https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-mach-ondrej-kanal-dunaj-odra-labe-neni-vec-ktera-usnula-a-spi.jen-se-o-ni-mlci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Mach Ondřej: Kanál Dunaj-Odra-Labe není věc, která usnula a spí. Jen se o ní mlčí

30.9.2020
Odlehčovací rameno řeky Odry obcházející polské město Racibórz. Rameno by mělo být součástí kanálu Dunaj-Odra-Labe.
Odlehčovací rameno řeky Odry obcházející polské město Racibórz. Rameno by mělo být součástí kanálu Dunaj-Odra-Labe.
Foto | Jaroslav Kubec / Wikimeda Commons
Ve čtvrtek 17. září se v Polsku setkaly česká a polská delegace a hovořily o možnosti propojit obě země šedesátikilometrovým kanálem na řece Odře. Polské ministerstvo i tamní média o setkání otevřeně hovoří jako o součásti příprav kanálu Dunaj-Odra-Labe. Není to nijak překvapivé, Polsko tomuto projektu věří a prosazuje jej. Jenže české ministerstvo dopravy jednání rámuje jako ryze lokální záležitost, jako šedesát kilometrů kanálu na řece Odře. Proč každá strana prezentuje jednu akci s jiným akcentem?
 

Důvodem může být to, že v Česku projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe sklízí silnou veřejnou kritiku. Ochránci přírody dlouhodobě upozorňují na škody, které by kanál způsobil na českých řekách a cenné přírodě. Proklamované socioekonomické přínosy byly zpochybněny a záměr není zmíněn ani v předběžné verzi Národního investičního plánu. Na české straně se kanál Dunaj-Odra-Labe i kvůli ceně odhadované nad pět set miliard korun může jevit jako procesně pohřbená záležitost. Jako věc, která usnula a spí, pokud už rovnou neumřela.

Ministerstvo dopravy popisuje, že se v Polsku projednávalo splavnění Odry, které má místním pomoci od znečištěného ovzduší a sloužilo by i jako ochrana před povoděními. Šedesátikilometrový kanál, propojující Česko a Polsko, je podle ministerstva dopravy momentálně realisticky zcela proveditelný. A přestože o kanálu Dunaj-Odra-Labe není nikde ani slovo, při rozhovoru se zástupci ministerstva po chvíli vyplyne, že kanál na Odře je tou ekonomicky nejvýhodnější součástí kanálu Dunaj-Odra-Labe. Zjevně je tu strategie nedráždit kobru bosou nohou a pokud má něco souvislost s kanálem Dunaj-Odra-Labe, pak se o tom raději vůbec nemluví.

A vcelku je to pochopitelné, protože kanál Dunaj-Odra-Labe není zrovna věc, která by - abych tak řekl - měla podporu široké veřejnosti. A tak, když se činí nějaké kroky směrem k přípravě projektu, pak se o nich prostě nemluví. Kanál na Odře je lokální záležitost, byť naši sousedé Poláci ho vidí v mnohem širší perspektivě.

A byť by se mohlo zdát, že kanál Dunaj-Odra-Labe spí, podle informací Ekolistu by se v dohledné době měla vláda kanálu věnovat a projednat nejen oderskou větev, ale i pokračování projektu jako celku. O tom, že je záměr stále živý, měla být informována i Evropská komise. Ve hře je zřejmě možnost získat na kanál Dunaj-Odra-Labe či jeho části finance z Evropské unie s tím, že kanál Dunaj-Odra-Labe pomáhá plnit závazek Green Deal a měl by být součástí Transevropské dopravní sítě.

Ale ať už je to jak chce, debatě o kanálu Dunaj-Odra-Labe by prospělo, kdybychom o jeho přípravách slyšeli. Je to lepší, než když se o nich nemluví.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (78)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

30.9.2020 08:42
Boj zelených proti DOL, tedy proti dopravě s nejnižší spotřebou paliva na tunokilometr, a tudíž i s nejnižší produkcí CO2, je jen praktická ukázka toho, že ekologům o životní prostředí vůbec nejde a že spíš házejí těm, co se ho snaží nějak zásadně zlepšit, klacky pod nohy.

Jistěže zde hraje roli "německá karta", protože napojením českých vodních cest na polské a na Dunaj by Německo ztratilo možnost nátlakových akcí s hrozbou zablokování plavebních cest po Labi (což už nějakou dobu dělá a, pochopitelně, ohání se při tom "ekologií").
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.9.2020 09:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Osudy kanálů jinde v Evropě svědčí o tom, že sice vlastní doprava má nízké náklady na tkm, bohužel stavba jako celek je nepříčetně drahá a o nějaké návratnosti se vůbec nedá mluvit.
Když už jsou tyhle cesty někde postavené, je rozumné maximálně je využívat, nová stavba je ale daleko za hranicí jakkoli optimistických ekonomických úvah.
Odpovědět
MV

Martin Vlk

30.9.2020 10:25 Reaguje na Viktor Šedivý
Jenomže plavební kanál není silnice, kterou je potřeba co deset let opravit. Vodní hladina má to kouzlo, že v ní nevznikají žádné díry ani trhliny. Je to zkrátka díra v zemi (až na zdymadla či akvadukty) a tak životnost takovéhoto díla se dá počítat ve stovkách let. Je to tedy investice pro mhoho generací. A věřte tomu, že za nějakých pár let už ani nikoho nenapadne, že by tam kanál být neměl. Důkazem jsou mhohé přehrady a rybníky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 10:52 Reaguje na Martin Vlk
A co po něm přepravovat, když uhlí končí, dřevo na delší čas také, se štěrkem musíme opatrně, bo už je dosti odebrán a na jiné velkoobjemové zboží je lepší železnice.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 05:12 Reaguje na Karel Zvářal
Právě proto, že u nás končí. A pokud se odpor zelených aktivistů třeba proti dalšímu otevírání ložisek štěrků a písků nepovede prorazit, budeme muset tyto nezbytné stavební hmoty prostě vozit odjinud. Vodní kanál je na tyto materiály ideální.
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.9.2020 11:08 Reaguje na Martin Vlk
Je to také investice, také má provozní náklady - a sice nevznikají trhliny v hladině, zato občas vznikají v hrázích. Závislost na srážkách také využitelnosti nepomáhá.

Varováním před přílišným budovatelským nadšením by mohl být osud kanálu Rýn–Mohan–Dunaj.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.9.2020 12:34 Reaguje na Viktor Šedivý
Jsme na rozvodí Evropy a spojení Černého moře se Severním (přes nás) by přinášelo zisk. I ropa a zkapalněný zemní plyn by tudy mohly být dopravovány.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.9.2020 15:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Jojo, super plán. Dopadneme jako sověti. Taky vybudovali za těžké peníze průplav a nakonec ho stejně ani nepoužívali, protože zjistili že je moc mělký. :D Krásná představa o tom, jak se po DOLu s plánovanou hloubkou 4-5 m budou prohánět tankery s ropou a zemním plynem. :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 15:49 Reaguje na Petr Eliáš
Také jsem se podivil, ale pan Šimůnek je náš Jules Verne, tak proč ne?-)... jakoby už nebyl dávno odzkoušen systém potrubní.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.10.2020 10:33 Reaguje na Petr Eliáš
To nebylo za těžké peníze ... to bylo za zničené životy desítek tisíc lidí, co tam násilím nahnali a nechali chcípnout.
Odpovědět
MG

Milan G

1.10.2020 22:20 Reaguje na Svatá Prostoto
Máte naprostou pravdu předsedo, já jen dodám, že ten průplav se jmenuje Bělomořsko - baltský a měří něco přes 220 km a vězni z Gulagu ho stavěli necelé dva roky. Počet mrtvých se uvádí od asi 15000 až k 200.000 lidí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 09:12 Reaguje na Milan G
Uvádí se jeden mrtvý na jeden metr kanálu. To se i dobře pamatuje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 05:10 Reaguje na Milan G
To je úplně něco jiného. Tento průplav byl vojenská stavba postavená za účelem propojení sovětských flotil v Bílém, Baltském, Kaspickém a Černém moři. Proto se nehledělo ani na náklady ani tehdy na životy vězňů. Přirozeně to byl debakl daný i přes ty obrovské oběti na životech tehdejšími reálnými možnosti Sovětského Svazu a nereálným termínem. Nemá to nic společného s komerčním projetke m jakým je DOL.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.10.2020 08:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Už delší dobu existuje zařízení, které se jmenuje trúba.
A není to jen fantasmagorie ekologů, případně zcela iluzorní představa v hlavách manipulátorů,kteří chtějí poroučet větru dešti.
Vy fakt nemáte chybu, cokoliv napíšete, je vždy úplná blbost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 11:42 Reaguje na Viktor Šedivý
To maximální využívání je v praxi takové, že třeba po Dunaji nejezdí prakticky nic. Pár výletních lodí.

Je skutečně čurinovní představa, že bude někdo tlačit nějaký šíf z Černého moři proti prouhu Dunaje až na naši Vasočinu (stokrát více paliva než vlakem) a pak to bude zase spouštět po Labi do Hamburku!!
Když vyjede na jaře, na Vánoce (další rok) bude tuty doma. Ideální na dopravu banánů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.9.2020 16:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Já měl strýce v Německu, měl dům na dohled vodní dopravní cesty a pořád tam nějaké nákladní šífy jezdily. A to byla spíš jakási boční cesta.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 16:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Sousedi jsou ekologičtí, to byli odjakživa, takže to využívají zčásti na mus. Ovšem je rozdíl to kopírovat dnes, kdy jsou zcela jiné (hlavně klimatické) podmínky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 22:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Měl strýce a lodě jezdily. Vy jste skončil v padesátých letech a píšete asi o třicátyých.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.10.2020 19:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Strejda zemřel před cca deseti lety. Jezdili jsme k němu poměrně často. Čili stav v první dekádě tohoto století.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 11:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako vždy je to totální blbost.
Tunokilometry můžete počítat na moři, ale na tna takovém čůrku.
Říční doprava je v Evropě už dávno mrtvá, brutální zásah do krajiny za ggantické peníze je zase jen chorobná fantasmagori zcela chorobného parapresidenta.
Za zlomek těchto investic by bylo potřeba postavit naše propojení rychlostních vlaků s evropským systémem a dostavět dálniční připojení.
Ta "německá karta", je úplná pitomost, protzože Labe teče do Německa, pokud to nevíte.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

30.9.2020 13:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdyby blbost nadnášela... nedávno jsem viděl německý dokument o zdánlivě mnohem smysluplnějším projektu, kanálu Rýn–Mohan–Dunaj. Provoz je silně ztrátový a kanál sám má plno kritických slabin - nedostatek vody pro udržení provozuschopného stavu se řeší jejím odčerpáváním z přilehlých menších toků, čímž se vysušuje celá oblast kolem kanálu. Při povodních je naopak velmi komplikované vodní dílo ochránit...ale betonářská lobby bude mít žně (za naše daně...)
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.9.2020 13:28 Reaguje na Pavel Karel
Přesněji - kanál nevydělá zdaleka ani na svůj běžný provoz, o splácení počáteční investice nemluvě.
Přestože zásah do vodního hospodářství v okolí byl brutální, stejně často není dost vody na zajištění splavnosti.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.9.2020 09:16
DOL je jen vlhkým snem našeho hradního šášuli a šíbrů na něj napojených. Nic rozumného z něho nekouká.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.9.2020 10:04
DOL je zcela nesmyslný projekt pro současnost. Více škody než užitku.
Z pohledu ŽP absolutní blábol.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 11:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přesně tak, to je nesmyslná fantasmagorie, říční lodní doprave v Evropě prakticky zmizela, když jedete po Dunaji,(což je přímo vodní dálnice), tak tam vidíte jen pár výletní lodí a jinak nic. Dvakrát jsem tam viděl skutečně nákladní škuner s uhlím. Ten je taky hudba minulosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 11:34
Někde jsem četl (nevím, jestli to není fake news), že na "přípravu" téhle kreténoviny se ročně vyháže asi 100 MILIÓNŮ!!!
To bude asi jen přilepšení k důchodu bolševickým papalášům, jiný důvod to mít nemůže.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.9.2020 12:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Když už se nemůže korumpovat a tunelovat během realizace, tak se to dělá aspoň v přípravách, které sice chce 5 lidí z 10 000 000, ale i 5 je číslo, žeo...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.9.2020 11:46
Dokud z toho půjdou dojit peníze, jedno jaké a čí, tak to bude furt někdo udržovat při životě.
To už je taková lidská přirozenost.

Jinak tedy 15 giga ... https://zdopravy.cz/havlicek-chce-mit-do-roka-scenar-splavneni-odry-do-ostravy-ma-vyjit-na-15-miliard-51150/ ... za tohle. By mě zajímalo jak to počítali, aby jim ta efektivita aspoň nějak vyšla. Pokud teda vůbec.

Ale zase budou mít v Ostravě krom úžasného letiště i přístav. Slovy ostravského barda ... mně snad jebne.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.9.2020 12:29
Osobně si myslím, že české straně nejde o přípravy na celý kanál.... ten má v ČR opravdu brutální odpor jak v laické, tak odborné veřejnosti, ale podle mého se snaží jen poláky nalákat, aby Odru zkapacitnili do Ostravy a aby mohla být Ostrava opravdu velký přístav... ale těžko říct...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 12:43 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Odra je minimálně regulovaná, tj. málo rovná, vydatně klikatá. Loď tam nevyvine dostatečnou rychlost, plavba by byla neúměrně dlouhá. Navíc je na ní několik chráněných uzemí (NP), takže z hlediska ochrany přírody by to také neprošlo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 16:10 Reaguje na Karel Zvářal
Hlavně nechápu, proč by měl někdo plavat do Ostravy po řece.
Možná vodáci na pálavách, ale to můžou už dnes.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 16:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Nějak netrefujete adresáty,-) já jsem o tom megadíle od začátku pochyboval, po posledních suchých letech už ale ani trochu. To je naprosto přežitý projekt, kde se pakují akorát projektanti a živí se naděje betonové loby, že přijde někdo, kdo jim to nakonec odklepne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.10.2020 08:30 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě, je to zcela nesmyslný projekt a já si osobně myslím, že to všem zúčastným vyhovuje. Vytváří občas nějaké hezké animace, kanál na gigantickém, asi 60 metrů vysokém náspu a podobné blbosti a fakturují gigantické částky. Kdyby se to fakt mělo stavět, jsou v čeřenu, protože vůbec netuší, jak to udělat a hlavně, kde na to vezmou vodu.
Velmi hezký nápad je vytvořit tunel pod Beskydami a čerpat vodu z Váhu, něco podobného z Dunaje.
Mám někdy pocit, že žiju na Paroubkově Marsu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2020 08:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Jj, animace a vytváření virtuální reality je základ dnešního bytí. Co by ty boty (či boti) z obou, resp. všech táborů asi jiného dělali, že? Ty nabízené miliardy je třeba uklidit do těch správných rukou. Na co chránit přírodu, když ji můžeme ještě více zk***** ("vylepšit"), nu ni?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.10.2020 08:46 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak. Ale připadá vám to normální? Když se běžně dotují totální nesmysly, peníze ze státu čerpají ti, kteří to potřebují nejméně a mají do státu platit, kde je všechno důležité naopak?
Jak dlouho to může vydržet?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2020 08:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepřipadá, ale mám radost z jedné včerejší informace, a můžu říct, že jsem asi jediný, a tudíž poslední, kdo se směje... Paradoxy jsou vydávány za normu a normální lidi jsou za blázny.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.9.2020 14:43
Splavnění Odry do Ostravy smysl má, ale další pokračování už ne. Tam už by byly opravdu neúměrné investiční náklady a problémy s nedostatkem vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 16:11 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Proč? Budeme snad vozit uhlí do Polska, nebo Poláci k nám?
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 09:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Vozí se i jiné komodity - písek, cement, ruda atd.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.9.2020 19:40
Že se tím vůbec zabýváte. Můj otec pocházel z Kopytova na soutoku Olše
s Odrou a měli pole kousek od soutoku a místa kde Odra opouští republiku.
Už za císaře pána tam chodili zeměměřiči a vyměřovali kudy ten kanál
půjde a po sto letech stavební uzávěry se nekoplo do země. Nekopne
se už ani za mého života a valné většiny z vás. Kanál je reálný pouze v úseku Kožle v Polsku -Ostrava. Níže po proudu od Kožle až k moři je Odra
s výhradami splavná.Ten krátký úsek u nás má míjet chráněné Hraniční meandry Odry u Bohumína a tak se nebojím vlivu na přírodu v daném úseku
Dopusud stále platí územní uzávěry a tak je třeba s konečnou platností
po 100 letech rozhodnout, ale bude to rozhodnutí doufám konečné a neměnné, aby náhodou naši potomci neoprášili stoleté plány. Doprava po vodě má své odpůrce a i své zastánce a z minula (sedumdesátá léta) pamatuji i pokusy s dopravou oceli po Odře z provizorního přístaviště v Kopytově. Tehdá jsme
to už pomalu brali jako hotovou věc a zase od té doby nic. Nyní už tak tomu nevěřím vůbec, neboť jsme u "snědeného krámu" a podobnou investici nemá kdo investovat. Takže bych se tím už nevzrušoval, ale kdo ví co bude třeba za dalších 1OO let, až lidé pochopí, že ani ty železnice a dálnice nejsou nafukovací a nelze po nich převážet třeba velké a těžké celky, jako na lodích. Někteří si jako zboží a výrobky představují pouze nějaké drobnosti přepravitelné kamióny a vagóny, ale možnost lodní dopravy může rozšířit i možnosti pro výrobu těch velkých celků. Takže bych minimálně ten kanál do Ostravy až tak do budoucna neodepisoval, ač mu sám nefandím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.10.2020 08:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Velké a těžké věci, které nejde dopravit po silnici, na loď taky nedáte.
To byste musel vybudovat kanál až do fabriky, která to vyrábí a taky na místo stavby. Prostě úplná ptákovina.
Řeší se to běžně tak, že se to dopravuje po menších částech.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.10.2020 11:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Ó vy mudrlante! Je rozdíl třeba ten velký celek dopravit na místo pár desítek kilometrů po silnici, ale předtím stovky kilometrů lodí. Vám podobní ale stejně bojují za likvidaci
jakéhokoliv těžkého průmyslu s jeho přesunutím "jinam".
V únoru se tu uzavřou další černouhelné doly a zbude pouze
další nezaměstnanost a nedostatek koksu pro hutě. Zelení
si otevřou šampáňo a konkurence jim ho s radostí zaplatí.
Podívejte se kam ženete průmysl, energetiku a hlavně ty
zaměstnance. Všechny kanceláře neuživí, protože ty museli doposud živit ti manuálně pracující. Perpetumobile ničeho
z ničeho nefunguje, protože někdo musí vždy něco vytvořit,
aby to mohl druhý užívat. Bez daní z výroby nebude na platy
v kancelářích a ani na ty důchody. Možná si zase půjčíme
a nebo natiskneme další papírky. Není lépe přepravovat
takové zalomené hřídele lodních motorů po vodě, než třeba
po silnici či po přetížené železnici? Vy jste ekolog na
baterky a je vám jedno, že po silnici pojede přetížená souprava hlemýždím tempem a bude zpomalovat provoz a tak zvyšovat všem za ní spotřebu paliva? Ano, pokud zkrachuje
díky zelené politice ostravský průmysl, tak je kanál na
prd, ale to vám evidentně nevadí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.10.2020 11:43 Reaguje na Břetislav Machaček
"Není lépe přepravovat
takové zalomené hřídele lodních motorů po vodě, než třeba po silnici či po přetížené železnici?"

Třeba to lépe je, ale sotva za 15 mld ze státního. To zase sorry jako. Navíc i pokud by došlo na to, co tvrdí Havlíček, tak zahájení prací by mělo být za cca 10 let. Plus výstavba. Takže pokud drží ostravský průmysl nad vodou jen naděje na zprovoznění kanálu, tak mu rovnou napište parte.

To není nic proti Ostravsku, naopak. Protože jeho budoucnost fakt nemůže záviset na nějakém možná splavněném potoku za 15 let.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.10.2020 19:13 Reaguje na Svatá Prostoto
Ne ten kanál to už nyní nezachrání, protože hutě
zlikvidují dumpingové dovozy oceli a uzavírání
šachet s koksovatelným uhlím díky přechodnému
snížení světových cen uhlí a emisním povolenkám.
Souhlasím, budiž, ale pak sem přesuňte z Prahy
nějaké ty státní instituce do kterých pracně
hledáte zaměstnance. Ti nezaměstnaní tu nejsou
pouze sami nevzdělanci a volných budov tu je
taky dost a ještě bude, až se vše pozavírá a
zruší. Pak se nedivte, že Pražáky nemáme rádi
za ty moudrosti, které nám tu vnucují. Vy už
máte Vltavu splavnou, ale pár miliard na
oderský kanál vám vadí. Za co byla asi splavněna
Vltava, postaveno metro a ostatní stavby? Že by
jste si na to našetřili z daní úředníků placených
zase z daní? Tak to jste vynalezli ekonomické
perpetumobile. Nebýt tam sídla firem z celé
republiky, tak těch daní budete mít poskrovnu,
protože i místo ČKD máte pouze hokejovou halu.
Ten kanál dá pracovní příležitost jak při stavbě,
tak i potom a zatraktivní Ostravu pro další
investory, kteří budou moci kontejnery přepravit
po moři a kanále až k továrnám. Vám je to ale
putna, že tu bude brzo plno lidí bez práce a
mladých bez budoucnosti. My jsme rádi za cokoliv,
co pomůže v kraji zachovat pracovní místa a nová
vytvořit. Do Prahy se stejně celá republika
nevejde, když nebudou mít lidé práci doma.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.10.2020 19:40 Reaguje na Břetislav Machaček
To uhlí tam zůstane, a jak se zbavíme zelených (třeba odchodem z EU), tak je klidně můžeme začít zase těžit.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.10.2020 21:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Těžit jej můžete a zeleným je zrovna tohle celkem i jedno. Na co jsem ale zvědav bude to, komu ho prodáte ... pokud možno tak, abyste na tom neprodělali kalhoty.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 09:15 Reaguje na Svatá Prostoto
Že by vlastní výroba oceli, abychom ji nemuseli draho kupovat? Jakmile začne Green deal krachovat, tak nebude mít Německo prachy na dotování ocelářství a jejich ceny půjdou podstatně (až na několikanásobek) nahoru.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.10.2020 20:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Ocel už je parketa rozvojového světa, to už je marný, tak levně to v Evropě nevyrobíme, v USA je to úplně stejné. Vysoce specializované výroby ocelí samozřejmě budou i nadále, ale na ty toho uhlí moc nepotřebujete:-).
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.10.2020 16:37 Reaguje na Svatá Prostoto
Vyrobíme to kvalitněji. Což je ovšem problém socialistického plánování, kdy šunt z Indie se vyplatí koupit a nainstalovat do velké stavby, protože se šetří koruny. A to, že se celý systém trubek za pár let, až ty ty původní trubky zreznou k neopotřebě, bude předělávat, nikoho netrápí, protože to jsou "jiné peníze".
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.10.2020 21:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Jako nezlobte se, ale ty kecy o tom, jak vás Praha vykořisťuje jsou fakt nuda. Za bolšánů jste byli ocelové srdce republiky a těm časům už prostě odzvonilo. Nejste v tom sami, takových aglomerací v Evropě je. Holt místo toho, aby každý od vás zdrhal do Prahy, by se měli snažit doma. Já fakt netoužím po tom, abychom tu měli půlku MSZ kraje.

Znám tu odtamtaď celkem dost lidí, a řada z nich je fakt fajn a jsou schopní a šikovní a chytří. A když se jich zeptám proč zrovna do Prahy a proč nezůstat doma, tak se na mě nejdřív dívají jak na vola a pak mi vysvětlí, že tam je to na nic a tady je líp. Tak to je pak těžký, nevím o tom, že bychom je sem nějak lákali a dělali nábor.

A že vám Světlík málem poslal celé Vítkovice ke dnu, za to taky může Praha, že jo?

Jinak Vltava splavná fakt je ... zkuste si zjistit ale kam a nepiště tu blbosti. Ne že by to někoho trápilo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.10.2020 10:32 Reaguje na Svatá Prostoto
K těm Ostravákům v Praze si dovolím poznamenat to, že i na Ostravsku jsme
z 80 % náplav odjinud a taky jsme sem přicházeli za prací, jako oni nyní do
Prahy. V Praze poznali snadnost života
a kulturního vyžití proti životu na
Ostravsku a taky to, že jsme až "někde
na východě". Víte rozjet nějaké
podnikání na Ostravsku stále pokulhává
na dopravním spojení se zbytkem Evropy.
To vám poví lidé ze všech regiónů se
stejnými problémy, kde se investor zajímá o dopravní spojení. Pak ho nakonec stát
podvede s tím, že nevybuduje slibované
dopravní napojení jako u Fa. Hyundai
a takřka veškerá doprava se musí konat
kamióny po přetížených silnicích. Jinak
vám je ta splavnost Labe a Vltavy vzhledem k absenci průmyslu v Praze na
nic a využití pro hausbóty a výletní lodě
asi nemá opodstatnění ji dále ani splavňovat. No a pokud nemáte přesné informace o důvodech krachu Vítkovic, tak
se o tom nezmiňujte. Takhle padla Poldi,
ČKD i Škoda Plzeň a nebylo to vždy pouze jen vinou těch majitelů. Podmínky pro podnikání by měl nastavit stát tak, aby mu zároveň neházel klacky pod nohy.
V budoucnu budou takové firmy scházet,
protože na pád zdejšího průmyslu čeká
konkurence, aby zaplnila díru na trhu
a pak diktovala ceny. To ale mnozí stále
nechápou a domnívají se, že je to pouze
křišťálově čistý konkurenční boj. Taky
si uvědomte to, že po výpadku turismu
v Praze zlaté časy na čas skončí taky
a ti gastarbajtři z regiónů se budou z
Prahy vracet domů, protože bez práce
neudrží drahé bydlení a mimo obchodů,
skladů a služeb tam už nic většího
taky nemáte. Zatím se všechny problémy
lepí zadlužováním a podporou předem odepsaných hotelů, restaurací a cestovek. To zavření hutí a dolů takovou podporu
nezažilo a lidé byli vyhozeni na dlažbu.
To je ta dvojí politika, kterou chápe každý, až ji sám zažije. Jó a taky
pamatuji na pracovní tkzv."Mamulovy pracovní soboty"(tajemník KV KSČ), kdy se vypravovaly vlaky plné uhlí s nápisy na vagónech: " Uhlí pro Prahu" a Pražáci odjížděli na volný víkend na chaty. Ta pachuť tu v lidech zůstala a s podobným přístupem a přehlížením zase zůstane.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.10.2020 12:04 Reaguje na Břetislav Machaček
U Vítkovic je ten důvod poměrně jednoduchý, jmenuje se Turecko:-). I když pokud byste nezačal s tím stěžováním si, primárně na Prahu, tak bych to nenapsal, bo holt se někdy nezadaří ... to je život. Ale když jste si o to řekl ... ;-).

Jinak nikdo nebere Ostravsku oprávněné požadavky na dopravní infrastrukturu, naopak, ale fakt to nebude splavněná Odra za 15 giga. Stačí ta ptákovina s letištěm.

Takže investovat třeba právě těch 15 giga do silniční sítě a železnice na Ostravsku, samozřejmě ano. Ale o Odře mne fakt nepřesvědčíte.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 05:25 Reaguje na Svatá Prostoto
Spíš se ten důvod jmenuje Světlík, ne Turecko.
Světlík je vizionář, funguje jen tehdy, když má za sebou hordu manažerů, kteří na ty jeho vize vydělávají peníze. Ze začátku to fungovalo, pak ale Světlík zpychl, manažery, protože s ním občas nesouhlasili, vyházel nebo odešli sami, protože jim házel klacky pod nohy. Ty Vítkovice, neboli VMG, kdyby nebylo Turecka, tak by stejně brzo padly na něčem jiném.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 05:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.10.2020 13:23 Reaguje na Břetislav Machaček
A jak se tohle dopravuje doposud?
A jak si představujete, že by na tom kanálu byly vysoké mosty? A velká zdymadla? Kvůli tomu, že možná někdo něco někde vyrobí a bude to chtít posunout po tom čůrku někam do dupy?
To je úplná pitomost, náš těžký průmysl sem natlačili bolševici a proto celý řachl.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.10.2020 18:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Těžký průmysl tu natlačil už císař pán a rodina
Rotschildů, ale na to jste v dějepisu asi chyběl.
Hutnictví a těžké strojírenství bylo a je podmíněno
koksovatelným uhlím a vašimi soláry.Bez toho našeho těžkého průmyslu by bylo mnohde prd a ne mosty, elektrárny, železnice a i ty plechy na autíčka z montoven. Pokud chcete ale vše dovážet, tak budiž, vy jste prostě ekolog, který tu nechce"špínu", ale jinde mu nevadí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.10.2020 21:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Bylo ... to je to správné slovo. Jenže už není, bo to nejste schopni nikomu prodat tak, aby vás to uživilo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2020 10:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Celá první republika byla postavena ne lehkém průmyslu a hi-technologiích, tudy je cesta i pro nás.
Na válcování kolejnic jsme malá a příliš chytrá země, v tomhle směru je nejlepší Švýcarsko.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 11:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Komunisté tady ten průmysl postavili, je funkční a může vydělávat. Má tu suroviny, továrny i kvalifikovanou pracovní sílu.

V případě hi-tech technologií narazíme na záměrná ideologicky daná omezení v rámci EU, i na to, že bychom museli dobývat trhy, které má nyní obsazeny někdo jiný.
Jinak i za první republiky jsme stavěli výrobní komplexy (hlavně cukrovary) po celém světě.

Pokud se naučíme stavět JE, můžeme zkusit konkurovat firmám, jako je Westinghouse nebo Rosatom.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2020 12:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy spíte spánkem spravedlivých a ještě na Paroubkově Marsu.
Průmysl, který komáři postavili, tak zbankrotoval kompletně celý, jak se rozpadlo RVHP (v roce 1991).
Za první republiky jsme patřili mezi 10 nejvyspělejších zemí světa, za komára jsme spadli na pozici asi 93 - 95.
A učit se stavět JE, muhehehehhe vy jste fakt komik - eskamotér!!!
(Westinghouse má víc kapitálu než celá ČR).
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 13:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Westinghouse je chronicky ve finančních potížích, což je jeden z důvodů, proč ho jako dodavatele jaderných bloků pro nás nevybrat, byť ho bude americká administrativa silně podporovat (na druhé straně lze s úspěchem pochybovat o tom, že by se nějak zapojila do řešení situace v případě, pokud by během výstavby Westinghouse krachnul).
Odpovědět
ig

1.10.2020 19:40
V tomhle s ekology souhlasím, i když z jiného důvodu. Můj důvod je čistě praktický: udělejte si výlet po stezkách podél Labe (splavného až do Hamburku), je to tam pěkné, a počítejte při tom lodě. Rybáře a turisty na motorácích vynechte. Vyjde číslo dosti blízké nule, rozhodně ale nejméně o řád nižší než jak pamatujeme třeba z osmdesátých let. A to je stav i trend lodní dopravy dnes: není co dopravovat. A pokud je, zákazník je zvyklý to dnes objednat a zítra nervózně vyhlížet kamión. V tomhle selhává i železnice, natož lodní doprava. DOL se tak stává zbytečným, zejména za okolností, že by měl být stavěn z peněz na které jsem já přispěl svými daněmi (u soukromého projektu by mi to bylo šumák).
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.10.2020 19:44 Reaguje na
Myslím že dobře postavené dílo tohoto druhu by mohlo mít ještě další funkce, od zadržování vody v krajině, přes přečerpávací nádrže až po rekreační vodní plochy či produkci ryb. V téhle podobě by z toho byl užitek i bez větší dopravy. Na rozdíl od vás jsem však viděl v kanálech na západ od Berlína nákladních lodí docela dost.
Odpovědět
ig

1.10.2020 21:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Těžko říct. Osobně bych si myslel, že ten kanál bude co nejvybetonovanější, aby se jim neztrácela voda, takže nějaké funkce zadržování vody bych se "nebál" :-) Produkci ryb a rekreaci za 5e11 Kč nevidím jako ekonomický úspěch.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 09:18 Reaguje na
Ten kanál bude potřebovat obrovské nádrže na vodu, k zajištění minima vody v korytě. Ty mohou mít řadu dalších funkcí (budou-li rozumně projektovány). A bude je potřebovat mít hodně vysoko, takže ideální i jako součást přečerpávacích elektráren.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.10.2020 09:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Víte ono bude záležet o jeho zařezání do profilu
krajiny a pokud bude na úrovni hladiny v Odře,
tak bude mít přes štěrkové podloží dostatek vody.
Příkladem je spousta štěrkoven od Ostravy až k
tomu Kožle v Polsku a i dál po proudu. U nás řeka
opouští republiku v nadmořské výšce 197 metrů
a profil krajiny je takřka rovina. Kanál tak
nemusí být dotován vodou z přehrad a průplachy
takřka stojaté vody by byly možné za dešťů a tání
sněhu. Takto projektované kanály jsou všude ve
světě a jsou naopak pro lodní dopravu lepší než
po daleko vodnatějších řekách, protože se nemusí
až tak ohlížet na povodně a sucha jako řeky. U těch
štěrkoven to vidíte názorně, když je jejich hladina téměř stále ve stejné výšce a i při zvýšeném a nebo
sníženém průtoku v řece má určitou setrvačnost, což
řeka nemá. Takže ona ta proveditelnost není až tak
náročná jako třeba u kanálů jinde v Evropě, které
vyžadují mnoho zdymadel a jiných staveb pro
efektivní plavbu.Bohužel od Ostravy výše po proudu
to uý vidím úplně nerealisticky, protože tam ta
voda bude chybět a výškové rozdíly mezi Odrou
a Bečvou jsou poměrně velké. S přečerpávacími elektrárnami plně souhlasím, pouze se zase pozastavím nad tím snědeným krámem a odporem
protiřečících si ekologů, kteří chtějí akumulaci
převisů z OZE, ale už ne pomocí přečerpávacích
elektráren a upínají se k laboratorním pokusům
s vodíkem a jinými médii.
Odpovědět
ig

2.10.2020 10:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Přečerpávačky určitě nebudou na závadu, ale na trase DOL bych je zrovna nepřeceňoval. Spády jsou malé, vzdálenosti velké, objemy nijak zázračné. Spíš to budou takové malé vodní [přečerpávací] elektrárny než něco co by mohlo reálně podporovat funkci OZE.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.10.2020 10:40 Reaguje na
Ano, máte pravdu, v trase kanálu nemají
efekt, ale já myslel jiné vhodnější
lokality s vysokým převýšením. Tady
by mezi Ostravou a Kožle voda doslova
stála a doplnění vody z přehrad by se
využilo pro funkci plavebních komor
a k průplachu stojaté vody v kanále.
Odpovědět
MM

Milan Milan

10.10.2020 21:17 Reaguje na Břetislav Machaček
"Už 20. listopadu 1938 se konala první schůzka Komise pro stavbu a provoz dunajsko-oderského průplavu. V rámci přípravných prací byl vypracován nový projekt vodní cesty. Předpokládala se výstavba v průběhu 6 let a výše nákladů měla dosáhnout 500 milionů RM. K překonání spádu bylo navrženo 27 stupňů (se zdvihadly 16–19) s dvojitými plavebními komorami s rozměry 225×12 m. Šířka kanálu ve dně měla být 32 m a v hladině 45 m, hloubka v některých úsecích až 4 m" zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodní_koridor_Dunaj–Odra–Labe
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 11:53 Reaguje na
Spíš to čerpat někam do boku a výšky, tady by nevadilo zapojení OZE (protože by nelikvidovalo stabilitu sítě), jen si myslím, že větrníky by tu vodu mohly čerpat rovnou, s vyloučením přeměny mechanické energie (vrtule) na elektřinu a zpět na mechanickou (motor, pohánějící pumpu).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2020 15:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Já vím,vy jste usnul v 50. letech, ale líbí se vám technologie 17. stol. Tehdy se to tak dělalo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.10.2020 16:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže OZE jsou technika 17. století a starší, takže tohle je s nimi +- kompatibilní.
Pokud se podaří prosadit jádro jako páteř energetiky, tak těch přečerpávaček tolik potřeba nebude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.10.2020 15:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Jádro jako páteř naší energetiky je přece uzákoněné dávno, poslední koncepce je z roku snad 2006 a ta počítá s 50% energie z jádra. Tak co se vám pořád nelíbí??
Stát ovládají ropáci a jaderná lobby!!
Čím budeme ale svítit za pár let netuší asi ani oni.
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.10.2020 19:48 Reaguje na
Nejrizikovější je varianta stavby z čínského úvěru. Je to velmi oblíbený postup, kdy čínské firmy postaví stavbu, která nevydělává, následně se dluhy zaplatí rozsáhlými pozemky, které přecházejí do čínského vlastnictví.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 11:58 Reaguje na Viktor Šedivý
S tímhle souhlas.
Nejlepší by bylo na tom zaměstnat jinak nepoužitelné (k ničemu rozumnému a přínosnému) absolventy "tlamocvičných" oborů. Nebo podmínit přijetí na tyto pro společnost bezcenné obory roční nebo i delší brigádou (třeba jako alternativu placení si studia v plné výši).
Krumpáč, lopatu a trakař intelektuálně zvládnou i oni.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2020 13:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Tohle nastalo u nás po roce 48 a výsledkem byl bankrot, ze kterého jsme se ještě nevyhrabali a ještě dlouho nevyhrabeme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 13:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Po roce 1948 byly likvidováni demokraticky orientovaní studenti, kteří zpravidla (třeba už jen rodinnou tradicí) patřili k těm nadanějším, pilnějším a schopnějším. Navíc byly zavedeny právě zárodky či první verze oněch "tlamocvičných oborů", které nám v současné době přerůstají přes hlavu (co do kvantity i kvality).

Faktem je, že v době, kdy jsme studoval, jsme měli povinný marxák a ten v podstatě pokryl většinu toho, co představují ony obory. A dělali jsme to v podstatě vedle studia normálních VŠ oborů. Což o něčem vypovídá.

Bankrot, vedoucí k měnové reformě byl komunisty vyvolán záměrně, aby lidem zlikvidovali úspory. To jsme se učili v tom marxáku.
Další bankrot byl dán nadřazením ideologie nad vědu (včetně ekonomiky), a to je to samé, co v současnosti vidíme dělat EU. Následky budou zcela jistě srovnatelné, jen toho má EU nakřečkováno z éry EHS podstatně více, než mělo Československo v roce 1948*. Na druhé straně ovšem mělo Československo roku 1948 obyvatelstvo zvyklé na válečnou nouzi, zatímco obyvatelstvo současné EU, zejména starých zemí, je zvyklé na podstatně vyšší životní úroveň, což může vyvolat nějaké masové protesty na způsob listopadu 1989 v zemích východního bloku dřív, než se dostanou do totální bídy.

* Ještě v 70. letech, když jsem studoval a zároveň dělal studentskou vědeckou sílu, byla na LF, tehdy ještě UJEP, jediná skutečně kvalitní analytická váha, a ta pocházela ještě z dodávek UNRA.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2020 15:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Měnová reforma nebyla vůbec na základě žádného bankrotu, bylo to pouze okradení celé populace občanů. Především byly vykradeny důchodové fondy, kde byly neskutečné miliardy ve tvrdých korunách a byl zaveden ten nesmyslný průběžný systém.
Ale ten totální bankrot se odehrál až v době, kdy se vyčerpaly rezervy z 1. republiky i války, tj. v roce 1991 kdy se rozpadlo RVHP.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist