https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/oldrich-sklenar-dekarbonizace-teplarenstvi-aneb-teplo-jako-sluzba
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Oldřich Sklenář: Dekarbonizace teplárenství aneb Teplo jako služba

28.2.2022
Foto | Ivo Lukačovič / Wikimedia Commons
Snaží-li se někdo snížit energetickou náročnost budovy, je to bezesporu skvělý záměr. V minulosti bohužel nezřídka docházelo k tomu, že při rekonstrukci byla nejprve řešena výměna tepelného zdroje za nový se stejným výkonem, a až následně proběhlo zateplení dané stavby. Ve výsledku byl nový tepelný zdroj předimenzovaný a z principu nemohl pracovat v optimálním režimu. Nyní hrozí, že stejnou chybu zopakujeme, a to v podstatně větším měřítku.
 
Současná debata o dekarbonizaci teplárenství se totiž primárně soustředí na technologie, které by do roku 2033 měly nahradit spalování uhlí. Kromě stávajících omezení alternativních paliv a technologií bychom měli brát v potaz také limity obchodních modelů, v jejichž rámci budou tyto technologie provozovány.

Až dosud byl obchodní model teplárenských společností založen na prodeji tepla. Čím více se ho v průběhu roku podařilo koncovým zákazníkům dodat, tím větší byly jejich zisky. Problémem je, že tento model příliš nemotivuje provozovatele teplárenských soustav k řešení energetických úspor na úrovni koncových spotřebitelů. Tento potenciál přitom není zanedbatelný. Podle předloňské studie, na které se kromě organizace Šance pro budovy podílelo také pražské ČVUT, je při rychlé a důkladné renovaci rezidenčních budov možné do roku 2030 uspořit téměř jednu pětinu energie potřebnou k jejich vytápění. Do roku 2050 lze takto snížit spotřebu tepla na vytápění obytných budov na polovinu.

Česká republika má přitom s realizací úspor v sektoru budov nemalé potíže. Vysoká spotřeba představuje problém nejen z hlediska neplnění přijatých klimatických závazků, ale i z pohledu koncových zákazníků, včetně domácností. Ty jsou v jejím důsledku vystaveny zvýšeným výdajům, zvláště při současných cenách energie.

Jednou z možností, jak tento trend zlomit je změna obchodního modelu, kdy teplárenské podniky vystupují ne jako prodejci tepla, ale jako poskytovatelé tepla jako služby. Koncoví zákazníci pak ve finále platí nikoli za fyzicky dodané teplo, ale za poskytovaný tepelný komfort. Teplárny se v tomto případě aktivně podílejí na snížení spotřeby vytápěných budov, resp. na financování a realizaci úsporných opatření, instalaci obnovitelných či decentralizovaných zdrojů energie a provádění energetického managementu.

Tato strategie přináší nižší energetickou spotřebu, vyšší zákaznický komfort a pro teplárny možnost optimalizace svojí zdrojové základny. Současně se tím snižuje riziko odpojování stávajících zákazníků. Jejich odliv může v extrémních případech vést až k rozpadu soustav centrálního zásobení teplem.

Systém může být libovolně doplněn o "chytré" prvky, jakými jsou informační modely vytápěných budov, senzory pracující na bázi technologie internetu věcí nebo pokročilé softwarové nástroje, vyhodnocující spotřebitelské chování zákazníků.

Popsané obchodní schéma již prošlo testováním například v Holandsku nebo Velké Británii. Až čas ukáže, zda-li se podobnou cestou vydají také české teplárenské společnosti, nebo zda-li se bude přednostně řešit náhrada stávajících tepelných zdrojů 1:1, při zachování stávajícího statu quo. Prvním krokem by mělo být minimálně posouzení budoucí spotřeby a určení lokalit, kde se vyplatí spíše decentrální řešení v kombinaci s energetickými úsporami. Jedině tak se podaří zabránit zbytečným investicím do infrastruktury, která buď zůstane nevyužitá, případně se její provozovatelé dostanou do situace, kdy budou tlačeni do prodeje tepla, aby umořili vzniklé náklady.


reklama

 
foto - Sklenář Oldřich
Oldřich Sklenář
Autor je analytikem Výzkumného centra AMO, kde je členem klimatického týmu. Zabývá se problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EN

Emil Novák

28.2.2022 07:35
Pan analytik si zřejmě ještě nevšiml, že rok 2033 coby konec uhlí v ČR je mrtvý, protože byl postaven na přechodu teplárenství z velké části na zemní plyn, a do toho by se v současnosti pustil jedině šílenec.
Odpovědět
OS

Oldřich Sklenář

28.2.2022 08:16 Reaguje na Emil Novák
Napadlo Vás, že text vznikl dlouho před napadením Ukrajiny, ale vychází až teď?

Komentář k aktuálnímu dění připravuji...
Odpovědět
EN

Emil Novák

28.2.2022 08:30 Reaguje na Oldřich Sklenář
Řekl bych že od napadení Ukrajiny bylo dost času ten text stáhnout nebo přepracovat.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.2.2022 17:25 Reaguje na Emil Novák
to je takové stahování kalhot kilometr před brodem...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.2.2022 17:24 Reaguje na Emil Novák
to je možné ale v zásadě je správné si dávat takové závazky, protože jinak konání nedává smyslu. Schválení cíle podle SMART je nutné stavovat postupy i časové bázi naplnění...do roku 2033 ještě nějaká doba je a pokud jsou projekty řízeny SMART, je možné pořád s tímto údajem pracovat a v čase přijímat různá opatření a návrhy...
Odpovědět
EN

Emil Novák

28.2.2022 17:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V zásadě správné je si dávat realistické závazky a především pokud se zavazuji že se chci něčeho zbavit, je potřeba nejprve stanovit čím to nahradím, a na existenci takové náhrady tento cíl navázat. Je krajně nezodpovědné od stolu stanovit termín a pak teprve vymýšlet jak a s jakými náklady jej dosáhnu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.2.2022 08:16
Jó, to pohodlí při napojení na teplárny a nejenom místní, bude něco stát.
Odpovědět
va

vaber

28.2.2022 09:03
přechod z uhlí na plyn tak veliká dekarbonizace není a přechod na biomasu nebo odpady je nulová dekarbonizace, ve srovnání s uhlím a kolik dnešních tepláren spaluje uhlí, nebo jinak kolik tun uhlí spaluje dnes u nás teplárenství,
vůbec nepochybuji, že plynu bude dost, jen cena bude jiná a to bude mnohým vyhovovat ,spotřebitelům ovšem ne
Odpovědět
OV

Ota Vodička

28.2.2022 10:34 Reaguje na vaber
Zdravím, nechci vám kecat do debaty, ale všechno jen to jen politika. Dá se úplně v pohodě postavit na všechny energie produktivní budova. Když si zabrouzdáte na stránkých ČVUT, tak tam na to mají vše potřebné. Žádné uhlí, žádný plyn pouze voda )
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.3.2022 13:51
V mnohem lze s vami souhlasit.

Teplarenstvi ma ale zakladni problem: neni ochotno redukovat svou sit a pri poradnem zatepleni domu budou teplarny zoufale ztratove, protoze zmensi vyznamne dodavky tepla a mnohem vetsi podil tepla utece do zeme.

Vase idea, ze budeme teplarne platit za tepelny komfort je zjevne pouze hypoteticka. To jako byste chtel, aby vam krava snasela vejce.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist