https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-feit-kaceni-stromu-podel-vodovodu-a-kanalizaci-se-po-roce-vraci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Feit: Kácení stromů podél vodovodů a kanalizací se po roce vrací

3.3.2021 | PRAHA
Alej ve Staniční ulici v Plzni.
Alej ve Staniční ulici v Plzni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu / archiv SZKT
Jak vypadá v ČR boj s klimatickou změnou v praxi? Poslanec Kott (hnutí ANO 2011) načetl do 2. čtení invazní novely zpět návrh na kácení podél vodovodů a kanalizací. Jde o tentýž návrh, který Legislativní rada vlády v lednu 2020 i díky intervenci Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) z návrhu vyškrtla. Nyní se vrací. Tato změna umožní kácení dřevin rostoucích v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací bez povolení orgánu ochrany přírody (pouze na tzv. oznámení). Shrňme si, co z toho vyplývá:
 

1) Z kácení v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bude vyloučena účast veřejnosti.

2) Za kácení v ochranném pásmu nebude uložena náhradní výsadba. Přitom v těchto ochranných pásmech roste ve městech 80-90% veškerých stromořadí.

3) Dojde k oddálení výkonu státní zprávy z místa kácení (oznámení o kácení jde na úřad obce s rozšířenou působností).

4) Podotýkám, že tato změna vůbec nesouvisí s invazní vyhláškou a invazními dřevinami. Týká se naprosto všech druhů dřevin, i těch domácích.

Pro představu o které stromy se jedná - podívejte se do fotogalerie na příklady stromů, které v českých městech v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací rostou. Jde o relevantní ověřené podklady od členů naší Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu ze Sekce správy zeleně.

Příklady stromů rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací aneb reálný dopad pozměňovacího návrhu poslance Kotta. Nyní bude mnohem jednodušší všechny tyto stromy nenávratně pokácet. Takovýchto stromořadí jsou po celé ČR stovky.

předchozí    další
Lipová alej na třídě Kapitána Jaroše, Brno.
Lipová alej na třídě Kapitána Jaroše, Brno.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv SZKT
Lipová alej na třídě Kapitána Jaroše, Brno.
Čermákova ulice v Plzni.
Ulice Písecká ve Strakonicích.
Vrchlického ulice, Jihlava.
Skupina javorů v Sadu Svobody, Zlín.
Ulice Tovární ve Strakonicích.
Lipová alej na třídě Tomáše Bati ve Zlíně.
Alej ve Staniční ulici v Plzni.
Plzeň Schwarzova ulice

reklama

 
foto - Feit Ondřej
Ondřej Feit
Autor je ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.3.2021 18:36
Myslím, že ta záliba či tradice stavět a vysazovat kolem cest by měla skončit. Co šlo za Marie Terezie, nejde v době, kdy (téměř) všude pod zemí něco vede. Je třeba vysazovat tam, kde žádná rizika nehrozí, jako např. trávníky za chodníky po obou stranách (foto Staniční).

Už při projektování zastavby vyčlenit dostatek místa pro stromy a nelepit baráky (činžáky) na sebe jak domino.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.3.2021 19:52 Reaguje na Karel Zvářal
Při plánování nové výstavby by to šlo, pokud je pro ní dost místa. Posunout tu stávající je nereálné. Stromy, které byly vysazeny v době první republiky nebo dříve nemůžou za to, že se kolem nich vybudovaly sítě.

Nevím jestli máte na mysli cesty ve městech nebo obecně. Co se týká krajiny, tak aleje kolem cest jsou ideální jednak z důvodů výsadby, ale také údržby (např. možnost dopravit vodu nebo jiný materiál). V případě veřejných komunikací (dejme tomu silnice II. a III. třídy) je potřeba při výsadbě dodržet jisté parametry, jako je vzdálenost stromů od vozovky a průjezdný profil. Dále je třeba více hlídat provozní bezpečnost stromů, taky je častěji obměňovat než jinde.
Jinak pokud srovnáte počet nehod, které způsobily stromy (pádem stromu nebo větví do vozovky) a těch co způsobili "sebevrazi za volantem", tak i neudržované stromy z toho vyjdou docela dobře.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.3.2021 20:08 Reaguje na Jan Škrdla
Tak staré stromy jsou už většinou na hranici životnosti, takže budou časem káceny stejně, jen z jiného důvodu.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.3.2021 21:29 Reaguje na smějící se bestie
Nemusí se ale vykácet šmahem, ale postupně. A místo nich se může provést náhradní výsadba, pokud to není možné na stejném místě, tak jinde.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.3.2021 23:58 Reaguje na Jan Škrdla
Právě že ten návrh žádnou povinnost vysadit náhradní výsadbu neukládá.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.3.2021 15:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Možná ta povinnost ze zákona není dobrá. Když je něco nakázáno, většinou se to dělá jen formálně. Když se to udělá dobrovolně, bývá to lepší. Lidé se mohou učit také angažovat ve prospěch svého okolí.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.3.2021 19:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Doposud tomu tak je.
Jinak jsou vlastnící (správci zeleně), co náhradní výsadbu provedou sami od sebe, některým to musíte dát příkaze, a někteří se z toho dovedou vykroutit. V mnoha případech se to ani nekontroluje.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.3.2021 14:02 Reaguje na Karel Zvářal
V tom máte pravdu, pane Zvářale, jenže tím řešíte jen problémy, které ještě nevznikly.

Obecně bych to řekl tak, že nejde o nic jiného, než o zdravý selský rozum, CIT PRO MÍRU, ohleduplnost či naopak bezohlednost, a zodpovědnost.

Například na sídlišti "pod kasárny" v Lounech byly kvůli výměně potrubí pokáceny stromy - mimo jiné krásné zdravé lípy o průměru kmene 40 - 45 cm - přesto, že práce by jednoznačně bylo možné provést i bez toho kácení. Jen chtít...
Nškterým ze stromů by se možná porušila část kořenů, ale zdaleka ne v takovém rozsahu, aby je to vážně poškodilo.

To hovado, které si přesto prosadilo kácení, bych tam přikoval, aby si na něj každý obyvatel sídliště zbaveného značné části zeleně mohl plivnout.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.3.2021 19:40
Holt se budou napravovat minulé chyby, Zeleň, stroma jsou nejen ve městech potřebné, jen musí být ve vhodných místech. A to v blízkosti kanalizací, vodovodů, el. vedení, atd., rozhodně není.

A zajisté budou vysázeny nové stromy, na vhodných místech.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

3.3.2021 21:02
Vůbec nechápu o co tady autorovi jde. Jestliže hrozí, že stromy svými kořeny naruší sítě tak samozřejmě jiná možnost není než je vykácet. Úplně stejné je to když ohrožují nadzemní sítě nebo třeba vlakové troleje. Jestli si autor představuje, že si před stromy sedne a přesvědčí je aby rostly někam jinam tak já silně pochybuji.
Odpovědět

Jirka Černý

3.3.2021 21:19 Reaguje na Petr Blažek
Ono to jde zařídit že do sítí nepůjdou kořeny, je na to nějaká fólie. Ale tady jde o to aby v případě havárie nebyl problém kdekoliv ihned použít techniku a začít kopat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.3.2021 22:39 Reaguje na Jirka Černý
Ty fólie asi nejsou všespásné. Stačí jeden hlodavec a dírou se pak proderou i kořeny stromů.
Odpovědět
OF

Ondřej Feit

4.3.2021 16:23 Reaguje na Petr Blažek
Dobrý den, rád vysvětlím o co mi jde. Jde o to, že dosavadní legislativní praxe byla plně dostačující, to že stromy vrůstají do kanalizace nebo poškozují vodovody nikdo nepopírá. Sám mám za sebou 13 let praxe jako správce zeleně i jako orgán ochrany přírody a vždy jsme se spolu se správci sítí snažili věc vyřešit konstruktivně. Zde jde o to oslabit dosavadní legislativní ochranu dřevin, které rostou v blízkosti vodovodů a kanalizací. V dosavadní praxi to fungovalo tak, že i když orgán ochrany přírody z oprávněných důvodů žadateli povolil pokácení stromu, mohl za něj také uložit náhradní výsadbu. To teď odpadá, stejně jako možnost, aby se takového rozhodování účastnila veřejnost. V praxi to znamená, že pokud sami dobrovolně správci sítí nebudou chtít a neprojeví vůli, tak podle nové legislativy za všechny tyto pokácené stromy nově nebude vysazen žádný strom. Koukněte se na jakoukoliv technickou mapu města a ortofomapu, kolik je tam stromů. Dotkne se to obrovského množství, to říkám bez jakékoliv hysterie. Podotýkám, že zařazením návrhu na poslední chvíli se tento návrh nedostal do procesu Rija, který slouží k tomu, aby se k návrhu mohly vyjádřit všechny dotčené orgány státní správy a širší odborná veřejnost. Zařazení návrhu do invazní novely je navíc zcela nesmyslné a vůbec s invazními rostlinami nesouvisí.
Velkým problémem pak je i správní praxe a dokazování. U nadzemního vedení lze snadno prokázat, zda dotčený strom zasahuje, ale u kořenů znám ze své praxe případy, kdy jsme v kanalizaci objevili kořeny topolů, rostoucích desítky metrů daleko a stromy v blízkém okolí nic nenarušovaly. Oponenti namítnou, že i kácení dle § 8 odst. 2 (na oznámení) lze zastavit a překlopit do režimu povolení, ale úřady ORP, na které tato agenda půjde jsou zahlcené už teď, natož, když budou řešit desítky oznámení z okolních jedničkových obcí (povolení kácení v OP dříve dělala každá tato obec), v praxi to nikdo dělat nebude.
Takže o to mi šlo. Upozornit tímto článkem na neustálé a nedemokratické oslabování principu ochrany přírody a salámovou metodu a postupnou erozi zákona č. 114/1992 Sb. Je to naprostý výsměch. Po novele stavebního zákona a kácení u staveb na povolení fikcí je to další hřebíček do rakve ochrany přírody !
Odpovědět
PB

Petr Blažek

4.3.2021 17:47 Reaguje na Ondřej Feit
Víte nemyslím si, že by úřady měli rozhodovat úplně o všem . Oni nemají žádný patent na rozum, naopak spousta věcí se řeší zbytečně byrokraticky, protože se všichni bojí něco rozhodnout.
Zeleň ve městech by neměla být posvátná kráva, ale měla by se pravidelně jak je potřeba obmněńovat. Samozřejmě tím nemyslím nějaké parky, ale standartní pouliční zeleň. Ono to také prospěje bezpečnosti, protože většina trochu starších stromů ve městech trpí a jsou poškozené, takže při větrech velmi často hrozí pády větví nebo celých stromů. Zrovna vámi zmiňované topoly se se stoupajícím věkem stávají časované bomby.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.3.2021 18:18 Reaguje na Petr Blažek
Topoly jsou v intravilánu úplně k ničemu, to máte bez výhrad pravdu. Co se týče té obnovy, tak tu je vážně problém se sítěmi a jejich ochrannými pásmy, které v reálu jakékoli obměny vylučují
Odpovědět

Jan Škrdla

4.3.2021 19:50 Reaguje na Ondřej Feit
Ještě takový dotaz. Stromy o kterých se jedná se nachází většinou na pozemcích měst nebo obcí. Sítaři tam mají zřízené věcné břemeno, ale ty pozemky jim nepatří.

Žádost o kácení by měl podávat vlastník stromu, tím je vlastník pozemku (tj. město nebo obec, popř. soukromý vlastník), na základě podnětu správce sítí (stejně tak oznámení o kácení), je tomu tak?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.3.2021 14:35 Reaguje na Jan Škrdla
Zpravidle to probíhá tak, že v rámci rekonstrukce, nebo výstavby nové sítě žádá v rámci stavebního povolení realizátor, orgán poté nemá ze zákona možnost nevyhovět, může pouze v rámci koordinovaného stanoviska klást určité podmínky
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.3.2021 12:47 Reaguje na Petr Blažek
Po maturitě v letech 1984-1988 jsem stavěl v Olomouci. Středisko bylo mezi vojenskou nemocnicí, Farmakonem a kolejema. Kdosi ( asi "Benderovec" s Moučkou) tam v 50tých letech u odbočky vodovodu vysadil vrbu. Tato kořeny urvala přípojku, a vzniklo tam jezero. ( s čolky, žábami a želvami nádhernými). 4 roky jeden zaměstnanec ( Karel Krejčíř) hledal podle " pramínků" zdroj! Nyní již není možné napájet jezera vodovodní vodou.
Odpovědět

Jirka Černý

3.3.2021 21:15
Stejný jako když chvilku fungovalo že každý si mohl na svém porazit co chtěl mimo památného stromu, ten kdo si to zadal jistě nelenil a vykácel co potřeboval, pár informovaných občanů se svezlo na stejné vlně a pak se to zas s velkou slávou vrátilo zpět za což někdo jistě nasbíral bodíky.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.3.2021 21:35
Bod č. 4 je podstatný. Pokud by se jednalo o invazivní druh (např. o výmladky akátu v ochranném pásmu sítí), tak budiž. Pokud se to má týkat i domácích dřevin nebo i nepůvodních, ale nenivazivních, tak je to z prominutím legislativní paskvil.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

4.3.2021 05:56
Autor článku zřejmě přehání a plaší veřejnost. Jen tak pro zajímavost ochranné pásmo pro tyto sítě je 1 metr.
Odpovědět
MK

Martin Králík

4.3.2021 06:44
Ke komentářům.
Vezme-li se to opravdu důsledně (viz.uvedené), tak ve městech i obcích není prostor pro zeleň. Neboť v ulicích vede všechno možné, a nevede to všechno v jedné stopě. Dále musíte zajistit dostatečné rozhledy na křižovatky, případně se ozvou majitelé nemovitostí, že jim chcete ničit nemovitost.
Autor článku moc dobře ví o čem píše. Pokud chcete v současných ulicích zachovat a tvořit novou zeleň, tak je to mnohdy problém. No a, kolik řidičů nabourá nejenom do stromů, ale třeba do mostní konstrukce, dopravní značky, budovy kolem silnice, osvětlovacího stožáru, jedoucího vlaku .... Hold náš pohodlný život cosi vyžaduje
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.3.2021 08:59
Dlouhodobým problémem jsou samotné rozvodné sítě, které se ani při velkých
rekonstrukcích nestěhují do kolektorů a stále si je ukládá každý jinam
a podle svých oborových předpisů. Pokud by existovaly kolektory s možností
kdykoliv odstranit pevný záklop nad ním, který může být zároveň pochozí
části chodníku, tak odpadne neustále rozkopávání cest, chodníků atd.
Stačilo by při rekonstrukcích rozvodů jít pouze touto cestou a bylo by
zde místo pro zeleň před kterou mohou být přípojky chráněny chráničkami
z pevných materiálů. Jinak mohu navrhnout náhradní výsadbu z plastových
stromů, kterou jsem kdysi navrhoval při kácení lip místnímu šéfovi ŽP.
Na jeho argumenty o pádech větví, listí, medovice, alergiím, zvedáním chodníků a silnic kořeny jsem navrhl s nadsázkou právě plastové stromy,
které nemají žádné z těchto nedostatků. Řekl mi, že si z něho dělám
legraci a já jemu odpověděl, že jsem ani jinak nemohl reagovat.
Odpovědět

Jirka Černý

4.3.2021 09:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Že jsou ulice v podstatě souvislá plocha ochranných pásem všeho možného je fakt a přináší to spoustu problémů nejen se zelení.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.3.2021 14:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Nelze s vámi než souhlasit. Bohužel...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.3.2021 12:54
Řekl bych, že ty 4 body jsou v pořádku, pokud by byl v praxi zapojován zdravý rozum. Myslím, že ke kácení (k nerentabilní a nepopulární činnosti) většinou dojde, až když je to fakt potřeba. V městské zástavbě se prostě musí zralé stromy pokácet dříve, než se stanou nebezpečné a správné je nahradit je co nejříve mladými, nejlépe je to dělat průběžně (něco jako Daurallee), tzn. co 10 let 1/10 nejstarších/nejnebezpečnějších stromů vykácet a zasadit nové. Možná to bude trochu blbě vypadat...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.3.2021 15:01 Reaguje na Jiří Svoboda
V praxi ovšem vaše myšlenka naráží na ochranná pásma. Je třeba vzít v potaz, že většina dnes dosluhujících stromů, byla vysazena dřív, než kolem nich byla vybudována celá řada sítí. Ani v případě, že chcete postupně nahrazovat jednotlivé kusy, tak není šance, protože vám to neumožní ochranná pásma. Takže v reálu to vypadá tak, že z důvodu rekonstrukce sítě musí být vykácena zeleň a z důvodu ochranného pásma rekonstruované sítě nelze novou zeleň vysadit. Kruh se uzavírá, náhradní výsadba musí být realizována na jiném místě, a těch je ve městě absolutní minimum.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.3.2021 16:27 Reaguje na Jakub Graňák
Nejen strom je zelený, co takhle keře. To je také dřevina, ale nemusela by v zásadě vadit.

