https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/patrick-zandl-konkretni-priklad-jak-by-se-daly-usetrit-miliardy-korun-za-energie-na-par-kliknuti-mysi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Patrick Zandl: Konkrétní příklad, jak by se daly ušetřit miliardy korun za energie na pár kliknutí myší

15.11.2022
Dostat ji z F do C na pár kliknutí! Ilustrační snímek.
Dostat ji z F do C na pár kliknutí! Ilustrační snímek.
Pojďme si ukázat, jak by digitalizace na tři kliky myší ušetřila asi tak dvě desítky miliard korun v krátkodobém horizontu.
 
Obce dnes trápí vysoké výdaje za energie. Ještě víc to trápí stát, který velkou část zastropovaných cen energií doplácí ze svého. Bylo by fajn, kdyby obce na energiích ušetřily tím, že sníží spotřebu. Spotřebu snížíte tak, že snížíte výdaje za topení a ohřev vody.

Jenže snižovat teplotu v objektu jde o jeden či dva stupně, pak už je zima.

Navíc ve značné části obecních objektů nejde teplota efektivně regulovat, protože jsou to stará topení bez termohlavic, nebo s těmi nefunkčními, o automatické regulaci nemluvě. Zhusta se teplota reguluje otevřením okna. Řešením je provést úpravy, které spotřebu energií sníží, aniž by se zásadně musela snižovat teplota.

Ve skutečnosti by mělo být extrémně snadné zjistit, jak velkou úsporu je možné dosáhnout dodatečnou investicí. Budovy mají povinné energetické průkazy, jako majitel znáte jejich spotřebu, způsob topení - a z toho je snadné si odhadnout, jak velkých úspor lze dosáhnout nějakou systémovou změnou, jako je rekonstrukce topení, výměna oken či zateplení objektu.

Jenže jednoduché je to pro jednotlivé budovy. Pro osm desítek budov Brandýsa je to neproveditelné. Pro 5.000 budov základních škol v Česku je to prakticky v dohledné době nerealizovatelné.

Přitom by stačily dvě věci.

Za prvé digitální pasport budovy, tedy digitální soupis veškerého nemovitého majetku a jeho vlastností. Kde se budova nalézá, jakou má podlahovou plochu, jaké má vytápění, tepelné ztráty či kdy tam naposledy byla provedena revize.

Za druhé přenositelnost těchto digitálních pasportů, tedy možnost data vyexportovat či ještě lépe online napojit do systémů s patřičným oprávněním.

A k čemu by to bylo?

Dalo by se okamžitě spočítat, do čeho investovat a jak velká úspora by to mohla být. V takovém nadřízeném systému by stačilo kliknout myší a seřadit budovy podle jejich energetické účinnosti a nákladů na její zlepšení.

Každá budova musí mít svůj průkaz energetické účinnosti a každá rekonstrukce má svou typovou cenu odhadnutelnou podle digitálního pasportu, tedy vlastností objektu. Takto byste si rychle a snadno spočítali, u kterých objektů se zlepšení energetické účinnosti vyplatí a u kterých ne. Tam někde byste udělali čáru, a napsali obcím, že dostávají dotace a ať jdou tyto objekty zateplovat. Na “pár kliknutí myší” by bylo vyřízeno, rozhodnuto a spočítáno.

Bez digitálního pasportu budovy a schopnosti data centrálně zpracovat je to proces na několik let, ve kterém se zejména menší obce utopí.

Správní budova ZŠ Praha - Slivenec rekonstruovaná v nízkoenergetickém standardu. V domě je zabudován také systém řízeného větrání vzduchu s rekuperací.
Správní budova ZŠ Praha - Slivenec rekonstruovaná v nízkoenergetickém standardu. V domě je zabudován také systém řízeného větrání vzduchu s rekuperací.
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

A teď trocha matematiky.

Klasická základní škola počítá s podlahovou plochou 10 m2 na žáka. A značná část starých školních budov se nachází ve třídě E nebo i F, tedy nehospodárné či velmi nehospodárné budovy. To jsou ty klasické prvorepublikové a nedostatečně zrekonstruované školy, ale často i socialistické tenké panelové školy.

Budova třídy E spotřebuje ročně do 250 kWh na m2 podlahové plochy, tedy na jednoho žáka až 2,5 MWh za rok. Pokud v takové budově topíte elektřinou, je to něco jako 15.000 Kč ročně na žáka.

Pokud zateplením a výměnou oken budovu převedete do kategorie C, budova rázem spotřebuje zhruba polovinu energie, tedy něco jako 7 až 8.000 Kč na žáka. Pokud máte budovu pro 500 žáků, je to úspora hodně přes tři miliony korun ročně.

Z pasportu si samozřejmě můžete do rovnice dosadit topné médium, ba dokonce i by v něm měla být vidět nasmlouvaná cena, takže číslo máte podstatně přesnější.

V Česku máme zhruba jeden milion žáků na základních školách. Pokud by všechny budovy byly ve třídě E a převedly bychom je do třídy C, ušetřili bychom ročně částku 7 miliard Kč za předpokladu, že se v těchto budovách topí dle výše uvedených předpokladů. Za tři roky 21 miliard.

Jenže já ve skutečnosti nevím, kolik jakých budov školy mají a jak topí, takže tuto částku nejsem schopen kvalifikovaně určit. Je pravda, že někde v hlubinách ČSÚ by se tato data mohla dát zjistit aspoň přibližně, ale ve skutečnosti žádná přesná data bez rozesílání dotazníků a provádění výpočtů, které jsou nad možnosti ředitelů škol, dnes nezjistíme.

Ve skutečnosti uděláme něco jiného. Necháme naslepo vytvořit stovky či tisíce projektů, které stojí peníze a které pak úřad seřadí podle podobných kritérií, jako jsou výše - a schválí je či taky nemalou část z nich neschválí. Potrvá to desítky měsíců. Odskáčou to malé obce, které nebudou schopné podpořit svou školu, ale taky se tím stavební práce rozloží v čase, což je nakonec vcelku dobře. Odskáčeme to všichni, protože tu celou mašinerii musíme z daní zaplatit, namísto toho, aby nějaký tým klikl jednoho odpoledne tou myší.

Mohli jsme to mít efektivně a dobře. Mohli jsme to vzít jako příležitost. Jenže my jsme museli na všechno remcat a očůrat to, protože už se to nedělá, jako kdysi. Průkaz energetické náročnosti budov byla pro všechny eurounijní buzerace, ale nějak se udělala, když se udělat musela. Pasportizace budov je sprosté slovo. Kontrola nákladů za energie byla tfujky-hnujky - do doby, než ceny vyletěly.

Proto je v Česku draho. Nemůže za to ani Fiala, ani Babiš. Můžeme si za to především sami - protože svět už nikdy nebude, jako kdysi - a my se tomu odmítáme přizpůsobit.


reklama

 
foto - Zandl Patrick
Patrick Zandl
Autor je publicista a autor blogu www.marigold.cz, od roku 2022 je místostarostou v Brandýse nad Labem-Stará Boleslav.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

15.11.2022 10:08
A to už bude ten slíbený komunistický ráj, kde moudré centrum bude o vše pečovat a přidělovat na to prostředky? To už jsme jednou zkoušeli a nějak se to zadrhlo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.11.2022 11:18 Reaguje na Richard Vacek
1*
Odpovědět

Viktor Šedivý

15.11.2022 13:25 Reaguje na Richard Vacek
Poprvé se soudruzi poučili a podruhé už to vzali pořádně od základů.
Sice se to zadrhne také, ale už nebude zdaleka tak snadné se z toho vyvlíknout.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.11.2022 11:53
Jako, obecně to není tak blbá myšlenka. Jsou nicméně dvě ale.

První je, kdo by jako tu digitální pasportizaci měl udělat?

Druhé ... třeba u těch základek je zřizovatelem obec. A ta většinou sakra dobře ví, kolik ta škola na energiích utratí, posílá jí na to peníze, stejně tak jako ví, zda zrovna zateplení školy je to, co je nejvíc trápí a co musí primárně řešit a hlavně zaplatit.

Takže nějak nevím, na co by jim třeba v tomto případě ta digitální pasportizace byla.
Odpovědět

Viktor Šedivý

15.11.2022 13:23 Reaguje na Svatá Prostoto
Proč by to měla dělat obec? To by hrozilo, že si peníze pohlídá.

Centrum ví mnohem líp, kam penízky (pře)směrovat!
Odpovědět
ig

15.11.2022 13:07
Energetický průkaz budovy začal být sprosté slovo v okamžiku, kdy se začal úředně vymáhat. Lidi rychle pochopili, že je to jen formalita která má za úkol přesměrovat jejich peníze k firmám které si to uměly zařídit a podle toho k tomu přistupovali. Takže energetické průkazy budov jsou zmanipulovaná, zfalšované, odfláknuté jen aby formálně jakž takž seděly. Mých nemovitostí se to týká také, nemluvím jen o něčem co znám pouze z doslechu. Proto když jsem začal uvažovat o tom co udělám s náklady za topení, podíval jsem se do účtů za plyn a ne do nějakých papírů které mám jen z povinnosti a kterým věřím ještě méně než firma která je dělala. Tudy myslím cesta nepovede :-)
Odpovědět

Viktor Šedivý

15.11.2022 13:30 Reaguje na
Cože, vy jste nepostupoval podle schválené metodiky?

A co myslíte, že z toho může vyjít, když jste jen trapně počítal peníze a neuplatnil jste ESG kritéria?!?
Odpovědět
ig

15.11.2022 14:31 Reaguje na Viktor Šedivý
Ničení životního prostředí, devastace společných hodnot a ještě navíc vyplave na povrch moje asociální povaha?
Odpovědět
HH

Honza Honza

16.11.2022 07:15
Je to výborný článek, tak jako většina v ekolistu. Něco je v ČR špatně, co je třeba napravit. Všichni vcelku intenzivně pracujeme, ale nic moc z toho nemáme, část peněz se ztrácí a neúčelně promarní. Na vině je byrokracie, kdy úředníkovi nejde o účel, ale o to, aby splnil někdy nesmyslné předpisy, nedělal si problémy a nehádal se s vedoucím. Místo dobrých věcí, které by nás posunuly dopředu, se zajímáme o nepodstatné záležitosti. Příkazy zezhora (i z EU) bereme jako boží nepřekročitelné zákony a někdy jde o nesmysly, i když jsou míněny v dobré víře, tak situaci zhorší. Nesmysl je např. zákaz topení dřevem, zákaz spalovacích motorů- povede k rozšíření atomových elektráren a ještě větší zátěži život. prostředí, většímu nebezpečí havarie, není dořešeno, co s jaderným odpadem, není dořešena energet. síť, jak elektřinu ke spotřebiteli přivedeme. Neúměrná podpora fotovoltaiky, zátěž z výroby baterií. Přitom není dořešeno ukládání energie v létě na zimu, aby fotovoltaika měla smysl. Mnohem lepší by bylo zavodnit krajinu, zlepšit lesnictví a zemědělství k větší pestrosti krajiny, zalesňování krajiny různorodou vegetací a využití dřeva pro zisk energie.
Lepší rozhodování umožňují lepší a dostupnější informace, jak se píše ve článku. Digitalizaci prosazují Piráti, ale nevím, jak se jim to daří. Energetickou náročnost budovy potřebujete i pro výběr tepelného čerpadla.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.11.2022 09:27
Ano, chápu tu logiku, že by se měly nejdříve zateplovat ty nejhorší budovy, kde je návratnost investice nejlepší. Rozhodně by se ale nemělo brát pro návrh zateplení kritérium nejkratší doby návratnosti, ale minimum provozních + investičních nákladů za 30 let v dnešních cenách. To vyjdou izolace mnohem silnější a nebude se to pak muset za 20 let předělávat, jak to občas dopadá.

Stát by měl možná na veřejné budovy trochu přispět, ale hlavně asi tím, že by garantoval a dorovnával bezúročnou půjčku.

Databáze by tedy obsahovala údaje jak zateplit, kolik to bude stát a kolik se ročně ušetří.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.11.2022 12:07 Reaguje na Jiří Svoboda
"Ano, chápu tu logiku, že by se měly nejdříve zateplovat ty nejhorší budovy, kde je návratnost investice nejlepší."

Problém je v tom, že z pohledu obce to furt nemusí být nejlepší způsob, jak peníze z rozpočtu utratit. Protože je prostě něco trápí víc.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.11.2022 14:31
Autor si podle mne plete investice do digitální evidence a investice do skutečných prací a skutečných realizací na zateplování.
Jinak současné vysoké ceny izolací a jejich emise CO2 ukazují jednu věc a sice že pro komplexní výpočet je třeba počítat i s emisemi cO2 izolačních materiálů plus k tomu dalších použitých materiálů nutných k realizaci zateplení. Vzhledem ke stoupající ceně těchto materiálů, která jak se zdá klesat nebude je nesmysl bazírovat jen na stále stoupající izolaci domů. Ceny energií totiž můžou významně klesnou, zvláště když se podaří v regionu prosadit bezemisní produkci tepla a elektřiny třeba nasazením jádra. Potom bude levnější a i z hlediska emisí CO2 výhodnější menší zateplování domů.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist