Ondřej Feit: Vyzýváme města a obce, zalévejte stromy a změňte způsob sekání trávníků
10.8.2018
Speciální plastové vaky začali v parných dnech používat k zálivce stromů pracovníci technických služeb v Uničově na Olomoucku, aby zejména mladé stromy ochránili před suchem. Na patě stromu je plastový závlahový vak. Technické služby jich mají 20 a zavlažují jimi stromy ohrožené suchem (vybráno asi 50 dřevin). Do vaku se vejde okolo 60 l. Voda pomalu odtéká, celý obsah asi 9 h, a všechna se tak dostane ke kořenům. Na noc se vaky schovávají.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Twitter Města Uničov
Ulice bez stromů se v létě stávají neobyvatelnými. Stromy totiž fungují jako nejvýkonnější „klimatizační jednotky“, pokud ovšem mají samy dostatek vláhy. Situace je velmi vážná, a pokud chceme ve městech přežít, musíme je okamžitě začít zachraňovat.
Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu proto apeluje na politiky a odpovědné zaměstnance měst a obcí, aby bez odkladů uvolnili finanční prostředky na dostatečnou zálivku stromů ve městech.
Pomoci mohou i občané: Neznamená to, že by museli přímo stromy zalévat, stačí, aby pochopili, že stín stromů je dar a ne obtíž, a že trávník ve městě nemusí být nízko sečený.
Známe zásady první pomoci
1. Zachránit stromy
Zajistit jim dostatečnou zálivku, tedy 50 – 200 litrů pro každý strom na týden podle velikosti.
Upřednostnit ohrožené, ale perspektivní jedince, tedy ty, které mají větší šanci přežít.
Zlepšit vsakovací schopnost povrchu půdy u stromů, případně mulčovat povrch.
2. Změnit management travních porostů
Nesekat v současném horkém a suchém počasí trávník. Nízko sečené porosty se přehřívají, zasychají, půda odpařuje veškerou vláhu a ztrácí schopnost zadržovat vodu. Zhoršuje se tím mikroklima a tak i podmínky pro stromy, lidi i zvířata.
Prostředky a čas věnované na sečení lze využít právě na zálivku stromů.
Snímek z termokamery - náměstí v Třeboni - ukazuje rozdíl teplot na ploše bez zeleně a se zelení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ENKI Třeboň
Doporučení Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu pro budoucnost
- Svěřit projektování a novou výsadbu stromů kvalifikovaným a prověřeným odborníkům, podpořit a vyžadovat mezioborovou spolupráci.
- Zajistit a prosazovat optimální podmínky pro to, aby se stromy ujaly a rostly (dostatečný prokořenitelný prostor, opatření proti zhutňování půdy, prokořenitelné buňky atd.).
- Vyjednat vstřícný přístup správců sítí a komunikací a dalších subjektů - i oni jsou zodpovědní za životní podmínky ve městech.
- Zavádět opatření pro zadržování dešťové vody ve veřejném prostoru (zasakovací průlehy, jímky a další).
- Vybírat druhy odolávající horkému a suchému klimatu.
- Nebát se stromů s velkými korunami (ty později odborně prosvětlovat, aby se zajistilo provětrávání i zastínění).
- Pečlivě zvažovat kácení stromů v sídlech.
V boji proti přehřívání sídel nejlépe pomáhají zdravé a vitální stromy!
Výzvu sepsala Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901. V Číně za desítky let
Globální oteplování podle vědců snižuje pálivost chilli papriček
Kde leží klíč k lepší kvalitě vody a udržitelnému hospodaření s dešťovou vodou?
Další články autora |
Ondřej Feit: Kácení stromů podél vodovodů a kanalizací se po roce vrací
Ondřej Feit: Otevřený dopis ministrovi životního prostředí ke kácení stromů v ochranném pásmu vodovodů a kanalizacíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
LB
Lukas B.
10.8.2018 12:21důvod nízkého a častého sečení městských trávníků je to, že zároveň s nízkým a častým sečením je možno z trávníků posbírat odpadky mechanizovaně, obaly od nanuků počínaje, přes vajgly po psí tentononc. bohužel, nezanedbatelná část lidstva jsou čuňata, a ponechání "lučního" trávníku ve městě nabízí příležitost vytváří smetiště.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
10.8.2018 22:17 Reaguje na Lukas B.důvod č. 1: někteří lidé jsou ještě horší než čuňata
důvod č. 2: mnohým lidem připadá trochu vyšší trávník neestetický a neudržovaný.
Pravda je, že to co zbyde z nízko posečeného trávníku v tomto horku a suchu, taky moc pěkně nevypadá.
Odpovědět
důvod č. 2: mnohým lidem připadá trochu vyšší trávník neestetický a neudržovaný.
Pravda je, že to co zbyde z nízko posečeného trávníku v tomto horku a suchu, taky moc pěkně nevypadá.
JS
Jiří Svoboda
10.8.2018 16:11Dovoluji si následující úvahu:
Stromy mají hluboké kořeny často sahající až k hladině podzemní vody. Tuto vodu nasávají a listy odpařují. Pokud nám jde primárně o zamezení poklesu podzemní vody, stromy pokácejme. Zní to zvrhle ale zdá se mi to logické. Samozřejmě to nikdo neudělá, protože podzemní voda je "obecní pastvina" a každý strom v mém okolí mi zpříjemňuje život.
Odpovědět
Stromy mají hluboké kořeny často sahající až k hladině podzemní vody. Tuto vodu nasávají a listy odpařují. Pokud nám jde primárně o zamezení poklesu podzemní vody, stromy pokácejme. Zní to zvrhle ale zdá se mi to logické. Samozřejmě to nikdo neudělá, protože podzemní voda je "obecní pastvina" a každý strom v mém okolí mi zpříjemňuje život.
JŠ
Jan Škrdla
10.8.2018 22:04 Reaguje na Jiří SvobodaDovoluji si oponovat:
Stromy sice odsávají vodu z půdy, ale tím, že ji odpařují, přispívají k výraznému ochlazení povrchu (viz obrázek). Na odpaření vody se spotřebuje značná energie, živý strom působí jako klimatizační jednotka. Na pokles hladiny podzemní vody má zásadní vliv to, že se značná část srážek odvede dešťovou nebo směsnou kanalizací pryč a v půdě pak chybí.
Odpovědět
Stromy sice odsávají vodu z půdy, ale tím, že ji odpařují, přispívají k výraznému ochlazení povrchu (viz obrázek). Na odpaření vody se spotřebuje značná energie, živý strom působí jako klimatizační jednotka. Na pokles hladiny podzemní vody má zásadní vliv to, že se značná část srážek odvede dešťovou nebo směsnou kanalizací pryč a v půdě pak chybí.
JS
Jiří Svoboda
13.8.2018 16:40 Reaguje na Jan ŠkrdlaTím ovšem jinými slovy říkáte, že strom je velmi účinný nástroj na odpařování podzemní vody. Tudíž mi nijak neoponujete.
Strom má prostě obrovský povrch "vlhkých" listů či jehličí a navíc nahoře více fouká, což odparu pomáhá.
Má úvaha byla spíše mířena proti jednostranné argumentaci (říkám jen to, co se mi hodí).
Odpovědět
Strom má prostě obrovský povrch "vlhkých" listů či jehličí a navíc nahoře více fouká, což odparu pomáhá.
Má úvaha byla spíše mířena proti jednostranné argumentaci (říkám jen to, co se mi hodí).
JŠ
Jan Škrdla
13.8.2018 23:42 Reaguje na Jiří SvobodaOponoval jsem tvrzení, že je logické stromy kácet z důvodu zamezení poklesu spodní vody.
Tím, že stromy opařují vodu, jednak snižují teplotu a navíc zvyšují množství srážek. Odpařené voda zkondenzuje a vyprší se většinou tam, kde je chladnější povrch. Říká se tomu malý vodní cyklus. Je známo, že více a častěji prší nad lesem než nad holou krajinou nebo nad městem.
Další věc, kterou stromy umí, je zadržet vodu v koruně, pozvolna ji nechat okapat nebo stéct po kmeni. Tímto napomáhají její vsakování do země.
Naopak z holé nebo zabetonované krajiny velká část vody odteče a v době bez srážek pak chybí.
Odpovědět
Tím, že stromy opařují vodu, jednak snižují teplotu a navíc zvyšují množství srážek. Odpařené voda zkondenzuje a vyprší se většinou tam, kde je chladnější povrch. Říká se tomu malý vodní cyklus. Je známo, že více a častěji prší nad lesem než nad holou krajinou nebo nad městem.
Další věc, kterou stromy umí, je zadržet vodu v koruně, pozvolna ji nechat okapat nebo stéct po kmeni. Tímto napomáhají její vsakování do země.
Naopak z holé nebo zabetonované krajiny velká část vody odteče a v době bez srážek pak chybí.
JS
Jiří Svoboda
14.8.2018 10:28 Reaguje na Jan ŠkrdlaNemám nic proti malému vodnímu cyklu. Já jen hledám řešení pro maximalizaci spodní vody a je třeba zvážit všechny argumenty (nejen ty, co se vám líbí).
Spodní voda ubývá proto, že (pokud neodtéká) vzlíná nadložím a s povrchu je odpařována a toto urychlují stromy. Voda přibývá vsakem deště. Koruny stromů často zabrání, aby se voda dostala až k zemi.
V posdtatě idelání systém pro ochranu spodních vod je budova či silnice, odkud je voda odvedena do vsakovacích zařízení (z takového povrchu se nic neodpařuje). To není nic komplikovaného, udělá se masivní rýha, vyloží se geotextilií a zaveze se hrubým kamenivem. Samozřejmě takový systém neposkytuje příjemný chládek fungující na úkor spodních vod, ale slouží jiným účelům.
Odpovědět
Spodní voda ubývá proto, že (pokud neodtéká) vzlíná nadložím a s povrchu je odpařována a toto urychlují stromy. Voda přibývá vsakem deště. Koruny stromů často zabrání, aby se voda dostala až k zemi.
V posdtatě idelání systém pro ochranu spodních vod je budova či silnice, odkud je voda odvedena do vsakovacích zařízení (z takového povrchu se nic neodpařuje). To není nic komplikovaného, udělá se masivní rýha, vyloží se geotextilií a zaveze se hrubým kamenivem. Samozřejmě takový systém neposkytuje příjemný chládek fungující na úkor spodních vod, ale slouží jiným účelům.
JŠ
Jan Škrdla
14.8.2018 13:34 Reaguje na Jiří SvobodaPrávě malý vodní cyklus může zvýšit množství srážek a jejich vyrovnanost a tím i množství podzemní vody.
Když to srovnám z hlediska koloběhu vody, mikroklimatu a nákladnosti (o účelu psát nebudu - u každého jiný):
Strom nebo keř
- odpařuje vodu z půdy
- zachytí část srážkové vody v koruně, část z ní odpaří
+ odparem ochlazuje povrch
+ stíní půdu a omezuje opařování z jejího povrchu
+ část vody zadržené v koruně okape dolů nebo steče po kmeni a pozvolna se vsákne
+ výsadba a údržba stromu je méně nákladná než technická opatření
Budova (se vsakovacím zařízením):
+nevysává půdní vodu
+velká část vody se dostane přímo do půdy
-povrch se v létě přehřívá (pokud nemá zelenou střechu)
-okolní nezastíněné plochy jsou vystaveny přímému slunečnímu záření, přehřívají se a mají vyšší odpar z povrchu
-v neposlední řade jsou zde podstatné vyšší náklady
Co se týká sinic - část vody steče stejně přímo do vodního toku a navíc kvalitu vody zhoršuje sůl ze zimního posypu.
Z výše uvedeného nejlépe vychází právě stromy keře. Pokud chcete dostat vodu do půdy zasakovacím zařízením, tak ze stávajících budov a zpevněných ploch .
Odpovědět
Když to srovnám z hlediska koloběhu vody, mikroklimatu a nákladnosti (o účelu psát nebudu - u každého jiný):
Strom nebo keř
- odpařuje vodu z půdy
- zachytí část srážkové vody v koruně, část z ní odpaří
+ odparem ochlazuje povrch
+ stíní půdu a omezuje opařování z jejího povrchu
+ část vody zadržené v koruně okape dolů nebo steče po kmeni a pozvolna se vsákne
+ výsadba a údržba stromu je méně nákladná než technická opatření
Budova (se vsakovacím zařízením):
+nevysává půdní vodu
+velká část vody se dostane přímo do půdy
-povrch se v létě přehřívá (pokud nemá zelenou střechu)
-okolní nezastíněné plochy jsou vystaveny přímému slunečnímu záření, přehřívají se a mají vyšší odpar z povrchu
-v neposlední řade jsou zde podstatné vyšší náklady
Co se týká sinic - část vody steče stejně přímo do vodního toku a navíc kvalitu vody zhoršuje sůl ze zimního posypu.
Z výše uvedeného nejlépe vychází právě stromy keře. Pokud chcete dostat vodu do půdy zasakovacím zařízením, tak ze stávajících budov a zpevněných ploch .
JS
Jiří Svoboda
14.8.2018 15:27 Reaguje na Jan ŠkrdlaDobré shrnutí.
Co se týče budov, ty prostě potřebujeme a tak by se měly stavět jen promyšleně.
Pokud dáte na střechu např. bílý trapézový plech, uděláte pro ochranu klimatu velmi dobře. Ten totiž odráží sluneční záření ale vyzařuje jako černé těleso. Je to určitě lepší než zelená střecha.
V okolí budovy samozřejmě mohou být stromy a keře, nejlépe listnaté/ovocné, aby nebránily v zimě prosluňovat dům.
Jak stavět levně a dobře pasivní domy a hned se spotřebovává dřevo z lesů, tím se zabývá optimalizmus.cz
Samozřejmě sůl z posypu je blbá. Ale dešťovka je zcela bez solí, tak možná trochu přisolit není až tak na závadu. Aspoň jsem zatím neslyšel, že by s NaCl byl problém. Máme tu člověkem způsobený velký solný cyklus.
Odpovědět
Co se týče budov, ty prostě potřebujeme a tak by se měly stavět jen promyšleně.
Pokud dáte na střechu např. bílý trapézový plech, uděláte pro ochranu klimatu velmi dobře. Ten totiž odráží sluneční záření ale vyzařuje jako černé těleso. Je to určitě lepší než zelená střecha.
V okolí budovy samozřejmě mohou být stromy a keře, nejlépe listnaté/ovocné, aby nebránily v zimě prosluňovat dům.
Jak stavět levně a dobře pasivní domy a hned se spotřebovává dřevo z lesů, tím se zabývá optimalizmus.cz
Samozřejmě sůl z posypu je blbá. Ale dešťovka je zcela bez solí, tak možná trochu přisolit není až tak na závadu. Aspoň jsem zatím neslyšel, že by s NaCl byl problém. Máme tu člověkem způsobený velký solný cyklus.
MJ
Martin Jasan
13.8.2018 09:59 Reaguje na Jiří SvobodaMyslím, že vaše úvaha je zásadně chybná i zdalších dvou důvodů.
a) Kořeny většiny našich stromů by v prostředí se stále přítomnou vodou uhnily. Např. borovice mají na břehu mokřiny kořeny do stran (nikoliv do hloubky, jak je to obvyklé), protože jim vadí přítomnost vody.
b) Listy stromů část dopadající sluneční energie odrazí a část pohltí, tedy na zem dopadne podstatně méně a tím způsobují menší vypařování z půdy.
Odpovědět
a) Kořeny většiny našich stromů by v prostředí se stále přítomnou vodou uhnily. Např. borovice mají na břehu mokřiny kořeny do stran (nikoliv do hloubky, jak je to obvyklé), protože jim vadí přítomnost vody.
b) Listy stromů část dopadající sluneční energie odrazí a část pohltí, tedy na zem dopadne podstatně méně a tím způsobují menší vypařování z půdy.
JS
Jiří Svoboda
13.8.2018 16:40 Reaguje na Martin JasanNevím, jak vaše argumenty ukazují, že moje úvaha je zásadně chybná.
Odpovědět
MJ
Martin Jasan
13.8.2018 21:32 Reaguje na Jiří Svobodaa) Protože kořeny neodčepávají podzemní vodu
b) Protože (jak by se dalo pochopit z mého příspěvku) stromy mají jinou pohltivost/odrazivost slunečního záření než holá půda nebo trávník a proto celkově mohou odpařovat méně vody než jiný porost.
(pokud si vybavíte les, tak je zpravidla vlhčí než luční společnestva).
Odpovědět
b) Protože (jak by se dalo pochopit z mého příspěvku) stromy mají jinou pohltivost/odrazivost slunečního záření než holá půda nebo trávník a proto celkově mohou odpařovat méně vody než jiný porost.
(pokud si vybavíte les, tak je zpravidla vlhčí než luční společnestva).
JS
Jiří Svoboda
14.8.2018 10:37 Reaguje na Martin Jasana) Tak odkud stromy tu vodu berou?
b) A není to právě tím, že stromy cucají hlubokými kořeny spodní vodu z míst, kde je půda dosti vlhká (třeba metr nad hladinou spodní vody)? A že by zelený les odrážel více slunečního záření než jiné povrchy, to jste si asi vymyslel (cucání z prstu vás asi baví).
Odpovědět
b) A není to právě tím, že stromy cucají hlubokými kořeny spodní vodu z míst, kde je půda dosti vlhká (třeba metr nad hladinou spodní vody)? A že by zelený les odrážel více slunečního záření než jiné povrchy, to jste si asi vymyslel (cucání z prstu vás asi baví).
JŠ
Jan Škrdla
14.8.2018 13:47 Reaguje na Jiří Svobodaad b) neviděl jsem, že by Martin Jasan psal, že stromy odráží více záření.
Je to trochu složitější. Velkou část záření stromy pohltí a využijí k fotosyntéze nebo k transpiraci (opařování). Pravdou je, listy více odráží zelenou složku záření, proto se jeví jako zelené.
Odpovědět
Je to trochu složitější. Velkou část záření stromy pohltí a využijí k fotosyntéze nebo k transpiraci (opařování). Pravdou je, listy více odráží zelenou složku záření, proto se jeví jako zelené.
JS
Jiří Svoboda
14.8.2018 15:34 Reaguje na Jan ŠkrdlaExplicitně nenapsal, ale mně to tak z kontextu nepříliš srozumitelných a jasných argumentů MJ vyplynulo.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
14.8.2018 13:59 Reaguje na Martin JasanS tím odparem to není jednoznačné.
Les odpaří ve skutečnosti více vody než jiné porosty.
Na druhou stranu ještě více vody zachrání před odtokem, tím že ji zadrží v korunách a převede do půdy. Také část vody, co se opaří spadne zpět v podobě srážek.
To že je les vlhčí než louka je dáno tím, že zastiňuje povrch země a snižuje jeho teplotu. K tomu se přidává ještě ochlazující účinek vody odpařované korunami stromů.
Odpovědět
Les odpaří ve skutečnosti více vody než jiné porosty.
Na druhou stranu ještě více vody zachrání před odtokem, tím že ji zadrží v korunách a převede do půdy. Také část vody, co se opaří spadne zpět v podobě srážek.
To že je les vlhčí než louka je dáno tím, že zastiňuje povrch země a snižuje jeho teplotu. K tomu se přidává ještě ochlazující účinek vody odpařované korunami stromů.
MM
Milan Milan
12.8.2018 10:36Stromy sice pochopitelně berou pro svůj život část spodní vody, ale současně tím že žijí umožňují spodní vodu v místě udržet. Zalévání vrchní vodou zní dobře, ale pro velké stromy a městské parky valný význam nemá. Nejdůležitější je nesmyslné odvádění srážkové a nakonec i některé splaškové vody z míst kde spadnou nebo se měli zasáknout pomocí perfektní, těsné ale hlavně "dotované kanalizace" a stakilometrové opět "dotované vodovody" následně zásobující od zásobníků kilometry vzdálená města, ale současně nadmíru vyčerpávající místní spodní vody.... Jenomže stát není firma a krajina není ani zahrada ani zahradnictví, ani zoologická zahrada a to je největší vizionářská potíž tzv. odborníků.
Odpovědět
FD
František Dvořák
26.8.2018 16:33Zajímavá diskuze od p. Svobody. Všichni si lámou hlavu jak zadržet vodu v republice a jak jednoduché. Vykácet všechny stromy a lesy. No a máme vody plné holínky.
Odpovědět
