https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-hruska-dokazeme-chranit-vodu-ustavou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Hruška: Dokážeme chránit vodu ústavou?

5.9.2018
Ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství chtějí chránit vodu ústavou. / Ilustrační foto
Ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství chtějí chránit vodu ústavou. / Ilustrační foto
A máme na scéně další ze zbytečných nápadů ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, a to chránit vodu ústavou.
 

Když pomineme, že ústava nám nezajistí déšť, jsou zde další okolnosti, které tento krok považují za stejně pochybný, jako je již probíhající dotace Dešťovka. Kdyby se páni ministři obtěžovali podívat se na venkov, našli by jen velmi málo domů, kde pod okapem nestojí sud na dešťovou vodu. A ve městech většinu ploch tvoří asfalt nebo beton a dešťová voda končí v kanalizaci.

    Proč je myšlenka ústavní ochrany vod zbytečná? Protože ochrana vod je zajištěna mnoha zákony, vyhláškami, programy a to zcela dostatečně. Chybí zde jen to, že tyto zákony jsou porušovány, a to přímo těmi, kdo je vydávají. Co nám tedy chrání vodu:

  • Za prvé je to Směrnice Evrpského parlamentu a rady č. 2006/118/Es.
  • Zákon č. 41/2015 Sb o ochraně zemědělského půdního fondu.
  • Programy snad všech politických stran, kde se zavazují, že budou chránit vodní zdroje atd.
  • Programové prohlášení vlády ČR, Programové prohlášení rady Středočeskéko kraje a dalších krajů a mnoho dalších dokumentů.

Takže je jasné, že prostředků a nástrojů k ochraně vody je dost a stačí je dodržovat. Jenže když se ministerstvo zemědělství zaváže zákonem zabránit dalším záborům ZPF a ministestvo dopravy se zaváže, že postaví další stovky dálnic, tak jeden zákon jde proti druhému. A to nemluvím o tisících hektarů propustné zemědělské půdy zakryté betonem v průmyslových zónách a halách skladů.

Páni ministři, prosím, dohodněte se a pokud to nedokážete, vsaďte na obyčejný selský rozum. Dokud nebudeme půdu orat a ne betonovat, tak ani ústava vodu nezachrání.


reklama

Miroslav Hruška
Autor je zastupitel obce Tisem.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (12)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

5.9.2018 09:29
Oč nám vlastně s ochranou vody jde, jinými slovy čeho chceme dosáhnout? Jde o to minimalizovat odtok vody z ČR, maximalizovat malý vodní cyklus a zlepšit si naše klimatické podmínky díky jeho výrazně lepšímu fungování? Pak lze jistě dělat spoustu jednoduchých a účinných opatření a mně by se takové počínání líbilo. Základem je asi mnohonásobné posílení vsakovacích zařízení odvádějících vodu z nepropustných ploch (posilují spodní vody) a zmnožení zeleně (využívající spodní vody k úpravě klimatu a posílení malého vodního cyklu). Kotvit něco takového do ústavy jistě nemá smysl.

Bude mít ale jeden háček. Výrazné snížení průtoků našich vodních toků i výrazné snížení průtoků Labe, Odry a Moravy na našich hranicích. Důsledky nedokážu odhadnout a posoudit. Ad absurdum bychom nemuseli z ČR odvádět žádnou vodu. Jak by to ale vypadalo s čistotou našich toků, když by byl vlastně vyřazen velký vodní cyklus? Možná je i to řešitelné minimalizací znečištění a regeneračními procesy v přírodě na našem území.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.9.2018 12:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano jde mimo jiné o malý vodní režim, ale... celkově jde o navrácení nebo aspoň přiblížení k přirozenému stavu krajiny, který je díky lidské činnosti asi tak z 99% změněn a zničen. Je potřeba navracet mokřady, zpětně rozvolnit toky do meandrů, rušit meliorace, neodvádět dešťovku z měst do kanalizací, atd atd... Toto všechno ale nebude znamenat, že voda v tocích bude chybět. Spíš naopak. Celý vodní režim krajiny se jen ustabilizuje. Nebude tolik povodní ani sucha... nebude docházet k takovému kolísání hladin ani spodních vod ani toků. Celkově je pak problém s destabilizovaným vodním režimem v krajině jen jeden z mnoha, který bude potřeba vyřešit jinak tato planeta se vším co na ní žije a roste postupně vyhyne... člověk změnil téměr vše a dále do téměř všeho zasahuje a destabilizuje dál...

planetu je potřeba brát jako jeden obrovský organismus, který je propojen nespočtem vazeb a funkcí. Každé přerušení jedné z vazeb vyvolává řetězovou reakci, která vše destabilizuje a ohrožuje na existenci.

Kéž by lidstvo začalo brát tyto věci opravdu vážně...

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.9.2018 16:38
To, co píšete, by tedy znamenalo, že i při globálním oteplení (GO), které posouvá subtropická pásma (tj. pásmo s malou dodávkou vody z velkého vodního režimu) blíže k pólům a tudíž se do nich pomalu dostává i ČR, lze u nás zachovat původní vodní režim. Tedy z moře dostaneme méně vláhy kvůli GO, díky opatřením vytváříme nad našim územím vlhčí vzduch, který částečně odvane mimo ČR a přitom zachováme odtok z našeho území. To prostě bilančně nesedí!

Ale přesto je tu jeden aspoň trochu pozitivní argument. GO celkově zvýší velký vodní režim, jen je třeba dosáhnout jeho homogenizace v prostoru i čase. Jde o úkol srovnatelný s poroučením větru, dešti, nemusí však být neřešitelný.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.9.2018 16:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Předchozí můj komentář patří panu Kašpárkovi.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.9.2018 20:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Tvrzení, že se dostaneme do subtropického pásma s malou dodávkou vody, a tvrzení, že globální oteplení zvýší velký vodní režim si vzájemně odporují.
Homogenizace srážek v prostoru a čase se dosáhne právě díky malému vodnímu cyklu. Jinak chladnější a vlčí povrch stahuje vlhkost teplejších a vlhčích oblastí. Proto více prší nad lesem než nad městem.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.9.2018 09:34 Reaguje na Jan Škrdla
Co si na tom odporuje? Pokud se nepřijmou žádná opatření, globálně budou srážky vyšší, ale v ČR se sníží.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.9.2018 21:45 Reaguje na Jiří Svoboda
OK. Ale pak to rozhodně není pozitivní argument. Pokud se celkově zvýší srážky, znamená to, že můžou přijít přívalové deště tam, kde na to nejsou zvyklí. Zatímco u nás bude sucho.
Nějakému poroučení větru a dešti nevěřím - to už tu jednou bylo a teď si neseme následky. Zavání to docela velkým průšvihem.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.9.2018 15:53 Reaguje na Jan Škrdla
Ale my jsme již větru dešti svou činností poručili, dělají právě to, co na co jsme zadělali.
Odpovědět

6.9.2018 12:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Globální změna není úplně tak přímočará. Nikdo z nás neví co přesně bude. Počasí je extrémně složitý jev, který nikdo úplně nechápe a chápat nebude. Spíš se jen dotýkáme pravdy.... Co ale pozorujeme už teď je destabilizace počasí a vlastně do určité míry všeho. Tím že je ale člověk podle všeho hlavní příčinou těchto změn, tak musí hlavně on změnit svůj postoj a přístup k životnímu prostředí a maximálně eliminovat svoje destabilizační zásahy. Aby šlo o změnu, kterou globální ekosystém ještě zvládne, musí se člověk maximálně snažit navrátit rovnováhu, která se tu vytvářela po miliardy let a kterou člověk svým bezohledným, sobeckým a tupým chováním totálně narušil.

Je teď na každém z nás abychom přispěli k tomuto vyrovnání rovnováhy... Pokud každý aspoň částečně změní svůj náhled na svět a aspoň trošku změní svůj přístup, má to šanci na úspěch. Pokud ale bude (jak jsem již několikrát četl) většina občanů ČR čekat, že to zařídí stát, tak to opravdu nedopadne..... naštěstí kolem sebe vidím víc a víc lidí co se zabývají ochranou životního prostředí a kteří ví jaká je realita, takže snad máme šanci dát věci do pořádku.

Pokud tedy kreatury jako je Miloš Zeman nebo například někteří z ODS nebudou pořád dokola tvrdit lidem, že člověk má dál vše ovládat a ničit a že to ničemu nevadí.... to pak situaci těžce škodí...

Je potřeba s pokorou přijmout fakt, že moderní člověk již přírodě a jejím zákonitostem už vůbec nerozumí a že vlastně vůbec nevíme co děláme a až potom musí přijít ona snaha věci změnit.

Jinak si budeme pořád dál hrát na pány světa a budeme jenom přinášet další a další "naše řešení" na zvládnutí "jakýchkoliv problémů". Musíme se prostě konečně podřídit přírodním zákonům a přijmout je jako neměnný fakt.... a potom všemi silami renaturalizovat vše podstatné kolem sebe...

Co vidím jako pozitivní je částečná změna přístupu MŽP a dokonce i MZE, takže věřme, že i stát začne dělat opradu smysluplné kroky k nápravě aktuálního stavu.. jen aby nepřicházeli z dalšími technokratickými řešeními jako je třeba stavba přehrad, která sama o sobě znamená další nepřirozenost a destabilizaci..

Prostě jen dejme přírodě (a přírodě blízkým řešením) šanci a ona nám sama ukáže jak dokonale funguje...






Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.9.2018 17:43 Reaguje na
Mám z Vašeho pohledu na věc obrovský strach. Nechat řešení na dobrotivosti uvědomělých jednotlivců a doufat, že ve společnosti totálně převládnou, toho se vůbec nemusíme dočkat a bych bude fuč (viz pozdě bycha honiti). Pak tu můžeme mít třeba i "uvědomělou" společnost jako v Německu, kde lidé "čistými" auty brázdí dálnice aby si např. na trhu nakoupili biopotraviny a zavírají funkční jaderné elektrárny.

Myslím, že jediná šance je vysoké zpoplatnění poškozování planety (tj. odstranění negaticních externalit zpoplatněním). Prachy jsou jediný zatím fungující a tradiční nástroj, využijme ho i pro dobrou věc.
Odpovědět

7.9.2018 12:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Určitě jsem to nemyslel tak, že by to mělo být jenom na občanech.. spíš, aby se i občané aktivně zapojili a nečekali na stát, který má všechno vyřešit. A taky je potřeba, aby se konečně vzpamatovali zemědělci a lidi pracující v lese.. tam je obrovské mnnožství lidí, kteří vůbec neví co dělají a co způsobují, nebo je jim to všechno jedno.. a to nás zemědělské a lesní plochy ovlivňují nejvíce (aspoň co se vody týká).

Ano, souhlasím s tím, že peníze jsou dnes jediná hybná síla, bohužel i co se ŽP týká..

V této zemi většinová společnost nedodržuje zákony a jiné regule, takže i když politici již konečně nějaký zákon vydají nebo novelizují, tak se stejně často nic k lepšímu neposune, protože tady je potřeba hodně lidem vyhrožovat pokutou nebo "zrušením činnosti" aby se něco dělo... NEMÁME VZTAH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ A MÁME POCIT, ŽE SE NÁS NETÝKÁ...

Můj pohled na svět je asi celkově dost depresivní, ale jsem přesvědčen, že je to proto, protože realita je prostě přesně tak depresivní a katastrofální......

Kam se hnu, tam vidím průser.. a to často takový, který vůbec nemusel vzniknout. Stačilo jen trošku používat hlavu a cit...



Děkuji za zajímavou diskuzi.

Pokud možno pěkný den přeji!




Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.9.2018 16:01 Reaguje na
"Ano, souhlasím s tím, že peníze jsou dnes jediná hybná síla, bohužel i co se ŽP týká.. ".

Ale pokud by se odstanily negativní externality spojené s poškozováním planety, přírody a klimatu řádným zpoplatněním, peníze by skvěle sloužiky ve prospěch ŽP a navedly by rozvoj do udržitelného koridoru. A v podstatě nic by to nestálo, využívaly by se zcela přirozeně hlavně šetrné efektivní technologie. Trh by nebyl zkřiven dotacemi a byl by opravdu férový, neboť by za škody bylo řádně placeno.
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist