https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-stehlik-zlepseni-vodniho-stavu-krajiny-muzeme-dosahnout-velmi-rychle.lekem-je-proste-zvyseni-organicke-hmoty-v-pude
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Stehlík: Zlepšení vodního stavu krajiny můžeme dosáhnout velmi rychle. Lékem je prosté zvýšení organické hmoty v půdě

9.8.2019
Vodní nádrže nemají dostatek vody a celkově v krajině chybí voda. / Na snímku vodní nádrž Pařížov
Vodní nádrže nemají dostatek vody a celkově v krajině chybí voda. / Na snímku vodní nádrž Pařížov
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Vocelka
Lidstvo čelí globální krizi v podobě měnícího se klimatu. Četnost extrémních bouří, povodní a suchých období se výrazně zvyšuje. Adaptace na tyto změny je nutná. Člověk přírodu neporazí. Může s ní koexistovat v podobě minimalizace ztrát. S měnícím se klimatem se lidstva nejvíce dotýkají období sucha a nižší zásoby vody, která je pro společnost životně důležitá.
 

V České republice téměř všechna voda, která naprší, odtéká do sousedních zemí. Co si nezadržíme, nemáme. Naše území se nachází na rozhraní oceánického a kontinentálního klimatu. V posledních letech se mění frontální rozhraní, které dříve přinášelo pravidelně vlhkost od oceánu.

Průměrně spadne na našem území asi 700 mm srážek za rok. Povodně se vyskytly v letech 1997, 2002, 2006, 2009, 2010 a 2013. Od roku 2014 naopak čelíme deficitu srážek, který se projevuje poklesem zásob podzemní vody a stavu povrchových vod. Roky 2015 a 2018 byly extrémně suché a průměrně spadlo o 25% méně vody.

Za posledních 5 let chybí srážky ve všech 14 krajích. Nejhorší situace s deficitem srážek, rovnající se 750 mm, je v Libereckém kraji, který býval výrazně deštivější. Podobný deficit srážek jako v Libereckém kraji mají kraje Královéhradecký a Pardubický. Výpar vody je však v těchto dvou krajích výrazně vyšší. Nejvyšší výpar vody je v Jihomoravském kraji, v kterém je však deficit srážek „pouze“ 330 mm.

K deficitu srážek se přidává se změnou klimatu zvyšující se teplota i četnost teplých dnů nad 30 °C. V důsledku deficitu srážek a zvyšující se teploty dochází k poklesu vodních zdrojů. V mnoha částech našeho území vysychají studny a vodní toky. Vodní nádrže nemají dostatek vody a celkově v krajině chybí voda. Co lze udělat pro zlepšení tohoto stavu?

Často je u návrhu řešení zvýšení zadržení vody krajině zmiňována stavba vodních nádrží a rybníků. To je jedna z možností jak zadržet vodu v krajině, ale výstavba trvá dlouho. Tyto stavby jsou lokální a pokud vyschne přítok, tak je stavba časem opět na suchu. Výpar vody je přitom z volné hladiny nejvyšší.

S vyššími přítoky do těchto nádrží je spojeno i zanášení retenčního prostoru v podobě sedimentů. Obnova tůní a poldrů v krajině je naopak výrazně rychlejší.

Výrazné zadržení vody v krajině představuje snížení povrchového odtoku v zemědělství a lesnictví. K povrchovému odtoku dochází v důsledku vyšších srážkových úhrnů. V lesích je možné ve velkém množství budovat hrázky a propustky.

V zemědělství lze dosáhnout zmenšením půdních bloků a dodržováním pravidel hospodaření snížení povrchového odtoku a snížení unášecí síly povrchového odtoku.

Následkem povrchového odtoku není pouze ztráta množství vody, která rychle odtéká z krajiny, ale taktéž odnos půdy. Erozí půdy dochází k ochuzování vrchní části půdy, která je bohatá na organickou hmotu. Rozložená organická hmota zajišťuje zadržování vody v půdě. Čím více je rozložené organické hmoty v půdě, tím více půda zadržuje vodu a současně se postupně dostává do spodních částí půdního profilu.

Hnojení organickou hmotou zvyšuje zadržení vody až o 8% vlhkosti půdy. Započteme-li plochu orné půdy a lesů do vrstvy 30 cm představuje zvýšení vlhkosti půdy 1,35 miliard kubíků vody, což se rovná objemu vody přehrad Vltavské kaskády.

V roce 2018 se sucho výrazně projevilo na stavech vodních nádrží. Ve Vranovské přehradě na Znojemsku byla o 4 metry nižší hladina vody. Na konci listopadu 2018 měla vodní nádrž Mšeno v Jablonci pouze 25 % objemu z 2 milionů kubíků vody a o 6 metrů méně vody.

V roce 2018 byla „mediálně“ nejznámější vyschlá přehradní nádrž Pařížov na Doubravě v Pardubickém kraji. Při zvýšení vlhkosti půdy o 8% ve vrstvě půdy 30 cm v povodí této nádrže představuje zadržení vody téměř 5 miliónů kubíků vody. Toto množství vody je trojnásobně větší než-li je objem vodní nádrže Pařížov.

Retenční schopnost granulovaného organického hnojiva po 15 minutách po zalití 10 ml vody.
Retenční schopnost granulovaného organického hnojiva po 15 minutách po zalití 10 ml vody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Stehlík

Zadržením vody v krajině pomocí organické hmoty v podobě hnojení hnojem, kompostem nebo organickým granulovaným hnojivem lze významně podpořit dotování vodních toků a podzemních zdrojů vody a taktéž vodních nádrží. Schopnost organické hmoty zadržovat vodu také pomáhá přežití výsadby zeleně ve městech a volné krajině. Vyšší podíl organické hmoty zpomaluje vysychání půdy při teplotách nad 30 °C o více než 7 dní.

Naopak při povodňových stavech se organická hmota chová jako „houba“, která nasává velké množství vody a zadržuje ji. Tímto napomáhá zpomalení povodňových vln tak, jako tomu bylo v případě Šumavských rašeliništ při povodních v roce 2002.

Zvýšením podílu organické hmoty v půdě můžeme dosáhnout velmi rychle zlepšení vodního stavu krajiny. Společně s dalšími opatřeními lze úspěšně čelit klimatické změně.


reklama

foto - Stehlík Martin
Martin Stehlík
Autor vystudoval fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a pracuje jako vědecko technický pracovník ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby. Věnuje se udržitelnému hospodaření v krajině a kvalitě půdy se zaměřením na hospodaření s vodou.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

9.8.2019 06:37
A jak to uděláte prakticky ? Paradoxně je největším problémem MZe ČR , které dodnes nepochopilo, a při stávajícím vedení, ano nepochopí , že se razantně musí změnit přístup zemědělců ke krajině.
A poslanci , včetně vlády , na to vyčlení odpovídající mld. z rozpočtu, protože to někdo zaplatit musí.
Ale tady jsem skeptik, ti lidé jsou natolik odtrženi od reality, že většině z nich ani nedochází k jakému průseru se v naší krajině schyluje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.8.2019 06:56
Dodávat do půdy organiku v podobě hnoje můžou dnes pouze ty podniky, kde přetrval chov skotu a jsou to paradoxně právě ty největší, proti kterým se tak často rádo brojí. organika v podobě kompostů je neúměrně drahá a v podstatě ji možná občas použijí zelinařící subjekty. On ani ten hnůj není po započtení nákladů nic levného, ale to již jsme u toho sprostého slova ekonomika.
Autor článku ale zapomíná na nejlevnější zdroj organické hmoty, který rozumný hospodář používá, a tím jsou veškeré posklizňové zbytky, jako rozdrcená sláma řepky, jetelovin, hrachu i obilí. Plus strniště. při vyrovnání poměru C:N je to v současné době rozhodující prvek obohacení půd o primární organickou hmotu a ne nadarmo platí úsloví " sláma je pole máma".
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

9.8.2019 15:03 Reaguje na pavel peregrin
Tolik hnoje žádný podnik nemá a mít nemůže, navíc se značná část stád pase a od těch mnoho hnoje nezískáme. Skot žádnou organickou hmotu nevyrobí, jsou to jen zbytky z toho, co vyroste na poli a chovatel mu dodá do žlabu a podestele. Takže je to tak, jak píšete. Posklizňové zbytky, zelené hnojení a na erozně ohrožených plochách pěstovat hlavně, nebo pouze, jen vytrvalé plodiny, nejlépe jeteloviny a traviny. A zrušit většinu meliorací, nebo všechny ?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.8.2019 15:48 Reaguje na Josef Jakubů
Meliorace- to je v současnosti ožehavé téma. Nejsem odborníkem přes meliorace, tudíž si netroufám dělat nějaký rozbor. Pravdou je, že meliorace- ty rozumně provedené- umožňují hospodaření na půdách s vysokou hladinou spodní vody, což je většina těžkých půd. V současné době procházíme suchým obdobím, a zřejmě i proto se v některých pomatených hlavách zrodil nápad meliorace prostě překopat a zašpuntovat. Tím nejenže poškozují cizí majetek a dopouštějí se trestného činu, ale věci hlavně ničím neprospějí. Nedávno jsem četl článek od staršího pracovníka v oboru meliorací, a tam jasně popsal, jak by případné uzavírání a otevírání meliorací mělo být provedeno, již se nepamatuji na detaily, ale rozhodně ne tak, jak i zde bylo před časem publikováno. je to příliš složitý systém na nějaké amatérské zásahy. A navíc- stačí jeden mokrý rok a co by to udělalo s polem, si dokážu velice dobře představit. A ty roky přijdou, tím jsem si jist.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.8.2019 14:57 Reaguje na pavel peregrin
Já jsem viděl, jak se ke konci socíku, 1986 a později, ty meliorace dělaly. Stát dodal stroje, trubky a peníze na mzdy pracovníků. zemědělské družstvo dodalo pracovníky, v době, kdy v družstvu nebyla práce na poli a pro ty lidi ani taky práce v přidružené výrobě. Takže typicky podzim, pokud bylo pěkně, od cca září až do zámrazu. V polích byly plošně co cca 12 nebo 15 metrů po spádnici vyhloubeny rýhy, do ní se položily trubky a několik metrů v lese či mimo pole se vybetonovala výpusť z meliorace. Případně se od výpustku ještě v zemi vyhloubila rýha, která tu vodu z výpustku odvedla dál do les a blíž k potoku v nejnižším místě údolí. Byla to tehdy vyhledávaná práce, protože mzdy byla vyšší než kdesi šušnění v přidružené výrobě a pro lidi zvyklé ovládat zemědělské stroje to byla lehká práce. trvalo to tak 2 - 4 roky, dokud takhle , od sebe 12 - 15 metrů po spádnicích, neudělali snad úplně všechny pole. V podstatě to byla práce na nic, tak 5 % meliorací skutečně odvodńovalo nějaký vlhčí úsek pole, kde třeba byl v poli nějaký pramen. Tak 10 % meliorací by skutečně mohlo odvodňovat, ve vlhčích rocích nízko položená rovinatá pole, kdyby byl k dispozici nejaký spád, ten tam ale není. A zbytek meliorací má význam a odvodňuje pole jedině po dlouhodobých silných deštích, kde je půda do hloubky prosáklá vodou a o nějaký týden po těch silných deštích tak zkracuje dobu, kdy na pole nemohou stroje. V obdobích, kdy jsou normální srážky nebo žádné nemá vliv vůbec.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.8.2019 17:08 Reaguje na Radim Polášek
Právě u nás mají ty meliorace význam, protože hospodaříme na hlihito-jílovitých až jílovitých půdách, kde je najaře vysoká hladina spodní vody a bez nich by se pole proměnila postupně v bažinu. Spády jsou v promilích, ale bylo to udělané dobře a fungují, jejich životnost ale bude brzo u konce- bylo to počítáno tak na 50 let.Pak samozřejmě jsou i zvěrstva- viděl jsem meliorace na Šumavě a to byla síla.
Odpovědět

11.8.2019 14:00 Reaguje na pavel peregrin
U nás v podhůří Beskyd jsou pole spíš svažité,spíš mírnější dlouhé svahy, jak to zarovnaly nejižnější výběžky ledovce. Takže voda z nich steče i bez meliorací. Jen na málo místech z těch ledovcem seříznutých geologických vrstev vyvěrají menší prameny a tam to má smysl odvodnit.
Uplně rovné pole jsou jen málo, v nivě místní říčky.
Odpovědět
PB

Pavel Baťa

13.8.2019 13:42 Reaguje na pavel peregrin
zase záleží, zda-li nějaká ta pole nebyli v dřívější době spíše nějaké rašeliniště a pole tam tedy nemá co dělat...nemusím tu doufám psát, že rašelinišť je v ČR oproti minulosti dosti méně a chybí tu
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.8.2019 07:54
Pane Stehlíku, leda že byste pozval Davida C., ať pronese svou zaříkávací formuli... Když Děda Mráz kázal, že o všem rozhodne neviditelná ruka trhu, dotace do zemědělství jsou nesmysl, a přitom zvesela sanoval množství chytře narozených bank, nikoho nenapadlo hájit ten zahnojený stav, kromě "hada na tři", jak mu jiní hadi přezdívali. To, co se devastovalo celá desetiletí, těžko půjde nahradit "prostým" zvýšením organiky. Dostat organiku do půdy trvá krapet déle, než dosáhnout orgasmu. Takže závěrem shrnuto: Tak už máme co jsme chtěli... a TEĎ Dědo raď!!!
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.8.2019 08:42 Reaguje na Karel Zvářal
Had na tři se, bohužel, podílel na dookrádání rozkulačených sedláků po roce 1989 tím, že proboxoval (spolu s dalšími) nevracení ukradeného, ale kompenzace jakýmisi pochybnými akciemi (které záhy po "vyrovnání dluhu" nabyly hodnotu použitého toaletního papíru). Budiž mu peklo horkým.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.8.2019 09:20 Reaguje na Jan Šimůnek
No, "ti další" z hlasující většiny zůstali tiše v pozadí, ale obětní beránek se našel rychle. Pokud vím, tak ti, co restituovali, rok, dva, tři se pachtili od nevidím do nevidím, načež to rádi vrátili zpátky družstvu. Malohnojařina věru k rychlému zbohatnutí nevede.
Odpovědět
MM

Milan Milan

9.8.2019 09:25
Nejvíce zřejmě nepochopili systém a fungování procesů v půdě ti, co to mají v kompetenci. Neustálými buzeracemi malých hospodářů, zákazy, příkazy, vyhláškami, výrazným snížením stavu skotu a dalších jatečních zvířat, postupná likvidace malých domácích chovů v podstatě zlikvidovali dodávání organické hmoty do půdy, včetně močůvky i vývozy žump a septiků na bezpečné vzdálenosti od zdrojů vody. Dělalo se to po staletí a nikomu to nevadilo, půda byla dobrá, voda pitná. A teď?? Všude půda ubývá, humózně půda chřadne, mikroorganismy nemají co zpracovávat, zlikvidují minulé zásoby a hynou.... a tak se půda místo "houby" mění v kus nenasákavé, prašné hmoty. A jak to vypadá ve větším měřítků?? Stupidní přístup k ochraně lesů, jehož následky jsou tristní pro českou krajinu, šíření houbových chorob, teď přemnožení hrabošů, ataky kančí nebo srnčí zvěře na vše co vykoukne ze země, útoky vlků na volné pastviny, čím dál častěji zamořené rybníky, ač za minulých dob se v nich plavili koně, nebo chodil k nim i pít skot a vše bylo v pohodě,.....příroda je prosím systém, a hloupé zásahy do systému bez adekvátní náhrady mají v delším horizontu za následek jeho selhávání. A tak to prostě je. Ale hlavně že se kontrolují nevýznamný a malý "škůdci" tj. domácnosti. A legrace je, že se pořád hledají nějaké příčiny a důvody,jako kdyby za stav naší krajiny mohli nějací marťané, plácají se peníze, dotojí se ptákoviny a výsledek nula..... měla by nastoupit jasná odpovědnost zodpovědných úředníků za chybná rozhodnutí, politická odpovědnost bohužel nestačí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.8.2019 17:18 Reaguje na Milan Milan
U žump a septiků je problém v tom, že se za ty roky jejich složení poněkud změnilo. Dříve byl , co se týká lidských fekálií, jediný problém v tom, že byly poměrně silně zasolené chloridem sodným, kuchyňskou solí. To ale vyřešilo jednak rozptýlení fekálií na poli a jednak každé větší, hlavně zimní srážky, které ty soli z půdy vypláchly.
Dnes ale obsahují lidské fekálie množství reziduí různých léčiv, hormonů, všelijakých mycích a desinfekčních činidel atd. Je otázka zase na odborníky, jak moc by to zvýšilo množství reziduí, které už v zemědělské půdě jsou z minulých a současných pesticidů, ale každopádně to je určitý důvod, proč se dnes lidské fekálie vyvážejí do čističek odpadních vod a ne na pole.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.8.2019 09:39
"Zadržením vody v krajině pomocí organické hmoty v podobě hnojení hnojem, kompostem nebo organickým granulovaným hnojivem lze významně podpořit dotování vodních toků a podzemních zdrojů vody a taktéž vodních nádrží."

Tady nějak kulhá zákon zachování hmoty. Pokud nasorbuji více vody do horní vrstvy půdy, zůstane mi déle vlhká s tudíž se více vody odpaří. O to méně se dostane vody do vodních toků, podzemních zdrojů vody a taktéž vodních nádrží.

Každá argumentace by měla být v souladu se základními fyzikálními zákony, jinak se pravdy nedobereme.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.8.2019 09:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Nemůžete mít současně tutéž vodu (po srážkách) v půdě i v nádržích. Koloběh vody v nezdevastované krajině je poměrně dlouhodobý proces, přičemž půda zásobená dostatečně humusem vodu podrží, s běžným povrchovým odparem, viz. např. "blata" (rašeliniště). Voda v nádržích se zachytí zejména po rychlém tání či přívalových srážkách, kdy to ani zdravá půda není schopná pojmout. Nádrže slouží k zásobování člověčenstva pitnou vodou, humózní půda napájí rostliny déle, než dnešní prachové pláně. Centimetr humusu se vytváří sto let, jedna silnější průtrž to z prudkých podmítnutých polí spláchne během pár minut. Jak skličující a prosté...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.8.2019 12:08 Reaguje na Karel Zvářal
Toť analýza sice ne zcela úplná, ale věcně správná. S vámi lze zjevně vymýšlet rozumný ucelený koncept pro krajinu.

Ještě bych dodal jeden efekt, o kterém se moc nemluví. Pokud mám mokřad, sice tam zlepšuji lokální klima odparem a odnímáním výparného tepla, na druhé straně vyšší vzdušná vlhkost zvyšuje náchylnost k vlhkému pocení a více odráží (vrací) radiaci zemského povrchu (zvyšuje skleníkový efekt).

Pokud krajinní ekologové nejsou ochotni diskutovat a kvantitativně posoudit všechny jevy, pak jejich projekty vůbec nemusí rozumně fungovat.

Typický příklad nesmyslného populistického uvažování je adorace zelených střech.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.8.2019 14:39 Reaguje na Jiří Svoboda
:-)) Jj, zelené střechy ve městě a vyholené trávníky, přehrady a vůkol polopoušť... to jsme my!

No, já ten výpar vidím trochu jinde, a to až ve finální fázi, tj. tvorbě oblačnosti, která brání slunci pražit do země a zvyšovat tak teplotu. Pamatuji časy, kdy hlásili běžně polojasno, přeháňky, teploty okolo 25 C°. Dnes hlásí nejčastěji 30-35, jasno, beze srážek. A čím větší horko, tím větší je odpar. Nejsem klimatolog, jen selsky uvažující ekolog, takže pro mě ta "stará" varianta je přijatelnější.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.8.2019 15:34 Reaguje na Karel Zvářal
Pan Svoboda je skutečně mimo . Nejlepším chladičem je zdravá půda s dostatkem přirozené vlhkosti, pokrytá vhodnou vegetací a vhodnou strukturou. Čímž rozumím malé půdní bloky, různost pěstovaných plodin ,rozdělených mezemi atd.
To však majoritně uplatňované postupy obhospodařování ZPF popírají či dokonce vylučují.
Schází politická a společenská vůle po změně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.8.2019 13:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, nevadí mi adresná a věcná kritika a vítám ji, ale pokud pouze vykřiknete, že jsem mimo, tak to považuji spíše jen za nevychovanost.

Co považujete za dostatek přirozené vlhkosti? Kde ji vezmete, když dost neprší a co naprší to nabídnete k odparu. Takový systém může, dle mého názoru, fungovat jen na úkor svého okolí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.8.2019 14:42 Reaguje na Jiří Svoboda
To okolí je na tom *- stejně. Na přiloženém fotu máte to, o čem je tu řeč - napitý kus humózní půdy a vlevo hlínu, která je např. na suché (splavené, vyfoukané) jižní Moravě. Humózní půda postupně tu vlhkost uvolňuje, dobrých každých pár dnů navíc při nedostaku srážek.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.8.2019 11:35 Reaguje na Karel Zvářal
Nehumózní půda tedy mnohem více vlhkostí dotuje toky, přehrady a podzemní vody než ta humózní, ta tedy funguje na úkor svého okolí.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.8.2019 11:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Nehumózní, stejně jako odvodněná půda, dotuje toky bezprostředně po srážkách. Navíc na zhutněném poli se ji do podzemních vod vsákne úplné minimum. Při velkých srážkách tu vodu ani přehrady nezachytí (to by musely být preventivně vypuštěné, což je problém v době sucha a také z důvodu výroby elelkřiny). A v době sucha nedotuje skoro vůbec (protože nemá čím).

Naopak humózní půda zadrží vodu a uvolňuje ji postupně (část do vodních toků, část do podzemí a část využijí také rostliny).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.8.2019 17:38 Reaguje na Jan Škrdla
Když je ale hodně sucho, tak humózní půda spotřebuje vše pro rostliny a na odpar a do podzemí a toků ze nedostane nic. Pak udělá střecha domu nebo betonová plocha se zásakem dešťovky pro spodní vodu a prameniště mnohem lepší službu.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.8.2019 18:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Když je sucho, tak ta humózní půda uvolňuje vodu pro rostliny.
Betonová plocha neuvolňuje nic, zato se dokáže zahřát na vysokou teplotu.

A to byste toho chtěl kvůli zasakování vody co nejvíce zastavět a zabetonovat?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.8.2019 19:36 Reaguje na Jan Škrdla
Proč mi nechutně podsouváte, co bych chtěl udělat?
Odpovědět

Jan Škrdla

14.8.2019 20:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Nepodsouvám (nevím co je na tom nechutného), akorát se ptám na to, co vychází z vašeho předchozího komentáře.

Jinak jsou případy, kdy máte tolik zastavěné plochy, nebo nevhodné půdní pomníky, že se ta voda ze zpevněných ploch stejně odvádí do vodních toků nebo do dešťové kanalizace.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.8.2019 09:50 Reaguje na Jan Škrdla
Tak neklaďte takové hloupé otázky!

Domy musejí mít střechy a pevné plochy jsou též potřeba.

Ty vaše případy samozřejmě platí, voda je třeba i do vodotečí a nádrží či mokřadů.

Prosím, rozmyslete si, zda chceme diskutovat, nebo štěkat
Odpovědět

Jan Škrdla

15.8.2019 12:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Trochu mi připadá, že štěkat začínáte i vy.

Střechy a zpevněné plochy jsou sice potřeba, to nepopírám. Ale tvrdit, jak to zlepší koloběh vody je trochu zcestné. Ono to zasakování jen řeší problém, který ty střechy a zpevněné plochy způsobily.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.8.2019 13:53 Reaguje na Jan Škrdla
Dobrá, tak přestaňme štěkat oba.

Myslím, že podzemní vody budou stále větší problém a plocha, která prakticky veškerou dešťovku zasákne může být vítána (to humózní políčko nesvede). Na tom rozhodně není nic zcestného, pouhý fakt, který je možno v případě potřeby využít.

Studny vysychají proto, protože se stále méně vody vsakuje neboť více neprší a kvůli vyšším teplotám se více odpařuje. Důsledné zasakování ze střech řeší problém snižování hladin podzemních způsobených změnou klimatu nikoliv vlastními střechami.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.8.2019 14:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, nejste náhodou zaměstnancem MŽP? Význam zástavby a zpevněných ploch pro ekologii krajiny a vodní režim... to by byl zajisté bezceler.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.8.2019 09:51 Reaguje na Karel Zvářal
Nejsem zaměstnancem MŽP a k tomuto ministerstvu cítím antipatii.

Zástavba a zpevněné plochy jistě ekologii krajiny nepomohou, režimu podzemních vod však mohou významně pomoci z důvodů, jak jsem psal výše. Pokud se vám na mé argumentaci něco nelíbí, prosím, dejte to jasnými argumenty podloženě najevo a omezte se pouze na to.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

16.8.2019 13:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Jako zemědělec ctím Matku Přírodu a Zemi Živitelku. Ta s vodou hospodaří. Člověk s jeho kácením, vysušováním a betonováním spěje jedním směrem-( Že voda stéká po eternitové střeše a betonu mě nijak nefascinuje, tyto prvky beru jako nutné zlo, bez kterých lidstvo žilo po tisíce let. Vaši adoraci zpevněných ploch beru výjimku z pravidla.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.8.2019 13:50 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně, ale po těch tisících letech se lidstvo přece někal posunulo a i vy si užíváte střechy nad hlavou a zpevněných chodníků a cest. A když už toto nutné zlo a další zla člověk generuje, měl by to 1. dělat jen v nutné míře a 2. minimalizovat následky. Vám jde o 1., mně o 1.+2.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

11.8.2019 12:37 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, snažím se přijít na kloub Vaší logice. 9.8. v 9,39 píšete (naznačujete), že humózní půda žije na úkor svého okolí, protože je z ní větší odpar a méně pustí do řek. Ano, tak to je, a také více dá rostlinám na poli, kterýžto vztah je zde klíčový.

Nehumózní půda žije na úkor svého okolí více, neb musí být často uměle zavlažována, jelikož vodu neudrží, pustí po zhutněném povrchu i se splachy do potoků a dál.

Čili děláte současně z nouze ctnost (pro zhutňenou půdu) a ze ctnosti nouzi (pro humózní). Asi byste mohl dělat advokáta dnešním zlatokopům, kterým je budoucnost půdy šuma fuk.
Odpovědět

13.8.2019 17:29 Reaguje na Karel Zvářal
To jste mne asi hodně špatně pochopil, či nechtěl pochopit. Já rozhodně neobhajuji zhutněnou půdu bez humusu. Já chci jen zdůraznit, že musí platit zákon zachování hmoty a tudíž kyprá humózní půda nemá všechny klady, které se jí přisuzují, a to z jednoho prostého důvodu, že žádná voda v takové půdě navíc nevzniká.

Zkuste se, prosím, znovu podívat na tu větu, na kterou reaguji, a už snad i sám uznáte, že nemůže být pravdivá. Koneckonců jste to již vlastně připustil. Já chci jen trochu brojit proti bezmyšlenkové adoraci některých konceptů, která pak vede k zaručeně supersprávným a jediným řešením.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

13.8.2019 18:00 Reaguje na
Ohio, nemáte to na tom na tom světě lehké!-)) To byste chtěl honit čtyři zajíce najednou??? Však ten vámi zmiňovaný zákon platí!!! Jestliže humózní zemědělská půda zadržuje vodu pro rostliny, a má i nějaký odpar, tak do řek pustí méně, než betonová plocha. To mi tu nakonec budete pět ódy na beton, jakým je pro přírodu dobrem??! No potěš! V tom případě to vzdávám, opravdu na tuto "logiku" (hore nohami) nemám buňky!

To je asi tak, jako když někdo vyhrajje mistra světa v hokeji, ale vlastně není co slavit, protože nevyhrál mistra ve fotbale, v házené a ve volejbalu. Myslím, že jste zde jediný, kdo takto uvažuje, a pan Vinkler to vystihl zcela přesně!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.8.2019 19:44 Reaguje na Karel Zvářal
Takže souhlasíte, že ta autorova věta není pravdivá, ale nechcete uznat. Inu také přístup!

Nepěji ódy na beton, jen říkám, že když něco už musí být vybetonováno, nebo dům má střechu, jak toto co nejlépe využít ve prospěch ochrany před suchem.

Nalhávání do kapsy není prostě moje metoda.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.8.2019 17:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Mokřad, otevřený nezatrubněný meandrující vodní tok atd, ale taky výrazně zvyšuje odolnost okolí k suchu, protože ranními srážkami - rosou po chladnější bezvětrné noci napájí rostlinstvo v dost velkém okolí takového mokřadu či menší vodní plochy.
Kromě toho současně čistí vzduch od polétavého prachu, hlavně ze sekundárních zdrojů. Kde toto není, je plno polétavého prachu v ovzduší už po takových 3 - 4 dnech od i silnějšího deště, pokud je léto a horko a povrch půdy je už suchý. V blízkosti takové vodní plochy nebo mokřadu je polétavý prach z ovzduší kondenzací rosy odstraňován, dokud tam ta voda je a dokud není v noci příliš vítr a příliš teplá dusná noc. Což má výrazný kladný vliv na všelijaké astmatiky a podobné lidi se slabými plícemi.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.8.2019 17:47 Reaguje na Radim Polášek
To, co říkáte, je samá pravda! Problém je, že z takové oblasti odtéká v sumě méně vody, než do ní v sumě přitéká. Ta oblast rozdává z cizího. Netvrdím, že je to špatně, jen na ten fakt upozorňuji a zdůrazňuji, že to způsobuje limity tohoto konceptu, které mnozí nechtějí vidět.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.8.2019 12:01
Článek chápu jako takové knížecí rady.
Protože proč by zemědělci vynakládali peníze na zelené hnojení a na další ukládání humusu do půdy, když ti schopní mají stále stejné a dobré výnosy.
Například zrovna včera byl v televizi rozhovor s soukromým zemědělcem hospodařícím na asi tisícovce hektarů, kdesi na Olomoucku. Doslova řekl: bylo sice nějaké sucho, ale jen trochu, byli sie nějací přemnožení hraboši, ale já jsem se o ně postaral už minulý rok. Nyní mám průměrnou nebo slabě podprůměrnou úrodu, ale na letošní podmínky to je stále dobré.
Jiný hned potom zase sice řekl, že mu značnou část úrody sežrali hraboši, ten ale nic neříkal o tlumení hrabošů v minulém roce.
Neboli se tady alarmisticky straší jakýmsi katastrofálním suchem, ale ve skutečnosti žádné katastrofální zemědělské sucho není, je jen "běžné" sucho, které trošku sníží úrodu( těm schopným) . Ty neschopné, kteří nejvíc ječí, to současné bulvární "katastrofální sucho" přirozeně může stát velké peníze, ale proč máme podporovat ty neschopné?
Totéž to je s půdou, Kdo se trochu stará, používá pořádné traktory s balónovými pneumatikami, ne staré socialistické Zetory s úzkými koly a vysokým měrným tlakem na půdu, kdo kupuje kvalitní agrochemikálie z prověřeného zdroje a ne ty levné falšované dovážené třeba z východu, kdo dodržuje předepsanou a dnes už jen doporučenou agrotechniku, v podstatě nemusí ani ten humus do půdy dodávat a má stále dobré výnosy.
Zatím až na extrémy, velmi hodně nedbalé zemědělce, není třeba nic měnit.
Podle mně bude třeba začít něco měnit, až ti první, nejméně schopní zamědělci začnou kvůli častým neúrodám krachovat. To se zatím ještě ani zdaleka neděje.
Do té doby by jakékolív změny znamenaly jen zdražování zemědělské produkce a zbytečné ožebračování lidí, u těch nízkopříjmových skupin by to potom znamenalo ještě větší zhoršení přístupu ke kvalitním zdravým potravinám a zvýšenou konzumaci supermarketových levných nezdravých náhražkových potravin.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.8.2019 14:39 Reaguje na Radim Polášek
Květen byl deštivý, což úrodě pomohlo, ale spodním vodám moc ne - viz. schnoucí lesy. Ta oblast na Olomoucku je tradičně bez výraznějších gradací hraboše, zejména díky pěstovaným plodinám a načasované agrotechnice. Ten druhý pán (na Zlínsku), tím, že má pestřejší skladbu plodin (zejména řepu), kam se mu hraboši z obilí a strnišť přestěhují, si zadělává na popisovaný problém. V kuku nebo řepě těžko může plošně aplikovat Stutox, snad jen letecky, ale o tom jsem nikde neslyšel. Potom až po setí ozimů, ale to bývají mlhavá rána, kdy rosa granule rychle rozloží.

A jed se má aplikovat do nor, je zdokumentováno x případů otrav racků, havranů (hromadné nálezy), zajíců, o srncích jsem slyšel v TV prvně. U jednotlivě nalezených sovách a dravcích to platí též, ale málokdy se dostane na veterinu, ono to vyšetřní přijde na pár tisíc. Takže riziko to je, byť menší, než u dřívějších používaných jedů.

Hnůj měl dřív každý sedlák, a kam s ním jinam, než na pole. Samozřejmě, že kořenový systém a veškerá sláma je to minimum, co půda by měla dostat. Na hanáckých rovinách nedochácí ke splavování humusu jako v pahorkatině, kde ta nejcennější část půdy zanáší koryta potoků, rybníků a řek. Nakolik je ten hnůj nepostradatelný, nedovedu posoudit, ale pro určitý druh bakteriií určitě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.8.2019 16:57 Reaguje na Karel Zvářal
No, já myslím, že do určité míry si zemědělec může ty plodiny rozložit tak, že to nebezpečí hrabošů zminimalizuje. Ale nejsem na to odborník. Ovšem když ten první zemědělec tvrdil. že se s hraboši vypořádal už předchozí rok....
Vkládání do nor je velmi problematické časově, nejde to dělat jinak než ručně a dá se to ručně v podstatě zvládnout jen tehdy, pokud ještě hraboši nejsou přemnožení a tudíž jejich regulování jedem defakto není potřeba. Jak už je třeba 10 - 20 nor na každý metr čtvereční, a to není příliš silné přemnožení, údajně bývá až 50 nor na metr čtvereční, to máte metr čtvereční s 10 - 20 norami, jak zvládnete ručně ošetřit třeba pouhý jeden hektar, 10 000 metrů čtverečních, 50 - 100 tisíc hraboších nor??!! Za jednu pracovní směnu, 8 hodin ještě s přestávkami danými Zákoníkem Práce plus navíc se speciálním aplikátorem , aby se ten člověk nemusel k noře shýbat, vám jeden člověk stejně víc než takových 2, maximálně snad 4 000 nor neošetří.
Ošetření pouhého 1 hektaru pak vyjde zemědělce, jen na mzdách těch lidí, co budou ten jed do těch děr strkat klidně 20 tisíc Kč i víc. A to ani nepočítám cenu vlastního jedu, který je velmi drahý (německý výrobek) ani třeba pro každého člověka ten aplikátor, který taky může stát slušné peníze. To se podle mně v zachráněném obilí ani vůbec nemůže zaplatit, i nejziskovější plodina pak vyjde ztrátová. Neboli zemědělcům prostě nezbývá než ten jed rozházet nějakým strojem po povrchu, tam ho vlastní aplikace vyjde na pár stovek na hektar. Bohužel je to tak.
Zemědělec má potom dilema, buď z toho pole nebude mít nic, což znamená že buď zkrachuje nebo si to musí nechat od státu zaplatit. Nebo rozhodí jed, vytráví nějaké predátory a zvěř a podstatnou část úrody zachrání. A přežije a nebude muset žebrat peníze od státu.
Co se týká humusu v půdě, vidím to, když už není tolik živočišné výroby, jako poměrně snadno realizovatelné zeleným hnojením. Potřebné okýnko cca 2 měsíce od sklizně po setí třeba obilovin, kde je agrotechnická lhůta do konce září, se dá u dost používaných kombinací plodin dosáhnout, pokud budou srážky v pravý čas. A před třeba kukuřicí, řepou cukrovkou, bramborami, většinou zeleniny atd je to okýnko pro zelené hnojení od sklizně v létě nebo v časném podzimu až do zimy, respektive následujícího jara. Ale ve větší míře by se to muselo zemědělcům zaplatit , zase přes nějaké dotace. V současné době, i když je mírné až silnější sucho, pořád spousta zemědělců dosahuje dostatečně dobré úrody i na takových polích, jaká nyní jsou a proto nepociťují nijak velkou potřebu investovat do toho zeleného hnojení. Případně ho dělají jen na jistotu, když je to okýnko mezi plodinami tak velké, že i při velmi opožděných srážkách rostliny zeleného hnojení vzejdou a ddostatečně před zimou vyrostou, aby to bylo co k čemu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

11.8.2019 15:36 Reaguje na Radim Polášek
Je vidět, že jste ryzí teoretik, který nikdy po zamyšeném poli nechodil. Díra v zemi nerovná se 1 hraboš!!! Jeden hraboš klidně vytvoří v kypré zemi 20-40 norek jako prd. Počítají se tzv. aktivní, kam se návnada sype, a to je cca 1 dávka na 1-4 m2.

Více s vámi ztrácet čas nehodlám, odkazuji na "můj" názor.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-premnozeni-hrabose-polniho-ale-nechtelo-se-vam-to-nikde-hledat#diskuse
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.8.2019 14:53 Reaguje na Radim Polášek
Docela praktický pohled na věc. Jen doplním- pokud je to trochu možné, tu organiku je do půdy dobré dodávat vždy, na tom sedlák nemůže nikdy prodělat. A když už jsem u toho- je zajímavé poslouchat Asociaci soukromých zemědělců, jak se prsí, že jen oni to dělají tak, jak se má- ale ve svém okolí vidím pravý opak. Většina těch malých hospodaří bez živočišné výroby, to my také, ale nikde u těch malých nevidím, na rozdíl od nás, že by v osevním postupu zařazovali jeteloviny a luskoviny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.8.2019 17:32 Reaguje na pavel peregrin
A vyplatí se u nás zařazovat do osevního postupu jeteloviny, pokud zemědělec nemá živočišnou výrobu? Jen na výrobu jetelového sena, které by někomu prodal?
Podobně luskoviny, vyplatí se v našich klimatických podmínkách nějakou luskovinu pěstovat, třeba i ten obyčejný hrách? Nejsou oblasti, třeba tady v Evropě s trochu jiným klimatem a v jednotném prostoru EU, kde i ten hrách udělají mnohem levněji a tudíž u nás by byl za nekonkurenceschopnou cenu?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.8.2019 19:58 Reaguje na Radim Polášek
I v případě, že zemědělec nemá živočišnou výrobu, jeteloviny do osevního postupu se vyplatí zařazovat. Nejjednodušší je ozimý jednosečný jetel nachový-inkarnát,na semeno. Ideální je jetel luční na těžší půdy, opět s možností udělání semene. Jen by se jedna jarní a panenská seč musely rozmulčovat, tudíž výnos semínka by asi nebyl takový. Nicméně jeteloviny jsou páteří osevního postupu, působí svým kořenovým systémem blahodárně na strukturu půdy, zanechávají půdu obohacenou o dusík, zpřístupňují fosfor ze sorpčního komplexu atd. Tudíž i přes opticky nevýhodnou ekonomiku to ve finále pěstiteli bohatě vrátí. To ale mnozí nechápou. Ideální je, pokud má pěstitel možnost zelenou seč prodat na úsušky.
Co se hrachu týká, je to obdobné. Nemůžu se dívat na momentální zisk z jednoho roku, neboť jak hrách, tak i jetel jsou mocné předplodiny a výnos pšenice prokazatelně-zdarma-zvyšují o jednu tunu z ha. A i ta ekonomika hrachu není tak nepříznivá. Mám spočítáno, že i při výnosu 3,5 t z ha, což je takový standard, je mnohdy lepší jak u pšenice, neboť celkové variabilní náklady jsou u něj podstatně menší. Mě zajímá, kolik mi z jednoho ha zůstane, nikoliv, jaký mám výnos. Ale to spoustě lidí vůbec nedochází.
Sečteno a podtrženo- ano, i podniky bez ŽV by měly jeteloviny zařazovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.8.2019 14:35 Reaguje na pavel peregrin
Takže zemědělec musí mít i obchodního ducha, aby to měl komu prodat.
Jinak jetel na poli by měl vylepšovat pastvu zvěře, tudíž v okolních lesích omezovat poškozování vysázených stromečků okusem.
Hrách by měl být zase něco pro vbčelaře, i když ne na med, protože produkuje velmi málo nektaru, ale spíš na pyl, tudíž ozdravení včelstev. Ostatně jetel, pokuk se nechá pořádně vykvést na semeno, tak taky a pokud je v době květu sucho, tak je z toho i nějaký med.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.8.2019 14:42 Reaguje na Radim Polášek
Mimochodem letos drobný místní zemědělec osil kousek pole sójou, aspoň to jak sója vypadá.
Je vidět, že asi na sóju nemá příslušný selektivní herbicid, má v tom plno lebedy, ale odkvetlo to a má to nasazené nějaké lusky. Asi to ještě bude zrát, tak minimálně měsíc. Tak se uvidí, jak se to tady , v severním předhůří Beskyd a na poněkud horší půdě, než je černozem, podaří. Třeba už ta klimatická změna je na takové úrovni, že u nás bude možné pěstovat i tu sóju.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.8.2019 14:47 Reaguje na Radim Polášek
Do sóji existují selektivní herbicidy, to není problém. Ale kde se pěstuje hrách, není dobře dělat soju, je to v podstatě to samé, jako dělat řepku s hořčicí. Výdrol dělá problémy a osevní postup se zatěžuje plodinou téže čeledi. Soja má jednu podstatnou nectnost- nehledě na to, že zraje pozdě a tudíž je její sklizeň již trochu problematická, tak nasazuje lusky těsně u země a stačí, aby trochu polehla a polovina výnosu zůstane na poli. Z toho důvodu dávám přednost úponkovým hrachům.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.8.2019 14:43 Reaguje na Radim Polášek
Včelař nejsem, ale na jetel včeličky lítají, i když do něj asi moc nedosáhnou. Na hrachu jsem včely v podstatě neviděl nikdy.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.8.2019 15:30
Tady jde v první řadě ani ne tak o to, dostat tu organiku do půdy (viz. výše), ale aby se zbytečně nedostávala pryč (vítr, splachy ornice)!!! Proto už leta hustím do státního aparátu, ať krajinu fragmentují (větrolamy, menší hony, zasakovací meze, údolnice). Prostě ne a ne zabrat-( Nakonec to dopadne jako s těmi lesy - čeká se na pořádný průser, než nám konečně dojde, že "něco" děláme špatně.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

11.8.2019 12:10 Reaguje na Karel Zvářal
Skvěle řečeno v kostce (bez zbytečného hádání se o opravdové či domnělé účinnosti jednotlivých návrhů, jak problém začít řešit) Píšete ..."už leta hustím do státního aparátu, ať....". Do státního aparátu kromě Vás hustí i spoustu dalších odborníků, o problematice půdy dnes najdeme články denně ve všech tiskovinách (i v časopisech typu Computer nebo Dieta :-)). A výsledek? Státní aparát, potažmo Ministerstvo zemědělství rozmístí do volné přírody návnady pro hraboše, které přiotráví polovinu fauny v širokém okolí...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.8.2019 15:47 Reaguje na Martina Vránová
Paní Vránová, dnes je situace taková, že odborníků-teoretiků na zemědělství je přehršel, ale rozum se jaksi vytrácí. Když čtu některé názory, je to k popukání. Veškerý problém spočívá v tom, že po roce 89 bylo zemědělství rozvráceno i s jeho přirozenou strukturou a to už nikdo dohromady nedá.Co se hrabošů týká, rád bych si někde konečně přečetl vyjádření fundovaného odborníka, protože situace v postižených oblastech je kritická a škody mohou být nedozírné. Nezajímá mě názor ani jednoho ministerstva, ale to vystoupení skutečných odborníků zatím jaksi postrádám. Tady jde o budoucí zásevy a s tím si příroda tak rychle neporadí.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

12.8.2019 14:21 Reaguje na pavel peregrin
No však to já všechno vím, taky čekám na skutečného odborníka!
Tady v diskusích příspěvky od takových ráda čtu, je Vás tu pár, poučuju se a doplňuju si vědomosti. A dovolávám se jich (Vás) - vždyť Vy tomu rozumíte, máte různé varianty řešení - prosaďte to prosím nějak!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 15:08 Reaguje na Martina Vránová
Z pozice řadového agronoma neprosadíte nic. A ani prosazovat nechci, svoje pole znám dokonale a vím, co si které žádá. Snažím se i v dnešní ekonomické situaci dodržovat osvědčené metody hospodaření a střídání plodin, které jsou podloženy a prověřeny časem.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

11.8.2019 15:58 Reaguje na Martina Vránová
Paní Vránová, děkuji za plusový bod, ale příště je dávejte raději odborníkům, já jsem zde jenom do počtu a k popukání:-)))
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 07:00 Reaguje na Karel Zvářal
To jste střelil vedle , pane Zvářale, zrovna vás jsem nemyslel, i když spolu často polemizujeme.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

12.8.2019 08:38 Reaguje na pavel peregrin
Kdybyste napsal aspoň jednu souhlasnou větu (a pak si klidně naplákejte), tak ani nepípnu. Ale ono to kuří očičko bolí, že? Jmenujte aspoň jednoho odborníka, od kterého byste rád slyšel názor:-) To, co píšu k hrabošovi, vám nikdo líp nepodá. Jedině strnisko zaorat, počkat z pár týdnů a začít přípravu na setí. Do kuku, řepy či slunečnice se Stutox aplikovat nedá, stejně škody nějaké vzniknou. Mě jen děsí ta hysterie s vpádem hrabošů do měst a pomály konce světa, když se nenasype plošně jed. Něco jsem se po otrávených polích nachodil, takže můžu zhodnotit efekt tohoto opatření. Ať pánové neztrácejí čas, osedlají Johna a jedou zaorávat strnisko. Nic lepšího neexistuje.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

12.8.2019 08:48 Reaguje na Karel Zvářal
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-premnozeni-hrabose-polniho-ale-nechtelo-se-vam-to-nikde-hledat#diskuse

Znáte něco lepšího, než Ministerstvo orby? Jak si ti sedláci asi při kalamitách poradili, když jedů tehdy nebylo???
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 10:33 Reaguje na Karel Zvářal
Žádné kuří očičko mě nebolí, na to můžete vzít jed. Stejně tak na to, že pouze agrotechnicky se taková kalamita do zásevu nevyřeší a pokud by to nastalo i u nás, což doufám ne, ten rozhoz bych silně zvažoval také, bez ohledu na to, co si myslí odborníci. Oni si odborníci něco podobného mysleli i s tím nešťastným kůrovcem a jaký je tedy výsledek? Tisíce ha napadených lesů. Tak co si tedy mám o jejich erudici myslet? A hlavně mi nešlo až tak o toho hraboše, ale o to, že do zemědělství dnes pindá kdekdo, ale prakticky ví velké kulové- viz např. podmítka a nepodmítání. Schválně jsem letos nechal nepodmítnuté strniště po řepce, pšenici a hrachu s tím, že se podívám, jak tam přibyla voda. Výsledek mě samozřejmě nepřekvapil- tam, kde bylo podmítnuto, bylo vlhko hned pod podmítnutou vrstvou, ale na nepodmítnutém poli bylo sucho v nepřetržitém profilu. Takže teoreticky hezké, ale prakticky úplně jinak.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

12.8.2019 10:55 Reaguje na pavel peregrin
Jak jste se mohl dočíst od pana JV, viděl předevčírem setí do ("suchého") strniště (v kalamitní rok!-(( A pokud zaseli, zajisté budou jed rozhazovat, až se to začně zelenat, možná i dřív. Takže ono se dá hospodařit různými postupy, záleži na zvyku, povaze a na odvaze zkoušet "nové věci".
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 12:34 Reaguje na Karel Zvářal
Článek jsem nečetl, předpokládám tedy setí do pásků nebo diskovou sečkou. To samozřejmě lze, leč musíte mít speciální sečku a většinou i herbicidní a fungicidní zátěž je větší. To je třeba v zájmu objektivity dodat a většinou se o tom nikdo nešíří. Je to jako s tou jarní orbou- to není vůbec nic nového, jenže vždy by se mělo dodat, že jarní orbu lze provést pouze na lehkých půdách, kde nedojde k rozbití mrazové struktury půdy. Na půdách těžkých je to sebevražda. Tohle všechno bylo již dávno popsáno, dnes se to objevuje jako novum a určitě si na tom pár docentíků udělá svoji habilitaci.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

12.8.2019 14:34 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, proč ten dotčený tón - to právě dělám, že plusové body dávám odborníkům! (Však tu níže Vám to pan Peregrin píše, že nemyslel Vás)
Díky Vám oběma mám třeba teď potvrzeno, že to cítím správně, že okolo hrabošů je to hysterie.
Vy dva pánové, pan Zvářal a pan Peregrin, jste pro mě znalci věci, i když občas spolu polemizujete. Ale ví snad někdo na světě, co je skutečně správně? Zvláště když není jediná pravda?
Takže jediné smutné je tady to, že ani jeden ani druhý nemáte tu moc prosadit své věci kvůli "odborníkům", o kterých se tu bavíme.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.8.2019 15:41
http://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2006/Zari---2006/EKOLOGICKA-I-EKONOMICKA-STRNISTE
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.8.2019 15:51
Pěkný článek, souhlasím s ním. Ekologistická praxe je ale jiná. Dojnice byly vybity na 1/4 stavů před 30 ti lety, ( z 1 230 000 na asi 365 000) a je nutno je likvidovat dále, protože produkují skleníkový plyn metan. Slámu je nutno spalovat v teplárnách na bio teplo. Vyplácí se na to dotace. Půdu je nejlépe obohacovat o herbicidy, pesticidy, insekticidy, hnojiva a spol z portfolia ANOfertu pro produkci biopaliv ANOfertem. Taktéž je náležitě dotováno. No a Bláhoví Duhové shrábnou potom koblížky od Bureše a jiných ptáčků. ( Brabec?) Musíme si vybrat. Ekologismus, nebo ochranu přírody. Na socialismus s lidskou tváří moc nevěřím.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist