Karel Zvářal: Tichá voda nám ornici odnáší
Je zajímavé, že zatímco odtěžený mohutný dub vyvolá bouřlivou reakci veřejnosti, odplavená centimetrová vrstva humusu, která se tvoří sto let, ji nechává celkem lhostejnou. Přitom v Česku žijí více než 3 miliony vlastníků pozemků, kteří se, až na nepatrné výjimky, o podobu svých zděděných polností příliš nezajímají. A když jim ekologicky smýšlející zemědělec nabídne výhodnější ekonomické využití, jen nevelká část vlastníků se k tomuto návrhu postaví vstřícně. Pro tu mlčící většinu je to prostě tak dobré, až je to podezřelé... Proto to necháme raději movitým gigantům?
Ale i to málo, co se podaří odkoupit a využít ve prospěch ekologie, má nesmírný význam! Bylo by však naivní domnívat se, že dosáhneme dřívější diverzity a denzity výskytu dnes vzácných, dříve naprosto běžných (obecných) druhů. A to z více důvodů, než je jen velkoplošné hospodaření. Dnes jde především o to, aby děti vůbec někdy mohly slyšet čiřikání koroptví, zpěv skřivana, vidět motýla, čmeláka či panáčkujícího zajíce. Alespoň v jednotkách kusů, o někdejší početnosti si můžeme nechat jen zdát. A takový sysel či křeček pravděpodobně zůstanou na úrovni exotických zvířat.
Vytvořené meze pomohou nejen snížit působení vodní a větrné eroze, právě na nich mohou dříve hojné druhy vychovávat potomstvo a v minimálních počtech přežít. To jim kukuřičné a řepkové megalány plné pesticidů neumožní. Je zde však jediná výjimka, a tou je prase divoké. Tomu se v takové přetvořené krajině nebývale daří – a právě ono jako by bylo symbolickou paralelou k takto hospodařícím jedincům z lidské populace. Jim zjevně nevadí, že eroze odnáší každoročně tuny ornice z „jejich“ polí do úrodných nížin. Hlavně že byznys je úspěšný a komodita dobře prodejná. Ale kdo chce vidět působení těchto starodávných živlů, tomu postačí nakouknout do leteckých map, když už nemá čas projít se po zimním tání mezi poli. Tam o pohled na obnaženou matečnou horninu na nekonečných lánech není nouze.
Přiložené fotografie ukazují cestu kousku „rodné hroudy“ do světa. Byť je na poli ozim, vodní eroze si s rozmělněnou ornicí i tak poradí. Okrajová brázda už je potůčkem, který směrem dolů sílí, vytváří novou rokli, podemílá kořeny stromů. Údolní niva se tak zvyšuje každým rokem o několik milimetrů až centimetrů na úkor výše položených polí. Výsledek je ten, že po několika dekádách velkoplošného zemědělství je spodní část dřívější rokle srovnaná s okolním terénem, dále po toku je potok v naplavenině na stejné úrovni, jako kdysi dávno natažený plot vedle dnes podmáčeného chodníčku.
K nápravě popsaných prohřešků je nejvyšší čas. Přitom postačí zmenšit velikost honů, vytvořit záchytné meze a zatravněné údolnice, volit vhodnou skladbu plodin na erozních pozemcích a dobře zvažovat, zda je nutné časté obracení půdy. Ano, ono se to snadněji řekne, než převede do praxe. Ta megalomanie a odcizení se přírodě zakořenila natolik, že odpor k „novotám“ ze strany agrární lobby je očekávatelný. Snad si ale většina zákonodárců uvědomí, že žít na dluh není možno do nekonečna. Zemědělství není jen o výživě národa a ekonomice hospodaření. Je třeba znát míru a zavčasu zatáhnout za záchranou brzdu. Zrníčko ornice k zrníčku, jeden živočišný druh za druhým – a „najednou“ je z dřívější kulturní pestré krajiny pustá polopoušť. Místy již bez humusu, neúrodná, bez života.
Kdo z vlastníků se cítí být jen trochu českým patriotem, měl by tomuto velikášskému trendu vystavit stopku. Ekologie a zemědělství byla pro naše někdejší představitele třešinkou na dortu – rozuměj – zbytnou součástí ekonomiky. Čas však ukázal pravdivost Švejkovy hlášky, že „mejlej se i ministři“. Na stavu agrární krajiny je to vidět zcela zřetelně. Intenzivní exploatace krajiny a druhová diverzita jsou dva neslučitelné pojmy. Kdo to nevidí či nechce vidět, s tím nemá cenu diskutovat. Je třeba naslouchat takovým odborníkům, kteří dovedou skloubit ekonomii s ekologií. A ono to opravdu jde, mnohé příklady čekají na následování.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (147)
Miroslav Vinkler
16.5.2021 07:51Zde si dovolím upozornit, že v důsledku degradace zemědělských půd se snížila retenční schopnost půdy v ČR o neuvěřitelných 3.4 mld m3 srovnej s velikosti největší nádrže v ČR Lipno - 15 mil. m3 vody.
Místo toho, abychom plošně napravili tento krajinný umělý defekt , viz projekt Zdoňov, plánují se výstavby desítek umělých nádrží údajně nepostradatelných, ve skutečnosti další mil. m3 betonu a železa do krajiny, často do velmi cenných lokalit z hlediska biodiverzity.
Pýchou českého zemědělství byly také jihomoravské černozemě, ale už se nemluví o tom, že jsme je de facto nechali úspěšně zlikvidovat a dnes je to pouze zlomek bývalého bohatství.
Lepší než pracovat se zemědělci a podporovat domácí výrobu je pro EU dovážet levnější produkty z Brazílie a přihlížet deforestaci Amazonie.
Končím otřepaným, ale pravdivým "Velebnosti, to je hnus. "
Jiří Svoboda
16.5.2021 09:04 Reaguje na Miroslav VinklerJá mnohem více fandím koncepci pana Kvítka.
Miroslav Vinkler
16.5.2021 09:42 Reaguje na Jiří SvobodaSpokojen ?
Tomáš Kvítek
16.5.2021 11:32 Reaguje na Miroslav VinklerMajka Kletečková
16.5.2021 21:41 Reaguje na Tomáš KvítekPodstatnou výhodou modelu Zdoňov je, že byl v praxi zrealizován a může tak být hodnocen, ověřován a rozvíjen. V jaké fázi je projekt Vaší koncepce? Je někde realizován a může tak už dnes posloužit jako model použitelný pro určitý typ krajiny poškozené příliš intenzivním zemědělstvím a vodohospodářskými úpravami?
Jiří Svoboda
17.5.2021 09:16 Reaguje na Majka KletečkováMáte nějaký odkaz, že by byl model Zdoňov již v praxi zrealizován?
Ono je asi potřeba chápat vodu v krajině komplexněji.
Pokud je déšť mírný a půda vyschá, veškerý se zasákne. Tam není co řešit.
Pokud je sucho, potřebujeme hlavně vodu zasakovat a nechat málo odtékat a odpařovat
Pokud je slejvák, potřebujeme v místě co nejvíce vody zadržet a nechat hlavně vsáknout nebo jen pomalu odtéci.
A když se podíváte na projekt Zdoňov, můžete si sama lehce odvodit, jaké potřebné funkce plní dobře a jaké hůře. Pouze si číst chvalozpěvy pro pochopení nestačí.
Majka Kletečková
17.5.2021 21:44 Reaguje na Jiří SvobodaStav v roce 2020: Model Zdoňov byl realizován na ploše dvaceti čtverečních kilometrů, kde obnovil původní zadržování vody v krajině pomocí obnovy toků, mokřadů, rybníků a tůní. Dále pak došlo ke zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině, včetně návrhu nových lesů a dalších úprav pro zlepšení biodiverzity. Klíčovým opatřením je i znefunkčnění systému odvodnění pastvin, luk a orné půdy, především pak částečné odstavení meliorací – soustav trubek a kanálů v krajině, které původně měly pomoci zemědělcům k lepšímu hospodaření.
Projekt se zabývá nejen fyzickou realizací, ale klade důraz i na základní know-how, jež bude použitelné i jinde. (https://www.zememeric.cz/model-zdonov-pro-navrat-vody-do-krajiny-jak-by-mohli-geodeti-pomoci/).
Jan Knap
17.5.2021 23:33 Reaguje na Majka KletečkováJiří Svoboda
18.5.2021 13:07 Reaguje na Jan KnapMajka Kletečková
18.5.2021 15:44 Reaguje na Jan KnapMajka Kletečková
18.5.2021 15:46 Reaguje na Majka KletečkováUž teď prý se počítá s realizací projektů, jejichž cílem bude zádrž vody v celé ploše povodí Zdoňovska, jeden z projektů má řešit např. několik kilometrů toku, kde je navrženo cca 70 tůní, výsadba tisíců stromů na kilometrech nových mezí, odstavení desítek ha melioračních zařízení se vznikem stovek ha nových mokřadů. Část nákladů uhradí státní dotace, částečně to bude muset spolek Živá voda kofinancovat sám. Další realizace tedy hodně závisejí i na obstarání financí.
Karel Zvářal
18.5.2021 16:40 Reaguje na Majka KletečkováMiroslav Vinkler
19.5.2021 16:08 Reaguje na Karel ZvářalMísto toho se financují slaboduché až škodlivé věci,projektů kde blbost mlátila o stůl jsem už taky zažil.
Zbyněk Šeděnka
16.5.2021 09:12 Reaguje na Miroslav VinklerSlovan
16.5.2021 10:19 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
16.5.2021 13:05 Reaguje na SlovanZa odlesňováni Amazonie může EU a USA v první řadě. Kdyby nebraly levné zemědělské produkty a suroviny, nebyl by důvod odlesňovat.
smějící se bestie
16.5.2021 13:46 Reaguje na Miroslav VinklerSlovan
16.5.2021 21:45 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
17.5.2021 09:22 Reaguje na SlovanMiroslav Vinkler
17.5.2021 09:50 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Vinkler
17.5.2021 16:17 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
17.5.2021 21:49 Reaguje na Miroslav VinklerHospodářský les je les, v němž se nenechají stromy zetlít, nýbrž se ty zralé vytěží.
Přívlastek "deštný" získává les či prales svou polohou v místech častých srážek.
V čem se tedy mýlím?
Karel Zvářal
17.5.2021 22:00 Reaguje na Jiří SvobodaAle pořád lepší hospodářský les, než žádný, a místo něj zem. produkty pro zbytek světa.
Jiří Svoboda
18.5.2021 13:13 Reaguje na Karel ZvářalOny by se stejnak odvážely jen ty hospodářsky zajímavé části a jistě ne všech stromů, takže by tam stejně spousta dřeva na rozklad zůstala.
Upřímně mne ta shoda s vámi potěšila (pokud vám to nevadí).
Karel Zvářal
18.5.2021 16:37 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.5.2021 21:08 Reaguje na Karel ZvářalSlovan
19.5.2021 11:15 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.5.2021 15:43 Reaguje na SlovanAle k tomu je třeba jasný hlas ochránců přírody, že rozumné kácení a využívání dřeva je žádoucí činnost a ne zločin.
Takže chápu to vůbec a snad teď i vy.
Majka Kletečková
17.5.2021 21:55 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.5.2021 13:27 Reaguje na Majka KletečkováA to si opravdu myslíte, že když se jednou za 10 let do pralesa vjede s mechanizací a poničí se tam tím třeba 5% rostlin, že to s biodiversitou nějak pohne? Takto uvolněné ekologické niky budou do roka velmi ochotně obsazeny a za 3 roky nepoznáte, že tam bylo na poškozených místech něco děláno. Tam není potřeba přírodu k čemukoliv přemlouvat!
Ale udělat experiment v malém, to je nejdůležitější. Ať se ukáže, jestli mám či nenám pravdu. Každopádně to nejhorší by bylo, dát na "ekology" a nevyzkoušet to.
Vladimir Mertan
16.5.2021 09:06Zbyněk Šeděnka
16.5.2021 09:33 Reaguje na Vladimir MertanVilda Smakal
16.5.2021 16:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBřetislav Machaček
16.5.2021 09:47polní cesty se záchytnými příkopy, průlehy a remízky hrají velkou roli
při zabránění erozním jevům, ale eroze se nebude konat, pokud bude voda
zasakovat a nebo bude půda chráněna vegetací chránící ji před větrem.
Pokud se nevrátíme k obnovení vodozádržné a zasakavé funkci půd, tak nám nepomohou žádné další úpravy krajiny. Půjde pouze o přesuny "jaloviny",
ale ne úrodné půdy. Některé rostliny si s jalovinou a minerálními hnojivy
vystačí, ale degradace půdy se jejich pěstováním pouze zvětšuje. Než
odtěžovat a zpět na pole navážet zeminu zachycenou například mezí, tak
je lépe samotnému splachu zabránit díky tomu zásaku a vhodně zvoleným
plodinám. Od toho jsou ale zemědělští odborníci, kterých se bohužel
mnohde nedostává. Nechci se dotknout některých "farmářů", ale právě
z jejich polí pochází hlína , která zapľavila dva dny po sobě tento
týden Šilheřovice na Hlučínsku( jedno z mých oblíbených výletních míst).
Samozřejmě přívalový déšť je přívalový déšť, ale orba a řádkování
výsevů kukuřice z kopce dolů nesvědčí o odbornosti "farmářů". Znám
dobře i podobně postižené Jakartovice a je to jako přes kopírák
a to je krajina, kde spousta mezí, průlehů a remízků zůstala dodnes
zachována, ale co se změnilo, tak je sporadická živočišná výroba, polí
bez hnoje a bez pícnin. Každý ví, jak hluboko třeba koření vojtěška
a jak je schopna vytvořit kanálky do půdy pro zásak dešťů, Každý ví,
o kolik zvýší na své zahrádce vododržnost půdy třeba rašelinou, či
kompostem a to je ten prazáklad devastace půd po sametu. I ti zlí
komunisti věděli to, že vystudovaný agronom ví lépe, kam co zasadit
a čím pole osít, než nadšený laik, který se vrhnul na farmáření, ale
je tlačen trhem k tomu, že pěstuje to, co vynáší, ale co půdu ničí.
V rychlou nápravu půdních celků na menší bohužel nevěřím díky těm
vlastnickým vztahům, ale daleko rychlejší můžou být uvážené osevní
postupy a ukončení zhovadilosti jménem biopaliva a biomasa likvidována
v teplárnách a bioplynovkách. Tento nevratně zmařený humus půdě schází
a k čemu nám budou i ty meze, když bude nezasáknutá voda stát a hnít na
udusaných polích bez humusu a půdních organismů? Před chvílí tu byl
zase liják a má půda na zahradě plná humusu vodu zasákla a 100 let
funkční drenáž odvede vodu z původního bažinatého pozemku bez splachu
půdy. Takže ano i ty meze, které ale budou na dlouhé lokte, ale hlavně
co nejdřív změnit zemědělskou politiku ve prospěch navýšení humusu
v půdě. Zdravější půda= čistší voda= více živých organismů= zdravější
životní prostředí. Začínejme tak od prazákladu všeho a to půdy a vody!
Miroslav Vinkler
16.5.2021 13:08 Reaguje na Břetislav Machačeksmějící se bestie
16.5.2021 13:48 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
16.5.2021 14:07 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
16.5.2021 11:17A meze jsou stále daněny, jako ostatní orná půda.
Petr Blažek
16.5.2021 11:59Tomáš Kvítek
16.5.2021 13:43 Reaguje na Petr BlažekUrčitě udělali vše dle vsech vyhlášek a nařízení. To co je základní poučkou, že když je intenzita srážky větší jak intenzita vsaku (vše v mm/min) tak ten odtok a eroze musi nastat, chápe málokdo. A když chápe, tak nechce činit. Co více k článku dodat. Tato teoretická premisa je nezpochybnitelná. Stejně jako to, většina účastníků této diskuse neskočí 2 m do výšky.
Petr Blažek
16.5.2021 16:43 Reaguje na Tomáš KvítekMy se nesnažíme vymýšlet teorie, ale inspirujeme se v zahraničí. A na to jak "bojovat" s vodou se podívejte do Itálie. Země s 2000 letou historií kde jsou na přívalové deště po staletí zvyklí. Tím, že jsou na poloostrově tak je to fackuje zprava i zleva. Navíc je to z velké části hornatá zem, kde se seje obilí tam , kde by u nás nesklízeli ani seno. Základem je u nich hluboká a velmi hluboká orba. Zkuste si to najít např. na you-tube. V Itálii existují minimálně 3 firmy, které vyrábějí takto velké pluhy. Jejich metoda spočívá v hlubokém prokypření a na konci z brázdy vyfrézují odtok do vodoteče. Půda musí vodu nasát a pak postupně pouštět dál.
Karel Zvářal
16.5.2021 16:56 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
16.5.2021 17:01 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
16.5.2021 17:06 Reaguje na Petr BlažekTomáš Kvítek
16.5.2021 17:17 Reaguje na Petr BlažekTomáš Kvítek
16.5.2021 17:29 Reaguje na Tomáš KvítekTomáš Kvítek
16.5.2021 17:33 Reaguje na Tomáš KvítekPetr Blažek
17.5.2021 05:44 Reaguje na Tomáš KvítekJiří Svoboda
17.5.2021 10:15 Reaguje na Petr BlažekJiří Svoboda
17.5.2021 10:20 Reaguje na Jiří SvobodaTeď jde o to, co splavuje zeminu dominantně. Zda ty dlouhotrvající nebo přívalové deště.
Tomáš Kvítek
19.5.2021 09:37 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
19.5.2021 17:13 Reaguje na Tomáš KvítekTomáš Kvítek
20.5.2021 21:03 Reaguje na Petr BlažekBřetislav Machaček
16.5.2021 19:34 Reaguje na Tomáš Kvítekurčitý vliv na splach půdy měli. Základ je opravdu zdravá
půda protkaná chodbičkami žížal, krtků a kapilár po uhnilých
kořenech rostlin. Toto vše jsou cesty vody do podloží
a nikoliv udusaný jíl bez života. Ten brání vodě v cestě
do podloží. Můj děda střídal na poli pouze obiloviny, okopaniny a pícniny a byla to půda jílovitá s podkladem z cihlářské hlíny, jejíž těžbě nakonec pole muselo ustoupit. Přívalové deště bývaly i tehdy a pole mělo i drenáže z hlíněných trubek ústící do potoka. Problémy nebývaly se suchem a ani s mokrem, protože se pole plné humusu pravidelně hnojilo od vlastních koz, ovcí a krávy. Sláma
končila v hnoji a po sklizni obilovin se strniště oselo
vojtěškou a nebo jetelem lučním. Půda byla kyprá a plná
žížal a krtků. To je to, co dnes hlavně půdě schází
a nezachrání to ani meze, meandry, tůně a mokřady, neboť
budou těmi splachy půdy brzo zaneseny a pracně čištěny.
A světe div se, i louku hnojil močůvkou a v potoce pod
ní žili raci i ryby. Tak to bylo všude v okolí a dnes
stojí na udusaných polích bez života buď voda a nebo
je pole popraskané suchem metr hluboko. V okolních
domech čerpají vodu ze sklepů, což nikdo nikdy nemusel,
ale to bývaly funkční i drenáže polí a luk. Třicet let
se nic neudržuje, půda se pouze drancuje a výsledek
je už vidět. To i ti zlí jezedáci hnojili hnojem
a pěstovali dobytku pícníny a ne pouze silážní
kukuřici. To jsou pravé příčiny vodní eroze půdy.
Karel Zvářal
16.5.2021 16:42 Reaguje na Petr BlažekVy myslíte, že ti sedláci měli rozoranou celou horu, jak je tomu dnes?? Normálně to vypadalo asi takto: 49.4785611N, 19.3740442E A tam byla eroze – v porovnání s dneškem – zcela zanedbatelná!! Bylo tam daleko více luk, neb měli hodně dobytka. A louku (travní drn!-) máte i na jedné fotce pod lesem (hájkem), jak zadržuje sedimenty (hlínu, listí, větvičky). Dnes to z polí valí hned do vybetonovaného koryta a zanáší nejbližší nádrže. Potom nevědí, kam s tím… zkrátka (_!_) Ale hlavně, že máme výnosy!… a bahno ve sklepích...
Petr Blažek
16.5.2021 16:57 Reaguje na Karel ZvářalA jestli si myslíte, že je to jinde jinak tak se tam jeďte podívat. Tolik zmiňované Rakousko má sice menší pole, ale když se všechny sklidí ve stejném termínu tak jsou na tom úplně stejně jako my. Nějaká 20cm mezička v tom žádný rozdíl nedělá.
Karel Zvářal
16.5.2021 17:01 Reaguje na Petr BlažekKarel Zvářal
17.5.2021 08:56 Reaguje na Petr BlažekKoukněte do gůglových map a porovnejte s většinou Francie - obrovský rozdíl! Přesto tam žijí spokojení sedláci. Možná je to krajový zvyk, možná jiná politika departmentu, ale tak nějak si představuji - samozřejmě v přijatelné míře - ozelenění agrární krajiny u nás. Jednak aby to splňovalo protierozní parametry, no a ta biodediverzita se na to navěsí automaticky.
Je to jen a jen o vůli jít na kompromis mezi dnešními megalány a rozumnou výměrou s patřičnou doprovodnou zelení plnící více fcí.
pavel peregrin
16.5.2021 18:48A co se orby týká, právě ona umožňuje dobrý vsak vody a je záhodno orat i svahy- jaké překvapení možná pro mnoho lidí.
Karel Zvářal
16.5.2021 19:26 Reaguje na pavel peregrinAť lidé z míst povodní nahlédnou do katastrálních map před 30 lety. Já to jasně vidím když jedu místy, kde jsem se narodil. Členitá krajina, stráně,cesty a úvozy jsou ty tam a místo nich obrovská pole. Teď, když prší, tak voda frčí po těch hladkých plochách rovnou do vesnice, kde po každém dešti odklízí nános bahna. Jako dítě nepamatuji, že by přes vesnici někdy tekla voda. A pršelo také třeba 3 dny.
Radim Polášek
16.5.2021 20:07 Reaguje na Karel ZvářalDnes bude ten potok schovaný a celý zatrubněný, rourami třeba jen o průměru 40 centimetrů a kryt kanálu se vpustí bude tak co každých 50 metrů. Neboli dnes potok prakticky žádnou vodu navíc nepobere, všechna ta voda s tím bahnem protíká zahradami a cestami a po opadnutí ničí zahrady a zasírá cesty bahnem a zanáší sklepy domů.
Břetislav Machaček
16.5.2021 20:17 Reaguje na Karel ZvářalOna na polích zasákla a níže pak vytekla čistá drenážemi
a nebo přes podloží do těch potoků. Dnes nezasákne a
teče po povrchu i s půdou do potoků i vesnic. Z mých
100 let starých drenáží odtekla průzračná jako horský
pramen do potoka a půda zůstala na svém místě. Pole
s řepkou kousek vedle je jako na vašich fotkách a
stojí tam místy arové laguny. No žížaly bych tam hledal
jako rybář marně, což se o mé zahradě nedá říci.
Tomáš Kvítek
16.5.2021 20:34 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
17.5.2021 07:29 Reaguje na Tomáš KvítekTomáš Kvítek
19.5.2021 09:40 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
20.5.2021 08:13 Reaguje na Tomáš KvítekZnovu podotýkám, že na většině polí jde o neznatelné spády, které se naplno projeví při velké vodě a vtip je v tom, že taková voda se může objevit jednou za deset i více let, jinak normální deště nedělají problém a na takovém poli z tohoto důvodu opatření dělat nebude.
Břetislav Machaček
17.5.2021 09:53 Reaguje na Tomáš Kvítekjako u nás obrovský suchý poldr. Od jeho vybudování nás
přívalové deště neohrožují a má ještě minimálně o 5O%
větší rezervu. Tu bohužel nějaké plytké průlehy a příkopy
často už nemají a když se protrhnou, tak pouze zkázu
dovrší. Náš poldr má i bezpečnostní přeliv, který ještě
nikdy nebyl využit a ta rezerva kapacity hraničí s
jistotou, že ani využit nikdy nebude. Lépe více, nežli
méně a troškařit se nemusí nakonec vyplatit.
Jiří Svoboda
17.5.2021 14:31 Reaguje na Břetislav MachačekPrůleh lze asi vybagrovat kdekoliv. Pro suchý poldr je asi třeba vhodně využít terénu aby se minimalizovaly zemní práce. Takové podmínky ale asi nejsou všude.
Břetislav Machaček
17.5.2021 20:10 Reaguje na Jiří Svobodaa délku téměř kilometr. To by ten plytký průleh
musel mít několik kilometrů čtverečních, aby tolik
vody pojmul a zasákl. Z poldru řízeně odtéká
a poldr je za tři dny opět v pohotovosti pojmout
další přívalové deště. To samé jsou přehrady,
které vodu řízeně upouštějí a vytvářejí si rezervu.
Průleh závisí pouze na nasycení podloží a nepojme
už často další srážky. V tom je ten rozdíl, že
něco je regulovatelné a u jiného se spoléháme
pouze na přírodu. Rozhodnutí našich konšelů
bylo moudré a přispěla údajně i pojišťovna.
Být to dnes, tak se bude do nekonečna
diskutovat, zda poldr, či deset mokřadů.
Začali to už stavět komunisti a po roce 97
byla navýšena kapacita, protože nestačil na
tehdejší povodně. Přeji všem moudré konšely,
aby prosadili opravdu účinné projekty a ne
pouze polovičatá řešení.
Jiří Svoboda
17.5.2021 22:01 Reaguje na Břetislav MachačekJasně, nic není zadarmo a v každém místě je třeba udělat to optimální. A zřejmě to povětšině nebude model Zdoňov, jak nám tu jeho zaslepení obdivovatelé chtějí vnucovat.
Břetislav Machaček
18.5.2021 09:04 Reaguje na Jiří Svobodav zalesněné rokli, v níž teče ten potok.
Byla to jediná možnost, jak zabránit
téměř každoročním místním povodním,
které sužovaly obec několik století.
Takže to nebylo pouze po zcelení polí, které se v povodí toho potoka díky
roztříštěnému slezskému osídlení ani
většinou nekonalo a lidem políčka zůstala. Nyní je to už horší v tom,
že jsou políčka zastavěna novými
nemovitostmi a přibylo zpevněných ploch
pozemků s omezeným zásakem. Tady by byl
Zdoňov k ničemu a zabránil by maximálně
jedné z deseti povodní. Vnucovat pouze
jeden systém ochrany před přívalovými dešti je nesmysl, kterému však dnes lidé snadno podléhají. Zkušenosti předků
jsou často cennější, než názory vědců, kterým schází místní zkušenosti a kteří
překypují nekritickým nadšením. No a
náš poldr se zanese možná za tisíc let,
ne-li později a tak to nemá cenu řešit.
Být to plytký průleh, tak se bagruje
asi co pár let a z mokřadů by byly pouze
zamokřené louky s minimem akumulace vody.
Jiří Svoboda
18.5.2021 13:38 Reaguje na Břetislav MachačekPan Kvítek, myslím, toto navrhuje i v malém. I průleh přece může mít omezené odvodnění, aby se lekce regeneroval na další přísun vody.
Břetislav Machaček
19.5.2021 08:21 Reaguje na Jiří Svobodavěž pro případ, kdyby se "díra" ucpala a navíc ten vybetonovaný přeliv. V malém by to u nás
bylo k ničemu tak, jak byl i
ten původní poldr, který v roce
1997 přetekl a hrozilo jeho
protržení. Město muselo tehdy
urychleně průrvu zasypávat
a modlit se, aby to vydrželo. Troškařit se nevyplácí a tak
došlo na razantní navýšení
a zesílení hráze, na tu věž
a přeliv. Nyní máme rezervu
i na tisíciletou vodu a ne
na nějaké zachytávání
deštíčků, které má zvládat zdravá půda plná humusu. To
je základ a pokud se toto nezmění, tak nějaké "kaluže"
to nezachrání a spíše to při
protržení potuplují.
Jiří Svoboda
19.5.2021 09:36 Reaguje na Břetislav MachačekAle opakuji, takové řešení rozhodně není třeba dělat všude, v mnoha mnoha místech stačí opatření pana Kvítka a tam je důležité, že se mnohem více vody v průlezích vsákne a neodteče. Z tohoto pohledu by měl být přístup pana Kvítka brán jako základ a kde to proti záplavám nestačí, nastupuje vaše masivnější opatření. Chápal bych ta dvě řešení jako vzájemně se doplňující do čehož se dá přimíchat i nějaký ten Zdoňov.
Tomáš Kvítek
19.5.2021 11:42 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.5.2021 19:13 Reaguje na Tomáš Kvíteknaplnění příkopu či průlehu nejnižší místo a
tudy začíná přetékat mimo. Při odtoku prohlubuje
odtokovou rýhu a nakonec může celý průleh odtéci.
Záleží na odolnosti okolní půdy, zda odolá tomu
odtoku. Já mimochodem vaše miniopatření nekritizuji zcela, ale jako spásu pro krajinu všude a vždy to kritizovat musím, aby se na to lidé nespoléhali.
No a pak je tu ta ochota obětovat pozemek k tomu, že tam ta voda bude třeba dva týdny. To nepřežije ani luční tráva a naopak doby sucha nepřežijí
třeba rákosiny. Zbude pak průleh buď holý
bez rostlinstva a nebo nouzově zarostlý
plevely. Pamatuji "průlehy" ( louky bez
odtoku a s vodou nasyceným podložím) po
povodních 1997 a 2005, kdy v nich voda
stála i měsíc. Nakonec přišla ke slovu
čerpadla a musela zahnívající vodu
odčerpat. Nikam nezasákla a pouze se trochu
odpařila. I ten průleh i příkop musí mít
možnost zásaku a pokud půdní kapiláry ucpe
jemný jíl ze splachů z okolí, tak ten vsak
bude pouze zbožným přáním. Po odčerpání
tak přišly ke slovu pluhy, které narušily
izolační krustu a louky bylo třeba znovu
osít. Pár dnů zaplavení přežije tráva i
stromy, ale týdny pouze rákosiny. Moudře
to popsal p.Svoboda, že je lépe udělat to
i to, ale spoléhat se pouze na miniopatření
je nedostatečné. No a základem je hlavně ta
zdravá půda, protože co zasákne přes ni do
podloží, tak nepotřebuje ani průleh a ani
poldr, které mají být pouze pojistkou při
extrémních srážkách.
Radim Polášek
16.5.2021 19:59Fotka uvedená jako " Voda tekoucí z pole do lesa podemílá kořeny stromů a vytváří novou rokli" nemá s erozí polí vůbec nic společného, je to fotografie lesního vysychajícího potoka. A stejná manipulace je i v textu článku.
V první řadě se plochy polí zmenšovat nemohou. Pokud se zmenší, uděláme s zemědělců, kteří na nich hospodaří, chudáky, protože na malých polích budou muset hospodařit s malými stroji, tím výrazně s vyššími náklady a výrazně méne dokonaleji a tím ztratí konkurenceschopnost.
Přirozeně změny se budou muset udělat, bude se muset obnovit kostra krajiny, ale ne takhle aktivisticky zeleně a doslova hloupě.
Karel Zvářal
16.5.2021 20:30 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
16.5.2021 20:41 Reaguje na Karel ZvářalTa rýha na první fotce v řepce opravdu vypadá jak vytvořená ze stopy po traktoru.
A ta takzvaná nová rokle, přesně takhle vypadá na některých místech potok v lese.
A jestli tam něco nějaký proud vody vymlel, tak to bylo jednou za 20 - 30 let.
Karel Zvářal
16.5.2021 20:44 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
16.5.2021 20:47 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
16.5.2021 20:51 Reaguje na Karel ZvářalHolt to se asi musí umět fotit, aby to vypadalo jako hluboké.
Karel Zvářal
16.5.2021 20:56 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
18.5.2021 14:55 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Vozáb
16.5.2021 20:11Základem jsou jak jsem psal již v jiné komentáři. Hlavně pozemkové úpravy, ty za stát a obce nikdo neudělá. Je třeba vyměnit pole za údolí v kterém udělám opatření na zasakování na záchyt přívalových vod atd. V ČR je cca 1 mil sportovních rybářů, 100 tis myslivců a 50 tis včelařů. Na dotace jdou obrovské částky. Právě tyto spolky mohou pomoc při udržování pestrosti krajiny. Stačí dát do zákona povinnost na zřízení pastevních políček a na výsadbu remízu a obnovu rybníčků atd. Místo zatruběných melioraci nechat v loučce meandrovat strouhu a nějaký ten strom tam vysadit. Na konec udělat malý rybníček.
V pozemkových úpravách vyčlenit statní nebo obecní půdu. Nechat ji za rozumný nájem těmto spolkům obhospodařovat. Občas staří pár arů a nějaká ta třešeň... Terasa s vinohradem jen tak pro radost.
Radim Polášek
16.5.2021 20:48 Reaguje na Jaroslav VozábJaroslav Vozáb
17.5.2021 08:07 Reaguje na Radim PolášekA nejen upravovat zakázané způsoby lovu na povolené. Taktéž lov březích samic by měl být tak trochu tabu..
Jan Škrdla
16.5.2021 21:42 Reaguje na Jaroslav VozábZ mého pohledu mají pozemkovvky smysl tam, kde je k dispozici dostatek půdy. Tak ke ji dost není, je nutné provést výkup za tržní ceny, jinak jsou celé pozemkové úpravy jen polovičaté řešení.
Radim Polášek
17.5.2021 03:48 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
17.5.2021 13:40 Reaguje na Radim PolášekZa spodní hranici bych považoval 10% (v rovinách), v členitějším reliéfu více.
Jaroslav Vozáb
17.5.2021 08:10 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
17.5.2021 13:19 Reaguje na Jaroslav VozábJinak v rámci katastru je pro plán společných zařízení (tj. protierozní, vodozádržná, ekologická opatření, cesty) potřeba řádově desítky hektarů. Buďto jsou k dispozici nebo ne. Pokud nejsou, tak je potřeba koupit trochu více než pár arů.
Radim Polášek
16.5.2021 20:36Petr
16.5.2021 21:00Jan Olejníček
17.5.2021 21:13 Reaguje na PetrJiří Svoboda
17.5.2021 22:05 Reaguje na Jan OlejníčekKarel Zvářal
17.5.2021 22:10 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.5.2021 13:47 Reaguje na Karel ZvářalPás může být úzký a přesto vyvíjí mnohem nižší tlak než široká guma.
Nechci nikomu nic podsouvat, ale nejjednodušší opatření by bylo, kdyby EU zakázala na polích užívat kolové traktory.
Jan Olejníček
18.5.2021 14:03 Reaguje na Jiří SvobodaPetr Blažek
18.5.2021 17:36 Reaguje na Jiří SvobodaKarel Zvářal
18.5.2021 17:57 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
19.5.2021 17:20 Reaguje na Karel ZvářalKola vepředu a pásy vzadu tomu se lidově říká "HAKL" podle německého obrněného vozu.
Jiří Svoboda
19.5.2021 09:41 Reaguje na Petr Blažekpavel peregrin
19.5.2021 11:06 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.5.2021 16:05 Reaguje na pavel peregrinKoukal jsem, že pár milionů ten pásák stojí. To asi není problém v zemích s drahou pracovní sílou.
Petr
17.5.2021 22:09 Reaguje na Jan OlejníčekŠířka pneumatik se ztrojásobila, ale hmotnost traktorů taky. Plocha uválcované půdy po přejetí traktoru je obrovská.
A ve skutečnosti je úplně jedno jakým tlakem se ta půda uválcuje. Je stlačená a zpátky ji nafoukout nejde. Půdní vzduch je pryč, kapilarita (nasákavost) je pryč, prostupnost pro půdní organismy i kořeny rostlin pryč.
Jiří Svoboda
18.5.2021 14:06 Reaguje na PetrMyslím, že existují přírodní kypřící mechanismy jako žížaly krtci, hraboši či koneckonců i kořeny, které se rozloží a zbude po nich místo. Také když hutná zemina nasákne vodou a uschne, zvětčí se její objem. A promrzlá mokrá zemina se nakypří ještě více.
Majka Kletečková
18.5.2021 15:55 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.5.2021 09:53 Reaguje na Majka KletečkováAsi nejhorší konstelace je zhutněný jíl pod ornicí, který prakticky nic do nižších např. štěrkopískových vrstev nepropustí.
Roman z Vysočiny
16.5.2021 21:27Já zkouším zúrodnit svoje záhony do hloubky cca. 70 cm a myslím, že to je jediná cesta do budoucna, pracná, ale navždy za použití dřevného uhlí a dalších přírodních přísad, prostě imitace tzv. terra prety, až se bude vyrábět a aplikovat ve velkém, tak podle mě budeme teprve na správné cestě k eliminaci následků klimatické změny, jinak bez šance.
pavel peregrin
17.5.2021 14:27 Reaguje na Roman z VysočinyMiroslav Vinkler
17.5.2021 21:13 Reaguje na Roman z Vysočinya zúrodňování bez hnoje ani ránu. :-)
Petr Blažek
18.5.2021 18:23 Reaguje na Roman z VysočinyAgrolesnictví je mýtus, který vytvořili zelení. Už naši předci před 1000 lety věděli, že když chtějí úrodu tak musí vymýtit stromy. Každá rostlina, stromy nevyjímaje, potřebují k životu vodu a živiny. Jestli rostou moc blízko tak si konkurují. A jestli jste všiml v lese jak velký kruh kolem sebe potřebuje vzrostlý strom. Tak takovou vzdálenost okolo něj na poli nic neporoste. V zemi kde je průměrně 500 mm srážek si nemůžete myslet, že to bude fungovat.
Větrná eroze je v českých zemích minoritní záležitost několika okresů. Nás především zajímá hospodaření s vodou.
A nevím kde jste přesně vzal teorii s dřevěným uhlím. Já se o ní doslechl v souvislosti s zúrodňováním podmáčených půd v Amazonii. Což si myslím, že také není náš případ.
Karel Zvářal
18.5.2021 19:08 Reaguje na Petr Blažek48.9931089N, 17.5966650E
Jan Olejníček
18.5.2021 19:59 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
18.5.2021 20:44 Reaguje na Jan Olejníčekhttp://www.radostnezpravy.cz/rostliny-maji-ke-komunikaci-houbovy-internet/
48.9599761N, 17.4342758E
A neukázal jste žádný příklad, jen jednovětný chabý odpor. Tady máte jinou lokalitu, a kolem větrolamu je normální porost. Ano, v těsné blízkosti to dozrává později, výnos je tam možná o cca 10% nižší, ale celkově ten větrolam svou službou pro pole (především půdu) ho CHRÁNÍ. Dobře tento technokratický pohled vystihuje jedno krásné pořekadlo: Pro stromy nevidí les.
Jan Chloupek
17.5.2021 00:22Miroslav Vinkler
17.5.2021 06:34 Reaguje na Jan ChloupekProto devastace ŽP včetně zemědělské půdy půjde vesele dál, hlavně že poroste ekonomům DPH.
Břetislav Machaček
17.5.2021 09:09 Reaguje na Miroslav Vinklerzměny v souladu s vlastnickým právem a tržním hospodářstvím.
Na státních a obecních pozemcích ta možnost je, ale těch je
u orné půdy poskrovnu. Bohužel i zde musí vlastník konat s péčí dobrého hospodáře a nesnižovat cenu pozemku, jinak ho rozcupuje NKÚ. Změna tak musí být hlavně ideologická, ale
ta je neprůchodná, takže to vidím na marnost nad marnost.
Na kvalitu půdy ale stát vliv může mít, pokud ukončí podporu
biopaliv a biomasy k energetickým účelům a dá je na roveň
třeba fosilním palivům. Taky může v rámci národních dotací zvýšit podporu živočišné výroby a změnou zákonů umožnit
dotovat pěstování pícnin pouze k zaorání, jako zelené hnojení. I kukuřice na zrno je mi milejší než ta do
bioplynky, protože ty posklizňové zbytky zůstanou na poli.
No a pálit slámu, tak za to bych rovnou zavíral natvrdo.
Když ji kombajn rozmetá po pozemku a strniště oseji
vojtěškou, tak se půda za pouhý rok viditelně zlepší.
Miroslav Vinkler
17.5.2021 16:30 Reaguje na Břetislav MachačekTady platí jednoduchá rovnice-pouze zdravá půda zadržuje optimální množství vody.
Je to změřeno, jsou na to celkem přesná čísla podle druhu půdy a BPEJ máme témeř dokonalé.
Majka Kletečková
17.5.2021 18:10 Reaguje na Miroslav Vinklerpavel peregrin
17.5.2021 09:03 Reaguje na Jan ChloupekBřetislav Machaček
17.5.2021 09:10 Reaguje na pavel peregrinMarek Drápal
17.5.2021 10:14pavel peregrin
17.5.2021 13:02 Reaguje na Marek DrápalDalibor Motl
17.5.2021 17:00 Reaguje na Marek Drápalpavel peregrin
17.5.2021 19:23 Reaguje na Dalibor MotlMarek Drápal
17.5.2021 20:57 Reaguje na Dalibor MotlKarel Zvářal
17.5.2021 21:05 Reaguje na Marek Drápalpavel peregrin
18.5.2021 07:06 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
18.5.2021 07:29 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
18.5.2021 11:08 Reaguje na Karel ZvářalNic proti ozimům, ale je třeba mít na mysli, že kromě řepky a inkarnátu se bohužel mezi ozimy nevyskytují zlepšující plodiny pro osevní postup. Ozimé formy hrachu a máku neberu, nesou si s sebou dost problémů jiných.
Karel Zvářal
20.5.2021 06:55 Reaguje na pavel peregrinProto jsou údolnice zatravněné, proto tlačím na travnaté meze. Jednak zpomalí a rozbijí proud vody ze svahu, zachytí v trávě velkou část ornice, a je tam lepší zasákavost kvůli půdnímu edafonu (+ žížaly). Řepka je poněkud glorifikovaná, aby se zdůvodnilo její energetické využití. Když se zohnete u vzrostlého porostu, vidíte, že není zdaleka tak hustý jako obiloviny, tudíž ten proud tudy protéká rychleji a s větším odnosem půdy.
pavel peregrin
20.5.2021 07:19 Reaguje na Karel ZvářalZde na Ekolistu se to nevyřeší, nemá cenu se vzájemně napadat, každá strana má svůj díl pravdy a náprava spočívá ve změně celkové agrární politiky, ale nikoliv ve stylu " všichni jsou si rovni, ale někdo rovnější".Teprve tato změna by přinesla kýžené výsledky, ale nesmí to být jednostranná a krátkozraká politika ve stylu green deale.
Jen ještě poznámka k vašemu ilustračnímu fotu- ta řepka, která je na fotce, je již před květem a pokud takto vypadá, jedná se o velmi slabý porost. V této fázi by normálně vedená řepka zakrývala zem a půda by nebyla vidět. Jde o špatně vedený porost již od podzimu, tudíž to foto je pro tento účel trochu zavádějící, ale to nic ve zlém.
Karel Zvářal
20.5.2021 07:31 Reaguje na pavel peregrinDalibor Motl
18.5.2021 10:50 Reaguje na Marek DrápalMiroslav Vinkler
18.5.2021 08:20Pojďme to shrnout. Stav zemědělské půdy v ČR je doslova tristní. Nelze vůbec uvažovat o tom, že bez silného státního zásahu by se věci mohly pohnout dopředu.
A v tom vidím ten zásadní problém. Politické elity nevidí anebo vidět nechtějí , soustředí se pouze na své znovuzvolení a zabetonování stávajícího stavu, který jim popravdě vyhovuje.
Náprava by totiž znamenala hluboce sáhnout do zaběhnutých pořádků a pevně usazených pozic agrobaronů a na ně navázanou klaku úředníků a armády dodavatelů zejména agrochemikálií.
Dokud EU nepřijme směrnici o půdě (už jednou lobby nadnárodních společností smetenou ze stolu), nelze očekávat vůbec nic. Pouze se stávající a neuspokojivý stav bude dále prohlubovat.
pavel peregrin
18.5.2021 11:16 Reaguje na Miroslav VinklerNicméně určitou nápravu by to chtělo, ale komplexní a ta se musí týkat nejen půdy, ale hlavně pokřivených vztahů výroba-zpracování-prodej. Není možné, aby největší marži shrábli obchodníci a veřejnosti se pak prezentovalu v duchu "zemědělci opět zdražili".
Jinak stav půd je v EU+- stejný, je to dáno postupným úbytkem pracovních sil, tlakem na snižování nákladů a plus minus obdobnou agrotechnikou daných plodin, která je ale opět vynucena tím, co jsem uváděl v předešlých řádcích, takže se pohybujeme v bludném kruhu.
Karel Zvářal
18.5.2021 11:36 Reaguje na Miroslav VinklerCelkem nedávno jsem objevil jednu obec s nádhernými (povahově) lidmi. Ta obec má 350 ha záhumenek, sadů a vinic - těch nejvíc. Z těch lidí ta láska k půdě a práci venku doslova srší, říkám jim pro sebe Františkáni. Tím chci říct, že jsem rád za každou drobnost, která se odlišuje od té "národní" megalománie, a co budu živ, budu tyto lidi velebit. Zlatokopy nezměním, na to je potřeba jiných pánů (úřeníků), ale aspoň jsem rád, že mohu občas nastavit zrcadlo. A co si z toho kdo vezme, to už nechávám na něm.
Petr Novák
24.5.2021 08:07Propachtovatelé zpravidla nemají ve smlouvách ošetřeno nakládání s půdou. V případě měst absentují ustanovení, která by zajišťovala dlouhodobou udržitelnost půdy. Propachtovatelé často slepě věří v dobré zacházení s propachtovaným majetkem, ale bez náležitého smluvního rámce, de facto rezignují na péči o vlastní pozemky a jejich kvalitativní parametry.
Obecně přijímané problémy v oblasti hospodaření s půdou, jako je utužování, úbytek organické hmoty, eroze, jsou ještě umocněny dopady užívaní hnojiv, které se v dlouhodobém horizontu ukazují jako zdraví škodlivé. Takovým příkladem může být užívaní herbicidu roundup v rámci ukončení vegetace zemědělských plodin (desikace). Tyto postupy jsou již nyní značně kontroverzní a vlastníci pozemků se absencí smluvního rámce ve stávajících smlouvách fakticky vzdávající výkonu práva vlastníka propachtovat pozemek za určitých smluvních podmínek, které by např. stanovovaly zavádění nejlepší zahraniční praxe či přímo zamezily využití některých chemických látek, které vlastník vyhodnotí s dostatečným předstihem jako látky potenciálně zatěžující jeho majetek.
Z praxe, např. hl. m Praha, je již nyní zřejmé, že města a obce mohou směřovat svoji politiku k udržitelnějšímu zemědělství na jimi vlastněných pozemcích. Je faktickou povinností vlastníka, kterým je např. obec, pečovat o majetek s péčí řádného hospodáře, která dnes ale nespočívá pouze v prostém pronájmu za co nejlepší cenu (zde nastupuje fakt, že pronájem zemědělských pozemků pravděpodobně je historickou daností a nikdy nedošlo např. k přesoutěžení pachtýřů, za účelem získání lepší ceny), ale mělo by přímo reflektovat udržitelné hospodaření a i předběžnou opatrnost v rámci klimatických změn.
Úprava existujících smluvních vztahů je nejjednoduším způsobem jak bez zbytečných odkladů převzít odpovědnost za hospodaření na vlastním majetku případně i změnit podmínky hospodaření a způsobu využití půdy. Je na propachtovateli, aby si stanovil podmínky za jakých se bude na jím vlastněných pozmecích hospodařit, např. může ukončit stávající smlouvy, které zpravidla neřeší ani doporučení VUMOP ohledně kontroly kvality půdy z pohledu eroze, utužení, množství organické hmoty, atd., ale ani nesměřují hospodaření v přímém dopadu obce a občanů směrem, který by byl pro obec dlouhodobě udržitelný.
Obec či město např. může ukončit smlouvy u vlastní zemědělské půdy a vyzvat potenciální pachtýře k nabídkám, jak budou na vybraných pozemcích (např. konsolidovaných do tranší po xx hekterech) hospodařit a zvýhodnit takové zájemce, kteří budou hospodařit např. agrolesnickým způsobem, v souladu se zásadami ekologického zemědělství, či budou pěstovat či chovat tradiční plodiny a hospodářská zvířata pro danou oblast, a to i za cenu, že propachtování pozemků takovým zájemcům nebude pro obec/město znamenat takový či vůbec žádný finanční příjem. Nepeněžní dopady, zvýšení kvality půdy (při přechodu od velkovýroby způrmyslněného zemědělství k lokálnímu chovu či pastvě nebo ekologickému způsobu zemědělství), větší diverzita, omezení eroze představují de facto veřejný zájem, který by měla mít každá obec na zřeteli.