https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-hruska-je-to-tak-tezke-pochopit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Hruška: Je těžké pochopit, kde jsou příčiny katastrofálního nedostatku vody?

31.5.2020
Na jedné straně se dávají miliardy do záchrany mokřadů a na druhé straně jsou tyto mokřady, kde jsou zásoby vody a žije zde mnoho druhů živočichů, znehodnocovány či zcela ničeny pro to, čemu se dnes říká veřejný zájem.
Na jedné straně se dávají miliardy do záchrany mokřadů a na druhé straně jsou tyto mokřady, kde jsou zásoby vody a žije zde mnoho druhů živočichů, znehodnocovány či zcela ničeny pro to, čemu se dnes říká veřejný zájem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Hruška Tisem / archiv autora
Pro někoho ano, pro někoho ne. Jde o to pochopit, kde jsou všechny příčiny, které vedou ke katastrofálnímu nedostatku vody, jak povrchové, tak spodní. Není to jen to, že neprší či málo prší. Není to ani jen špatným zacházením se zemědělskou půdou a její ztrátou v řádech milionů čtverečních metrů. Není to ani tím, že nebyl v zimě sníh nebo ho bylo málo. Hlavní příčinou je to, jak se s vodou hospodaří.
 

Jeden příklad za všechny: Porovnejme spotřebu vody jednoho podniku a jedné obce. Jako příklad poslouží továrna Hyundai a obec Tisem. Na stránkách tisku jsem se dočetl, že tato továrna či lépe řečeno montovna spotřebuje ročně 680 000 m3 vody. Obec Tisem má asi 230 obyvatel a 100 popisných čísel. Za rok 2019 spotřebovala 10 600 m3 spodní vody.

Tak počítejme: 680 000 : 10 600 = 64 150.

Co to znamená. Znamená to tolik, že množství vody, kterou spotřebuje jeden podnik, by vystačilo pro obec velikosti Tismi 64 roků, nebo pro 64 takových obcí na jeden rok. Co my na to?

To ještě není všechno. Jediný prostor, který nepropustí vodu pod zem, je v obci místní komunikace. Nevím, kolik je přesně nepropustných ploch, tedy zastavěných, zabetonovaných, či asfaltových ploch v podniku Hyundai, ale podle jejich údajů má plocha, kterou zabírá, 200 hektarů. To znamená, že obec většinu děšťová vody propustí do země, zatímco na ploše 200 hektarů je to daleko méně a většina ji odejde do kanalizace a pryč.

Česká příroda.
Česká příroda.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Hruška Tisem / archiv autora

Ale abych nemluvil jen o Hyundai. V Česku jsou takovýchto podniků, průmyslových zón, megaskladů, i menších jako jsou například OBI, BAUMAX, Velkoprodejny LIDL, KAUFLAND a stovky dalších. Jde skutečně o miliony většinou zemědělské půdy zakryté betonem či asfaltem a zastavěné sklady a podobnými stavbami. Opět jako příklad AMAZON, ALIBABA, NEXT TYRE a další.

A co nás může potkat. Opět jeden příklad: Hlavní město Iránu, Teherán, který má asi 13 milionů obyvatel se ročně propadá o 25 cm. Pod městem jsou zásoby vody, ze kterých je zásobováno nejen město, ale voda se užívá i pro zavlažování okolních pozemků, a tak hladina spodních vod klesá. Stejně tak je na tom i Indonéská metropole Jakarta, která se ročně propadá o 20 cm a až trojnásobnou rychlostí klesá kalifornské San Joaquin Valley, kde jsou města Stockton a Fresno.

V současné době vzniká nový vodní zákon. Tak, jak jsem se do návrhu podíval, není to nic nového. Jediné, co může snad ještě situaci změnit, je to, aby tento zákon a ochrana vody byl nadřazen všem zákonům. Myslím, že tak byl i původně navrhován.

Pak by se nemělo stát, že na jedné straně se cpou miliardy do záchrany mokřadů a na druhé straně jsou tyto mokřady, kde jsou zásoby vody a žije zde mnoho druhů živočichů, znehodnocovány či zcela ničeny pro to, čemu se dnes říká veřejný zájem. Jediný veřejný zájem je zachování naší země pro další generace lidí.

Copak je tak těžké pochopit, že naše země se svými 78 866 km2 je malá pro takový ohromný nárůst průmyslu, silnic a dálnic, megastaveb a dalších betonových monster a prostě na to nestačí. V této malé zemi je největší počet skladů a různých zón v Evropě. Samozřejmě, že průmysl potřebujeme, ale v míře, která odpovídá naší zemi.


reklama

 
foto - Hruška Miroslav
Miroslav Hruška
Autor je bývalý starosta obce Tisem, angažuje se v Alternativě středočeské D3.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (77)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

31.5.2020 06:17
Voda nevzniká ani nemizí. I použitá voda se vrací zpět do vodního koloběhu. A záleží jen na nás, jestli vodu, kterou máme ze srážek k dispozici, necháme rychle odtéct do moří, nebo si ji u nás na nějakou dobu zadržíme.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2020 06:29 Reaguje na Richard Vacek
Voda vzniká výparem (oceán) a mizí z území opět výparem(vegetace) a odtokem potoků a řek.

Tento děj, jak správně píše p.Hruška, se odehrává na území ČR, kde je neustále zabírána půda a stává se z ní zpevněná plocha.

A jak známo ,po zpevněné ploše odtéká voda rychleji než po nezpevněné, dostává se do řek a mizí z ČR o to rychleji.

Těch překladišť, hyper,giga a jiných shopping center už máme skutečně přes hlavu a další zábory by se měly stopnout.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.5.2020 09:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zastavěných ploch a nádvoří v České republice zaujímají 1.7% rozlohy. Silnice, dálnice, cesty asi 3%. Takže i když by se srážky nad nimy "ztratily", jedná se o zanedbatelnou část. A pokud chceme, nemusíme vodu odvádět do řek, ale nechat vsakovat - dříve tak končila většina splaškových vod.
Odpovědět
ig

31.5.2020 11:07 Reaguje na Richard Vacek
Já mám o těch cestách jiný údaj, 55770 km silnic krát šířka podle třídy plus asi 2.4 m ulic (neevidovaných v silniční síti) na každého obyvatele města, horní odhad (nepočítám skutečné šířky silnic ale jen největší ve třídě) dává asi 1.5 %. Jestli máte přesnější nebo lepší údaj, dejte prosím odkaz. Já to mám z ČSÚ.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.5.2020 12:58 Reaguje na
Já procenta odhaduji "Ročenka půdního fondu 2018.pdf" kde jsou na str.49 mezi ostatními plochami jednak silnic 72 tis. ha, dálnic 4 tis. ha, tak i ostatních komunikací 166 tis. ha a dráhy 27 tis. ha.
Odpovědět
ig

31.5.2020 15:00 Reaguje na Richard Vacek
Chybička, dráhy jsem nepočítal.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2020 17:49 Reaguje na Richard Vacek
Většina ploch drah vodu přes náspy a vedle dráhy ležící mokřady vsakuje. Jen velmi malý podíl plochy drah, nějaké nové rekonstrukce nádraží a nějaké odvodňování zpevněných nad železnicí ležících svahů či za posledních pár desetiletí nově stavěné železnice a jejich odvodňování jde do kanálů.
Odpovědět
ig

31.5.2020 17:59 Reaguje na Radim Polášek
Ony ty silnice často taky, steče to do příkopu a tam to zmizí. Já si hlavně chci dát do pořádku ty statistiky zastavěných ploch :-) On je rozptyl publikovaných údajů velký a chtělo by to pro účely dohadování se v diskusi přijmout nějaké všemi přijatelné číslo :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2020 18:07 Reaguje na
Aha, tam asi záleží na definici, co zastavěná plocha je. A kterou zastavenou plochu kterých majitelů počítat, protože něco je státní, něco je krajů, něco třeba měst a něco soukromé.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

1.6.2020 21:56 Reaguje na Radim Polášek
Možná by se společnost měla vrátit do doby Rožmberků a Jakuba Krčína. Je to sice utopie, podobná marxistickému kounismu , ale pro některé politické téma. Populace zeměkoule z doby Edvarda VI se nedá srovnávat s počtem populace v 21.století. Komunikační cesty v království Českém potažmo Rakousko Uherském byly na jiné úrovni než dnes , ano v té době zde byly k setkání šelmy jako vlci a medvědi včetně zubra evropského. Praha i Brno i Prešpurk byly zalidněny občany asi jako dnes Pardubice nebo Liberec. Ve své době, dvacátého století existoval projekt ochray životního prostředí, na němžse podílel i tehdejší Hydroprojekt a zminoval se o něm i pan Velek za Hnutí Brontosaurus v časopise Mladý Svět. Neví kde se to tehdy zadrhlo - zda na uřadu Státní plánovací komisi nebo ČVUT či v Mo.... ? Ano v té době nám vládli občané jedné politické povolené strany - ale i oni se neobešli bez nestraníků s patřičným vzděláním a profesní praxí.
Odpovědět
AJ

Aleš Johanovský

3.6.2020 11:52 Reaguje na Radim Polášek
Jistě, prakticky všechny komunikace a zpevněné plochy v extravilánu se odvodňujou do okolní krajiny, buď přímo vsakovánim nebo do nějaké vodoteče, takže tam se nic neztrácí a nemá to cenu počítat. Nakonec i to co se v Praze prožene potrubim a kohoutkama ve výsledku akorát nalepšuje průtoky na Vltavě a dolnim Labi a kdyby to neprotejkalo, musí se víc upouštět v suchym létě z přehrad. Voda se nespotřebovává, stejně jako se nespotřebovávaj peníze, jen obíhají.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

31.5.2020 12:18 Reaguje na Richard Vacek
Tak nějak. Vodu hlavně zadržují lesy. Pokud tam nasadíme nonokultury a provádíme holoseče tak se nesmíme divit, že lesy v současnosti nejsou s to zachytit vodu. Řepka a kukuřice ve jménu OZE taky není nic co by pomáhalo přírodě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 12:30 Reaguje na Stanislav Chytrý
Spíš pokud necháme pod vedením bursíků ty lesy sežrat kůrovcem.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

1.6.2020 22:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, i to může být pravda. Pokud o přírodě rozhodují jen politici, je něco špatného v státě čm !! Monokultury se vysazovaly jako podnikatelské území vlastníků krajiny dávno před narozením MEL ! Zádržná schopnost přírody a její využívání nejsou jen lesy a lesní prostory, ale i přírodní větrolamy a stiná zákoutí remízků. V době minulé i několik staletí zpět zde byli zaměstnanci majitelů ve funkcích lesních správců a hajných, jež už ve své době byli schopnými hospodáři. Pravdou je i to, že od Gottwalda po Zemana má Česko..... jako studijní obor LESNICTVÍ. Lesnické školství v ČR mnohde slavilo více jak sto let činnosti. To, že si s kalamitou lýkožrouta smrkového profesoři a učitelé nedokáží poradit, a laická veřejnost se upíná ke Konvičkům je ostudou společnosti , a ukázkou manipulovatelnosti masy jedincem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 07:02
Ano, s vodou a krajinou hospodaříme nedobře, je toho hodně k nápravě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.5.2020 07:51
To je hezké, jenže tam není řečeno to důležité. Nevíme, kolik Hyundai vody spotřebuje (tj. odpaří) a kolik jde do kanalizace, tj. po přečištění se může použít na závlahy.
Zato přesně víme, že třeba JE Dukovany spotřebuje vody jako skoro milión obyvatel a to jen na odpar z chladících věží.
Takže je nenávratně pryč. A to tam chtějí stavět další blok, ovšem v Jihlavce je dnes voda sotva na tu stávající JE a jinou není odkud dovést.
Odpovědět
ig

31.5.2020 10:11 Reaguje na Pavel Hanzl
No vidíte, tak Dukovany vybouchnou až jim dojde voda. Můžete si je škrtnout rovnou, protože je to nevyhnutelné :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.5.2020 10:48 Reaguje na
Dukovany nebouchnou, ale budou asi vracet vařící vodu do Dalešické přehrady. Takže budou rybáři chytat už vařené ryby.
Nebo zablokují i povinný zůstakový průtok 0,8 m3/sec. pod přehradou a Jihlavka bude úplně suchá až do Ivančic. Není cestou žádný normální přítok.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 12:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Víte, kolik se ušetří energie, pokud budou rybáři chytat rovnou vařené ryby?
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

31.5.2020 12:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Ta voda nikam nezmizela. Jen se o kousek dál promění na déšť. A bude jen a jen dobře, že se brzy dostaví další blok, abychom měli stabilní zdroj EE za rozumnou cenu.
Odpovědět
MM

Milan Milan

1.6.2020 09:10 Reaguje na Stanislav Chytrý
A že tam prší u těch Dukovan! To je fór.Ještě pár bloků je vody zřejmě dost.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.5.2020 19:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Jeden vzrostlý strom odpaří denně 100 l vody. I kdyby to bylo jen 10 l, tak při odhadu počtu stromů v ČR na 2 bil. ( http://www.czechforest.cz/informace-o-lesich ) by jejich vykácením zůstalo na každého obyvatele ČR k dispozici 2 000 l denně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 08:11 Reaguje na Richard Vacek
Jenže lesy obrovské množství vody zadrží, zatímco JED nikoliv.
Ta zase vyrábí obrovské množství potřebné energie. Samozřejmě nic proti ní nemám, ale uvádím to jen pro srovnání.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:32 Reaguje na Pavel Hanzl
V okolí JED jsou lesy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 14:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Asi jste tam dlouho nebyl. Listnáče v údolí jihlavky žijí, borovice u přehrady schnou přímo masově a smrky tam skoro nebyly (už nejsou vůbec), jinak Mohelenská step a drtivou většinu okolí jsou pole.
Odpovědět
AJ

Aleš Johanovský

3.6.2020 11:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Zadrží, protože součástí jejího projektu je i VN Dalešice :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.5.2020 11:02
První fatální problém bude možná na Arabském poloostrově, kde žije asi 60 miliónů lidí z čerpání zvodní, které se neobnovují a hladina tam klesá ročně o metry.
Už se těším, až budou Arabové škemrat v Izraeli o technologii na odsolování mořské vody.
A právě Izrael bude asi nejméně postiženou zemí, protože už dnes vyrábí asi 80% potřebné vody odsolováním z moře. A celou spotřebuje, zavlažuje celé lesní komplexy, z celé aglomerace Tel Avivu neteče do moře prý vůbec nic, splašky zavlažuje poušť a ze studní čerpá už čistou vodu.
Je to cesta i pro nás? Ještě to moře a něma problema.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 12:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Technologie na odsolování mořské vody existovaly už ve starověku. A prakticky bezúdržbové a jen na solární energii. Trosky takových zařízení jsou i na rudomořském pobřeží Arabského poloostrova. Kdyby to okopčili a vystavěli znova (a dochovaná zařízení opravili a znovuzprovoznili, tak jsou dávno za vodou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2020 16:53 Reaguje na Jan Šimůnek
O tom nic nevím. Ale vím, že pro SAR staví buď Rusové nebo Číňani nejméně dvě jaderky. SAR zatím peníze má, takže až ty jaderky dostaví , budou mít dostatek energie na sravbu odsolování prakticky libovolného množství mořské vody. Časem to možná skončí tak, že jakmile se jim povede tou vodou zavlažovat dostatečně velký díl krajiny, tak větší stovky kilometrů čtverečních, dostanou do vzduchu dostatečný výpar a tím ziniciují i další místní srážky.
Akorát jediný problém, který s tím odsolováním je, co udělat s odpadní vodou se zkoncentrovanými mořskými solemi. Vypouštěna zpět do moře má tato voda značný potenciál vytvářet velké ekologické škody.
Izraelci by možná mohli tu vodu pouštět do Mrtvého moře, tam by se ta vysoká koncentrace ztratila a jezero by ještě stouplo, ale SAR...
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:31 Reaguje na Radim Polášek
Ta zařízení byla v činnosti ještě za prvních evropských cestovatelů (alespoň některá částečně). Zkuste třeba "Nešťastné putování do Šťastné Arábie" a podobné zdroje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 14:32 Reaguje na Radim Polášek
Slaná voda z těchto zařízení nemůže udělat vůbec nic, protože samo moře odpaří miliardkrát tolik vody jako všichni Židi dohromady. Drobný problém ale je nějaká chemikálie která se do vody přidává kvůli viskozitě či čemu.
Ovšem koncentrovaně slanou vodu do Mrtvého moře bych asi nepouštěl, odpar by z něho udělal za chvíli solnou pláň pro testování rychlostních aut.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 18:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to u Rudého moře, jelo to čistě na solární energii a nepotřebovalo to žádné míchání chemikálií.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

31.5.2020 11:12
Pochopit ne. Ale najít vůli to změnit. A ta se ve společnosti, kde alfou a omegou jsou prachy, money, love, možné není.
Odpovědět
ig

31.5.2020 11:16 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Alfou a omegou je nutnost uživit sebe a své děti (a zajistit vzdělání, pohodlí atd.). Prachy jsou jen přepočítací koeficient aby se vědělo, kdo toho pro koho kolik udělal.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.6.2020 17:26 Reaguje na
I vy vtipálku...
Podle toho pro mne, mé děti a vnoučata nejvíc (nebo dejme tomu skoro nejvíc) udělali lidé jako (například) soudruh Špidla. Nebo soudružka van der Leyen.
Problém je jen v tom, že já bych jejich "práci" pro mne ohodnotil úplně jinými částkami, než jaké berou.
Odpovědět
ig

1.6.2020 17:38 Reaguje na Karel Ploranský
Však ona se najde spousta lidí a organizací, pro které je Uršula užitečná :-) Bundeswehr to asi nebude, ale stále jich dost zbývá :-)
Odpovědět
ig

31.5.2020 11:13
Ok, tak teď víme, že stavět haly je špatné a dovolit tady výrobu aut v Nošovicích byla hrubá chyba. Očekával bych, že někdo z odpůrců hal a automobilek řekne, čím jiným bychom se měli živit. Uvítal bych konkrétní návrhy nebo dokonce zprávy typu "dělejte to jako já, ve starém brownfieldu zaměstnávám 1000 výborně placených lidí v hi-tech průmyslu a jediná voda kterou spotřebujeme je pro závodní kantýnu".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.5.2020 12:08 Reaguje na
Původní Klausova ekonomická transformace byla koncipována tak, že náš převážně zbankrotovaný průmysl bude privatizován především českou cestou (na to byla zařízena kupónovka i privatizační projekty) a část bude prodána přímo do zahraničí. Tím vznikne časem silný domácí kapitál a budeme se přibližovat stavu, jaký tu vládl před nástupem komunistů k moci.
Jenže z "vyšší moci" byl celý proces zhyenizován tvrzením, že "Klaus rozkradl republiku", nová třída kapitalistů jsou jen "privatizační tuneláři a zbohatlíci", takže poctivci z toho z části vycouvali, odešli do zahraničí a jen gaunerům to bylo fuk. Sice vznikly tisíce poctivých firem, ale náš potenciál je daleko větší. A když přišla k moci ČSSD, tak začala privatizovat do zahraniční a začala dávat zahraničním investorům pobídky na úkor našich a podporovala montovny.
Dalšími buzeracemi malých a středních firem držela celou zemi ekonomicky u dna a dnes to vygradovalo přímo šikanou podnikatelského stavu, která je nezávislá na státní oligarchii.
V takovém stavu je každá rada drahá, asi nás nečekají dobré roky.
Koronavirus přišel jak na zavolání, očekávaný propad naší ekonomiky bude na něj kompletně sveden. Dobře už bylo.
Odpovědět
VK

Václav Kain

31.5.2020 12:05
Hrabivost některých našich velkopodnikatelů je bezmezná.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

31.5.2020 12:16
Pan redaktor je totálně mimo. Velké závody ve velkém vodu recyklují. Navíc ta voda se nikam nevypaří, ale po vyčištění se vrací zpět. Takže náš zásadní problém je, že nám voda odtéká do zahraničí, stejně jako zisky z ní.
Jinak buďme rádi, že máme průmysl, že lidé mají stabilní práci a mohou živit své rodiny.
A pokud chceme zabránit suchu, tak musíme vodu zadržet v krajině. A tam je třeba změnil jak lesní hospodářství, tak hlavně zemědělství.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2020 18:02 Reaguje na Stanislav Chytrý
Recyklována je většinou technologická voda přímo v místě technologií používajících vodu. Ale i tak minimálně pár procent technologické vody jde do kanalizace jako odpad.
Ten odpad plus klasická splašková voda z umyvadel, WC a sprch jde spíš rovnou do kanalizace a je za úplatu likvidováno v "občanské" čističce a vypouštěno do vodního toku
Je to totiž obvykle levnější než aby firma v areálu závodu provozovala vlastní čističku odpadních vod a vyčištěnou vodu recyklovala, protože čistá "nová" voda je zatím přece jen výhodnější.
Firma může mít maximálně vlastní čističku chemicky znečištěných vod, protože komerční likvidace těchto vod je jinak velmi drahá. Tyto vody zneutralizuje, vysráží chemikálie na stanovenou mez a vody oddělené od kalu potom vypouští taky do běžné kanalizace do "občanské" čističky.
Ale to je, pokud se příliš nepletu, současný stav. Za předpokladu, že tím firmy nevyženeme pryč, může se požadovat třeba čištění nějakých odpadních vod přímo v areálu firmy a jejich zasakování do země společně se srážkovými vodami atd.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2020 18:15 Reaguje na Radim Polášek
Možná by se potom mohl realizovat ideální stav, co se týká fabrik v průmyslových zónách, každá vlastní fabrika obklopená pro hluk a emise těžko prostupným pásem typu nějakého třeba rychle rostoucího lesa nebo parku, kde by se ta odpadní a vyčištěná voda produkovaná firmou zasakovala. Takže z areálu firmy by, mimo období velkých srážek, netekla prakticky vůbec žádná voda.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

31.5.2020 12:23
Ta Hyundai má dvě vsakovací nádrže, viděl jsem mapu, jsou malé, ale na to je norma, v naší firmě to také řešili. Pak tam mají velké travnaté plochy. Za stočné se také platí a oni umí počítat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2020 17:44 Reaguje na Pavel Dudr
U větších firem nejspíš není problém osadit vyústění kanalizace z firmy nějakým měřičem průtoku odpadní vody.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

31.5.2020 19:15 Reaguje na Radim Polášek
Spočítá se plocha střech a parkovišť a když mají odpovídající vsakovací nádrže, neplatí za to stočné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2020 13:03 Reaguje na Pavel Dudr
Firma přece nebude chtít platit stočné za vodu, která do firmy přiteče vodovodním potrubím a v areálu firmy se vypaří. Nebo i zasákne.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

31.5.2020 14:41
"odpar z chladících věží JE Dukovany...Takže je nenávratně pryč" No ty Dukovany jí pošlou poštou zabalenou v igelitu kam? Do Ameriky? Asi jde do mraků ne? Otázka je, proč ta odpařená voda nevyprší u nás? Inu protože máme lesy sežrané eko-kůrovcem a jsou suché a horké. J.L. end
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.5.2020 17:10 Reaguje na Jaromír Lukavský
Pára z Dukovanských věží se může vysrážet pouze v případě, že má okolí teplotu blízkou rosnému bodu. Což se stává čím dál méně častu. Vlivem globálního oteplení máme u nás asi +2°C tepeji a to je podstatný rozdíl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Sražené kapénky vody jsem na Dukovany (pokud nebyly odstavené) zatím viděl pokaždé.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 14:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevím, kde jste je viděl, ale já jezdíval pravidelně po D1 do práce a od Ostrovačic jsou vidět hezky věže JED a pára nad nimi v létě nebývá vůbec.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.9.2020 15:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč nejezdíte Vy ekoaktivisté na kole, ale automobilem po dálnici?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2020 17:40
Ono by to taky chtělo napsat, že v Hyundai pracuje asi 3300 lidí. Každý z nich chodí na WC, myje si ruce, sprchuje se, to je cca ku 100 litrům vody denně na osobu, to je 8 tisíc kubíků za rok.
V Hyundaji taky vyrobí za rok 360 tisíc aut. To by potom vycházela spotřeba vody na jedno auto asi ke dvěma kubíkům. Je to hodně nebo málo? Mně to připadá dost málo.
A ještě porovnávat to s nějakou vesničkou s 230 obyvateli...
Závěr . Článek není nic jiného než propaganda.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 14:16 Reaguje na Radim Polášek
Hlavní ale je, že ti lidé co tam pracují se pak nesprchují doma a nespotřebávají tu vodu doma jako ti, kteří doma jsou.
Odpovědět
va

vaber

31.5.2020 17:51
plýtvat s vodou se nemá ,ale šetření s vodou problémy u nás nevyřeší,koho zajímá voda, když chce někdo podnikat nikoho nezajímá kde vezme vodu nebo lidi,s vodou nikdy nebyly problémy a lidi se zavolají z cizích zemí nebo se přijmou imigranti. My můžeme udělat jediné, zadržet co nejvíce vody ze srážek,všemi možnými způsoby.
Kdysi uschla Subsahara a třeba v Biafře byl totální hladomor,evropané na to koukali jako že v Evropě se to stát nemůže, to jen v Africe.
Voda z planety nemizí ale zůstává v oceánech a slaná voda je pro kontinenty k ničemu,používané metody odsolování jsou energeticky náročné,to je levnější dokonale vyčistit všechnu odpadní vodu.
Růst světové populace a životní úrovně, nároky na sladkou vodu vyšroubuje do extémů a když bude současné počasí v Evropě pokračovat nevyhne se problémům ani Evropa
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.5.2020 17:51
Voda zejména na polích, ale i broukem sežraných lesích se nevsakuje. Louky jsou na tom podobně, protože většinou za posledních 30 let neviděli hnůj. Ten už nevidí ani pole, protože se sype do bioplynek. Pan Hruška nechce dálnici, tak odvádí pozornost.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.5.2020 18:05 Reaguje na Michal Ukropec
Blbost, vsakuje se dobře. O trošku hůře než kdyby bylo v půdě na poli plno humusu, ale vsakuje se dobře.
V lesích už úplně, dnes už je plocha po lesích zničených kůrovcem, až na výjimky, hustě zarostlá rostlinami a klíčícími semeny náletových dřevin.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.5.2020 20:11 Reaguje na Radim Polášek
Tak to nechápu. Jezdím do Lešan, a v obci Tisem jsem se byl již také podívat. V okolí se dálnice zatím nestaví, pouze železniční koridor. Haly tam také nejsou. Zato rozkvetlé lány pro Ciconia ciconia. A pokud tvrdíte, že drobný podrost kopřiv, bezinek a jeřábu zadrží tolik vody jako vzrostlý les, jste Bláhový Duha.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.5.2020 23:03 Reaguje na Michal Ukropec
Kalamitní rozpad porostů koleběhu vody neprospívá, ale na druhou stranu porost křoví poskytuje lepší mikroklima pro růst cílových dřevin, než holá plocha bez vegetace.
Ideální je porost pionýrských dřevin, kde po 20 letech můžete získat palivo nebo materiál pro výrobu OSB, dřevotřísky, popř výrobu celulózy. Ale hlavně máte porost, plnící celospolečenské funce v optimální míře, včeteně zadržování vody.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.6.2020 05:38 Reaguje na Jan Škrdla
Teorie pěkná. LČR nemají kapacity ani náhodou, proto prosazují vybití veškeré zvěře mimo zoo a obory, a firmy ze svěřeneckého fondu ( wotan forest a spol) si hledí jen zisku.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.6.2020 21:47 Reaguje na Michal Ukropec
Chybou je, že LČR řeší práci v lese dodavatelskými firmami přes tendry. Je celkem pochopitelné, že firma, která získá tendr na 5 nebo 10 let, se bude snažit co nejvíce z lesa vytřískat. A samozřejmě oj.bávat co se dá, když neví, jeslti získá zakázku i v příštím období.
O všem rozodují peníze teď hned, ale les během roku nenaroste.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.6.2020 09:55 Reaguje na Jan Škrdla
Co se týče pionýrských, náletových, okusových a plodonosných dřevin, ty jsou už několik desetiletí likvidovány ve prospěch cílových dřevin.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2020 13:10 Reaguje na Michal Ukropec
Kde jsem napsal, že drobný porost zadrží tolik vody jako vzrostlý les? Chce to lépe číst.
Já jsem jen napsal, že se voda vsakuje bez problémů.
A to je za současné situace, kdy byla půda hodně suchá a kdy srážky jsou intenzitou mírné až střední plná pravda.
Nebyla by to pravda, kdyby tak 14 dní pršelo řekněme každý druhý den stejně intenzívně jako u nás nedávno, denně 20 - 30 milimetrů. To by se pak už nevsakovalo. Nebo kdyby přišly prudké srážky, o intenzitě řekněme 40 - 60 milimetrů za hodinu a víc a takhle by pršelo aspoň hodinu. To by taky půda na svažitějších místech, hlavně na polích nezvládla vsáknout a teklo by to dolů i se zeminou.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.5.2020 22:48 Reaguje na Radim Polášek
Jenže pokud se obdělává jen vrchních 10-15 cm a pěstuje širokořádková plodina, navíc na trochu svažitém pozemku, tak se voda opravdu nevsakuje dobře. Viděl jste kukuřičný lán po přívaláku v květnu nebo červnu?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2020 13:12 Reaguje na Jan Škrdla
Takové pole, kde se půda obdělává jen vrchních 10 - 15 centimetrů, jsem u nás neviděl.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.6.2020 21:51 Reaguje na Radim Polášek
Podbeskydí, nebo odkud jste je trochu zváštní kraj (trochu v dobrém směru). Běžná praxe v obdělávání půdy je vypuštění orby a její nahrazení diskováním. Obecně se ušetří nafta, ale o to více je pak potřeba jet na pole s postřikovačem.
Odpovědět

vladimír šmídl

31.5.2020 22:03
Uvedu příklad, jak může na čas (desítky let) voda zmizet. V plzeňské pánvi doznívala těžba černého uhlí již od 50.let (konec 1990), ale čerpání spodních vod provázelo tehdejší podniky další desetiletí. Zásobovalo i vodovod v Nýřanech, který byl později přepojen na plzeňskou (15 km ) vodu. Potřebnou energii pro čerpání a čištění odpadních vod , to jest městskou čističku, čističku podniku Likona (ocet a nealko nápoje ve skle) a čističku podniku Tesla hradila tehdejší těžba uhlí (elektrárny ve východních Čechách). Zanikla těžba uhlí, zaniklo čerpání vody a průtok Vejprnického potoku se uvádí 170 litrů/sec., tedy zlomek někdejší hodnoty, ve vybetonovaném korytě v Nýřanech voda stojí (ale nehnije). Za delší dobu se do krajiny vrátí i spodní voda, jenom to bude nějaký (delší) čas trvat. To je cena za uhlí, které vznikalo 300 milionů let.
Odpovědět
va

vaber

1.6.2020 07:40 Reaguje na vladimír šmídl
dnes všechna menší města čerpají vodu z hlubokých vrtů ,jak to snizuje hladinu spodní vody nikoho nezajímá, pochybuji o návratu spodní vody
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.6.2020 13:16 Reaguje na vaber
To je přece velmi individuální. V hlubokých vrtech je ta voda v podstatě integrovaná třeba až stovky let, z toho logicky vyplývá, že každý rok se z srážek až do té hloubky dostane jen velmi malá část srážkových vod. Čím déle tam ta voda je, tím logicky se integruje menší podíl srážkových vod neboli tím pomaleji se doplňuje. Ale tím méně jsou taky čerpáním těch hlubokých vod ovlivněny spodní vody nízko pod povrchem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 14:22 Reaguje na Radim Polášek
To je přece logický nesmysl. Hluboké vody jsou většinou puklinové a tím málo vydatné a doplňují se přece z těch mělkopodpovrchových. A doplňuje se tolik, kolik se čerpá, čas v tom roli nehraje.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.6.2020 06:15
Pane Hruško.
V textu máte zmínku o milionech, není ale psáno čeho. V textu výše máte 200 ha, takže ty miliony se vztahují k těm hektarům? Máme asi 7,8 milionu hektarů celkem. A celá zastavěná plocha je asi 4%. takže co jsou ty miliony zastavěného území halami atd.??
Voda se neztrácí, prostě neprší.
Na vině je především klimatická změna, kdy se z oceánského a přechodného klimatu stává klima kontinentální.
Postavme se čelem těm nejsložitějším změnám a snažme se je omezit. Zároveň se ale musíme přizpůsobit, protože setrvačnost těch změn klimatu je na staletí. Modely spočítaly, že mezi lety 2050-2075 bude pršet o trošku více než normál, teď zrovna jsme v období, kdy prší méně než normál.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 08:16 Reaguje na Katka Pazderů
Jiné modely ale zase spočítaly, že se stoupající teplotou bude u nás vyšší sucho.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.6.2020 12:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže situace zůstává konstantní ... pořád víme vlastně prd:-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 14:18 Reaguje na Svatá Prostoto
Já se obávám, že toho víme až moc. Emise především CO2 je ten hlavní Zlobr, jakékoliv výkyvy počasí jsou běžné, ale rychlost oteplování celoplanetárního klimatu je prostě vražedná.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.6.2020 16:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak moment, paní Pazderů píše, že 2050-2075 bude deštivo. Tak se domluvte.

S ohledem na to, že mně tou dobou bude asi pršet tak akorát na hrob:-), je mi to celkem jedno ... jen mám pocit, že obecně nějaké předpovědi na desítky let dopředu moc nevycházejí. A většinou čím víc se člověk připravuje na jedno, tím spíš se podělá něco úplně jiného:-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.6.2020 17:26 Reaguje na Svatá Prostoto
Bohužel,vychází velmi dobře předpovědi ze 60. let, které modelovaly zvyšování teploty klimatu vlivem emisí CO2 z fosilních paliv. Tohle počasí mělo ale nastat až po roce 2030, takže skutečnost je ještě horší, než předpovídali tehdejší klimaalarmisté. A pokud se použije jejich metodika, (samozřejmě vylepšená dalšími miliony měření), vyjde skutečná tragédie.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.6.2020 14:53
Každý článek od Miroslava Hrušky si ráda a se zájmem přečtu. Jeho články navíc vyvolávají "dobré" komentáře, které jsou pestré a nenudí. Díky pane Hruško.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.9.2020 19:38
Je zajímavé, že si nikdo z diskutujících nevšiml, že v "Tak počítejme: 680 000 : 10 600 = 64 150.", je chyba, 680 000 : 10 600 se nerovná 64 150 (šedesát tisíc a sto padesát), ale 64,151 (šedesát celých a stopadesátjedna tisícin /zaokrohleno/).
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist