Michal Dyttert: Zálohování PETek? Odpovědná vláda to nemůže dělat jinak
Česká společnost nebo stát – získá zálohováním spoustu benefitů. 1. ulice, města, louky a lesy budou mnohem čistější – zmizí z nich kolem 80-90% dosuď pohozených plastových láhví a plechovek. 2. státní rozpočet ušetří 500 milionů ročně za poplatky za nerecyklovaný plast do EU rozpočtu. 3. republika splní cíle pro sběr a třídění PETek a plechovek – což bez zálohování není možné. 4. ušetří se hodně energie, kterou nebude potřeba vynaložit na výrobu virgin materiálu a tím nebude potřeba nakupovat tolik nerostných surovin z geopoliticky citlivých zemí.
Obce – 1. budou čistější – zmizí jim velká a značně viditelná část volně pohozeného odpadu. 2. Budou mít v prvním roce kolem 400 milionů příjmů navíc ze zálohového systému a později kolem 150 milionů ročně. 3. uvolní se jim místo ve žlutých popelnicích, co umožní lepší sběr a třídění jiných plastů – což přispěje k lepším výsledkům těchto materiálů i plastu jako kategorie celkově. 4. Za miliony navíc od zálohového systému si budou moci nainstalovat inteligentní systémy pro sběr odpadů – které jim sníží počet nevytížených odpadářských jízd a umožní jim líp kalibrovat počty a objemy nádob na odpad (všechen, ne jenom plastový).
Občané – 1. získají velice viditelný způsob, jak můžou přímo svojí vlastní aktivitou podpořit zlepšení životního prostředí přes omezení odpadů v ulicích, pomůžou o 80-90% sníží emise CO2 nápojového průmyslu a ušetřit 80% energií nutných pro produkci obalů na nápoje.
Průmysl – 1. bude mít mnohem víc kvalitního a čistějšího potravinářského PETu k dispozici. 2. středně velké a malé nápojářské české společnosti budou mít jistotu, že budou schopny naplnit cíle na 25% a později 30 a 65% podíl recyklovaného PETu ve svých produktech. 3. recyklační firmy získají jistotu dostupnosti materiálu a budou moct budovat nové kapacity v Česku.
Odpadářské společnosti – 1. přijdou o příjmy z prodeje PETu, který dnes téměř zadarmo berou ze žlutých popelnic (tohle je jediná operace v celém systému, kde dojde k nějaké ekonomické ztrátě a odsuď vychází všechny útoky na zálohování). 2. získají výnosy z lepšího třídění a prodeje měkkých plastů a dalších obalů, kterými se dnes nezaobírají. 3. zlepší vytřídění jiných než nápojářských plastů.
To všechno jsou fakta. Fakta o kterých mluví množství zpráv ze zemí, které už zálohování zavedly. Tam taky všechny ty vlády různého zabarvení, které je podporovali, šli proti svým voličům? To asi nebude pravda, že tam všude jsou samí hlupáci, že jo?
O zálohování se intenzivně mluví od roku 2021, kdy iniciativa pěti nápojových společností zformulovala výzvu politickému prostředí – aby konečně začalo řešit problém slabého sběru a recyklace nápojového PETu a plechovek. Udělala to proto, že stávající systém dosáhl svých limitů a už nedokáže situaci zlepšit. Snižování emisí CO2 a úspora energií jsou přitom společným cílem vlád a průmyslu. Bez legislativně závazného systému by nebylo možné splnit vysoko nastavené cíle EU, které však neexistují jenom pro sebe – cirkulární ekonomika evidentně snižuje náklady a šetří vzácné zdroje – to doufám nezpochybňuje ani paní Kubesa a odpadářské firmy.
Dnes se v České republice recykluje kolem 35 % PETek. To je v roce 2025 absurdně malé číslo. Navíc – samotná recyklace z velké části probíhá v zahraničí, takže naše ekonomika tento cenný materiál dodává jiným zemím a ekonomicky se tak ochuzuje. Když bude zavedený systém zálohování, vznikne prostor pro rozvoj recyklačních kapacit v ČR a systém zajistí zrecyklování 80 % PETek (zbývající množství je to, co se nevysbírá a odpad u třídění). To je rozdíl přibližně 25.000 tun nápojářského PETu ročně, který dnes z českého trhu mizí. Paní Kubeso – každý rok prostě stávající český systém nevyužije nebo zničí materiál, který by po jeho slisování do velkých balení vyplnil plně naložených 2300 kamionů!!!. Je šílené, že části politiků nepřekáží, jaké obrovské množství kvalitního plastu prostě jede do spaloven a na skládky a některé političky dokonce píšou články, že tohle plýtvání chtějí udržovat dál. Nebo tomu dokonce sofistikovaně říkají: „moje vláda jde proti lidem“. V realitě to ale znamená, že drahým plastem určeným pro potravinářské účely (food grade) chce paní Kubesa dále krmit spalovny anebo ho posílat na skládky. To je politika pro lidi, kterou by měla ODS dělat dál? To je správný přístup k ochraně životního prostředí a cenných ekonomických zdrojů? Jsem moc rád, že premiér Fiala i všichni další ministři za ODS vidí situaci jinak, než paní Kubesa.
Slovensko zavedlo zálohy v lednu 2022 a po 18 měsících, bez jediného eura veřejných dotací mělo sběr přes 92%, který kontinuálně udržuje. Český systém po 30 letech stagnuje na sběru kolem 70-75% PETek. Před 10 leti to byl supr výsledek. Ale v roce 2024 je to už málo. A to i v situaci, že žlutá popelnice kouká za každým rohem a v průměru to má občan k ní 90 metrů. Paní Kubeso v této situaci obviňuje ministerstvo životního prostředí z podlehnutí lobbyingu, protože chce zavést zálohování, které všechny problémy řeší. Já říkám, že konečně ministerstvo dostálo svému názvu a chrání ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a ne zájmy odpadářské loby. A ochrana životního prostředí má patřit komu? Zdravotnictví nebo kultuře? Kdo jiný než ministr Hladík a jeho rezort to má řešit? Po náročných analýzách a dvou letech diskuzí ministerstvo jasně řeklo, že tento systém bude přínosem pro všechny. Do detailů to odůvodňuje v RIA – doporučuju k přečtení. Je to 150 stran validních informací. Mnohem lepší časová investice, než 5 měsíců sebevzdělávání pod taktovkou odpadářské loby.
Komplexní systém, po kterém volá paní Kubesa tu máme. Budoval se 25 let. Akorát, že nové evropské regulace jdou dnes jiným směrem a proto je potřeba stávající systém měnit. Je to mimochodem taky společná práce, protože když se z existujícího systému vyndají PETky a plechovky, které v novém systému bez problémů splní své cíle, pomůžou tak České republice bez jakýchkoliv veřejných zdrojů splnit část cílů. Odpadáři, obce a EKOKOM se tak můžou soustředit na ty cíle ostatní. Win-win situace pro všechny. Když to umí v Estonsku, Maďarsku, Rakousku, Dánsku na Slovensku, Irsku, Norsku nebo Rumunsku – určitě to zvládneme i v České republice.
Ochrana životního prostředí je důležitá společenská hodnota. Slušná a odpovědná vláda ji přirozeně prosazuje. A že pod tím bude podepsaný premiér Fiala a šéf senátu Vystrčil jim bude sloužit ke cti. Za to si kritiku a ještě od členky své strany skutečně nezaslouží.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (45)
smějící se bestie
15.12.2024 06:23A s likvidací mnohých nových výrobků/vlhčené kapesníčky, jednorázové pleny, atd., je to stejné.
Jaroslav Řezáč
15.12.2024 08:17 Reaguje na smějící se bestieTonda Selektoda
15.12.2024 09:07 Reaguje na smějící se bestieJiří Svoboda
15.12.2024 19:20 Reaguje na Tonda SelektodaM M
15.12.2024 17:07 Reaguje na smějící se bestiePetr Blažek
15.12.2024 08:13Můžete mi nějak osvětlit proč to nešlo udělat jednodušeji, než nosit neporušené prázdné petky zpět do obchodu.
Firmy mají ze zákona povinnost za vysokých teplot zajistit pracovníkům dostatek tekutin. A tak mi poraďte jak máme zajistit aby nedošlo k nepoškození petek v terénu nebo ve vozidlech když v letních dnech vypijete i více lahví.
Jaroslav Řezáč
15.12.2024 08:31 Reaguje na Petr BlažekTedy abych to zjednodušil, platové lahve nejsou opakovaně plnitelné, protože je snazší vytvořit další odpad.
Tedy pokud se nesníží výroba plastu v podobě lahví z plastu na jedno použití, tak se nic na množství " odpadu" nezmění a je jedno, jestli projde kontejnerem nebo zálohovým systémem.
Tedy bych řekl, že zlaté stáčené nápoje z velkoobjemových balení jako jsou např sudy do přinesených lahví či porcelánových džbánů.
Z toho je vidět, že pokrok není vždy vedený smyslem ale leností.
Viktor Šedivý
15.12.2024 12:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKvalitně vymýt plastový obal je (v průmyslovém rozsahu) takřka nemožné, kvalitní vymytí skleněného obalu je (po přičtení manipulace) materiálově a energeticky srovnatelné s výropou PETky.
Tonda Selektoda
15.12.2024 08:39 Reaguje na Petr BlažekRichard Vacek
15.12.2024 08:21Jaroslav Řezáč
15.12.2024 08:37 Reaguje na Richard VacekNa základě čehož obyvatelé zaplatí 100% recyklace obcí a měst ve svých poplatcích, které hradí a je nutné říci, že obce a města v nynějších poplatcích obyvatelům účtuje cca polovinu částky, druhou hradí z veřejných rozpočtů. Jenž už dne mé zkušenosti platí 1200 Kč na hlavu a to včetně dětí, takže čtyřčlenná rodiny platí 4 x 1200 ročně.
Lukas B.
16.12.2024 14:02 Reaguje na Richard Vacekjá toho pána (a jeho soukmenovce) chápu, tady se hraje o pořádný bank a to už se vyplatí nějak cintat pentli a mlžit.
Tonda Selektoda
15.12.2024 08:54Jarka O.
15.12.2024 09:38Minulý článek od nátlakovek se jmenoval srovnání systémů, ale žádné srovnání v něm nebylo, jen napsáno, že v SRN a na Slovensku recyklace výborně funguje. V SRN jsou i nadále kontejnery na obaly, úklidové služby a běhá se s vrátnými lahvemi od jednoho supermarketu k druhému. Na Slovensku pokud vím, chtějí zákon o obalech novelizovat, protože mj. ochuzuje stát. Kdy autoři konečně popíšou jednotný dánský systém, kterému se firmy přizpůsobily? Ten je totiž jiný a spravedlivější.
Pro zdraví dětí by bylo lepší, aby množství plastových výrobků klesalo, a např. pití se prodávalo ve skle a ze soudků. Zvláštní je, že lepší článek o odpadech najdete na parlamentkách.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pravda-o-eko-plastech-Televizni-legenda-nepotesi-fanatiky-766345
Emil Bernardy
15.12.2024 09:54 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
15.12.2024 14:57 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
16.12.2024 07:30 Reaguje na Jarka O.Jeden fajn diskutující tu psal o sběru papíru,kovů atd.dříve,placeném.Ale dnešní předměty jsou materiálově tak pestré,že toto se nevrátí.Párkrát jsem dal staré auto na EKOlikvidaci.Za pár korun necelá tuna kovů,plastů,kapalin.Ti co to rozebírají a třídí si odměnu zaslouží.Dlouho víme,že blahobyt ovcím nesvědčí.A těch jsou 2/3.
Jarka O.
16.12.2024 22:55 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
17.12.2024 07:09 Reaguje na Jarka O.A na obzoru jsou bonbony proti metanu v prdu,Bovaer.. My opravdu blbneme.
vaber
15.12.2024 09:56Nikde jsem neviděl napsáno ,jaké lahve se budou vykupovat a v jakém stavu musí být.
Břetislav Machaček
15.12.2024 10:27plechovek od nápojů, tak se zálohováním nemám problém. Já totiž nápoje v
PET a plechu nekupuji a světe div se, žiju! Jediné čemu se nevyhnu je
ocet a olej v PET, ale i to bývalo ve skle a octové byly kdysi totožné s
vinnými o obsahu 1 litr. Olejové vratné nebyly, ale mohly by být střepem pro další recyklaci. Osobně se mi nelíbí ani stovky druhů nevratných
láhví od vína a alkoholických nápojů. U piva bych se přimlouval k méně typům láhví, než je jich dosud. Ono hledat obchod, kde vám vykoupí
vratnou láhev od regionální značky mimo ten region končí jejím vhozením
do barevných skleněných střepů. Nevadil by mi ani návrat k mléku a nebo
jiných mléčných výrobkům do skla, protože těch jednorázových obalů je
opravdu stále více a více. Prý to údajně vyžaduje zákazník, ale pravda je jinde. Žádá to obchod, kterému odpadá výkup a skladování vratných obalů. Přitom i to může být součástí ceny stejně, jako je nyní recyklační
poplatek za použití nevratných obalů. Nostalgicky vzpomínám na nákupy
před 40 léty, kdy jako obaly převažovalo sklo a papír, nebo voskovaný
papír, který končil jako podpal v kamnech. Popelnice bývala opravdu
pouze na popel a ten leckde končil na poli, či zahradě jako vylehčení
těžkých půd. Při stejném počtu obyvatel a jejich žaludků(nejíme více,
ale pouze více plýtváme) stačily malinké skládky a slovo recyklace
každý chápal pouze jako recyklovat sklo, papír a kovy, přičemž vždy
za vratnou částku. Sběrem papíru a kovů si vydělávaly děti i spolky
a nikdo nemusel řešit sběrné nádoby, svozy, třídění atd. Do sběrny
se vozil už papír vytříděný na různé druhy a neznečištěný, protože
by vám ho obsluha nevykoupila. Zavrhli jsme osvědčenou praxi a nyní
se potácíme od jednoho špatného systému k druhému rovněž nedokonalého.
Emil Bernardy
15.12.2024 11:49 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
15.12.2024 12:04 Reaguje na Břetislav MachačekNostalgicky,před 40ti roky.Skládky,"popeliště",nebyly tak perfektní jako dnes.Vzpomeňte si.Dodnes máme problémy s tím,co v té době končilo v lese,úvozech,řekách.Papír vzal čas,sporáky,ledničky a sklo jsou pod hlínou či listím,uklizeno není,stojí to peníze.
Považujme si dnešního odvozu odpadů,sběrných dvorů atd.
Břetislav Machaček
15.12.2024 12:59 Reaguje na Emil Bernardyněkdo v zásobě mléčnou "mrtvolu", ale je možné nahradit
plastové obaly čerstvých výrobků vratným sklem. Nikdo ani
netušíme kolik mikroplastů konzumujeme s mlékem, jogurty
atd. prodávanými UŽ POUZE V PLASTECH (i ten Tetrapak je zevnitř potažen plastovou fólií). Plastem je potažen i
balící papír tvářící se navenek ekologicky. Poblázněnost
hygienou danou samoobslužným prodejem jde ad absurdum
i k balení ovoce a zeleniny, kterou stejně doma každý
znovu omyje a nebo dokonce oloupe. Mnoho plastových
obalů je doslova zbytečných, ale slouží jako reklama.
Před revolucí přijela nadšeně sousedka od dcery z USA
a rozplývala se nad nádherně baleným vším, co se u nás
v té době prodávalo v obyčejném papírovém pytlíku a
nebo v obyčejném balícím papíře. Netrvalo dlouho a
došlo to i sem, i s tím zbytečným balením kdejakého
zboží. Vezměte si dnes jakýkoliv nákup po internetu,
který zatěžuje svými obaly likvidaci odpadů. K mé
bohaté sousedce zaváží jedná firma i potraviny a to
denně čerstvé. Denně mimo obalů přibylo 2 a více
papírových tašek s emblémem pečiva na jedno použití.
Téměř denně dvě tašky a to je když slevím 500 tašek
ročně a já chodím se dvěma plátěnými taškami nakupovat
už 5 let! O to tu jde, že jakákoliv recyklace pouze
omlouvá ten konzum a plýtvání. Máte pravdu, že vždy
se našli lidé, kteří nepotřebovali padesát korun za
šrot ze starého sporáku a hodili ho do lesa, ale dnes
je tomu stejně u zahazování vratných láhví a vždy tak
tomu bude. Prostě někteří si mohou dovolit vyhodit
nějaké hodnoty a ty by měly být směnitelné za peníze
i pro ty, kteří je zvednou a odnesou odevzdat. Pokud
ale od nich nikdo nevykoupí zbohatlíkem schválně
pomačkanou a nebo neúplnou láhev(bez víčka), tak i to
je j ničemu. Pro takové případy má být i ruční výkup,
kdy výkupce posoudí, zda si vracející zaslouží vrátit
zálohu. Dnes chodím přírodou a sbírám zdarma odpadky,
ale dostat za ně alespoň pivo, by potěšilo nejen mne.
Dnes ty PETky zahazují i žebráci a bezdomovci a možná
by je v nouzi o alkohol i sbírali. A to nehovořím o
sportující mládeži, která okolí sportoviště vyzdobuje
PET a plechovkami od energo nápojů. Možná by je vraceli
a nebo někdo jiný za ně.
Petr
15.12.2024 13:38 Reaguje na Břetislav MachačekKvůli množství. Dříve bylo všeho jen nezbytně nutné množství, pár kusů jednoho druhu. To jde dát do papíru a skla. Dnes jsou zboží stovky a tisíce druhů ve stovkách variant. To už do papíru a síťovky nedáte. A zrušit to taky nejde, společnost je na tom ekonomicky závislá. Řešení to bohužel nemá.
V podstatě se dá říct, že plastové obaly a odpady jsou motorem naší civilizace. Bez toho by nastal kolaps.
Jarka O.
15.12.2024 15:09 Reaguje na Břetislav MachačekNapř.v SRN jsou na všech parkovištích i v NP odpadkové koše. Obce pořádají jarní atp. úklidy, čistota tam není proto, že by lidi neodhazovali kolem sebe odpadky.
Když jste zmínil energy drinky, pokud chce někdo něco zakazovat, tak na 1.místě klidně je, to by neškodilo.
Břetislav Machaček
15.12.2024 17:16 Reaguje na Jarka O.cesta k odstranění odpadků z přírody a nikoliv ta,
kdy jedni smetí odhazují a druzí ho uklízejí. Ono
to totiž svádí k tomu, že to někdo uklidí a že
to tam nebude věčná památka na mé čuněčí chování.
Být ty odpadky s podpisem, tak jich asi tolik ani
nebude. Takže vychovávat, vychovávat a nenechat
výchovu pouze těm, co to za jiné uklízejí. Je zde
prostor pro vzory mládeže ke kterým vzhlížejí, ale to je spíš opačné, když koncerty provází haldy
smetí. Nezapomenu na Porty v Plzni před revolucí,
když na závěr zazněla z pódia výzva k úklidu areálu a úklidová firma odvezla pouze odpadkové
koše, protože jsme vysbírali i nedopalky z akcí
předchozích. Byli jsme hrdi na to, že po nás
nezůstal nepořádek a nikdo nenamítal, že už
vstupným zaplatil i úklid. Jsem zvědav, zda
by dnes takovou výzvu učinila nějaká celebrita
a zda by k tomu přesvědčila konzumní diváky.
Jarka O.
16.12.2024 22:58 Reaguje na Břetislav MachačekJak píšete, aditiva jako parfémy v mýdlech nebo bromovaná zhášedla v plastech nejsou nevinná, nebo monomery - stavební prvky plastů.
Emil Bernardy
16.12.2024 07:44 Reaguje na Jarka O.ale občas jedu na sever do Ústí n.L. a tam snad nemají odpadové koše.....,
Jarka O.
16.12.2024 23:00 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
16.12.2024 07:42 Reaguje na Břetislav MachačekVy a já si nedovedeme představit,že bychom pohodili v přírodě,nebo na ulici odpad.
Ale jsou i jiní.Věřím tomu,že je jich hodně málo,ale ... ten svinčík po nich je hodně nápadný.
A na mikroptasty nevěřte.No,tak jsou a nikomu nevadí.Plísně,roztoči...
PETky.Já do použitých chodím pro mléko do kravína.Potom jsou jistě nevratné.
Břetislav Machaček
16.12.2024 11:48 Reaguje na Emil Bernardymikroplasty tu jsou pouze 50 let a to je sakra málo, aby se na ně lidský organismus adaptoval. Ono tu ani moc nejde o samotný plast, ale o příměsi jako zhášedla a jiné sajrajty. Soused
koupil levný fóliovník se zelenou kašírovanou
plachtou a i když ji na zimu dal domů do tepla,
tak další rok ji slunce spálilo tak, že zbyla
ta pevná vlákna a vypadly ty čtverečky folie.
Má celou zahradu zaprasenou plasty a to se je
snažil vysavačem odstranit. Vlhkostí se ale
přilepily na hlínu a ani vysavač si s nimi už
neporadil. Kilometr ode mne recyklují PETky na
granulát a okolí je plné podivného bílého
prachu, který určitě není přírodní, ale je to
prach z drcených plastů. Obávám se, že PRAVDA
o vlivu plastů na zdraví se tají, protože už
nikdo ani neví, čím je nahradit a byl by to
neřešitelný problém i ty stávající zlikvidovat.
Sousedovi vnuci na jeho zahradě po sobě stříleli
z pistolek plastovými kuličkami, které následně
sezobávaly jeho slepice. Pomocí kamínků je pak
rozemlely ve svém zažívacím ústrojí a kde ten
plast skončil? Pouze v trusu a nebo taky ve vejcích? Totéž se děje s polystyrénem, který
slepice s oblibou zobají. Není nakonec to vejce
z drůbežárny lepší, než od slepic ze zahrady?
Emil Bernardy
16.12.2024 12:24 Reaguje na Břetislav MachačekLukas B.
16.12.2024 13:59 Reaguje na Břetislav MachačekLukas B.
16.12.2024 14:40 Reaguje na Lukas B.Břetislav Machaček
16.12.2024 17:05 Reaguje na Lukas B.jemný písek od dětství. Je to o
míře vědomosti o rizicích, která podstupuji.
Každý je strůjcem ochrany svého zdraví, pokud o riziku ví a něco jiného je, když to někdo ví a
ohroženým to zatají. Je to vědomé ničení zdraví nic netušících lidí, což je ten nejhorší zločin. Mám
obavu, že se to ví a tají stejně,
jako už tomu bylo mnohokrát v
minulosti. Ono koupit se dá i to
zatajení.