Oldřich Sklenář: Rozvoj obnovitelných zdrojů v Jižní Austrálii z české perspektivy
16.2.2023
Znázornění podílu větrných a solárních zdrojů na výrobě elektřiny. Zatímco v roce 2021 byl globální průměr necelých 11 %, ve státě Jižní Austrálie se tento podíl blížil 70 %.
Zdroj | SAFA
Takto vysoký podíl OZE, respektive odklon od tradičních dispečersky řiditelných zdrojů, přináší nové výzvy. Problémem je především vyrovnávání výroby z OZE, které jsou zde kromě fotovoltaiky zastoupeny také velkými větrnými farmami. Za tímto účelem se v Jižní Austrálii využívají nejen virtuálně propojené domácí bateriové systémy, ale také síťová bateriová úložiště. Z nich nejznámější je Hornsdale Power Reserve, které bylo v době svého spuštění největším bateriovým úložištěm na světě.
Pohled na síťové úložiště Hornsdale Power Reserve, které má po rozšíření výkon 150 MW a kapacitu necelých 194 MWh.
Zdroj | ARENA
Nyní zde chystají realizaci podobně ambiciózního projektu. Protože se v regionu stále potýkají s přebytky, především z výroby fotovoltaických elektráren, rozhodli se pro výstavbu elektrolyzéru, který by měl z nadbytečné elektřiny vyrábět vodík. Ten má být následně využíván v nově vzniklé elektrárně. Z dostupných zdrojů zatím není jasné, zdali půjde o technologii na bázi plynové turbíny, podobně jako u projektu, který se nyní připravuje ve Vídni, nebo půjde o soustavu palivových článků tak, jako v případě jihokorejských elektráren v Incheonu nebo Seosanu.
Zatímco elektrolyzér má mít instalovaný výkon 250 MW, což je výrazně více než u kteréhokoliv systému, který je nyní ve světě v provozu, elektrárna má poskytovat výkon 200 MW. Spíše než k využití sezónních přebytků výroby má tato instalace sloužit k vyrovnávání výroby a spotřeby v rámci denního cyklu.
Pohled na vodíkovou elektrárnu v jihokorejském Seosanu, sestávající ze 114 palivových článků o celkovém výkonu 50 MW.
Zdroj | Hanwha
Celý systém má být zprovozněn do roku 2025, přičemž investiční náklady by měly dosáhnout 600 milionů australských dolarů (v přepočtu něco přes 9 miliard korun). Tato částka je zajímavá například ve srovnání s technologií malých modulárních reaktorů, která je díky vyšší flexibilitě výroby (oproti tradičním jaderným elektrárnám) jednou z dalších cest pro vyrovnávání sítě v soustavách s vysokým podílem OZE. Uváděná cena u jednoho z nejpokročilejších projektů malých modulárních reaktorů je na úrovni 20 tisíc dolarů za kW instalovaného výkonu, což je přibližně desetinásobek v porovnání s australským plánem.
Z pohledu České republiky bude zajímavé sledovat, jak se projekt vodíkové elektrárny bude dále vyvíjet a nakolik bude splňovat požadované parametry. Tato zkušenost se nám totiž může brzy hodit. V průběhu loňského roku u nás byly podány žádosti o připojení do distribuční sítě pro fotovoltaické elektrárny o výkonu téměř 15 GW. Stačí, aby došlo realizaci pouze části této kapacity a i my se budeme v průběhu letních měsíců potýkat s nadvýrobou elektřiny, pro kterou nebude využití. Její případný export do zahraničí je limitován nejen z důvodu omezené kapacity přeshraničních propojení, ale především s ohledem na skutečnost, že vývoj v okolních zemích je podobný jako u nás.
reklama
Oldřich Sklenář
Autor je analytikem Výzkumného centra AMO, kde je členem klimatického týmu. Zabývá se problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Malé modulární reaktory podpoří ekonomický růst Česka, shodli se účastníci IVD
Vědec z ČVUT vyvinul odolnější palivo, které v krajním případě jaderné havárie zajistí více času pro její zvládnutí
Ekologické organizace: Dva reaktory jsou lepší než čtyři, musíme ale nadále rozvíjet OZE
Další články autora |
Oldřich Sklenář: Kromě nových přečerpávacích elektráren máme i jiné možnosti akumulace
Oldřich Sklenář: Potenciál tepelných čerpadel pro dekarbonizaci českého teplárenství
Oldřich Sklenář: Automobily a změna klimatu – problémem jsou nejen emise, ale i plošný záborOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Katka Pazderů
16.2.2023 07:05Je na čase, aby ČEZ někde na svých pozemcích postavil P2H. A jestli ho zatím dočasně budou vtláčet do potrubí nebo z něj vyrábět ve špičce elektřinu, to je jedno. Ale přebytky budou, vlastně jsou už teď, akorát jsou z uhlí a musí se vyvézt.
A pro pořádek, cena silové elektřiny na pxe je zrovna po přepočtu kurzem 3555 kč. Kolik že máme zastropováno? A na víkend jsou kontrakty již na 2607 kč. Elektřiny je dost. Ale trh je sviňa, stejně jako u vztahu ceny potravin a supermarketů.
Odpovědět
A pro pořádek, cena silové elektřiny na pxe je zrovna po přepočtu kurzem 3555 kč. Kolik že máme zastropováno? A na víkend jsou kontrakty již na 2607 kč. Elektřiny je dost. Ale trh je sviňa, stejně jako u vztahu ceny potravin a supermarketů.
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 08:57 Reaguje na Katka PazderůDitributoři kupovali base load v době daleko vašších cen, takže to můžeme ještě do jara vydržet. Ale i EON dává nižší sazbu, ovšem s fixací, což je nesmysl, ceny půjdou ještě dolů. Odhaduji na řádově 100 - 120 eur, skoro jak bylo před válkou.
Odpovědět
EN
Emil Novák
16.2.2023 20:34 Reaguje na Pavel HanzlJak by mohly jít ceny na 100 - 120 Eur při ceně povolenky poblíž 100 Eur? To předpokládáte nějaké její výrazné zlevnění? Na základě čeho?
Odpovědět
EN
Emil Novák
16.2.2023 20:31 Reaguje na Katka Pazderů1) ČEZ určitě nic takového dělat nebude, protože to za tržních podmínek nedává žádný ekonomický smysl a dostatečně vysoké dotace na to zatím nejsou.
2) Přebytky se nikam vyvážet nemusí, nejsou jen z uhlí, vyváží se proto, že je o tu elektřinu v zahraničí zájem, jinak by se nevyvážela.
Odpovědět
2) Přebytky se nikam vyvážet nemusí, nejsou jen z uhlí, vyváží se proto, že je o tu elektřinu v zahraničí zájem, jinak by se nevyvážela.
DV
Daniel Višňovský
18.2.2023 20:25 Reaguje na Katka PazderůDo jakého potrubí byste to madam ráčila vtláčet?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 08:59Ukládání elektřiny do vodíku je evropská koncepce už asi 2 roky a jiné možnosti zatím nejsou, i když to má své nevýhody a vysoké ztráty.
Odpovědět
EN
Emil Novák
16.2.2023 20:35 Reaguje na Pavel HanzlJiné možnosti jsou, a sice vyrábět elektřinu když je potřeba a ne když je zrovna vhodné počasí.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
18.2.2023 19:45 Reaguje na Emil NovákMožnosti jsou, a dělají se. Povinně vykoupená elektřina z OZE, kterou nikdo nechce, se v uhelné elektrárně prožene přes elektrokotel a elektropřehříváky, a následně jde ta pára normálně na turbíny uhláku.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.2.2023 19:47 Reaguje na Pavel HanzlElektrolyzér je technologie předminulého století. To vám, jako supermodernímu člověku, nevadí?
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
2.6.2023 13:04 Reaguje na Jiří SvobodaElektrolyticky se vyrábí např. chlornan sodný (SAVO). Odpadá vodík.Elektrody jsou z platinovaného titanu .
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
18.2.2023 19:45 Reaguje na Pavel HanzlMožnosti jsou, a dělají se. Povinně vykoupená elektřina z OZE, kterou nikdo nechce, se v uhelné elektrárně prožene přes elektrokotel a elektropřehříváky, a následně jde ta pára normálně na turbíny uhláku.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 09:00A kde je Vinkler se Studničkou a Novákem, aby nám vysvětlili, že to nejde?
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
16.2.2023 10:21 Reaguje na Pavel HanzlHanzle, blábolíte nesmysly.
Opět srovnávat specifické podmínky Jižní Austrálie s podmínkami ČR je demagogie. Již jenom počet obyvatel a hustota zalidnění je zcela nesrovnatelná.
Odpovědět
Opět srovnávat specifické podmínky Jižní Austrálie s podmínkami ČR je demagogie. Již jenom počet obyvatel a hustota zalidnění je zcela nesrovnatelná.
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 11:21 Reaguje na Jaroslav StudničkaHustotou obyvatel energie nevzniká.
Spíš jde o to, že tam nemají dezoláty a ropáky, kteří vše odsabotují a dokážou máknout. Větrného pobřeží má Evropa asi 10 tisích kiláků, Jih má slunka jak v Austrálii a navíc máme jaderky.
Odpovědět
Spíš jde o to, že tam nemají dezoláty a ropáky, kteří vše odsabotují a dokážou máknout. Větrného pobřeží má Evropa asi 10 tisích kiláků, Jih má slunka jak v Austrálii a navíc máme jaderky.
JS
Jaroslav Studnička
17.2.2023 09:10 Reaguje na Pavel HanzlVe vašem mikrosvětě je toto ten pravý důvod :-)))
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
16.2.2023 10:23 Reaguje na Pavel HanzlNejsem expert a mohu se mýlit. Nejásal bych předčasně. Měli bychom brát v potaz, že Jižní Austrálie asi bude mít mnohem víc slunečných dnů než třeba ... Prunéřov, Prachatice, Boleslav nebo Vysoké Mýto (?). Potom ta efektivita (skutečné vytížení) elekrolyzéru bude asi ekonomicky o dost jinde. Je veliký rozdíl, jestli zařízení pracuje 10, 7 nebo dokonce pouze 5 měsíců v roce, protože ohromné fixní náklady na jeho výstavbu jsou stejné ať ho postavíte v Andalusii nebo ve středních Čechách. Něco bude stát i provoz a údržba, kterou budete muset platit celý rok... Ono se také může stát, že se výroba bude stěhovat za levnou energií do Turecka, subsaharské Afriky, na Arabský poloostrov nebo Andalusie a skláři, nástrojaři i automotive průmysl v Česku nebude "mít co žrát". Potom ten jásot bude o dost méně spontánní. Pochopitelně Austrálii i dalším slunečným zemím přeji aby to s elektrolýzou a výrobou vodíku ekonomicky vyšlo. Jsme jedna planeta... Jenom to asi přivodí v časovém horizontu malých desítek let deindustrializaci Česka :(
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 16:47 Reaguje na Dalibor MotlJá bych ani tak nestrašil, ceny energií byly v Evropě vždy vyšší a vždy Evropa prosperovala, chytré výroby mají daleko menší nárok na energie. Proto ty hloupé se přesunuly do Číny nebo jiné části světa.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
16.2.2023 17:19 Reaguje na Pavel HanzlVíte, já v průmyslu pracuji. "Chytré" výroby je velmi jednoduché odstěhovat kamkoliv. Know-how se střádá desetiletí a zmizí pár měsíců po zavřením fabriky. Jde také o bezpečnost. Myslíte, že nám Čína prodá ocel až budeme potřebovat rychle vyrábět hlavně a pancíře?
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
18.2.2023 19:47 Reaguje na Pavel HanzlNo, já bych řekl, že chytré výroby v Evropě docela zanikají. Hloupé tedy také.
Odpovědět
EN
Emil Novák
16.2.2023 20:37 Reaguje na Pavel HanzlTradiční provokace trolla Hanzla k vyvolání hádky za použití argumentačního faulu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.2.2023 10:33to je jak srovnávat hrušky s jabkama...Austrálie, která je kontinentem z 80% liduprázdný se chce srovnat s přetechnizovanou, přeurbanizovanou a rozparcelovanou krajinou tady? snad ani nejde myslet vážně.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 11:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA japato? Prostorem vzniká elketřina? Naopak má Evropa výhodu v dlouhém větrném pobřeží a husté přenosové síti, kratšími vzdálenostmi a vybudovalou infrastrukturu.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
16.2.2023 12:50 Reaguje na Pavel Hanzl:-))) ano to vidíme na rozvoji přenosové soustavy v Německu.
Odpovědět
PH
JS
Miroslav Vinkler
16.2.2023 12:05Panu Hanzlovi, s laskavým souhlasem ostatních ,Hanzlem jmenovaných, uděluji titul "Ekoblb roku 2023".
Ke zdůvodnění použiji pouze tato čísla :
hustota zalidnění ČR 136 obyvatel / km²
Jižní Austrálie 1.83
Celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) je v:
ČR od 1 400 do 1 700 hodin za rok
Jižní Austrálie 3200 hodin/rok
Odpovědět
Ke zdůvodnění použiji pouze tato čísla :
hustota zalidnění ČR 136 obyvatel / km²
Jižní Austrálie 1.83
Celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) je v:
ČR od 1 400 do 1 700 hodin za rok
Jižní Austrálie 3200 hodin/rok
MU
Michal Uhrovič
16.2.2023 12:13 Reaguje na Miroslav VinklerMě to připadá ty vaše úvahy tak, že pokud to není dokonalé, ani to nezkusíme a raději se tu udusíme a vymřeme. Po nás potopa.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
16.2.2023 12:18 Reaguje na Michal UhrovičMýlíte se, nejsem vůbec proti novým věcem. Pouze chci , aby se pohybovaly v mezích zdravého rozumu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 16:30 Reaguje na Miroslav VinklerJenže ten váš "zdravý rozum" má extrémně úzký rozsah a 95% normálních věcí se tam už nevejde.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
18.2.2023 19:49 Reaguje na Michal UhrovičTo by bylo vůbec nejlepší, kdybyste se vy ekoteroristé udusili a vymřeli.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
16.2.2023 12:48 Reaguje na Miroslav VinklerJá k tomu doplním ještě údaje:
Počet obyvatel:
ČR: 10,5 mil
Jižní Austrálie: 1,77 mil
Rozloha:
ČR: 78 870 km²
Jižní Austrálie: 983 482 km²
To je prostě z pohledu výroby el. energie a obecně energetiky zcela nesrovnatelné.
Odpovědět
Počet obyvatel:
ČR: 10,5 mil
Jižní Austrálie: 1,77 mil
Rozloha:
ČR: 78 870 km²
Jižní Austrálie: 983 482 km²
To je prostě z pohledu výroby el. energie a obecně energetiky zcela nesrovnatelné.
MS
Milan Smrž
16.2.2023 15:24 Reaguje na Jaroslav StudničkaProč tato čísla, když na uspokojení celé spotřeby elektřiny v ČR hypoteticky z fotovoltaiky by bylo potřeba asi 700 km2?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 16:34 Reaguje na Milan SmržJistě, dělá to řádově 1% rozlohy ČR, což vypadá jako příšerné číslo, ale 10% všech zpevněných ploch už nevypadá tak hrozně. Ale reálné to není, bez jádra se neobejdeme v žádném případě.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
16.2.2023 18:34 Reaguje na Milan SmržAno, hypotetické teorie, na to jste odborníci...
Je zcela zásadní rozdíl řešit energetiku pro oblast Jižní Austrálie a pro ČR. Ta uváděná čísla jsou výchozími podmínkami.
Odpovědět
Je zcela zásadní rozdíl řešit energetiku pro oblast Jižní Austrálie a pro ČR. Ta uváděná čísla jsou výchozími podmínkami.
Miroslav Vinkler
16.2.2023 19:54 Reaguje na Jaroslav StudničkaPanu Smržovi by nepomohlo ani 1000 km2 FV , protože asi neví , že Slunce také zapadá.
Pravděpodobně počítá s tím, že bychom půl dne hibernovali a půl dne pracovali.
Jeho logika je skutečně velmi pochybná.
Odpovědět
Pravděpodobně počítá s tím, že bychom půl dne hibernovali a půl dne pracovali.
Jeho logika je skutečně velmi pochybná.
EN
Emil Novák
16.2.2023 20:46 Reaguje na Milan Smrž"Hypoteticky" si můžeme třeba z Vesmíru přitáhnout antihmotu a získávat energii anihilací. Bohužel taky jen "hypoteticky".
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
18.2.2023 19:52 Reaguje na Milan SmržZkuste si představit, jak by asi vypadala fotovoltaická výtopna 25 tisícového města. Napovím Vám.....1,6 kilometru čtvberečních, a nebyla by to ani výtopna, jako spíše zavlažovna, a neřeší vytápění celého města, ale pouze jeho municipalit qa sídlišť. Apropos, jak by vypadala FV, která by řešila zimní provoz metalurgického provozu? Myslíám primární výrobu surového železa.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.2.2023 08:52 Reaguje na Jaroslav StudničkaVýroba "bezemisní" elektřiny je jen jedna část uhlíkové stopy. Co ten zbytek v Jižní Austrálii? v tom to asi moc slavné nebude.
To je jako chválit velkopodnikatele za to, že dneska neletěl svým tryskáčem.
Odpovědět
To je jako chválit velkopodnikatele za to, že dneska neletěl svým tryskáčem.
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 17:56 Reaguje na Miroslav VinklerJá miluji ropáky, kteří hážou tituly typu ekoblb.
A jako argument použijí zalidnění Austrálie a délku slunečního svitu.
Kdo je u toho teda za blba? Já si tak fakticky nepřipadám.
Odpovědět
A jako argument použijí zalidnění Austrálie a délku slunečního svitu.
Kdo je u toho teda za blba? Já si tak fakticky nepřipadám.
JS
Jaroslav Studnička
16.2.2023 23:26 Reaguje na Pavel HanzlNo vidíte a ten titul jste si opět právem získal😀
Odpovědět
Ze
Zellosh
18.2.2023 06:38 Reaguje na Pavel Hanzl1.Vy nás nazýváte ropáky a to je v poho jo ekoblbe?
2.Delka slunečního svitu je podle vás nedůležitá?Pokud jo,opět jste dokázal že jste blb .
3.To zalidnění taky není důležité?No víte já si myslím,že náklady na stavbu např.10000 panelů na jednom místě budou úplně jinde než když tyto panely rozdelite na 1000 střech.
Ale můžu se mýlit samozřejmě.Nemam patent na rozum jako vy a vám podobní věrozvěstové ekologismu.
Odpovědět
2.Delka slunečního svitu je podle vás nedůležitá?Pokud jo,opět jste dokázal že jste blb .
3.To zalidnění taky není důležité?No víte já si myslím,že náklady na stavbu např.10000 panelů na jednom místě budou úplně jinde než když tyto panely rozdelite na 1000 střech.
Ale můžu se mýlit samozřejmě.Nemam patent na rozum jako vy a vám podobní věrozvěstové ekologismu.
DV
Daniel Višňovský
18.2.2023 19:53 Reaguje na Pavel HanzlAustrálite těží na obyvatele násobně více uhlí, než ČR. ROPÁKU.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.2.2023 14:58Pane Sklenáři, přece jen se dopouštíte manipulace s cenou elektrolyzéru. Pokud si uvědomíte, že ty skutečné přebytky elektřiny (kdy je elektřina v podstatě zdarma) jsou tak po 1/10 roku, pak jste s investičními náklady zhruba na úrovni malých jaderných reaktorů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 16:40 Reaguje na Jiří SvobodaKolik bude za rok přetoků přece nemůžete jen tak střelit, to záleží na dimenzování zdrojů. Klidně to může byýt 50, nebo taky 70% doby.
Samozřejmě, tak obrovské přetoky žádný elektrolyzér nezvládne, ale inženýři to dokážou spočítat na optimum.
To zařízení přece funguje jeko špičková elektrárna naopak, spotřebovává levnou, když je jí přebytek a cena zeleného vodíku je dána především cenou proudu. A už vymysleli technologie, kdy stačí jednoduše filtrovaná mořská voda, což je taky dost finanční rozdíl.
Odpovědět
Samozřejmě, tak obrovské přetoky žádný elektrolyzér nezvládne, ale inženýři to dokážou spočítat na optimum.
To zařízení přece funguje jeko špičková elektrárna naopak, spotřebovává levnou, když je jí přebytek a cena zeleného vodíku je dána především cenou proudu. A už vymysleli technologie, kdy stačí jednoduše filtrovaná mořská voda, což je taky dost finanční rozdíl.
JS
Jiří Svoboda
17.2.2023 08:42 Reaguje na Pavel HanzlPřetoky 50 nebo 70 % doby? Vy jste opravdový ale opravdový MAGOR!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.2.2023 21:10 Reaguje na Jiří SvobodaAni tohle nepochopíte? Co je to dimenzování netušíte?
Potřebuji 100 kWh a postavím si fve 500 kWp a k tomu 500 ve VE. Kolik budu mít přetoků?
Odpovědět
Potřebuji 100 kWh a postavím si fve 500 kWp a k tomu 500 ve VE. Kolik budu mít přetoků?
PH
EN
Emil Novák
18.2.2023 21:57 Reaguje na Pavel HanzlPotřebujete 100 kWh denně, tak si postavíte něco co vám těch 100 kWh vyrobí v ideálních podmínkách za 6 minut? To není dimenzování, to je fantasmagorie, Hanzle.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.2.2023 20:06 Reaguje na Emil NovákTo, že se pan Hanzl snaží přemýšlet, to mu upřít nemůžete. Že se mu to nedaří, za to nemůže.
Odpovědět
sv
sv
16.2.2023 19:09Autorovi bych doporučoval, aby si zjistil, co se stalo, když v Jižní Austrálii vypnuli poslední uhelnou elektrárnu. V rychlém sledu došlo k několika masivním blackoutům. Refereval o tom dokonce ekolist.
Odpovědět
EN
Emil Novák
16.2.2023 19:141) Jižní Austrálie se sice s velkou slávou zbavila elektřiny z uhlí, ale jen díky tomu že ji prostě dováží z okolních států. Např. právě teď pochází více než třetina elektřiny ze státu Viktorie, kde je uhlí s přehledem největší zdroj elektřiny.
2) Srovnání investičních nákladů s malým modulárním reaktorem je pochopitelně úplně mimo. Jeden důvod již zmínil pan Svoboda, nesrovnatelně vyšší koeficient využití SMR, ve kterém se investiční náklady daleko rychleji rozpustí, dalšími důvody jsou podstatně vyšší životnost SMR, uváděné náklady SMR jsou včetně nákladů na financování, které zjevně do ceny elektrolyzéru započtené nejsou, takže jde o srovnávání hrušek a jablek, dále není započtená cena spotřebované elektřiny, která bude nepochybně nesrovnatelně vyšší než náklady na palivo u SMR.
3) Z pohledu ČR to pochopitelně neříká vůbec nic, protože podmínky pro fotovoltaiku v ČR a Jižní Austrálii jsou jako nebe a dudy (v opačném pořadí). Provozovat elektrolyzér 1000 hodin ročně je ekonomický nesmysl, natož aby byl provozován jen na nějaké přebytky pár stovek hodin v roce. Ostatně se klidně vsadím, že ani v té Austrálii nepočítají s využitím jen na nějaké přebytky.
Odpovědět
2) Srovnání investičních nákladů s malým modulárním reaktorem je pochopitelně úplně mimo. Jeden důvod již zmínil pan Svoboda, nesrovnatelně vyšší koeficient využití SMR, ve kterém se investiční náklady daleko rychleji rozpustí, dalšími důvody jsou podstatně vyšší životnost SMR, uváděné náklady SMR jsou včetně nákladů na financování, které zjevně do ceny elektrolyzéru započtené nejsou, takže jde o srovnávání hrušek a jablek, dále není započtená cena spotřebované elektřiny, která bude nepochybně nesrovnatelně vyšší než náklady na palivo u SMR.
3) Z pohledu ČR to pochopitelně neříká vůbec nic, protože podmínky pro fotovoltaiku v ČR a Jižní Austrálii jsou jako nebe a dudy (v opačném pořadí). Provozovat elektrolyzér 1000 hodin ročně je ekonomický nesmysl, natož aby byl provozován jen na nějaké přebytky pár stovek hodin v roce. Ostatně se klidně vsadím, že ani v té Austrálii nepočítají s využitím jen na nějaké přebytky.
JS
Jiří Svoboda
17.2.2023 14:06 Reaguje na Emil NovákJá jsem dlouho nemohl uvěřit, že elektrolyzér - po možná i staletí známý přístroj ukazovaný ve školních pokusech, může být tak drahý. Mám obavu, že tady pokrok nemá moc šanci něco moc vylepšit, zlevnit. Řekl bych, že toto je kudla v zádech vodíkové technologie, kterou se asi nepodaří ostranit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2023 17:07Z pohledu jižní Austrálie je zde několik nejasností.
Odkud vezmou z 200 MW FVE 250MW pro funkci elektrolyzéru.
A když účinnost výroby vodíku je v nejlepším 50%, a účinnost palivových článků max. 60%, nebo turbíny tak 40% když moc, je efektivita 200x0,5x,0,6= 60 MW z konverze EE/H2/EE, tj. 30% pro provoz v noci.
Odpovědět
Odkud vezmou z 200 MW FVE 250MW pro funkci elektrolyzéru.
A když účinnost výroby vodíku je v nejlepším 50%, a účinnost palivových článků max. 60%, nebo turbíny tak 40% když moc, je efektivita 200x0,5x,0,6= 60 MW z konverze EE/H2/EE, tj. 30% pro provoz v noci.
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2023 17:15 Reaguje na Slavomil VinklerTedy abych to ještě vyjasnil pro neznalé, jsou náklady na celodenní provoz soustavy s průměrným denní výkonem 30 MW, 600 milionů USD na 30 MW, tj. 20 tisíc USD na kW průměrného výkonu, tedy zcela srovnatelné s jádrem.
Odpovědět
