Marek Petřivalský: DEZA: O stopových kyanidech a kyanidových stopách (část II.)

V první části článku jsem se snažil shrnout nesrovnalosti mezi prohlášeními zástupců firmy DEZA a dostupnými informacemi o procesech odstraňování kyanidů z odpadních vod v areálu této firmy ve Valašském Meziříčí. Nejsem jistě jediný, kdo na tyto problémy upozorňuje – některé z těchto okolností se již objevily např. v článku „Babišova Deza: tikající ekologická bomba?!“ na webu Reportáže z průmyslu (www.reportazezprumyslu.cz,  30.9. 2020). Navazující text se konkrétněji věnuje možným souvislostem s kyanidovou otravou řeky Bečvy z neděle 20.9. 2020. Proč DEZA v odpadních vodách vypouští někdy více kyanidů?

Mluvčí Agrofertu p. Hanzelka ve svém prohlášení uvedl: „…Zdůrazňuji ve stopovém množství. Jedná se o komplexně vázané kyanidy, které jsou výrazně méně toxické než volně vázané,“ vysvětlil a pro jistotu dodal: „Kyanidu, vázaného v méně toxické, komplexní formě. Tyto hodnoty splňují maximální přípustné množství podle integrovaného povolení.“ (zdroj: Valašský deník, 29.9. 2020) 

Chemické školení veřejnosti ze strany mluvčího Agrofertu by bylo chvályhodné, kdyby ovšem neopomíjelo některá zásadní fakta. Je jistě pravdou, že nejvyšší toxicitu vykazují kyanovodík a jednoduché kyanidy, ale i řady „komplexních kyanidů“ za nimi ve své toxicitě příliš nezaostávají, např. méně stabilní rozpustné komplexy kyanidů s některými kovy, které se mohou zpětně rozpadat a uvolňovat při tom jednoduché kyanidy a kyanovodík. To je jeden z důvodů, proč se při analýze obsahu kyanidů v odpadních vodách uvádí dva parametry s příslušnými limity jejich obsahu: kyanidy snadno uvolnitelné (limit 0,1 mg/l) a kyanidy celkové (limit 1 mg/l).  Pro srovnání: limit snadno uvolnitelných kyanidů v povrchových vodách odebíraných pro úpravu na pitnou vodu je 0,005 mg/l. Dle povahy používané chemické analýzy pak parametr „celkové kyanidy“ zahrnuje součet množství volných kyanidových iontů, kyanidů vázaných v kyanidech kovů a kyanidů vázaných v komplexních anorganických a organických sloučeninách. Mluvčí Agrofertu měl možná na mysli relativně stabilní a proto méně toxické komplexy kyanidů se sloučeninami železa – i ty se jistě v odpadních vodách vypouštěných z provozu firmy DEZA do Bečvy mohou vyskytovat. Přesto se z hlediska životního prostředí stále jedná o rizikové sloučeniny, protože při vystavení ultrafialové složce slunečního záření se mohou rozkládat na jednoduché toxické kyanidy – k tomu se ještě dostanu v závěru článku.

---

Text je převzatý z Diskuzního žurnálu.

---

Jiný používaný parametr „odhad koncentrace, při níž nedochází k nepříznivým účinkům“ (zkratka PNEC) je pro jednoduché kyanidy na úrovni 0,001 mg/l sladké vody. Akutní toxické účinky na vodní organismy nastávají již při hladině desítek mikrogramů na litr. Pokud si tedy položíme otázku, jak je možné, že zákony ČR umožňují vypouštět do povrchového toku řeky kontinuálně odpadní vody s řádově 10-100x vyšší koncentracemi kyanidů, odpověď je jednoduchá: počítá se se zřeďovacím účinkem říční vody. Tento účinek ovšem bude výrazně snížen, bude-li průtok vody nízký, případně bude-li v říční vodě nižší obsahu kyslíku. 

Ve veřejných registrech lze snadno dohledat fakta ukazující na dlouhodobé problémy firmy DEZA při snaze dosáhnout snížení množství kyanidů obsažených  v přečištěných odpadních vodách. V r. 2010 v žádosti o integrované povolení DEZA opět žádala o zvýšení limitů jak u celkových kyanidů (navýšení přípustné hodnoty z 0,4 mg/l na 0,7 mg/l a navýšení maximální hodnoty z 0,5 mg/l na 0,9 mg/l), tak i o navýšení maximálního množství znečištění z 0,35 t/rok na 0,80 t/rok. K požadavku firmy DEZA na zvýšení limitů pro vypouštěné kyanidy se v minulosti vyjádřil mimo jiných také Ekologický právní servis, který poukázal na nesrovnalosti v laboratorních analýzách prováděných společností DEZA: „… není jasné, proč společnosti DEZA, a.s. požaduje úpravu limitů dle svých evidentně méně přesných měření. Z podkladů přiložených k žádosti neplyne, která ze všech metod stanovování parametru CNcelk. je pro daný případ nejvhodnější, v dané situaci je zřejmé, že podnik vlastně neví, jaké jsou jeho skutečné (objektivní) koncentrace kyanidů a problém navrhuje řešit tím, že pronikavě změkčuje emisní limity. Tento postup ovšem považujeme za nepřijatelný.“ Dále bylo poukázáno na fakt, že „Směšovací rovnice ukazují, že vliv podniku na koncentrace kyanidů v toku je podstatný, při modelové koncentraci 0,4 mg/l a průměrném průtoku se koncentrace v toku zvyšuje z původních 0,004 mg/l na cca 0,005 mg/l, při nízkém průtoku (Q355) na cca 0,013 mg/l.“. 

Krajský úřad Zlínského kraje tedy v r. 2010 žádosti společnosti DEZA, a.s. o navýšení emisního limitu pro vybrané ukazatele ve vypouštěných odpadních vodách nevyhověl (KUZL 60539/2009 ze dne 18.5. 2010, zdroj: iris.env.cz). Toto stanovisko odůvodnil zejména tím, že „nedošlo k žádné technologické změně v procesu čištění, která by odůvodňovala nutnost navýšení emisních limitů pro stanovené ukazatele oproti původně stanoveným hodnotám. …“. V aktuálně platném integrovaném povolení z r. 2018 byly limity pro obsah kyanidů dočasně zvýšeny po dobu výstavby nové biologické ČOV a pak opět sníženy po dobu zkušebního provozu do 30.6. 2020 (Příloha, str. 1). Připomeňme si, že v tomto rozhodnutí KÚ Zlínského kraje dočasně povolil „vypouštění odpadních vod výustí č. 1 z biologické čistírny odpadních vod prostřednictvím nově vybudované kanalizace do odtokového koryta“ mimo lagunu ve Lhotce. A také fakt, že v žádosti o povolení jsou kyanidy zmíněny pouze v jediné větě: „v kalovém hospodářství se budou zpracovávat kaly ze srážení kyanidů“, aniž by bylo uvedeno, kde a jak budou kyanidy sráženy a jak budou zmíněné kaly zpracovávány (zdroj: web mzp.cz)

Den D: co se (ne)dělo na výpusti V1?

Doposud zmíněné rozpory v prohlášeních zástupců firmy DEZA evidentně ubírají věrohodnosti i jejich tvrzením, která měla za cíl „vyloučit“ jakýkoliv podíl na kyanidové otravě řeky v září 2020. Na tomto místě je vhodné připomenout, že v r. 2008 firma DEZA prokazatelně 11 dní zatajovala únik velkého množství naftalenu, který se „provalil“ až následkem snahy firmy potají odstranit naftalen ucpávající kanalizaci nahříváním vodní parou a souvisejícím zápachem (zdroj: Deník, 8.11. 2008). 

Pokud podrobíme „Stanovisko (firmy DEZA) k ekologické havárii na řece Bečvě“ z 24.9. 2020 (zdroj: deza.cz) detailnější analýze, narazíme opět na řadu nesrovnalostí. Ty vyplývají na povrch i při analýze protokolu o rozborech vody na výpusti odpadních vod z DEZA do Bečvy, které mluvčí Agrofertu poskytl médiím (Příloha, str.2, zdroj: Valašský deník) s komentářem: „Stav odpadních vod závodu podléhá v souladu s takzvaným integrovaným povolením pravidelné kontrole — tu provádí autorizovaná laboratoř, která je součástí podniku. Z protokolu vyplývá, že v kritickou neděli 20. září i ve dnech předcházejících byl stav kyanidů v odpadních vodách závodu bezpečně pod povoleným maximem.“ (zdroj: Deník referendum). Stanovisko firmy DEZA z 24.9. dále uvádí: „S velkým znepokojením jsme v neděli 20. 9. sledovali informace o masivním úhynu ryb v toku řeky Bečvy, který byl pozorován od Choryně dál po proudu řeky. Okamžitě jsme provedli kontrolu všech technologických celků naší čistírny odpadních vod, při které jsme vyloučili jakýkoliv únik nebezpečné látky. Také koncová jednotka pro čištění odpadních vod tj. biologická čistírna pracovala ve standardním režimu a nevykazovala jakýkoliv zásah škodlivou látkou. Na základě obdržené informace jsme zajistili odběr mimořádných vzorků odpadních vod vypouštěných z našeho výrobního areálu do toku řeky Bečvy a v přilehlých vodotečích: Jasenickým a Černým potokem. Také provedené analýzy prokázaly, že v našich technologiích nedošlo k žádnému úniku nebezpečných látek do toku. Všechny rozbory, které jsme v úterý 22. září poskytli Odboru životního prostředí města Valašské Meziříčí, potvrdily dodržení emisních limitů dle podmínek integrovaného povolení.“

Dle vyjádření rybářů i ČIŽP byly první úhyny ryb hlášeny v neděli 20.9. kolem 10h dopoledne. Jak vyplývá z platného integrovaného povolení, firma DEZA má za povinnost 1x týdně odebírat vzorky na výpusti V1 z laguny ve Lhotce a analyzovat předepsané parametry, kam patří i obsah celkových i snadno uvolnitelných kyanidů. Na poskytnutém „Protokolu o rozboru vzorku“ vystaveném dne 22.9. 2020 (Příloha, str. 2, zdroj: Valašský deník) tomu zřejmě odpovídají analýzy vzorků z 8.9 a 15.9. (jedná se o tzv. 24-hodinové vzorky, tj. směs vzorků odebíraných automatickým vzorkovacím zařízením na výtoku V1 během 24h ve dvouhodinových intervalech). Pozorný čtenář protokolu se ovšem musí ptát: z jakého důvodu byla provedena analýza bodová (tj. nereprezentativní vzorek odebraný v jednom čase ve výpusti V1) v 8:00h ráno v neděli 20.9. 2020, tedy v době, kdy teoreticky o  kyanidové otravě ještě nikdo neměl tušení? Toto mimořádné měření dle mého názoru naznačuje, že v provozu odpadních vod v areálu DEZA se dělo něco mimořádného. Následovala další opakovaná bodová měření v časech 13:30 a 15:30 téhož dne, tedy v době kdy valašské tam-tamy již roznášely zprávy o probíhající tragédii v řece – ale pro jistotu v těchto vzorcích nebyla provedena analýza snadno uvolnitelných kyanidů! U analýz z Jasenického a Černého potoka (Byninka) na protokolu firmy DEZA pro změnu úplně chybí datum odběru vzorků.

Jak je patrné z uvedených podpisů na tomto protokolu, analýzu s deklarovanými výsledky provedly laboratoře firmy DEZA. Tyto laboratoře však zjevně nejsou laboratořemi akreditovanými pro rozbor kyanidů ve vodách – zmíněná Servisní analytická laboratoř DEZA (SEAL) má akreditaci pouze pro analýzu plynných vzorků ovzduší (zdroj: Český institut pro akreditaci, Osvědčení č.: 169/2018 ze dne 5.4.2018 platné do 5.4.2023). Platné rozhodnutí Krajského úřadu Zlín z 27.2. 2018 ukládá firmě DEZA povinnost 1x měsíčně sledovat kvalitu vpouštěných odpadních vod na výtoku z ČOV ve 24 hodinovém směsném vzorku akreditovanou laboratoří (viz Příloha, str.3). Jinými slovy: výsledky „mimořádných odběrů“ z 20.9.2020 zachycené v protokolu jsou z hlediska požadavků platného integrovaného povolení zjevně neplatné (nesprávný bodový způsob odběr vzorku, analýza v neakreditované laboratoři).

Jako další argument pro vyloučení firmy DEZA z dalšího šetření zmíněný protokol uvádí „prokázanou přítomnost rybí osádky“ v odtokovém kanálu pod výpustí z laguny. Zástupce firmy DEZA J. Obermayer v komentáři pro Dnes spekuloval, že „se ryby do odtokového kanálu protlačily právě z řeky Bečvy, kde hledaly úkryt před znečištěním“. Prohlášení firmy DEZA na firemním webu uvádí, že „…dle vyjádření mluvčí České inspekce životního prostředí pozorovali pracovníci ČIŽP živé ryby přímo u výusti z průmyslového areálu DEZA, a.s.“. Tato prohlášení však vůbec nic neprokazují, protože ani ve vlastním toku řeky Bečvy v místě napojení kanálu ryby nebyly otráveny – nejbližší místo pozorovaných úhynů se nachází cca 1,5 km níže po proudu. 

Úloha ČIŽP je v tomto případě také poněkud záhadná. Přestože prohlášení firmy DEZA tvrdí, že „Výsledky interního šetření potvrdila v pondělí 21. září také Česká inspekce životního prostředí, která prověřila stav čistícího zařízení a vyloučila naší společnost DEZA, a.s. jako možného viníka ekologické havárie“, jediná zveřejněná tisková zpráva ČIŽP k této události z 24.9. firmu DEZA vůbec nezmiňuje (zdroj: web ČIŽP). A překvapivě firmu DEZA nezmiňuje ani slůvkem také tisková zpráva MŽP po tiskové konferenci ministra ŽP a ředitele oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci (zdroj: mzp.cz), kde zazněla slova hodnotící podezření o spojení firmy DEZA s kyanidovou otravou jako „směšné, hnusné, drzé, neuvěřitelné“ (zdroj: web lidovky.cz, 1.10. 2020)

Pokus o chemickou rekonstrukci místa činu

Vzhledem k prchavé chemické povaze jednoduchých kyanidů, jejich pohybu a krátké životnosti ve vodním toku lze dnes, tři týdny od počátku kyanidové otravy, pouze spekulovat, co se asi mohlo přihodit. S daleko větší pravděpodobností lze usoudit, co se spíše přihodit nemohlo:

1) S jistotou lze tvrdit, že někdy v ranních hodinách 20.9. 2020 došlo k vniknutí směsi látek obsahujících kyanidy (případně sloučeniny kyanidy uvolňující), do řeky Bečvy.

2) S vysokou pravděpodobností byla příčinnou spíše nedbalost, nehoda či havárie – existuje celá řada daleko méně nápadných způsobů, jak se zbavit kyanidů, než je vylít do řeky.

3) S vysokou pravděpodobností ke vtoku neznámých chemických látek došlo někde v úseku mezi mostem v městské části V. Meziříčí Juřinka a mostem v Choryni.

4) Je velmi málo pravděpodobné, že ke vtoku došlo často zmiňovaným kanálem vedoucím z areálu Tesly Rožnov a ústícím na pravém břehu řeky cca 100m pod mostem v Juřince (říční km cca 59,0), a to z těchto důvodů:

– v případě výtoku odpadních vod z tohoto kanálu obsahujících předpokládané velké koncentrace vysoce toxických jednoduchých kyanidů by muselo dojít k úhynu ryb již tomto úseku, zvláště v podmínkách nízkého průtoku dne 20.9. 2020

– tyto úhyny ryb by musely být pozorované v oblasti dvou jezů po toku Bečvy (km 58,7 a km 58,1)

– toxické látky by s velkou pravděpodobností pronikly napájecím náhonem na levém břehu (odbočujícím těsně nad jezem Juřinka II) do soustavy rybníků zvaných Juřinská oka – dle svědectví rybářů zde ale k žádným úhynům nedošlo.

5) Je pravděpodobné, že viník/původce kyanidové otravy o probíhajícím úniku do řeky Bečvy věděl a snažil se ji zmírnit – to naznačují informace rybářů, že v místech prvních pozorovaných úhynů ryb v úseku od Choryně k Hustopečím byl z vody cítit zápach chlóru a rybáři vytahující uhynulé ryby v médiích popisovali pocity brnění či pálení rukou a vyschlé pokožky. Oxidace kyanidů chlórem nebo chlornany v alkalickém prostředí patří mezi osvědčené chemické metody oxidace (a detoxifikace) kyanidů (zdroj: web irybarstvi.cz).

6) Je jisté, že se ČIŽP snažila zveřejnění o původu otravy oddálit – dle informace ředitele OI ČIŽP R. Pallose na tiskové konferenci 1.10. 2020, dostala výsledek analýzy ze strany Státního veterinárního ústavu v Olomouci s potvrzením příznaků otravy kyanidem u vzorků uhynulých ryb již večer v pondělí 21.9. 

Jak tedy vysvětlit stěžejní nejasný aspekt celé kauzy – úhyn ryb pozorovaný až nad mostem v Choryni (dle svědectví rybářů v místě přechodu linie vysokého napětí přes Bečvu), tj. 3,5 km níže po proudu od místa, kde dle dosavadního šetření ke vtoku kyanidů do řeky Bečvy došlo (Příloha, str.4)? Nabízí se jedno chemicky pravděpodobné vysvětlení – do řeky Bečvy nepřitékaly akutně toxické jednoduché kyanidy, ale stabilnější komplexy kyanidů železa, případně jiných kovů. Tyto „komplexní kyanidy“, jak nám již objasnil mluvčí Agrofertu ve svém vyjádření (viz úvodní část tohoto článku) jsou výrazně méně toxické. V neděli 20.9. 2020 protékal Bečvou nízký průtok vody, což na mělčinách pod jezem Juřinka II znamenalo velmi nízkou hladinu vody. Z velkého objemu původní toxické směsi látek mohly být (pravděpodobně působením alkalického chlornanu) z velké části odstraněny jednoduché kyanidy. Pokud však uniklé vody obsahovaly vysoké množství komplexních kyanidů, tyto se v prosluněných mělkých vodách Bečvy mohly začít účinkem UV záření rozkládat na kyanidy jednoduché – např. z každého aniontu hexakyanoželeznatanu vznikalo šestinásobné množství volných kyanidů. 

Nejednalo by se o první případ tohoto typu v historii – ve vědecké literatuře z oblasti environmentální chemie kyanidů lze najít záznam o kyanidové otravě z léta 1949 na Tulpehocken Creek v statě Pensylvania (USA) způsobené průsakem laguny odpadních vod z výroby feromanganu. Ve vodách v místě úniku do řeky nebyly naměřeny volné kyanidy, zatímco tkáně ryb uhynulých v částech toku ozářených sluncem obsahovaly smrtelné koncentrace kyanidu. Zbytkové koncentrace komplexních kyanidů železa byly poté nalezeny v říčních sedimentech pod místem úniku odpadních vod (zdroj: P. Doudoroff, Toxicity to Fish of Cyanides and Related Compounds, US EPA Report, 1976).   

Aktuálně jediným známým místem, kde se potenciálně mohou nacházet velká množství jednoduchých i komplexních kyanidů v této oblasti, je areál firmy DEZA, která ovšem (včetně odvolání na šetření ČZIP) uvádí, že byla provedena kontrola „všech technologických celků naší čistírny odpadních vod“ a že inspekce „prověřila stav čistícího zařízení“. Nejen mne by jistě ve světle výše uvedených informací zajímalo, proč DEZA kontrolovala výtok odpadních vod ze svého areálu již v 8:00h ráno dne 20.9.? A také, zda inspekce kontrolovala provoz ozonizační jednotky, řádné ukončení zkušebního provozu nové biologické čistírny vod a zda odpadní voda (ne)obchází cestou do toku řeky obtokem lagunu? A také zda byly provedeny kontroly zásobníků vysoce toxické surové odpadní vody ještě před vstupem do provozu chemické čistírny, zda byly kontrolovány jímky kalů po srážení kyanidů solemi železa a všechna potrubí a chemická kanalizace převádějící odpadní vody z jedné části areálu (chemická čistírna) na opačný konec (biologická čistírna). Případně, zda byla kontrolována hypotetická možnost, kdy mohlo dojít na některém místě v areálu DEZA k úniku odpadních vod s vysokým obsahem kyanidů a následnému přetečení či spláchnutí do dešťové či splaškové kanalizace (Příloha 8)?

Co říci závěrem – kolem firmy DEZA něco lehce smrdí, a není to jen onen obvyklý pach, na který si obyvatelé města a přilehlých obcí za generace soužití s chemickou továrnou už zvykli. Je to lehký zápach po hořkých mandlích, typický pro vysoce toxický kyanovodík, na který si zvykat nikdo nechce. Kdybych byl manažerem pro vztahy s veřejností ve firmě, která má zcela čisté svědomí, vodil bych po areálu firmy exkurze novinářů, aby se mohli na vlastní oči přesvědčit, že ani kapka toxických kyanidových vod neunikne tam, kam nemá …. Postoj firmy DEZA ke kyanidové otravě Bečvy však svědčí spíše o tom, že příliš čisté svědomí nemá. 

Příloha č. 2.

---

Text je převzatý z Diskuzního žurnálu.

---

---

reklama

---