Ministerstvo zemědělství: Reakce na tiskovou zprávu Hnutí DUHA k plnění vládních slibů o ekologii
Lesy
MZe na novele zákona o myslivosti již pracuje, je v plánu na letošní rok. Mimo jiné zavede i elektronický informační systém, který zjednoduší administrativu a komunikaci spojenou s myslivostí. To pomůže uživatelům a držitelům honiteb i orgánům státní správy myslivosti. Systém budou využívat další instituce jako např. Státní veterinární správa, Policie ČR a Vojenská policie. Cílem novelizace je přispět k efektivní kontrole a dozoru při plnění plánu chovu a lovu spárkaté zvěře, a přispět k optimalizaci jejich početních stavů, a tím i snížení škod způsobených zvěří na lesních porostech.Není pravda, že výběrové řízení na generálního ředitele LČR nebylo transparentní. Výběrové řízení zajišťovala personální agentura Constellation. Pětičlenná komise, tvořená experty z oblasti lidských zdrojů, ekonomiky a lesnictví, po individuálních rozhovorech s uchazeči doporučila dva nejlepší kandidáty do finálového kola. Nový ředitel Dalibor Šafařík je zkušení lesnický manažer, který má za úkol přizpůsobení lesů změně klimatu, aby byly v budoucnu stabilní a odolné proti kalamitám škůdců při zachování environmentální, ekonomické i sociální funkce lesa.
K výtce k novému programu podpor adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu je potřeba sdělit, že vlastníci lesů dostávají prostředky především na výsadbu druhově pestrých lesů odolných klimatické změně. K tomu využíváme příspěvky na hospodaření v lesích, které byly v roce 2022 poskytovány ve 100% výši a bylo vyplaceno 2,25 mld. Kč, i loni vyhlášený program na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu. Podmínky tohoto programu budou postupně upravovány podle toho, jaké podněty a zkušenosti přinese jeho uplatnění v praxi. Na přípravě programu MZe spolupracovalo se zástupci státních i nestátních lesů, odborníků z lesnických univerzit, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a zástupců vybraných krajů. Výsledek pak projednalo s Ministerstvem životního prostředí. Cílem je do roku 2026 postupně vytvořit systém plateb za lesní ekosystémové služby.
Vyhlášku o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin připravilo MZe v souladu se závěry vědeckých studií zpracovaných lesnickými fakultami, Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti. Odborníci i lesní hospodáři ji na rozdíl od Hnutí Duha hodnotí pozitivně.
Půda a zemědělství
Nová podoba společné zemědělské politiky (SZP) přinese důležitý posun pro biodiverzitu a adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Ve Strategickém plánu SZP např. doplnilo MZe podmínky ekoplatby o povinnost zřizování ochranných pásů podél vodních toků na pozemcích, které se nacházejí ve vzdálenosti do 6 metrů od vodního toku. Pásy musí být 6 m široké a porost musí být udržovaný ve stanovené plodinové skladbě. Navíc, abychom zemědělce motivovali k dalším, environmentálně přínosným postupům, jsme připravili motivační prémiový stupeň ekoplatby, v němž se ochranné pásy zakládají i na pozemcích situovaných dále od vody (do 10 m) a pásy musí být dvojnásob široké, tzn. minimálně 12 m.V podmínkách tzv. Standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy je také povinnost zachovat a nepoškozovat mokřady, pokud byly vyčleněny jako krajinný prvek. Strategický plán počítá od roku 2025 s novým standardem, který se bude speciálně věnovat ochraně mokřadů a půd bohatých na uhlík.
K biodiverzitě přispívají také podpora zakládání biopásů na orné půdě, hospodaření pro ochranu čejky chocholaté a druhově bohaté pokrytí orné půdy. V Ekologickém zemědělství došlo ke zvýšení sazeb dotací o více než 30 % ve srovnání s podporou poskytovanou z Programu rozvoje venkova.
Rozhodně nesouhlasíme s negativním hodnocením Hnutí Duha v oblasti pesticidů. Vláda v žádném případě nebojuje proti snížení používání pesticidů. Naopak se nám během českého předsednictví (CZ PRES) podařilo dosáhnout pokroku u kontroverzního návrhu nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (SUR). Česká republika celou dobu prosazovala férové nastavení snížení spotřeby pesticidů. Evropská komise vzala v úvahu dosavadní úsilí jednotlivých států a navrhla povinné procento snížení užívání pesticidů podle úrovně spotřeby v každém členském státě, oproti původnímu záměru, aby všechny státy snížily spotřebu plošně.
Považujeme ale za legitimní, aby Evropská komise doplnila dopadovou studii o dopady tak masivního snižování spotřeby pesticidů na potravinové zabezpečení, které může být v ohrožení především v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Cílem je používat méně pesticidů, a zároveň zachovat udržitelnou zemědělskou produkci. Na místě je totiž obava, že méně chemie může při absenci cenově dostupných alternativ ohrozit zdraví zemědělských plodin a jejich výnosy, a tím i produkci potravin. Všechny členské státy (ČS) deklarovaly, že projednávání návrhu bude pokračovat. Není tedy pravda, že projednávání klíčového nařízení bylo ohroženo. Ostatní ČS přístup ČR během projednávání SUR na konci CZ PRES ocenily.
Zásadně také nesouhlasíme s tvrzením, že MZe selhalo při vzniku Monitorovacího výboru SZP (MV). Ustanovení výboru proběhlo podle evropské legislativy. V MV je oproti předchozímu období posíleno zastoupení vládních i nevládních organizací, které se aktivně věnují ochraně životního prostředí. Nově má například silnější pozici PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců a struktura MV byla rozšířena i o zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny. Složení a rozsah MV však musí zaručovat jeho efektivní jednání (v tento okamžik má 43 členů). Členství v rámci MV není jediným způsobem, jak se do tohoto procesu zapojit. Ministerstvo zemědělství může rozhodnout pro konkrétní jednání rovněž o přizvání hostů – pozorovatelů. Všechny výstupy z jednání budou transparentně zveřejňovány na internetových stránkách www.eagri.cz/spszp.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Slavomil Vinkler
13.1.2023 13:24Jaroslav Řezáč
13.1.2023 20:20 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
14.1.2023 12:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJiří Svoboda
14.1.2023 17:03 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
15.1.2023 10:03 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
14.1.2023 17:05 Reaguje na Slavomil Vinklerpavel peregrin
15.1.2023 13:44 Reaguje na Slavomil VinklerTo je blbost, co? Ale bohužel to takhle funguje a těch nesmyslů je daleko, daleko víc. Současná nařízení, vyhlášky a povinnosti již nemají s praktickým zemědělstvím nic společného a slouží jen k zaměstnání stále početnější armády "zemědělských" odborníků, kteří se nám pletou bez užitku do práce a otravují život.
Slavomil Vinkler
15.1.2023 15:02 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
15.1.2023 16:02 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
16.1.2023 08:26 Reaguje na pavel peregrinSlavomil Vinkler
16.1.2023 08:47 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
16.1.2023 13:01 Reaguje na Slavomil VinklerPokud ale máte na mysli pole, kde se čas od času rozlije voda, tak musíte v případě, že tam nic v tu sezonu nepěstujete, vyjmout tu plochu z LPIS, jinak se vystavujete postihu za neoprávněné čerpání dotace. No a pak ji zase případně do LPIS vrátit s tím, že dopředu nikdy nevíte, zda se rozliv bude opakovat a vy budete opět vyjímat.
Snad je to takto srozumitelnější.
Slavomil Vinkler
17.1.2023 16:40 Reaguje na pavel peregrinJarek Schindler
12.2.2023 10:48 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
16.1.2023 10:03 Reaguje na Slavomil Vinklerpole měli na soutoku Odry s Olší. Brambory po zaplavení shnily,
řepa taky. Obilí bylo zválcováno a pokud to bylo v době sklizně,
tak se po povodni sundávaly snopy z okolních vrb s naklíčeným
zrním a bylo pouze na podestýlku pro dobytek. Pojištění vám nikdo
v takovém místě nedal a tak se lidé museli živit prací ve fabrice,
protože pole byl nejistý zdroj příjmů. Je pravda, že to nebylo vždy
pravidlem a byly i roky bez povodní a to to pole vyhnojené náplavy
rodilo jak blbé, ale bohužel i přinesené plevely. Celkový efekt
byl blízko nule a děda pole doslova státu vnutil, protože bylo
snazší udělat v huti pár přesčasů a ty potraviny si koupit. Takže
to zaplavování není samospasitelné a navíc na třicet metrů mocné
vrstvě štěrkopísků s ornicí tři metry nad hladinou řeky ten efekt
zadržení vody v půdě moc velký není. Když je jí moc, tak je jí moc.
Když řeka bez srážek vysychá, tak podzemní voda kopíruje její
hladinu a půda vysychá taky. Voda ve studních tam kolísá podle
výšky hladiny řeky díky těm propustným štěrkům a žádný zázrak
se záchytem vody se nekoná. Trvá to po povodni pár dnů a má to
zcela zanedbatelný význam na rozdíl od přehrady, která tu vysokou hladiny vody v ní i v okolní půdě drží na stabilní výšce stále.