Ondřej Fous: K čemu je dobrý stlačený vzduch při péči o stromy?
V Bráníku je situace vlastně velmi standardní a najdete ji prakticky na každé stavbě. Dřezovec sázený v roce 2010 do trávníku. Slibně se rozvíjející strom, plně ujmutý a bez fatální vady. Ve městě vzácnost nebývalé hodnoty (většina mladých stromů má různé defekty neslučitelné s dlouhodobou perspektivou), kterou jsme povinni chránit.
Jak? Podívejme se blíže na tento jeden konkrétní příklad. Mezi velmi efektivní ochranné prvky ve veřejném prostoru patří zvýšené obruby, často spojované s nátokem vody ze zpevněných ploch. Je to cesta, jak bránit zhutnění a většině dalších stresů.
Samozřejmě, včetně zbavení se koseného drnu, který je jedním z kritických stresfaktorů pro mladé stromy.
Pro rozvoj kořenů nemusí jít nijak o liniovou bariéru. Instalovat technický prvek do stávajícího kořenového systému, který má desítky čtverečních metrů, lze s minimálním poškozením právě prostřednictvím stlačeného vzduchu.
Na snímcích vidíte vyfoukání rýhy, kterou analyzujeme přítomnost kořenů za minimálního poškození a můžeme je zakrátit čistým střihem bez mechanického namáhání v tahu. Ano, poškozujeme tím vnější obvod kořenového okapu, kde je intenzivní absorpční zóna, ale zároveň máme možnost výrazně zlepšit dostupnost půdního vzduchu prostřednictvím obsypu a zapojení retence vody.
Pro mnohé může být překvapením, jak silné kořeny se na obvodu koruny dají najít, nakolik je představa o "soustřednosti" kořenového systému nepravdivá a kolik metrů sahají zcela cíleně mimo kořenový okap.
Není výjimkou, že i při tradičním respektu k obrysu korunového okapu připravíte strom o třetinu absorpční zóny a šoková reakce vyžaduje kompenzace. Stejný případ je zde. Po instalaci stavebních prvků je nutno dofoukat mezeru s řeznými ránami na kořenech a dosypat prostor porézními materiály, které umožňují bohaté rozvětvení kořenového systému. ke kterému okamžitě strom přistoupí ve snaze kompenzovat způsobené poškození. Řešení pro něj aktivně sbírá vodu ze zpevněných ploch, usnadňuje retenci srážek a zpřístupňuje mu půdní vzduch.
Podstatné je bránit samozřejmě i všem stresům patřícím mezi rizika stavby. Přesychání, hutnění, kontaminace a skladování stavebních materiálů. To není tak snadné, jak to vypadá a věc vyžaduje pravidelný autorský dozor. Na výsledky foukání je obvykle nutné v rámci díla reagovat.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
radim buffalo tobias
17.11.2021 06:21 Reaguje naJirka Černý
17.11.2021 10:40 Reaguje na radim buffalo tobiasPetr
17.11.2021 12:03Petr
17.11.2021 12:07 Reaguje na PetrLukas B.
17.11.2021 15:25 Reaguje na PetrSvatá Prostoto
18.11.2021 12:55Nicméně tyhle maloplošné trávníky v Praze dopadají často neslavně.
A navíc, o tom pan Fous nerozhoduje.
Za mne zajímavý a poučný článek a sympatická snaha strom zachovat a navíc omezit poškození na minimum.
U Fouse je super, že je z jeho článků vidět, že tomu jednak rozumí, jednak tím žije ... což já ani jedno, ač zahradu mám:-). Tak si o tom občas rád přečtu a pak to na té zahradě bastlím s menším odporem:-))).