https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/mikulas-peksa-evropa-dava-nadeji-na-konec-odlesnovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mikuláš Peksa: Evropa dává naději na konec odlesňování

27.4.2023
Západní Kalimantan, Borneo, 2008
Západní Kalimantan, Borneo, 2008
Europoslanci schválili finální podobu nařízení o odlesňování, které má za úkol řešit podíl evropského dovozu produktů, které významným způsobem přispívají k masivnímu odlesňování hlavně v latinské Americe nebo jihovýchodní Asii. Nová pravidla někteří považují za průlomová, protože staví společnosti do aktivní role, kdy mají sami zodpovědnost prokázat původ svých produktů. Pokud bude nařízení dobře fungovat, dal by se jeho formát aplikovat i na další produkty s problematickým původem – jako dětská práce nebo moderní otroctví.
 
Dnes už většina z nás ví, že produkty jako palmový oleh, čokoláda nebo káva jsou spojeny s masivním odlesňováním a degradací lesní půdy. Rychlost a míra odlesňování jsou ale neudržitelné a to je problém, protože lesy potřebujeme. Jsou našimi přirozenými spojenci v boji proti změně klimatu, fungují jako přírodní úložiště uhlíku a jsou významnými ochránci biodiverzity. Lesy poskytují domov 80 % suchozemských druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů. Na lesních zdrojích je dokonce závislých 1,6 miliard lidí. Lesy také snižují pravděpodobnost, že se nové choroby u zvířat budou šířit i na člověka. Jenže mezi lety 1990 a 2020 jsme celosvětově kvůli odlesňování přišli o 420 milionů hektarů lesů a tempo nezvolňuje.

Za mizení lesů může také Evropa

EU v tom nese značnou míru zodpovědnosti, jsme totiž jeden z hlavních dovozců komodit spojených s odlesňováním. Podle WWF (World Wide Fund for Nature) v současné chvíli zodpovídáme za 16 % celosvětového odlesňování a hůř než my už je na tom jen Čína, na kterou připadá 24 %. Členské státy EU nemají vhodné podmínky na produkci řady komodit, a tak masivně dováží ze zahraničí. Typicky se proto odlesňuje kvůli rozšiřování zemědělství, a to často na půdu s vysokou mírou biodiverzity. O to víc bolí, když se taková půda znehodnotí.

EU proto přišla se seznamem sedmi komodit, které mohou podle studie Komise za nejvyšší míru odlesňování: palmový olej, skot, káva, kako, sója, dřevo a kaučuk. Na tyto komodity se bude vztahovat nové nařízení a po pobídce Europarlamentu také na produkty z nich vyrobené – jako kůže, čokoláda, nábytek, dřevěné uhlí nebo potištěný papír. Zahrnutím kaučuku do legislativy vyhověla Komise europoslancům, naopak kukuřici, tedy osmou komoditu ze seznamu Komise, se v legislativě obsáhnout nepodařilo, protože by to podle Komise představovalo přílišnou administrativní zátěž. Mezi další návrhy, které neprošly, patří biopaliva, chov všech hospodářských zvířat nebo ořechy kešu.

Stáhnutí výrobku z trhu, zastavení dodávek do EU nebo konfiskace příjmů

Co nové nařízení přesně obsahuje? Je to relativně přímočaré – společnosti obchodující v EU budou muset prokázat, že nevyrobily své produkty na půdě, která byla odlesněna nebo znehodnocena od 31. prosince 2020. Od uvedení zákona v platnost budou mít větší a střední podniky 18 měsíců na splnění požadavků, malé podniky budou mít dokonce dva roky. Komise přenáší plnou odpovědnost na společnosti, které budou muset zprostředkovat požadované informace, včetně popisu výrobního procesu, geografické polohy výroben a časového rozsahu. Společnosti budou muset poskytnout „přiměřené záruky“, že byly jejich výrobky produkovány v souladu s legislativou zemí výroby, včetně ošetření lidských práv, obchodního práva a protikorupční legislativy.

Odvoz vykácených stromů z tropického pralesa.
Odvoz vykácených stromů z tropického pralesa.

Komise přijde s klasifikací míry rizika, které představuje produkce vybraných komodit v jednotlivých zemích. Pro společnosti působící v zemích označených za vysoce rizikové budou platit přísnější pravidla reportingu, pro nízkorizikové naopak pravidla laxnější. Pokud společnosti pravidla nedodrží, čekají je nápravná opatření včetně stáhnutí jejich výrobků z trhu nebo zastavení dodávek do EU. Možností jsou i sankce, o kterých budou rozhodovat jednotlivé členské státy. Budou moci společnostem uložit pokuty úměrné škodě na přírodě, konfiskovat jejich příjmy nebo je dočasně vyloučit z veřejných zakázek.

Jenže… Co je vlastně odlesňování?

Pro evropské spotřebitele je dobrá zpráva transparentnost, kterou nařízení přináší. Anonymizovaná data o původu produktů budou totiž k dispozici všem. Spotřebitelé budou mít zároveň jistotu, že když si namažou ráno na chleba margarín, neodlesňují tím Amazon. Nařízení pomůže i klimatu, podle IPCC pocházely celosvětové emise skleníkových plynů v letech 2007–2016 ze čtvrtiny ze zemědělství. Samozřejmě ale nařízení není bez chyb.

Jeden problém se týká definice. Přestože se všichni shodneme, že je odlesňování problém, je překvapivě složité získat shodu na tom, co odlesňování přesně znamená. S definicemi je problém, kdykoli se právo snaží problém definovat. Jak zaneseme do legislativy definici legálního odlesňování nebo přirozených lesů? Odlesňování se řeší i v závazcích Pařížské dohody nebo Globálním rámci pro biologickou rozmanitost, kvůli rozdílným definicím v různých právních systémech byl ale doteď problém legislativu implementovat. Bude proto potřeba dbát na jednotnou interpretaci a správné dodržování pravidel.

Ale co Jih?

Palčivý problém se týká toho, jak nařízení vnímají země globálního Jihu. Jde o stejný problém jako při boji se změnou klimatu obecně. Evropa prošla průmyslovou revolucí a pomocí fosilních paliv i neomezené těžby komodit dosáhla ekonomické prosperity. Ale nyní, když to samé dělají rozvojové země, EU přináší nová striktní pravidla pro mezinárodní trh, která někteří označují za protekcionistické. Je pravděpodobné, že nařízení přispěje ke zkomplikování vztahů mezi EU a některými rozvojovými zeměmi. Evropská komise nicméně už přislíbila finance pro některé z nich na podporu přechodu na udržitelné lesní hospodářství a ochranu a obnovu lesů.

Někteří kritici nařízení také upozorňují, že by se nemělo vztahovat pouze na lesy, ale i další ekosystémy, včetně pastvin, rašelinišť a především savan jako například brazilské Cerrado, kde probíhá odlesňování srovnatelné rychlostí s Amazonem. Komise toto bude reflektovat nejpozději rok po vstupu zákona v platnost. Stejně tak je pravděpodobné, že v následujících letech přijde na řadu téma replikace nařízení i na další komodity, jako minerály, kovy, plasty nebo textil.


reklama

 
foto - Peksa Mikuláš
Mikuláš Peksa
Autor je europoslanec a předseda Evropské pirátské strany.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

27.4.2023 06:48
dětské otroctví je sice nedobré, ale zároveň v Evropských podmínkách si děti uvědomily, co je to vydělat peníze. Dneska chodí k rodičům jak k bankomatu a hodnotu peněz neznají. Když se udělá z něčeho tak hloupého, jako je telefon s internetem módní klobouk už od 1. třídy, nedivme se, že v dnešní době se kvůli tomu rodiče zadlužují, aby jejich dítě nebylo terčem šikany a sociálního vyloučení už od prvních tříd.

Hledat definici odlesňování nedává smysl, protože může být prováděno různým způsobem, který je šetrnější.
Nedělejme dśi iluze, že to co funguje v Evropských hospodářských lesech Evropy, bude fungovat i v Amazonii.

V produkčních plantážích problém není, je to spíše v nedostatku enviromentálního chápání na místě, kdy lidi a komunity v oblasti jsou tak chudí, že prodávají vlastní majetky, třeba jen proto, aby mohli dětem zajistit o trochu lepší školu.
https://zivotpostaru.cz/

co jih?
jih by měl konečně něco začít dělat, hlavně ten Evropský, co si vykáceli už za starého Říma, to už nevysadili. Zavlažovat stromy pomocí vaku postupně můžou vysázet les.

A proč to je celé utopie, je proto, že trh je globální a soudruzi z Europarlamentu jsou mimo, že když něco zakážou v Evropě, tak to neznamená, že jiní to budou také akceptovat, tedy vymýšlí blbiny, ve jménu dobra na regionální úrovni v oblasti globálního obchodu, což je zřejmé, že to fungovat nemůže ale co funguje dokonale je Evropská bída, nekonkurenceschopnost, protože Brusel žádnou konkurenceschopnost nepotřebuje ona potřebuje dotační závislost. Tedy státy ekonomicky nemocné, aby oni byli mocní, což mi evokuje ekonomický stav nynějšího Ruska. Takže si nemusíme dělat iluzi, že Brusel je v těchto náhledech něco jiného než Kreml. Jen ovládat a uzurpovat moc národním státům.





Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.4.2023 08:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1 !
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.4.2023 07:27
Doba, kdy EU mluvila ostatním zemím do toho, jak se mají chovat, skončila. A je to jenom dobře, protože pokud se okolí podívá jak to ta EU vede sama u sebe, tak zjistí, že EU je potápějící se Titanic.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

28.4.2023 16:53 Reaguje na Richard Vacek
Tak co jsem četl, například v Amazonii, prales ustoupí plantáži. Třeba pro pěstování kávy. Ta se z plantáže pár let odváží. Půda se postupně vyčerpává. Až klesne produktivita plantáže, vyklučí se další kus lesa.
Obdobné hospodaření lze pozorovat i u nás. Z lesů vytěžíme dřevo. Po těžbě z lesa odvážíme i dřevní štěpku, aby mohla být spálena v teplárnách a kotelnách. Na holině pak vysadíme malé stromečly. Organické látky, z vytěžené a odvezené dřevní hmoty, se do lesní půdy nevrací a lesní půda postupně degeneruje.
V čem je tedy naše chování vůči lesu lepší, než chování lidí k pralesu v rozvojovém světě? Co tedy opravňuje EU kritizovat a diskriminovat producenty ze zemí mimo EU?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.5.2023 08:20 Reaguje na Tonda Selektoda
Kdo prosím označil dřevní štěpku za biopalivo? Kdo podporoval nesmyslný nárůst počtu "bioplinek"? Ano, z lesů v rámci jejich obnovy jednou za sto let vyvezeme dřevo. Ono se tedy vyváží v rámci výchovných zásahů častěji ale to není podstatné. Podstatnější je, že objem každoročního spadu je za těch sto let podstatně větší než objem vyvezeného dřeva. Kde zelení soudruzi přišli na číslo 420 milionů hektarů odlesněné plochy? Podle FAO byl úbytek lesů od roku 1990 1,78 mil km2. To je pomalu dvaapůlkrát méně. V EU ale i v té Číně rozloha lesů v posledních letech vzrůstá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.4.2023 07:29
Další důkaz o hlouposti EU, která propadla bláznivé vizi, že vše , úplně vše se dá nadekretovat a potom už bude na světě jenom dobře.

Historie se opakuje , svého času utopičtí socialisté Saint-Simon, Owen apod. přišli s myšlenkou, že raný kapitalismus je nelidský (dětská práce, vykořisťování dělníků atd.) a šli příkladem v praxi. Vyšší mzdy, školky, nemocenská ....
Jak to dopadlo ? Špatně , lidé jejich dobroty zneužívali, produktivita šla rapidně dolů a zkrachovali, protože v tržní soutěži neobstáli a zbyla jim žebrácká hůl.

S EU to dopadne naprosto stejně, zkrachuje, protože její produktivita bude v porovnání se zbytkem světa mizerná a v ekonomické soutěži se zbytkemm zglobalizovaného světa neobstojí.

Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2023 08:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak už i zastánci ochrany přírody (nyní tedy bývalí zastánci ochrany přírody) zde veřejně volají po větším drancování světa, hlavně ať je blahobyt a peníze. A ospravedlňují to tím, že když ostatní drancují, tak my musíme taky, není to přece drancování, ale ekonomická soutěž.
Co se to s lidmi stalo?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.4.2023 08:11 Reaguje na Petr
Hrubě se mýlíte , poukazuji pouze na to, že uvedená cesta je snílkovská a veskrze špatná.
Jde pouze o to, kdo udělá lepší slohové cvičení, jak bude dobře.
Chcete důkaz ? Jedniným dobrým místem gryndýlu je stať o tom, že do roku 2030 bude v EU vysázeno 6 mld. stromů.(super).

Realita k datu ? Něco nad 1.5% !!!!
Ptám se ,kde ty stromy jsou ?
Na čem se nedají vytřískat dotační prachy, tak se prostě dělat v praxi nebude, to je skutečná tvář současné EU !!!


Jsou to prostě stejný kydy ,jakými nás krmili bolševici s jejich centrálně plánovaným řízením hospodářství, kde se freneticky tleskalo na sjezdech KSČ jak to dotáhneme k dokonalosti a prohnilý kapitalismus zůstane daleko vzadu.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2023 08:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takže když nesázíme, ta nemá smysl dělat nic jiného?
Ano, přesně jak píšete, všem jde jen o prachy. Vám taky, když tu pořád křičíte jak zchudneme. Kde zůstala vaše příroda, váš Králický Sněžník?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.4.2023 08:54 Reaguje na Petr
Nemusíte být osobní , pro záchranu K.S. jsem udělal společně se stejně smýšlejícími lidmi maximum.

Byli jsme převálcováni tvrdým byznysem ,podporovaným penězi z EU /stavba rozhledny placena z unijní kasy/ , zkorumpovanými úředníky a zjevně neschopnou státní správou na úseku "ochrany životního prostředí".
To je skutečná tvář EU - kecy o ochraně přírody - ,které nikdo v praxi nedodržuje.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.4.2023 08:19 Reaguje na Petr
Zaměňujete příčinu a následek. Drancování přírody nejlépe zabráníte, když necháte lidi zbohatnout. Pokud je (třeba řadou "ušlechtilých" předpisů) budete držet v chudobě, tak budou topit pneumatikama a upytlačí si vše v okolí.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2023 08:33 Reaguje na Richard Vacek
Názorně zde v diskuzi vidíte, že nemáte pravdu. Čím jsou lidé bohatší, tím více chtějí, tím více se o to svoje bojí a tím více odmítají jakkoliv se omezovat.
Kdyby se netlačilo pomocí předpisů a nechalo vše na lidech, tak dnes nemáme ani katalyzátory, topíme uhlím, odpady vypouštíme do řek a příroda je dávno mrtvá. Přesně jak jsme k tomu mířili před zaváděním ekologických předpisů. Dobrovolně totiž nikdo nic dělat nebude, ať je chudý, nebo bohatý.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.4.2023 08:42 Reaguje na Petr
Myslíte to dobře, ale jste v této oblasti skutečně mimo.
Je spousta příkladů, kdy bohatí lidé šli sami příkladem, bohatství se vzdali a pracovali pouze a jedině pro blaho společnosti. A hlavně nedekretovali ostatním jejich život.

K té EU - najděte se graf podílu EU na HDP ve světě za posledních 30 let ,co uvidíte ?
Křivku klesající dolů,nástup Asie a rovnovážný stav u USA.
Nedejte na kecy , ale na čísla, ty totiž zfixlovat nejde.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2023 08:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je legrační, že tu křičíte jak zchudneme, a za vzor dáte lidi, kteří se vzdali majetku.
Pokud jsou vaším kritériem peníze a cílem mít jich víc než druzí, tak to jste zájem o přírodu jen předstíral. A jste přesnou ukázkou proč je zavádění předpisů tak nutné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.4.2023 08:56 Reaguje na Petr
Jste ukázkovým příkladem rčení :

" Lidi není těžko obelhat, daleko těžší je jim dokázat , že obelháni byli."
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2023 08:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kritizujete snahu na všem vytřískat prachy a zároveň chcete stále vyšší HDP.
Peníze vás úplně zaslepily a zdeformovaly.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.4.2023 09:02 Reaguje na Petr
Když vám došly argumenty , obíráte se nikoli tématem , ale osobou diskutujícího.

To vás svádí z cesty poznání, které by vám otevřelo oči. Ale vy poznat nechcete.
Tipnu si vás na ročník po ´89.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.4.2023 09:36 Reaguje na Petr
ono to je o ekonomickém konceptu, vzhledem ke krátkozrakosti ekonomů a líbivému přistupování do EU se v ČR odehrálo zhroucení ekonomiky z hlediska dodavatelsko odběratelských vztahů RVHP, předlužení a nerentabilnost provozů, které postupně docházela kapitalizace a stali se nerentabilní společně s bankovním trhem, který byly infikovány nedobytnými pohledávkami pro skrachovatelích do toho vstoupil západní kapitál a vše koupil za cetky a desetníky, vytvořili si tu pobočky a teď sem vozí vlastní zboží, dle svého " obchodního" přání. Tak mi vysvětlete, kde je prostor pro ekonomickou transformaci toho, co zkrachovalo? nikde? následkem čehož jsme extrémně otevřená ekonomika, které nic nepatří a pravidla tu dělají zejména nadnárodní obchodníci, vláda se na ně pěkně usmívá a bojí se jí cokoliv nařídit a nás odrbává i z toho mála peněz, které pak vyvede z ČR v dividendách a zisku. TAK MI TEDA VYSVĚTLETE, CO JE TOHLE ZA EKONOMIKU? jsme žebráci ve vlastní zemi.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.4.2023 09:53 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pokud jste žebrák, tak si za to můžete sám. :-)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.4.2023 15:02 Reaguje na Petr Eliáš
Dejme tomu, že moc bystrý, nejste a ani zábavný
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.4.2023 15:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Když to píše člověk, který si myslí že otroctví dětem pomohlo poznat hodnotu peněz, tak to tak asi bude, no. :-)
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

28.4.2023 11:13 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tomuto popisu odpovídá termín neokolonialismus.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.4.2023 10:44 Reaguje na Petr
Ale kdepak. Jen si vezměte, co by následovalo, kdyby na začátku průmyslové revoluce v Anglii strana zelených prosadila kotle 4. emisní třídy, protože v začouzeném Londýně umírá spousta lidí. Uvědomíte si, že by žádná průmyslové revoluce neproběhla, protože ekologická opatření by udusila ekonomiku.
No a přesně to vidíte okolo sebe. EU zlikvidovala svůj průmysl a zatímco jinde bohatnou, tady rostou dluhy.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2023 11:59 Reaguje na Richard Vacek
A já myslel, že už jsme trochu dál, že už jsme se poučili. A ono ne, stále toužíme udělat z celého světa začouzený Londýn, hlavně když budou prachy. Já ale v začouzeném Londýně žít nechci. Vy ano?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.4.2023 12:53 Reaguje na Petr
Tak to se musíte vrátit do začouzených jeskyní. Budete na bio koříncích a co ulovíte. S průměrnou délkou života 30 let.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2023 13:24 Reaguje na Richard Vacek
To jste nějak otočil, v začouzeném světě chcete žít vy, já ne.
Já chci žít v čistém a zdravém prostředí. Chci chodit do zdravého lesa, a to i v létě, kdy není 45 ve stínu. Jestli vy chcete být nejbohatší na světě i za cenu zničené přírody, já ne. Jde to dělat líp.

Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.4.2023 14:59 Reaguje na Petr
Vždyť stačí, když se rozhlédnete po světě. Chudá země = horší životní prostředí. Možná si myslíte, že platí implikace (Když zlepšíme životní prostředí, zbohatneme), ale je to přesně naopak (když zbohatneme, zlepší se životní prostředí). A je to proto, že bohatá společnost si může dovolit víc utrácet i na ochranu přírody.
Odpovědět
dm

david matoušek

2.5.2023 11:40 Reaguje na Richard Vacek
Bohatá společnost si hlavně může kupovat různé "odpustky" a všechno špatné "posílat" do těch chudých zemí. Až všichni zbohatnou, tak to budeme vyrábět, čmoudit, vozit bordel, přeposílat aj.třeba na Mars či Venuši.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

27.4.2023 18:59 Reaguje na Petr
Hm, vy si myslíte, že když Evropa brutálně zchudne, že budete chodit do lesa? Já myslím, že spíše budete coby potažná síla vzemědělství po šichtě odpočívat, a volném čase shánět jídlo a další základní potřeby. Nakonec to, že Vám jde o prachy na prvním místě svědčí i to, že s námi komunikujete prostřednictvím drahé ICT, míwto levných mávátek a zelených transparentů vlastnoručně vyrobených.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.4.2023 09:25 Reaguje na Richard Vacek
trochu sarkazmu :-) opravdu není problém chudoba ale sociální rozdíly bohatství, kdy už se segregují lidi už na základních školách podle toho, jaký kdo má telefon nebo nosí značku. Ta chudoba by měla být spíš ve výrobních kapacitách, proč má být 15 druhů chipsů, když stačí jen čtyři? proč máte deset výrobců pracích prášků kteří vyrábí v podstatě to samé? tohle všechno váže lidské zdroje, které lze využít jinde. Nepotřebujeme 50 tisíc druhů všeho, ale zároveň nevím, proč to má se k nám vozit přes půl Evropy. To jsou ti lobbisti globalizace, proč stát nemůže podporovat konkurenceschopnost vlastními investicemi a v Bruselu se to bere jako nedovolená podpora? proč, když je ten Brusel tak úžasný, je právo Bruselu nadřazeno našemu Ústavnímu soudu? ASI PROTO, ŽE TAK ÚŽASNÉ NENÍ!
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

27.4.2023 19:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Záááááávidy záááávidy špic, co, řezáčská špinavá socko!!!!! Řešením je, že lemplové budou mít své vlastní čtvrti, a děcka posílat do lempláckých škol, kde nebudou slušným dětem na obtíž. Funguje to tak všude v civilizovaném světě, akorát v ČR je pozůstatek snahy vytvořit jednotného člověka.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.5.2023 08:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale pane Řezáč, to už tu snad bylo. A soudruzi to v rámci RVHP vyšperkovali k takové dokonalosti, že se dokonce rozhodovalo kdo ( která země) co bude vyrábět.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.4.2023 09:46 Reaguje na Richard Vacek
No jéje. A proto nejvíc surovin spotřebovávají bohaté státy. :D
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.4.2023 13:23 Reaguje na Petr Eliáš
Bohaté státy totiž zpravidla i nejvíc produkují.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2023 13:25 Reaguje na Richard Vacek
A to má být nějaká výhra?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.4.2023 14:13 Reaguje na Petr
No samozřejmě. Bez nich by se do chudých zemí vrátil opět hladomor, nemoce a zaostalá společenství by zlikvidovala vše okolo (často jako kočovní pastevci).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.4.2023 14:17 Reaguje na Richard Vacek
No jéje. A zpravidla těží jen na svém písečku, že? :D

Proto třeba v Africe jsou největší těžební společnosti: BHP, Rio Tinto, Anglo American, atd. atd. :D

Fakt, doporučuji méně blábolit a více používat kedlubnu. ;)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.5.2023 08:48 Reaguje na Petr Eliáš
Můžete mi říci kde chcete vzít suroviny na ty obnovitelné zdroje, elektromobilitu atd. Nebo snad budou solární panely a tisíce dalších "ekopoložek" vyrábět pouze země co na to mají suroviny? Byly by tyto země schopny vůbec efektivně tyto suroviny , bez cizí pomoci těžit? Ano, používejte kedlubnu. Jen ještě dodám, že to bude rána až se zjistí, že na potřebný větší rozvoj například té elektromobility už nemámě suroviny.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.4.2023 10:53
Bohužel je to zase nedomyšlené! Pane Pekso, zkuste tam v Bruselu, prosím, začít přemýšlet.

EU by měla hlavně motivovat země s hodně lesů k vývozu dřeva a produktů z něj, aby se pralesy dále nemýtily a netransformovaly na plantáže, nýbrž aby se začaly stále více transformovat na hospodářské lesy, které po lokální těžbě zralých stromů provedou spontánní obnovu. Tak se dá místním lidem práce, dobré výdělky a stavební dřevo se spoustou uhlíku se na více jak 100 let uloží do staveb kdekoliv po světě. Navíc se ušetří spousta emisí CO2 díky náhradě betonu, cihel a stavební oceli.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

27.4.2023 12:35
Takže EK vymyslela pro dodavatele surovin (a to i zbytných, které Evropané kupují kvůli rozežranosti a rozmazlenosti) kupu administrativních povinností, které jsou velmi nepříjemné, ale dodavatelé se nakonec naučí je splnit tak, aby vše měli splněné na 1 až 1-. Jak známo, EU sice diktuje podmínky, ale u třetích zemí už jejich plnění nezvládá kontrolovat. Dopadne to tak, že všechny požadavky EU budou papírově splněny, EU politici se budou plácat po zádech, jak skvěle ochránili svět a kácení pralesa pojede vesele dál, ale nebude to oficiálně pro Evropu. EU a její sebeklam.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

27.4.2023 13:31
Eu by se měla starat o svoje lesy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.4.2023 15:18
Až o tři koruny více za litr benzínu, ještě o třicetník víc za naftu, uhlí pro vytápění domu dražší o 40 procent. To může pro domácnosti už za čtyři roky přinést balík klimatických norem, který včera schválily členské státy Evropské unie.
Evropský parlament normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost.
-------------------------------------
Peksa hlasoval "pro" oběna rukama a tady bude vykládat o odlesňování a zásluhách.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.4.2023 08:48
nejenom odlesňování ale i celková péče o krajinu: zavodňování, zadržování vody, pestrost krajiny, smíšený porost, lepší agrotechnika, zalesňování a zazeleňování i měst a zastavěných míst (keřoviny, popínavé rostliny)- není toho nějak moc? Lze to vůbec zvládnout? Bez velkého úsilí a bez peněz určitě ne! Přitom bez těchto činností skutečně hrozí kolaps přírody, extrémní otepletí a sucho! Proto je třeba změnit hodnoty, úsilí společnosti i přírodovědců nasměrovat k tomuto cíli, nemyslet si, že vše vyřeší jen snížení CO2.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.4.2023 14:43 Reaguje na Honza Honza
No píšete to krásné, jenom chybí, kde na to vzít peníze?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.5.2023 12:33 Reaguje na Honza Honza
Realizace vašich představ je kriticky závislá na množství srážek, které nám přijdou z oceánů, a průměrné teplotě pevniny řídící odpar vody. Jelikož se při globálním oteplování zvyšuje teplota oceánů mnohem pomaleji než pevniny, odpar vody z oceánů bude narůstat pomaleji než z pevniny a nutně bude stále více sucho. Ta vaše zeleň bude postupně usychat, nebude co v krajině zadržovat.

Ale jo, jen si to malujte narůžovo! Jednoduchou fyziku ale neohnete a nakonec uznáte, že CO2 je primárním problémem.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

28.4.2023 11:22
Hlavně bychom se měli zamyslet, jakým právem chce EP svými uměle vytvářenými obchodními překážkami, omezeními a sankcemi, zasahovat do vnitřních záležitostí států, které nejsou členy EU. Vždyť co jiného jsou požadavky na poskytování „přiměřených záruk“, že dovážené výrobky byly produkovány v souladu s legislativou zemí výroby, včetně ošetření lidských práv, obchodního práva a protikorupční legislativy, jak uvádí autor zveřejněného článku? Ani slovo o kontrole a dodržování kvality dováženého zboží na náš trh, o dodržování technických norem, nebo o bezpečnosti potravin, dovážených ze zemí mimo EU.
Vymáhání plnění právního řádu v konkrétní zemi, není věcí EU, ale právě toho státu, který si ty právní předpisy pro své území přijal a řídí se jimi.
Je jistě zajímavé, že EU takto chce diskriminovat produkci a obchodní styk se státy, které živí zejména zemědělská produkce, žádaná též zákazníky v EU.
Opatření EP tak může být v konečném důsledku zaměřeno na omezení dostupnosti a spotřeby některých potravin na trhu ve státech EU (hovězí maso, olej, sója, káva, kakao). A jsme zase u mantry silou prosazovaného grýn-dýlu a uhlíkové stopy…
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.5.2023 09:26
Raději než potvrzení, tu sežene mafie lacino, tak řešit kriminalitu, kdy mizí ochránci pralesů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist