Mikuláš Peksa a Zuzana Klusová: Spravedlivá transformace je yetti. Jenže ji nutně potřebujeme
Nejdřív si pojďme říct základní čísla. Největší roli hraje těžba uhlí v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Kromě energetické a průmyslové infrastruktury se tam uhlí i těží, především v sokolovské a mostecké pánvi a v ostravsko-karvinském regionu. Na těžbu uhlí je u nás navázaných asi 28 tisíc pracovních míst (data jsou z roku 2015, dnes už to asi bude trochu méně), nepřekvapivě se nacházejí právě v těch zmíněných regionech.
Uhelné kraje mají zároveň už teď hromadu svých vlastních problémů. Evergreenem je vyšší nezaměstnanost nebo vysoký podíl exekucí, na Ústecku a Karlovarsku jsou zřejmě nejhorší školy a nejnižší HDP na obyvatele v celé republice. Analytici se neshodnou, jestli za to může víc „sudetská“ minulost, nedostupná a neexistující infrastruktura nebo právě uhelný charakter místní ekonomiky. Osobně ale souhlasím se sociologem Danielem Prokopem, který říká, že bychom se neměli vymlouvat na osmdesát let staré události a místo toho dělat rozumnou politiku rozvoje regionů (ostatně situace se v těchto strukturálně znevýhodněných regionech ještě nedávno spíš dál zhoršovala, to už se opravdu na sudetské vysídlování nedá svádět).
Budoucnost za nás nikdo nevymyslí, inspirace ale jsou
K tomu by tedy mělo přispět oněch zmíněných 41 miliard korun, do jejichž rozdělení promlouvala současná i minulá vláda, stejně jako samotné znevýhodněné kraje. Je to první skutečně velká finanční injekce určená na něco, čemu se v evropském kontextu říká „spravedlivá transformace“. Problém je, že význam tohohle pojmu se nedá nadiktovat shora. V Česku tomu musíme konkrétní obsah dát sami, můžeme se ale u toho inspirovat v regionech, které si podobnou zkušenost udělaly v ne tak dávné době.V osmdesátých letech klesala v důsledku ropného šoku poptávka po uhlí a v regionech s vysokým podílem těžby rostla nezaměstnanost. Dotklo se to třeba německého Porůří a Sárska, do té doby výrazně spojených s těžbou a využitím uhlí. Spolková vláda, stejně jako vlády jednotlivých spolkových zemí, prakticky dvacet let investovaly do transformační politiky, jejíž výsledkem byl třeba přesun pracovních míst z výroby do sektoru služeb, rozvoj malého a středního podnikání nebo lepší mobilita lidí díky snazší dopravní dostupnosti. Díky tomu postupně bývalé uhelné regiony změnily svou image a začaly se stávat atraktivní pro firmy i domácnosti.
Známý je i příklad finského Tampere, kde pro změnu sehrálo roli aktivní vedení města. Oproti Německu tu víc vsadili na digitalizaci a spolupráci s velkými technologickými firmami. Bavíme se sice o řádově menší lokalitě, ale proč by si z toho nemohla vzít příklad třeba Ostrava nebo Ústí nad Labem? A podobných transformačních příběhů ve větších či menších regionech jsou zmapované desítky. Opravdu nás nečeká nic, co by už nezvládli jiní před námi.
Neplatit potěmkinády, radši si říct o víc času
Výše citované studie, které se věnují transformačním zkušenostem v Evropě, obvykle vyzdvihují to, že je vždycky nutné hledat řešení na míru dané lokalitě, že se úspěšná transformace nedá nadiktovat shora a naopak je nutné co nejvíc zapojovat obce, krajské agentury, domácnosti i podniky přímo z daného regionu. Někde hrála větší roli kompetentní samospráva, jinde byly tahounem různé smíšené iniciativy. Nikde jsem ale nenašel příběh, ve kterém by ekonomickou a sociální proměnu v souvislosti s útlumem uhlí zařídil centrálně stát (nebo dokonce Evropská unie). To je první poučení, bez dialogu s lidmi z regionu to nepůjde.Co stát obvykle zařizuje, to jsou finance. A to je kámen úrazu, protože by tím pádem měl ohlídat, aby se z transformace nestala černá díra na peníze. Zmíněná zkušenost z Porůří a Sárska s odstupem let ukázala, že kdyby se tam nedotovaly ztrátové uhelné doly a související provozy v osmdesátých letech, vyšla by celá transformace regionů zřejmě o dost levněji. Něco podobného ostatně říká i tenhle aktuální report: když začneme změny řešit doopravdy a včas, ušetří to peníze v porovnání s potěmkinádami a la chytrá horákyně.
Takže druhé ponaučení může být třeba v tom, že máme rychle opustit představu, že „je hlavně potřeba dočerpat evropské dotace“. Ne, když nasměrujeme evropské peníze do nesmyslných projektů, budou nám pak chybět na skutečně potřebné aktivity a špatně investované peníze můžou i vysloveně škodit. Otevřeně říkám, že kontrola smysluplného vynakládání evropských dotací je systémový problém (zdaleka ne jenom v Česku), na který v Evropském parlamentu opakovaně upozorňuju a snažím se prosadit zlepšení, třeba už jen v tom, abychom měli všechny projekty v jednotné evidenci.
Třetí a závěrečné ponaučení říká, že skutečně spravedlivá transformace se nestane přes noc a potřebuje čas. V tom vnímám největší limit stávající evropské podpory, která předpokládá, že budeme mít kolem roku 2027 hotovo. Když se ale podíváme k sousedům, vidíme, že úspěšné příklady „rebrandovaných“ regionů jsou spíš výsledkem desítek let soustavné občanské, politické a podnikatelské práce. Na evropské úrovni se brzo budeme bavit o perspektivě klimatických cílů do roku 2040 a já nevidím jediný důvod, proč bychom ke stejnému horizontu neměli vztahovat i podporu transformujících se regionů. Snížilo by to tlak na „rychlé dočerpání“ fondů, které pak zvyšuje riziko, že se peníze přesunou na účet firem s nejšikovnějšími dotačními poradci – a pak už je v regionu nikdy nikdo neuvidí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (67)
Miroslav Vinkler
7.2.2024 07:27Může to někdo přeložit do češtiny?
Pavel Hanzl
7.2.2024 09:16 Reaguje na Miroslav VinklerJá ten článek pochopil tak, že se to má dělat porozumu a velmi šetřit penězi - dotacemi, které to spíš zhorší, než vylepší.
Pavel Hanzl
7.2.2024 09:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.2.2024 12:25 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Řezáč
8.2.2024 08:43 Reaguje na Miroslav VinklerHonza Honza
7.2.2024 09:03Jak by měla probíhat efektivní transformace? (uhelné el. jsou již pasé)
Především stát by měl mít ujasněnou koncepci (mezi polit. stranami všeobecně uznávanou). Vývoj lze špatně odhadnout - viz německá koncepce založená na ruském plynu, ale bez jednozn. koncepce to nejde.
1. základ jsou JE+modulární reaktory. Nestavěl bych 4 bloky, protože nikdo neví, co za 20 let bude, ale určitě 2 bloky. K tomu modulární reaktory.
2. jako doplněk musí zůstat plynové elektrárny, dorovnávající výkyvy.
3. OZE jen jako 3. doplněk, zatím bez extrémní podpory, pokud nebude efekt. úložiště. OZE se bude prosazovat samo, netřeba na to věnovat miliardy. Tam kde se výroba el. z OZE bude setkávat se spotřebou, bude OZE chtít každý. Je nesmysl nyní dávat miliardy a pak zakázat další připojování, kvůli přetížení sítě, když nikdo neví, co s přebytky.
Místo OZE podpory v platbě za elektřinu by měla být podpora JE.
Bez soběstačnosti v elektřině se stát obejde - viz země závislé na dovozu. Ale bez transformace přírody na oteplení a sucho se stát neobejde. Transformovat přírodu celosvětově je tedy základní ekologický program, bez něhož nepomůžou žádné JE, OZE apod. Bez JE přežijeme, ale bez zachycování vody, kdy vyschnou studny a řeky budou téct jen v zimě, přijde kolaps přírody a s ní i celého hospodářství.
Pavel Hanzl
7.2.2024 09:25 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
7.2.2024 16:07 Reaguje na Pavel Hanzl- šetřit s dotacemi- ne za blbosti: ne podpora FW na léto a na ohřev bazénu, ale na rozumné efektivní věci : JE, modulární reaktory, výzkum a hledání úložiště (jedině mechanické, žádná chemická baterie teravathodiny nezvládne!), podpora přírody, smíšené lesy a zachycování vody!
Radek Čuda
7.2.2024 16:24 Reaguje na Honza Honza1) plynové z pohledu celkových emisí zase taková výhra nejsou, navíc do stavby nových za současného stavu nikdo nepůjde, bo se každý bojí, že se utáhnout šrouby a bude v řiti.
2) přechodem na plyn se ale uvolní poměrně velký počet lidí, které ten sektor zaměstnává (včetně návazných oborů). A o to článek je ... co tam ti lidé budou dělat.
Samotná náhrada produkce těch elektráren není úplně easy, ale dala by se. Co ale s těmi regiony, které už dnes patří k těm nejhorším, to je problém výrazně složitější a nic z toho, co píšete jej neřeší (max jej trochu mírní).
Pavel Hanzl
7.2.2024 17:28 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
8.2.2024 11:50 Reaguje na Pavel HanzlZa druhé to musí někdo zaplatit, a pokud napíšete že stát, tak si prohlížejte fotky z vašeho budovatelského úsilí v Sojuzu a vzpomínejte, ale jinak s tím jděte někam.
A soukromí investoři se do toho nehrnou rozhodně v té míře, aby to ty regiony z pohledu pracovního trhu nějak vytrhlo.
Pavel Hanzl
9.2.2024 17:46 Reaguje na Radek ČudaFVE je celosvětově nejrychleji se rozvíjící segment energetiky a je škoda panaely pokrývat zemědělaskou půdu nebo vůbec krajinu, když máte vytěžený důl.
Rekultivace je hezká věc, ale stojí giga peněz, kdežto fve peníze přináší.
Samozřejmě by to financoval soukromý sektor, ale peníze z POZE i ze soc. programů by to mohly výrazně zlevnit. A práce tam bude něurékom, rozhodně více, než kolik pracovalo v dole i v elektrárně. Jde jen o politickou vůli a na tom to ale končí.
Radek Čuda
12.2.2024 11:41 Reaguje na Pavel HanzlPokud jde o budování OZE v danýhc lokalitách, nejde o to zda ano či ne, ale o míru ... bo jinak to bude z pohledu krajiny skoro z bláta do louže.
Honza Honza
7.2.2024 20:11 Reaguje na Radek ČudaPokutu mohu třeba dát i na termojadernou fúzi aby už konečně, proboha, fungovala! Pomůže to?
A rozvoj regionu? Musíte hledat nějakou jinou smyslplnou činnost, nebo přesunout lidi jinam atd. Budovat tam něco, co ještě nefunguje (viz opět p. Hanzl) asi nedává smysl!
Pavel Hanzl
7.2.2024 20:24 Reaguje na Honza HonzaRadek Čuda
8.2.2024 11:52 Reaguje na Honza HonzaPrávě s tím hledáním jiné činnosti, která ty lidi slušně uživí je ten problém, bo to se moc nedaří doteď ... ty regiony fakt nejsou žádnou výkladní skříní a ví se o tom léta a taky se to léta zkouší řešit ... a furt nic moc.
Pavel Hanzl
8.2.2024 22:25 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
9.2.2024 14:33 Reaguje na Pavel HanzlA abyste se o víkendu nenudil, a bo je taky lepší, když si čtete, než když píšete, tak něco do začátku ...
https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/regionalni-rozvoj/regionalni-politika/koncepce-a-strategie/strategie-regionalniho-rozvoje-cr-2014-2020-(1)
https://www.eurodesk.cz/granty/fondy-a-programy-eu
https://www.dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr
Pavel Hanzl
9.2.2024 17:53 Reaguje na Radek ČudaProto se mi líbí program, který by tam enerrgetiku zachoval. Systém dvě mouchy jednou ranou, dnes spíš win win.
Radek Čuda
12.2.2024 11:44 Reaguje na Pavel HanzlA k tomu dodáte nějaké hypotetické a zcela obecné řešení.
To jste tomu fuck pomohl.
Pavel Hanzl
7.2.2024 09:22A ta má největší šanci vyhrát příští volby, takže je rozumné jednání jen iluzorní přání.
Jiří Svoboda
7.2.2024 10:01 Reaguje na Pavel HanzlMám ale obavu, že článek těm málo špatným řešením nijak nepřispěl - takové kulaté řeči.
Rozhodně si cením skepse autorů ukazující, jak to s dotacemi běžně chodí. Takže je otázka, zda jsou dotace jako takové smysluplný nástroj a neměl-li by se něčím nahradit.
Pavel Hanzl
7.2.2024 12:28 Reaguje na Jiří SvobodaRadek Čuda
7.2.2024 16:06 Reaguje na Pavel HanzlCož je fajn jako inspirace, že to jde, ale jak to udělat nám to moc neřekne ... max tak na co si dát bacha.
Pavel Hanzl
7.2.2024 17:37 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
8.2.2024 11:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.2.2024 13:12 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
8.2.2024 15:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.2.2024 15:24 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
9.2.2024 14:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Jeřábek
7.2.2024 16:02Kdybyste byli ve Vládě a dostali nabídku zahraniční společnosti, že by u nás postavila obrovskou fabriku, kde se zaměstnají tisíce lidí - zasazovali byste se o takovou výstavbu nedaleko krajského města, kde je již teď nedostatek pracovníků, a navíc byste ničili letiště, atd. A nebo byste usilovali o výstavbu v lokalitě, kde velká nezaměstnanost, v krajině hodně ploch v podobě výsypek dolů a navíc, v takovém regionu brzy proběhne útlum hornictví.
Pavel Hanzl
7.2.2024 17:38 Reaguje na Pavel JeřábekRadek Čuda
7.2.2024 16:18Bohužel ale v článku zcela chybí nějaký alespoň trochu konkrétní nástin toho, jaké by ty změny měly být. Což je docela vada.
Další věc, kterou je potřeba si uvědomit, že zejména na Ostravsku už ta změna nějaký ten pátek probíhá a jak se mnohé podařilo, tak toho furt ještě hodně drhne (a kdo může, zdrhne do Prahy.-))). A aby nám to nebylo až tak líto, tak v tom nejsme vůbec sami, ona ta transformace bývalého DDR těm Němcům taky nejde zdaleka tak, si malovali a doufali a když se podíváme za oceán, tak tam to v řadě lokalit taky fest skřípe.
Teď samozřejmě Hanzl dostane psotník, ale realita je ta, že grýndýl je zkrátka nápad primárně Západní Evropy a podle toho je i nastaven. Nastaven tedy tak, aby to tamní ekonomika/společnost jakž takž dala ... a i tohle v poslední době drhne. Jenže valná část střední a východní Evropy, která je na tom podstatně hůře, tohle tempo nedává a nutně dochází ... a bude docházet čím dál víc ... k problémům ekonomickým a v návaznosti na to samozřejmě i sociálním.
Pavel Hanzl
7.2.2024 18:25 Reaguje na Radek ČudaJiří Svoboda
7.2.2024 19:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.2.2024 20:15 Reaguje na Jiří SvobodaTaky z té doby jsou Ropáci, které tak rád používám.
Pavel Hanzl
7.2.2024 20:17 Reaguje na Jiří SvobodaSlavomil Vinkler
8.2.2024 08:19 Reaguje na Pavel HanzlJá pevně věřím zejména na dvě ověřené věty: Cosinovou a rabínovou: Hin sa hukáže... že vše je jinak.
Pavel Hanzl
8.2.2024 12:57 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
8.2.2024 11:17 Reaguje na Pavel HanzlRadek Čuda
8.2.2024 12:04 Reaguje na Jiří SvobodaKdy už jsme tohle zažili ... teda vy možná přímo ne:-).
Pavel Hanzl
8.2.2024 12:59 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
8.2.2024 15:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.2.2024 15:25 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
9.2.2024 14:38 Reaguje na Pavel HanzlProstě taková aktualizovaná varianta legendárního ... Sověty + elektrifikace = komunismus. :-)))
A je fajn, že jste se nakonec odkopal a uznal, že vám to vůbec nevadí. Inu, co jste se v mládí u soudruhů v Sovětském svazu naučil ... ;-)
Pavel Hanzl
9.2.2024 17:56 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
12.2.2024 11:48 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.2.2024 12:58 Reaguje na Jiří SvobodaHonza Honza
7.2.2024 20:20 Reaguje na Jiří Svobodaa aby požárům předešel, odstraní ze stavby vše hořlavé!
Jiří Svoboda
8.2.2024 11:24 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
8.2.2024 11:21 Reaguje na Honza HonzaRadek Čuda
8.2.2024 12:01 Reaguje na Pavel HanzlA že se to leckde v posledních letech zhoršuje jednak souvisí s tím, že značná část ekonomiky je tady ovládána společnostmi právě ze ZE, které v případě problémů samozřejmě preferují co je "doma", jednak právě s tím, že grýndýl relativně víc zatěžuje ty slabší ekonomiky.
Plus u nás hraje velkou roli provázanost s Německem, která byla léta motorem našeho rozvoje a růstu a kterému se v posledních letech daří fest blbě a nám holt s ním.
Grýndýl nutně vede k deindustrializaci Evropy, což si my a Něměcko fest odsereme.
Pavel Hanzl
8.2.2024 13:08 Reaguje na Radek ČudaMy jsme prakticky ve stejném postavení k Německu jako Rakousko a žádná trága to tam není.
Radek Čuda
8.2.2024 15:27 Reaguje na Pavel HanzlTak to tedy nejsme, Rakousko je ve všech směrech úplně jiná pohádka.
Pavel Hanzl
9.2.2024 17:58 Reaguje na Radek ČudaPavel Hanzl
9.2.2024 21:30 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
12.2.2024 11:50 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.2.2024 20:33Má to jednu zásadní vadu. Není politická vůle, bo destruktivní opozice zrovna tady těží nejvíc voličů.
Pavel Hanzl
8.2.2024 12:55 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
8.2.2024 15:36 Reaguje na Pavel HanzlA kdo to dělá u nás? Ještě bych vám jakž takž uznal OKD, ale to je tak všechno (a i tam se to možná nakonec zaplatí).
Pavel Hanzl
9.2.2024 15:24 Reaguje na Radek ČudaNěmecko má dnes 308g CO2, 71% nízkých emisí 68% OZE
Česko 494g 54% 17%
Polsko 760g 33% 31%
https://app.electricitymap.org/zone/DE
Radek Čuda
9.2.2024 16:16 Reaguje na Pavel HanzlAle zase nutno uznat, že je s váma občas i prdel:-).
BTW ... teď, tedy fakt TEĎ, což je 16:13 jim to ukazuje už 330 a bude to dnes asi už jen víc a víc, bo ... "Sluníčko zachází za hory, pasáčci pečou brambory."