Mikuláš Peksa a Zuzana Klusová: Spravedlivá transformace je yetti. Jenže ji nutně potřebujeme
7.2.2024
Nová huť v Ostravě.
Foto | Petr Štefek / Wikimedia Commons
Nejdřív si pojďme říct základní čísla. Největší roli hraje těžba uhlí v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Kromě energetické a průmyslové infrastruktury se tam uhlí i těží, především v sokolovské a mostecké pánvi a v ostravsko-karvinském regionu. Na těžbu uhlí je u nás navázaných asi 28 tisíc pracovních míst (data jsou z roku 2015, dnes už to asi bude trochu méně), nepřekvapivě se nacházejí právě v těch zmíněných regionech.
Uhelné kraje mají zároveň už teď hromadu svých vlastních problémů. Evergreenem je vyšší nezaměstnanost nebo vysoký podíl exekucí, na Ústecku a Karlovarsku jsou zřejmě nejhorší školy a nejnižší HDP na obyvatele v celé republice. Analytici se neshodnou, jestli za to může víc „sudetská“ minulost, nedostupná a neexistující infrastruktura nebo právě uhelný charakter místní ekonomiky. Osobně ale souhlasím se sociologem Danielem Prokopem, který říká, že bychom se neměli vymlouvat na osmdesát let staré události a místo toho dělat rozumnou politiku rozvoje regionů (ostatně situace se v těchto strukturálně znevýhodněných regionech ještě nedávno spíš dál zhoršovala, to už se opravdu na sudetské vysídlování nedá svádět).
Budoucnost za nás nikdo nevymyslí, inspirace ale jsou
K tomu by tedy mělo přispět oněch zmíněných 41 miliard korun, do jejichž rozdělení promlouvala současná i minulá vláda, stejně jako samotné znevýhodněné kraje. Je to první skutečně velká finanční injekce určená na něco, čemu se v evropském kontextu říká „spravedlivá transformace“. Problém je, že význam tohohle pojmu se nedá nadiktovat shora. V Česku tomu musíme konkrétní obsah dát sami, můžeme se ale u toho inspirovat v regionech, které si podobnou zkušenost udělaly v ne tak dávné době.V osmdesátých letech klesala v důsledku ropného šoku poptávka po uhlí a v regionech s vysokým podílem těžby rostla nezaměstnanost. Dotklo se to třeba německého Porůří a Sárska, do té doby výrazně spojených s těžbou a využitím uhlí. Spolková vláda, stejně jako vlády jednotlivých spolkových zemí, prakticky dvacet let investovaly do transformační politiky, jejíž výsledkem byl třeba přesun pracovních míst z výroby do sektoru služeb, rozvoj malého a středního podnikání nebo lepší mobilita lidí díky snazší dopravní dostupnosti. Díky tomu postupně bývalé uhelné regiony změnily svou image a začaly se stávat atraktivní pro firmy i domácnosti.
Známý je i příklad finského Tampere, kde pro změnu sehrálo roli aktivní vedení města. Oproti Německu tu víc vsadili na digitalizaci a spolupráci s velkými technologickými firmami. Bavíme se sice o řádově menší lokalitě, ale proč by si z toho nemohla vzít příklad třeba Ostrava nebo Ústí nad Labem? A podobných transformačních příběhů ve větších či menších regionech jsou zmapované desítky. Opravdu nás nečeká nic, co by už nezvládli jiní před námi.
Neplatit potěmkinády, radši si říct o víc času
Výše citované studie, které se věnují transformačním zkušenostem v Evropě, obvykle vyzdvihují to, že je vždycky nutné hledat řešení na míru dané lokalitě, že se úspěšná transformace nedá nadiktovat shora a naopak je nutné co nejvíc zapojovat obce, krajské agentury, domácnosti i podniky přímo z daného regionu. Někde hrála větší roli kompetentní samospráva, jinde byly tahounem různé smíšené iniciativy. Nikde jsem ale nenašel příběh, ve kterém by ekonomickou a sociální proměnu v souvislosti s útlumem uhlí zařídil centrálně stát (nebo dokonce Evropská unie). To je první poučení, bez dialogu s lidmi z regionu to nepůjde.Co stát obvykle zařizuje, to jsou finance. A to je kámen úrazu, protože by tím pádem měl ohlídat, aby se z transformace nestala černá díra na peníze. Zmíněná zkušenost z Porůří a Sárska s odstupem let ukázala, že kdyby se tam nedotovaly ztrátové uhelné doly a související provozy v osmdesátých letech, vyšla by celá transformace regionů zřejmě o dost levněji. Něco podobného ostatně říká i tenhle aktuální report: když začneme změny řešit doopravdy a včas, ušetří to peníze v porovnání s potěmkinádami a la chytrá horákyně.
Takže druhé ponaučení může být třeba v tom, že máme rychle opustit představu, že „je hlavně potřeba dočerpat evropské dotace“. Ne, když nasměrujeme evropské peníze do nesmyslných projektů, budou nám pak chybět na skutečně potřebné aktivity a špatně investované peníze můžou i vysloveně škodit. Otevřeně říkám, že kontrola smysluplného vynakládání evropských dotací je systémový problém (zdaleka ne jenom v Česku), na který v Evropském parlamentu opakovaně upozorňuju a snažím se prosadit zlepšení, třeba už jen v tom, abychom měli všechny projekty v jednotné evidenci.
Třetí a závěrečné ponaučení říká, že skutečně spravedlivá transformace se nestane přes noc a potřebuje čas. V tom vnímám největší limit stávající evropské podpory, která předpokládá, že budeme mít kolem roku 2027 hotovo. Když se ale podíváme k sousedům, vidíme, že úspěšné příklady „rebrandovaných“ regionů jsou spíš výsledkem desítek let soustavné občanské, politické a podnikatelské práce. Na evropské úrovni se brzo budeme bavit o perspektivě klimatických cílů do roku 2040 a já nevidím jediný důvod, proč bychom ke stejnému horizontu neměli vztahovat i podporu transformujících se regionů. Snížilo by to tlak na „rychlé dočerpání“ fondů, které pak zvyšuje riziko, že se peníze přesunou na účet firem s nejšikovnějšími dotačními poradci – a pak už je v regionu nikdy nikdo neuvidí.
reklama
Mikuláš Peksa a Zuzana Klusová
Mikuláš Peksa je europoslanec a předseda Evropské pirátské strany, Zuzana Klusová je zastupitelkou Moravskoslezského kraje.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Copernicus: V roce 2024 byla v Severní i Jižní Americe zaznamenána mimořádná aktivita požárů
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli 
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí dataOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
Miroslav Vinkler
7.2.2024 07:27Mám se za normálního člověka, ovšem skutečně nevím , co nám básníci chtěli říci.
Může to někdo přeložit do češtiny?
Odpovědět
Může to někdo přeložit do češtiny?
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 09:16 Reaguje na Miroslav VinklerMám na jazyku (spíš v prstech) zase úžasnou invektivu (spíš ironii), ale odpoustím si ji, nechci prudit.
Já ten článek pochopil tak, že se to má dělat porozumu a velmi šetřit penězi - dotacemi, které to spíš zhorší, než vylepší.
Odpovědět
Já ten článek pochopil tak, že se to má dělat porozumu a velmi šetřit penězi - dotacemi, které to spíš zhorší, než vylepší.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 09:23 Reaguje na Pavel HanzlA hlavně se poučit ze zahraničí, kde to už dávno zvládli.
Odpovědět
JS
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 12:25 Reaguje na Jaroslav StudničkaPřečtěte si ten článek a zkuste pochopit, co tam píšou.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
8.2.2024 08:43 Reaguje na Miroslav Vinklerže se máme honit na Yettim, kterého nikdo nikdy neviděl. Pak je otázka, jestli máme dost kapacit v blázinci.
Odpovědět
HH
Honza Honza
7.2.2024 09:03článek je výborný podnět k zamyšlení.
Jak by měla probíhat efektivní transformace? (uhelné el. jsou již pasé)
Především stát by měl mít ujasněnou koncepci (mezi polit. stranami všeobecně uznávanou). Vývoj lze špatně odhadnout - viz německá koncepce založená na ruském plynu, ale bez jednozn. koncepce to nejde.
1. základ jsou JE+modulární reaktory. Nestavěl bych 4 bloky, protože nikdo neví, co za 20 let bude, ale určitě 2 bloky. K tomu modulární reaktory.
2. jako doplněk musí zůstat plynové elektrárny, dorovnávající výkyvy.
3. OZE jen jako 3. doplněk, zatím bez extrémní podpory, pokud nebude efekt. úložiště. OZE se bude prosazovat samo, netřeba na to věnovat miliardy. Tam kde se výroba el. z OZE bude setkávat se spotřebou, bude OZE chtít každý. Je nesmysl nyní dávat miliardy a pak zakázat další připojování, kvůli přetížení sítě, když nikdo neví, co s přebytky.
Místo OZE podpory v platbě za elektřinu by měla být podpora JE.
Bez soběstačnosti v elektřině se stát obejde - viz země závislé na dovozu. Ale bez transformace přírody na oteplení a sucho se stát neobejde. Transformovat přírodu celosvětově je tedy základní ekologický program, bez něhož nepomůžou žádné JE, OZE apod. Bez JE přežijeme, ale bez zachycování vody, kdy vyschnou studny a řeky budou téct jen v zimě, přijde kolaps přírody a s ní i celého hospodářství.
Odpovědět
Jak by měla probíhat efektivní transformace? (uhelné el. jsou již pasé)
Především stát by měl mít ujasněnou koncepci (mezi polit. stranami všeobecně uznávanou). Vývoj lze špatně odhadnout - viz německá koncepce založená na ruském plynu, ale bez jednozn. koncepce to nejde.
1. základ jsou JE+modulární reaktory. Nestavěl bych 4 bloky, protože nikdo neví, co za 20 let bude, ale určitě 2 bloky. K tomu modulární reaktory.
2. jako doplněk musí zůstat plynové elektrárny, dorovnávající výkyvy.
3. OZE jen jako 3. doplněk, zatím bez extrémní podpory, pokud nebude efekt. úložiště. OZE se bude prosazovat samo, netřeba na to věnovat miliardy. Tam kde se výroba el. z OZE bude setkávat se spotřebou, bude OZE chtít každý. Je nesmysl nyní dávat miliardy a pak zakázat další připojování, kvůli přetížení sítě, když nikdo neví, co s přebytky.
Místo OZE podpory v platbě za elektřinu by měla být podpora JE.
Bez soběstačnosti v elektřině se stát obejde - viz země závislé na dovozu. Ale bez transformace přírody na oteplení a sucho se stát neobejde. Transformovat přírodu celosvětově je tedy základní ekologický program, bez něhož nepomůžou žádné JE, OZE apod. Bez JE přežijeme, ale bez zachycování vody, kdy vyschnou studny a řeky budou téct jen v zimě, přijde kolaps přírody a s ní i celého hospodářství.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 09:25 Reaguje na Honza HonzaAsi jste si spletl článek, na který reagujete, tento je o vyloučených lokalitách.
Odpovědět
HH
Honza Honza
7.2.2024 16:07 Reaguje na Pavel Hanzl- uhelné elektrárny přeměnit na plynové
- šetřit s dotacemi- ne za blbosti: ne podpora FW na léto a na ohřev bazénu, ale na rozumné efektivní věci : JE, modulární reaktory, výzkum a hledání úložiště (jedině mechanické, žádná chemická baterie teravathodiny nezvládne!), podpora přírody, smíšené lesy a zachycování vody!
Odpovědět
- šetřit s dotacemi- ne za blbosti: ne podpora FW na léto a na ohřev bazénu, ale na rozumné efektivní věci : JE, modulární reaktory, výzkum a hledání úložiště (jedině mechanické, žádná chemická baterie teravathodiny nezvládne!), podpora přírody, smíšené lesy a zachycování vody!
RČ
Radek Čuda
7.2.2024 16:24 Reaguje na Honza HonzaPár poznámek.
1) plynové z pohledu celkových emisí zase taková výhra nejsou, navíc do stavby nových za současného stavu nikdo nepůjde, bo se každý bojí, že se utáhnout šrouby a bude v řiti.
2) přechodem na plyn se ale uvolní poměrně velký počet lidí, které ten sektor zaměstnává (včetně návazných oborů). A o to článek je ... co tam ti lidé budou dělat.
Samotná náhrada produkce těch elektráren není úplně easy, ale dala by se. Co ale s těmi regiony, které už dnes patří k těm nejhorším, to je problém výrazně složitější a nic z toho, co píšete jej neřeší (max jej trochu mírní).
Odpovědět
1) plynové z pohledu celkových emisí zase taková výhra nejsou, navíc do stavby nových za současného stavu nikdo nepůjde, bo se každý bojí, že se utáhnout šrouby a bude v řiti.
2) přechodem na plyn se ale uvolní poměrně velký počet lidí, které ten sektor zaměstnává (včetně návazných oborů). A o to článek je ... co tam ti lidé budou dělat.
Samotná náhrada produkce těch elektráren není úplně easy, ale dala by se. Co ale s těmi regiony, které už dnes patří k těm nejhorším, to je problém výrazně složitější a nic z toho, co píšete jej neřeší (max jej trochu mírní).
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 17:28 Reaguje na Radek ČudaRegiony zničené uhelnou energetikou využít dále k výrobě elektřiny. Vytěžené lomy pokrýt fv panely, ve starých elektrárnách stavět vodíkové elektrolyzéry a kde je to výhodné, stavět větřáky, případně přečerpávačky. A na tom zaměstnáte snad úplně všechny.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
8.2.2024 11:50 Reaguje na Pavel HanzlTak za prvé, ta krajina potřebuje rekultivaci, ne dorazit nějakými přečerpávačkami, větrníky a hektary FVE.
Za druhé to musí někdo zaplatit, a pokud napíšete že stát, tak si prohlížejte fotky z vašeho budovatelského úsilí v Sojuzu a vzpomínejte, ale jinak s tím jděte někam.
A soukromí investoři se do toho nehrnou rozhodně v té míře, aby to ty regiony z pohledu pracovního trhu nějak vytrhlo.
Odpovědět
Za druhé to musí někdo zaplatit, a pokud napíšete že stát, tak si prohlížejte fotky z vašeho budovatelského úsilí v Sojuzu a vzpomínejte, ale jinak s tím jděte někam.
A soukromí investoři se do toho nehrnou rozhodně v té míře, aby to ty regiony z pohledu pracovního trhu nějak vytrhlo.
PH
Pavel Hanzl
9.2.2024 17:46 Reaguje na Radek ČudaNevím, jak chcete dorazit ho hloubky vybagrované území, leda byste je políval vyjetým olejem nebo ropou.
FVE je celosvětově nejrychleji se rozvíjící segment energetiky a je škoda panaely pokrývat zemědělaskou půdu nebo vůbec krajinu, když máte vytěžený důl.
Rekultivace je hezká věc, ale stojí giga peněz, kdežto fve peníze přináší.
Samozřejmě by to financoval soukromý sektor, ale peníze z POZE i ze soc. programů by to mohly výrazně zlevnit. A práce tam bude něurékom, rozhodně více, než kolik pracovalo v dole i v elektrárně. Jde jen o politickou vůli a na tom to ale končí.
Odpovědět
FVE je celosvětově nejrychleji se rozvíjící segment energetiky a je škoda panaely pokrývat zemědělaskou půdu nebo vůbec krajinu, když máte vytěžený důl.
Rekultivace je hezká věc, ale stojí giga peněz, kdežto fve peníze přináší.
Samozřejmě by to financoval soukromý sektor, ale peníze z POZE i ze soc. programů by to mohly výrazně zlevnit. A práce tam bude něurékom, rozhodně více, než kolik pracovalo v dole i v elektrárně. Jde jen o politickou vůli a na tom to ale končí.
RČ
Radek Čuda
12.2.2024 11:41 Reaguje na Pavel HanzlRekultivace samozřejmě stojí giga peněz, ale značnou část z nich platí zodpovědné subjekty ... těžařské firmy ... v průběhu těžby. To je ošetřeno platnou legislativou. Takže velmi obecně řečeno, na její zaplacení peníze jsou.
Pokud jde o budování OZE v danýhc lokalitách, nejde o to zda ano či ne, ale o míru ... bo jinak to bude z pohledu krajiny skoro z bláta do louže.
Odpovědět
Pokud jde o budování OZE v danýhc lokalitách, nejde o to zda ano či ne, ale o míru ... bo jinak to bude z pohledu krajiny skoro z bláta do louže.
HH
Honza Honza
7.2.2024 20:11 Reaguje na Radek Čudaprávě že plynové elektrárny jsou jedinou alternativou pokud nebude fungovat to, co píše p. Hanzl níže (kéž by to už fungovalo- bylo by po problému, ale ještě lepší je termojaderná fúze- bude?). To je jen zbožné přání ekologů, aby díky pokutám fungovalo něco, co zatím nefunguje!
Pokutu mohu třeba dát i na termojadernou fúzi aby už konečně, proboha, fungovala! Pomůže to?
A rozvoj regionu? Musíte hledat nějakou jinou smyslplnou činnost, nebo přesunout lidi jinam atd. Budovat tam něco, co ještě nefunguje (viz opět p. Hanzl) asi nedává smysl!
Odpovědět
Pokutu mohu třeba dát i na termojadernou fúzi aby už konečně, proboha, fungovala! Pomůže to?
A rozvoj regionu? Musíte hledat nějakou jinou smyslplnou činnost, nebo přesunout lidi jinam atd. Budovat tam něco, co ještě nefunguje (viz opět p. Hanzl) asi nedává smysl!
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 20:24 Reaguje na Honza HonzaNevím co mi zase nemá fungovat. Píšu, že tyhle regiony byly založeny na práci v energetice a proto je potřeba tam udržet práci v energetice. A ta se sice změnila, je čistší, méně prašná a hlučná, ale stále namáhavá a potřebuje kromě vyložených manuálů taky hafo vzdělaných techniků. A třeba elektrikářů tam pracovalo vždycky dost.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
8.2.2024 11:52 Reaguje na Honza HonzaJá nejsem proti těm plynovkám, to jste mne špatně pochopil. Jen píšu, že hlediska těch lidí tam je to náhrada pracovních míst jen pro poměrně malou část z nich.
Právě s tím hledáním jiné činnosti, která ty lidi slušně uživí je ten problém, bo to se moc nedaří doteď ... ty regiony fakt nejsou žádnou výkladní skříní a ví se o tom léta a taky se to léta zkouší řešit ... a furt nic moc.
Odpovědět
Právě s tím hledáním jiné činnosti, která ty lidi slušně uživí je ten problém, bo to se moc nedaří doteď ... ty regiony fakt nejsou žádnou výkladní skříní a ví se o tom léta a taky se to léta zkouší řešit ... a furt nic moc.
PH
Pavel Hanzl
8.2.2024 22:25 Reaguje na Radek ČudaA kdo to zkouší řešit a jak? Vykládejte přehánějte.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
9.2.2024 14:33 Reaguje na Pavel HanzlHanzl, pokud nevíte, že nejrůznějších koncepcí a dotačních programů buď přímo pro tyto tyhle regiony ... Ústecko, Karlovarsko ale i jiné ... nebo za podmínek, které právě těmto regionům umožňovaly těch programů využívat, už bylo (a stále samozřejmě je) za těch posledních cca 30 let celá řada, OPST není rozhodně prvním a ani jediným, tak vůbec nechápu, co v diskuzi pod tímto článkem motáte.
A abyste se o víkendu nenudil, a bo je taky lepší, když si čtete, než když píšete, tak něco do začátku ...
https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/regionalni-rozvoj/regionalni-politika/koncepce-a-strategie/strategie-regionalniho-rozvoje-cr-2014-2020-(1)
https://www.eurodesk.cz/granty/fondy-a-programy-eu
https://www.dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr
Odpovědět
A abyste se o víkendu nenudil, a bo je taky lepší, když si čtete, než když píšete, tak něco do začátku ...
https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/regionalni-rozvoj/regionalni-politika/koncepce-a-strategie/strategie-regionalniho-rozvoje-cr-2014-2020-(1)
https://www.eurodesk.cz/granty/fondy-a-programy-eu
https://www.dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr
PH
Pavel Hanzl
9.2.2024 17:53 Reaguje na Radek ČudaA taky mi napište, jak to celé dopadlo. Já vím, nijak. Programů máme něurékom a keců ještě víc a výsledek, který není postaven na ekonomice, fungovat nikdy nemůže.
Proto se mi líbí program, který by tam enerrgetiku zachoval. Systém dvě mouchy jednou ranou, dnes spíš win win.
Odpovědět
Proto se mi líbí program, který by tam enerrgetiku zachoval. Systém dvě mouchy jednou ranou, dnes spíš win win.
RČ
Radek Čuda
12.2.2024 11:44 Reaguje na Pavel HanzlVy jste fakt nemocný. Psal jsem, že to není nic nového a zkouší se to léta. Vy jste chtěl, abych doložil jak. Což jsem udělal. A vy mi pak napíšete to samé, co jsme psal, že ta stávající snaha k ničemu moc nevedla.
A k tomu dodáte nějaké hypotetické a zcela obecné řešení.
To jste tomu fuck pomohl.
Odpovědět
A k tomu dodáte nějaké hypotetické a zcela obecné řešení.
To jste tomu fuck pomohl.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 09:22Je to dobře vymyšlené, jenže to má zcela podstatnou chybu. Právě tyhle regiony jsou základnou naší dezolátní politické scény a ta skutečně nemá žádný zájem o nějakou změnu. Má zájem naslibovat modré z nebe, vyčlenit na to bambilión dotací klidně na dluh a pak to rozkrást.
A ta má největší šanci vyhrát příští volby, takže je rozumné jednání jen iluzorní přání.
Odpovědět
A ta má největší šanci vyhrát příští volby, takže je rozumné jednání jen iluzorní přání.
JS
Jiří Svoboda
7.2.2024 10:01 Reaguje na Pavel HanzlTady opravdu dobré řešení neexistuje, jsou jen více či méně špatná.
Mám ale obavu, že článek těm málo špatným řešením nijak nepřispěl - takové kulaté řeči.
Rozhodně si cením skepse autorů ukazující, jak to s dotacemi běžně chodí. Takže je otázka, zda jsou dotace jako takové smysluplný nástroj a neměl-li by se něčím nahradit.
Odpovědět
Mám ale obavu, že článek těm málo špatným řešením nijak nepřispěl - takové kulaté řeči.
Rozhodně si cením skepse autorů ukazující, jak to s dotacemi běžně chodí. Takže je otázka, zda jsou dotace jako takové smysluplný nástroj a neměl-li by se něčím nahradit.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 12:28 Reaguje na Jiří SvobodaO tom je přece ten článek celý. Uvádí příklady ze zahraničí, jenže to znamená aspoň bazální politickou shodu, což je u nás v říši snů.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
7.2.2024 16:06 Reaguje na Pavel HanzlUvádí příklady ze zahraničí, ale současně také uvádí ... byť ne nějak jooo konkrétně ... že to v každé zemi probíhalo jinak.
Což je fajn jako inspirace, že to jde, ale jak to udělat nám to moc neřekne ... max tak na co si dát bacha.
Odpovědět
Což je fajn jako inspirace, že to jde, ale jak to udělat nám to moc neřekne ... max tak na co si dát bacha.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 17:37 Reaguje na Radek ČudaÁle řekne. Ten proces je známý, ví se, jak kde dopadl. Pro nás nahrává období přebudovávání celé energetiky, píšu o tom nahoře.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
8.2.2024 11:54 Reaguje na Pavel HanzlU kohokoli jiného bych napsal, ať si o tom něco zjistí, ale po těch létech vašeho působení tady vím, že u vás je to úplně marný.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.2.2024 13:12 Reaguje na Radek ČudaUž jste pochopil tento článek? Na něj reaguji, ne na vaše "něco si zjistit".
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
8.2.2024 15:20 Reaguje na Pavel HanzlNo, pokud mi nějaký Hanzl napíše "ví se", tak je zřejmé, že on sám ví prd:-) ... a protože je to Hanzl, tak to u toho taky zůstane:-).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.2.2024 15:24 Reaguje na Radek ČudaV článku to je. Vy si fakt nejste schopen ho přečíst, nebo pochopit?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
9.2.2024 14:34 Reaguje na Pavel HanzlPochopit to ... a nejen to:-) ... tak jako vy fakt schopen nejsem. A jsem tomu rád:-))).
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
7.2.2024 16:02Položme si jednoduchou otázku:
Kdybyste byli ve Vládě a dostali nabídku zahraniční společnosti, že by u nás postavila obrovskou fabriku, kde se zaměstnají tisíce lidí - zasazovali byste se o takovou výstavbu nedaleko krajského města, kde je již teď nedostatek pracovníků, a navíc byste ničili letiště, atd. A nebo byste usilovali o výstavbu v lokalitě, kde velká nezaměstnanost, v krajině hodně ploch v podobě výsypek dolů a navíc, v takovém regionu brzy proběhne útlum hornictví.
Odpovědět
Kdybyste byli ve Vládě a dostali nabídku zahraniční společnosti, že by u nás postavila obrovskou fabriku, kde se zaměstnají tisíce lidí - zasazovali byste se o takovou výstavbu nedaleko krajského města, kde je již teď nedostatek pracovníků, a navíc byste ničili letiště, atd. A nebo byste usilovali o výstavbu v lokalitě, kde velká nezaměstnanost, v krajině hodně ploch v podobě výsypek dolů a navíc, v takovém regionu brzy proběhne útlum hornictví.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 17:38 Reaguje na Pavel JeřábekOtázka je zbytečně sugestivní a odpověď nezná nikdo. Bo je tam něurékom vlivů, které neznáme.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
7.2.2024 16:18Plus článku je v tom, že celkem slušně popisuje problém/y. A také uvádí, že podobná situace už leckde dříve nastala a někde se ji podařilo celkem i zvládnout.
Bohužel ale v článku zcela chybí nějaký alespoň trochu konkrétní nástin toho, jaké by ty změny měly být. Což je docela vada.
Další věc, kterou je potřeba si uvědomit, že zejména na Ostravsku už ta změna nějaký ten pátek probíhá a jak se mnohé podařilo, tak toho furt ještě hodně drhne (a kdo může, zdrhne do Prahy.-))). A aby nám to nebylo až tak líto, tak v tom nejsme vůbec sami, ona ta transformace bývalého DDR těm Němcům taky nejde zdaleka tak, si malovali a doufali a když se podíváme za oceán, tak tam to v řadě lokalit taky fest skřípe.
Teď samozřejmě Hanzl dostane psotník, ale realita je ta, že grýndýl je zkrátka nápad primárně Západní Evropy a podle toho je i nastaven. Nastaven tedy tak, aby to tamní ekonomika/společnost jakž takž dala ... a i tohle v poslední době drhne. Jenže valná část střední a východní Evropy, která je na tom podstatně hůře, tohle tempo nedává a nutně dochází ... a bude docházet čím dál víc ... k problémům ekonomickým a v návaznosti na to samozřejmě i sociálním.
Odpovědět
Bohužel ale v článku zcela chybí nějaký alespoň trochu konkrétní nástin toho, jaké by ty změny měly být. Což je docela vada.
Další věc, kterou je potřeba si uvědomit, že zejména na Ostravsku už ta změna nějaký ten pátek probíhá a jak se mnohé podařilo, tak toho furt ještě hodně drhne (a kdo může, zdrhne do Prahy.-))). A aby nám to nebylo až tak líto, tak v tom nejsme vůbec sami, ona ta transformace bývalého DDR těm Němcům taky nejde zdaleka tak, si malovali a doufali a když se podíváme za oceán, tak tam to v řadě lokalit taky fest skřípe.
Teď samozřejmě Hanzl dostane psotník, ale realita je ta, že grýndýl je zkrátka nápad primárně Západní Evropy a podle toho je i nastaven. Nastaven tedy tak, aby to tamní ekonomika/společnost jakž takž dala ... a i tohle v poslední době drhne. Jenže valná část střední a východní Evropy, která je na tom podstatně hůře, tohle tempo nedává a nutně dochází ... a bude docházet čím dál víc ... k problémům ekonomickým a v návaznosti na to samozřejmě i sociálním.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 18:25 Reaguje na Radek ČudaPsotníkem skutečně netrpím, pokud mě nedupe Pat a Mat a je mi jasné, že grýndýl skutečně nevymudrovaly postsovětské státy. Otázkem ale je, proč po 34 letech prakticky ideálního vývoje jsou pořád tak zaostalé a poslední dobou se to ještě zhoršuje. Ta devastace v myšlení lidí je daleko horší, jak o tom mluvil už Václav Havel a silně se na tom podepisuje hybridní válka.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.2.2024 19:45 Reaguje na Pavel HanzlHolt tu na východě máme hloupé lidi, kteří se zuby nehty brání prosperitu přinášejícímu grýndýlu. Víc v tom nehledejte!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 20:15 Reaguje na Jiří SvobodaNemáme hloupé lidi, určitě si vzpomínáte, co bylo za komára Hnutí Brontosaurus, ne? To vymysleli v Mladém Světě a byl to jakýsi předchůdce dnešního grýndýlu. Ovšem podporu, především mezi mladými, to mělo obrovskou.
Taky z té doby jsou Ropáci, které tak rád používám.
Odpovědět
Taky z té doby jsou Ropáci, které tak rád používám.
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 20:17 Reaguje na Jiří SvobodaGrýndýl není o prosperitě, ale o záchaně planety. Která je už na hraně kolapsu, na tom se shodují vědci snad všichni. A my nejsme blbí, ale doblblí ruskou demagogií, která je protievropská, protidemokratická a ropáctví je jen jeden z nástrojů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.2.2024 08:19 Reaguje na Pavel HanzlNo nevím Pane Hanzle. Myslím, že jste dost starý na to abyste pamatoval socialismus. Určitě jste slyšel o vědeckém komunismu, atd. A že ho podporovalo vědcůůů. No čas oponou trhnul.
Já pevně věřím zejména na dvě ověřené věty: Cosinovou a rabínovou: Hin sa hukáže... že vše je jinak.
Odpovědět
Já pevně věřím zejména na dvě ověřené věty: Cosinovou a rabínovou: Hin sa hukáže... že vše je jinak.
PH
Pavel Hanzl
8.2.2024 12:57 Reaguje na Slavomil VinklerVědecký komunismus byla totální cypovina vytvořena ve feudálním SSSR, to nemůžete přece srovnávat s ničím normálním.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.2.2024 11:17 Reaguje na Pavel HanzlGrýndýl není ani o záchraně planety. Je primárně o tom, jak směřovat biliony do soukromých kapes, aby to zvenku vypadalo, že se řeší klima.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
8.2.2024 12:04 Reaguje na Jiří SvobodaNejen. Je to o výrazném zvýšení míry přerozdělování a centralizace, protože čím větší je tato míra, tím větší je závislost jednotlivých subjektů na tom, kdo o tomto přerozdělování rozhoduje.
Kdy už jsme tohle zažili ... teda vy možná přímo ne:-).
Odpovědět
Kdy už jsme tohle zažili ... teda vy možná přímo ne:-).
PH
Pavel Hanzl
8.2.2024 12:59 Reaguje na Radek ČudaOZE jdou přesně naopak, je to decenralizovaná soustava.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
8.2.2024 15:23 Reaguje na Pavel HanzlDnešní OZE jsou "založeny" na přerozdělování finančních prostředků, bo bez nejrůznější finanční podpory by jich bylo jak šafránu. Řeč byla o přerozdělování finančních zdrojů, vy soustavo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.2.2024 15:25 Reaguje na Radek ČudaNa tom je dnes závislý už absolutně každý, takže klídek.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
9.2.2024 14:38 Reaguje na Pavel HanzlNo, až na tom bude závislý úplně každý a ve všem, jako je tomu u těch OZE, tak si budeme moci říci, že jsme ten socialismus konečně vybudovali:-).
Prostě taková aktualizovaná varianta legendárního ... Sověty + elektrifikace = komunismus. :-)))
A je fajn, že jste se nakonec odkopal a uznal, že vám to vůbec nevadí. Inu, co jste se v mládí u soudruhů v Sovětském svazu naučil ... ;-)
Odpovědět
Prostě taková aktualizovaná varianta legendárního ... Sověty + elektrifikace = komunismus. :-)))
A je fajn, že jste se nakonec odkopal a uznal, že vám to vůbec nevadí. Inu, co jste se v mládí u soudruhů v Sovětském svazu naučil ... ;-)
PH
Pavel Hanzl
9.2.2024 17:56 Reaguje na Radek ČudaZase plácáte jak mladá vrana. VŠECHNO potřebujet investice, což je přerozdělování. Fakt si myslíte, že se CK železnice v 19. století stavěly snad zadarmo?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.2.2024 11:48 Reaguje na Pavel HanzlInvestice = přerozdělování ... teda tohle je echt blbost i na vás. A pokud ten pojem zúžíme na přerozdělování veřejných prostředků, což jsem tak nějak považoval za samozřejmé, ale ok, píšu si s vámi, tedy moje chyba, tak je to pitomost tuplem.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.2.2024 12:58 Reaguje na Jiří SvobodaZkuste ty bilióny nějak přiblížit. Je to taková paní Colombová, nikdy nikdo nepsal, co to je a jak to vypadá.
Odpovědět
HH
Honza Honza
7.2.2024 20:20 Reaguje na Jiří Svobodachytřejší člověk (jako např. vy) vytrhne požárníku hadici s vodou z ruky a začne řešit příčinu požáru.
a aby požárům předešel, odstraní ze stavby vše hořlavé!
Odpovědět
a aby požárům předešel, odstraní ze stavby vše hořlavé!
PH
JS
Jiří Svoboda
8.2.2024 11:24 Reaguje na Pavel HanzlDíky těm "žhářům" prosperuje dnešní civilizace. Když je odstarníte, padne. Proti "žhářům" je třeba postupovat systémově, aby sami postupně odpadali a civilizace nekolabovala.
Odpovědět
PH
JS
Jiří Svoboda
8.2.2024 11:21 Reaguje na Honza HonzaMám obavu, že to, co se dnes děje, nemá se skutěčným hašením požárů ani s jejich předcházením moc co společného.
Odpovědět
PH
RČ
Radek Čuda
8.2.2024 12:01 Reaguje na Pavel HanzlNezlobte se, ale to není otázka, ale pitomost, bo odpověď je zcela triviální ... Stř+V Evropa se samozřejmě vyvíjela a vyvíjí, ale ZE samozřejmě nesedí na prdeli a nečeká, až ji doženeme. Takže se ten rozdíl zmenšuje kua pomalu.
A že se to leckde v posledních letech zhoršuje jednak souvisí s tím, že značná část ekonomiky je tady ovládána společnostmi právě ze ZE, které v případě problémů samozřejmě preferují co je "doma", jednak právě s tím, že grýndýl relativně víc zatěžuje ty slabší ekonomiky.
Plus u nás hraje velkou roli provázanost s Německem, která byla léta motorem našeho rozvoje a růstu a kterému se v posledních letech daří fest blbě a nám holt s ním.
Grýndýl nutně vede k deindustrializaci Evropy, což si my a Něměcko fest odsereme.
Odpovědět
A že se to leckde v posledních letech zhoršuje jednak souvisí s tím, že značná část ekonomiky je tady ovládána společnostmi právě ze ZE, které v případě problémů samozřejmě preferují co je "doma", jednak právě s tím, že grýndýl relativně víc zatěžuje ty slabší ekonomiky.
Plus u nás hraje velkou roli provázanost s Německem, která byla léta motorem našeho rozvoje a růstu a kterému se v posledních letech daří fest blbě a nám holt s ním.
Grýndýl nutně vede k deindustrializaci Evropy, což si my a Něměcko fest odsereme.
PH
Pavel Hanzl
8.2.2024 13:08 Reaguje na Radek ČudaTen rozdíl se ale po plyšákovu kua rychle zmenšoval (především u nás) až do nástupu Miloše Zemana, pak jsme se trochu potáceli, ale po puči na Nečasovu vládu už jedeme dole vodou. V paprikášově a bačalákově padají dolů fest, Západ dohání jen Baltici a dnes už snad i Polsko.
My jsme prakticky ve stejném postavení k Německu jako Rakousko a žádná trága to tam není.
Odpovědět
My jsme prakticky ve stejném postavení k Německu jako Rakousko a žádná trága to tam není.
RČ
Radek Čuda
8.2.2024 15:27 Reaguje na Pavel HanzlSamozřejmě že se zmenšoval, protože ze začátku je to nejjednodušší. Ale postupně to jde čím dál hůř. To není v rozporu s tím, že se tady spousta věcí nepodělala, ale že se v posledních letech ten rozdíl mezi "Východem" a "Západem" zmenšuje čím dál méně, pokud vůbec, se týká i skoro všech zemí bývalého Ost-bloku.
Tak to tedy nejsme, Rakousko je ve všech směrech úplně jiná pohádka.
Odpovědět
Tak to tedy nejsme, Rakousko je ve všech směrech úplně jiná pohádka.
PH
Pavel Hanzl
9.2.2024 17:58 Reaguje na Radek ČudaV posledních 20. letech nás drtí hybridní válka a všimněte si jednoho: národy, které se nenechávají zblbnout kremelskou propagandou, jsou na tom lépe. Baltici a Polsko.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
9.2.2024 21:30 Reaguje na Radek ČudaPo rozpadu Rakousko - Uherska zůstalo v Čechách asi 60% průmyslu celé monarchie, celou 1. republiku až do r 48 jsme na tom byli ekonomicky výrazně lépe, než Rakousko. Možná víte, co se tehdy stalo.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
12.2.2024 11:50 Reaguje na Pavel HanzlVy nejdřív napíšete "Ten rozdíl se ale po plyšákovu kua rychle zmenšoval" ... a pak do toho taháte Rakousko po válce? To si děláte fakt srandu, ne?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.2.2024 20:33Tyhle regiony se živily energetikou, která tam skutečně nekončí, ale zásadně se mění. A ta transformace by měla jít budováním tak nutných nových kapacit ve FVE, VE, ve vodíku, možná v přečerpávačkách atd. Prostě propojit podporu OZE se sociální podporou těchto regionů a soukromým kapitálem. Dotovat další těžbu uhlí je nesmysl, jak píšou v článku.
Má to jednu zásadní vadu. Není politická vůle, bo destruktivní opozice zrovna tady těží nejvíc voličů.
Odpovědět
Má to jednu zásadní vadu. Není politická vůle, bo destruktivní opozice zrovna tady těží nejvíc voličů.
RČ
PH
Pavel Hanzl
8.2.2024 12:55 Reaguje na Radek ČudaDělali to Němčouři, je to v článku. U nás jede taky hafo dotací do uhláků.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
8.2.2024 15:36 Reaguje na Pavel HanzlDělali to kdysi Němci, to jo. Ale já tam mám čas přítomný. Protože dneska si to uhlí na sebe celkem v poho vydělá bez jakýchkoli dotací. Aby taky ne, když právě teď mají Němci z uhlu třetinu dostupné elektřiny (a z OZE pětinu) a druhou největší uhlíkovou intenzitu (gCO₂eq/kWh) po Polsku. I my jsme proti nim díky JE hvězdy.
A kdo to dělá u nás? Ještě bych vám jakž takž uznal OKD, ale to je tak všechno (a i tam se to možná nakonec zaplatí).
Odpovědět
A kdo to dělá u nás? Ještě bych vám jakž takž uznal OKD, ale to je tak všechno (a i tam se to možná nakonec zaplatí).
PH
Pavel Hanzl
9.2.2024 15:24 Reaguje na Radek ČudaZase omyl:
Německo má dnes 308g CO2, 71% nízkých emisí 68% OZE
Česko 494g 54% 17%
Polsko 760g 33% 31%
https://app.electricitymap.org/zone/DE
Odpovědět
Německo má dnes 308g CO2, 71% nízkých emisí 68% OZE
Česko 494g 54% 17%
Polsko 760g 33% 31%
https://app.electricitymap.org/zone/DE
RČ
Radek Čuda
9.2.2024 16:16 Reaguje na Pavel HanzlHanzl, já vím, že je to pro vás docela fuška, ale když píšu 8.2.2024 v 15:36 TEĎ, tak fakt nemyslím 9.2.2024 v 15:24 :-))).
Ale zase nutno uznat, že je s váma občas i prdel:-).
BTW ... teď, tedy fakt TEĎ, což je 16:13 jim to ukazuje už 330 a bude to dnes asi už jen víc a víc, bo ... "Sluníčko zachází za hory, pasáčci pečou brambory."
Odpovědět
Ale zase nutno uznat, že je s váma občas i prdel:-).
BTW ... teď, tedy fakt TEĎ, což je 16:13 jim to ukazuje už 330 a bude to dnes asi už jen víc a víc, bo ... "Sluníčko zachází za hory, pasáčci pečou brambory."
