https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-bobek-nadeje-pro-drabske-svetnicky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Naděje pro Drábské světničky?

8.7.2021
Vyryté nápisy a prošoupaný pískovec. Stav v roce 2009.
Vyryté nápisy a prošoupaný pískovec. Stav v roce 2009.
Ve druhé třetině 13. století byl poblíž Mnichova Hradiště na sedmi vysokých pískovcových blocích vybudován hrad, který dnes známe pod jménem Drábské světničky. Pozůstatky tohoto dílem do skal tesaného, dílem dřevěného hradu byly pro turisty zpřístupněny před sto lety – a od té doby také docházelo k jejich stále většímu a rychlejšímu poškozování, které svého vrcholu dosáhlo loni v létě.
 

Rostoucí zájem o torzo jedinečného skalního hradu, nedávno bohužel ještě podpořený propagační kampaní, přiváděl se zvětšujícími se davy turistů i mnohem více vandalů, po kterých zde zůstávaly nejen haldy odpadků, ale rovněž stále četnější nápisy vyryté do skal.

Úplně každý návštěvník, včetně toho nejohleduplnějšího, však malinký kousíček hradu odnesl – a to na svých botách. Zejména za mokra je totiž měkký pískovec velice náchylný k obrušování. Zrnko po zrnku tak postupem času zmizely nejen schody v někdejší kapli (v ještě zachovalém stavu je zachycuje snímek z roku 1922), ale především na návštěvnických trasách vznikla „koryta“ zaříznutá do pískovce místy až přes metr hluboko!

Kaple, rok 1922.
Kaple, rok 1922.
Foto | Archiv Miroslava Bobka

Po celá léta odborníci na horšící se stav skalního hradu Drábské světničky upozorňovali (předloni na podzim jsem se k nim ostatně také připojil) a požadovali jeho uzavření s tím, že je nutné postižená místa opravit a vybudovat lávky, aby návštěvníci nechodili přímo po pískovci. Tyto výzvy se však míjely účinkem. Pozůstatky hradu zůstávaly v sezóně volně přístupné a zcela bez dozoru. Jejich zákonný správce – Lesy České republiky s. p. – problém neřešil.

To se konečně změnilo v letošním roce. S organizační změnou v Lesích ČR začaly Drábské světničky spadat pod Oblastní ředitelství severní Čechy, a to nejenom nechalo skalní hrad uzavřený, ale především avizovalo, že plánuje provést všechny potřebné opravy a úpravy. Snad se tedy blýská na lepší časy. Sice se ozvala stížnost, že hrad není přístupný, a tu a tam se najde nějaký akční hrdina, který se do něj dobývá, nicméně Lesy ČR vykročily jednoznačně správným směrem. Doufejme, že skutečně dojde i na další nutné kroky.


reklama

 
Další informace |
Autor pochází z Mnichova Hradiště.
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JM

Joska Malý

8.7.2021 09:58
Nějak mi to srdce netrhá. Autor by si mohl připustit, že většina našich pískovců je velice měkká, snadno erodující. Lávky měli smysl než se tam ta koryta vyšlapala, teď už je to jedno. Podobné jevy se dějí na většině přístupných pískovcových útvarech. A kupříkladu na Kokořínsku mizí skalní hrady samy od sebe, přirozenou erozí. Někde dokonce padají samy od sebe celé skalní věže. Nakonec z toho bude zase jen písek.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.7.2021 12:56 Reaguje na Joska Malý
Souhlas. Proc se prehnane rozneznovat nad tim, ze tisice navstevniku rozslapou tamni mekky drolivy piskovec daleko vyrazneji, nez to udelalo par zlodejskych lapku, kteri si v tech skalach pred pultisiciletim udelali opevnene hnizdo. Lit beton do tech vyslapanych koryt a stavet tam ocelove lavky? No budiz ale co pak z toho mista vlastne zajimaveho zbude? Rekneme, ze zajimave jsou ruzne ty vostinovite utvary ale tech mame v Cesku statisice ctverecnich metru, dostatecne mnozstvi na pozorovani a vyzkum pro studenty geologie a dalsi zajemce na dalsich nejmene 10 000 let :)
A az se to rozeslape vsechno tak budou podobne utvaru v Utahu. Australii i jinde. No a za tech 10 000 let treba bude mnohem zajimavejsi studovat zvetravani davneho betonu nez nejakeho mekkeho piskovce :)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.7.2021 11:12
jedna záležitost je eroze pískovce a to tak je ale další věcí je, jak se lidé chovají k přírodě a to, co tu bylo mnoho let se demoluje pro lidskou hloupost. Lidi ztrácejí kontakt s přírodou a chovají se leckdy jak křupani. Není se čemu divit, humanismus prohrává v době digitalizace, lidi jsou více znuděni a chytřejší rozhodně nejsou, jak je vidět na stále častější destrukci nejen pískovce.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.7.2021 13:02
Poznavaci vedeckou hodnotu tamni skaly maji spis nevelkou. Jde spis o takovou atrakci. My v Cesku mame tehle skal hodne. Imponovalo mi pred lety vyjadreni jednoho Svyzara, ze byl na vylete v Cesku a ze ho zaujaly ty dantisticke piskovcove utvary, ktere tam maji :)
Pokud jde o estetiku a zvyseni efektonosti te krajiny, bylo by dobre vykacet lesy pod skalami a nechat pasouci se kozy a turisty, at shrnuji postupne ten zvetraly pisek pod skalami dolu. Pak by ty skaly nalezite prokoukly i pri pohledu z dalnice D 10 a tan pohled by byl tak dechberouci, jaky je na pohlednicich starych 100 let z tech mist. Kdy pod skalami byli piscice osypy se sporou vegetaci spasanou kozami. Skoda, ze se to zalesnilo :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

8.7.2021 13:04 Reaguje na Miloš Zahradník
Oprava preklepu. Svycara z Walliskych Alp, ktereho zaujaly na vylete v Cechach ty vsudypritomne a pozoruhodne piskovcove utvary...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.7.2021 17:10 Reaguje na Miloš Zahradník
ono je spíš lepší z toho nedělat lunapark. Právě ty lesy umožňují a udržují určitou stálost vlhkosti těch skal a snižují rozdíly teplot i chrání. Problém je v zásadě v tom, že zatím co po mokrým pískovci je zakázáno lést, tak po schodech, který jsou ze stejnýho pískovce lezou všichni jak se jim zlíbí.
Odpovědět
JM

Joska Malý

8.7.2021 23:44 Reaguje na Miloš Zahradník
Přesně tak, pokud chce někdo zachraňovat české pískovce, nechť donutí Lesy ČR, aby nad všemi skalami vykáceli jehličnany a udržovali tam bezlesí, nebo tam alespoň vysázeli listnáče. Stačí se podívat na dobové fotografie a zajet se podívat třeba na Kokořínsko, kde před 50 lety byly lezitelné cesty, je dnes díky smrkům totálně provlhlá rozpadavá skála zasypaná jehličím, které se na ní drží, vítr ho jentak nesfoukne a budou se z něj louhovat ty huminové kyseliny, které zásaditému tmelu většiny našich pískovců též na pevnosti nepřidají.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.7.2021 19:35
Jakákoliv masovost je zhoubná. Někdo se nespokojí s jednou návštěvou
a musí někam chodit pravidelně, aby se pochválil počtem výstupů a
návštěv. Jsem zvědav na pláč podnikatelů v okolí po dobu uzavření
a žádosti o kompenzaci ušlého zisku. Parazitismus na přírodních
krásách má velký podíl na jejich devastaci díky zpřístupnění, reklamě
a všemožným službám. Turistika bez těchto atributů byla pro přírodu
únosná a nepotřebovala jinou radikální regulaci.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist