https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/klaran-salzmann-jak-zabranit-aby-se-z-nasi-krajiny-ztracela-voda?fbclid=IwAR1tYG9eYLw4-dh4mVgcMV9bppgGnAgT-wbxnEKRbo4ES0vO1Yl11WjbQ-4
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klára Salzmann: Jak zabránit, aby se z naší krajiny ztrácela voda?

14.5.2020
Představte si krajinu ČR jako nádobu.
Představte si krajinu ČR jako nádobu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Salzmann / archiv autorky
Celá staletí usilujeme o vysušení krajiny. Byla prostě taková doba a vody bylo hodně. Tehdy jsme se také přizpůsobili daným podmínkám. Mezitím se ale podmínky změnily, respektive jsme si je změnili sami.
 

V posledním století odvodňujeme nesmírně intenzivně. Voda odtéká z polí, odtéká z lesů, odtéká z měst. Toky narovnáváme, zahlubujeme, zatrubňujeme, zemědělské plochy odvodňujeme plošně, odvodněna jsou i prameniště v horních částech toků.

Města dláždíme. Vodu ze střech a ulic odvádíme pryč. Je vůbec s podivem, že tady ještě nějaká voda zbyla. Kam tato všechna voda odtéká? Teče do řek a potom do moře. Baltického, Severního, Černého.

Voda v mořích se zvedá a voda v naší krajině chybí. Jsme jako nádoba s vývodem.

Nemáme vodu v půdě, nemáme vodu v podzemí, nemáme vodu v řekách, co nevidět nebudeme mít vodu ani ve vodovodních kohoutcích. A co je nejhorší: vodu, kterou čerpáme z podzemí, následně také odesíláme do moře. I když neprší. Přes kanalizační soustavy, čistírny odpadních vod pryč. Když byly v letošní zimě povodňové stavy na řekách, uvědomila jsem si, že další voda definitivně opouští území naší republiky.

Krajina odvodněná - vodu odvádíme do moře
Krajina odvodněná - vodu odvádíme do moře
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Salzmann / archiv autorky

Umíme napravit chyby?

My jsme totiž vodu oddělili od jejího přirozeného prostředí. Voda je součástí ekosystému a ke svému zdravému životu potřebuje půdu, vegetaci a živé organizmy.

Voda není pouze fyzikální a chemická tekutina, kterou člověk využívá a transportuje v přehradách a trubkách. Voda je živá hmota a součást přírody. A my lidé se jí celá staletí snažíme přizpůsobit svým potřebám a prostě jsme ji přírodě vzali. A nejenom že jsme si ji vzali, my jsme vodu ani po použití do koloběhu přírody nevrátili. Prostě jsme ji ukradli.

Vodu po použití odesíláme do moří. Z moře bude česká voda těžko dotovat malé vodní cykly a zásobovat půdu a podzemní vodu. Česká krajina je jako nádoba s trvalým vývodem vody. Česká krajina coby pacient potřebuje léčit a koloběh vody vrátit do těla, vývod zrušit. Potřebujeme zprovoznit říční krajinu.

Přírodě tato ukradená voda hodně chybí. Musíme se naučit ctít přírodní zákony, s přírodou se naučit úzce spolupracovat a ne proti ní bojovat. Zapomeňme na to, že postavíme tolik přehrad, abychom měli dostatek vody na umělou závlahu, to nedáme.

Příroda má svoje mechanizmy velmi dobře vyřešené, stačí jim naslouchat a respektovat je. Naše další cesta je ve spolupráci s přírodou, zápas proti ní nemá smysl a člověk bez přírody nemá příliš velké šance na výhru. Ta příroda jsme totiž i my, lidé. Naštěstí zatím žijeme v příznivém klimatickém pásmu a ne v poušti, ale pozor – tou pouští se můžeme snadno stát.

Jsme vůbec inteligentní?

Má tato patová situace vůbec řešení? Ano má… ale chce to změnu v myšlení.

Pokud bude vůle, ano. Dle definice znamená inteligence adaptaci na dané podmínky, čili na klimatické změny… takže je otázka, jak se cítíme.

Chceme se adaptovat na klimatické změny a žít, anebo ne? Co naše děti?

Araglin - intenzivně využívaná zemědělská krajina v Irsku vodu udrží.
Araglin - intenzivně využívaná zemědělská krajina v Irsku vodu udrží.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Salzmann / archiv autorky
Toto je několik skutečností, které potřebujeme přijmout a pracovat s nimi:

1. Zajištění dostatečné vody v krajině se musí stát naší prioritou. Není to ekoteroristický čin, ale životní nutnost. Pozor, to nejsou jenom přehrady a nádrže. Je to voda v krajině, v půdě, v lesích.

2. Musíme přestat vnímat vodu jako oddělený prvek. Voda je součástí půdy, rostlin, živočichů, našich těl. Je součástí přírody, a tak s ní musíme zacházet. Voda se musí dostat opětovně do svého přirozeného přírodního prostředí. Technické prostředí jí nevyhovuje, následkem jsou časté povodňové škody.

3. Voda je vzácná životodárná tekutina, jsme schopni takto ji vnímat?

4. Voda je součástí krajiny a všech našich aktivit, musíme tedy problém vody v krajině řešit celkově, komplexně, holisticky.

5. Každý vodní tok má své povodí, je velmi důležité, aby voda, která naprší ve svém povodí, se zde v maximálně možné míře dostala opět do půdy a následně do podzemí.

6. Vodní hospodářství v současné době řeší pouze problematiku vodních toků a kumulaci vody v nádržích. Zabývat by se však mělo všemi vztahy a důsledky lidské činnosti na vodu v krajině, např. v zemědělství, lesnictví a v sídlech.

Co musí vláda udělat

Času moc nezbývá, je potřeba konat co nejdříve. Je mi jasné, že to současné vládnoucí straně nevyhovuje, ale je nutné si uvědomit, že žijeme v jednom prostoru. Pokud bude zle, ti bohatší si kolaps o něco prodlouží. Ale neuniknou, leda by odletěli na Mars.

Celostátní a globální problémy mají řešit politici, k tomu jsme jim dali mandát.

Otázka je, jestli dnešní ekonomický model připouští řešení toho druhu, které není z dnešního pohledu příliš efektivní. Nenastala doba, kdy je nutno změnit ekonomický model? Země neunese stále růst.

V ptačím parku Josefovské louky přivedla Česká společnost ornitologická k životu sto let starý závlahový systém, který fungoval na Metuji na začátku 20. století pro zvýšení výnosu tehdejších luk. Zadržování vody pozitivně ovlivňuje místní mikroklima a pomáhá předejít povodním na toku Metuje a Labe.
V ptačím parku Josefovské louky přivedla Česká společnost ornitologická k životu sto let starý závlahový systém, který fungoval na Metuji na začátku 20. století pro zvýšení výnosu tehdejších luk. Zadržování vody pozitivně ovlivňuje místní mikroklima a pomáhá předejít povodním na toku Metuje a Labe.
Foto | Vojtěch Herout / Adapterra Awards

Záchranné operace se musí rozběhnout ve dvou úrovních:

Krátkodobá a rychlá řešení

1. Definovat možnosti okamžitých zásahů na zamezení odtoku vody z území,

2. Hledat možnosti velkoplošných vsaků vody pod územím měst a obcí, v zemědělských a lesních plochách.

Dlouhodobá a koncepční

Klíčem k úspěchu je zabývat se krajinou jako celkem v duchu Evropské úmluvy o krajině.

Abychom si zajistili maximální množství vody, potřebujeme vytvořit:

a) "krajinnou politiku" – to znamená vyjádření všeobecných zásad, strategií a pokynů kompetentními veřejnými orgány, které umožňuje přijetí specifických opatření zaměřených na ochranu, správu a plánování krajiny. Zdravá krajina totiž znamená vodu v krajině.

b) "správu krajiny" – to znamená činnost, která má z hlediska udržitelného rozvoje zajistit pravidelnou péči o krajinu s cílem řídit a harmonizovat změny, které jsou způsobeny sociálními, hospodářskými a environmentálními procesy. Je nezbytné funkčněji přijímat mezirezortní rozhodnutí, např. pro vodozádržná opatření v zemědělské nebo lesní krajině...

c) "plánování krajiny" – to znamená cílevědomé činnosti zaměřené na zvyšování kvality, obnovu nebo tvorbu krajiny. V současné době v naší zemi plánování krajiny neexistuje. A bez dobrého plánování krajiny se nehneme z místa.

Navrhuji jmenovitě tato opatření:

1. Voda musí být ve správě jediného rezortu, ne několika, jak je tomu dosud.

2. Zřídit správu krajiny jako průřezový meziresortní orgán s prioritou zajistit dostatek vody v duchu Evropské úmluvy o krajině, kterou Česká republika podepsala v roce 2002.

3. Vypracovat strategii a vizi pro českou krajinu s cílem zajistit v krajině dostatek vody.

4. Vypracovat strategii hospodaření s dešťovou vodou na celém území státu v rámci jednotlivých dílčích povodí s cílem zabránit odtoku vody.

5. Vymezit a chránit prostor říční krajiny jako zásadní prostor pro zadržení vody, stanovit opatření na ochranu funkcí říční krajiny.

6. Zapracovat zásady hospodaření s dešťovou vodou do územních plánů měst a obcí.

7. Vypracovat státní strategii zeleno-modré infrastruktury.

8. Podpora uvedených činností legislativními nástroji (dotace, daňové úlevy, atd.)

9. Výchova odborníků, podpora oboru krajinářská architektura, krajinné inženýrství, ekologické vodní hospodářství, které je schopné společných řešení v rámci tzv. konstruované ekologie, s podporou ekosystémových služeb.

Co může udělat každý z nás?

1. Neplýtvat vodou.

2. Recyklovat vodu v rámci domácnosti.

3. Bazén na zahradě si napouštět jen z dešťové vody.

4. Hospodařit s dešťovou vodou na svém vlastním pozemku.

5. Čistit splaškovou vodu ve vlastní domácí nebo kořenové čistírně a vodu následně vsakovat do podloží.

6. Budovat tůně a mokřady.

7. Apelovat na politiky, aby se věnovali zadržování vody v krajině.

8. Vychovávat děti ke vztahu k vodě, přírodě a krajině.


reklama

 
foto - Salzmann Klára
Klára Salzmann
Autorka je krajinářská architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT. Dlouhodobě se zabývá plánováním krajiny a hledáním společných řešení pro přírodu, kulturní krajinu a všechny živé tvory na zemi včetně lidstva.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (109)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2020 07:11
Voda tvoří 70% naší planety...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 09:35 Reaguje na Karel Zvářal
To těžko. Když se jen podívám na tu obrovskou kouli s průměrem přes 6 tisíc km a vidím všechny oceány s průměrnou hloubkou třeba 500 m, tak odhadem to může být jen nějaký zlomek procenta.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Sorry, s poloměrem přes 6 tisíc km.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.5.2020 10:45 Reaguje na Pavel Hanzl
máte tam chybu v průměrné hloubce oceánu zhruba řád. Vy mě furt fascinujete, jak se odvážně pouštíte do diskusí bez bazálních znalostí. a že nezkusíte aspoň ten gůgl...
a poloměr země se dá buď pamatovat (še-tři-se-osle), ale dá se spočítat dle historické definice metru, která je "desetimiliontina zemského kvadrantu", takže 10 tisíc kilometrů krát 2 děleno pí.
mimochodem, jádro sdělení bylo, že voda tvoří něco okolo 70% povrchu planety
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 14:14 Reaguje na Lukas B.
Kvůli takové ptákovině nebudu nic hledat. Informace pana Zvářala je jasná, kolik to teda je? Já odhadl na zlomek procenta. Gůglujte, vy jste si naběhl.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.5.2020 14:38 Reaguje na Pavel Hanzl
průměrná hloubka oceánu je něco okolo čtyř kilometrů. dobrý, vědět to nemusíte, ale když podobné ptákoviny vypálíte v diskusi, tak se nedivte, že Vás my ropáci máme srandu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.5.2020 15:04 Reaguje na Lukas B.
ještě poznámka - pomatujete na Zemana? ten byl dřív docela vtipnej pohotovej člověk, a v T magazínu napsal docela vtipnej článek. a promlouval na té obrovské demošce tejden po 17. listopadu na letné, a tam, pro ilustraci toho, kam to komouši dopracovali, uvedl, že v československu je menší procento vysokoškolsky vzdělaných než v nepálu. později přiznal, že o nepálu nic netuší a že si to v ten okamžik vymyslel a že to byl argument pro dobrou věc.

může se dobrá věc podporoval vymyšlenými argumenty a plácáním? za mě ne. za mě je to cesta do pekla.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

14.5.2020 16:26 Reaguje na Lukas B.
Také jsem byl příznivcem Technického magazinu, v Husákově době. Mám schované články jiného čech z tohoto měsíčníku. Dr. Vladimír Železný v době předlistopadové dokázal žurnalisticky a technicky seznamovat s výdobytky kapitalistického vyspělého EHS. V Technickém magazinu včetně Technického týdenníku jistě i za Husáka publikovalo nemálo prognostiků případně těch jež se k prognostikům hlásilo. Jen tito rozhodně neměli nis společného s Mladým Světem a Velkovým Hnutím Brontosaurus. Miloš Zeman se v květnu 2020 vrací k názorům svého prognostického kolegy Václava Klause st. jenž nabádal občany k utahování opasků aby oni se měli dobře.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 11:38 Reaguje na Karel Zvářal
Paní zapomenula slovo "povrchu". Ať se to komu líbí nebo ne, naše planeta je modrá, a ne zelená :-)
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

14.5.2020 07:53
Je otázkou jak s ní člověk nakládá a jak se o ní stará ! Nejde o ekologii a zelené, ale o selský rozum a dosažené vzdělání. Populace na Zeměkouli se oproti době před technickou revolucí mnohonásobně zvýšila. Praha a Paříž v té době byly na úrovni dnešních Liberce nebo Nice . Technická revoluce a rozvoj průmyslu 20-21.století, nastolil rozmach potřeby elektrické energie a spotřeby vody pro technické využití. Hospodaření s vodou z doby Karla IV a Marušky Terezky byl jiný v tom, že tehdejší majitelé a hospodáři budovali nejen rybnikářství v jižních a východních čechách ale také přírodní zádržné sistémy v podobě větrolamů a alejových stromořadí. V době šlechtických hospodářství a správy krajiny byl rozmach zpracování a využití energie na počátečních aktivitách hamry, vodní a větrné mlýny, atd. Před narozením ing. Kaplana a Francise, neexistovaly turbíny na výrobu elektrické energie. Dnešní lidská společnost si nedovede představit jiný způsob života než za pomoci právě elektrické energie vyrobené v tepelných nebo vodních elektrárnách. Většinová lidská společnost se nedokáže vrátit ke kořenům jako menšina bezdomovců v xy prostorách bez energií nebo jako sqoteři kteří se občas dojdou domů vykoupat a oholit. Nevím kam se poděla zemská voda, jíž je 70%, ale spíše je to nárustem obyvatelstva na zeměkouli. A je lhostejno zda se jedná o evropanech v jiných kontinentech nebo jinoevropanech v Evropě. Nakonec před Kolumbem a Cookem byly američané a australané jiní než v 21.století.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 08:01
Paní Salzmann mi mluví z duše.... od A až do Z....

Bohužel naši vládnoucí politici mají úplně jiné starosti než prosperitu a životaschopnost ČR... v dalších volbách máme možnost změny... jestli jí uděláme záleží jen na nás...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.5.2020 08:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ještě dodám, že plak na naše vládnoucí politiky je nejen co se vody týče ze všech stran a je podle mého pozorování velkolepý, ale s nimi to ani nehne... je vidět, že cítí, že jsou neotřesitelní a že si mohou dělat co se jim zachce... aroganci moci nám každý den předvádí nejen Zeman, ale hlavně Babiš, který má v rukou otěže této země.......
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 09:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To je důkazem dobře vybudovaného a stabilizovaného oligarchického fašismu Ruského typu.
Odpovědět
Pa

PavelA

14.5.2020 08:27
Na fotce Araglin připomíná Podkrkonoší a to,obávám se,vodu zadržuje v pohodě.České horské a podhorské oblasti vodu zadržují.
Která česká krajina konkrétně vodu nezadrží?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 09:53 Reaguje na PavelA
No je to už lidmi upravená krajina. Předtím, než tam přišli lidi, dozajista tam byla voda zadržována násobně víc. Lidi už tehdy nějaké bažiny zasypali nebo odvodnili, nějaké příliš mendrující potoky č i příliš široké bažiny v jejich nivě zůžili, nějaké příliš rozlehlé lesy vykáceli atd a na těch všech místech udělali produkční plochy, louky a nějaká pole.
Ale podle všeho to udělali už někdy v historii a tehdy, když měli k dispozici pouze lidskou sílu a povozy tažené koňmi či volky. Takže si pořádně rozmysleli, co by se dalo snadno udělat a potom dobře a snadno udržovat a víc toho nedělali.
Problém dnešních úprav třeba u nás je potom právě to,že to dělali lidi, co už měli měli k dispozici hrubou a současně levnou strojní sílu a nebáli se toho, že by provedené úpravy i v budoucnu vyžadovaly pravidelnou a náročnou údržbu onou "hrubou strojní sílou". Proto ty provedené úpravy, přeměnu přírodních takzvaných neproduktivních ploch udělali v podstatně větší až totální míře.
Taková krajina, jako ten Araglin v místech, kde u nás začíná podhůří Beskyd, byla taky, já ji ještě z dětských let pamatuji.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.5.2020 09:51 Reaguje na PavelA
Bacha ani lesy a pohoří nejsou zárukou zadržení vody. V lesích jsou odvodňovací příkopy právě v lokalitách, které by měly zadržovat maximálně. A s větší náročností klimatu je třeba se i v lesích věnovat aktivnímu zadržování vody - ale ne jen v rybníčcích, ale na celé ploše (průlehy, svejly, změna druhové skladby - třeba proti doškovému efektu spadaného jehličí...)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2020 12:23 Reaguje na Jindřich Duras
Pane Durasi, škoda, že jste zaspal na startu, já hrozně nerad tyhle "mrchožrouty" diskusí. Nezlobte se na mě, ale tak trochu si protiřečíte. Jestliže ani suché lesy nejsou schopny zadržet vodu, než ji poslat do moře, raději ať máme ty přehrady. Budovat přehrady a současně rozběhnout lepší péči o krajinu a půdu, není nic proti ničemu. Nevíme, jaké klima nás čeká v budoucnu, proto je lepší se na něj připravit po všech stránkách, včetně zásobáren vody (i na závlahy, např.).
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

14.5.2020 08:37
vše to směřuje k tomu, že se budou navyšovat daně a poplatky.
Před pár lety (12 let zpět) se budovala kanalizace v naší obci. Verdikt zněl jasně. Všichni se musí napojit do kanalizace.
Měli jsme tří komorový septik a od nepaměti se splašky čerpaly a před deštěm vždy vyvážely na pole. Byla úroda a země netrpěla erozí.
I hnůj jsme měli svůj.
Dnes už ale hnůj dovážíme od velkostatkářu. Země se změnila. Ale stále nemáme erozi. Snažíme se provádět tak jak bylo vždy zvykem hloubkovou orbu. Střídáme pole, a tak luční květy, které jsou zaorány a na rok je na jejich místě pole, krásně zasakují protože tam jsou i rostliny, které mají hluboké kořínky, a ty prostě vyhnijí a voda má cestičky pro zasakování.
Když jsme na městě žádali, přesněji na životním prostředí, že bychom se nepřipojovali na kanalizaci, tak Nám bylo pohrozeno pokutou. Marně jsem vysvětloval, že odpadní vodu užívám jako hnojivo a vyvážím ji na pole.
Tak alespoň ČOV.
NE!, napojíte se do městské kanalizace.
Museli jsme se napojit.
Dodnes město nebylo schopné tu akci, rozuměj výstavbu páteřní kanalizace ukončit. Jsou tam nějaké problémy s provozovatelem ČOV, který měl kanalizaci po dokončení díla převzít.
Na jednu stranu, člověk má o starost méně ale tomu poli to schází.
Na druhou stranu, jsem si pořídil několik betonových nádrží na záchyt dešťové vody. Už za totality, kdy dům byl postaven, můj otec odváděl veškerou vodu ze střech do studní aby byla voda na zalévání.
Já tu akumulaci navýšil.
Vodu si přečerpávam do ocelových sudů, nad záhony a poté pomocí kapkových závlahových hadic vodu rozvádím do jednotlivých záhonů. Díky tomu nemusím tolik čerpat vody a stačí mi na celý rok vody z dešťovek, které jsem akumulačně navýšil. A s tím málo deště co přijde, dokážu hospodařit. A když je vydatný déšť, přetéká dešťová voda do zasakovací studny, nebo vyvěrá do kaskádovité příkopy.
Co vím, podle výpovědi dědy, tak v 50. letech bylo také období sucha. Proto se kdysi budované zádržné nádrže/rybníky rozoraly, protože tam byla úrodná půda a když přišly povodně v 90 letech a v novém miléniu, tak v těch místech pak byly záplavy.
Teď sleduji dvě studie o vývoji počasí. Jedná mluví o tom, že vývoj sucha se bude zhoršovat a bude to s vodou horší a horší a druhá o které se moc nemluví, mluví o tom, že do deseti let dojde k překlopení počasí (někdy okolo roku 2028 - 2032), kdy dojde k prudkému ochlazení.
Ostatně, sám již třetím rokem sleduji teploty a počasí, vedu si evidenci a pozoruji, že nárazově jsou u nás období sucha a poté skokové ochlazení. V tom nárustu tepla, kdy je horko až k nevydržení, pak lidé už nevnímají tolik to, že vlastně ročně, není zas tak tolik teplých dní.
Letošní rok je a asi bude i chladný s ohledem na erupce sopek (okolí Indonésie) a ještě možných erupcí v Itálii a na Islandu.
Sám jsem zvědav na letošní podzim a zimu. Obávám se mrazivých podzimů a zim s absencí sněhu. Tudíž nárust škod na ovocných stromech a keřích. Ale to už je malování pomyslného čerta na zeď.
Uvidíme, co bude. Prozatím ze záznamu z letošního roku mi vychází, že rok je suchý a chladný.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 08:47 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Řekl bych, že vy a vaši předci jste se dokázali chovat tak , jak by se měla chovat celá společnost, ohleduplně a s citem k životnímu prostředí. Dnes bychom žádné přehrady až na výjimky nepotřebovali.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

14.5.2020 09:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Omyl, pane Vinklere. Přehrady dneska potřebujeme, nejen kvůli elektřině, ale i záplavám. My na ně dneska žehráme když je sucho, ale kolik lidí v naší malé kotlince žije v jinak záplavových územích si nikdo neuvědomuje. Kam by ti lidé šli? Teorie paní Salzman jsou sice krásné, ale těžko dnešní společností využitelné. Vycinkali jsme si konzumní společnost a nikdo se nechce vracet zpátky, ani ti zelení pomatenci. Nechali jsme si Bruselem vnutit devastaci našeho zemědělství a teď se divíme a nadáváme zemědělcům za pěstování řepky a jiných monokultur. Ale oni se jen chovají tržně. A protože Bruselu na českém krcálku nezáleží ani zbla, my všichni na tu bruselskou zrůdnost doplatíme zničeným životním prostředím. Hlavně, že si do marketů všecko dovezeme.
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

14.5.2020 11:01 Reaguje na Jaroslav Olšanský
S tím, že některé přehrady jsou potřebné souhlasím. Nicméně co se týče Vaší výtky k těm záplavovým oblastem. Vím o oblastech, kde se investoři dohodli a prostě proplatili posunutí záplavových oblastí. Nebo zaplatili a dostali vyjímku bydlet v takovéto oblasti.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

14.5.2020 11:16 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Ano, to je jiná kapitola. Peníze dneska zmůžou všecko.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2020 10:30 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Po pravdě, pokud stavitel domu ví, že se jedná o záplavovovu oblast a stavbu tomu přizpůsobí, nemám s tím žádný problém. Ostatně ve spoustě míst ve světě se v záplavových oblastech běžně staví, ale obydlí jsou těm záplavám přizpůsobeny.
Jednak tím, že zaplavení domku udělá jen minimální škody, protože všechno drahé a důležité je třeba až v prvním patře, jednak tím, že domek snadno odolá i silnému proudění vody, případně nárazům vodou unášených předmětů a nakonec( to se často přehlíží a nadělává to spousty zlé krve mezi sousedy) stavba domku i s terénními úpravami nesmí zhoršit povodeň u sousedů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 11:55 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Omyl pane Olšanský. My dnes potřebujeme zdravou krajinu, která je-li v kondici dokáže zvládat podstatně lépe jak epizody sucha, tak i záplavy.
(neberte absolutně , např. 1000leté povodně -těm by ostatně nestačily ani přehrady)

Nyní máme nemocnou krajinu a ordinuje se jí léčba dalším antropogenním ovlivněním . To je stejné, jako byste měl nemocné srdce, které lze operativně napravit , ale já vám místo toho dodám náhradní,kovové na paletě s bateriemi.
Co byste bral vy ?
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

14.5.2020 12:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Víte, pane Vinklere, to, že máme krajinu nemocnou, na tom se shodneme všichni. Ale nikdo ještě nepřišel na způsob, jak ji uzdravit, aby to nikoho nebolelo. A to je ten problém. Návrat ke krajině před staletími už není možný. A ani chtěný. Jeden příklad: Novomlýnské nádrže. Pamatuju tam mokřiska s hromadou komárů, co se jim vzletně říkalo lužní les.Když to začali zaplavovat,komáři v okolí zmizeli, vznikly krásné vodní plochy pro rekreaci a vodní ptactvo. O rybářích nemluvím. Dneska je tam v létě přeplněno. A pamatuju, jak po plyšáku pár zelených teroristů chtělo nádrže vypustit a lidi je bránili vlastními těly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 14:24 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Novomlýnské nádrže jsou pěkný příklad. Byl tam neskutečně bohatý přírodní lužní les, kde žilo mega živočichů i rostlin, ptáků, netopýrů a co já vím všeho a dnes? Vodní pocha, po které běží vítr jak divý a na krajích kamenné násypy a asfaltová silnice.
Hrůza a děs, hlavně, že jsme se zbavili komárů (ti tam žijí samozřejmě stále, ale ostatní živočichové nikoliv).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 14:37 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Jé, to si pamatuji, akce Špunt ! Za sebe jsem s touto nádrží neměl nikdy velký problém a beru ji.

Co neberu je stav půdy - zdravá půda podle typů-černozemě-hnědozemě atd. dokáže zadržet od 350 lt/m2 po 60-80 lt/m2 u těch nekvalitních.
Osobně jsem si udělal alespoň amatérské měření půdy ve svém okolí -silně utužená jílovitá půda. Odhad - 12-15 lt/m2.
Chápete už o čem se bavíme ? Nemůžeme tady mít barokní uspořádání krajiny, ale musíme mít zdravou půdu. To je těch 3.6 mld/m3 tedy skoro 11ti násobek objemu Lipna, o které jsme přišli v důsledku špatného hospodaření s půdou.

Dá se to udělat poměrně rychle , za podstatně nižší cenu než ony plánované přehrady.
Návrh Kláry Salzamnn je konceptem jak to udělat, nedávno něco podobného předložil prof. Kvítek a že to jde ukazuje realizovaný projekt Zdoňov/Broumovsko/Ing.Malík.

K tomu nepotřebujeme European Green Deal ani Komisi proti suchu , vše je po ruce. Máme tady bezva lidi a když bude zapotřebí plně takové snahy podpoří.
Až na tu ochotu MZe touto cestou jít.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2020 10:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, já odhaduji zádržnou kapacitu půdy na polích tady v okolí mého bydliště na 100 - 200 litrů na metr čtvereční. Pokud se jedná o pomalejší zasakování v řádu aspoň jednotek hodin. Rozhodně nejde pod 100 litrů na metr čtvereční.
Odpovědět
Hu

Hunter

19.5.2020 16:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jo, jo, akce Špunt, to bylo tuším 1991, věčná škoda, že ti obyvatelé, kterým v důsledku této akce hrozilo zaplavení jejich vesnic a obydlí, nedali těm aktivistům pořádně do držky.
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

14.5.2020 10:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
díky.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

14.5.2020 09:23 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Jsem na tom podobně.Můj táta kdysi ty studny dělal a moc dobře věděl, kolik práce dá se k vodě dostat. Proto když vyvrtal studnu doma, hned pořídil tříkomorový septik a z něj voda zasakovala na zahradu. Když obec vybudovala kanalizaci, starostka, která je zároveň ve vedení vodárenského svazku, taky vyhrožovala, že se musím napojit. Dokonce i kontrolu z OŽP na mně poštvala. Tak jsem septik dovybavil pískovým filtrem a vodou dál zalívám. Čerpadlem, protože na zasak potřebujete absolvovat vodoprávní řízení jako kdybyste stavět přehradu. Ale právně na mně nikdo nemůže. U nás prší skutečně málo. Minulé 2 roky nepršelo 4 měsíce v kuse. Loni to bylo lepší, letos uvidíme. Včera po dvou měsících spadlo pár milimetrů. Takže zachytávat není co. Takže vodu čerpám do ibc nádrži a odtud kapkovou závlahou na záhony. Je s tím hlavně na jaře trocha práce, ale pak celý rok pohodlí a navíc menší spotřeba vody a i ty rostliny líp rostou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 09:56 Reaguje na Jaroslav Olšanský
A zasolení půdy se nebojíte? Když vám tam neprší, takže přebytkem vody se soli z půdy nevyplaví a s použitou vodou tam dodáváte další?
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

14.5.2020 10:13 Reaguje na Radim Polášek
Zatím to funguje. Nejspíš se to, co tam přes léto dodám, vyplaví přes zimu. Nevím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 14:02 Reaguje na Jaroslav Olšanský
U nás by se letos nevyplavilo, sněhu a srážek bylo minimum.
To zasolení odhaduji na víceletou záležitost, třeba teprve 10 - 20 let bez vyplavení solí bude znamenat zasolení půdy. Potom ale bude potřeba k regeneraci delší období a několikanásobné proplavení půdy.
Samostatná záležitost pak budou spodní vody, kde se ty soli splaví. Hlavně pokud to bude v místě, kde jsou spodní vody nepohyblivé.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 14:03 Reaguje na Radim Polášek
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

14.5.2020 14:31 Reaguje na Radim Polášek
Tak zatím co pamatuju, nikdy nebylo sucho, co by trvalo 10 let. Proto si myslím, že to zatím ta půda zvládá. Daleko větší problém vidím ve ztrátě zasakovací schopnosti. I po malých deštích se na povrchu půdy tvoří krusta a namísto vsaku se voda odpaří. I proto, co můžu, zalívám podmokem.Chce to víc chlévského hnoje,aby byla půda kypřejší. Ale když vidím okolní velkokulaky, ti zořou po řepce nebo kukuřici, hnojení žádné, na těch pár obilních tálcích sečou obilí navysoko a stébla rovnou zaorají. Výsledek jsem popsal výše.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2020 10:42 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Osobně si myslím, že, pokud bude teplotní a srážkový vývoj posledních let pokračovat, s tím zasolením, hlavně v případě zalévání použitou vodou, bude problém nejdřív na jižní Moravě. Jinde ještě hodně let s vysokou pravděpodobností se dřív než se půda zasolí, vždy se nějakým velkým přebytkem srážek propláchne. A ty soli, jak se dostanou do spodní vody, co vidím na své zahradě, dřív, než bude problém se v době větších srážek pomalým posunem spodní vody směrem k místním odvodňovacím kanálům a následně skrz ně odstraní do vodních toků.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.5.2020 09:40 Reaguje na Vladce ZPozaMesice
Jen pro doplnění, dle měsíčních zpráv ČHMÚ je letošní rok v ČR teplý.

Leden - teplotně nad normálem o +2,1C; srážkově 48% normálu (normál 1981-2010); http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/sucho/Zpravy/2020/01_leden_2020.pdf

Únor - teplotně mimořádně nadprůměrný +4,7C; srážkově 213% normálu; http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/sucho/Zpravy/2020/02_unor_2020.pdf

Březen - teplotně průměrný +0,9C nad normálem; srážkově průměrný 79% normálu; http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/sucho/Zpravy/2020/03_brezen_2020.pdf
Odpovědět
Vladce ZPozaMesice

Vladce ZPozaMesice

14.5.2020 11:03 Reaguje na Petr Eliáš
to tedy je. V únoru jsem normálně kopal v zemi cestu. Jíl byl suchý a mohl jsem ve výkopu chodit v teniskách. Pár let zpět bylo nemyslitelné kopat v únoru natož chodit v teniskách. Člověk by se tam utopil.
Letošní zima 2019/2020 byla hodně slunečná a teplá.
Jinak díky za doplnění těmi daty.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 08:59
Druhý nebo snad třetí a vynikající příspěvek paní Salzmann. Být mladší určitě bych si to vychutnal "in natura" na jejich přednáškách.¨
Takto má vypadat koncepční a smysluplná práce, či spíše hluboké porozumění krajině a jejím potřebám.¨
Tady vidíte, co se povedlo našim Zeleným. Zprofanovali se za éry Bursíka &.,nemají dodnes mezi sebou skutečnou osobnost. Výsledek ? Dnes nesedí ve vládě nebo ve sněmovně nikdo, kdo by prosadil skutečnou nápravu dnešních neutěšených poměrů v této oblasti.
Ministr Toman a jeho "melody boys " to určitě nebudou, ti to vidí úplně jinak . Další miliony tun betonu do krajiny , další nahrávky na státní zakázky přehrad a už se práší za kočárem. To zas bude vejvar!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 09:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takže za Tomanovy "melody boys" můžou Zelení, vy jste hlava skoro jak pan Šimůnek.
Nikdy jste se nezamyslel nad tím, že Zelení (stejně jako TOPka nebo ODS) byli dlouhodobě a systematicky špiněni a mediálně hyenizováni? Karel Hvížďala to pojmenoval "medialita", neboli realita vytvořená médii.
U nás je to rozhodující síla, ta dosadila do vedení státu i presidentského úřadu zcela nakompetentí jedince.
A proč je třeba Babiš tak oblíbený a vyhraje asi i příští volby?
"Babiš reprezentuje reálnou a mocnou sílu ruské lobby v České republice. To je pravý důvod, proč ho protežuje prezident a proč za ním stojí komunisté i všechny proruské dezinformační weby. Babiš vyjadřuje názor všech antidemokratických sil a v tom je jeho síla". Pavel Šafr, Svobodné fórum. 2.12.18.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 10:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Za to vy jste bez té hlavy už úplně.Například Rakousko a Německo má Zelené už jako etablované politické strany a dostali možnost být členy vlád.
Na rozdíl od Bursíka nepodlehli pokušení mít 6 poslanců a 4 ministry. Dokázali se totiž vyhnout excesnímu jednání a získali důvěru občanů. Tady ji zcela naopak ztratili a jak to vypadá ze závodního pole politické soutěže byli právem diskvalifikováni přímo voliči. Vy hlavo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 10:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vždyť to přesně píšu. Zelení byli zhyenizováni (třeba Babišův biopalivový tunel byl na ně shozen, solární tunel taky), i když s tím neměli nic společného, protože vůbec ve vládě nebyli (snad ani v parlamentu). Bursík byl chvíli za Topolánka, ovšem ta vláda neměla praktickou výkonnou moc (neměla ani hlas navíc a jela proti ní Paroubkova akce "vládě po krku").
Takže reálná moc Zelených byla vždy prakticky nulová, ovšem mediálně jsou Zlobry naší země a když se podíváte na totálně doblblého Šimůnka, tak vidíte perfektně odvedené dílo demagogů.
Odpovědět
MG

Milan G

14.5.2020 11:50 Reaguje na Pavel Hanzl
No to je síla, používat k argumentaci zblitky od Šafra, fuj že se nestydíte. Než něco takového použijete, zkuste se zeptat pana Googla. A to se nijak nezastávám Babiše. Ale pokud vy čtete ty zblitky od Šafra, tak to mnohé vysvětluje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 14:33 Reaguje na Milan G
Normální oponent napadne sdělení, idiot napadne autora.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 09:19
"Celostátní a globální problémy mají řešit politici, k tomu jsme jim dali mandát."
Bohužel, nedali. Naše vedení státu se prezentovalo jako nepolitici, kteří budou řídit stát jako firmu a ne jako stát, tak po nich nemůžeme čekat nic státnického, ale jen dividendu pro majitele firmy. A to není rozhodně občan, ale majitel. Bohužel, v dalších volbách se to jen potvrdí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2020 09:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Řídit stát jako firmu neuznávám, a herce-neherce nevolím. Nicméně respektuji, že svou voličskou základnu má a jako finančák si vedl zdatně. Umí jazyky a v Bruselu si s ním nevytírají, jako s mnohými před ním, kteří neuměli žblebtnout. Miliardy eur šly do stoupy, protože naši úředníčci kvůli banální chybě v dokumentaci (osobní zkušenost) utopili dobré projekty, i z ochrany krajiny. Takže sbíráme plody minulých neschopných vlád, které daly šanci vyniknout protřelému byznismanovi. Akceptuji to jako menší zlo pro naši zem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 10:01 Reaguje na Karel Zvářal
Asi tak.
Plus to, že Demoopozice je skutečně demo , to znamená pro reálnou práci v nějaké volené funkci absolutně nepoužitelná a rozumnými lidmi nevolitelná.
Nejvíc by pro další nezvolení Babiše udělali, kdyby kompletně odstoupili a uvolnili své pozice další generaci. Kde by se možná někdo skutečně schopný našel.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.5.2020 10:20 Reaguje na Radim Polášek
To je jen vaše domněnka vycucaná z palce u nohy. :)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 14:22 Reaguje na Petr Eliáš
Volební výsledky říkají opak.
Přes mnohaleté vymývání mozků ve stylu Goebelse Antibabišem, přes Milión chlívků pro demagogii a podobná ovcoidní seskupení bezmozků, přes sdružení udavačů do Brusele atd se ukazuje , že pořád je dost lidí, kteří si mozek vymýt nedají a pořád mají svůj rozum, takže vybírají to nejlepší, co je v této +- omezené volební nabídce k dispozici.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 19:45 Reaguje na Petr Eliáš
To je dost střízlivé hodnocení situace. Opoziční, rádobydemokratické, strany jen předvádějí svou ubohost a systematicky odpuzují voliče.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 10:36 Reaguje na Radim Polášek
Nenašel. Stejně, jako kdyby se před válkou někdo v Německu postavil s názorem: "Proboha lidi, mějte rozum, proč další šílenou válku?!!" Jak by asi dopadl?
Velmi trefně to popsal Karel Čapek ve své Bílé nemoci.
Je to samozřejmě přehnané, my žádnou válku nechystáme, ale ten princip v nějaké "light" verzi je přece stejný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 10:31 Reaguje na Karel Zvářal
A co kdbyste chtěl pro naši zem něco dobrého? Já vím, to nejde...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2020 11:14 Reaguje na Pavel Hanzl
To nebyly banální chyby, ale systémové selhání. Babiš ty peníze do rozpočtu dostal, chlubí se tím neustále. A potom už je na krajích a obcích, kolik si vyčlení na údržbu krajiny - viz. Libercký kraj cca před týdnem. Neházejme všechno na vládu, chtějme po nižších stupních státní správy, aby tu zem skutečně spravovala. Vše je o prioritách. Pro zbožštělého guru byla ekologie třešínkou na dortu. Pro mě je to základní investice, podobně jako do zdravotnictví. V promořené a zdevastované zemi nemáme budoucnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 14:36 Reaguje na Karel Zvářal
Babiš ty peníze především ukradl. Celý čapák i aiudity dělají nějakých 800 liliónů, což je děsivá darda. Dnes nedostaneme si už skoro nic, protože nejsme schopni celou ostudu vyšetřit a napravit (potrestat viníky). EU do tunelu peníze lít nebude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 10:42 Reaguje na Karel Zvářal
Banální chyby ouředníků nemotejte do celostátní politiky.
Nečasova vláda byla nejschopnější a nejpracovitější od 90. let, bohužel proti tak mohutnému "větru z východu" to neustála, především proto, že ji nepodpořilo blbé voličstvo.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 14:02 Reaguje na Pavel Hanzl
A Péťu sklátila blonďatá domina :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 14:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
A co? To je jeho osobní věc, ne? Bábu sklátila barbína a poslal ne něho Ištvan se Šlachtou 400 černých bengáčů?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2020 17:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby domina neřídila TS, vše by se vyvíjelo jinak.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2020 17:58 Reaguje na Karel Zvářal
Oprava: neúkolovala
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 18:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Co čtete za zprávy ? Vy nevíte, že tato postava vedla českou politickou scénu ? :-) a nechala se za to patřičně obdarovávat ?
Taková malá paralela s Madame du Barry...

Od začátku roku 2012 do poloviny roku 2013 přijala Nagyová, dnes Nečasová, podle obvinění 7 náhrdelníků za více než 3 miliony korun, čtvery hodinky za téměř 1,2 milionu korun, 3 kožichy v ceně přes milion korun, sedm kabelek za 935 tisíc korun či troje náušnice za 730 tisíc korun.
Nagyovou obdarovávali vlivní manažeři, podnikatelé, úředníci či lobbisté.

Že prej osobní věc ,hahahahaha

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/tri-
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 19:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Doporučuji jako povinnou četbu "Královnin náhrdelník" od Dumase.
:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 22:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tohle jsem vám už psal. Hyenizace se tomu říká, určitě znáte ty nechutné intimní sprostoty (asi zfalšované) které jako "unikly" z policejních odposlechů, pozor!!! PŘED SOUDNÍM PŘELÍČENÍM.
Přesně tak to bolšáni narafičili na Miladu Horákovou!
Prostě stejná škola, stejné svinstvo,jen se to celé jinak jmenuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 22:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud Nagyová vedla politickou scénu, tak klobouk dolů!!
Ta vláda byla nejproduktivnější od doby Klause, dokázala za 3 roky vytvořit pár zásadních reforem (důchodovou, církevní restituce), navíc vypsala tendr na dostvbu Temelína, skutečně stíhala korupci v nejvyšších místech (Rath).
Po sedmi letech vlády Babiše jsme šli jen zpátky, korupce je gigantická, důchody v dupě a ten tendr ještě taky není.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.5.2020 10:09 Reaguje na Karel Zvářal
Skoro bych myslel, že si děláte srandu?
Jestli náš premiér umí jazyky, je super, ale zamyslel bych se nad tím, k jakému účelu je používá, ne? A velmi opatrně - v budoucnu budeme sbírat plody právě téhle a minulé neschopné vlády! A jsem u tématu, o kterém je dnešní příspěvek. Po téhle vládě zůstane sice spleť různých regulativů, ale v krajině nic, protože takové věci neprojdou ani přes milého premiéra ani přes ministra MZE. A jestli se jejich odvádění pozornosti k přehradám opravdu povede, utratí se další prostředky na klamné cíle, jen aby se nemuselo přikročit k řešení příčiny.
Mimochodem, obrovský projekt na Rakovnicku s převáděním vody z Ohře přes kopec do vedlejšího povodí + nové přehrady je naprosto absurdní věc, která nedává smysl - například, kdyby se ty náklady zahrnuly do ceny chmele, nekoupí ho nikdo. No a pointa: Vláda na to neskutečně tlačila a tlačí - a kdo tam má velkozemědělskou firmu? No jistě, náš pan premiér.
Takže tato vláda, jejíž neschopnost budeme sklízet v budoucnu my a naše děti, nejen že nic pro krajinu nedělá a neudělá, ale navíc rozhází prostředky na nesmysly, takže nebude z čeho na smysluplná opatření vzít, až je konečně voliči vyženou. Ale jestli si lidé nespojí v hlavě jedna a jedna, což mě u vás dost překvapuje, bude to trvat ještě dlouho a škody porostou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2020 10:38 Reaguje na Jindřich Duras
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-o-zpracovani-pudy-megalomanii-sile-slunce-vody-a-vetru
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2020 10:42 Reaguje na Karel Zvářal
Nějak mi to předčasně se odpálilo... Viz. poslední odstavec článku. Ano, pan řepkobaron by tahal jistě za nitky i mimo vládu, vždyť svůj byznys rozjel mnohem dříve... Význam přehrad chápu, nejsou to klamné cíle, v první řadě je ale třeba začít měnit krajinu, to říkám leta letoucí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 09:36
Řekl bych, že 2/3 toho, co je popsáno v článku, se už děje. jenom se autorka, v přesvědčení, že ona ví všechno nejlíp, nenamáhala si to zjistit.
Co se týká toho zajistit správu vody jako jednoho rezortu, bylo by to ve skutečnosti nic neřešící politické rozhodnutí. Voda v krajině se totiž dotýká mnoha rezortů, od ochrany životního prostředí, přes zemědělství, přes místní správu, bydlení až k stavbám a provozování průmyslu a dopravních staveb a dopravy. Takové ministerstvo by jenom zvýšilo počet státních úředníků, kteří by stejně museli nějak spolupracovat s úředníky spousty jiných rezortů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 10:15 Reaguje na Radim Polášek
Jste vedle , najděte si některé její práce - infrastruktura krajiny.
Paní profesorka je o level výše než se nyní v české kotlině nosí.
To už je takový standardní úkaz maloměšťácké české společnosti, člověk, který ji převyšuje nedostane možnost se uplatnit v potřebném rozsahu.
Připomíná mi to zdokumentované postřehy ze života génia A. Dvořáka jehož symfonie "Z nového světa " je nyní uznávaná jako jedno z nejlepších světových hudebních děl, ale domu si musel přivydělávat kondicemi hraní na housle zhýčkaných dětí zbohatlíků, aby se uživil.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

14.5.2020 11:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Paní profesorka může klidně čnět i o několik levelů, může být i novodobým mesiášem, a přesto bude její hlas hlasem volajícího v poušti. Konzumní společnost ovládá byznys, prachy, money, love... A takový spolek ke změně přinutí jen přímé ohrožení života. Dnešní korunový vírus je takovu malou ukázkou, jak se člověk dokáže uskrovnit, když mu jde o kejhák. Ale žádné knížecí rady paní profesorky tomu nepomohou. Napustit bazén dešťovou vodou...viděla někdy paní profesorka, co první čtvrthodinu deště padá z oblohy za svinstvo? A jakou močůvku z toho má za pár dní? A už vidím, jak přesvědčuje děcka, aby v bazénu necákaly. Ono je kumšt je přimět, aby nestály pod tekoucí sprchou třičtvrtě hodiny. Apelovat na politiky.... můžete od rána do večera. Sotva zavřete dveře a přijde lobbista s kufrem- a je vše při starém. A i když politik odejde, každý další bude za čtvrt roku stejný. Kořenová čistírna předpokládá rozsáhlou plochu, kterou ani lidi na venkově si nedovolí. Nehledě na komáry a jinou havěť, co se tam zdržuje. Na zasak potřebujete složité vodoprávní řízení a desítky razítek. Ale pro pobavení dobré.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.5.2020 14:17 Reaguje na Jaroslav Olšanský
No, dokud ty opatření budou protlačovaná takovým stylem, že majitelé a uživatelé na to finančně doplatí, bez možnosti konzumovat nějaké zlepšení, může čnít třeba o 50 levelů a nic z toho nebude. A všelijací socialisti a zelení kryptokomunisti se mohou klidně uječet bláboly o mamonu a podobnými. Proto říkám, že je autorka odtržená od reality a je nejspíš na té své vysoké škole dávno úplně mimo ve své vysokoškolské skleníkové bublině. Polím a lesům je nejspíš nejblíž tehdy, pokud o zkouškovém má zrovna na zkoušce nějakého studenta bydlícího na vesnici.
Vždyť i ti komunisti, když dělali ty úpravy, třeba rozorávání mezí a vysušování mokřin, nejdřív ty zemědělce přesvědčili, že tak budou mít víc polí a víc úrody. A když se v 80 letech minulého století dělaly meliorace, které coby brigády dělali družstevníci masově, tak zase je přesvědčili, mimo jiné slušnými platy, lepšími než kdyby v nějaké zakouřené družstevní hale provozovali nějakou přidruženou průmyslovou výrobu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.5.2020 10:21 Reaguje na Radim Polášek
"Majitelé a uživatelé na to finančně doplatí".
Chápete, co píšete?! Ta nápravná opatření budou stát spoustu peněz a někdo je zaplatit prostě bude muset. Nevím, proč by se ty výdaje měly vyhnout těm, kdo svým hospodařením vedou půdy, lesy, rybníky k degradaci - a to proto, že to bylo finančně výhodné? Tui, co vydělávali a šetřili si náklady desítky let - tak na ně, aby nic finančně nedopadlo?
Kudy myslíte?! Jak byste to řešil vy?
Přesvědčit zemědělce? Ti, co chtějí, to už dělají a velkobarony přisáté na státní rozpočet přesvědčíte jak? Prostě to bude něco stát -a to i ty lidi, co to přímo nezpůsobili.
A nepiště už, že Klára Salzmann je odtržená od reality, jenom tím ukazujete, že víte o ní i o celé věci úplné houby!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.5.2020 10:16 Reaguje na Radim Polášek
Máte za to, že odborník, který ve svém oboru pracuje desítky let a denně se zabývá svou prací daleko nad rámec obecné pracovní doby, odborník, který řeší situaci po celé republice, tak ten že by si nevšiml, že - nebo dokonce "nenamáhal zjistit", že už se něco - dokonce ze 2/3 - děje? Děláte si srandu? Vy vůbec nemůžete vědět, o čem mluvíte! Tihle lidé připomínkují i legislativní předlohy atd. atd. No nic.
Jinak aktuálně jsou ve spoustě věcí MZE a MŽP (občas se do toho plete i MMR a MPO a s plavbou i MD) v klinči a nejde ani naplňovat některá ustanovení Vodního zákona.
No, to jen tak na okraj.
Odpovědět
VK

Václav Kain

14.5.2020 09:43
Naprostý souhlas.Této vládě(konkrétně Babišovi)je to jedno.Vždyť je to on kdo potřebuje obrovské tisícihektarové lány řepky,kterou pro jeho zpracovatelsko firmu pěstují další stovky zemědělců.Proč ne plodiny které složí k výživě obyvatel? Z toho by mu na jeho účty moc nepřiteklo.Takhle má v podstatě monopol a miliardy se jenom hrnou.Je to zase jenom Babiš kdo ničí naší zem.Ty lány řepky moc vody nezadrží.O včelách které nevědí,že ta řepka od A do Z potřebuje cca 12x chemický postřik.A tak nám otravuje i včelstva.Tak se alespoň vyjadřují včelaři a nemám důvod jim nevěřit.A také jak uvádí autor,tak tato vláda má jedinou prioritu zkorumpovat voliče na další volební období a dále zem vysávat.Bohužel voliči převážně starší lidé si to vůbec neuvědomují kam nás politika této vlády může přivést.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2020 10:39 Reaguje na Václav Kain
Bohužel, to není jen babiš a jeho ANO, ale banda jeho řiťolezů tvoří asi 60% voličské základny. Dle výsledků minulých voleb. To je skutečný děs.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 19:48 Reaguje na Václav Kain
Tu řepku pěstujeme jako součást "klimatických odpustků", vynucovaných EU na základě přání ekologů.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.5.2020 10:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Kecy, sice vaše už tradičně oblíbené, ale pořád jenom kecy. Víte kdo u nás prosadil velkopodporu řepky? Babiš, a to když ještě nebyl ve vládě. A prosadil to přes Zemana. Překvapení, co?
A řepka není nic vynutitelné a vynucované od EU, to byste měl vědět. Něco si k tomu nastudujte, než se pustíte do takových blábolů.
Odpovědět
TK

Tomas K

14.5.2020 10:47
Tak když se stát chová zcela opačně, že naopak třeba vynětí půdy ze ZPF před několika lety významně zjednodušil (tak aby bylo možné stavět víc skladů a montoven), tak pak to je těžké.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.5.2020 10:50
hm, já se tedy k pochvalnému mručení nepřipojím, já to čtu jako snůšku obecných proklamací, všem známou a otřepanou, doplněnou líbivou grafikou. takhle se nějak v korporátech píšou papíry pro papíry na bezpečnost práce, společenskou odpovědnost, protidiskriminaci a tak dále, pak se to založí do šanonu a pes po tom neštěkne.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 12:01 Reaguje na Lukas B.
Zkuste textu porozumět a ne ho pouze přelítnout očima. Souhlasím s vámi, že grafiky jsou takové holčičí a snad právě to vás svedlo z cesty.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.5.2020 12:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
co to muselo dát práce. a přitom taková blbost...

dobře zaplacených koncepcí (třeba) boje s pracovními úrazy jsem měl v rukou bezpočet. řemeslně navršena slova, ptydepe, sdělení nula.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 13:26 Reaguje na Lukas B.
To se vám musí líbit postava majora Terazkyho z Černých baronů. Tem měl stejné přístupy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2020 05:52 Reaguje na Lukas B.
Taky by se takhle ten článek dal nazvat. Skutečně to by mohl sepsat každý, stačí pár dnů studia blábolů kolem vysušování krajiny. Nic nového to nepřináší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 11:37
Body 1, 7 a 8 bezvýhradný souhlas.

Body 2 a 5 narážejí na technickou nedostupnost v řadě domácností
Mimochodem, provozovatelé kanalizace hudrají už nyní i proti oddělenému splachování stolice a moče na WC, protože snížení proudu vody zvyšuje riziko ucpání kanalizace a také vznik usazenin kyseliny močové na stěnách trubek. Pokud by se tato opatření uplatnila v širším měřítku, musela by se buď kanalizace periodicky proplachovat (případně i nějakými sajrajty na rozpuštění usazenin), nebo by se musela změnit norma pro spád kanalizace (zvýšit její minimální sklon) a ta současná prakticky kompletně, až po vývody z jednotlivých domů, přestavět.

Bod 3 je dost problematický z hlediska hygienického. Opravdu jsem někde jinde, než staří Římané, kteří měli vodu ze střechy svedenou do vnitřního dvora domu a tam měli nádrž, v níž se koupali a z níž se brala voda na pití a vaření (je možné vidět třeba v Pompejích).

K naplnění bodu 4 a 6 bude třeba změnit stávající legislativu.

Jako určité řešení stávající situace bych viděl vodu z vodotečí (kterými bez prospěchu pro nás od nás odtéká) pumpovat (nejlépe pomocí OZE, tady by nevadil jejich naprosto chaotický a nepředvídatelný chod) zpět nahoru, klidně až do nádrže někde na vršku toho kopce v obrázku "Krajina odvodněná" a z ní ji pouštět dolů přes tůňky a mokřady (a část jí využívat k produkci elektřiny dle aktuálních potřeb sítě, jak se to dělá s vodními a přečerpávacími elektrárnami).
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

14.5.2020 12:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Možná by se k tomu poslednímu daly využít i zavřené doly. Tam je nevyužitého prostoru a do značné hloubky. Ostatně- důlní hlubinná voda byla jedním ze strašáků hornůků. Tak proč ji nevyužít a nečerpat na povrch, když je potřeba?
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2020 19:50 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Dobrý nápad. To mě nenapadlo.
Mohou ale vzniknout problémy s ovlivněním spodních vod a voda z některých takových zdrojů bude možná přemineralizovaná. Takže ne všude by to šlo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.5.2020 14:23
Koukám, že se tu objevil opět pan Kain- ještě jste mi neodpověděl a už zase píšete ty nesmysly, dobrá, beru to tak, že se diskuze bojíte.
A k tomu ostatnímu už pro jednou- tohleto všechno je moc hezké, ale jsou to převážně teorie. Něco lze udělat, ale hodně podstatného ne. Už vidím, jak někdo meandruje zregulované řeky- dokážete si to vůbec představit, tu anabázi, tady se vůbec nejedná o krajinu, ale o tisíce lidí, kteří tu žijí a kterých by se to bytostně dotklo. Začněte už myslet trochu prakticky a ne se vznášet v oblacích.
A něco pro všechny- pokud by vláda či ministerstvo nebo poslanci odsouhlasili takovou jednoduchou věc masivní podpory víceletých pícnin na půdě, bez ohledu na to, jestli podnik má ŽV či nikoliv a ty plodiny by se mohly i jednoduše pomulčovat, tak vám všem garantuji, že pro vodu v půdě a krajinu by to vydalo mnohem víc a za podstatně méně peněz, než jsou všechny tyhle opičárny. Na to vemte jed.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.5.2020 14:41 Reaguje na pavel peregrin
V této části se shodneme.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2020 10:50 Reaguje na pavel peregrin
Souhlasím s meandrováním.
Akorát byste mohl konkretizovat tu "masívní podporu pěstování a mulčování víceletých pícnin", aby zemědělec mohl s klidným srdcem tu produkci z toho pole oželet a mulčovat . Mně to vychází na částky podpory něco mezi 10 - 30 tisíci Kč na hektar pole a jeden rok.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.5.2020 12:36 Reaguje na Radim Polášek
Trochu jsem to počítal. Vezmu-li operace přípravy půdy- podmítku, kypření(orbu), kompaktor, setí, mulčování- vnitropodnikově ať se to lépe počítá, tak každá za 500,- Kč/ha, dále osivo- jetel 140Kč/kg, bohatě stačí výsevek 12 kg/ha,pachtovné- při ceně 15 Kč/m2 a nájmu 3% to je nějakých 4500,-kč/ha, tudíž se dostáváme někam k 9000,- Kč/ha. Pokud by výměra podniku byla okolo 1000 ha, tak rozumná plocha víceletek je okolo 100 ha, což je pro podnik podpora +- 1 milion korun. Jenže jetel je na dva roky a vojtěška na čtyři, což cifru podstatně rozmělňuje a pak to vychází podpora na jeden rok na jeden ha tak na 2,5-3 tisíce korun. Za tuto cifru neudělá nikdo 1 ha mokřadu nebo remízku ani omylem, nehledě na to, že pro krajinu by to bylo mnohem účinnější. Pouze nevím, jak byste si představoval obnovit ty meandry na řece od velikosti třeba jen takové Úpy, nemluvě o řekách podstatně větších?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.5.2020 17:15
Nepochybuji, že to autorka myslí dobře. Ale jakoby zapomněla na jev zvaný odpar. Čím více budu zadržovat vody v krajině pomocí ať přírodních či sofistikovaných opatření, tím více vody se bude odpařovat, stoupat do výšky a opouštět českou kotlinu. Pokud byde srážek stále ubývat, tato opatření se lehce mohou stát kotraproduktivní a nebude voda ani v řekách, ani v přehradách ani v podzemí.

Já nechci strašit, jen bych rád apeloval, aby se dělala rozumná opatření podložená kvalitní analýzou a nikoli pouze "zeleným myšlením" a líbivými hesly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2020 17:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, vy jste fakt kouzelný! To je asi taková "logika", jako kdybych si řekl, že budu držet hladovku, protože když si jídlo sním teď, nebudu mít co jíst v budoucnu...

Víte, on ten koloběh vody opravu funguje, a humózní půda (váš oblíbený příklad s houbou-) je nejlepší klimatizace (rozuměj chladič). A současně i (dočasný) rezervoár.

Všechno zabetonovat, aby voda rychle odsud zmizela a nic se nevypařilo, na to musí být opravdu fištrón. Dle vás produktivní řešení:-))
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.5.2020 21:35 Reaguje na Karel Zvářal
Vy se vždycky chytíte na nějaký háček. Tak znovu.

1. O betonu jsem neuvedl ani slovo.
2. Pokud budeme s krajinou hospodařit tak, že budeme odpařovat více vody než než naprší, nemůže to dopadnout dobře. Jistě platí, že zvýšením odparu navýšíme srážky, ale jen zčásti. A v tom je ten pes zakopán.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.5.2020 06:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Vaše odpověď vás usvědčuje z hluboké neznalosti základních přírodních jevů.
Trocha matematiky bez čísel - výpar je funkcí deště pane Svobodo a ne naopak !!!!
V podmínkách ČR se vám NIKDY nemůže vypařit více vody než zde naprší.
Podle vás prostě existuje kulatý trojúhelník a hydrologický cyklus je fantasmagorie.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.5.2020 11:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mně se vždy líbí váš všeználkovský úvod, jak musíte dát všem ve známost svou genialitu.

Samožejmě se může vypařit víc než naprší. Na úkor spodní vody. Proto nám lesy usychají. Po nástupu sucha odpařují více vody než naprší, spodní vody ubývá a kořeny k ní přestávají dosahovat.
Vy ale možná přijdte s námitkou, že je to jen přechodně kvůli nevhodné poloze Jupitera.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 12:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Vy si to klidně můžete rozdat s Davem Copperfieldem, neb máte též vlohy mága... Tak výpar může být vyšší než srážky ?-) Má se myšleno samozřejmě dlouhodobě, nikoliv v účelově vytrženém časovém úseku.

To je jako byste vymočil, vypotil a vydýchal více vody, než přijmete pitím a v potravě. Takový malý (resp. velký) fyziologický zázrak. Ve vašem případě klimatický...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.5.2020 15:29 Reaguje na Karel Zvářal
Do poslední chvíle jsem doufal, že p.Svoboda (v oblasti JE fakt dobrý) nesáhne k pouťovým trikům ,které předvedl.

Ukázka : Je 35C a fouká . Za 5 hodin se z exponovaného místa o ploše 1m2 odpařilo
10 mm vody.
Rok má 8760 hod x 10= 8760 mm vody.

To je důkaz , že se odpaří víc vody než naprší !!!!
Průměr srážek rok 2019 v ČR byl 517 mm.

Jen tak dál a už vás pozvou do IPCC :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 15:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jako hnojař se mohu pyšnit pestižní základkou (o gynplu nemluvně-), která mě to této diskuse řádně připravila. Jestli on ten pan Svoboda není spíše metafyzik:-) Nebo mu jen možná dělá dobře druhým rozvibrovat bránici...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.5.2020 21:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Někdo má holt v myšlení nepřekročitelné limity.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.5.2020 21:19 Reaguje na Karel Zvářal
Ale já to nemyslel v ustáleném stavu - to jste mi podstrčil! V současnosti taky o ustálený stav nejde. Prší stále méně, je stále tepleji (vyšší odpar) a jako důsledek je drastický pokles spodní vody i bez Koprfílda.

Občas je užitečné vymanit se z jednoduchých schémat mořadníků a zamyslet se nad reálnými limity. Vám by to pane Zvářale 100% prospělo.

Ten váš příklad s člověkem. Ještě jste nikdy neslyšel o smrti člověka dehydratací?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.5.2020 05:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak jsme se k tomu konci klopotně dopracovali, že? A něco podobného se rýsuje v krajině, pokud bude odpar převyšovat srážky. Ta spodní voda nefunguje sama od sebe, ale také ji ta voda z nebes sytí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.5.2020 19:22 Reaguje na Karel Zvářal
Výborně, pochopil! Ale myslím, že to šlo pochopit i z toho původního příspěvku.

Ale ono je intelektuálně jednodušší obratem ze mne udělat vola.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.5.2020 19:43 Reaguje na Jiří Svoboda
V tom úvodním příspěvku, když pominu, že jste nenavrhl žádné lepší řešení, jste napsal tuto úžasnou větu:

"Pokud byde srážek stále ubývat, tato opatření se lehce mohou stát kotraproduktivní a nebude voda ani v řekách, ani v přehradách ani v podzemí".

Přehrady se staví proto, když chybí voda ve studních a v řekách. Kdyby se i tam měla se vypařovat (do sucha), nemělo by smysl je budovat:-) Ale jsou odzkoušené, je to krajinářsky mizerné, avšak v nouzi použitelné řešení. V moři je vody dost, tam ji šupem posílat nemusíme.

A děláte ho ze sebe sám, já toliko nastavuji zrcadlo.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.5.2020 21:17 Reaguje na Karel Zvářal
Asi na to opravdu nemám, pochopit co o vodě píšete. Já jasně vyjádřil, že je nesmysl moc vody odpařovat, a vy zareaguejete na něco úplně jiného.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2020 09:09 Reaguje na Karel Zvářal
Podle mně je potřeba v tom smyslu diverzifikovat krajinu.
Musí tam být na jedné straně dostatečně velké plochy ochlazující výparem okolí a to v potřebných rozlohách. Podle mně je +- jedno, jestli to bude vodní plocha přehrady nebo plocha mokřiny nebo plocha vlhkého intenzívně transpirujícícho lesa. Na druhé straně tam musí být plochy, které se slunečním zářením intenzívně zahřívají a nad kterými se vytvářejí vzestupné proudy. Tam je +- jedno, jestli to je zastavěná plocha města nebo průmyslové zóny nebo i suché holé pole na nějaké vyvýšenině či dokonce suchý les na vyvýšeném místě na třeba písečném bezvodém podloží.
První plochy dodají do ovzduší potřebnou vlhkost a druhé plochy vytvoří vzestupné proudy, kde se ta vlhkost v mracích přetvoří na srážky.
Uvědomte si, že před příchodem člověka to takhle bylo. Byly tady rozsáhlé mokré oblasti, které velice často zaplňovaly celou nebo většinu plochy rovinatých nízkých poloh, jako jsou nivy řek a potoků nebo rovinaté plochy pod horami zavlažované prameny stékající z těch hor, viz třeba rovina, kde je dnes obec Čeladná pod Beskydami. Vedle vlastního toku tam byly drobné vodní plochy všelijakých ramen, potom hluboké trvale zamokřené bažiny, menší vlhké vyvýšeniny a nakonec vlhké lužní lesy umístěné několik metrů nad úrovní spodní vody, často velmi pohyblivé v propustném štěrkovitém podloží. A na druhé straně byly suchá místa, vyvýšeniny, svahy hor, kde po nějakém týdnu bez deště a při slunečném teplém počasí byla o vodu nouze . Buď tam byl přímo kamenitý polostepní terén ( viz třeba svahy Ceského Středohoří nebo třeba nějaké svahy na jižní Moravě v okolí Dyje na hranici s Rakouskem. Nebo aspoň lesy s dřevinami přizpůsobenými teplu a občasnému nedostatku vody, jako listnaté původní lesy v nižších jižních polohách našich hor.
To rozčlenění by mělo fungovat v rámci aspoň jednotek kilometrů, třeba plocha několik krát několik kilometrů jako teplá plocha a hned navazující podobně velká plocha chladná intenzívně vypařující vodu.
Odpovědět
MM

Milan Milan

14.5.2020 21:30
Článek je hezky napsaný. Jen se obávám že všechna vládní opatření, těžce dotované experimenty spíše zlikvidují část zdrojů, než aby jim pomohly. Suchá období jsou i u nás celkem pravidelná a že se tedˇpopulisticky straší a straší a mediálně rozesívájí "politické vize až blitky" jak vyschneme je děsné. Místo skutečné péče o krajinu a tím i o vodu v ní se půda prodává a betonuje, sklady se staví na nejlepších polích, lesy sežrali brouci atd.. Tady není potřeba hledat žádné nové a objevné velké plány a strategie, stačí přestat lhát a licoměrně si hrát na ochránce veřejných zájmů. Nakonec jako vždy jde zřejmě jenom o získání kontroly nad zdroji, o tučné dotace, o další penězovod do kapes podnikavců.....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2020 09:38 Reaguje na Milan Milan
No, 95 nebo 99 % všech potřebných úprav stejně bude nutné provádět specializovanými firmami. Takže stoprocentně tyto akce přinesou v první řadě práci a tím zisk firmám. Jednotlivec může provádět jen takové projekty, kde stačí ruční práce nebo kde stačí na obnovení původního, spolehlivě dlouhodobě stabilního a přírodě přívětivého stavu, který tam byl prokazatelně dřív, jen objednat na jednoduchou práci nějaký bagr a traktor s vlekem atd.
Všechno ostatní, výraznou většinu těch akcí bude třeba nechat posoudit nějakým odborníkem a potom provádět jako klasickou investiční akci, oponovanou všemi dotčenými subjekty a řádně zdokladovano u až po takové finální věci jako nějaký provozní řád nového krajinného prvku. Je totiž velké nebezpečí, že větší obnovení třeba nějakých mokřin, drobných tůní atd bude chápáno jinými lidmi jako třeba nedbalost či dokonce ničení životního prostředí nebo marnění ekonomické produkce z nějaké plochy a jakmile tito lidé v nějakém příštím volebním období třeba vyhrají volby a získají příslušné posty, budou to nějakými dalšími investicemi a vícenáklady uvádět zase do předchozího stavu. A to je to nejhorší, co by se mohlo při navrácení krajiny do přírodě přívětivého stavu stát.
Odpovědět
ag

agrice

15.5.2020 11:37
Dle čsú je čištěno 743 mil. t vody - tedy odteče bez výrazného zapojení do malého vodního cyklu. To při přepočtu na katastrem evidovanou zastavěnou plochu (a nádvoří) představuje cca 560 l/m2 a rok. Přesně dle litery zákona v gesci MŽP. Tedy podstatnou část mohou změnit nebo navrhnout ke změně zelení sami o sobě. Zatím se (JPP?) bojuje i za změnu režimu u upravených kalů.
Tedy žádné pole ale spalovna...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.5.2020 10:30
Výborný článek, děkuji!
Ostatně o tom svědčí i bohatá diskuse, jakkoli je místy vidět buď úzce zaměřená pozornost diskutujících, někde dokonce značné neporozumnění. Ale to neva. Ten článek je výborný a shrnující a kdo chce, vidí :o).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist