Ondřej Feit: Kácení stromů podél vodovodů a kanalizací se po roce vrací
3.3.2021 | PRAHA
Alej ve Staniční ulici v Plzni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu / archiv SZKT
1) Z kácení v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bude vyloučena účast veřejnosti.
2) Za kácení v ochranném pásmu nebude uložena náhradní výsadba. Přitom v těchto ochranných pásmech roste ve městech 80-90% veškerých stromořadí.
3) Dojde k oddálení výkonu státní zprávy z místa kácení (oznámení o kácení jde na úřad obce s rozšířenou působností).
4) Podotýkám, že tato změna vůbec nesouvisí s invazní vyhláškou a invazními dřevinami. Týká se naprosto všech druhů dřevin, i těch domácích.
Přečtěte si také |
Ondřej Feit: Otevřený dopis ministrovi životního prostředí ke kácení stromů v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací
Pro představu o které stromy se jedná - podívejte se do fotogalerie na příklady stromů, které v českých městech v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací rostou. Jde o relevantní ověřené podklady od členů naší Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu ze Sekce správy zeleně.
Příklady stromů rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací aneb reálný dopad pozměňovacího návrhu poslance Kotta. Nyní bude mnohem jednodušší všechny tyto stromy nenávratně pokácet. Takovýchto stromořadí jsou po celé ČR stovky.
předchozí další 
Lipová alej na třídě Kapitána Jaroše, Brno.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv SZKT
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V Plzeňském kraji funguje unikátní projekt Zdravá krajina
Dobrovolníci vysázeli v okolí Mnichova Hradiště kolem 500 ovocných stromů a keřů
Na největším panelovém sídlišti v Hradci Králové bude ovocný sad
Další články autora |
Ondřej Feit: Vyzýváme města a obce, zalévejte stromy a změňte způsob sekání trávníkůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Karel Zvářal
3.3.2021 18:36Myslím, že ta záliba či tradice stavět a vysazovat kolem cest by měla skončit. Co šlo za Marie Terezie, nejde v době, kdy (téměř) všude pod zemí něco vede. Je třeba vysazovat tam, kde žádná rizika nehrozí, jako např. trávníky za chodníky po obou stranách (foto Staniční).
Už při projektování zastavby vyčlenit dostatek místa pro stromy a nelepit baráky (činžáky) na sebe jak domino.
Odpovědět
Už při projektování zastavby vyčlenit dostatek místa pro stromy a nelepit baráky (činžáky) na sebe jak domino.
JŠ
Jan Škrdla
3.3.2021 19:52 Reaguje na Karel ZvářalPři plánování nové výstavby by to šlo, pokud je pro ní dost místa. Posunout tu stávající je nereálné. Stromy, které byly vysazeny v době první republiky nebo dříve nemůžou za to, že se kolem nich vybudovaly sítě.
Nevím jestli máte na mysli cesty ve městech nebo obecně. Co se týká krajiny, tak aleje kolem cest jsou ideální jednak z důvodů výsadby, ale také údržby (např. možnost dopravit vodu nebo jiný materiál). V případě veřejných komunikací (dejme tomu silnice II. a III. třídy) je potřeba při výsadbě dodržet jisté parametry, jako je vzdálenost stromů od vozovky a průjezdný profil. Dále je třeba více hlídat provozní bezpečnost stromů, taky je častěji obměňovat než jinde.
Jinak pokud srovnáte počet nehod, které způsobily stromy (pádem stromu nebo větví do vozovky) a těch co způsobili "sebevrazi za volantem", tak i neudržované stromy z toho vyjdou docela dobře.
Odpovědět
Nevím jestli máte na mysli cesty ve městech nebo obecně. Co se týká krajiny, tak aleje kolem cest jsou ideální jednak z důvodů výsadby, ale také údržby (např. možnost dopravit vodu nebo jiný materiál). V případě veřejných komunikací (dejme tomu silnice II. a III. třídy) je potřeba při výsadbě dodržet jisté parametry, jako je vzdálenost stromů od vozovky a průjezdný profil. Dále je třeba více hlídat provozní bezpečnost stromů, taky je častěji obměňovat než jinde.
Jinak pokud srovnáte počet nehod, které způsobily stromy (pádem stromu nebo větví do vozovky) a těch co způsobili "sebevrazi za volantem", tak i neudržované stromy z toho vyjdou docela dobře.
ss
smějící se bestie
3.3.2021 20:08 Reaguje na Jan ŠkrdlaTak staré stromy jsou už většinou na hranici životnosti, takže budou časem káceny stejně, jen z jiného důvodu.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
3.3.2021 21:29 Reaguje na smějící se bestieNemusí se ale vykácet šmahem, ale postupně. A místo nich se může provést náhradní výsadba, pokud to není možné na stejném místě, tak jinde.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
3.3.2021 23:58 Reaguje na Jan ŠkrdlaPrávě že ten návrh žádnou povinnost vysadit náhradní výsadbu neukládá.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.3.2021 15:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMožná ta povinnost ze zákona není dobrá. Když je něco nakázáno, většinou se to dělá jen formálně. Když se to udělá dobrovolně, bývá to lepší. Lidé se mohou učit také angažovat ve prospěch svého okolí.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
4.3.2021 19:56 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDoposud tomu tak je.
Jinak jsou vlastnící (správci zeleně), co náhradní výsadbu provedou sami od sebe, některým to musíte dát příkaze, a někteří se z toho dovedou vykroutit. V mnoha případech se to ani nekontroluje.
Odpovědět
Jinak jsou vlastnící (správci zeleně), co náhradní výsadbu provedou sami od sebe, některým to musíte dát příkaze, a někteří se z toho dovedou vykroutit. V mnoha případech se to ani nekontroluje.
KP
Karel Ploranský
4.3.2021 14:02 Reaguje na Karel ZvářalV tom máte pravdu, pane Zvářale, jenže tím řešíte jen problémy, které ještě nevznikly.
Obecně bych to řekl tak, že nejde o nic jiného, než o zdravý selský rozum, CIT PRO MÍRU, ohleduplnost či naopak bezohlednost, a zodpovědnost.
Například na sídlišti "pod kasárny" v Lounech byly kvůli výměně potrubí pokáceny stromy - mimo jiné krásné zdravé lípy o průměru kmene 40 - 45 cm - přesto, že práce by jednoznačně bylo možné provést i bez toho kácení. Jen chtít...
Nškterým ze stromů by se možná porušila část kořenů, ale zdaleka ne v takovém rozsahu, aby je to vážně poškodilo.
To hovado, které si přesto prosadilo kácení, bych tam přikoval, aby si na něj každý obyvatel sídliště zbaveného značné části zeleně mohl plivnout.
Odpovědět
Obecně bych to řekl tak, že nejde o nic jiného, než o zdravý selský rozum, CIT PRO MÍRU, ohleduplnost či naopak bezohlednost, a zodpovědnost.
Například na sídlišti "pod kasárny" v Lounech byly kvůli výměně potrubí pokáceny stromy - mimo jiné krásné zdravé lípy o průměru kmene 40 - 45 cm - přesto, že práce by jednoznačně bylo možné provést i bez toho kácení. Jen chtít...
Nškterým ze stromů by se možná porušila část kořenů, ale zdaleka ne v takovém rozsahu, aby je to vážně poškodilo.
To hovado, které si přesto prosadilo kácení, bych tam přikoval, aby si na něj každý obyvatel sídliště zbaveného značné části zeleně mohl plivnout.
ss
smějící se bestie
3.3.2021 19:40Holt se budou napravovat minulé chyby, Zeleň, stroma jsou nejen ve městech potřebné, jen musí být ve vhodných místech. A to v blízkosti kanalizací, vodovodů, el. vedení, atd., rozhodně není.
A zajisté budou vysázeny nové stromy, na vhodných místech.
Odpovědět
A zajisté budou vysázeny nové stromy, na vhodných místech.
PB
Petr Blažek
3.3.2021 21:02Vůbec nechápu o co tady autorovi jde. Jestliže hrozí, že stromy svými kořeny naruší sítě tak samozřejmě jiná možnost není než je vykácet. Úplně stejné je to když ohrožují nadzemní sítě nebo třeba vlakové troleje. Jestli si autor představuje, že si před stromy sedne a přesvědčí je aby rostly někam jinam tak já silně pochybuji.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
3.3.2021 21:19 Reaguje na Petr BlažekOno to jde zařídit že do sítí nepůjdou kořeny, je na to nějaká fólie. Ale tady jde o to aby v případě havárie nebyl problém kdekoliv ihned použít techniku a začít kopat.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
3.3.2021 22:39 Reaguje na Jirka ČernýTy fólie asi nejsou všespásné. Stačí jeden hlodavec a dírou se pak proderou i kořeny stromů.
Odpovědět
OF
Ondřej Feit
4.3.2021 16:23 Reaguje na Petr BlažekDobrý den, rád vysvětlím o co mi jde. Jde o to, že dosavadní legislativní praxe byla plně dostačující, to že stromy vrůstají do kanalizace nebo poškozují vodovody nikdo nepopírá. Sám mám za sebou 13 let praxe jako správce zeleně i jako orgán ochrany přírody a vždy jsme se spolu se správci sítí snažili věc vyřešit konstruktivně. Zde jde o to oslabit dosavadní legislativní ochranu dřevin, které rostou v blízkosti vodovodů a kanalizací. V dosavadní praxi to fungovalo tak, že i když orgán ochrany přírody z oprávněných důvodů žadateli povolil pokácení stromu, mohl za něj také uložit náhradní výsadbu. To teď odpadá, stejně jako možnost, aby se takového rozhodování účastnila veřejnost. V praxi to znamená, že pokud sami dobrovolně správci sítí nebudou chtít a neprojeví vůli, tak podle nové legislativy za všechny tyto pokácené stromy nově nebude vysazen žádný strom. Koukněte se na jakoukoliv technickou mapu města a ortofomapu, kolik je tam stromů. Dotkne se to obrovského množství, to říkám bez jakékoliv hysterie. Podotýkám, že zařazením návrhu na poslední chvíli se tento návrh nedostal do procesu Rija, který slouží k tomu, aby se k návrhu mohly vyjádřit všechny dotčené orgány státní správy a širší odborná veřejnost. Zařazení návrhu do invazní novely je navíc zcela nesmyslné a vůbec s invazními rostlinami nesouvisí.
Velkým problémem pak je i správní praxe a dokazování. U nadzemního vedení lze snadno prokázat, zda dotčený strom zasahuje, ale u kořenů znám ze své praxe případy, kdy jsme v kanalizaci objevili kořeny topolů, rostoucích desítky metrů daleko a stromy v blízkém okolí nic nenarušovaly. Oponenti namítnou, že i kácení dle § 8 odst. 2 (na oznámení) lze zastavit a překlopit do režimu povolení, ale úřady ORP, na které tato agenda půjde jsou zahlcené už teď, natož, když budou řešit desítky oznámení z okolních jedničkových obcí (povolení kácení v OP dříve dělala každá tato obec), v praxi to nikdo dělat nebude.
Takže o to mi šlo. Upozornit tímto článkem na neustálé a nedemokratické oslabování principu ochrany přírody a salámovou metodu a postupnou erozi zákona č. 114/1992 Sb. Je to naprostý výsměch. Po novele stavebního zákona a kácení u staveb na povolení fikcí je to další hřebíček do rakve ochrany přírody !
Odpovědět
Velkým problémem pak je i správní praxe a dokazování. U nadzemního vedení lze snadno prokázat, zda dotčený strom zasahuje, ale u kořenů znám ze své praxe případy, kdy jsme v kanalizaci objevili kořeny topolů, rostoucích desítky metrů daleko a stromy v blízkém okolí nic nenarušovaly. Oponenti namítnou, že i kácení dle § 8 odst. 2 (na oznámení) lze zastavit a překlopit do režimu povolení, ale úřady ORP, na které tato agenda půjde jsou zahlcené už teď, natož, když budou řešit desítky oznámení z okolních jedničkových obcí (povolení kácení v OP dříve dělala každá tato obec), v praxi to nikdo dělat nebude.
Takže o to mi šlo. Upozornit tímto článkem na neustálé a nedemokratické oslabování principu ochrany přírody a salámovou metodu a postupnou erozi zákona č. 114/1992 Sb. Je to naprostý výsměch. Po novele stavebního zákona a kácení u staveb na povolení fikcí je to další hřebíček do rakve ochrany přírody !
PB
Petr Blažek
4.3.2021 17:47 Reaguje na Ondřej FeitVíte nemyslím si, že by úřady měli rozhodovat úplně o všem . Oni nemají žádný patent na rozum, naopak spousta věcí se řeší zbytečně byrokraticky, protože se všichni bojí něco rozhodnout.
Zeleň ve městech by neměla být posvátná kráva, ale měla by se pravidelně jak je potřeba obmněńovat. Samozřejmě tím nemyslím nějaké parky, ale standartní pouliční zeleň. Ono to také prospěje bezpečnosti, protože většina trochu starších stromů ve městech trpí a jsou poškozené, takže při větrech velmi často hrozí pády větví nebo celých stromů. Zrovna vámi zmiňované topoly se se stoupajícím věkem stávají časované bomby.
Odpovědět
Zeleň ve městech by neměla být posvátná kráva, ale měla by se pravidelně jak je potřeba obmněńovat. Samozřejmě tím nemyslím nějaké parky, ale standartní pouliční zeleň. Ono to také prospěje bezpečnosti, protože většina trochu starších stromů ve městech trpí a jsou poškozené, takže při větrech velmi často hrozí pády větví nebo celých stromů. Zrovna vámi zmiňované topoly se se stoupajícím věkem stávají časované bomby.
Jakub Graňák
4.3.2021 18:18 Reaguje na Petr BlažekTopoly jsou v intravilánu úplně k ničemu, to máte bez výhrad pravdu. Co se týče té obnovy, tak tu je vážně problém se sítěmi a jejich ochrannými pásmy, které v reálu jakékoli obměny vylučují
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
4.3.2021 19:50 Reaguje na Ondřej FeitJeště takový dotaz. Stromy o kterých se jedná se nachází většinou na pozemcích měst nebo obcí. Sítaři tam mají zřízené věcné břemeno, ale ty pozemky jim nepatří.
Žádost o kácení by měl podávat vlastník stromu, tím je vlastník pozemku (tj. město nebo obec, popř. soukromý vlastník), na základě podnětu správce sítí (stejně tak oznámení o kácení), je tomu tak?
Odpovědět
Žádost o kácení by měl podávat vlastník stromu, tím je vlastník pozemku (tj. město nebo obec, popř. soukromý vlastník), na základě podnětu správce sítí (stejně tak oznámení o kácení), je tomu tak?
Jakub Graňák
5.3.2021 14:35 Reaguje na Jan ŠkrdlaZpravidle to probíhá tak, že v rámci rekonstrukce, nebo výstavby nové sítě žádá v rámci stavebního povolení realizátor, orgán poté nemá ze zákona možnost nevyhovět, může pouze v rámci koordinovaného stanoviska klást určité podmínky
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
5.3.2021 12:47 Reaguje na Petr BlažekPo maturitě v letech 1984-1988 jsem stavěl v Olomouci. Středisko bylo mezi vojenskou nemocnicí, Farmakonem a kolejema. Kdosi ( asi "Benderovec" s Moučkou) tam v 50tých letech u odbočky vodovodu vysadil vrbu. Tato kořeny urvala přípojku, a vzniklo tam jezero. ( s čolky, žábami a želvami nádhernými). 4 roky jeden zaměstnanec ( Karel Krejčíř) hledal podle " pramínků" zdroj! Nyní již není možné napájet jezera vodovodní vodou.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
3.3.2021 21:15Stejný jako když chvilku fungovalo že každý si mohl na svém porazit co chtěl mimo památného stromu, ten kdo si to zadal jistě nelenil a vykácel co potřeboval, pár informovaných občanů se svezlo na stejné vlně a pak se to zas s velkou slávou vrátilo zpět za což někdo jistě nasbíral bodíky.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
3.3.2021 21:35Bod č. 4 je podstatný. Pokud by se jednalo o invazivní druh (např. o výmladky akátu v ochranném pásmu sítí), tak budiž. Pokud se to má týkat i domácích dřevin nebo i nepůvodních, ale nenivazivních, tak je to z prominutím legislativní paskvil.
Odpovědět
4.3.2021 05:56
Autor článku zřejmě přehání a plaší veřejnost. Jen tak pro zajímavost ochranné pásmo pro tyto sítě je 1 metr.
Odpovědět
MK
Martin Králík
4.3.2021 06:44Ke komentářům.
Vezme-li se to opravdu důsledně (viz.uvedené), tak ve městech i obcích není prostor pro zeleň. Neboť v ulicích vede všechno možné, a nevede to všechno v jedné stopě. Dále musíte zajistit dostatečné rozhledy na křižovatky, případně se ozvou majitelé nemovitostí, že jim chcete ničit nemovitost.
Autor článku moc dobře ví o čem píše. Pokud chcete v současných ulicích zachovat a tvořit novou zeleň, tak je to mnohdy problém. No a, kolik řidičů nabourá nejenom do stromů, ale třeba do mostní konstrukce, dopravní značky, budovy kolem silnice, osvětlovacího stožáru, jedoucího vlaku .... Hold náš pohodlný život cosi vyžaduje
Odpovědět
Vezme-li se to opravdu důsledně (viz.uvedené), tak ve městech i obcích není prostor pro zeleň. Neboť v ulicích vede všechno možné, a nevede to všechno v jedné stopě. Dále musíte zajistit dostatečné rozhledy na křižovatky, případně se ozvou majitelé nemovitostí, že jim chcete ničit nemovitost.
Autor článku moc dobře ví o čem píše. Pokud chcete v současných ulicích zachovat a tvořit novou zeleň, tak je to mnohdy problém. No a, kolik řidičů nabourá nejenom do stromů, ale třeba do mostní konstrukce, dopravní značky, budovy kolem silnice, osvětlovacího stožáru, jedoucího vlaku .... Hold náš pohodlný život cosi vyžaduje
BM
Břetislav Machaček
4.3.2021 08:59Dlouhodobým problémem jsou samotné rozvodné sítě, které se ani při velkých
rekonstrukcích nestěhují do kolektorů a stále si je ukládá každý jinam
a podle svých oborových předpisů. Pokud by existovaly kolektory s možností
kdykoliv odstranit pevný záklop nad ním, který může být zároveň pochozí
části chodníku, tak odpadne neustále rozkopávání cest, chodníků atd.
Stačilo by při rekonstrukcích rozvodů jít pouze touto cestou a bylo by
zde místo pro zeleň před kterou mohou být přípojky chráněny chráničkami
z pevných materiálů. Jinak mohu navrhnout náhradní výsadbu z plastových
stromů, kterou jsem kdysi navrhoval při kácení lip místnímu šéfovi ŽP.
Na jeho argumenty o pádech větví, listí, medovice, alergiím, zvedáním chodníků a silnic kořeny jsem navrhl s nadsázkou právě plastové stromy,
které nemají žádné z těchto nedostatků. Řekl mi, že si z něho dělám
legraci a já jemu odpověděl, že jsem ani jinak nemohl reagovat.
Odpovědět
rekonstrukcích nestěhují do kolektorů a stále si je ukládá každý jinam
a podle svých oborových předpisů. Pokud by existovaly kolektory s možností
kdykoliv odstranit pevný záklop nad ním, který může být zároveň pochozí
části chodníku, tak odpadne neustále rozkopávání cest, chodníků atd.
Stačilo by při rekonstrukcích rozvodů jít pouze touto cestou a bylo by
zde místo pro zeleň před kterou mohou být přípojky chráněny chráničkami
z pevných materiálů. Jinak mohu navrhnout náhradní výsadbu z plastových
stromů, kterou jsem kdysi navrhoval při kácení lip místnímu šéfovi ŽP.
Na jeho argumenty o pádech větví, listí, medovice, alergiím, zvedáním chodníků a silnic kořeny jsem navrhl s nadsázkou právě plastové stromy,
které nemají žádné z těchto nedostatků. Řekl mi, že si z něho dělám
legraci a já jemu odpověděl, že jsem ani jinak nemohl reagovat.
JČ
Jirka Černý
4.3.2021 09:36 Reaguje na Břetislav MachačekŽe jsou ulice v podstatě souvislá plocha ochranných pásem všeho možného je fakt a přináší to spoustu problémů nejen se zelení.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
4.3.2021 14:15 Reaguje na Břetislav MachačekNelze s vámi než souhlasit. Bohužel...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.3.2021 12:54Řekl bych, že ty 4 body jsou v pořádku, pokud by byl v praxi zapojován zdravý rozum. Myslím, že ke kácení (k nerentabilní a nepopulární činnosti) většinou dojde, až když je to fakt potřeba. V městské zástavbě se prostě musí zralé stromy pokácet dříve, než se stanou nebezpečné a správné je nahradit je co nejříve mladými, nejlépe je to dělat průběžně (něco jako Daurallee), tzn. co 10 let 1/10 nejstarších/nejnebezpečnějších stromů vykácet a zasadit nové. Možná to bude trochu blbě vypadat...
Odpovědět
Jakub Graňák
4.3.2021 15:01 Reaguje na Jiří SvobodaV praxi ovšem vaše myšlenka naráží na ochranná pásma. Je třeba vzít v potaz, že většina dnes dosluhujících stromů, byla vysazena dřív, než kolem nich byla vybudována celá řada sítí. Ani v případě, že chcete postupně nahrazovat jednotlivé kusy, tak není šance, protože vám to neumožní ochranná pásma. Takže v reálu to vypadá tak, že z důvodu rekonstrukce sítě musí být vykácena zeleň a z důvodu ochranného pásma rekonstruované sítě nelze novou zeleň vysadit. Kruh se uzavírá, náhradní výsadba musí být realizována na jiném místě, a těch je ve městě absolutní minimum.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.3.2021 16:27 Reaguje na Jakub GraňákNejen strom je zelený, co takhle keře. To je také dřevina, ale nemusela by v zásadě vadit.
Pak tu máme i zajímavé byliny ala sloní tráva, která by šla i využívat energeticky. Nevím, je to o kompromisu.
Odpovědět
Pak tu máme i zajímavé byliny ala sloní tráva, která by šla i využívat energeticky. Nevím, je to o kompromisu.
Jakub Graňák
4.3.2021 18:14 Reaguje na Jiří SvobodaPokud ta zeleň má plnit i jiné funkce než estetickou, kupříkladu ochlazování okolí vlivem transpirace..., tak to bez stromů nepůjde.
Pokud by mělo jít jen o estetiku, tak si můžou na chodníky namalovat pro mě za mě květnatou louku:-)
Odpovědět
Pokud by mělo jít jen o estetiku, tak si můžou na chodníky namalovat pro mě za mě květnatou louku:-)
JS
Jiří Svoboda
5.3.2021 10:09 Reaguje na Jakub GraňákKeře také transpirují a dělají to naopak ve správné výšce. Nevrhají ale stín a nejsou asi schopny vytáhnou vlhkost z takové hloubky. Pokud chodník malovat, tak na bílo!
Odpovědět
Jakub Graňák
5.3.2021 13:03 Reaguje na Jiří SvobodaTranspirují i mechy a lišejníky, tady jde přece ale také o objem transpirace, a v tom si proti stromům ani keře neškrtnou a tak je tomu i v případě ostatních pozitivních "mikroklimatických" efektů
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
5.3.2021 16:05 Reaguje na Jakub GraňákŘekl bych, že lán kukuřice traspiruje stejně nebo i více jako les. Ten efekt stromu je hlavně v tom, že může vykukovat z poměrně malé plochy hlíny a velká část plochy pod ním může být zpevněna - to je ve městě žádoucí. Transirace vztažená na plochu hlíny je pak opravdu veliká. A pak je tu ten stín.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.3.2021 16:51 Reaguje na Jiří SvobodaNejen stín, ale taky kolik vychytá prachu, který potom spláchne déšť do kanálu, nebo taky významně tlumí hluk z dopravy. Jistě lze všude nastavět protihlukové stěny, ale kdo by chtěl v takových koridorech žít?
Ta vertikalita stromu bych řekl, je pro město, kde není zpravidla dostatek plochy, ideálním řešením. Ačkoli to není bez úskalí. Ovšem ta by se dala s trochou (možná více než trochou) snahy nějak rozumně řešit.
Odpovědět
Ta vertikalita stromu bych řekl, je pro město, kde není zpravidla dostatek plochy, ideálním řešením. Ačkoli to není bez úskalí. Ovšem ta by se dala s trochou (možná více než trochou) snahy nějak rozumně řešit.
JS
Jiří Svoboda
5.3.2021 19:50 Reaguje na Jakub GraňákTak jsme dali dohromady, proč jsou stromy důležité, ale co s ochrannými pásmy, pořád nevíme.
Já bych tam ty stromy dovolil sázet s tím, že mohou být v případě nutnosti při zásahu do vedení bez povolování a bez náhrady vlastníkem vedení vykáceny. Nové stromy ať si tam zasadí ten, kdo je tam chce.
Odpovědět
Já bych tam ty stromy dovolil sázet s tím, že mohou být v případě nutnosti při zásahu do vedení bez povolování a bez náhrady vlastníkem vedení vykáceny. Nové stromy ať si tam zasadí ten, kdo je tam chce.
Jakub Graňák
6.3.2021 11:48 Reaguje na Jiří SvobodaToš kolektory, jak popsal níže pan Macháček. Tam kde to nepůjde (z jakýchkoli důvodů), tak holt bebudou stromy, jinak to asi nepůjde
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.3.2021 15:39 Reaguje na Jakub GraňákNejde tedy zajistit, aby kořeny vedení nepoškodily i bez kolektorů? Pokud to zajistit lze, proč tu plochu pro stromy nevyužít a smířit se s rizikem jejich vykácení při nutnosti opravy?
Odpovědět
Jakub Graňák
6.3.2021 18:16 Reaguje na Jiří SvobodaTeoreticky lze použít štěpovance na málo vzrůstných podnožích, ale:
zaprvé bude málo vzrůstná i ta nadzemní část (což by v úzkých ulicích až tak nevadilo)
zadruhé taková podnož zpravidla slabě kotví strom v půdě a ten je pak náchylnější na vyvrácení
za třetí stejně nelze zaručit, že si nějaký kořen nezačne růst až k síti.
Možnosti tu tedy teoreticky jsou, ale zákon nic takového neumožňuje.
Jinak pokud jde o rekonstrukce např vodovodu... tak se kácení stejně nelze vyhnout, je třeba se nějak dostat pod ten strom. Např u plynu už jsem ale zažil i systém, kdy se natahovalo nové potrubí tubusem stávajícího a tam bylo třeba pokácet jenom pár stromů z celé aleje
Odpovědět
zaprvé bude málo vzrůstná i ta nadzemní část (což by v úzkých ulicích až tak nevadilo)
zadruhé taková podnož zpravidla slabě kotví strom v půdě a ten je pak náchylnější na vyvrácení
za třetí stejně nelze zaručit, že si nějaký kořen nezačne růst až k síti.
Možnosti tu tedy teoreticky jsou, ale zákon nic takového neumožňuje.
Jinak pokud jde o rekonstrukce např vodovodu... tak se kácení stejně nelze vyhnout, je třeba se nějak dostat pod ten strom. Např u plynu už jsem ale zažil i systém, kdy se natahovalo nové potrubí tubusem stávajícího a tam bylo třeba pokácet jenom pár stromů z celé aleje
BM
Břetislav Machaček
6.3.2021 18:28 Reaguje na Jakub GraňákPak je tu ještě možnost
kultivarů vhodných do
velkých kontejnerů, které
lze technikou před kopáním pro sítě přenést.
Samozřejmě budou ale velmi náročné na údržbu
a budou mít i větší
mortalitu. Ale i tak se
zeleň leckde řeší.
Odpovědět
kultivarů vhodných do
velkých kontejnerů, které
lze technikou před kopáním pro sítě přenést.
Samozřejmě budou ale velmi náročné na údržbu
a budou mít i větší
mortalitu. Ale i tak se
zeleň leckde řeší.
JS
Jiří Svoboda
6.3.2021 19:37 Reaguje na Jakub GraňákMně pořád nejde do hlavy, proč by se měl kořen nějak zavrtávat do plastové trubky nebo hadice a ničit ji.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.3.2021 22:28 Reaguje na Jiří SvobodaOn se nezavrtává, tohle dělá zpravidla u starých budov s kamenným základem apod. U trubek ten kořen prorůstá kolem, postupně, jak se větví ji obkrouží dookola, a tím jak postupem času bytní, tak tu trubku rozmačká
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.3.2021 10:04 Reaguje na Jakub GraňákToto už jste někde viděl?
Má představa je taková, že kořen tu trubku neobkrouží (proč by to dělal) nýbrž obejde a pokračuje dál zvoleným směrem vertikálně nebo horizontálně. Pokud je trubka uložena v písku a kořen zmohutní, je vytlačen do sypkého písku. Nebo se opravdu kořen chová jako krajta?
Odpovědět
Má představa je taková, že kořen tu trubku neobkrouží (proč by to dělal) nýbrž obejde a pokračuje dál zvoleným směrem vertikálně nebo horizontálně. Pokud je trubka uložena v písku a kořen zmohutní, je vytlačen do sypkého písku. Nebo se opravdu kořen chová jako krajta?
Jakub Graňák
7.3.2021 12:03 Reaguje na Jiří SvobodaPardon, obkroužení není asi ten správný termín, ten kořen se větví, a tím pádem se ta trubka dostane mezi dva a více kořenů, a ty ji pak rozmáčknou, a ano viděl jsem to vícerokrát
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.3.2021 10:24 Reaguje na Jakub GraňákTo snad pouze tam,
když mu schází volný prostor kolem.
To vy se musela trubka
a kořen setkat v nějaké spáře, kde není místo
pro oba. Horší problém
je třeba při vyvrácení
stromu větrem, ale ten
hrozí hlavně u těch
plytce kořenících a ty
zase bytelnými kořeny nedosahují hloubek sítí.
Odpovědět
když mu schází volný prostor kolem.
To vy se musela trubka
a kořen setkat v nějaké spáře, kde není místo
pro oba. Horší problém
je třeba při vyvrácení
stromu větrem, ale ten
hrozí hlavně u těch
plytce kořenících a ty
zase bytelnými kořeny nedosahují hloubek sítí.
Jakub Graňák
7.3.2021 12:51 Reaguje na Břetislav MachačekCo jiného je zahrnutý výkop, než nakypřená zemina?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.3.2021 20:37 Reaguje na Jakub GraňákZahrnutý výkop např. jílem se časem zhutní. Pokud bude pískové lože trubky odděleno geotextilií a nahoru se dá nějaký plastový pás, písek se moc nezhutní a kořeny do něj moc pronikat nebudou. Jsem přesvědčen, že potrubí lze proti kořenům velmi dobře levně zajistit. Jen chtít a porazit úředního šimla.
Odpovědět
Jakub Graňák
8.3.2021 08:59 Reaguje na Jiří SvobodaTím si nejsem úplně jistý, viděl jsem např kořenem ulomenou litinovou odpadní rouru, nebo vistárií zvednutý krov na rodinném domku, rostliny mají obrovskou sílu. Domnívám se, že nejvhodnějším řešením jsou přece jen ty kolektory
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
10.3.2021 14:14 Reaguje na Jakub GraňákSíla kořenů je obrovská, pokud jsou zapřeny o něco pevného. To obsypový písek rozhodně není. Ten případ ulomené litinové roury by stál za důkladnou analýzu.
A právě toto jsou věci, které by se měly vědecky zkoumat a dát úředníkům jasná doporučení. Dnes je za odborníka považován každý, kdo je superopatrný, byť to není vůbec potřeba. A to je ta tragédie třeba současného stavitelství.
Odpovědět
A právě toto jsou věci, které by se měly vědecky zkoumat a dát úředníkům jasná doporučení. Dnes je za odborníka považován každý, kdo je superopatrný, byť to není vůbec potřeba. A to je ta tragédie třeba současného stavitelství.
PE
Petr Eko
4.3.2021 19:23Vážení, jakožto projektant vodovodů a kanalizací si Vám dovolím sdělit svůj pohled na tuto věc.
1) v historické zástavbě jsou většinou vedení vodovodů a kanalazicí podstatně starší než většina stromů - vodovody a kanalizace mají klidně 75-100 let. A že nad nimi nebo v těsné blízkosti rostou stromy je víceměně pravidlem, ne výjimkou
2) stromy se až donedávna vysazovaly nahodile, města či obce, které je sadí, nebrala na ně zřetel - však "oni" si je pak někam přeloží, když nepovolíme skácení těch stromů. A navíc jsou v zemi a nikoho nenapadlo si je nechat vytýčit, že ano..
3) když se chcete stromům vyhnout, není kam. Často zbývá jen přímo do komunikace, což je zase veliká překážka pro odbory dopravy a i pro správce sítí - riziko poškození povrchu při havárii nebo třebas požadavky měst / obcí na celoplošné opravy povrchů. To stojí strašné peníze
4) staré trasy není většinou kam přeložit, uliční prostory jsou plné, zejména v posledních letech přibylo hodně telekomunikačních kabelů - každý provozovatel internetu má snahu mít svůj kabel a není prostě místo
5) kolektory všude je nereálná věc - aby měly význam, musely by být průchozí (oprava, havárie, napojení nového odběratele) a tam pak cena za 1m skočí klidně i 100x více oproti potrubní trase. Dále je problém vlastnictví kolektoru - většinu se sítaři nedomluví, to je jasné. Co tak vím, kolektory ve větším rozsahu jsou pouze v Ostravě v historickém centru, kde to ale stálo miliardy a toto se již nebude opakovat. Dělat kolektor na vesnici je opravdu hloupost.
6) problém nastává při opravě - výměně sítě - na to potřebujete prostor pro stroje/bagr, ručně nikdo už kopat nebude a pak jsou stromy neřešitelnou překážkou
7) hodně si to zavinili i přímo správci zeleně - někde se dá rozumně domluvit kompromis - kácení, někde nepovolí nic. Jenže pak to končí takto - když to nejde rozumně, zkouší se to násílím.
8) ochrané pásmo vodovodu a kanalizace je 1,5 m od líce potrubí, při hloubce uložení nad 2,5 m pak taky 2,5 m. Tam prostě potřebujete pořádný bagr a ten zase potřebuje prostor.
Čili sečteno a podtrženo - soužití zeleně a sítí v husté městké a vesnické zástavbě je problém často neřešitelný. Zde je jediné ideální řešení vysazovat stromy jen v parcích bez sítí(tak jak to předci chtěli a dělali) a v ulicích stromy nesadit.
Nebo pak omezit automobilovou dopravu, nadělat jen jednosměrky a sítě naskládat do těchto uvolněných komunikací. Pak by vyšlo msíto i na stromky (ne mohutné stromy, pochopitelně..). Jenže je to reálné?? I vy zde jezdíte autem a tanto nápad by jste zavrhli jako kardinální hloupost..
Samostatnou kapitolou je náhradní výsadba.
Zde bych měl krásný kompromis - pokud je potrubí starší než strom (sítě mají své karty a doby výsadby, stáří stromů se dá +- spočítat), pak by si ji mělo hradit město / obec !! .
V opačném případě strávce sítě.. A byl by klid !!!
Jenže - stavěly se vodovody nebo kanalizace pod již zasazenými stromy ?? Logicky usoudíte že ne, nikdo rozumný by pod stromy nic nekladl, to je jen si zadělat na nařešitelný problém do budoucna. Čili opravdu většinou byly ty původní sítě dříve než stromy nad nimi - nebo v těsné blízkosti, pro detailisty...
Snad jsem to tedy nějak popsal i z druhé strany.
Opravdu, najít dneska schůdnou trasu ve městě je velice těžký oříšek a pokud to nepoznáte na vlastní zkušenost, často tomu nebudete věřit.
Pěkný věčer..
V obytné zástavbě (mimo novodobá sídliště) je vždy prolbém se do daného prostu se sítěmi vejít.
Odpovědět
1) v historické zástavbě jsou většinou vedení vodovodů a kanalazicí podstatně starší než většina stromů - vodovody a kanalizace mají klidně 75-100 let. A že nad nimi nebo v těsné blízkosti rostou stromy je víceměně pravidlem, ne výjimkou
2) stromy se až donedávna vysazovaly nahodile, města či obce, které je sadí, nebrala na ně zřetel - však "oni" si je pak někam přeloží, když nepovolíme skácení těch stromů. A navíc jsou v zemi a nikoho nenapadlo si je nechat vytýčit, že ano..
3) když se chcete stromům vyhnout, není kam. Často zbývá jen přímo do komunikace, což je zase veliká překážka pro odbory dopravy a i pro správce sítí - riziko poškození povrchu při havárii nebo třebas požadavky měst / obcí na celoplošné opravy povrchů. To stojí strašné peníze
4) staré trasy není většinou kam přeložit, uliční prostory jsou plné, zejména v posledních letech přibylo hodně telekomunikačních kabelů - každý provozovatel internetu má snahu mít svůj kabel a není prostě místo
5) kolektory všude je nereálná věc - aby měly význam, musely by být průchozí (oprava, havárie, napojení nového odběratele) a tam pak cena za 1m skočí klidně i 100x více oproti potrubní trase. Dále je problém vlastnictví kolektoru - většinu se sítaři nedomluví, to je jasné. Co tak vím, kolektory ve větším rozsahu jsou pouze v Ostravě v historickém centru, kde to ale stálo miliardy a toto se již nebude opakovat. Dělat kolektor na vesnici je opravdu hloupost.
6) problém nastává při opravě - výměně sítě - na to potřebujete prostor pro stroje/bagr, ručně nikdo už kopat nebude a pak jsou stromy neřešitelnou překážkou
7) hodně si to zavinili i přímo správci zeleně - někde se dá rozumně domluvit kompromis - kácení, někde nepovolí nic. Jenže pak to končí takto - když to nejde rozumně, zkouší se to násílím.
8) ochrané pásmo vodovodu a kanalizace je 1,5 m od líce potrubí, při hloubce uložení nad 2,5 m pak taky 2,5 m. Tam prostě potřebujete pořádný bagr a ten zase potřebuje prostor.
Čili sečteno a podtrženo - soužití zeleně a sítí v husté městké a vesnické zástavbě je problém často neřešitelný. Zde je jediné ideální řešení vysazovat stromy jen v parcích bez sítí(tak jak to předci chtěli a dělali) a v ulicích stromy nesadit.
Nebo pak omezit automobilovou dopravu, nadělat jen jednosměrky a sítě naskládat do těchto uvolněných komunikací. Pak by vyšlo msíto i na stromky (ne mohutné stromy, pochopitelně..). Jenže je to reálné?? I vy zde jezdíte autem a tanto nápad by jste zavrhli jako kardinální hloupost..
Samostatnou kapitolou je náhradní výsadba.
Zde bych měl krásný kompromis - pokud je potrubí starší než strom (sítě mají své karty a doby výsadby, stáří stromů se dá +- spočítat), pak by si ji mělo hradit město / obec !! .
V opačném případě strávce sítě.. A byl by klid !!!
Jenže - stavěly se vodovody nebo kanalizace pod již zasazenými stromy ?? Logicky usoudíte že ne, nikdo rozumný by pod stromy nic nekladl, to je jen si zadělat na nařešitelný problém do budoucna. Čili opravdu většinou byly ty původní sítě dříve než stromy nad nimi - nebo v těsné blízkosti, pro detailisty...
Snad jsem to tedy nějak popsal i z druhé strany.
Opravdu, najít dneska schůdnou trasu ve městě je velice těžký oříšek a pokud to nepoznáte na vlastní zkušenost, často tomu nebudete věřit.
Pěkný věčer..
V obytné zástavbě (mimo novodobá sídliště) je vždy prolbém se do daného prostu se sítěmi vejít.
PE
Petr Eko
4.3.2021 19:28 Reaguje na Petr EkoOmlouvám se za chyby, bylo to psáno ve spěchu..
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.3.2021 20:08 Reaguje na Petr EkoPopsal jste to přesně a bohužel pravdivě. O kolektorech
jsem psal výše a je mi jasné, že se správci sítí sami
nedomluví. Muselo by to být zákonem a ty kolektory nemusí
být všechny nutně pochozí. Staří je doplnit vodící lištou
pro pohyblivou kontrolní kameru a čidly úniků. Je možno je
kompletně zastropovat snímatelnými panely, které mohou být zároveň chodníky. Při dnešním množství inženýrských sítí
by bylo možné u nových sídlišť toto uzákonit a jinde to
postupně přebudovat. Pokud se sečtou kompletně jednotlivé
rozvody sítí a jejich opravy včetně oprav chodníků a cest,
tak by se to určitě vyplatilo, nehledě na úsporu nákladů
při haváriích a nebo i u budování nových přípojek. Ale
máte pravdu, že je to nákladné a problém je v dohodě.
Každý vidí pouze to své a hledá důvody, proč to neudělat
společně. Tak se bude stále vše neustále rozkopávat a zase
znovu asfaltovat a opravovat chodníky. Nakonec mají lidé
práci a peníze se vesele obracejí. Zeleň tak půjde stranou
a z měst zbydou betonové džungle sálající v létě horko
jak z pece. Mimochodem mám dojem, že mnohým materiálům
sítí uložených v zemi ty kořeny nevadí, ale jiným určitě.
Chce to rozlišovat a uvažovat i o hloubce a provedení
samotné sítě.
Odpovědět
jsem psal výše a je mi jasné, že se správci sítí sami
nedomluví. Muselo by to být zákonem a ty kolektory nemusí
být všechny nutně pochozí. Staří je doplnit vodící lištou
pro pohyblivou kontrolní kameru a čidly úniků. Je možno je
kompletně zastropovat snímatelnými panely, které mohou být zároveň chodníky. Při dnešním množství inženýrských sítí
by bylo možné u nových sídlišť toto uzákonit a jinde to
postupně přebudovat. Pokud se sečtou kompletně jednotlivé
rozvody sítí a jejich opravy včetně oprav chodníků a cest,
tak by se to určitě vyplatilo, nehledě na úsporu nákladů
při haváriích a nebo i u budování nových přípojek. Ale
máte pravdu, že je to nákladné a problém je v dohodě.
Každý vidí pouze to své a hledá důvody, proč to neudělat
společně. Tak se bude stále vše neustále rozkopávat a zase
znovu asfaltovat a opravovat chodníky. Nakonec mají lidé
práci a peníze se vesele obracejí. Zeleň tak půjde stranou
a z měst zbydou betonové džungle sálající v létě horko
jak z pece. Mimochodem mám dojem, že mnohým materiálům
sítí uložených v zemi ty kořeny nevadí, ale jiným určitě.
Chce to rozlišovat a uvažovat i o hloubce a provedení
samotné sítě.
Karel Zvářal
6.3.2021 19:46 Reaguje na Břetislav Machaček"Nakonec mají lidé práci a peníze se vesele obracejí". Bingo! Vy jste prachsprostý rebel, který by složité věci zjednodušil... Dovedete si představit věčně nerozkopané pražské ulice? Na to téma šla již spousta reportáží - My Prahu nedáme, radši ji zbouráme.
Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?
Odpovědět
Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?
BM
Břetislav Machaček
7.3.2021 11:09 Reaguje na Karel ZvářalMi vždy přijde k smíchu, když třeba Václavák co
pár desetiletí totálně přemění. Jednou odstraní
koleje, pak je vrací zpět, jednou stromy kácí,
jindy sadí, jednou má být pěší zónou, pak tam
pustí auta rezidentů atd. A není to pouze Praha
a Václavák. Každé vedení radnic se chce zvěčnit
na svém náměstí a na okrajích se chodí v blátě.
Náměstí jest pupek města a musí se občas zcela
překopat a proměnit. Poddolovaná Ostrava šla
v centru do kolektorů a nebýt nekvalitních
armatur z dovozu, tak se nemuselo nic opravovat
mnoho let. V jiných městech mají ale jiné
tuneláře, kteří si na kolektory netroufají.
Svět jde právě touto cestou a nediskutuje s
jednotlivými správci sítí. Prostě jim to dá
příkazem umístit do kolektoru a nebo nic.
Naše sítě mi připomínají rozvojové země se
změtí kabelů na sloupech, ale s tím rozdílem,
že tu změť máme pod zemí. Přes můj koupený
pozemek vede třeba funkční elektrická kabeláž zakreslená jako vzdušná přes okolní pozemky.
Údržbáři ČEZu po prvotním tvrzení, že se mýlím,
byli v šoku. Myslíte si, že to za těch 20. let
někdo překreslil? Kdeže! Když chtěl nový soused
zatlouct trubku, tak jsem se ho zeptal, zda
chce spáchat sebevraždu. Divil se tomu a říkal,
že kupoval zahradu bez věcného břemene. Tak
nějak vypadají dnes mnohé sítě a nikdo mimo
pamětníků ani neví, kde jsou a jaké.
Odpovědět
pár desetiletí totálně přemění. Jednou odstraní
koleje, pak je vrací zpět, jednou stromy kácí,
jindy sadí, jednou má být pěší zónou, pak tam
pustí auta rezidentů atd. A není to pouze Praha
a Václavák. Každé vedení radnic se chce zvěčnit
na svém náměstí a na okrajích se chodí v blátě.
Náměstí jest pupek města a musí se občas zcela
překopat a proměnit. Poddolovaná Ostrava šla
v centru do kolektorů a nebýt nekvalitních
armatur z dovozu, tak se nemuselo nic opravovat
mnoho let. V jiných městech mají ale jiné
tuneláře, kteří si na kolektory netroufají.
Svět jde právě touto cestou a nediskutuje s
jednotlivými správci sítí. Prostě jim to dá
příkazem umístit do kolektoru a nebo nic.
Naše sítě mi připomínají rozvojové země se
změtí kabelů na sloupech, ale s tím rozdílem,
že tu změť máme pod zemí. Přes můj koupený
pozemek vede třeba funkční elektrická kabeláž zakreslená jako vzdušná přes okolní pozemky.
Údržbáři ČEZu po prvotním tvrzení, že se mýlím,
byli v šoku. Myslíte si, že to za těch 20. let
někdo překreslil? Kdeže! Když chtěl nový soused
zatlouct trubku, tak jsem se ho zeptal, zda
chce spáchat sebevraždu. Divil se tomu a říkal,
že kupoval zahradu bez věcného břemene. Tak
nějak vypadají dnes mnohé sítě a nikdo mimo
pamětníků ani neví, kde jsou a jaké.
Jakub Graňák
4.3.2021 21:53 Reaguje na Petr EkoNení co vytknout, jen si dovolím upozornit, že kromě vodovodů a kanalizací je řada sítí často výrazně mladší než stromy kolem, typicky optické kabely, plyn...
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
9.3.2021 15:23 Reaguje na Petr EkoVážený pane, jak jsem už napsal výše, nejde o nic jiného, než o zdravý selský rozum, CIT PRO MÍRU, ohleduplnost či naopak bezohlednost, a zodpovědnost či naopak lhostejnost. A hlavně o DOBROU VŮLI.
Co říká norma či předpis, nemusí být vždy bráno jako dogma.
Pokud se jedná o novou výsadbu stromů či keřů, pak ano - tam ať se nekompromisně respektují ochranná pásma.
Pokud se jedná o hodnotné stromy, pak by se nemělo tupě trvat na tom, co chce norma - měly by se hledat způsoby, jak udělat práci tak, aby nevznikla větší škoda než užitek....
Asi ne vždy a všude, ale ve velké části případů by to šlo. Kde je vůle, tam je i cesta.
O kus výše jsem zmínil konkrétní případ. Jsem technik a dokážu posoudit, jestli šlo práce provést bez kácení, nebo nešlo. Holt by to vyžadovalo víc pozornosti a dovednosti, možná by to znamenalo i o něco vyšší náklady - ale když se mluví o penězích, tak hodnotu stromu také lze vyčíslit v korunách. A jsou to nemalé částky. No a pak je jkeště další hodnota, kterou vlastně vyčíslit nelze. To je hodnota rozdílu mezi tím, jestli se lidé v určitém místě cítí dobře nebo necítí.
Jak jsem už napsal, kde je vůle, je i cesta.
Bohužel, vůle bývá jen tam, kde je nějaký OSOBNÍ ZÁJEM.
Jsem přesvědčen, že kdyby na tom sídlišti bydlel pan ředitel podniku, který byl investorem akce, určitě by tu vůli měl a cesta by se hledala...
A z části hezkého zeleného sídliště by nemusela vzniknout smutná holina.
Odpovědět
Co říká norma či předpis, nemusí být vždy bráno jako dogma.
Pokud se jedná o novou výsadbu stromů či keřů, pak ano - tam ať se nekompromisně respektují ochranná pásma.
Pokud se jedná o hodnotné stromy, pak by se nemělo tupě trvat na tom, co chce norma - měly by se hledat způsoby, jak udělat práci tak, aby nevznikla větší škoda než užitek....
Asi ne vždy a všude, ale ve velké části případů by to šlo. Kde je vůle, tam je i cesta.
O kus výše jsem zmínil konkrétní případ. Jsem technik a dokážu posoudit, jestli šlo práce provést bez kácení, nebo nešlo. Holt by to vyžadovalo víc pozornosti a dovednosti, možná by to znamenalo i o něco vyšší náklady - ale když se mluví o penězích, tak hodnotu stromu také lze vyčíslit v korunách. A jsou to nemalé částky. No a pak je jkeště další hodnota, kterou vlastně vyčíslit nelze. To je hodnota rozdílu mezi tím, jestli se lidé v určitém místě cítí dobře nebo necítí.
Jak jsem už napsal, kde je vůle, je i cesta.
Bohužel, vůle bývá jen tam, kde je nějaký OSOBNÍ ZÁJEM.
Jsem přesvědčen, že kdyby na tom sídlišti bydlel pan ředitel podniku, který byl investorem akce, určitě by tu vůli měl a cesta by se hledala...
A z části hezkého zeleného sídliště by nemusela vzniknout smutná holina.
