Oldřich Sklenář: Automobily a změna klimatu – problémem jsou nejen emise, ale i plošný zábor

Zdroj | PxHere

Osobní automobily mají hlavní podíl na emisích z dopravy v ČR.

Zdroj | Fakta o klimatu / Eurostat

Provozní emise však nejsou jediným způsobem, kterým automobily ovlivňují naši schopnost vypořádat se s klimatickou změnou a jejími následky. Jiný důležitý faktor zůstává většinou opomíjen.

V Česku se od roku 2011 zvýšil počet registrovaných osobních automobilů o 40 procent. V absolutních číslech je to čistý rozdíl 1 874 858 vozidel. Pokud budeme vycházet z normy ČSN 73 6056, zjistíme, že nejmenší možná parkovací plocha pro osobní automobil zabírá 12,5 metrů čtverečních. Vynásobíme-li tento údaj počtem vozidel, která od začátku minulé dekády přibyla na našich silnicích, dostaneme plochu 2 344 hektarů. Pro lepší představu, do této plochy by se vešlo 555 Václavských náměstí, nebo 3 156 fotbalových hřišť.

Vývoj počtu registrovaných osobních automobilů v ČR mezi lety 2011 a 2022.

Zdroj | Svaz dovozců automobilů

Vzhledem k tomu, že v Česku máme něco přes 6 250 obcí, připadá v průměru jedno fotbalové hřiště na každé dvě obce, sloužící jako parkoviště pro tato nově registrovaná auta. Ve skutečnosti je plošný zábor ještě výrazně vyšší, neboť kromě základních rozměrů parkovacího stání je nutné počítat také také s nezbytným odstupem od pevných překážek, jízdními pásy pro zpřístupnění jednotlivých stání apod. Automobily navíc obvykle nestojí celou dobu na jednom konkrétním místě, ale přemísťují se mezi více parkovacími plochami dle účelu a cíle konkrétní cesty. Celkový počet parkovacích stání je tak de facto vyšší než počet vozidel.

Takto zabraná plocha je pak logicky nedostupná pro jiné účely. Konkrétně komplikuje život obcím, které se snaží adaptovat na dopady klimatické změny. Pro efektivní adaptaci venkovních prostor je totiž nezbytná realizace prvků modro-zelené infrastruktury. Ta má obecně za úkol zadržování srážkové vody, snížení lokální teploty (prostřednictvím stínění nebo transpirace rostlin) a celkové zlepšení mikroklimatu. Většina parkovací ploch je přitom tvořena nepropustnými povrchy, které mají navíc tendenci absorbovat dopadající sluneční záření a tím ohřívat svoje okolí.

Zatravňovací dlažba může snížit negativní dopady parkovacích stání, její možnosti jsou však omezené.

Zdroj | CzechGlobe

Zadržování srážkové vody je možné částečně řešit s využitím zpevněných propustných povrchů, tvořených zasakovacími rošty nebo zatravňovací dlažbou. Jejich příspěvek k ochlazování je však vzhledem k intenzitě případného vegetačního pokryvu spíše symbolický. Současně se karoserie nad nimi zaparkovaného auta může v horkých letních dnech rozehřát i na více než 60 stupňů Celsia.

Jako nejúčinnější se naopak ukazuje výsadba veřejné zeleně, především stromů. Rozdíl mezi teplotou ulice s vyasfaltovaným parkovištěm a teplotou ulice kryté vzrostlými stromy totiž může být i 30 stupňů Celsia.

Teplotní rozdíl mezi ulicí krytou vzrostlými stromy a ulicí bez veřejné zeleně. Měření bylo provedeno ve stejném městě, v rozestupu několika minut v lokalitách vzdálených od sebe několik set metrů.

Zdroj | Kraków dla Mieszkańców

Mnohé obce se však dostávají do situace, kdy pro takovou výsadbu jednoduše nemají prostor. Ta bývá totiž logicky realizována na pozemcích, které jsou ve vlastnictví obcí a v oblastech ohroženým přehříváním. Mezi tyto pozemky patří typicky plochy, navazující na pozemní komunikace. Ty jsou ale z většiny využívány právě k parkování. Případné rušení parkovacích míst pak naráží na silný odpor majitelů osobních automobilů.

V dalším dílu tohoto textu budou diskutována možná řešení tohoto problému.