Pak tu máme i zajímavé byliny ala sloní tráva, která by šla i využívat energeticky. Nevím, je to o kompromisu.

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.3.2021 18:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud ta zeleň má plnit i jiné funkce než estetickou, kupříkladu ochlazování okolí vlivem transpirace..., tak to bez stromů nepůjde.
Pokud by mělo jít jen o estetiku, tak si můžou na chodníky namalovat pro mě za mě květnatou louku:-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2021 10:09 Reaguje na Jakub Graňák
Keře také transpirují a dělají to naopak ve správné výšce. Nevrhají ale stín a nejsou asi schopny vytáhnou vlhkost z takové hloubky. Pokud chodník malovat, tak na bílo!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.3.2021 13:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Transpirují i mechy a lišejníky, tady jde přece ale také o objem transpirace, a v tom si proti stromům ani keře neškrtnou a tak je tomu i v případě ostatních pozitivních "mikroklimatických" efektů
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2021 16:05 Reaguje na Jakub Graňák
Řekl bych, že lán kukuřice traspiruje stejně nebo i více jako les. Ten efekt stromu je hlavně v tom, že může vykukovat z poměrně malé plochy hlíny a velká část plochy pod ním může být zpevněna - to je ve městě žádoucí. Transirace vztažená na plochu hlíny je pak opravdu veliká. A pak je tu ten stín.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.3.2021 16:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejen stín, ale taky kolik vychytá prachu, který potom spláchne déšť do kanálu, nebo taky významně tlumí hluk z dopravy. Jistě lze všude nastavět protihlukové stěny, ale kdo by chtěl v takových koridorech žít?
Ta vertikalita stromu bych řekl, je pro město, kde není zpravidla dostatek plochy, ideálním řešením. Ačkoli to není bez úskalí. Ovšem ta by se dala s trochou (možná více než trochou) snahy nějak rozumně řešit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.3.2021 19:50 Reaguje na Jakub Graňák
Tak jsme dali dohromady, proč jsou stromy důležité, ale co s ochrannými pásmy, pořád nevíme.

Já bych tam ty stromy dovolil sázet s tím, že mohou být v případě nutnosti při zásahu do vedení bez povolování a bez náhrady vlastníkem vedení vykáceny. Nové stromy ať si tam zasadí ten, kdo je tam chce.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.3.2021 11:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Toš kolektory, jak popsal níže pan Macháček. Tam kde to nepůjde (z jakýchkoli důvodů), tak holt bebudou stromy, jinak to asi nepůjde
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2021 15:39 Reaguje na Jakub Graňák
Nejde tedy zajistit, aby kořeny vedení nepoškodily i bez kolektorů? Pokud to zajistit lze, proč tu plochu pro stromy nevyužít a smířit se s rizikem jejich vykácení při nutnosti opravy?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.3.2021 18:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Teoreticky lze použít štěpovance na málo vzrůstných podnožích, ale:
zaprvé bude málo vzrůstná i ta nadzemní část (což by v úzkých ulicích až tak nevadilo)
zadruhé taková podnož zpravidla slabě kotví strom v půdě a ten je pak náchylnější na vyvrácení
za třetí stejně nelze zaručit, že si nějaký kořen nezačne růst až k síti.
Možnosti tu tedy teoreticky jsou, ale zákon nic takového neumožňuje.
Jinak pokud jde o rekonstrukce např vodovodu... tak se kácení stejně nelze vyhnout, je třeba se nějak dostat pod ten strom. Např u plynu už jsem ale zažil i systém, kdy se natahovalo nové potrubí tubusem stávajícího a tam bylo třeba pokácet jenom pár stromů z celé aleje
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.3.2021 18:28 Reaguje na Jakub Graňák
Pak je tu ještě možnost
kultivarů vhodných do
velkých kontejnerů, které
lze technikou před kopáním pro sítě přenést.
Samozřejmě budou ale velmi náročné na údržbu
a budou mít i větší
mortalitu. Ale i tak se
zeleň leckde řeší.

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.3.2021 19:37 Reaguje na Jakub Graňák
Mně pořád nejde do hlavy, proč by se měl kořen nějak zavrtávat do plastové trubky nebo hadice a ničit ji.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.3.2021 22:28 Reaguje na Jiří Svoboda
On se nezavrtává, tohle dělá zpravidla u starých budov s kamenným základem apod. U trubek ten kořen prorůstá kolem, postupně, jak se větví ji obkrouží dookola, a tím jak postupem času bytní, tak tu trubku rozmačká
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.3.2021 10:04 Reaguje na Jakub Graňák
Toto už jste někde viděl?

Má představa je taková, že kořen tu trubku neobkrouží (proč by to dělal) nýbrž obejde a pokračuje dál zvoleným směrem vertikálně nebo horizontálně. Pokud je trubka uložena v písku a kořen zmohutní, je vytlačen do sypkého písku. Nebo se opravdu kořen chová jako krajta?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.3.2021 12:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Pardon, obkroužení není asi ten správný termín, ten kořen se větví, a tím pádem se ta trubka dostane mezi dva a více kořenů, a ty ji pak rozmáčknou, a ano viděl jsem to vícerokrát
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.3.2021 10:24 Reaguje na Jakub Graňák
To snad pouze tam,
když mu schází volný prostor kolem.
To vy se musela trubka
a kořen setkat v nějaké spáře, kde není místo
pro oba. Horší problém
je třeba při vyvrácení
stromu větrem, ale ten
hrozí hlavně u těch
plytce kořenících a ty
zase bytelnými kořeny nedosahují hloubek sítí.

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.3.2021 12:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Co jiného je zahrnutý výkop, než nakypřená zemina?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.3.2021 20:37 Reaguje na Jakub Graňák
Zahrnutý výkop např. jílem se časem zhutní. Pokud bude pískové lože trubky odděleno geotextilií a nahoru se dá nějaký plastový pás, písek se moc nezhutní a kořeny do něj moc pronikat nebudou. Jsem přesvědčen, že potrubí lze proti kořenům velmi dobře levně zajistit. Jen chtít a porazit úředního šimla.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.3.2021 08:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Tím si nejsem úplně jistý, viděl jsem např kořenem ulomenou litinovou odpadní rouru, nebo vistárií zvednutý krov na rodinném domku, rostliny mají obrovskou sílu. Domnívám se, že nejvhodnějším řešením jsou přece jen ty kolektory
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.3.2021 14:14 Reaguje na Jakub Graňák
Síla kořenů je obrovská, pokud jsou zapřeny o něco pevného. To obsypový písek rozhodně není. Ten případ ulomené litinové roury by stál za důkladnou analýzu.

A právě toto jsou věci, které by se měly vědecky zkoumat a dát úředníkům jasná doporučení. Dnes je za odborníka považován každý, kdo je superopatrný, byť to není vůbec potřeba. A to je ta tragédie třeba současného stavitelství.
Odpovědět
PE

Petr Eko

4.3.2021 19:23
Vážení, jakožto projektant vodovodů a kanalizací si Vám dovolím sdělit svůj pohled na tuto věc.
1) v historické zástavbě jsou většinou vedení vodovodů a kanalazicí podstatně starší než většina stromů - vodovody a kanalizace mají klidně 75-100 let. A že nad nimi nebo v těsné blízkosti rostou stromy je víceměně pravidlem, ne výjimkou
2) stromy se až donedávna vysazovaly nahodile, města či obce, které je sadí, nebrala na ně zřetel - však "oni" si je pak někam přeloží, když nepovolíme skácení těch stromů. A navíc jsou v zemi a nikoho nenapadlo si je nechat vytýčit, že ano..
3) když se chcete stromům vyhnout, není kam. Často zbývá jen přímo do komunikace, což je zase veliká překážka pro odbory dopravy a i pro správce sítí - riziko poškození povrchu při havárii nebo třebas požadavky měst / obcí na celoplošné opravy povrchů. To stojí strašné peníze
4) staré trasy není většinou kam přeložit, uliční prostory jsou plné, zejména v posledních letech přibylo hodně telekomunikačních kabelů - každý provozovatel internetu má snahu mít svůj kabel a není prostě místo
5) kolektory všude je nereálná věc - aby měly význam, musely by být průchozí (oprava, havárie, napojení nového odběratele) a tam pak cena za 1m skočí klidně i 100x více oproti potrubní trase. Dále je problém vlastnictví kolektoru - většinu se sítaři nedomluví, to je jasné. Co tak vím, kolektory ve větším rozsahu jsou pouze v Ostravě v historickém centru, kde to ale stálo miliardy a toto se již nebude opakovat. Dělat kolektor na vesnici je opravdu hloupost.
6) problém nastává při opravě - výměně sítě - na to potřebujete prostor pro stroje/bagr, ručně nikdo už kopat nebude a pak jsou stromy neřešitelnou překážkou
7) hodně si to zavinili i přímo správci zeleně - někde se dá rozumně domluvit kompromis - kácení, někde nepovolí nic. Jenže pak to končí takto - když to nejde rozumně, zkouší se to násílím.
8) ochrané pásmo vodovodu a kanalizace je 1,5 m od líce potrubí, při hloubce uložení nad 2,5 m pak taky 2,5 m. Tam prostě potřebujete pořádný bagr a ten zase potřebuje prostor.

Čili sečteno a podtrženo - soužití zeleně a sítí v husté městké a vesnické zástavbě je problém často neřešitelný. Zde je jediné ideální řešení vysazovat stromy jen v parcích bez sítí(tak jak to předci chtěli a dělali) a v ulicích stromy nesadit.
Nebo pak omezit automobilovou dopravu, nadělat jen jednosměrky a sítě naskládat do těchto uvolněných komunikací. Pak by vyšlo msíto i na stromky (ne mohutné stromy, pochopitelně..). Jenže je to reálné?? I vy zde jezdíte autem a tanto nápad by jste zavrhli jako kardinální hloupost..

Samostatnou kapitolou je náhradní výsadba.
Zde bych měl krásný kompromis - pokud je potrubí starší než strom (sítě mají své karty a doby výsadby, stáří stromů se dá +- spočítat), pak by si ji mělo hradit město / obec !! .
V opačném případě strávce sítě.. A byl by klid !!!
Jenže - stavěly se vodovody nebo kanalizace pod již zasazenými stromy ?? Logicky usoudíte že ne, nikdo rozumný by pod stromy nic nekladl, to je jen si zadělat na nařešitelný problém do budoucna. Čili opravdu většinou byly ty původní sítě dříve než stromy nad nimi - nebo v těsné blízkosti, pro detailisty...
Snad jsem to tedy nějak popsal i z druhé strany.
Opravdu, najít dneska schůdnou trasu ve městě je velice těžký oříšek a pokud to nepoznáte na vlastní zkušenost, často tomu nebudete věřit.
Pěkný věčer..

V obytné zástavbě (mimo novodobá sídliště) je vždy prolbém se do daného prostu se sítěmi vejít.
Odpovědět
PE

Petr Eko

4.3.2021 19:28 Reaguje na Petr Eko
Omlouvám se za chyby, bylo to psáno ve spěchu..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.3.2021 20:08 Reaguje na Petr Eko
Popsal jste to přesně a bohužel pravdivě. O kolektorech
jsem psal výše a je mi jasné, že se správci sítí sami
nedomluví. Muselo by to být zákonem a ty kolektory nemusí
být všechny nutně pochozí. Staří je doplnit vodící lištou
pro pohyblivou kontrolní kameru a čidly úniků. Je možno je
kompletně zastropovat snímatelnými panely, které mohou být zároveň chodníky. Při dnešním množství inženýrských sítí
by bylo možné u nových sídlišť toto uzákonit a jinde to
postupně přebudovat. Pokud se sečtou kompletně jednotlivé
rozvody sítí a jejich opravy včetně oprav chodníků a cest,
tak by se to určitě vyplatilo, nehledě na úsporu nákladů
při haváriích a nebo i u budování nových přípojek. Ale
máte pravdu, že je to nákladné a problém je v dohodě.
Každý vidí pouze to své a hledá důvody, proč to neudělat
společně. Tak se bude stále vše neustále rozkopávat a zase
znovu asfaltovat a opravovat chodníky. Nakonec mají lidé
práci a peníze se vesele obracejí. Zeleň tak půjde stranou
a z měst zbydou betonové džungle sálající v létě horko
jak z pece. Mimochodem mám dojem, že mnohým materiálům
sítí uložených v zemi ty kořeny nevadí, ale jiným určitě.
Chce to rozlišovat a uvažovat i o hloubce a provedení
samotné sítě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.3.2021 19:46 Reaguje na Břetislav Machaček
"Nakonec mají lidé práci a peníze se vesele obracejí". Bingo! Vy jste prachsprostý rebel, který by složité věci zjednodušil... Dovedete si představit věčně nerozkopané pražské ulice? Na to téma šla již spousta reportáží - My Prahu nedáme, radši ji zbouráme.

Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.3.2021 11:09 Reaguje na Karel Zvářal
Mi vždy přijde k smíchu, když třeba Václavák co
pár desetiletí totálně přemění. Jednou odstraní
koleje, pak je vrací zpět, jednou stromy kácí,
jindy sadí, jednou má být pěší zónou, pak tam
pustí auta rezidentů atd. A není to pouze Praha
a Václavák. Každé vedení radnic se chce zvěčnit
na svém náměstí a na okrajích se chodí v blátě.
Náměstí jest pupek města a musí se občas zcela
překopat a proměnit. Poddolovaná Ostrava šla
v centru do kolektorů a nebýt nekvalitních
armatur z dovozu, tak se nemuselo nic opravovat
mnoho let. V jiných městech mají ale jiné
tuneláře, kteří si na kolektory netroufají.
Svět jde právě touto cestou a nediskutuje s
jednotlivými správci sítí. Prostě jim to dá
příkazem umístit do kolektoru a nebo nic.
Naše sítě mi připomínají rozvojové země se
změtí kabelů na sloupech, ale s tím rozdílem,
že tu změť máme pod zemí. Přes můj koupený
pozemek vede třeba funkční elektrická kabeláž zakreslená jako vzdušná přes okolní pozemky.
Údržbáři ČEZu po prvotním tvrzení, že se mýlím,
byli v šoku. Myslíte si, že to za těch 20. let
někdo překreslil? Kdeže! Když chtěl nový soused
zatlouct trubku, tak jsem se ho zeptal, zda
chce spáchat sebevraždu. Divil se tomu a říkal,
že kupoval zahradu bez věcného břemene. Tak
nějak vypadají dnes mnohé sítě a nikdo mimo
pamětníků ani neví, kde jsou a jaké.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.3.2021 21:53 Reaguje na Petr Eko
Není co vytknout, jen si dovolím upozornit, že kromě vodovodů a kanalizací je řada sítí často výrazně mladší než stromy kolem, typicky optické kabely, plyn...
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

9.3.2021 15:23 Reaguje na Petr Eko
Vážený pane, jak jsem už napsal výše, nejde o nic jiného, než o zdravý selský rozum, CIT PRO MÍRU, ohleduplnost či naopak bezohlednost, a zodpovědnost či naopak lhostejnost. A hlavně o DOBROU VŮLI.
Co říká norma či předpis, nemusí být vždy bráno jako dogma.
Pokud se jedná o novou výsadbu stromů či keřů, pak ano - tam ať se nekompromisně respektují ochranná pásma.
Pokud se jedná o hodnotné stromy, pak by se nemělo tupě trvat na tom, co chce norma - měly by se hledat způsoby, jak udělat práci tak, aby nevznikla větší škoda než užitek....
Asi ne vždy a všude, ale ve velké části případů by to šlo. Kde je vůle, tam je i cesta.
O kus výše jsem zmínil konkrétní případ. Jsem technik a dokážu posoudit, jestli šlo práce provést bez kácení, nebo nešlo. Holt by to vyžadovalo víc pozornosti a dovednosti, možná by to znamenalo i o něco vyšší náklady - ale když se mluví o penězích, tak hodnotu stromu také lze vyčíslit v korunách. A jsou to nemalé částky. No a pak je jkeště další hodnota, kterou vlastně vyčíslit nelze. To je hodnota rozdílu mezi tím, jestli se lidé v určitém místě cítí dobře nebo necítí.
Jak jsem už napsal, kde je vůle, je i cesta.
Bohužel, vůle bývá jen tam, kde je nějaký OSOBNÍ ZÁJEM.
Jsem přesvědčen, že kdyby na tom sídlišti bydlel pan ředitel podniku, který byl investorem akce, určitě by tu vůli měl a cesta by se hledala...
A z části hezkého zeleného sídliště by nemusela vzniknout smutná holina.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist