Oldřich Sklenář: Co jsou to ochlazovací centra a dočkáme se jich i u nás?

Měnící se klima přináší i do našich zeměpisných šířek extrémy, na které jsme dříve nebyli zvyklí. Podle vědců z Akademie věd a České zemědělské univerzity lze i u nás sledovat zvyšující se úmrtnost vlivem vysokých teplot. Jejich výzkum z loňského roku uvádí, že vliv horka na počet úmrtí se v průběhu poslední dekády oproti předchozímu období zdvojnásobil. Jedním z opatření, která v zahraničí (především v USA) zavádějí na ochranu obyvatel před vysokými teplotami, jsou tzv. ochlazovací centra. Ta svým návštěvníkům poskytují úkryt před venkovními vedry a tím umožňují vyhnout se souvisejícím zdravotním komplikacím.

V obecné rovině lze tato centra rozdělit na formální a neformální. Ochlazovací centra formálního charakteru bývají zřizována orgány veřejné správy, případně neziskovými organizacemi a jsou zaměřena na ohrožené skupiny jako jsou děti, senioři, lidé se zdravotními problémy nebo lidé bez domova. Pro tyto účely jsou využívány například klimatizované školní budovy, veřejné knihovny, kongresová či komunitní centra a podobně. Tyto prostory zajišťují snesitelné teplotní podmínky, dostatek pitné vody a hygienické zázemí. Někdy bývá k dispozici také lékařská péče nebo sociální poradenství. Některá centra pak bývají vybavena matracemi nebo polními lůžky, která v případě potřeby umožňují i vícedenní pobyt.

Neformální ochlazovací centra jsou místa vyhledávaná širokou veřejností, jako jsou klimatizovaná nákupní střediska a obchody, kryté bazény, různá rekreační zařízení a další podobné prostory. Na rozdíl od některých formálních center většinou nebývají otevřená přes noc, svým návštěvníkům tedy nabízejí ochlazení pouze během otevírací doby. Ta však někdy bývá v průběhu vln veder záměrně prodloužená.

Přehled dostupných ochlazovacích center bývá obvykle umístěn na webových stránkách místních úřadů, případně lze tyto informace získat i na specializované telefonní lince.

Letos v lednu zveřejnili výzkumníci z Kalifornské univerzity studii, která zkoumala návštěvnost ochlazovacích center s využitím dat o poloze z mobilních aplikací. Z výzkumu vyplynulo, že při vlně veder v roce 2017 využilo v okrese Los Angeles chladící centra asi 20 procent zdejších obyvatel. Z tohoto počtu zamířila naprostá většina (90 procent) do neformálních center.

Relativně nízké procento obyvatel, kteří tuto možnost využili, souvisí s vysokým počtem klimatizovaných budov v USA. Podle výzkumu vládního Úřadu pro energetické informace je klimatizací vybaveno téměř 90 procent amerických domácností.

Situace v Evropě je diametrálně odlišná. I přes rychlý nárůst nových instalací se ještě v roce 2019 odhadovalo, že klimatizovaná je jen asi každá pátá evropská domácnost. Vyšší podíl klimatizovaných budov lze logicky očekávat hlavně na jihu kontinentu. Například v sousedním Německu využívá klimatizaci pouze 13 procent domácností. Pro Českou republiku zatím přesná data chybí, avšak lze očekávat že toto procento nejspíš nebude vyšší.

Samozřejmě ne každý si může pořídit vlastní klimatizaci, odborníci proto navrhují zřízení ochlazovacích center i u nás. Stejně jako v jiných zemích by pro tyto účely mohly být využity také sakrální stavby. Jejich výhodou je velká tepelná setrvačnost, která umožňuje udržet relativně nízké teploty během náhlých veder i bez použití klimatizace. Nevýhodou je většinou absence hygienického zázemí, která by však v nouzi šla řešit s pomocí mobilních toalet.

V každém případě bychom se měli připravit na to, že s tím, jak bude klimatická změna pokračovat, lze očekávat prudký nárůst výskytu abnormálně horkého počasí, které nám bude výrazně komplikovat život.

---

reklama

---