https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrej-feit-vyzyvame-mesta-a-obce-zalevejte-stromy-a-zmente-zpusob-sekani-travniku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Feit: Vyzýváme města a obce, zalévejte stromy a změňte způsob sekání trávníků

10.8.2018
Speciální plastové vaky začali v parných dnech používat k zálivce stromů pracovníci technických služeb v Uničově na Olomoucku, aby zejména mladé stromy ochránili před suchem. Na patě stromu je plastový závlahový vak. Technické služby jich mají 20 a zavlažují jimi stromy ohrožené suchem (vybráno asi 50 dřevin). Do vaku se vejde okolo 60 l. Voda pomalu odtéká, celý obsah asi 9 h, a všechna se tak dostane ke kořenům. Na noc se vaky schovávají.
Speciální plastové vaky začali v parných dnech používat k zálivce stromů pracovníci technických služeb v Uničově na Olomoucku, aby zejména mladé stromy ochránili před suchem. Na patě stromu je plastový závlahový vak. Technické služby jich mají 20 a zavlažují jimi stromy ohrožené suchem (vybráno asi 50 dřevin). Do vaku se vejde okolo 60 l. Voda pomalu odtéká, celý obsah asi 9 h, a všechna se tak dostane ke kořenům. Na noc se vaky schovávají.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Stav stromů v sídlech je alarmující. Zásadní problém spatřujeme v podcenění situace. Stromy v prostředí měst a obcí mají obecně ztížené podmínky pro růst a současné dlouhé periody sucha i dramatický nárůst teplot jsou pro mnohé fatální. A to má vliv přímý vliv i na obyvatele.
 

Ulice bez stromů se v létě stávají neobyvatelnými. Stromy totiž fungují jako nejvýkonnější „klimatizační jednotky“, pokud ovšem mají samy dostatek vláhy. Situace je velmi vážná, a pokud chceme ve městech přežít, musíme je okamžitě začít zachraňovat.

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu proto apeluje na politiky a odpovědné zaměstnance měst a obcí, aby bez odkladů uvolnili finanční prostředky na dostatečnou zálivku stromů ve městech.

Pomoci mohou i občané: Neznamená to, že by museli přímo stromy zalévat, stačí, aby pochopili, že stín stromů je dar a ne obtíž, a že trávník ve městě nemusí být nízko sečený.

Známe zásady první pomoci

1. Zachránit stromy

Zajistit jim dostatečnou zálivku, tedy 50 – 200 litrů pro každý strom na týden podle velikosti.

Upřednostnit ohrožené, ale perspektivní jedince, tedy ty, které mají větší šanci přežít.

Zlepšit vsakovací schopnost povrchu půdy u stromů, případně mulčovat povrch.

2. Změnit management travních porostů

Nesekat v současném horkém a suchém počasí trávník. Nízko sečené porosty se přehřívají, zasychají, půda odpařuje veškerou vláhu a ztrácí schopnost zadržovat vodu. Zhoršuje se tím mikroklima a tak i podmínky pro stromy, lidi i zvířata.

Prostředky a čas věnované na sečení lze využít právě na zálivku stromů.

Snímek z termokamery - náměstí v Třeboni - ukazuje rozdíl teplot na ploše bez zeleně a se zelení.
Snímek z termokamery - náměstí v Třeboni - ukazuje rozdíl teplot na ploše bez zeleně a se zelení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ENKI Třeboň

Doporučení Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu pro budoucnost

- Svěřit projektování a novou výsadbu stromů kvalifikovaným a prověřeným odborníkům, podpořit a vyžadovat mezioborovou spolupráci.

- Zajistit a prosazovat optimální podmínky pro to, aby se stromy ujaly a rostly (dostatečný prokořenitelný prostor, opatření proti zhutňování půdy, prokořenitelné buňky atd.).

- Vyjednat vstřícný přístup správců sítí a komunikací a dalších subjektů - i oni jsou zodpovědní za životní podmínky ve městech.

- Zavádět opatření pro zadržování dešťové vody ve veřejném prostoru (zasakovací průlehy, jímky a další).

- Vybírat druhy odolávající horkému a suchému klimatu.

- Nebát se stromů s velkými korunami (ty později odborně prosvětlovat, aby se zajistilo provětrávání i zastínění).

- Pečlivě zvažovat kácení stromů v sídlech.

V boji proti přehřívání sídel nejlépe pomáhají zdravé a vitální stromy!

Výzvu sepsala Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu.



reklama

Ondřej Feit
Autor je ředitelem Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (17)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

lu

10.8.2018 12:21
důvod nízkého a častého sečení městských trávníků je to, že zároveň s nízkým a častým sečením je možno z trávníků posbírat odpadky mechanizovaně, obaly od nanuků počínaje, přes vajgly po psí tentononc. bohužel, nezanedbatelná část lidstva jsou čuňata, a ponechání "lučního" trávníku ve městě nabízí příležitost vytváří smetiště.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.8.2018 22:17 Reaguje na
důvod č. 1: někteří lidé jsou ještě horší než čuňata
důvod č. 2: mnohým lidem připadá trochu vyšší trávník neestetický a neudržovaný.
Pravda je, že to co zbyde z nízko posečeného trávníku v tomto horku a suchu, taky moc pěkně nevypadá.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.8.2018 16:11
Dovoluji si následující úvahu:
Stromy mají hluboké kořeny často sahající až k hladině podzemní vody. Tuto vodu nasávají a listy odpařují. Pokud nám jde primárně o zamezení poklesu podzemní vody, stromy pokácejme. Zní to zvrhle ale zdá se mi to logické. Samozřejmě to nikdo neudělá, protože podzemní voda je "obecní pastvina" a každý strom v mém okolí mi zpříjemňuje život.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.8.2018 22:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Dovoluji si oponovat:
Stromy sice odsávají vodu z půdy, ale tím, že ji odpařují, přispívají k výraznému ochlazení povrchu (viz obrázek). Na odpaření vody se spotřebuje značná energie, živý strom působí jako klimatizační jednotka. Na pokles hladiny podzemní vody má zásadní vliv to, že se značná část srážek odvede dešťovou nebo směsnou kanalizací pryč a v půdě pak chybí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.8.2018 16:40 Reaguje na Jan Škrdla
Tím ovšem jinými slovy říkáte, že strom je velmi účinný nástroj na odpařování podzemní vody. Tudíž mi nijak neoponujete.

Strom má prostě obrovský povrch "vlhkých" listů či jehličí a navíc nahoře více fouká, což odparu pomáhá.

Má úvaha byla spíše mířena proti jednostranné argumentaci (říkám jen to, co se mi hodí).
Odpovědět

Jan Škrdla

13.8.2018 23:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Oponoval jsem tvrzení, že je logické stromy kácet z důvodu zamezení poklesu spodní vody.

Tím, že stromy opařují vodu, jednak snižují teplotu a navíc zvyšují množství srážek. Odpařené voda zkondenzuje a vyprší se většinou tam, kde je chladnější povrch. Říká se tomu malý vodní cyklus. Je známo, že více a častěji prší nad lesem než nad holou krajinou nebo nad městem.
Další věc, kterou stromy umí, je zadržet vodu v koruně, pozvolna ji nechat okapat nebo stéct po kmeni. Tímto napomáhají její vsakování do země.

Naopak z holé nebo zabetonované krajiny velká část vody odteče a v době bez srážek pak chybí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.8.2018 10:28 Reaguje na Jan Škrdla
Nemám nic proti malému vodnímu cyklu. Já jen hledám řešení pro maximalizaci spodní vody a je třeba zvážit všechny argumenty (nejen ty, co se vám líbí).

Spodní voda ubývá proto, že (pokud neodtéká) vzlíná nadložím a s povrchu je odpařována a toto urychlují stromy. Voda přibývá vsakem deště. Koruny stromů často zabrání, aby se voda dostala až k zemi.

V posdtatě idelání systém pro ochranu spodních vod je budova či silnice, odkud je voda odvedena do vsakovacích zařízení (z takového povrchu se nic neodpařuje). To není nic komplikovaného, udělá se masivní rýha, vyloží se geotextilií a zaveze se hrubým kamenivem. Samozřejmě takový systém neposkytuje příjemný chládek fungující na úkor spodních vod, ale slouží jiným účelům.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.8.2018 13:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Právě malý vodní cyklus může zvýšit množství srážek a jejich vyrovnanost a tím i množství podzemní vody.

Když to srovnám z hlediska koloběhu vody, mikroklimatu a nákladnosti (o účelu psát nebudu - u každého jiný):

Strom nebo keř
- odpařuje vodu z půdy
- zachytí část srážkové vody v koruně, část z ní odpaří
+ odparem ochlazuje povrch
+ stíní půdu a omezuje opařování z jejího povrchu
+ část vody zadržené v koruně okape dolů nebo steče po kmeni a pozvolna se vsákne
+ výsadba a údržba stromu je méně nákladná než technická opatření

Budova (se vsakovacím zařízením):
+nevysává půdní vodu
+velká část vody se dostane přímo do půdy
-povrch se v létě přehřívá (pokud nemá zelenou střechu)
-okolní nezastíněné plochy jsou vystaveny přímému slunečnímu záření, přehřívají se a mají vyšší odpar z povrchu
-v neposlední řade jsou zde podstatné vyšší náklady

Co se týká sinic - část vody steče stejně přímo do vodního toku a navíc kvalitu vody zhoršuje sůl ze zimního posypu.

Z výše uvedeného nejlépe vychází právě stromy keře. Pokud chcete dostat vodu do půdy zasakovacím zařízením, tak ze stávajících budov a zpevněných ploch .
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.8.2018 15:27 Reaguje na Jan Škrdla
Dobré shrnutí.
Co se týče budov, ty prostě potřebujeme a tak by se měly stavět jen promyšleně.

Pokud dáte na střechu např. bílý trapézový plech, uděláte pro ochranu klimatu velmi dobře. Ten totiž odráží sluneční záření ale vyzařuje jako černé těleso. Je to určitě lepší než zelená střecha.

V okolí budovy samozřejmě mohou být stromy a keře, nejlépe listnaté/ovocné, aby nebránily v zimě prosluňovat dům.

Jak stavět levně a dobře pasivní domy a hned se spotřebovává dřevo z lesů, tím se zabývá optimalizmus.cz

Samozřejmě sůl z posypu je blbá. Ale dešťovka je zcela bez solí, tak možná trochu přisolit není až tak na závadu. Aspoň jsem zatím neslyšel, že by s NaCl byl problém. Máme tu člověkem způsobený velký solný cyklus.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

13.8.2018 09:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Myslím, že vaše úvaha je zásadně chybná i zdalších dvou důvodů.
a) Kořeny většiny našich stromů by v prostředí se stále přítomnou vodou uhnily. Např. borovice mají na břehu mokřiny kořeny do stran (nikoliv do hloubky, jak je to obvyklé), protože jim vadí přítomnost vody.
b) Listy stromů část dopadající sluneční energie odrazí a část pohltí, tedy na zem dopadne podstatně méně a tím způsobují menší vypařování z půdy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.8.2018 16:40 Reaguje na Martin Jasan
Nevím, jak vaše argumenty ukazují, že moje úvaha je zásadně chybná.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

13.8.2018 21:32 Reaguje na Jiří Svoboda
a) Protože kořeny neodčepávají podzemní vodu
b) Protože (jak by se dalo pochopit z mého příspěvku) stromy mají jinou pohltivost/odrazivost slunečního záření než holá půda nebo trávník a proto celkově mohou odpařovat méně vody než jiný porost.
(pokud si vybavíte les, tak je zpravidla vlhčí než luční společnestva).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.8.2018 10:37 Reaguje na Martin Jasan
a) Tak odkud stromy tu vodu berou?
b) A není to právě tím, že stromy cucají hlubokými kořeny spodní vodu z míst, kde je půda dosti vlhká (třeba metr nad hladinou spodní vody)? A že by zelený les odrážel více slunečního záření než jiné povrchy, to jste si asi vymyslel (cucání z prstu vás asi baví).
Odpovědět

Jan Škrdla

14.8.2018 13:47 Reaguje na Jiří Svoboda
ad b) neviděl jsem, že by Martin Jasan psal, že stromy odráží více záření.
Je to trochu složitější. Velkou část záření stromy pohltí a využijí k fotosyntéze nebo k transpiraci (opařování). Pravdou je, listy více odráží zelenou složku záření, proto se jeví jako zelené.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.8.2018 15:34 Reaguje na Jan Škrdla
Explicitně nenapsal, ale mně to tak z kontextu nepříliš srozumitelných a jasných argumentů MJ vyplynulo.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.8.2018 13:59 Reaguje na Martin Jasan
S tím odparem to není jednoznačné.
Les odpaří ve skutečnosti více vody než jiné porosty.
Na druhou stranu ještě více vody zachrání před odtokem, tím že ji zadrží v korunách a převede do půdy. Také část vody, co se opaří spadne zpět v podobě srážek.
To že je les vlhčí než louka je dáno tím, že zastiňuje povrch země a snižuje jeho teplotu. K tomu se přidává ještě ochlazující účinek vody odpařované korunami stromů.
Odpovědět
MM

Milan Milan

12.8.2018 10:36
Stromy sice pochopitelně berou pro svůj život část spodní vody, ale současně tím že žijí umožňují spodní vodu v místě udržet. Zalévání vrchní vodou zní dobře, ale pro velké stromy a městské parky valný význam nemá. Nejdůležitější je nesmyslné odvádění srážkové a nakonec i některé splaškové vody z míst kde spadnou nebo se měli zasáknout pomocí perfektní, těsné ale hlavně "dotované kanalizace" a stakilometrové opět "dotované vodovody" následně zásobující od zásobníků kilometry vzdálená města, ale současně nadmíru vyčerpávající místní spodní vody.... Jenomže stát není firma a krajina není ani zahrada ani zahradnictví, ani zoologická zahrada a to je největší vizionářská potíž tzv. odborníků.
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist