https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-bobek-prvni-prevalaci-jsou-zpet-ve-zlate-stepi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: První „převaláci“ jsou zpět ve Zlaté stepi!

8.6.2024
Koně v aklimatizační ohradě v Alibi.
Koně v aklimatizační ohradě v Alibi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha
Nákladní vozy se stepí hnaly po improvizované cestě, kterou pro ně před pár dny vyhrnul grejdr, a zvedaly za sebou vysoká oblaka prachu. Pro tři koně Převalského naložené na jejich korbách se blížil okamžik, kdy po více než třiceti hodinách budou moci opustit stísněné přepravní boxy. Do reintrodukčního centra v Alibi tou dobou zbývaly již jen desítky minut jízdy a ve mně s každým kilometrem rostla naděje, že snad přece jen všechno dobře dopadne a že po stovkách let se do stepí středního Kazachstánu vrátí divocí koně.
 
Náš první – a hned zdvojený – transport „převaláků“ ze střední Evropy do kazachstánské Zlaté stepi bohužel doposud pronásledovaly velké problémy. V pondělí po poledni měly do Arkalyku v Kazachstánu odletět současně dva armádní stroje CASA, jeden z Prahy a druhý z Berlína, a to každý se čtyřmi „převaláky“ na palubě. Ve skutečnosti však v pondělí s nevelkým zpožděním odlétala jen CASA z Prahy, která vezla tři koně. Hřebce Pelleho, který si v bedně sedal, což by ho při tak dlouhém transportu mohlo stát život, jsme cestou na letiště poslali do zoo. Odlet druhého letadla z Berlína byl tou dobou kvůli technické závadě již odložen o minimálně 48 hodin. V průběhu cesty však přicházely další, byť nikoli tak závažné nesnáze, které nám brnkaly na nervy.

To hlavní ale fungovalo. Naše „pražská“ CASA bez potíží přistála na desítky let opuštěné ranveji v Arkalyku. Na místě bylo vše připraveno – záchranáři, hasiči, celníci atd. – a vítal nás ministr životního prostředí Kazachstánu. Na oficiality jsme ale neměli čas. Přeložili jsme koně na nákladní auta, a zatímco na letišti se slavilo, rozjeli jsme se do Alibi. Naštěstí skeptické odhady, že nám cesta potrvá deset hodin, se nepotvrdily.

Poslední velkou překážkou před Alibi byl brod přes řeku. Z něj jsme měli velké obavy již od naší první návštěvy loni v dubnu. Našli jsme ho však upravený a s nízkým stavem vody, takže ho nákladní i doprovodná vozidla snadno překonala a za chvíli se před nimi otevřela vrata jedné ze dvou velkých aklimatizačních ohrad.

Kůň Zorro a jeho první kroky ve volné přírodě Kazachstánu.
Kůň Zorro a jeho první kroky ve volné přírodě Kazachstánu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / Zoo Praha

Jako první se v úterý večer půdy Kazachstánu dotkla tříletá klisna Zeta II. Trval jsem na tom, aby to byla právě ona. Její jmenovkyně Zeta se totiž stala legendou v Gobi, kde dokázala přežít nejkrutější zimy a stala se matkou mnoha hříbat. Snad ji Zeta II bude následovat… Jako druhá vstoupila do stepi klisna Ypsilonka a jako třetí hřebec Zorro.

Byl to historický okamžik: první krok k návratu divokých koní do další oblasti, kterou obývali v minulosti, a současně vyvrcholení ohromného úsilí mnoha lidí. Všichni, ať byli na místě, či tisíce kilometrů daleko, si mohli oddechnout, a někteří měli v očích slzy…

Ve čtvrtek ráno přistála v Arkalyku armádní CASA se čtyřmi klisnami z Berlína. Ty jsou nyní, ve čtvrtek večer, již také v aklimatizační ohradě v Alibi.

Hotovo! Ve Zlaté stepi je prvních sedm koní Převalského!

Tedy… hotovo pro tuto chvíli. Spousta další práce nás ještě čeká.


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha a autor řady knih, například knihy Ryšavý knihovník.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

10.6.2024 11:21
Tak toto je na rozdíl od našich obor velkých kopytnatců skutečný návrat
koní do VOLNÉ přírody. Tam ale jsou ke skutečné volnosti podmínky na rozdíl
od týrání zvířat v ohradách u nás. U nás si pouze někteří na ty ochránce
zvířat a krajiny hrají, ale ve skutečnosti to má ke skutečné přírodě daleko.
Za plotem je totiž vše předem určeno a je omezena ta skutečná volnost, jež
by u nás už byla utopií. Držím palce Převalákům, aby se naučili v divočině
zase žít, bránit se vlkům a úspěšně se množit bez potřeby je neustále
doplňovat z chovů v zajetí. Pak možná dojde i na neopodstatněnost je dál
chovat v ZOO, protože svoboda je pro každého tvora to nejlepší, ač je
drsná a nebezpečnější, než ohrada v ZOO, či obora označena za rezervaci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2024 17:08 Reaguje na Břetislav Machaček
No ta o svobodě je hezká, a teď tu o Karkulce.
U nás se přece nechová megafauna ani tak vůli megafauně, ale kvůli údržbě krajiny na biodivetzitu rostlin a živočichů, co potřebují vypasenou step.
Když dva dělají totéž, není to totéž..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.6.2024 17:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kdopak to asi spásal po vybití divokých koní někde v raném
středověku, po vybití praturů a zubrů někde v 16. století?
No přece ekology nenáviděná prdící hospodářská zvířata a
vše zelené okusující zvěř. Nyní opěvují zubra okusujícího stromy a vysokou by za to nejraději vybili. Nebo si snad
myslíte, že ty byliny, které nyní ta megafauna "zachraňuje" přečkaly 300 a více let někde v semenné bance? Ano, když
dva dělají totéž, tak to totéž není, protože jeden na to
nepotřebuje dotace a druhý ano. Jeden dodává na jatka
maso a druhý zdechliny kafilérii. Víte proč kafilérii?
Protože o zdravotní stav těchto zvířat se nikdo nestará
a hrozí riziko parazitů a chorob, což se u hospodářských
zvířat a dokonce u myslivci chované zvěře léčí. Jednou
jsem se ptal chovatele bizónů na maso pro nóbl hotely,
jak jsou na tom s parazity a chorobami. Světe zboř se,
oni jsou preventivně léčeni a pod veterinárním dozorem
stejným, jako kdejaká stračena pasoucí se na louce!
Osobně si myslím, že zubr, či "divoký" kůň není o mnoho
odolnější než bizón a už vůbec ne pratur vyšlechtěný
zpětně z domácího skotu. Je to pouze klamná reklama
těchto dotovaných chovů zvířat a matení veřejnosti o
nepostradatelnosti těchto zvířat pro dané lokality.
Ona pastva domácího skotu, koz a ovcí by alespoň něco
vynášela a nepotřebovala dotace na kompletní činnost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2024 19:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy jste zapšklý nepřítel celoroční pastvy megafauny bez přikrmování. Kdo se snaží mást veřejost jste vy.
Ano, pastva má i svá negativa. Ale rozvoj biodiverzity je nepochybný. No a pastva domácí zvěře je obvykle daleko intenzivnější a pod daleko větší verterinární medikací.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.6.2024 10:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
A víte proč? Protože ohrada není volná příroda
a omezené potravní možnosti jsou týrání zvířat.
Stačí, když jsme zavřeli do ohrad hospodářská
zvířata a pokračujeme dál dalšími ploty napříč
krajinou. Než jezdit auty pomaleji, aby zvěř
stačila přeběhnout, tak cestu oplotíme a nebo
vybijeme zvěř. S vlky přibude plotů po celé
republice tak, že zbytku zvěře ztížíme migraci
a oplocené "rezervace kopytnatců" utěšeně taky
narůstají. Vytipováno prý je dalších až 60
lokalit s tisíci metrů plotů a ohrad, které
už nebudou pro zvěř a ta se jim bude muset
vyhýbat i přes silnice a železnice, kde ji
pak porazí auta a vlaky. Jinak mi prosím
odpovězte na dotaz, kde byla ta semena těch
chráněných rostlin těch 400 let, které nyní
zachraňují "divocí" kopytníci v "rezervacích"?
Opravdu nedělal totéž zdomácnělý skot, kozy a
ovce? Děkuji za odpověď vás jako "odborníka"
na megafaunu. Ano jsem šťoura, který chce znát
odpověď i na takovou otázku, protože se nikdy nespokojím jen s obecnými argumenty bez důkazů.
Odpovědět
Alexander G.

Alexander G.

13.6.2024 18:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Tyto vzácné rostliny, jež jsou chráněny právě velkými kopytníky byly po stovky let udržovány pastvou domácích zvířat, o tom se s Vámi nikdo nehádá, dokonce i dnes mnoho ochranářských spolku využívá domestikovaná zvířata k pastvě xerotermních (vyschlých a živinově chudých) lokalit. Vzácné rostliny a na ně se navazující druhý hmyzu, se tam vyskytují právě kvůli chudosti půdy. Tento styl hospodaření se v dnešní době bohužel nevyplatí a tím pádem se pastviny hnojí a kde se nevyplatí vypásat a zbývají poslední kousky českých stepí s orchidejemi, hořci a podobnými ohroženými rostlinami rychle zarůstají. Tenhle typ hospodaření, využíván ochranáři ale není schopný soupeřit s firmami které právě hnojí a tak z toho, vedle dotací (které se na pastvu každoročně zmenšují) nejsou žádné zisky. Když je však možnost past se zvířaty, která jsou těm původním nejblíž tak je to samozřejmě lepší a blíž původní krajině, i když návrat k tomu jak to tu vypadalo předtím než jsme si velké kopytníky vyhubili zatím není a asi nikdy nebude možný tak se k tomu můžeme pokusit co nejblíž přiblížit.
Doufám že jsem vám odpověděl
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.6.2024 11:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Naše zvěř přijímá veterinární přípravky dílem
náhody, když ji pozře s nabízeným příkrmem, nebo
solí. Pokud se tomu vyhne z důvodu dostatku jiné
potravy a lízáním soli z okolí solených cest, tak
léčena taky není. Jinak skromný dotaz? Jak ta
megafauna přežívá v ohradách bez soli? A je to
případně sůl bez léčiv? Sůl je sice součástí
hornin, vod i rostlin, ale od toho byla migrace
a nikoliv život v uzavřeném prostoru, kde brzo
její přirozené zdroje dojdou kvůli jejímu malému
množství v těchto přírodních zdrojích. Pak ale
dochází ke slízávání vlastní i cizí moči a tím
k šíření chorob a cizopasníků. Okolí napajedel
je rovněž rizikové a pokud jsou zároveň kališti,
tak velice pochybuji o tom, že bez medikamentů
se obejde cokoliv, co takovou vodu pije. Jen se
to přehlíží, protože zvířata nekončí na jatkách,
ale pouze v kafilérii.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2024 17:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Včera šel pěkný dokument z Kanady, kam vracejí bizona. Byla zmínka i o tom, jak jejich vybitím zemřelo hlady 125 tis. indiánů. Sledováním postupného vypásání jsou sami biologové překvapeni, jaké dalekosáhlé změny v krajině přítomnost těchto "drobečků" přináší. Bohužel, to zpětné osídlení je řádově pomalejší, než došlo k vyhubení bizonů (B. BILL a kol.). A kdo v tom nedělá, těžko si umí představit, kolik je za tím znovuosídlením práce.

Ačkoliv to nebylo přímo řečeno, při mapování ptáků (severněji) jsou na procentech někdejších stavů. Domnívám se, že za tím je šířící se kojot a liška a absence lovců kožešin. Prostě každá akce vyvolá (často nežádoucí) reakci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2024 19:41 Reaguje na Karel Zvářal
No jo no. Kojot, liška, prase a havranovití jsou dobří lovci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2024 19:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
O vlkovi nehovoříce.
Odpovědět
Pe

Petr

10.6.2024 22:29 Reaguje na Karel Zvářal
Jestliže lovci kožešin přispěli k nárůstu počtu ptactva, tak je to umělý a nepřirozený stav, ona nežádoucí reakce, umělá nerovnováha. Přirozený stav jsou tedy ti kojoti, lišky a méně ptactva.
Přesně stejně je to s pastvinami a jejich "obyvatelstvem" u nás. Uměle vytvořené biotopy, přemnožené rostlinné a živočišné druhy, které se snažíme v tomto přemnožení dál uměle udržovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.6.2024 06:45 Reaguje na Petr
U nás třeba je ta nerovnováha ve prospěch šelem způsobená eradikací vztekliny člověkem. Proto jsem za int. lov šelem, zejména přemnožené kuny.

A kdyby se do severnějších oblastí vrátil vlk, ubylo by šakala i lišky. Ono ty vazby jsou poněkud složitější, nebyla tam zmínka o sobech, pižmoních apod. Tam např. trestanec založí početnou rodinu (viz. NG-W?) a na nějaké normované stavy či rovnováhu nemyslí ani ve snu. Jeho synáček tak "šikovně" loví tuleně, že mu 4 z 5 končí smrtelně postřelení pod ledem, jak to neumí/ spěchá a má mizernou mušku (bez opory), atp.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.6.2024 08:24 Reaguje na Petr
Příroda se chce stát menší, ještě menší, až bude nejmenší na celém světě. A nezbude místo ani na všeználka Petra.
Neb Petr se chce stát trpaslíkem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist