Patrick Zandl: Standardizace konektoru USB-C pro nabíjení chytrých zařízení - fakta místo smyšlenek
Málokdo si už pamatuje, že iniciátorem této změny byla Evropská unie, která začala v roce 2009 vyžadovat od výrobců přechod na USB kabely v nabíječkách, jejichž přirozeným zakončením bylo micro-USB namísto dosavadních kulatých a jiných proprietárních koncovek. Samozřejmě s výjimkou Apple, kterému micro-USB nevyhovovalo proto, že šlo nasadit jen jedním směrem a mělo nízké nabíjecí proudy. Tehdejší dohoda EU s průmyslem dosáhla dvou velmi důležitých věcí:
-
1. standardním nabíjecím konektorem se stalo micro-USB, přičemž standardizátor rychle doplnil podporu vyšších nabíjecích proudů, čili šlo uživit i žravější zařízení
-
2. nabíječka byla "povinna" obsahovat USB-A konektor, takže k různým nabíječkám stačil jen jiný kabel. To byla změna, kterou už si asi nepamatujete, ale dřív měly nabíječky kabel napevno přidělaný a když se změnila koncovka u zařízení, vyhodili jste nabíječku i s kabelem. Dneska stačí změnit kabel.
Není tedy pravda, že průmysl by se k něčemu dobral samoregulací. Změna přišla až s tlakem EU, přičemž tehdejším velkým výrobcům zejména mobilů roztříštěnost nabíjecích standardů vyhovovala, neboť generovala dodatečné zisky z prodeje a obměny příslušenství a servisu a navíc zvyšovala bariéru vstupu do odvětví. Ve skutečnosti sjednocení akcelerovalo výhody pro uživatele a zmenšilo elektronický odpad.
No a tak uplynulo dvanáct let, během nichž výrobci i EU věc průběžně konzultovali a společně konstatovali, že vše je OK a není třeba větších změn, jen někdy 2015 se ještě přidala akceptace USB-C.
Nově EU tlačí na to, aby se všichni výrobci sjednotili na standardu pro dobíjení a začali používat výhradně USB-C konektor pro velkou část spotřební elektroniky. Svou velkou logiku to má a je to jen update předchozího stavu (což jestřábové socmédií přehlížejí).
Předchozím krokem se odstranil kabelový zmatek, nutnost mít nejrůznější nabíječky, zvýšila se propojitelnost zařízení a pro uživatele to je vysloveně pozitivní. Kritici již tehdy varovali před tím, že to sníží inovativnost výrobců, jenže to se nepotvrdilo, protože nutnost mít na nabíječce standardní USB se neukázalo být problémem, ani omezením technického vývoje.
EU připomíná, že výrobci měli dostatek času přijít s nějakým návrhem a že standard USB-C plně vyhovuje jak potřebám přenosu energie, tak dat. Nyní budou mít výrobci přechodné dvouleté období, kdy výrobci budou mít čas se přizpůsobit.
Je to případ eurounijní zvůle? Má do něčeho takového EU vůbec zasahovat? Inu, to bude záležet na vašich politických preferencích. Libertariáni si zhnuseně odplivnou, ale pravda je, že oproti předchozímu zmatku více jak tří desítek nejrůznějších typů nabíječek, je stávající stav pro uživatele podstatné zlepšení. Takže z praktického pohledu to byl přínos. Jak kvůli elektroodpadu, tak pro menší výrobce elektroniky, kteří se mohou spolehnout na akceptovaný standard a vyřešenou základní věc, jíž je napájení zařízení. Velcí výrobci dříve dělali různé patenty chráněné dobíjecí konektory, které byly těžko a draho servisovatelné a nebylo snadné pro ně cokoliv dělat.
EU jde tentokrát ještě dále a chce výhledově zlikvidovat proprietární Apple konektor. Apple sám v některých iPadech ostatně USB-C používá. Méně zmiňovanou změnou je požadavek, aby výrobce nepřikládal k zařízením nabíječku, protože uživatelé jich mají dostatek a další nabíječky jen vytvářej odpad.
Co se tedy stane? Je pravděpodobné, že EU uspěje. Proti (dnes už velmi vágně) bude jen Apple, což je americká firma, ostatní využijí možnost odstranit nabíječky k přehodnocení nákladů. Stále se zvyšující ceny součástek v poslední době ohrožují koncové ceny, odebrat nabíječku umožní nechat opticky stejnou cenu. Pokud budeme mít štěstí. No a Apple? Ten pravděpodobně rozdělí svá zařízení na dva druhy. Z těch běžných odstraní veškeré konektory a ponechá jim jen bezdrátové dobíjení plus proprietární rádiové rozhraní. Nedávno se ukázalo, že nové Apple Watch vybavil technologií v pásmu 60 GHz, kterou používá pro servisní zásahy do hodinek, není přístupná uživatelům. No a profesionální řady budou mít USB-C konektor, jak tomu ostatně už je dneska. Za pár let po eurounijní zvůli neštěkne pes. Zejména v případě, že se USB-C bude dále rozvíjet a nezastará. O což se stará standardizátor.
Mimochodem: je kec, že by zařízení s bezdrátovým dobíjením musely mít povinně USB-C konektor. Pokud zařízení je designováno bez konektoru, nic se nemění, žádné USB-C se přidávat nemusí.
Pokud chcete autora textu Patricka Zandla sledovat, můžete buď na jeho Facebooku nebo můžete odebírat jeho newsletter.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Radim Polášek
10.6.2022 11:07Standartizace nabíjecího konektoru a tím následně omezení množství nabíječek pak visí na dvou věcech.
Za prvé na kvalitě a výdrži vlastního konektoru. Aby se dosáhlo rychlonabíjení, tak musí konektorem procházet poměrně vysoké proudy. To klade na konektor velké nároky, aby se neohřál nebo dokonce nezačal hořet. Či v případě instalace nějakého ochranného čidla nároky na uživatele, protože opotřebením konektoru se potom z rychlého nabíjení díky tepelné ochraně konektoru stane postupně nabíjení pomalé. To nakonec způsobí, že místo více napáječek s různými konektory bude mít uživatel doma více napáječek se stejným konektorem, ale s různým technickým stavem toho konektoru. Navíc, pokud se výrobce bude snažit dosáhnout vysoké životnosti konektoru, stane se konektor velmi drahý a bude na něho třeba použít vzácné kovy, například zlacené kontakty. Současně je nebezpečí, když USB-C je univerzální konektor, že se drahé provedení konektoru náročné na vzácké kovy bude používat všude, i tam kde to vůbec není potřeba, třeba na běžné datové konektory USB v počítačích a ve šňůrách. Tím se zvýší nároky na nutné přírodní zdroje i prodraží elektronika.
Za druhé není možné hardwarově jednoduchou levnou nabíječkou nabíjet třeba malé mobily a digitály, kde je jako baterie jeden článek Li s napětím 3,2 voltů a na nabíjení je třeba napětí cca 4 - 5 voltů a třeba baterii notebooku, kde je 6 Li článků v řadě a tudíž napětí baterie k 19 voltům a nabíjecí napětí tak musí být tak k 25 voltům, při rychlém nabíjení snad ještě víc. Neboli nabíječky budou hardwarově a softwarove složité a tím drahé. Navíc jejich provoz bude dražší, protože v některých nabíjecích režimech budou mít nutně horší účinnost neboli vyšší ztráty. Pokud budou jednoduché a levné, tak stejně budou muset být na ten mobil a notebook dvě různé nabíječky, i když se stejným konektorem.
Za třetí taková nabíječka se neobejde bez softwaru. Už proto, aby bylo možné obsloužit rychlonabíjení, zajistit, aby pro určitou baterii ve spotřebiči rychlonabíjení probíhalo tak rychle, co baterie dovolí, ale současně ne tak rychle, aby to baterii ničilo. Jenže i když software standartizujete, nemůžete zakázat výrobcům dodávat do software nabíječk další a další funkce, které budou zvyšovat užitnou hodnotu nabíječek. Tím zase vytvoříte rozdíly mezi nabíječkami a důvod pro uživatele, proč mít doma na více spotřebičů více nabíječek.
Neboli jak jsem napsal už na začátku, moc velký význam ta standartizace mít nebude. Někteří lidi budou dále mít doma víc kusů nabíječek plus navíc vymizí levné, jednoduché a tím ekologické nabíječky stavěné přesně na míru určitému spotřebiči a baterii.
Pavel Šmíd
10.6.2022 18:34 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
12.6.2022 09:18 Reaguje naA mimochodem, pokud má být jedna nabíječka na mnoho zařízení, tak už z logických důvodů je potřeba většinu toho složitého hardwaru mít v nabíječce. A taky z rozměrových a tepelných, zdroj s takovým potřebným velkým rozsahem výstupního napětí a s implementovaným řízením výstupního proudu vyžaduje příslušně složitý měnič, jehož účinnost může v některých režimech klesnout až na 70 - 80 %. Ztrátový výkon takového nabíjení potom může být nižší desítky wattů, což vyžaduej dost velký objem zařízení, aby se přes kryt zařízení mohlo uchladit.
Zan K.
13.6.2022 11:49 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
14.6.2022 06:09 Reaguje na Zan K.A upravit napájení pro nabíjení z téměř každého zdroje uměli už před 100 lety.
Je to akorát otázka složitosti, velikosti, ceny a energetické účinnosti. Dneska dnešními součástkami to umíme jenom o dost energeticky účinněji, ale pořád s nezanedbatelnými ztrátami. Nebo s nezanedbatelnou cenou a nezanedbatelnými vynaloženými emisemi CO2 při výrobě.
Ale poněkud se divím, že tady diskutujete, ty argumenty, co tady píšu a co Vy se pokoušíte vyvracet, by dal dohromady na první dobrou i člověk s dost neúplným a slabým technickým či elektrotechnickým vzděláním. Které by ho ani neopravňovalo se prací na technických pozicích živit, protože by na to s takovým vzděláním asi nejspíš neměl.
Zan K.
13.6.2022 11:49 Reaguje na Radim Polášekvladimír šmídl
14.6.2022 01:25 Reaguje na Radim PolášekJedna česká firma vede v doprodeji za 99 korun nabíječku, kterí po připojení na 230V je schopna nabíjet Li 3,7 až 4,2V,dále 7,4 až 8,4V
dále 2xAA a nebo 2xAAA
Radim Polášek
14.6.2022 06:21 Reaguje na vladimír šmídlSice Brusel chce výrobcům předepisovat rozebíratelné chytré telefony, tam je ale otázka, o kolik budou takové telefony dražší a o kolik těžší a silnější.
Jan Suchý
10.6.2022 11:50Předchozí doporučení EU se týkalo jenom mobilů a evidentně komu to nevyhovovalo, ten to prostě neudělal. Bohužel nové zařízení se týká všech malých zařízení, handheldů a dokonce i notebooků. Takže když má člověk malé zařízení jako hodinky, či jiné stále se rozšiřující wearables, tak buď musí komunikovat a nabíjet bezdrátově, nebo musí mít obří usb-c. Tohle nařízení totálně zabíjí malou levnou nositelnou elektroniku (přiklad xiaomi band).
Dnešní verze nařízení je absolutně dostatečná, kdy nabíječka má USB-A a když mám nějakej malej tracker, blikátko, nebo cokoli, tak má adekvátní konektor (třeba dělanej pro odolnost ve slané vodě, což usb-c není)
To samé si senilové v europarlamentu nedovedou představit zařízení s vyšší spotřebou - takže povinnost zavedli i pro notebooky, kdy každej výkonnější notebook vyšší výkon než co je USB-C schopno nabídnout. Specifikace je 20V 5A, což je rovných 100W, existujou notebooky i s víc než 300W trafem, takže ani novej draft USB power delivery, kterej by umožňoval 48V - 240W (a o kterým jsem přesvědčenej, že není ve vlhku bezpečnej) není dostatečnej.
Samotnej USB standard má ve specifikaci napájení 5V 500mA...Zatímco notebooky kterým stačí USB-C používají power delivery, mobily mají značka od značky různé technologie zvyšování proudu a napětí, takže nabíječek jsme se nezbavili, jenom jsme si vytvořili možnost usmažit nekvalitní kabely mezi nabíječkou a zařízením.
Takže si to shrňme, malé a specifické zařízení kompletně zabijeme (například i ohebnou elektroniku, furt bude muset mít pevnej konektor), pro mobily budem stejně chtít nabíječku od stejné značky, protože jinak se bude nabíjet při dnešních kapacitách baterie 10 hodin. Totálně zabijeme všechny notebooky co mají aspoň trochu slušnej výkon (tzn pro všechny co ho potřebujou na víc než porno ve sněmovně). Nemluvím o tom, že notebook samozřejmě mobilovou nabíječku odmítne. Navrch usmažíme tuny nekvalitních kabelů protože všechno do všeho pasuje. To je ekologie.
Radim Polášek
12.6.2022 09:28 Reaguje na Jan SuchýSvatá Prostoto
10.6.2022 14:16Fakt jsme v EU takoví borci a ti ve zbytku světa blbci?
Spíš mám pocit, že těmi všemožnými regulacemi a nařízeními a předpisy z EU uděláme jakýsi spolek pošuků, který bude postupně zbytek světa zajímat méně a méně a na kterém bude stejně tak čím dál méně záležet.
Zan K.
13.6.2022 11:43 Reaguje naSvatá Prostoto
13.6.2022 12:28 Reaguje naAle možná jsem na dnešní dobu jen moc svobodomyslný:-))).
Svatá Prostoto
13.6.2022 15:23 Reaguje naJá vám samozřejmě rozumím a ty plusy chápu ... mě třeba vždy může trefit šlak když si ve Státech vždy musím přešaltovat hlavu na ty jejich ne-jednotky:-), o jejich 120V ani nemluvě ... ale furt mi to přijde jako menší zlo, než něco dávat befélem.
Svatá Prostoto
15.6.2022 14:32 Reaguje naTakže to zjevně jde i bez toho státního dirigismu.
A opět pro jistotu zopakuji, nejsem proti normám, standardům a podobně, naopak, ale jsem toho názoru, že pokud se někdo rozhodne vydat vlastní cestou, tak ať tak učiní. Buď se ukáže, je fakt geniální a to jeho řešení je lepší, nebo skončí jak Tleskač:-). Proč do všeho cpát to organizované násilí :-))).
Zan K.
21.6.2022 10:30 Reaguje naRadim Polášek
14.6.2022 06:16 Reaguje na Svatá ProstotoA změnit standart nadiktovaný Bruselem bude velmi obtížné a pomalé.
vladimír šmídl
14.6.2022 12:03 Reaguje na Svatá Prostotosignálu ve společných anténách doznaly jediné změny konektoru účastnické šňůry a přivedly tím nejednoho obyvatele paneláku k zoufalství.
Jirka Černý
10.6.2022 15:56Zan K.
11.6.2022 09:45 Reaguje na Jirka ČernýSvatá Prostoto
13.6.2022 12:28 Reaguje na Zan K.Jaroslav Pobeha
13.6.2022 15:38 Reaguje na Svatá ProstotoSkúste si spomenúť na začiatky TV, koľko rôznych definícií TV noriem vtedy bolo.
Rádiové vysielanie sa tiež muselo v minulosti štandardizovať.
Vždy v novom odvetví sa to opakuje znova. V tzv. inteligentnej domácnosti je dnes niekoľko protokotolov navzájom nekompatibilných a sú s tým problém, aby zariadenia spolupracovali.
nie je podstatné, či štandard určí štát alebo konzorcium firiem, dôležité je aby to bolo pre dobro zákazníka aj výrobcu.