Lucie Pančíková: Hospodaření s dešťovou vodou z pohledu krajinářské architektury
Pro kvalitní zeleň je třeba vytvořit vhodné podmínky
Aby však zeleň splňovala naše nároky co nejefektivněji, něco za to vyžaduje. Zejména v extrémním prostředí městských ulic je třeba zajistit rostlinám vhodné podmínky. Kromě dostatečného prostoru pro kořeny je zcela zásadní vhodný výběr druhu stromu. Ne všechny dřeviny umí odolat zasolení půdy posypovou solí nebo zhutnění způsobeným motorovým i pěším provozem. Zcela zásadní je pak dopřát rostlinám dostatečnou zálivku.
Strom umí chladit efektivně, potřebuje pro to ale dostatek vody. Zálivka stromů pitnou vodou z vodovodního řadu se začíná projevovat jako poněkud nadstandardní luxus. Vzniká tak prostor pro plodné snoubení zelené a modré infrastruktury, protože hospodaření s dešťovou vodou a zadržování srážkové vody v místě jejího spadu může znamenat potenciální zásobení rostlin kvalitní zálivkovou vodou.
Zatímco tzv. šedá infrastruktura je většinou jednoúčelovým technickým řešením, uloženým ideálně mimo zorné pole společnosti, prvky zelené a modré infrastruktury jako zelené zasakovací průlehy a poldry nejsou skryty v podzemí a díky svojí bezprostřední přítomnosti se stávají součástí každodenního života. O jejich vyšší estetické hodnotě nemluvě. Příkladem je čtvrť Solar City v rakouském Linci, kde je systém hospodaření s dešťovou vodou citlivě integrován do soukromých zahrad i veřejného prostoru.
Základem je odborný a koncepční přístup
Zelená i modrá infrastruktura nejefektivněji fungují, jsou-li jejich dílčí částí vzájemně propojeny. Aby k tomu mohlo dojít, je třeba, aby města k systémům zeleně i hospodaření s dešťovou vodou přistupovala promyšleně a systematicky. Základem je zpracování koncepčních dokumentů odborníky z oboru krajinářské architektury a vodohospodářství. V případě nové čtvrti je vhodné, aby architekt se zmíněnými profesemi spolupracoval už v počátcích plánovacího procesu, jako tomu bylo ve zmíněném Solar City nebo v případě univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích.
Odborníci umí zhodnotit vhodnost daného typu zeleně a znají regulativy, které se na dané území vztahují. Jinak bude vypadat návrh v reprezentativním historickém centru a jinak v nově vznikající čtvrti na okraji města. I v případě jednotlivé stavby je vhodné spolupracovat s profesionálem a promýšlet záměr dopředu – to platí zejména v případě zelených střech. Vždy je třeba si na začátku stanovit, jaký je cíl plánovaného „zeleného“ opatření a kolik času či financí je možné věnovat jeho údržbě. Zelené střechy zpomalují a snižují odtok srážkové vody, zelené fasády jsou pak spíše záležitostí sloužící pro tepelné izolování a stínění budovy. Popínavé rostliny jsou poměrně nenáročným řešením – je třeba respektovat odlišné způsoby přichycení rostliny či jejich maximální výšku apod. Jiné formy zelených stěn, např. vysazování rostlin do polic, modulů nebo plošně na stěnu opatřenou konstrukcí s geotextilií jsou poměrně náročné na realizaci i údržbu. Je u nich třeba posoudit uplatnitelnost s ohledem na statické podmínky stavby, instalovat vhodný systém pro výsadbu rostlin, automatickou závlahu a správně volit rostliny.
Dešťová voda z retenčních nádrží se dobře hodí pro závlahu střešních zahrad a záhonů, avšak vzhledem k citlivosti „hadičkového“ zavlažovacího systému většiny vertikálních zahrad, se v tomto případě využívá cenná voda pitná, aby nedošlo k ucpání vedení, a tím pádem k výpadku zásobování vodou. Problematická je rovněž ne zcela spolehlivá mrazuvzdornost systému, což tomuto typu zeleně poněkud brání v masovějším rozšíření. Odborně provedené zelené stěny jsou leckde životaschopné i v našich podmínkách, avšak jejich větší aplikace je zatím pro jejich nákladnost a technickou náročnost spíše problematická.
Nicméně zeleň, ať v ulicích, na střechách nebo na zdech, má zejména v souvislosti s hospodařením s dešťovou vodou velký potenciál, jde jen o to nebát se přizvat odborníka, který jej bude umět v náš prospěch využít. Sama města pak mohou jít obyvatelům a vlastníkům nemovitostí příkladem - ve Vídni aplikují zelené střechy a fasády na budovách svých úřadů. Ačkoliv se jedná o relativně drobné projekty, vysílají jasný signál, že městu problematika adaptace na změnu klimatu leží na srdci.
Článek vznikl v rámci projektu „Počítáme s vodou“ spolufinancovaného Státním fondem životního prostředí České republiku.
reklama
