v trávě velkou část ornice, a je tam lepší zasákavost kvůli půdnímu edafonu (+ žížaly). Řepka je poněkud glorifikovaná, aby se zdůvodnilo její energetické využití. Když se zohnete u vzrostlého porostu, vidíte, že není zdaleka tak hustý jako obiloviny, tudíž ten proud tudy protéká rychleji a s větším odnosem půdy.
Odpovědět
Proto jsou údolnice zatravněné, proto tlačím na travnaté meze. Jednak zpomalí a rozbijí proud vody ze svahu, zachytí v trávě velkou část ornice, a je tam lepší zasákavost kvůli půdnímu edafonu (+ žížaly). Řepka je poněkud glorifikovaná, aby se zdůvodnilo její energetické využití. Když se zohnete u vzrostlého porostu, vidíte, že není zdaleka tak hustý jako obiloviny, tudíž ten proud tudy protéká rychleji a s větším odnosem půdy.
pp
pavel peregrin
20.5.2021 07:19 Reaguje na Karel ZvářalZde se určitě můžeme shodnout. I u nás jsem ta nejhorší erozní místa zatravnil, na vlastní popud bez nařizování úřadů.Co je do očí bijící, je třeba řešit, to samozřejmě nemůžu a nechci rozporovat. Celý problém spočívá spíše v tom, že díky nastavené agrární ne-politice jsou zemědělci nuceni pěstovat v podstatě tři-čtyři plodiny a protože jsou takto zásadním způsobem rozbity osevní postupy, přináší to negativa v podobě eroze, zvýšené chemizace apod., což při vyváženém postupu se celkem eliminuje. Ale co dál?
Zde na Ekolistu se to nevyřeší, nemá cenu se vzájemně napadat, každá strana má svůj díl pravdy a náprava spočívá ve změně celkové agrární politiky, ale nikoliv ve stylu " všichni jsou si rovni, ale někdo rovnější".Teprve tato změna by přinesla kýžené výsledky, ale nesmí to být jednostranná a krátkozraká politika ve stylu green deale.
Jen ještě poznámka k vašemu ilustračnímu fotu- ta řepka, která je na fotce, je již před květem a pokud takto vypadá, jedná se o velmi slabý porost. V této fázi by normálně vedená řepka zakrývala zem a půda by nebyla vidět. Jde o špatně vedený porost již od podzimu, tudíž to foto je pro tento účel trochu zavádějící, ale to nic ve zlém.
Odpovědět
Zde na Ekolistu se to nevyřeší, nemá cenu se vzájemně napadat, každá strana má svůj díl pravdy a náprava spočívá ve změně celkové agrární politiky, ale nikoliv ve stylu " všichni jsou si rovni, ale někdo rovnější".Teprve tato změna by přinesla kýžené výsledky, ale nesmí to být jednostranná a krátkozraká politika ve stylu green deale.
Jen ještě poznámka k vašemu ilustračnímu fotu- ta řepka, která je na fotce, je již před květem a pokud takto vypadá, jedná se o velmi slabý porost. V této fázi by normálně vedená řepka zakrývala zem a půda by nebyla vidět. Jde o špatně vedený porost již od podzimu, tudíž to foto je pro tento účel trochu zavádějící, ale to nic ve zlém.
Karel Zvářal
20.5.2021 07:31 Reaguje na pavel peregrinKdybych sem dal letecký snímek (GPS) toho porostu (včetně erozních rýh), kandidoval by na top ten nejhorších polí,což nemohu riskovat. Ále vyřeší, alespoň z malé části. Kdyby všichni takticky mlčeli, tak můžeme Ekolist zrušit.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.5.2021 10:50 Reaguje na Marek DrápalDíky za komentáře. Díval jsem se na strip-till i jinde. Zase jsem o malinko moudřejší.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
18.5.2021 08:20Panu Zvářalovi díky za nesmírně zajímavý příspěvek, který jak vidět z počtu a názorů ostatních, padl na úrodnou půdu.
Pojďme to shrnout. Stav zemědělské půdy v ČR je doslova tristní. Nelze vůbec uvažovat o tom, že bez silného státního zásahu by se věci mohly pohnout dopředu.
A v tom vidím ten zásadní problém. Politické elity nevidí anebo vidět nechtějí , soustředí se pouze na své znovuzvolení a zabetonování stávajícího stavu, který jim popravdě vyhovuje.
Náprava by totiž znamenala hluboce sáhnout do zaběhnutých pořádků a pevně usazených pozic agrobaronů a na ně navázanou klaku úředníků a armády dodavatelů zejména agrochemikálií.
Dokud EU nepřijme směrnici o půdě (už jednou lobby nadnárodních společností smetenou ze stolu), nelze očekávat vůbec nic. Pouze se stávající a neuspokojivý stav bude dále prohlubovat.
Odpovědět
Pojďme to shrnout. Stav zemědělské půdy v ČR je doslova tristní. Nelze vůbec uvažovat o tom, že bez silného státního zásahu by se věci mohly pohnout dopředu.
A v tom vidím ten zásadní problém. Politické elity nevidí anebo vidět nechtějí , soustředí se pouze na své znovuzvolení a zabetonování stávajícího stavu, který jim popravdě vyhovuje.
Náprava by totiž znamenala hluboce sáhnout do zaběhnutých pořádků a pevně usazených pozic agrobaronů a na ně navázanou klaku úředníků a armády dodavatelů zejména agrochemikálií.
Dokud EU nepřijme směrnici o půdě (už jednou lobby nadnárodních společností smetenou ze stolu), nelze očekávat vůbec nic. Pouze se stávající a neuspokojivý stav bude dále prohlubovat.
pp
pavel peregrin
18.5.2021 11:16 Reaguje na Miroslav VinklerJen pár poznámek- tristním bych stav nenazýval. Více či méně uspokojivým ano, tristním nikoliv. Pokud by stav byl tristní, výnosy by dávno klesly pod únosnou mez, což se neděje a nedohnala by to ani ta tzv. chemizace.
Nicméně určitou nápravu by to chtělo, ale komplexní a ta se musí týkat nejen půdy, ale hlavně pokřivených vztahů výroba-zpracování-prodej. Není možné, aby největší marži shrábli obchodníci a veřejnosti se pak prezentovalu v duchu "zemědělci opět zdražili".
Jinak stav půd je v EU+- stejný, je to dáno postupným úbytkem pracovních sil, tlakem na snižování nákladů a plus minus obdobnou agrotechnikou daných plodin, která je ale opět vynucena tím, co jsem uváděl v předešlých řádcích, takže se pohybujeme v bludném kruhu.
Odpovědět
Nicméně určitou nápravu by to chtělo, ale komplexní a ta se musí týkat nejen půdy, ale hlavně pokřivených vztahů výroba-zpracování-prodej. Není možné, aby největší marži shrábli obchodníci a veřejnosti se pak prezentovalu v duchu "zemědělci opět zdražili".
Jinak stav půd je v EU+- stejný, je to dáno postupným úbytkem pracovních sil, tlakem na snižování nákladů a plus minus obdobnou agrotechnikou daných plodin, která je ale opět vynucena tím, co jsem uváděl v předešlých řádcích, takže se pohybujeme v bludném kruhu.
Karel Zvářal
18.5.2021 11:36 Reaguje na Miroslav VinklerDěkuji za podporu, velmi si jí vážím. Nedělejme si iluze, že jinde jsou na tom o mnoho lépe. Tam jsou často k viděni takové hrůzy, prostě děs běs. A to jen koukám na Giro či Tour, ale to mi k vytvoření obrázku stačí. Krpál, že bych měl plné kecky vylézt tam po čtyřech (samozřejmě s nadsázkou) - a on je zoraný! Takže ano, je to u nás na kritiku, resp. je stále co zlepšovat, ale jsou na světě mnohem horší eroze.
Celkem nedávno jsem objevil jednu obec s nádhernými (povahově) lidmi. Ta obec má 350 ha záhumenek, sadů a vinic - těch nejvíc. Z těch lidí ta láska k půdě a práci venku doslova srší, říkám jim pro sebe Františkáni. Tím chci říct, že jsem rád za každou drobnost, která se odlišuje od té "národní" megalománie, a co budu živ, budu tyto lidi velebit. Zlatokopy nezměním, na to je potřeba jiných pánů (úřeníků), ale aspoň jsem rád, že mohu občas nastavit zrcadlo. A co si z toho kdo vezme, to už nechávám na něm.
Odpovědět
Celkem nedávno jsem objevil jednu obec s nádhernými (povahově) lidmi. Ta obec má 350 ha záhumenek, sadů a vinic - těch nejvíc. Z těch lidí ta láska k půdě a práci venku doslova srší, říkám jim pro sebe Františkáni. Tím chci říct, že jsem rád za každou drobnost, která se odlišuje od té "národní" megalománie, a co budu živ, budu tyto lidi velebit. Zlatokopy nezměním, na to je potřeba jiných pánů (úřeníků), ale aspoň jsem rád, že mohu občas nastavit zrcadlo. A co si z toho kdo vezme, to už nechávám na něm.
PN
Petr Novák
24.5.2021 08:07Tak stále máme potřebu vinit velkovýrobny, ale kolik lidí se skutečně stará o své pozemky? Např. u nás tu hospodaří ČZU školní statek, ono se to moc vizuálně neliší od jakéhokoli jiného velkopodniku, na podzim všechno den ze dne zežloutne, aby se ušetřilo za orbu, pole velká jak jen dovolují vyhlášky, když se toto učí ve školách... :) Ale velká role je vlastníka i obcí. Např. sousední obec má docela zajímavé parcely, kterými může blokovat velké polnosti, ale dělá s tím něco? Leda houby. O úpravách pachtovních smluv ani nemluvě (byť k tomu má VUMOP docela pěknou příručky, byť s důrazem na zhutnění). .. tady k tomu přidávám takovou mou úvahu a pokud každý za svou obec bude tlačit, ať např. vypoví a přesoutěží smlouvy na vlastní pozemky, tak uvidíme co to s těmi polnostmi udělá :) Pachtovní smlouvy jsou zpravidla dlouhodobě prolongované a malí či začínající zemědělci nemají přístup k půdě, která je propachtována velkým agropodniky.
Propachtovatelé zpravidla nemají ve smlouvách ošetřeno nakládání s půdou. V případě měst absentují ustanovení, která by zajišťovala dlouhodobou udržitelnost půdy. Propachtovatelé často slepě věří v dobré zacházení s propachtovaným majetkem, ale bez náležitého smluvního rámce, de facto rezignují na péči o vlastní pozemky a jejich kvalitativní parametry.
Obecně přijímané problémy v oblasti hospodaření s půdou, jako je utužování, úbytek organické hmoty, eroze, jsou ještě umocněny dopady užívaní hnojiv, které se v dlouhodobém horizontu ukazují jako zdraví škodlivé. Takovým příkladem může být užívaní herbicidu roundup v rámci ukončení vegetace zemědělských plodin (desikace). Tyto postupy jsou již nyní značně kontroverzní a vlastníci pozemků se absencí smluvního rámce ve stávajících smlouvách fakticky vzdávající výkonu práva vlastníka propachtovat pozemek za určitých smluvních podmínek, které by např. stanovovaly zavádění nejlepší zahraniční praxe či přímo zamezily využití některých chemických látek, které vlastník vyhodnotí s dostatečným předstihem jako látky potenciálně zatěžující jeho majetek.
Z praxe, např. hl. m Praha, je již nyní zřejmé, že města a obce mohou směřovat svoji politiku k udržitelnějšímu zemědělství na jimi vlastněných pozemcích. Je faktickou povinností vlastníka, kterým je např. obec, pečovat o majetek s péčí řádného hospodáře, která dnes ale nespočívá pouze v prostém pronájmu za co nejlepší cenu (zde nastupuje fakt, že pronájem zemědělských pozemků pravděpodobně je historickou daností a nikdy nedošlo např. k přesoutěžení pachtýřů, za účelem získání lepší ceny), ale mělo by přímo reflektovat udržitelné hospodaření a i předběžnou opatrnost v rámci klimatických změn.
Úprava existujících smluvních vztahů je nejjednoduším způsobem jak bez zbytečných odkladů převzít odpovědnost za hospodaření na vlastním majetku případně i změnit podmínky hospodaření a způsobu využití půdy. Je na propachtovateli, aby si stanovil podmínky za jakých se bude na jím vlastněných pozmecích hospodařit, např. může ukončit stávající smlouvy, které zpravidla neřeší ani doporučení VUMOP ohledně kontroly kvality půdy z pohledu eroze, utužení, množství organické hmoty, atd., ale ani nesměřují hospodaření v přímém dopadu obce a občanů směrem, který by byl pro obec dlouhodobě udržitelný.
Obec či město např. může ukončit smlouvy u vlastní zemědělské půdy a vyzvat potenciální pachtýře k nabídkám, jak budou na vybraných pozemcích (např. konsolidovaných do tranší po xx hekterech) hospodařit a zvýhodnit takové zájemce, kteří budou hospodařit např. agrolesnickým způsobem, v souladu se zásadami ekologického zemědělství, či budou pěstovat či chovat tradiční plodiny a hospodářská zvířata pro danou oblast, a to i za cenu, že propachtování pozemků takovým zájemcům nebude pro obec/město znamenat takový či vůbec žádný finanční příjem. Nepeněžní dopady, zvýšení kvality půdy (při přechodu od velkovýroby způrmyslněného zemědělství k lokálnímu chovu či pastvě nebo ekologickému způsobu zemědělství), větší diverzita, omezení eroze představují de facto veřejný zájem, který by měla mít každá obec na zřeteli.
Odpovědět
Propachtovatelé zpravidla nemají ve smlouvách ošetřeno nakládání s půdou. V případě měst absentují ustanovení, která by zajišťovala dlouhodobou udržitelnost půdy. Propachtovatelé často slepě věří v dobré zacházení s propachtovaným majetkem, ale bez náležitého smluvního rámce, de facto rezignují na péči o vlastní pozemky a jejich kvalitativní parametry.
Obecně přijímané problémy v oblasti hospodaření s půdou, jako je utužování, úbytek organické hmoty, eroze, jsou ještě umocněny dopady užívaní hnojiv, které se v dlouhodobém horizontu ukazují jako zdraví škodlivé. Takovým příkladem může být užívaní herbicidu roundup v rámci ukončení vegetace zemědělských plodin (desikace). Tyto postupy jsou již nyní značně kontroverzní a vlastníci pozemků se absencí smluvního rámce ve stávajících smlouvách fakticky vzdávající výkonu práva vlastníka propachtovat pozemek za určitých smluvních podmínek, které by např. stanovovaly zavádění nejlepší zahraniční praxe či přímo zamezily využití některých chemických látek, které vlastník vyhodnotí s dostatečným předstihem jako látky potenciálně zatěžující jeho majetek.
Z praxe, např. hl. m Praha, je již nyní zřejmé, že města a obce mohou směřovat svoji politiku k udržitelnějšímu zemědělství na jimi vlastněných pozemcích. Je faktickou povinností vlastníka, kterým je např. obec, pečovat o majetek s péčí řádného hospodáře, která dnes ale nespočívá pouze v prostém pronájmu za co nejlepší cenu (zde nastupuje fakt, že pronájem zemědělských pozemků pravděpodobně je historickou daností a nikdy nedošlo např. k přesoutěžení pachtýřů, za účelem získání lepší ceny), ale mělo by přímo reflektovat udržitelné hospodaření a i předběžnou opatrnost v rámci klimatických změn.
Úprava existujících smluvních vztahů je nejjednoduším způsobem jak bez zbytečných odkladů převzít odpovědnost za hospodaření na vlastním majetku případně i změnit podmínky hospodaření a způsobu využití půdy. Je na propachtovateli, aby si stanovil podmínky za jakých se bude na jím vlastněných pozmecích hospodařit, např. může ukončit stávající smlouvy, které zpravidla neřeší ani doporučení VUMOP ohledně kontroly kvality půdy z pohledu eroze, utužení, množství organické hmoty, atd., ale ani nesměřují hospodaření v přímém dopadu obce a občanů směrem, který by byl pro obec dlouhodobě udržitelný.
Obec či město např. může ukončit smlouvy u vlastní zemědělské půdy a vyzvat potenciální pachtýře k nabídkám, jak budou na vybraných pozemcích (např. konsolidovaných do tranší po xx hekterech) hospodařit a zvýhodnit takové zájemce, kteří budou hospodařit např. agrolesnickým způsobem, v souladu se zásadami ekologického zemědělství, či budou pěstovat či chovat tradiční plodiny a hospodářská zvířata pro danou oblast, a to i za cenu, že propachtování pozemků takovým zájemcům nebude pro obec/město znamenat takový či vůbec žádný finanční příjem. Nepeněžní dopady, zvýšení kvality půdy (při přechodu od velkovýroby způrmyslněného zemědělství k lokálnímu chovu či pastvě nebo ekologickému způsobu zemědělství), větší diverzita, omezení eroze představují de facto veřejný zájem, který by měla mít každá obec na zřeteli.
