https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-rozumek-v-cesku-mohou-hledat-utociste-statisice-klimatickych-uprchliku-eu-pro-ne-zatim-nema-ani-pravni-status
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Rozumek: V Česku mohou hledat útočiště statisíce klimatických uprchlíků, EU pro ně zatím nemá ani právní status

27.3.2023
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Klimatická změna se odehrává před našima očima doslova každý den a dostává do pohybu statisíce lidí. Jen loni narostl počet uprchlíků v Evropě o 64 %, a to vyjma lidí utíkajících před válkou na Ukrajině. Miliony klimatických uprchlíků, kteří dle odborných odhadů přijdou do roku 2050, zastihnou Evropu nejspíš nepřipravenou, zatím pro ně nemá ani legální status.
 
Rychle přibývající množství CO2 na planetě má drastické dopady. Dlouhá sucha a nebývale prudké bouře v těchto dnech a týdnech devastují řadu zemí, kupříkladu Mosambik, Madagaskar, Niger nebo Uruguay. Niger, západoafrická země s pětadvaceti miliony obyvateli, v posledních dvaceti letech zažila devět období dlouhého sucha a pět velkých povodní. Extrémní výkyvy počasí a tíživá ekonomická situace zde způsobily vlny násilí, neúnosně vysoké ceny potravin a hlad více než dvou milionů obyvatel. V karibském Portoriku zase hurikány ničí domy a živobytí obyvatel každý rok. Co stihnou opravit, to brzy zničí další hurikán. Není divu, že více než 70 % uprchlíků na americko-mexické hranici jsou bývalí zemědělci právě ze Střední Ameriky.

USA: Louisiana mizí pod mořem

Migrace bude stále častější reakcí na extrémní klimatické jevy, a to nejen ta mezistátní ale také vnitřní: jen tři miliony Američanů loni přišly o své domovy v důsledku přírodních katastrof a velká část z nich se odstěhovala do klimaticky méně rizikových oblastí USA. Totéž se očekává v důsledku stoupání hladiny moří až o 1,8 metru do konce století. Do té doby se může až 13 milionů Američanů ocitnout bez domova. Třeba jižní stát Louisiana přichází každou hodinu a půl o území rozlohy fotbalového hřiště. Vyšší hladina moře však ještě silněji zasáhne asijské země - Čínu, Indii, Bangladéš, Indonésii a Vietnam, které zároveň v posledních letech staví nejvíce uhelných elektráren a příčiny klimatické změny dále posilují.

Evropa: další rekordně suchý rok

Špatné zprávy o klimatických jevech však nevznikají jen daleko za oceány. Německo hlásí dvanáctou rekordně teplou zimu v řadě. Znamená to méně sněhu a tím pádem nedostatek vláhy pro zemědělskou produkci i spodní vody. Francie se připravuje na další rekordní sucho a vedro, které jen v roce 2022 zabilo více než 2800 Francouzů a Francouzek. Obilnice Itálie – údolí řeky Pád - trpělo loni katastrofálním nedostatkem vody a již nyní, na konci zimy, Italové hlásí o 60 % méně říčního průtoku oproti normálu. V Česku máme před očima třeba lesy na Vysočině, notně zdevastované teplomilným kůrovcem. Kraj byl tuto zimu v podstatě bez sněhu a zdejší běžkařské stopy zely prázdnotou. Mnoho českých regionů čeká letos další rekordně suchý rok.

Novodobé stěhování národů do roku 2050

Celosvětově jsou už dnes počty klimatických uprchlíků alarmující. Světová banka odhaduje do roku 2050 exodus až 216 milionů klimatických uprchlíků, jiné předpovědi očekávají v tomtéž horizontu až 1,2 miliardy lidí v pohybu. V posledních deseti letech utíká před suchem, bouřemi a nedostatkem potravin každý rok 21,6 milionu klimatických uprchlíků, zejména z regionů na Blízkém Východě, v severní Africe, Východní Asii a v oblasti Pacifiku. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se 95 % nedobrovolné migrace vyskytuje právě v klimaticky zranitelných zemích. Z toho plyne, že konflikty, migrace a klimatická změna jsou přímo spjaté problémy. Mezi odborníky z akademické sféry (např. Stojanov, De Sherbinin) a z Mezinárodní organizace pro migraci sice dosud převládá názor, že klimatická migrace bude spíše krátkodobého charakteru a bude probíhat v rámci konkrétních regionů, kde přírodní katastrofy nastávají, ale příklady trvalé emigrace ze Střední Ameriky či exodus Syřanů a Afghánců, v jejichž zemích působí klimatické změny obzvlášť silně, tento předpoklad nepotvrzují.

Řešení: domácí úkoly i zahraniční spolupráce

Reakce na změnu klimatu a s ní spojené negativní důsledky je teoreticky jednoduchá a zahrnuje dva možné přístupy, které je nutné kombinovat. Jednak jde o snížení a stabilizaci úrovně skleníkových plynů zachycujících teplo v atmosféře (mitigace), jednak o přizpůsobení se již probíhající změně klimatu (adaptace), jíž je právě migrace nedílnou součástí. V případech aktuálních přírodních katastrof pak nastupuje klasická humanitární pomoc. Zatímco mitigace je především domácí úkol, podpora adaptace a humanitární pomoc je naše zahraniční odpovědnost a měla by být intenzivně realizována v rámci rozvojových a humanitárních programů bohatých států. Za všech okolností by měl platit princip polluters pay – znečišťovatelé platí. Klimatická změna má totiž jednu zásadní vlastnost: je velmi nespravedlivá. Způsobují ji země bohatého Severu svými emisemi, trpí však převážně lidé z rozvojových zemí, kde jsou emise minimální. Sociální nespravedlnost se projevuje i na úrovni jednotlivých zemí, ať už jsou na tom ekonomicky jakkoli. Bohatší lidé se přizpůsobí nebo odstěhují do bezpečí, ti chudší zůstanou extrémním jevům a nedostatku zdrojů napospas.

Evropa není na příliv uprchlíků z Jihu připravená

Loni přišlo do EU nejvíce migrantů od roku 2015, a to bez započítání uprchlíků z Ukrajiny. Uprchlíci do Evropy míří zejména z Blízkého východu, Asie a severní Afriky, kde je rychle rostoucí populace u pobřeží zasažena smrtící kombinací veder, rozšiřováním pouští a stoupající hladinou moře. Přes severní Afriku a Turecko navíc vedou současné migrační trasy, které budou v budoucnu častěji využívat právě klimatičtí uprchlíci. Evropa už vynaložila miliardy eur na zdi a ploty, které vydají dle serveru Politico zhruba za 12 berlínských zdí. Podle posledních navržených postupů tak EU zůstane u dlouhých a drahých azylových řízení, stavění detencí nebo hlídání hranic drony. A budou se opakovat tragédie jako únorové ztroskotání lodi s migranty u italské Kalábrie, kdy zahynulo přes osmdesát lidí, včetně třiceti dětí mladších 12 let.

Místo nefunkční represe na vnějších hranicích EU je nutné investovat výrazné finanční prostředky do postižených regionů a do adaptace klimatickými katastrofami sužovaných zemí a lidí. A i migrace samotná musí začít být chápána právě jako forma adaptace na klimatické změny. Vývoj otevřenosti vůči klimatickým migrantům však nevypadá příliš nadějně. Velké konference jako COP27 zatím problematiku spíše ignorují, Švédsko, které právě předsedá Radě EU, zavedlo na domácí frontě restriktivnější migrační politiku, Itálie má poprvé od druhé světové války ultrapravicovou vládu.

Česko jako rekordní znečišťovatel

V případě Česka, které patří s 35 % nad průměrem EU k největším producentům škodlivých emisí na jednoho obyvatele na světě, to znamená přestat bránit fosilní technologie minulých století, jít příkladem v drastickém snižování uhlíkové stopy a vydatně finančně a technologicky přispívat na adaptaci vládám a lidem žijícím ve zranitelných oblastech. Klimatická změna a její důsledky by se také měly kromě programů vlád stát součástí školního kurikula tak, aby nastupující generace chápaly svůj díl odpovědnosti a nutnost solidarity. Studentská hnutí za klima, více či méně radikální klimatické akce mladých lidí nebo klimatické žaloby, které se snaží zvrátit trvající netečnost politiků, jsou vlastně velkou nadějí do budoucna, že lidé složitá budoucí desetiletí zvládnou.


reklama

 
foto - Rozumek Martin
Martin Rozumek
Autor je právník a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (85)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

27.3.2023 07:26
to je takový článek o následcích nikoliv o příčinách. Takový žalozpěv. My když to tady v ČR pos...m, tak na nás je zvědavý kdo? nikdo nikde.

Vytváření z Evropy Noemovu archu už tu bylo a v Německém Dusseldorfu mají označníky v Arabštině.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 11:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To je článek o následcích, které se stávají příčinou dnes neodhadnutelných problémů.
Evropa vymírá a vzduchoprázdno na zemi neexistuje, tlak na imigraci bude stálý. Ani my se už bez imigrantů neobejdeme, především ve stavebnictví (Ukrajinci) i průmyslu (všichni ostatní).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.3.2023 17:26 Reaguje na Pavel Hanzl
nepotřebujeme migrantů víc než je ale lépe plánovat školní mládež ono totiž ještě jsme nepřišli na to, že tenhle stát nemůže fungovat v systému všichni budeme vysokoškoláci nebo ajeťáci, tato společnost znalostí začíná být prakticky disfunkční utopií.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.3.2023 07:54
Myslím, že příliv uprchlíků brzo skončí. Evropa zchudne tak, že jít do Evropy bude z bláta do louže.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.3.2023 08:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.3.2023 09:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono to je možná záměr, jak migraci zastavit, ale to by musela EU
přestat na dluh podporovat nefachčenky, kteří si sem přicházejí
užívat výdobytků práce jiných. Nefachčenka do tří ráno slaví příjem
dávek, nenechají vyspat nemocného zaměstnance, který v pět vstává
v důchodovém věku do práce a odpoledne se mu smějí do obličeje,
když se ztrhaný vrací z práce domů. Na důchodech se musí šetřit,
aby bylo na dávky pro nově příchozí a nejde tu o klimatické, ale
o ekonomické uprchlíky.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

27.3.2023 10:42 Reaguje na Břetislav Machaček
podívejte se kolik jde na dávky uprchlíkům a nemakačenkům a kolik jde na dávky čechům a důchodcům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 11:29 Reaguje na Michal Uhrovič
A kolik Ukrajninců maká na našich stavbách, kolik ženských z Ukrajny tu dělá v sociálních službách, v nemocnicích i fabrikách!!! A hlavně na pozicích, který nikdo od nás dělat nechce!!
A kolik nám těch nákladů kompenzuje EU.
Odpovědět
sv

sv

27.3.2023 12:11 Reaguje na Michal Uhrovič
Na dávky důchodcům šlo v loni 114 miliard korun.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

27.3.2023 10:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
A navíc si bude evropa chránit svůj kontinent, protože bude jeden z mála ještě obyvatelný. Otázkou je, jestli ho uchrání.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 11:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Muheheheh tohle mi vykládá Vinkler už asi 3 roky a pořád ne ane. Tak kdy ten bankrot čekáte? Ekonomika jde nahoru, nikdo z EU nevystupuje, naopak prokázala svoji soudržnost a životaschopnost, když velmi elegantně vyhrála energetickoui válku.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

27.3.2023 08:12
Aneb k uvědomělým zítřkům vpřed. To, že se na západě nedaří uprchlíky integrovat bez vzniku no go zón a komunit jenž jsou dlouhodobě závislé na soc. systému (čest výjimkám) autor jaksi nezmiňuje. Otázkou je jestli za těch pár let bude někdo do zchudlé, předlužené a na energii skoupé Evropy chtít. S tím, že afričané za klimatické změny nemůžou souhlasím.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

27.3.2023 17:56 Reaguje na Aleš Nebáznivý
No já jim lesy nevypálil, pouště nerozšířil, zvířata neposvačil. Na jejich populačním růstu také nemám podíl.
Leda že by klimatické změny.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

27.3.2023 22:25 Reaguje na Stanislav Mudra
Na vypálení lesů, rozšíření pouští a úbytků volně žijících zvířat máte svůj podíl.
S jejich populačním růstem asi podíl nemáte. I když - kdo ví?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.3.2023 08:21
A proč by měli hledat útočiště zrovna v Česku ?
My za jejich problémy nemůžeme, kolonie jsme neměli, ani jsme nerozhodovali o rozdělení světa !
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

27.3.2023 10:44 Reaguje na smějící se bestie
Přesně, my si tu naši zemičku zničíme sami. Ne žádní uprchlíci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 11:35 Reaguje na smějící se bestie
My za nic nemůžeme!!! My jen vyzbrojovali nejhorší teroristy světa od Viet-kogu po Libyjsté teroristy, Palestince, Brigade Rose atd. atd., my vyzbrojovali Severní Koreu a dodávali zbraně do všech embargovaných zemí!!! My muzikanti, my nic!!
Proč byla nejoblíbenější teroristická zbraň náš škorpión?
A nejlepší trhavinou semtex bez detekční složky?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

27.3.2023 11:38 Reaguje na Pavel Hanzl
to přece dělat ten zlý komunistický režim, my češi ne, my muzikanti ...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.3.2023 12:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Zbrojovky jsou nejlepší kšeft, bez rozdílu na ideologii, což nyní předvádějí USA, že !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 14:24 Reaguje na smějící se bestie
Ne. Zbrojovky musí dodržovat embarga na teroristy. Amíci a vůbec Západ to dodržují důsledně, SSSR a tím pádem my jsme je naopak vyzbrojovali. Nejen kvůli kšeftu, ale především z politických důvodů - maximálně Západu škodit.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

27.3.2023 15:22 Reaguje na Pavel Hanzl
A USA nevyzbrojovala pochybné státy a organizace proti východu? Třeba v Afghánistánu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 15:40 Reaguje na Jaroslav Studnička
Minimálně. Mudžahedínů bylo pár, ale Amíci je skutečně vyzbrojovali, bo nečekali cha cha cha, že je podrazí jak Rusi. Jenže to byly desítly (stovky?) kusů, proti miliónových sériím od nás jen plivnutí do móřa.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

27.3.2023 16:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Zase vaše dojmologie :-))).

https://www.valka.cz/10679-Valka-v-Afghanistanu-1979-1989
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

27.3.2023 13:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Zapomněl jste na Sýrii, při bombardování civilistů v ulicích se nejlépe osvědčil letoun L-29.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.3.2023 10:12
Autor brečí na nesprávném hrobě . Pokud bychom se nenechali ovládat zelenými fanatiky (Green Deal) a intenzivně nezbrojili, mohla by se pomoc nasměrovat přímo do míst v Africe a Asii na opatření zaměřených na adaptaci krajiny a udržení podmínek vhodných pro zajištění osídlení příslušných regionů.
Aktivní pomoc na transfer uprchlíků do Evropy je nutno postavit mimo zákon a obdobné "neziskovky" zrušit na dvě doby.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.3.2023 10:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
1**
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 11:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
"V případě Česka, které patří s 35 % nad průměrem EU k největším producentům škodlivých emisí na jednoho obyvatele na světě, ..."
Zkuste si to přečíst a možná i pochopit, co to znamená. Pro váš ropácký svět naopak je to ale dobrá zpráva, že?
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

27.3.2023 13:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, v ČR, jako jedné z posledních zemí EU probíhá primární metalurgie slitin železa......tak se na to vykašleme jo???? Spokojíte se pak s ostrými drápy, silnými čelistmi a vhodně zahnutým zobákem? Nebo budete používat pazourky?
Odpovědět
sv

sv

27.3.2023 11:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proč ne, vinkler. Na puťku už je vydán zatykač za genocidu, takže by neměl být problém přidat obviněni za ck kreml, který byl tak aktivní na polsko běloruských hranicích. Jen se obávám, že bez zbrojení to asi těžko půjde vynutit. Dá se řict, že bez zbrojení lze očekávat příliv čečenských uprchlíků z východu pod vedením známého aktivisty kadyrova.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

27.3.2023 10:41
češi necítí odpovědnost za nové neobyvatelné místa planety. Oni přece nic neudělali, jen mají zničenou zem plnou jedů, ale je to jejich zem, tak sorry jako.
A uprchlíky stejně bude evropa za chvíli střílet, protože zjistí, že uživit vlastní lidi je problém, takže uprchlíky přestane přijímat.
Odpovědět
PB

Petr Brok

27.3.2023 11:19
Před 30ti lety jsem chtěl na střechu kolektory na ohřev vody a nešlo to, kvůli narušení krajinného rázu. Před 15ti lety jsem chtěl fotovoltaiku, ale chtěli, abych byl podnikatel. Dnes mi nutí fotovoltaiku ( dávají mi na to ukradené peníze mých spoluobčanů) , ale nejde to kvůli nedostatečné přenosové soustavě. Chtěl jsem se chovat odpovědně, ale ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 11:37 Reaguje na Petr Brok
Tak si dejte fve jen jako ostrov a el. ze sítě bez vzájemné propojení. Až u vás posílí síť, můžete se připojit. Do té doby nemůžete prodávat přetoky, o nic jiného nejde.
Odpovědět
PB

Petr Brok

27.3.2023 11:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Charakter mého hospodářství tuto variantu neumožňuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 15:34 Reaguje na Petr Brok
Tož máte dvě možnosti. Buď vymudrovat, jak to udělat, aby to šlo, (nechápu, proč by to nešlo, jde o zcela nezávislý systém), nebo počkat, až u vás posílí připojení.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

27.3.2023 23:00 Reaguje na Pavel Hanzl
A nebo si z přetoku vyrábět vodík do auta, případně v létě led, a tak přebytečnou elektřinu prodávat ve formě ledu do moravské slivovice, případně vstupným na ledové kluziště.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.3.2023 23:08 Reaguje na Pavel Jeřábek
To zni jako dobrá adaptace - v létě se budu chodit taky klouzat a začnu pít slivovicu s ledem :)
Odpovědět
PB

Petr Brok

28.3.2023 13:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Měl jsem tady za posl. 15 let již několikrát odborníky z profi firmy. Myslíte si snad, že mi nabídli řešení a já jsem ho odmítl proto, abych si mohl na ekolistu stěžovat? Mám velmi specifické hospodářství.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 11:20
Tohle bude globální problém a je potřeba jej řešit globálně.
Evropa je nejhustěji osídlený kontinent a proto je naprosto nevhodné, aby sem přicházely další milióny lidí.
Kde je teda dost prostoru v obyvatelném, chladnějším klimatu?
V Kanadě a především v Rusku, Kazachstánu a těchto zemích.
Pokud Rusko zbankrotuje, případně se rozpadne, měl by svět výrazně podpořit přesídlování lidí z neobyvatelných zemích především tam. Tam si můžou vybudovat novou existenci a ponechat si i svoji kulturu.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

27.3.2023 13:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak Kazachstan jsou především pouště, že. A Rusko + Kanada asi také těžko.
Odpovědět
Pe

Petr

27.3.2023 17:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Zde píšete, že Ëvropa je nejhustěji osídlený kontinent, a o kousek výš, že Evropa vymírá. Nějak se rozhodněte.
Odpovědět
va

vaber

27.3.2023 11:27
až se sem navalí uprchlíci, protože v tropickém pásmu už nebude možné žít, bude to jen rychlejší konec pro obyvatele mírného pásma,
on si snad někdo myslí ,že planeta bude mormálně fungovat s horkým tropickým pásmem ,
že u nás to bude v pohodě, to je naivní
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.3.2023 15:36 Reaguje na vaber
U nás to ještě jde a ještě to nějaké desetiletí půjde. Ale tam už ne, ty vlny můžeme čekat klidně už letos. Zvláště, když to bude někdo organizovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.3.2023 12:24
Kde jsou všichni ti zdejší Vackové jásající nad oteplováním - vždyť to přinese jenom samé benefity, nebo ne?
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

27.3.2023 13:38 Reaguje na Jakub Graňák
Jeden 223 Remington je asi za 10 Kč. Za 10 miliard se jich pořídí miliarda. Což b\y mělo stačit na 100 mil lemnpláckých degešů. A jsou i levnější řešení, viz produkce kolínské Draslovky.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.3.2023 22:34 Reaguje na Jakub Graňák
Celý článok je pozliepanec lží a poloprávd. Všetci utečenci predsa idú tam kde sa dobre darí. Ak by mali vyspelé hospodárstvo nemusia utekať pred rozmarmi počasia. Stúpajúce hladiny morí a rozširujúce sa púšte si odporujú, pretože blízkosť mora púšť vylučuje. Výnimka je iba púšť Namib, kde práve spôsobuje sucho studený morský prúd. Ak by si naozaj niekto pozrel ten článok o Luisiane, tak by zistil že pevnina sa stráca kvôli regulácii rieky Misisipi a nie kvôli stúpaniu oceánu. Teplá zima v Európe nám pomohla vydržať zimu aj bez ruského plynu a zásoby vlahy sa u nás krásne doplnili vďaka zimným dažďom a rozmrznutej pôde. Aby sme nezabudli tak Austrália hlási tuším už tretí rok rekordné úrody obilnín. Ak mi niekto povie že prejavom klimatickej zmeny sú už piaty rok po sebe zamrznuté marhule, tak nech ide dokelu, predsa toto naozaj nemôže byť prejavom klimatickej zmeny. Pred pár rokmi mrzlo v Piešťanoch ešte v júni a známy čo pestuje jahody strávil noc pálením balíkov slamy namočených v benzíne - nepomohlo. Celá debata je o ničom, pretože sa nikto nestará či je článok pravdivý a 100x opakované lži sa zase opäť len zaryjú do podvedomia.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.3.2023 22:46 Reaguje na Vladimir Mertan
Ano, máte pravdu, úplně souhlasím. S touto lží:"..exodus Syřanů a Afghánců, v jejichž zemích působí klimatické změny obzvlášť silně..." a "teplomilným" kůrovcem nech ide pán do kelu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2023 07:43 Reaguje na Vladimir Mertan
Blízkosť mora púšť vylučuje? Vemte laskavě do rukou atlas světa, nebo se vraťte na druhý stupeň ZŠ.
Já mluvím o budoucnosti, jak jste si jistě ráčil všimnout o syřanech nebo afgáncích v mém příspěvku nepadlo ani slovo.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2023 09:01 Reaguje na Jakub Graňák
Vznik púšte je podmienený rôznymi faktormi, existujú rôzne druhy púšte. Napr. púšť Gobi je chladná púšť vo vnútrozemí v tieni Himalájí. Bežne sa púšte vyskytujú okolo obratníkov v dôsledku prúdenia - tzv. Hadleyova bunka. https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry Blízkosť mora samozrejme zmierni extrémy a priaznivo ovplyvní vlhkosť a teploty. Na druhý stupeň školy by sa mali vrátič tí čo tvrdia, že púšte sa budú rozširovať vplyvom globálneho oteplenia.
Odpovědět
va

vaber

28.3.2023 09:37 Reaguje na Vladimir Mertan
a jak se projeví oteplování ?
bude všude hodně zeleně ? tak to bude jako v Ráji,
a oteplování bude jen přínosem ,
o takovém scénáři se nemusíme bavit, to není krize ,
zatím se takto růst teplot neprojevuje ,naopak, projevuje se nedostatkem vody
nebo budou takové teploty,že déšť ,pokud vůbec spadne, se hned vypaří a nebude voda pro život,
blízkost moře nemá na poušť mimimální vliv ,je mnoho pouští co začínají tam, kde končí moře,
připomíná mně to všude zmiňovanou teplotou planety, kterou nám odborníci vnucují,
podle jejich metody je velice vhodný Měsíc ,v noci -150 a ve dne +165°C a tak máme průměr +15°C, ideál pro život
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2023 10:38 Reaguje na vaber
Samozrejme že sa oteplenie prejaví tým, že bude viac vody. Ak by sa ochladilo, tak bude vody menej. Je to jasné a vyskúšané z poslednej doby ľadovej = sucho alebo predchádzajúceho interglaciálu =vlhko. Prepáčte, ale súčasné pozorovania sucha, povodní, nečakaných mrazov sú podobné tomu ako sa pozoruje hypochonder a nachádza postupne na sebe príznaky rakoviny a ďaľších chorôb presne podľa toho čo si práve prečíta na internete. Inak presne ako píšete priemerná teplota nič neznamená, pretože konkrétne teploty môžu byť aj budú úplne iné.
Odpovědět
va

vaber

29.3.2023 09:04 Reaguje na Vladimir Mertan
nemohu souhlasit,
Sahel a jiné podobné oblasti se za posledí desítky let značně rozšířily ,vysychají sladkovodní jezera, nedostatek vody pocitují obyvatelé Evropy,Afriky, Ameriky, Austrálie,
V poslední době ledové, kdy bylo prý velké sucho,byly Sahara zelená, Střední východ, Arabský poloostrov, o Austrálii se to říká také a na polech se vytvořily kilometrové vrstvy sladké vody ,podivné sucho
nebo si myslíte ,že ledovce se vytvářejí když není doba ledová,
ledovce prý nebyly na Sibiři, ale i tam se vytvořil permafrost, čož je půda která byla zcela promáčená
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.3.2023 14:36 Reaguje na vaber
Na Sibiř dosahovaly ledovce. Permafrost vzniká po tání ledovce a následném zmrznutí vody v půdách. Při zalednění byly klimatické pásy jako hranice permafrostu, tundry, stepi, lesa posunuté na jih, proto byla Afrika jiná. Mořské proudy měly jiné vlastnosti, vedly jinudy, moře na severu Evropy byla zaledněná. Během ústupu ledovce se klimatické pásy posunovaly na sever, měnily se řeky, pobřeží, pevnina, nadmořská výška klesala i stoupala. To hraje roli při formování počasí.
CO2? Biologická aktivita byla v blízkosti ledovce a ve vyschlých oblastech nízká, proto byly v ledu nalezené hodnoty CO2 nízké. To se ale nedá extrapolovat na celou planetu, jak se o to snaží soudruzi vědečtí klimatisti, nositelé cen za komunikaci klimatu apod. Kdyby radši šli dělat jarní úklid! PS: Toto nejsou novinky, jen normální školní znalost a nechci říct, že lidi nemají vliv :)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2023 11:57 Reaguje na Vladimir Mertan
"Vznik púšte je podmienený rôznymi faktormi, existujú rôzne druhy púšte." - tak jste si sám úspěšně vyvrátil tvrzení, že blízkost moře vylučuje poušť. Ostatně třeba taková Sahara, ze třech stran obklopená mořem, je toho jasným důkazem. A o zmírňování extrémů poblíž moře mi vyprávějte nejlépe z Údolí smrti, které je pohých 400 km od moře. Vnitrozemské pouště do těch vašich fabulací vůbec netahejte, ty jaksi už z názvu s blízkostí moře moc společného nemají.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2023 12:48 Reaguje na Jakub Graňák
Ja neviem čo by ste chceli. Panuje obecné presvedčenie o tom, že globálne oteplenie spôsobí rozšírenie púští. Jasne ste si mohol prečítať, že púšte vznikajú iným mechanizmom ako oteplením. Dôkazy o pôsobení mora na zmiernenie klímy môžeme pozorovať aj u nás, celá mierna zima bola spôsobená prúdením od mora. Ak by fúkalo z východu, kde je more ďaleko tak bude mrznúť a zrážky by neboli žiadne. Ak je niekde more blízko, ale vzdušné prúdenie je opačné tak sa vplyv mora neprejaví. Dobrý príklad klímy ovplyvnenej morom sú napr. Kanárske ostrovy, ustálené počasie v zime 20°C a cez leto nie viac ako 30°C.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2023 13:13 Reaguje na Vladimir Mertan
"Dezertifikace (též nazývaná jako desertizace) je proces, při kterém přírodní nebo lidské příčiny snižují biologickou produktivitu suchých oblastí. Pokles biologické produktivity přitom může být důsledkem změn klimatu[2], odlesňování, nadměrné pastvy, chudoby, politické nestability, neudržitelných zavlažovacích postupů nebo kombinací těchto faktorů.[3][4][5] Taková degradace území má přitom za následek vznik pouští nebo polopouští".

Jste se na dnešek málo vyspal, že?-) Okolí Aralu je nič?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2023 16:33 Reaguje na Karel Zvářal
Iste, ľudské vplyvy na vysušení krajiny sú zrejmé aj u nás. Ale nie je to vplyv CO2. A ten Aral je jasný, ale zase to nie je CO2. Na druhej strane Aral už vyschol niekoľkokrát aj bez ľudskej príčiny, keď rieka Syrdarja zmenila tok a vlievala sa do Kaspického mora.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2023 17:00 Reaguje na Vladimir Mertan
Je to na mnohem širší diskusi, nicméně toto jaro bude zajímavé. Holt, kdo seje vítr ("- Jaro"),... sklízí, co zasel.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-migrace-do-nemecka-exploduje
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2023 13:30 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak jsme konečně dospěli k tomu, k čemu jsme chtěli dospět, že ano? A to že pouště hned vedle moře rozhodně nejsou výjimkou a do hry vstupuje řada faktorů... děkuji (i když to trvalo, na druhou stranu jste se vyargumentoval sám:-)).

Ps: rada na závěr (parafráze slavného výroku našeho krajana, který má mimochodem shodou okolností dnes svátek) - přílišné generalizování, toliko dobré, pro hovado jest!

Pps: oteplování k rozvoji pouští rozhodně povede - číňani jsou už teď po..aní až za ušima z toho, co budou dělat až roztajou himalájské ledovce
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.3.2023 15:36 Reaguje na Jakub Graňák
Netuším, o co vám jde. P. Mertan popsal rozdíl mezi přímořským a kontinentálním klimatem. I pouště se můžou zazelenat a rychle rozkvést, pokud tam dosáhne monzun. Anebo cyklóna, která právě způsobuje rozsáhlé deště v Peru na pouštích a územích, kde po desetiletí nepršelo, nedávno v Kalifornii. Ale nikdo se kvůli tomu nestěhuje. Všechny migrace, na které si narychlo vzpomenu, jsou způsobeny válkami. "přílišné generalizování, toliko dobré, pro hovado jest!". Tak generalizuje právě autor toho článku s polopravdami, a v tom s p. Mertanem souhlasím. Kdovíkdo autora platí.
Tyhle státy mají mít nádrže na zachytávání dešťů, klidně jim to mohou bohaté státy zainvestovat, když je okatě litují. Řešit počasí migrací je divné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2023 17:46 Reaguje na Jarka O.
Nechápete? "blízkosť mora púšť vylučuje" - tak taky, šup pro atlas světa, nalistovat Afriku, a čumět na poušť končící mořem.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.3.2023 18:25 Reaguje na Jakub Graňák
Aha, tak chápu. Řešit do zblbnutí jednu nedůležitou větu, i když koment p. Mertana mířil na smysl lžičlánku. Čumte si na glóbus Afriky sám anebo lépe, mazejte sázet lesy, aby ta poušť či tundra nebyla i zde.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2023 18:52 Reaguje na Jarka O.
Na co bych sázel stromy? Dyť vy už jste na to s Machačkem přišla - desertifikaci zastavíte přehradama... že jo? Všichni ti blbci v sahelu bojujou s rozšiřováním pouště sázením stromů, přitom stačí přehrady a je vystaráno... Jarka s Machačkem zachránili svět :D
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.3.2023 19:07 Reaguje na Jakub Graňák
A tak, zase přehrady. To je jak hadr na bejka. To řek kdo, že stačí přehrady, a kde jsem řekla něco proti lesům? Jste si to vybájil. O přehradě v Sahelu jsem se bavila s někým jiným a bylo to v pohodě. OK, pouště u moře: jsou dané úhrnem srážek a ten je závislý na lokálních faktorech, mořské proudy byly zmíněné, ale například na tvaru terénu a větrech. Pokud máte hory v blízkosti moře, tak ty vlhký vzduch od moře zadrží, zaprší a poušť tam není. Pokud máte rovinaté pobřeží od moře do vnitrozemí, ženou větry vlhký vzduch dále a na okraji moře máte poušť. Stačí to takhle, Kubo, jako příklad?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2023 16:25 Reaguje na Jakub Graňák
Púšte rozhodne nie sú hned vedľa oceánu výnimkou, ale vo väčšine prípadov vzdušné masy od oceánov prinášajú vlhosť. Ak sa zvýši hladina oceánov, , klíma sa zmierni a rozloha púští nebude rásť, ale klesať. Nezmiznú všetky púšte, to som netvrdil, ale časť púští sa zmenší. A tie ľadovce sa majú roztopiť v ktorom roku? IPCC už pri takomto tvrdení utrpela hanbu. https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/232309-vedci-sa-v-topeni-himalajskych-ladovcov-pomylili-az-o-300-rokov/ Napríklad Tatranské ľadovce sa roztopili po skončení doby ľadovej a zostali po nich plesá. A rieka Váh ktorá tečie cez Trenčín nevyschla ale ďalej tečie a je napájaná dažďom a roztopeným zimným snehom. Viete to generalizování pociťujem skôr z Vašej strany a doposiaľ ste neuviedol ani jeden argument, ktorý by dokazoval že oteplenie prinesie rozšírenie púští.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2023 17:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Ano masy prinášajů vlhkosť - proto se sahara zelená až hanba.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vedci-tani-hrozi-i-himalajskym-ledovcum.A050314_125255_vedatech
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2023 17:56 Reaguje na Jakub Graňák
Sahara bola viackrát v minulosti zelená a potom zase hnedá. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/zelena-hneda-sahara.html Poslední dva tisíce let vnímáme jako poměrně stabilní období, ale vrty do jezerních sedimentů ve střední Keni ukazují, že za posledních 1800 let bylo nejméně sedm dlouhých období sucha (trvajících nejméně deset let), která byla obtížnější než jakákoliv sucha zaznamenaná ve 20. století!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2023 19:07 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale o zeleném období ani zmínka... Myslím, že tu Saharu letos i v dalších letech pocítíme opakovaně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2023 19:29 Reaguje na Karel Zvářal
Prostě exponenciální nárůst skotu a masožravců za poslední milenium ke zvýšení srážek určitě nepovede.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2023 20:22 Reaguje na Karel Zvářal
Samozrejme je v článku celý odstavec s názvom Zelená Sahara. Začína sa takto: "Počátek všech meziledových dob včetně holocénu rovněž začíná větší insolací, takže počátky (či první poloviny) meziledových dob jsou vlhké. V těchto obdobích vznikají na Sahaře rozsáhlá plochá jezera s krokodýly a hrochy, objevují se stáda slonů a žiraf, jaká dnes známe třeba z Keni či Tanzanie a jaká jsou zaznamenána na stovkách skalních kreseb a petroglyfů celé Sahary. Těmto obdobím říkáme zelená Sahara.Poslední zelené období, které označujeme jako africkou vlhkou fázi, se odehrávalo před 12 000 až 6000 lety. " Momentálne je fáza hnedej Sahary a nemôžeme zázrakom čakať, že sa budúci rok náhle zazelená :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2023 20:40 Reaguje na Vladimir Mertan
...za posledních 1800 let bylo nejméně sedm dlouhých období sucha (trvajících nejméně deset let)... - zde nebylo zeleno
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2023 21:03 Reaguje na Vladimir Mertan
Psal jsem opakovaně, že víme "velmi málo" o tom, jak se chovalo turbulentní proudění či polární vortex v minulosti. O vymizení megafauny a vlivu vypalování se dá také také jen spekulovat. Pro mě (dnes) Sahara=sušárna, moře nemoře.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.3.2023 18:26 Reaguje na Jakub Graňák
Máte pravdu. Sahara bude za ,,pár,, let rozlehlejší. ;-)

https://earth.org/data_visualization/the-past-present-and-future-of-the-sahara-desert/#:~:text=Deserts%20usually%20form%20in%20the,the%20deserts%20within%20are%20expanding.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.3.2023 18:55 Reaguje na Petr Eliáš
Super odkaz, ale tady jsou jiní odborníci:-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2023 20:38 Reaguje na Jakub Graňák
Perfektný odkaz. Čadské jazero vysušili ľudia podobne ako Aralské jazero využívaním prítokov na zavlažovanie. Z histórie Sahary sa vyberie čo sa nám hodí a zvyšnú minulosť proste neberieme do úvahy. Inak kobylky zužovali Česko ešte v roku 1875.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2023 20:42 Reaguje na Vladimir Mertan
Č. jezero vysušili v minulém století, co tam tropili dřív, o tom víme prt
Odpovědět
va

vaber

29.3.2023 09:16 Reaguje na Vladimir Mertan
lidé vysušili Aralské jezero a Čadské?
to jsou politické žvásty,
Čadské bylo tak obrovské ,že lidé, kterých tam bylo ještě nedávno minimum by s tím nic neudělali,
podobně oblasti Středního východu ,stačí si najít popisy krajiny při putování Argonautů v této oblasti jak byla zelená kdysi,
problém Aralského jsou hlavně prázdné řeky,
ovšem špatný vliv lidí tam je
Odpovědět

Viktor Šedivý

27.3.2023 19:29
Co byste čekali.
"Autor je právník a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s."
Takže si podporuje svou živnost - a jaké škody tím způsobí, to je mu ukradené.
Dokud budou podobní moci chodit po ulici, aniž by po nich lidi plivali, z problémů se nevyhrabeme.
Odpovědět
va

vaber

28.3.2023 08:57 Reaguje na Viktor Šedivý
dojde to tak daleko ,že bude situace ,
přežijeme my, oni nebo nikdo,
všichni nemohou
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.3.2023 06:40
Nějaké zmatené. Vždyť ti "klimatičtí" uprchlíci nejsou žádní klimatičtí uprchlíci. Jedná se o uprchlíky z oblastí, kde došlo k přemnožení. Známe to u řady živočišných druhů - o kobylkách se píše i v bibli.
Pokud si někdo myslí, že bojem s CO2 tito uprchlíci vymizí, tak se pravděpodobně jedná o nějakou závadu v logice.
Odpovědět
va

vaber

28.3.2023 09:12 Reaguje na Richard Vacek
přemnožená je nyní celá Evropa a kdysi, její přemnožení obyvatelé zaplavili a vyvraždili téměř všechny kontinenty ,
nyní to mohou uprchlíci Evropanům vrátit,
mama Merkel říkala ,že mohou všichni přijít
a my platíme organizace, aby je sem dopravili a říká se tomu pomoc,
já bych řekl, že to není pomoc ,ale sebevražda
Odpovědět
MD

Milan Dostál

28.3.2023 09:23
Stát Niger v roce 1950 2,5 mil. obyvatel dnes 20 mil. obyvatel. nebude spíš toto ta chyba? Ti lidé se tam nechali namnožit nesmyslnou pomocí a teď se divíme, že je tam hladomor.
Odpovědět
va

vaber

28.3.2023 09:40 Reaguje na Milan Dostál
v roce 1950 měla celá Afrika 180milionů lidí
Odpovědět
MD

Milan Dostál

28.3.2023 13:58 Reaguje na vaber
Dnes má skoro 1,5 miliardy, i poloviční množství Evropu spolehlivě zlikviduje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.3.2023 09:29
Klimatický uprchlík je pouze nové pojmenování ekonomického běžence.Nebude štědrý socialní systém , nebudou "ekonomičtí migranti". A různé organizace pro pomoc ekonomickým uprchlíkům? To je pouze nové pojmenování pašeráků lidí.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

4.4.2023 11:18
Autor , který si utečenců udělal byznys, tak nás chce jenom upozornit, že se chystá utečenecká apokalypsa. Všichni víme, že za to jakékoliv klimatické změny nemůžou. Jasná příčina spočívá v tom , že se muslimsko -africký svět silně přemnožil. Lidé se tam nekontrolovatelně množí, jak rezaví mravenci za starou kredencí. V těch zemích s převážně nepracovitou pasteveckou kulturou došly zdroje a tak lidé, jak jsou zvyklí, tak odcházejí tam, kde je ještě zelená travička. Tohle není řešitelná situace pro Česko či Evropu, neboť přijímat uprchlíky s jinou pracovní kulturou a vysokou porodností je jenom krok k sebevraždě pro naší pracovitou zemědělskou a průmyslovou civilizaci !
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist