https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ministerstvo-zemedelstvi-reakce-na-tiskovou-zpravu-hnuti-duha-k-plneni-vladnich-slibu-o-ekologii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ministerstvo zemědělství: Reakce na tiskovou zprávu Hnutí DUHA k plnění vládních slibů o ekologii

13.1.2023
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR
Ministerstvo zemědělství považuje ekologické organizace za své partnery a oceňuje, že Hnutí Duha ve své tiskové zprávě uznalo, že vláda udělala v ekologických tématech posun k lepšímu. To je i záměrem Ministerstva zemědělství (MZe), proto podrobněji rozvádíme některé kroky, které za poslední rok MZe udělalo pro zlepšení stavu našich půd, vod, lesů a celkově krajiny a reagujeme na některé výhrady, které Hnutí DUHA k dosavadní činnosti MZe mělo.
 

Lesy

MZe na novele zákona o myslivosti již pracuje, je v plánu na letošní rok. Mimo jiné zavede i elektronický informační systém, který zjednoduší administrativu a komunikaci spojenou s myslivostí. To pomůže uživatelům a držitelům honiteb i orgánům státní správy myslivosti. Systém budou využívat další instituce jako např. Státní veterinární správa, Policie ČR a Vojenská policie. Cílem novelizace je přispět k efektivní kontrole a dozoru při plnění plánu chovu a lovu spárkaté zvěře, a přispět k optimalizaci jejich početních stavů, a tím i snížení škod způsobených zvěří na lesních porostech.

Není pravda, že výběrové řízení na generálního ředitele LČR nebylo transparentní. Výběrové řízení zajišťovala personální agentura Constellation. Pětičlenná komise, tvořená experty z oblasti lidských zdrojů, ekonomiky a lesnictví, po individuálních rozhovorech s uchazeči doporučila dva nejlepší kandidáty do finálového kola. Nový ředitel Dalibor Šafařík je zkušení lesnický manažer, který má za úkol přizpůsobení lesů změně klimatu, aby byly v budoucnu stabilní a odolné proti kalamitám škůdců při zachování environmentální, ekonomické i sociální funkce lesa.

K výtce k novému programu podpor adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu je potřeba sdělit, že vlastníci lesů dostávají prostředky především na výsadbu druhově pestrých lesů odolných klimatické změně. K tomu využíváme příspěvky na hospodaření v lesích, které byly v roce 2022 poskytovány ve 100% výši a bylo vyplaceno 2,25 mld. Kč, i loni vyhlášený program na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu. Podmínky tohoto programu budou postupně upravovány podle toho, jaké podněty a zkušenosti přinese jeho uplatnění v praxi. Na přípravě programu MZe spolupracovalo se zástupci státních i nestátních lesů, odborníků z lesnických univerzit, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a zástupců vybraných krajů. Výsledek pak projednalo s Ministerstvem životního prostředí. Cílem je do roku 2026 postupně vytvořit systém plateb za lesní ekosystémové služby.

Vyhlášku o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin připravilo MZe v souladu se závěry vědeckých studií zpracovaných lesnickými fakultami, Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti. Odborníci i lesní hospodáři ji na rozdíl od Hnutí Duha hodnotí pozitivně.

Půda a zemědělství

Nová podoba společné zemědělské politiky (SZP) přinese důležitý posun pro biodiverzitu a adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Ve Strategickém plánu SZP např. doplnilo MZe podmínky ekoplatby o povinnost zřizování ochranných pásů podél vodních toků na pozemcích, které se nacházejí ve vzdálenosti do 6 metrů od vodního toku. Pásy musí být 6 m široké a porost musí být udržovaný ve stanovené plodinové skladbě. Navíc, abychom zemědělce motivovali k dalším, environmentálně přínosným postupům, jsme připravili motivační prémiový stupeň ekoplatby, v němž se ochranné pásy zakládají i na pozemcích situovaných dále od vody (do 10 m) a pásy musí být dvojnásob široké, tzn. minimálně 12 m.

V podmínkách tzv. Standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy je také povinnost zachovat a nepoškozovat mokřady, pokud byly vyčleněny jako krajinný prvek. Strategický plán počítá od roku 2025 s novým standardem, který se bude speciálně věnovat ochraně mokřadů a půd bohatých na uhlík.

K biodiverzitě přispívají také podpora zakládání biopásů na orné půdě, hospodaření pro ochranu čejky chocholaté a druhově bohaté pokrytí orné půdy. V Ekologickém zemědělství došlo ke zvýšení sazeb dotací o více než 30 % ve srovnání s podporou poskytovanou z Programu rozvoje venkova.

Rozhodně nesouhlasíme s negativním hodnocením Hnutí Duha v oblasti pesticidů. Vláda v žádném případě nebojuje proti snížení používání pesticidů. Naopak se nám během českého předsednictví (CZ PRES) podařilo dosáhnout pokroku u kontroverzního návrhu nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (SUR). Česká republika celou dobu prosazovala férové nastavení snížení spotřeby pesticidů. Evropská komise vzala v úvahu dosavadní úsilí jednotlivých států a navrhla povinné procento snížení užívání pesticidů podle úrovně spotřeby v každém členském státě, oproti původnímu záměru, aby všechny státy snížily spotřebu plošně.

Považujeme ale za legitimní, aby Evropská komise doplnila dopadovou studii o dopady tak masivního snižování spotřeby pesticidů na potravinové zabezpečení, které může být v ohrožení především v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Cílem je používat méně pesticidů, a zároveň zachovat udržitelnou zemědělskou produkci. Na místě je totiž obava, že méně chemie může při absenci cenově dostupných alternativ ohrozit zdraví zemědělských plodin a jejich výnosy, a tím i produkci potravin. Všechny členské státy (ČS) deklarovaly, že projednávání návrhu bude pokračovat. Není tedy pravda, že projednávání klíčového nařízení bylo ohroženo. Ostatní ČS přístup ČR během projednávání SUR na konci CZ PRES ocenily.

Zásadně také nesouhlasíme s tvrzením, že MZe selhalo při vzniku Monitorovacího výboru SZP (MV). Ustanovení výboru proběhlo podle evropské legislativy. V MV je oproti předchozímu období posíleno zastoupení vládních i nevládních organizací, které se aktivně věnují ochraně životního prostředí. Nově má například silnější pozici PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců a struktura MV byla rozšířena i o zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny. Složení a rozsah MV však musí zaručovat jeho efektivní jednání (v tento okamžik má 43 členů). Členství v rámci MV není jediným způsobem, jak se do tohoto procesu zapojit. Ministerstvo zemědělství může rozhodnout pro konkrétní jednání rovněž o přizvání hostů – pozorovatelů. Všechny výstupy z jednání budou transparentně zveřejňovány na internetových stránkách www.eagri.cz/spszp.


reklama

 
Ministerstvo zemědělství

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 13:24
Bohužel jedním z důležitějších mokřadů jsou tzv. polní rozlivy. Tj. mají se obdělávat, když to jde, a nechat zamokřené, když tam hodně prší. Sníženou produkci by mělo MZ a MŽP nahradit. Vybudovat nádrž není úplně ono.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.1.2023 20:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Buď je to zamokřené a tak se s tím bude počítat a nebo ne. Ostatně mokřady jsou stále zamokřené území, které se k tomu biologicky samostatně vyvijí... Nejde mít v Dubnu mokřad a v Červnu pole.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.1.2023 12:50 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale jde, když se chce. Protože příroda tak funguje. Když neprší vyschne. Ve skutečnosti je to jen blbost politiků, že se to chce škatulkovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.1.2023 17:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
A co tak to nechat jako louku, kterou pokosím, jen když to jde?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.1.2023 10:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Mýlíte se. Ti živočichové potřebují nikoli bažinu, ale holý povrch. ne kouka ale zatopené oraniště. Nutno tedy v suchu orat. Jinak původní biotop je stezky mamutů, velké později zvěře, posléze v péči lidské a bahnité silnice, ještě později tankodromy a vojenská cvičiště.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.1.2023 17:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nebo tam pěstovat energetické plodiny, co se jenom sklízí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.1.2023 13:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myslíte to dobře, ale musím vás zklamat-fyzicky to jde, papírově nikoliv. Pokud byste na poli měl místo, tzv." vejřeviště", tak se musíte rozhodnout- buď pole, nebo krajinný prvek. Pokud byste jednou obdělal a pak ne, tak se vystavujete postihu ze strany SZIF a můžou vám být poměrně kráceny dotace.
To je blbost, co? Ale bohužel to takhle funguje a těch nesmyslů je daleko, daleko víc. Současná nařízení, vyhlášky a povinnosti již nemají s praktickým zemědělstvím nic společného a slouží jen k zaměstnání stále početnější armády "zemědělských" odborníků, kteří se nám pletou bez užitku do práce a otravují život.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.1.2023 15:02 Reaguje na pavel peregrin
No blbost je to hrozná, ty polní rozlivy akumulují vodu a jsou biotopy pro nejohroženější živočichy. Ale jak píšu, musí se poorat když to jde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.1.2023 16:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud to dáte do krajinného prvku, pak s tím již nemůžete moc hýbat. Ono upřímně, taková místa se stejně pro polařinu nehodí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.1.2023 08:26 Reaguje na pavel peregrin
Jako krajinný prvek je to zničené. Zaroste to rákosím vrbami... Aby se to udrželo holé musí se to občas poorat a i sklidit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.1.2023 08:47 Reaguje na pavel peregrin
Jsou to vícenáklady. MZ spíš MŽP by to mělo dotovat, zejména jsou-li potvrzené nálezy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.1.2023 13:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Asi by to chtělo vyjasnit. Pokud se na tom poli objevuje zamokření pravidelně, i kdyby pak v květnu vyschlo, je lépe z toho ten krajinný prvek udělat. Ať si zaroste rákosím a vrbami, jen dobře pro drobnou zvěř.
Pokud ale máte na mysli pole, kde se čas od času rozlije voda, tak musíte v případě, že tam nic v tu sezonu nepěstujete, vyjmout tu plochu z LPIS, jinak se vystavujete postihu za neoprávněné čerpání dotace. No a pak ji zase případně do LPIS vrátit s tím, že dopředu nikdy nevíte, zda se rozliv bude opakovat a vy budete opět vyjímat.
Snad je to takto srozumitelnější.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.1.2023 16:40 Reaguje na pavel peregrin
No já neřeším zákony a vyhlášky. To dělají politici a to vím, že je to blbě. Pravidelné zamokřené místo není tak cenné jako občasné louže, buď jen zjara a nebo i přes více let. A zarostlých míst máme neurekom.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.2.2023 10:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tolik nesmyslů v pár řádcích se hned tak nevidí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2023 10:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nevím, zda jste to někdy zažil v praxi, ale my jsme kdysi taková
pole měli na soutoku Odry s Olší. Brambory po zaplavení shnily,
řepa taky. Obilí bylo zválcováno a pokud to bylo v době sklizně,
tak se po povodni sundávaly snopy z okolních vrb s naklíčeným
zrním a bylo pouze na podestýlku pro dobytek. Pojištění vám nikdo
v takovém místě nedal a tak se lidé museli živit prací ve fabrice,
protože pole byl nejistý zdroj příjmů. Je pravda, že to nebylo vždy
pravidlem a byly i roky bez povodní a to to pole vyhnojené náplavy
rodilo jak blbé, ale bohužel i přinesené plevely. Celkový efekt
byl blízko nule a děda pole doslova státu vnutil, protože bylo
snazší udělat v huti pár přesčasů a ty potraviny si koupit. Takže
to zaplavování není samospasitelné a navíc na třicet metrů mocné
vrstvě štěrkopísků s ornicí tři metry nad hladinou řeky ten efekt
zadržení vody v půdě moc velký není. Když je jí moc, tak je jí moc.
Když řeka bez srážek vysychá, tak podzemní voda kopíruje její
hladinu a půda vysychá taky. Voda ve studních tam kolísá podle
výšky hladiny řeky díky těm propustným štěrkům a žádný zázrak
se záchytem vody se nekoná. Trvá to po povodni pár dnů a má to
zcela zanedbatelný význam na rozdíl od přehrady, která tu vysokou hladiny vody v ní i v okolní půdě drží na stabilní výšce stále.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.1.2023 16:47 Reaguje na Břetislav Machaček
No na tom co popisujete je asi nejlepší louka. občas a nepravidelně sečená. Já mám na mysli skutečně občasné louže, buď v polích nebo na polních či lesních cestách, vojenských cvičištích atd, kde se za vlhčího roku drží voda tak do června či července a v suchém to vyschne. To jsou nejvzácnější lokality. proto občas v rezervacích jezdí s obrněnými transportéry. No na polích zatím ne. Ale platit zemědělci za údržbu takové plochy by se mělo. Občas poorat, když to jde, občas nechat mokré. To jsou náklady, které pro blbost úředníka MŽP nehradí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.1.2023 13:40
MZ má smůlu, že musí reagovat na lži Duhy. Já mohu reagovat pouze když chci, a mám čas.
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.1.2023 09:13 Reaguje na Michal Ukropec
To je otázka. Musí MZ reagovat na každý slint, který někdo vyplodí?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.1.2023 07:34 Reaguje na Viktor Šedivý
Na odborné komentáře nemusí. Ale na nové moderní, revoluční ekologistické nesmysly ano.
Odpovědět
Anyr

Anyr

16.1.2023 18:21 Reaguje na Michal Ukropec
Tak udělej všem radost, sbal se, rodinu do příručního zavazadla, a odjeď do Ruska, kde zítra bylo už včera.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.2.2023 10:54 Reaguje na Anyr
Co tak jit příkladem Anyre. Divím se, že tam již dávno nejste.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist