Oldřich Sklenář: Rozvoj obnovitelných zdrojů v Jižní Austrálii z české perspektivy
Takto vysoký podíl OZE, respektive odklon od tradičních dispečersky řiditelných zdrojů, přináší nové výzvy. Problémem je především vyrovnávání výroby z OZE, které jsou zde kromě fotovoltaiky zastoupeny také velkými větrnými farmami. Za tímto účelem se v Jižní Austrálii využívají nejen virtuálně propojené domácí bateriové systémy, ale také síťová bateriová úložiště. Z nich nejznámější je Hornsdale Power Reserve, které bylo v době svého spuštění největším bateriovým úložištěm na světě.
Nyní zde chystají realizaci podobně ambiciózního projektu. Protože se v regionu stále potýkají s přebytky, především z výroby fotovoltaických elektráren, rozhodli se pro výstavbu elektrolyzéru, který by měl z nadbytečné elektřiny vyrábět vodík. Ten má být následně využíván v nově vzniklé elektrárně. Z dostupných zdrojů zatím není jasné, zdali půjde o technologii na bázi plynové turbíny, podobně jako u projektu, který se nyní připravuje ve Vídni, nebo půjde o soustavu palivových článků tak, jako v případě jihokorejských elektráren v Incheonu nebo Seosanu.
Zatímco elektrolyzér má mít instalovaný výkon 250 MW, což je výrazně více než u kteréhokoliv systému, který je nyní ve světě v provozu, elektrárna má poskytovat výkon 200 MW. Spíše než k využití sezónních přebytků výroby má tato instalace sloužit k vyrovnávání výroby a spotřeby v rámci denního cyklu.
Celý systém má být zprovozněn do roku 2025, přičemž investiční náklady by měly dosáhnout 600 milionů australských dolarů (v přepočtu něco přes 9 miliard korun). Tato částka je zajímavá například ve srovnání s technologií malých modulárních reaktorů, která je díky vyšší flexibilitě výroby (oproti tradičním jaderným elektrárnám) jednou z dalších cest pro vyrovnávání sítě v soustavách s vysokým podílem OZE. Uváděná cena u jednoho z nejpokročilejších projektů malých modulárních reaktorů je na úrovni 20 tisíc dolarů za kW instalovaného výkonu, což je přibližně desetinásobek v porovnání s australským plánem.
Z pohledu České republiky bude zajímavé sledovat, jak se projekt vodíkové elektrárny bude dále vyvíjet a nakolik bude splňovat požadované parametry. Tato zkušenost se nám totiž může brzy hodit. V průběhu loňského roku u nás byly podány žádosti o připojení do distribuční sítě pro fotovoltaické elektrárny o výkonu téměř 15 GW. Stačí, aby došlo realizaci pouze části této kapacity a i my se budeme v průběhu letních měsíců potýkat s nadvýrobou elektřiny, pro kterou nebude využití. Její případný export do zahraničí je limitován nejen z důvodu omezené kapacity přeshraničních propojení, ale především s ohledem na skutečnost, že vývoj v okolních zemích je podobný jako u nás.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (54)
Katka Pazderů
16.2.2023 07:05A pro pořádek, cena silové elektřiny na pxe je zrovna po přepočtu kurzem 3555 kč. Kolik že máme zastropováno? A na víkend jsou kontrakty již na 2607 kč. Elektřiny je dost. Ale trh je sviňa, stejně jako u vztahu ceny potravin a supermarketů.
Pavel Hanzl
16.2.2023 08:57 Reaguje na Katka PazderůEmil Novák
16.2.2023 20:34 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
16.2.2023 20:31 Reaguje na Katka Pazderů2) Přebytky se nikam vyvážet nemusí, nejsou jen z uhlí, vyváží se proto, že je o tu elektřinu v zahraničí zájem, jinak by se nevyvážela.
Daniel Višňovský
18.2.2023 20:25 Reaguje na Katka PazderůPavel Hanzl
16.2.2023 08:59Emil Novák
16.2.2023 20:35 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
18.2.2023 19:45 Reaguje na Emil NovákJiří Svoboda
17.2.2023 19:47 Reaguje na Pavel Hanzlvladimír šmídl
2.6.2023 13:04 Reaguje na Jiří SvobodaDaniel Višňovský
18.2.2023 19:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.2.2023 09:00Jaroslav Studnička
16.2.2023 10:21 Reaguje na Pavel HanzlOpět srovnávat specifické podmínky Jižní Austrálie s podmínkami ČR je demagogie. Již jenom počet obyvatel a hustota zalidnění je zcela nesrovnatelná.
Pavel Hanzl
16.2.2023 11:21 Reaguje na Jaroslav StudničkaSpíš jde o to, že tam nemají dezoláty a ropáky, kteří vše odsabotují a dokážou máknout. Větrného pobřeží má Evropa asi 10 tisích kiláků, Jih má slunka jak v Austrálii a navíc máme jaderky.
Jaroslav Studnička
17.2.2023 09:10 Reaguje na Pavel HanzlDalibor Motl
16.2.2023 10:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.2.2023 16:47 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
16.2.2023 17:19 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
18.2.2023 19:47 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
16.2.2023 20:37 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Řezáč
16.2.2023 10:33Pavel Hanzl
16.2.2023 11:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Studnička
16.2.2023 12:50 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
16.2.2023 12:05Ke zdůvodnění použiji pouze tato čísla :
hustota zalidnění ČR 136 obyvatel / km²
Jižní Austrálie 1.83
Celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) je v:
ČR od 1 400 do 1 700 hodin za rok
Jižní Austrálie 3200 hodin/rok
Michal Uhrovič
16.2.2023 12:13 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
16.2.2023 12:18 Reaguje na Michal UhrovičPavel Hanzl
16.2.2023 16:30 Reaguje na Miroslav VinklerDaniel Višňovský
18.2.2023 19:49 Reaguje na Michal UhrovičJaroslav Studnička
16.2.2023 12:48 Reaguje na Miroslav VinklerPočet obyvatel:
ČR: 10,5 mil
Jižní Austrálie: 1,77 mil
Rozloha:
ČR: 78 870 km²
Jižní Austrálie: 983 482 km²
To je prostě z pohledu výroby el. energie a obecně energetiky zcela nesrovnatelné.
Milan Smrž
16.2.2023 15:24 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
16.2.2023 16:34 Reaguje na Milan SmržJaroslav Studnička
16.2.2023 18:34 Reaguje na Milan SmržJe zcela zásadní rozdíl řešit energetiku pro oblast Jižní Austrálie a pro ČR. Ta uváděná čísla jsou výchozími podmínkami.
Miroslav Vinkler
16.2.2023 19:54 Reaguje na Jaroslav StudničkaPravděpodobně počítá s tím, že bychom půl dne hibernovali a půl dne pracovali.
Jeho logika je skutečně velmi pochybná.
Emil Novák
16.2.2023 20:46 Reaguje na Milan SmržDaniel Višňovský
18.2.2023 19:52 Reaguje na Milan SmržJiří Svoboda
18.2.2023 08:52 Reaguje na Jaroslav StudničkaTo je jako chválit velkopodnikatele za to, že dneska neletěl svým tryskáčem.
Pavel Hanzl
16.2.2023 17:56 Reaguje na Miroslav VinklerA jako argument použijí zalidnění Austrálie a délku slunečního svitu.
Kdo je u toho teda za blba? Já si tak fakticky nepřipadám.
Jaroslav Studnička
16.2.2023 23:26 Reaguje na Pavel HanzlZellosh
18.2.2023 06:38 Reaguje na Pavel Hanzl2.Delka slunečního svitu je podle vás nedůležitá?Pokud jo,opět jste dokázal že jste blb .
3.To zalidnění taky není důležité?No víte já si myslím,že náklady na stavbu např.10000 panelů na jednom místě budou úplně jinde než když tyto panely rozdelite na 1000 střech.
Ale můžu se mýlit samozřejmě.Nemam patent na rozum jako vy a vám podobní věrozvěstové ekologismu.
Daniel Višňovský
18.2.2023 19:53 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
16.2.2023 14:58Pavel Hanzl
16.2.2023 16:40 Reaguje na Jiří SvobodaSamozřejmě, tak obrovské přetoky žádný elektrolyzér nezvládne, ale inženýři to dokážou spočítat na optimum.
To zařízení přece funguje jeko špičková elektrárna naopak, spotřebovává levnou, když je jí přebytek a cena zeleného vodíku je dána především cenou proudu. A už vymysleli technologie, kdy stačí jednoduše filtrovaná mořská voda, což je taky dost finanční rozdíl.
Jiří Svoboda
17.2.2023 08:42 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.2.2023 21:10 Reaguje na Jiří SvobodaPotřebuji 100 kWh a postavím si fve 500 kWp a k tomu 500 ve VE. Kolik budu mít přetoků?
Emil Novák
18.2.2023 21:57 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
19.2.2023 20:06 Reaguje na Emil Nováksv
16.2.2023 19:09Emil Novák
16.2.2023 19:142) Srovnání investičních nákladů s malým modulárním reaktorem je pochopitelně úplně mimo. Jeden důvod již zmínil pan Svoboda, nesrovnatelně vyšší koeficient využití SMR, ve kterém se investiční náklady daleko rychleji rozpustí, dalšími důvody jsou podstatně vyšší životnost SMR, uváděné náklady SMR jsou včetně nákladů na financování, které zjevně do ceny elektrolyzéru započtené nejsou, takže jde o srovnávání hrušek a jablek, dále není započtená cena spotřebované elektřiny, která bude nepochybně nesrovnatelně vyšší než náklady na palivo u SMR.
3) Z pohledu ČR to pochopitelně neříká vůbec nic, protože podmínky pro fotovoltaiku v ČR a Jižní Austrálii jsou jako nebe a dudy (v opačném pořadí). Provozovat elektrolyzér 1000 hodin ročně je ekonomický nesmysl, natož aby byl provozován jen na nějaké přebytky pár stovek hodin v roce. Ostatně se klidně vsadím, že ani v té Austrálii nepočítají s využitím jen na nějaké přebytky.
Jiří Svoboda
17.2.2023 14:06 Reaguje na Emil NovákSlavomil Vinkler
17.2.2023 17:07Odkud vezmou z 200 MW FVE 250MW pro funkci elektrolyzéru.
A když účinnost výroby vodíku je v nejlepším 50%, a účinnost palivových článků max. 60%, nebo turbíny tak 40% když moc, je efektivita 200x0,5x,0,6= 60 MW z konverze EE/H2/EE, tj. 30% pro provoz v noci.