https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/oldrich-sklenar-automobily-a-zmena-klimatu-problemem-jsou-nejen-emise-ale-i-plosny-zabor
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Oldřich Sklenář: Automobily a změna klimatu – problémem jsou nejen emise, ale i plošný zábor

27.7.2023
Zdroj | PxHere
Doprava je spojována s klimatickou změnou především s ohledem na provozní emise silničních vozidel. Problémem přitom není pouze skutečnost, že v případě České republiky zaujímá druhý největší podíl na emisích skleníkových plynů napříč sektory, ale současně fakt, že tyto emise stále rostou. Zatímco ve většině oblastí lze od roku 1990 zaznamenat pokles, emise z dopravy se za stejnou dobu zvýšily o více než polovinu. Hlavní podíl na těchto emisích má provoz osobních automobilů.
 
Osobní automobily mají hlavní podíl na emisích z dopravy v ČR.
Osobní automobily mají hlavní podíl na emisích z dopravy v ČR.

Provozní emise však nejsou jediným způsobem, kterým automobily ovlivňují naši schopnost vypořádat se s klimatickou změnou a jejími následky. Jiný důležitý faktor zůstává většinou opomíjen.

V Česku se od roku 2011 zvýšil počet registrovaných osobních automobilů o 40 procent. V absolutních číslech je to čistý rozdíl 1 874 858 vozidel. Pokud budeme vycházet z normy ČSN 73 6056, zjistíme, že nejmenší možná parkovací plocha pro osobní automobil zabírá 12,5 metrů čtverečních. Vynásobíme-li tento údaj počtem vozidel, která od začátku minulé dekády přibyla na našich silnicích, dostaneme plochu 2 344 hektarů. Pro lepší představu, do této plochy by se vešlo 555 Václavských náměstí, nebo 3 156 fotbalových hřišť.

Vývoj počtu registrovaných osobních automobilů v ČR mezi lety 2011 a 2022.
Vývoj počtu registrovaných osobních automobilů v ČR mezi lety 2011 a 2022.

Vzhledem k tomu, že v Česku máme něco přes 6 250 obcí, připadá v průměru jedno fotbalové hřiště na každé dvě obce, sloužící jako parkoviště pro tato nově registrovaná auta. Ve skutečnosti je plošný zábor ještě výrazně vyšší, neboť kromě základních rozměrů parkovacího stání je nutné počítat také také s nezbytným odstupem od pevných překážek, jízdními pásy pro zpřístupnění jednotlivých stání apod. Automobily navíc obvykle nestojí celou dobu na jednom konkrétním místě, ale přemísťují se mezi více parkovacími plochami dle účelu a cíle konkrétní cesty. Celkový počet parkovacích stání je tak de facto vyšší než počet vozidel.

Takto zabraná plocha je pak logicky nedostupná pro jiné účely. Konkrétně komplikuje život obcím, které se snaží adaptovat na dopady klimatické změny. Pro efektivní adaptaci venkovních prostor je totiž nezbytná realizace prvků modro-zelené infrastruktury. Ta má obecně za úkol zadržování srážkové vody, snížení lokální teploty (prostřednictvím stínění nebo transpirace rostlin) a celkové zlepšení mikroklimatu. Většina parkovací ploch je přitom tvořena nepropustnými povrchy, které mají navíc tendenci absorbovat dopadající sluneční záření a tím ohřívat svoje okolí.

Zatravňovací dlažba může snížit negativní dopady parkovacích stání, její možnosti jsou však omezené.
Zatravňovací dlažba může snížit negativní dopady parkovacích stání, její možnosti jsou však omezené.
Zdroj | CzechGlobe

Zadržování srážkové vody je možné částečně řešit s využitím zpevněných propustných povrchů, tvořených zasakovacími rošty nebo zatravňovací dlažbou. Jejich příspěvek k ochlazování je však vzhledem k intenzitě případného vegetačního pokryvu spíše symbolický. Současně se karoserie nad nimi zaparkovaného auta může v horkých letních dnech rozehřát i na více než 60 stupňů Celsia.

Jako nejúčinnější se naopak ukazuje výsadba veřejné zeleně, především stromů. Rozdíl mezi teplotou ulice s vyasfaltovaným parkovištěm a teplotou ulice kryté vzrostlými stromy totiž může být i 30 stupňů Celsia.

Teplotní rozdíl mezi ulicí krytou vzrostlými stromy a ulicí bez veřejné zeleně. Měření bylo provedeno ve stejném městě, v rozestupu několika minut v lokalitách vzdálených od sebe několik set metrů.
Teplotní rozdíl mezi ulicí krytou vzrostlými stromy a ulicí bez veřejné zeleně. Měření bylo provedeno ve stejném městě, v rozestupu několika minut v lokalitách vzdálených od sebe několik set metrů.

Mnohé obce se však dostávají do situace, kdy pro takovou výsadbu jednoduše nemají prostor. Ta bývá totiž logicky realizována na pozemcích, které jsou ve vlastnictví obcí a v oblastech ohroženým přehříváním. Mezi tyto pozemky patří typicky plochy, navazující na pozemní komunikace. Ty jsou ale z většiny využívány právě k parkování. Případné rušení parkovacích míst pak naráží na silný odpor majitelů osobních automobilů.

V dalším dílu tohoto textu budou diskutována možná řešení tohoto problému.


reklama

 
foto - Sklenář Oldřich
Oldřich Sklenář
Autor je analytikem Výzkumného centra AMO, kde je členem klimatického týmu. Zabývá se problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

27.7.2023 09:06
A co emise letadel, námořních lodí, co !
Odpovědět
va

vaber

27.7.2023 09:34
kolik zelených ploch je zničeno parkováním aut ,na vesnicích u každé chalupy je několik aut a nikdo neparkuje na svém pozemku nebo na své travnaté ploše ,ale na obecní travnaté a tak obec nakonec takové místo vyasfaltuje, místo aby nutila majitele aut parkovat na vlastním pozemku,
obvykle jsou líní zajet do garáže kterou mají postavenou,
auta rybářů u řek, cesty pro auta chatařů,místa pro auta turisů po přírodě,
stále více zeleně mizí pod auty
Odpovědět
PB

Petr Brok

27.7.2023 09:47
Já teda parkuji svoje auta, traktory a bagry na kamenném dvorku, který by byl kamenný i kdybych žádné vozidlo neměl. Fakt je , že plánuji na svých pozemcích další cesty a betonové plochy. Proč? Protože , co s tou pitomou trávou? Jó, pokud bych na ní mohl pást bejky, což znamená možnost bytelné vysoké kamenné ohrady a bezproblémové domácí porážky, tak bych třeba uvažoval jinak.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.7.2023 14:44 Reaguje na Petr Brok
1*
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.7.2023 17:19 Reaguje na Petr Brok
Mohl byste místo betonových ploch a "pitomé trávy" zřídit květnaté louky. Tím byste aspoň něco udělal pro přírodu. Tedy pokud Vám na ní záleží.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.7.2023 07:36 Reaguje na Majka Kletečková
A kvetiny z tých lúk, teda biomasu by si mohol dávať doma do vázičiek. :-) Pestovať lúky bez chovu zvierat je veľmi problematické.
Odpovědět
PB

Petr Brok

29.7.2023 09:02 Reaguje na Majka Kletečková
Však já mám několik ha pitomé květnaté louky ( 60 druhů trav a bylin, včetně vzácných orchideí), ale nevím co s tím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.7.2023 10:09
Beru dopravu nezbytnou, ale zbytné dopravy neustále narůstá. Pouze si ji
lidé zdůvodní jako nezbytnou, aby měla dušička klid. Kdysi jsme chodili
do školy pěšky a nebo na kole. Dnes je údajně nutné do školy vozit děti
autem, aby se jim nic cestou nestalo. Na sportoviště autem, za přírodou
autem, za kulturou autem, na nákup autem a do hrobu autem taky. Jakpak
mohli lidé v minulosti bez těch aut žít? Jak mohli žít bez PC a mobilů?
Oni žili pomaleji, klidněji a spokojeněji, než my, kteří stále někam
ve stresu spěcháme a jsme stále na něco naštvaní. Jednou to je dopravní
zácpa, pak plné parkoviště a cesta do města za deset minut s půlhodinovým hledáním místa k zaparkování. Leckde to došlo už tak daleko, že lidé
s autem nikam nejedou, aby jim někdo neobsadil parkovací místo u bytu.
Lidé se stali otroky novodobé modly u které byl původní účel lidem život
ulehčit a nikoliv zkomplikovat. Kdo se umí zbytné dopravy vzdát, tak
zjistí, kolik ušetří peněz, času, starostí a problémů. Kdo ne, tak mu
nezbývá nic jiného než trčet v zácpách a kroužit městem, dokud nenajde
místo k parkování. Ono i to zaparkované auto je tepelným miniostrovem
na rozdíl od stromu či trávníku, který tam byl původně. Parkoviště
nahradily původní parky, dětská hřiště a stále je jich málo a málo.
Kdy se to zastaví a vrátí se to někdy i zpět? Pochybuji!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.7.2023 16:58 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět

Radek Čuda

27.7.2023 13:32
Koukám odborník na dopravu jak víno ... https://www.amo.cz/autor/oldrich-sklenar/

A to AMO je vůbec slušný vysavač veřejných peněz ... https://www.amo.cz/wp-content/uploads/2023/05/2022_AMO-Zprava-o-cinnosti-spolku.pdf
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.7.2023 07:01
Co s tím? Zmenšit počet aut? Omezit výstavbu? Zakázat další továrny? Řada aktivistů by to tak chtěla! Je to typický fašistický přístup: ať na zemi je jen to, co prospívá, ostatní pošleme do vyhlazovacích táborů.
- zatravňovací dlaždice
- parkoviště pod stromy
- zachycovat dešťovku
Zatravňovací dlažba (povinně!)by mohla být i na všech náměstích, odstavných plochách apod. Podobně i výsadba stromů (ostatní zeleně, popínavých rostl.) ve městě, zachycování vody.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.7.2023 10:42 Reaguje na Honza Honza
U zatravňovacích dlaždic uvedu pouze pár problémů, proč nejsou moc
vhodné pro takové použití. Pro stání a pojíždění vozidel potřebují
zpevněné štěrkové podloží a nelze je uložit pouze na ornici, která
by byla pro růst trávy vhodnější, než rychle se odvodňující štěrk.
Navíc například beton dlaždic doslova nasává okolní vodu o kterou
okrádá trávu a dlaždice z odpadních plastů nemají potřebnou kvalitu
a pevnost, aby se nerozlamovaly a některé typy dokonce drolily.
Pak tu jsou parkoviště pod stromy, kde motoristům vadí padání
větví nejen za větru, ale i v zimě sněhem a v létě pak medovice
na karoseriích atd. Zachycování dešťovky z parkovišť vyžaduje
alespoň lapol pro únik ropných látek včetně otěru z pneumatik
a problémem je i po zimě nahromaděná posypová sůl a inertní
posypové materiály. Obranou měst proti dalším parkovištím je
bohužel pouze ten nátlakový systém omezení množství aut třeba
na domácnost, či firmu. Prvé auto bez parkovného, druhé třeba
za několik tisíc měsíčně a každé další za desetitisíce. Jinak
nepůjde ta trvale zaparkovaná auta omezit a pro ta dočasně
zaparkovaná auta nastavit podobné podmínky. Parkování za městem
na záchytných parkovištích grátis, ale ve městě za několik set
za hodinu s výjimkou imobilních invalidů. Píši imobilních, aby
nebyla důvodem k parkování každá invalidita. Jinak to prostě
do budoucna nepůjde, aby se z ulic nestala neprůjezdná parkoviště
a na stavbu parkovišť nepadla poslední zeleň. Se zvyšujícím se
množstvím elektromobilů a s jejich potížemi s extrémními požáry
baterií bude problémem koncentrace takových vozidel nejen na
parkovištích, ale i v ulicích v těsné blízkosti domů. Ono už
dnes jsou bytové domy vlastníků, kteří si zakázali parkovat
elektrokola a elektrokoloběžky ve sklepích a bytech stejně,
jak si sami zakázali takto skladovat PB bomby a kanystry s
hořlavinami. Ono to není fašismus, ale demokratické rozhodnutí
většiny nebýt ohrožováni nezodpovědnými jednotlivci. Opak je
totiž nadřazování práv jednotlivců nad právy většiny a to
nemá s demokracií nic společného. Žonglovat s pojmem fašismus
je dnes módní, když jde o rozhodnutí většiny a obhajobu sobectví.
Já na to mám a tak chci mít před domem ve městě tři auta i
kdyby tam nezůstalo místo pro sanitku! Tak to přece nemůže dál
už fungovat, protože to množství vozidel bude stále narůstat!
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

31.7.2023 13:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Přechod na elektroauta se postará, aby počet aut nenarůstal...
Ti, kteří dnes dosáhnou na jakž takž slušnou ojetinu (a že jich je!...) si elektrické autíčko sotva koupí.
I mnozí z těch, kteří by na něj měli, si rozmyslí ho koupit, protože ve srovnání s klasickým autem je jeho provoz problematičtější; v podstatě "samej vopruz". Například kdo bydlí na sídlišti, bude řešit problémy, které dosud nejen neznal, dokonce ho ani nenapadlo, že by mohly nastat.
Takže hodně lidí se smíří s tím, že jsou pěšáci - a budou proklínat den, kdy tu kravinu, která je z hlediska ekologie suma sumárum ještě horší než dýzlák, někdo vymyslel.

Řekne-li se A, musí se říci i B. Takže se ptám:
Jak si nakoupím, když bydlím na vsi? Jak se lidi dostanou do práce? Do Prahy občas jedu, ale věřte, že kdybych nemusel... Ono se totiž auty nejezdí jen za zábavou a zážitky, natož z dlouhé chvíle, pane Sklenáři!

Odpovědět
Marie  Haisová

Marie Haisová

28.7.2023 07:47
Děkuji panu autorovi za článek, je opravdu zajímavé, jak se v zemi s kdysi téměř ideální železniční sítí a propracovanou hromadnou dopravou rozšířil onen individualismus individuální dopravy, kdy auto-mobil je téměř bůh, kterému se vše podřizuje - budování dálnic, parkovišť, estetika prostoru, ve které je barevný plech, kam oko pohlédne. Kam za za vymoženostmi auto-mobilismu "kulhají pěšáci"?
Odpovědět

Radek Čuda

3.8.2023 14:32 Reaguje na Marie Haisová
Železnice se tady za c.k. budovala primárně pro potřeby průmyslu a zemědělství, kaštani byli spíše taková třešnička na dortu. A tomu ta železniční síť odpovídala. A do ideálu měla i tehdy dost daleko.

A dnes se holt potřeby změnily a tedy z dnešního pohledu má ta vaše ideální železniční síť k tomu ideálu ještě mnohem dál.

Jinak pevně věřím, že na nákup chodíte pouze tam, kam je zavedena vlečka:-))).
Odpovědět

Jirka Černý

28.7.2023 08:04
Těsně po revoluci Miroslav Štěpán věštil že se staneme zemí logistických center, jaký to bude mít vliv na hospodaření s ornou půdou a ostatní související problémy. Stalo se. Ale budeme řešit problém s parkováním osobáků, u toho nás nikdo neklepne přes prsty.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist