zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ publicistika / názory a komentáře

Miroslav Vinkler: Jaderná energie - hop, nebo trop?

26.2.2021

Diskuse: 474

Little Boy. První jaderná zbraň, použitá ve válce.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Photograph Curator / National Museum of the U.S. Navy / Los Alamos Scientific Laboratory

Úsloví „hop, nebo trop“ znamená, že můžeme významně získat, nebo ztratit. Když v roce 1896 došlo k objevu radioaktivity a v roce 1938 objevili němečtí vědci, že rozštěpením atomu uranu se uvolňuje energie, určitě si nikdo nepomyslel, že o pouhých 7 let později budou japonská města Hirošima a Nagasaki srovnána se zemí atomovými pumami „made in USA“.

První se jmenovala Little Boy, vážila 4 090 kg a měla ekvivalent 15 000 tun TNT. Druh - Fat Man - vážila 4670kg a její ekvivalent byl 22 000 TNT. V součtu zahynulo celkem 220 000 civilistů a ještě v roce 2005 žilo v Japonsku okolo 266 000 hibakušů, tedy osob postižených explozemi těchto bomb.

V roce 1945 se na světě vyskytovaly pouze tři jaderné zbraně. Do roku 1962 se počet zbraní zvedl asi na 2 000 a do roku 1990 bylo na světě již 25 000 jaderných náloží. Z toho 98 % připadalo do vlastnictví USA a SSSR.

Bez jakýchkoliv pochyb můžeme prohlásit, že primárním využitím energie jádra byly ryze vojenské zájmy.

Taky vám to neřekli?

Civilní jaderná energetika vyrostla z programu atomových bomb ve 40. a 50. letech minulého století. Vojenské jaderné činnosti byly vždy utajovány, proto byl zvyk jaderné energetiky skrývat věci před veřejností vytvořen hned na začátku kvůli úzkému propojení s vojenskými zbraněmi. Jaderné zbraně a jaderná energie mají několik společných rysů. Podobné technologie, dovednosti, aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví, regulační problémy a radiologický výzkum a vývoj.

Například proces obohacování uranu za účelem jeho přeměny na palivo pro jaderné elektrárny se také používá k výrobě jaderných zbraní. Plutonium je vedlejším produktem cyklu jaderného paliva a na tom se nedá změnit vůbec nic.

I proto se jaderné velmoci (USA, Francie, Velká Británie, SSSR) svého času snažily zabránit rozšiřování jaderných technologií ve světě. A to společně, bez ohledu na vzájemnou ideologickou nenávist.

První čtyři žárovky, rozsvícené díky energii z jádra.

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Alan Levine / Flickr

Svítání jaderné energetiky

K výrobě elektřiny byl jaderný reaktor poprvé využit v roce 1951 ve výzkumném středisku EBR-I poblíž Arca (Idaho) v USA a rozsvítil 4 žárovky. Za první jadernou elektrárnu bývá označována elektrárna spuštěna v městě Obninsk v Sovětském svazu (1954).

V roce 1956 následovalo otevření britské elektrárny v Calder Hall. Sice se jednalo o utajovanou vojenskou vojenskou výrobu plutonia, ale zároveň fungovala i komerčně.

První skutečně komerční elektrárnou s jadernými reaktory se stala v roce 1957 americká Shippingport. V roce 1990 připadalo na jaderné elektrárny 19 % světové produkce elektřiny, v některých státech (např. ve Francii) až 70 %. Celkem bylo ve světě v provozu 426 reaktorů s výkonem 320.000 MW a dalších 100 reaktorů bylo ve výstavbě.

V roce 2005 vyráběly jaderné elektrárny 15 % světové produkce elektrické energie, dnes se podílí na výrobě cca 10 % světové elektřiny.

Jaderná elektřina je využívána teprve přes 60 let, avšak s jistotou můžeme říct, že řadu významných vylepšení má stále před sebou. Příkladem nám může být spalovací motor (1861), který se dodnes, po 160ti letech využívání, stále průběžně vylepšuje.

Jaderné elektrárny neuvolňují v podstatě žádné škodlivé emise ani skleníkové plyny, vzniká v nich pouze malé množství (vzhledem k množství získané energie) radioaktivního odpadu.

EU a vztah k jaderné energetice

Světová jaderná asociace (WNA), evropské sdružení jaderného průmyslu FORATOM i další významné evropské asociace a přední energetické společnosti se snažily přesvědčit Evropskou unii, že jaderná energie má v Evropě budoucnost jako stabilní a bezemisní zdroj elektřiny. Cílem bylo vyrábět do roku 2050 čtvrtinu světové spotřeby elektřiny v jaderných elektrárnách. A v této souvislosti i Mezinárodní energetická agentura (IEA), která nedávno, po osmnáctiletéleté odmlce, zveřejnila zprávu o jaderné energii, dospěla k závěru, že úplné odstranění jaderné energie z úvah o budoucí podobě energetického sektoru by znamenalo vyšší ceny elektřiny.

Dokonce všechny scénáře IPCC vyžadují více jaderné energie. Podíl jaderné energie roste ve všech čtyřech scénářích ve srovnání s rokem 2010. Scénář P3 zahrnuje nejpozoruhodnější nárůst (+ 501 %) jaderné výroby do roku 2050. To ukazuje, že pokud bude pokračovat současný trend, je nezbytné šestinásobné zvýšení výroby energie z jádra, pokud chceme dosáhnout našich cílů v oblasti klimatu, více viz zde.

Jinak vnímají úlohu jaderné energetiky zelení ultras, například české pobočka Greenpeace sděluje: 10 důvodů, proč jádro není řešení klimatické krize a ohrožuje transformaci energetiky. Francouzští Zelení potom označili možnost využívání jádra „za horší než choleru“. V baště Zelených, Německu, sdělili: „My Zelení v Bundestagu chceme svět bez jaderné energie. Chceme, aby byly jaderné elektrárny v Evropě a ve světě okamžitě odstaveny, doba životnosti nebyla prodloužena a nebyly stavěny nové jaderné elektrárny. Požadujeme odpovědný přístup k jadernému odpadu. Atomová energie je pravděpodobně největším klamem v naší průmyslové historii.“

Bruselský jaderný cirkus

Jaderná energetika momentálně nemá v Evropské unii dobré postavení. Německo se chystá už do dvou let odstavit všechny své jaderné elektrárny a plány na snižování jejich zastoupení ve svém energetickém mixu ohlásily i další evropské státy.

Všechny tyto aktivity jsou do jisté míry reakcí na březnovou zprávu Technické expertní skupiny EU pro udržitelné finance, která sice uznala, že jaderná energie má téměř nulové emise skleníkových plynů, zároveň však nedoporučila začlenit jádro do jednotného klasifikačního systému EU, takzvané taxonomie.

Následně evropský parlament (28. března 2020 ) jednal o navrhované klasifikaci pro udržitelná aktiva, přičemž hlasoval pro vyloučení jaderné energie ze „zeleného souhlasu“ na finančních trzích.

Jinými slovy – jaderná energie byla rozhodnutím politického orgánu vyloučena z rodiny udržitelných energií, které budou štědře subvencovány z rozpočtu EU v rámci tzv. Zeleného údělu.

A nejedná se o maličkost - na základě práce provedené skupinou odborníků na vysoké úrovni EU pro udržitelné financování (HLEG) odhadl Evropský účetní dvůr, že náklady na energetickou transformaci v Evropě v letech 2021 až 2030 dosáhnou více než 1 bilionu EUR. Zelená taxonomie je nejcitlivější částí plánu Evropské komise v oblasti udržitelného financování, jehož cílem je přesunout finanční toky směrem k dekarbonizaci ekonomiky EU.

Tato stupidita pak byla posvěcena souhlasem dalších nejvyšších orgánů EU. Nezklamala ani ČR, zastoupená premiérem, která použila taktiku podle hesla: „EVROPO, NECH NÁM DUKOVANY A MY TI DÁME GREEN DEAL“. Posvěceno i podpisem ministra Brabce, který poslal místopředsedovi Evropské komise, zodpovědnému za Zelený úděl, Fransi Timmermansovi dopis (datovaný 19. května 2020), ve kterém se jménem české vlády hlásí k závazku klimatické neutrality do roku 2050 a píše, že nástroje Green Dealu se mohou stát zdrojem ekonomické obnovy po koronavirové pandemii.

Mráz přichází z Kremlu aneb Energetika a politika jsou spojené nádoby

Posledním polyhistorem, tedy člověkem, který se perfektně vyznal ve všech oblastech lidské činnosti, je učebnicemi uváděn Němec Gottfried Wilhelm Leibniz. Byl to doslova univerzální génius, filosof, vědec, matematik, teolog, diplomat a politik, známý svým výrokem: „Svěřte mi výchovu a změním tvář Evropy“. Pro nás zajímavý i proto, že čerpal i z odkazu J. A. Komenského.

Škoda ,že nic z jeho odkazu na půdě europarlamentu při hlasování o vyloučení jádra v hlavách většiny europoslanců nezůstalo, o předsedkyni EK Ulrice von der Leyen ani nemluvě.

Prakticky nikdo z přítomných si neuvědomil, že tímto rozhodnutím se EU dobrovolně stala rukojmím Ruska.

1) Zemní plyn z této země bude hrát zásadní roli při dekarbonizaci EU, viz Nord Stream I+II (110 mld. m3), prosazený proti vůli USA a demokratických sil triem Schröder-Merkelová-Putin. Je nezbytnou podmínkou pro vybalancování distribuční energetické sítě v důsledku fluktuací OZE, na něž EU vsadila. Za zády veřejnosti již pečen další „vodíkový“ pakt Rusko-Německo.

2) Odřezáním jádra od veřejného financování v EU získají Rusové výrazný technologický náskok při vylepšování celého procesu výroby energií z uranu v nových reaktorech. Náskok, který lze využít jak mírově, tak i vojensky. Rusové naopak do rozvoje jádra mohutně investují a jak notoricky známo (Krym, Ukrajina), když jde do tuhého, neváhají své zájmy prosadit velmi důrazně.

Problematiku jaderné energie na rozdíl od Bruselu vnímají Rusové odpovědně a uvážlivě. Slabinou jádra je otázka vyhořelého paliva, která je zelenými ultras účinně zneužívána v kampaních za anti-jaderný program v rámci upřednostnění OZE plánovaného Zeleného údělu.

Proto přišli s programem „Průlom“, který umožní tzv. vyhořelé palivo opětovně využít a vytvořit uzavřený proces. Dostupné zde: http://proryv2020.ru/. Cituji: „Průlom do budoucnosti. Atomové horizonty. Zvláštní zpráva o projektu ROSATOM – Proryv. Jedním ze směrů rozvoje jaderné energetiky budoucnosti je uzavření palivového cyklu. Díky moderním rychlým neutronovým reaktorům plánujeme učinit proces výroby energie zcela jiným. V uzavřeném městě Seversk v Tomské oblasti již začala výstavba pilotního demonstračního komplexu, kde bude nová technologie testována.“

Dokonce mají tolik sebedůvěry, že se oprostili od zatajování informací a umožnili program přiblížit veřejnosti, více viz video:

Navíc umožnili všem zájemcům o tento program, aby se s ním mohli blíže seznámit a až drze uvedli kontakty: info@proryv2020.ru nebo přímou linkou: +7 (495) 380-3576.

Nejsem expert na jádro, snad by se k tomu mohli vyjádřit povolanější, ale ze všech dostupných informací plyne, že se EU, hluboce zmítaná ve vlastních sporech o křivost okurků, genderovou problematikou, migrační krizí a nezvládnutou ochranou svých občanů při kovidové pandemii, rychle Rusové vzdalují právě ve strategicky důležité oblasti energetiky, efektivnějšího využití jaderných zdrojů v blízké budoucnosti.

Máslo na hlavě pak má zejména Evropská komise, která podlehla iluzi o dekarbonizaci společnosti založené pouze na OZE agresivně prosazované nátlakovými skupinami od ultras zelených přes levicové intelektuály po zradikalizovanou mládež a zdravý rozum odložila do kabinetu pro kuriozity, mezi cylindr, vycházkovou hůl a glazé rukavice.

Nedbala názorů odborníků – viz dokumenty IPCC, stanoviska Evropského sdružení jaderného průmyslu, Mezinárodní energetické agentury, průmyslových asociací, energetiků atd.,atd.

Ve svém důsledku se nepřímo postavila i proti doporučení OSN, které naléhavě vyzvalo věnovat se mimo klimatické krizi také znečišťování životního prostředí a kolapsu globální biodiverzity.

Základním úkolem všech demokratických parlamentů, EU nevyjímaje, není tvořit odbornou politiku, ale nepřipustit vznik diktatury – hnědé, rudé nebo zelené. Poslanci mají stanovit limity, které považují za zásadní pro trvale udržitelný rozvoj společnosti a hlídat, společně s nezávislými soudy, jejich dodržování ze strany moci výkonné.

Stávající vývoj je pravým opakem toho, jak by se postupovat mělo. Výsledkem je, jak uvedeno výše, předání skutečné moci putinovskému Rusku, ztráta energetické bezpečnosti Evropy, navyšování cen energií pro konečné spotřebitele a neodpovědný hazard se životním prostředím a kriticky ohroženou biodiverzitou.

Shodnout se můžeme na tom, že jaderná energie a obnovitelné zdroje jsou mnohem, mnohem bezpečnější než fosilní paliva.

Vezmeme-li počet úmrtí na terawatthodinu energie, potom jsou nejhoršími energiemi fosilní, následované OZE (zejména kvůli biomase) a úplně poslední je jaderná energetika.

Konkrétně – hnědé uhlí 33 %, černé uhlí 25 %, ropa 18 %, biomasa 4.63 %, VE+FVE +hydro 0.08 % ,jádro 0.07 %. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, jaderná energie zachránila statisíce životů vytlačováním fosilních paliv a EU se tomuto prokazatelně doložitelnému a pozitivnímu posunu zoufale brání. Což lze, na rozdíl od slibů o skvělé zelené budoucnosti,doložit na tvrdých datech.

Poznámka:

konečné ceny elektřiny pro domácnosti Německo 2020: 8.65 Kč/kWh při kruzu €/CZK 1:27
konečné ceny Švédsko pro domácnosti při jádru 40%, 4.90 CZK/kWh
konečné ceny ČR pro domácnosti 4.69 CZK/kWh
konečné ceny pro domácnosti Francie 5.94 CZK/kWh

II.
Také Švédsko usiluje o rozvoj technologie jaderných malých modulárních reaktorů ,které chce nasadit po r. 2030. Prototyp bude v provozu po dobu pěti let, počínaje rokem 2024.
Společnost Terra Power, kterou Bill Gates (Microsoft) založil v roce 2006, nedávno oznámila, že plánuje stavět sodíkové rychlé reaktory, jako malé zdroje jaderné energie, doplněk OZE, po celých Spojených státech.

reklama

Miroslav Vinkler

Autor je předseda spolku Malínské aleje, věnuje se ochraně přírody a krajiny, aspektům krajinného plánování, obnovitelným zdrojům energie a problematice práva v oblasti životního prostředí a územního plánování.

tisknout poslat

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Dále čtěte |

Westinghouse představil malý modulární reaktor. Výkon 300 MWe s životností 80 let

Jaderná elektrárna Temelín Foto: Petr Štefl Ekolist.cz

Temelín překonal výrobní rekord za všechna první čtvrtletí, vyrobil 4,75 TWh

Síkela čeká, že některé státy EU podají žalobu proti podpoře bloku v Dukovanech

Další články autora |

Miroslav Vinkler: Lesk a bída územního plánování v České republice

Miroslav Vinkler: Navštívil jsem vrchol Králického Sněžníku a bylo to stejné jako vstoupit do pekla

Miroslav Vinkler: VI. hodnotící Zpráva IPCC a její problémy

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (474)

Eda proč

26.2.2021 07:52

Dobrý den, pane Vinklere, tento článek je nějaký nepovedený druh humoru?
Míchat hoaxy o zakřivení okurek a tvářit se seriózně?

Sledujete poslední události z areálu Fukusima? Japonsko, jedna z technologicky nejlepších zemí světa je i 10 let po nehodě stále svým způsobem bezmocná co s následky havárie atomové elektrárny.