Patrick Zandl: Standardizace konektoru USB-C pro nabíjení chytrých zařízení - fakta místo smyšlenek
10.6.2022
USB-C.
Málokdo si už pamatuje, že iniciátorem této změny byla Evropská unie, která začala v roce 2009 vyžadovat od výrobců přechod na USB kabely v nabíječkách, jejichž přirozeným zakončením bylo micro-USB namísto dosavadních kulatých a jiných proprietárních koncovek. Samozřejmě s výjimkou Apple, kterému micro-USB nevyhovovalo proto, že šlo nasadit jen jedním směrem a mělo nízké nabíjecí proudy. Tehdejší dohoda EU s průmyslem dosáhla dvou velmi důležitých věcí:
-
1. standardním nabíjecím konektorem se stalo micro-USB, přičemž standardizátor rychle doplnil podporu vyšších nabíjecích proudů, čili šlo uživit i žravější zařízení
-
2. nabíječka byla "povinna" obsahovat USB-A konektor, takže k různým nabíječkám stačil jen jiný kabel. To byla změna, kterou už si asi nepamatujete, ale dřív měly nabíječky kabel napevno přidělaný a když se změnila koncovka u zařízení, vyhodili jste nabíječku i s kabelem. Dneska stačí změnit kabel.
Není tedy pravda, že průmysl by se k něčemu dobral samoregulací. Změna přišla až s tlakem EU, přičemž tehdejším velkým výrobcům zejména mobilů roztříštěnost nabíjecích standardů vyhovovala, neboť generovala dodatečné zisky z prodeje a obměny příslušenství a servisu a navíc zvyšovala bariéru vstupu do odvětví. Ve skutečnosti sjednocení akcelerovalo výhody pro uživatele a zmenšilo elektronický odpad.
No a tak uplynulo dvanáct let, během nichž výrobci i EU věc průběžně konzultovali a společně konstatovali, že vše je OK a není třeba větších změn, jen někdy 2015 se ještě přidala akceptace USB-C.
Nově EU tlačí na to, aby se všichni výrobci sjednotili na standardu pro dobíjení a začali používat výhradně USB-C konektor pro velkou část spotřební elektroniky. Svou velkou logiku to má a je to jen update předchozího stavu (což jestřábové socmédií přehlížejí).
Předchozím krokem se odstranil kabelový zmatek, nutnost mít nejrůznější nabíječky, zvýšila se propojitelnost zařízení a pro uživatele to je vysloveně pozitivní. Kritici již tehdy varovali před tím, že to sníží inovativnost výrobců, jenže to se nepotvrdilo, protože nutnost mít na nabíječce standardní USB se neukázalo být problémem, ani omezením technického vývoje.
EU připomíná, že výrobci měli dostatek času přijít s nějakým návrhem a že standard USB-C plně vyhovuje jak potřebám přenosu energie, tak dat. Nyní budou mít výrobci přechodné dvouleté období, kdy výrobci budou mít čas se přizpůsobit.
Je to případ eurounijní zvůle? Má do něčeho takového EU vůbec zasahovat? Inu, to bude záležet na vašich politických preferencích. Libertariáni si zhnuseně odplivnou, ale pravda je, že oproti předchozímu zmatku více jak tří desítek nejrůznějších typů nabíječek, je stávající stav pro uživatele podstatné zlepšení. Takže z praktického pohledu to byl přínos. Jak kvůli elektroodpadu, tak pro menší výrobce elektroniky, kteří se mohou spolehnout na akceptovaný standard a vyřešenou základní věc, jíž je napájení zařízení. Velcí výrobci dříve dělali různé patenty chráněné dobíjecí konektory, které byly těžko a draho servisovatelné a nebylo snadné pro ně cokoliv dělat.
EU jde tentokrát ještě dále a chce výhledově zlikvidovat proprietární Apple konektor. Apple sám v některých iPadech ostatně USB-C používá. Méně zmiňovanou změnou je požadavek, aby výrobce nepřikládal k zařízením nabíječku, protože uživatelé jich mají dostatek a další nabíječky jen vytvářej odpad.
Co se tedy stane? Je pravděpodobné, že EU uspěje. Proti (dnes už velmi vágně) bude jen Apple, což je americká firma, ostatní využijí možnost odstranit nabíječky k přehodnocení nákladů. Stále se zvyšující ceny součástek v poslední době ohrožují koncové ceny, odebrat nabíječku umožní nechat opticky stejnou cenu. Pokud budeme mít štěstí. No a Apple? Ten pravděpodobně rozdělí svá zařízení na dva druhy. Z těch běžných odstraní veškeré konektory a ponechá jim jen bezdrátové dobíjení plus proprietární rádiové rozhraní. Nedávno se ukázalo, že nové Apple Watch vybavil technologií v pásmu 60 GHz, kterou používá pro servisní zásahy do hodinek, není přístupná uživatelům. No a profesionální řady budou mít USB-C konektor, jak tomu ostatně už je dneska. Za pár let po eurounijní zvůli neštěkne pes. Zejména v případě, že se USB-C bude dále rozvíjet a nezastará. O což se stará standardizátor.
Mimochodem: je kec, že by zařízení s bezdrátovým dobíjením musely mít povinně USB-C konektor. Pokud zařízení je designováno bez konektoru, nic se nemění, žádné USB-C se přidávat nemusí.
Pokud chcete autora textu Patricka Zandla sledovat, můžete buď na jeho Facebooku nebo můžete odebírat jeho newsletter.
reklama
Patrick Zandl
Autor je publicista a autor blogu www.marigold.cz, od roku 2022 je místostarostou v Brandýse nad Labem-Stará Boleslav.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Nařízení EU o odlesňování začne platit o rok později, shodli se vyjednavači
Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování
Europoslanci zrychleně projednají odklad nařízení o odlesňování
Další články autora |
Patrick Zandl: Konkrétní příklad, jak by se daly ušetřit miliardy korun za energie na pár kliknutí myší
Patrick Zandl: Co se stane, když místo starých aut stát podpoří elektrokola?
Patrick Zandl: Za tajemstvím jednoduchého zaplacení jaderné elektrárny jističemOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
RP
Radim Polášek
10.6.2022 11:07Já myslím, že ten význam standartizace EU bude malý. Už dříve bylo často možné vybrat dodávku mobilu nebo jiného zařízení s nabíječkou i bez nabíječky. A kdo se držel jedné značky, často mohl na nabíjení nového zařízení používat původní nabíječku. A pokud by byla poptávka, zajisté by vznikla i nabídka redukcí přizpůsobujících nabíječky s různým konektorem různým spotřebičům.
Standartizace nabíjecího konektoru a tím následně omezení množství nabíječek pak visí na dvou věcech.
Za prvé na kvalitě a výdrži vlastního konektoru. Aby se dosáhlo rychlonabíjení, tak musí konektorem procházet poměrně vysoké proudy. To klade na konektor velké nároky, aby se neohřál nebo dokonce nezačal hořet. Či v případě instalace nějakého ochranného čidla nároky na uživatele, protože opotřebením konektoru se potom z rychlého nabíjení díky tepelné ochraně konektoru stane postupně nabíjení pomalé. To nakonec způsobí, že místo více napáječek s různými konektory bude mít uživatel doma více napáječek se stejným konektorem, ale s různým technickým stavem toho konektoru. Navíc, pokud se výrobce bude snažit dosáhnout vysoké životnosti konektoru, stane se konektor velmi drahý a bude na něho třeba použít vzácné kovy, například zlacené kontakty. Současně je nebezpečí, když USB-C je univerzální konektor, že se drahé provedení konektoru náročné na vzácké kovy bude používat všude, i tam kde to vůbec není potřeba, třeba na běžné datové konektory USB v počítačích a ve šňůrách. Tím se zvýší nároky na nutné přírodní zdroje i prodraží elektronika.
Za druhé není možné hardwarově jednoduchou levnou nabíječkou nabíjet třeba malé mobily a digitály, kde je jako baterie jeden článek Li s napětím 3,2 voltů a na nabíjení je třeba napětí cca 4 - 5 voltů a třeba baterii notebooku, kde je 6 Li článků v řadě a tudíž napětí baterie k 19 voltům a nabíjecí napětí tak musí být tak k 25 voltům, při rychlém nabíjení snad ještě víc. Neboli nabíječky budou hardwarově a softwarove složité a tím drahé. Navíc jejich provoz bude dražší, protože v některých nabíjecích režimech budou mít nutně horší účinnost neboli vyšší ztráty. Pokud budou jednoduché a levné, tak stejně budou muset být na ten mobil a notebook dvě různé nabíječky, i když se stejným konektorem.
Za třetí taková nabíječka se neobejde bez softwaru. Už proto, aby bylo možné obsloužit rychlonabíjení, zajistit, aby pro určitou baterii ve spotřebiči rychlonabíjení probíhalo tak rychle, co baterie dovolí, ale současně ne tak rychle, aby to baterii ničilo. Jenže i když software standartizujete, nemůžete zakázat výrobcům dodávat do software nabíječk další a další funkce, které budou zvyšovat užitnou hodnotu nabíječek. Tím zase vytvoříte rozdíly mezi nabíječkami a důvod pro uživatele, proč mít doma na více spotřebičů více nabíječek.
Neboli jak jsem napsal už na začátku, moc velký význam ta standartizace mít nebude. Někteří lidi budou dále mít doma víc kusů nabíječek plus navíc vymizí levné, jednoduché a tím ekologické nabíječky stavěné přesně na míru určitému spotřebiči a baterii.
Odpovědět
Standartizace nabíjecího konektoru a tím následně omezení množství nabíječek pak visí na dvou věcech.
Za prvé na kvalitě a výdrži vlastního konektoru. Aby se dosáhlo rychlonabíjení, tak musí konektorem procházet poměrně vysoké proudy. To klade na konektor velké nároky, aby se neohřál nebo dokonce nezačal hořet. Či v případě instalace nějakého ochranného čidla nároky na uživatele, protože opotřebením konektoru se potom z rychlého nabíjení díky tepelné ochraně konektoru stane postupně nabíjení pomalé. To nakonec způsobí, že místo více napáječek s různými konektory bude mít uživatel doma více napáječek se stejným konektorem, ale s různým technickým stavem toho konektoru. Navíc, pokud se výrobce bude snažit dosáhnout vysoké životnosti konektoru, stane se konektor velmi drahý a bude na něho třeba použít vzácné kovy, například zlacené kontakty. Současně je nebezpečí, když USB-C je univerzální konektor, že se drahé provedení konektoru náročné na vzácké kovy bude používat všude, i tam kde to vůbec není potřeba, třeba na běžné datové konektory USB v počítačích a ve šňůrách. Tím se zvýší nároky na nutné přírodní zdroje i prodraží elektronika.
Za druhé není možné hardwarově jednoduchou levnou nabíječkou nabíjet třeba malé mobily a digitály, kde je jako baterie jeden článek Li s napětím 3,2 voltů a na nabíjení je třeba napětí cca 4 - 5 voltů a třeba baterii notebooku, kde je 6 Li článků v řadě a tudíž napětí baterie k 19 voltům a nabíjecí napětí tak musí být tak k 25 voltům, při rychlém nabíjení snad ještě víc. Neboli nabíječky budou hardwarově a softwarove složité a tím drahé. Navíc jejich provoz bude dražší, protože v některých nabíjecích režimech budou mít nutně horší účinnost neboli vyšší ztráty. Pokud budou jednoduché a levné, tak stejně budou muset být na ten mobil a notebook dvě různé nabíječky, i když se stejným konektorem.
Za třetí taková nabíječka se neobejde bez softwaru. Už proto, aby bylo možné obsloužit rychlonabíjení, zajistit, aby pro určitou baterii ve spotřebiči rychlonabíjení probíhalo tak rychle, co baterie dovolí, ale současně ne tak rychle, aby to baterii ničilo. Jenže i když software standartizujete, nemůžete zakázat výrobcům dodávat do software nabíječk další a další funkce, které budou zvyšovat užitnou hodnotu nabíječek. Tím zase vytvoříte rozdíly mezi nabíječkami a důvod pro uživatele, proč mít doma na více spotřebičů více nabíječek.
Neboli jak jsem napsal už na začátku, moc velký význam ta standartizace mít nebude. Někteří lidi budou dále mít doma víc kusů nabíječek plus navíc vymizí levné, jednoduché a tím ekologické nabíječky stavěné přesně na míru určitému spotřebiči a baterii.
PŠ
Pavel Šmíd
10.6.2022 18:34 Reaguje na Radim PolášekTak za prvé, nepíše se standartizace, ale standardizace. Za druhé je dnes většina nabíječek vybavena USB A konektorem, takže při poškození kabelu nebo USB-C není a nebude třeba vyměňovat nabíječku. Dále USB nabíječky nikdy nebudou přenášet jiné napětí, než 5Vdc, takže vašich 19-25V je nesmysl. Pak regulační obvody nabíjení jsou vždy součástí přístroje a nikoliv nabíječky. A tak bych mohl pokračovat. Možná, než se příště pustíte do tak dlouhého příspěvku, by bylo vhodné si alespoň ověřit základní fakta.
Odpovědět
ek
12.6.2022 07:04 Reaguje na Pavel Šmíd
Doporucuju precist USB PD, neni pravda to o tech 5v DC. Nabijecky jsou hw a sw relative slozite us ted prave kvuli potrebe hamndshakingu PD.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
12.6.2022 09:18 Reaguje naPřesně tak. 5 V ( a maximálně nějak půl ampéru až jeden ampér) platí pro specifikaci čistě konektoru USB. Ale specifikace těchto nabíječek umožňuje rychlonabíjení výkonem minimálně 60 wattů, co jsem viděl specifikaci nabíječek a možná i víc. 60 wattů při pěti voltech, to máte proud 12 ampér a 12 ampér přenášet takým malým konektorem a tenkým původně datovým kabelem je nesmysl. To prostě nejde a pokud by to šlo, půjde to jen do prvního minimálního opotřebení konektoru, to je tak 14 dní, měsíc. Navíc kvůli odporu kabelu a přechodovému odporu konektoru by se tam muselo dát až několikavoltové přepětí, aby se tolik ampér tím kabelem a konektorem protlačilo. Takže se v těchto napájecích kabelech musí jít na znatelně vyšší napětí než je 5 voltů a menší proudy, odhadem tak do 2 - 4 ampér, víc ne.
A mimochodem, pokud má být jedna nabíječka na mnoho zařízení, tak už z logických důvodů je potřeba většinu toho složitého hardwaru mít v nabíječce. A taky z rozměrových a tepelných, zdroj s takovým potřebným velkým rozsahem výstupního napětí a s implementovaným řízením výstupního proudu vyžaduje příslušně složitý měnič, jehož účinnost může v některých režimech klesnout až na 70 - 80 %. Ztrátový výkon takového nabíjení potom může být nižší desítky wattů, což vyžaduej dost velký objem zařízení, aby se přes kryt zařízení mohlo uchladit.
Odpovědět
A mimochodem, pokud má být jedna nabíječka na mnoho zařízení, tak už z logických důvodů je potřeba většinu toho složitého hardwaru mít v nabíječce. A taky z rozměrových a tepelných, zdroj s takovým potřebným velkým rozsahem výstupního napětí a s implementovaným řízením výstupního proudu vyžaduje příslušně složitý měnič, jehož účinnost může v některých režimech klesnout až na 70 - 80 %. Ztrátový výkon takového nabíjení potom může být nižší desítky wattů, což vyžaduej dost velký objem zařízení, aby se přes kryt zařízení mohlo uchladit.
ZK
Zan K.
13.6.2022 11:49 Reaguje na Radim PolášekOtázky konektorů se dají řešit výkonnostní řadou. A jinak dnes je elektronika na takové úrovni, že dokáže upravit napájení pro nabíjení téměř z každého zdroje. Vždy jde jen o to mít vůli či nevůli.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.6.2022 06:09 Reaguje na Zan K.Tak potom ale nebudete mít jednotnou nabíječku, ale pro více spotřebičů bude muset uživatel mít více nabíječek. A celý ten bruselský cirkus potom nebyl k ničemu, maximálně se dosáhlo toho, že se z jednoduchých hloupých, ale úsporných a ekologických nabíječek staly složité , drahé, chytré a poněkud méně ekologické nabíječky. Neboli zelení, zase jako vždycky, prosadili něco, co škodí ekologii i škodí lidem.
A upravit napájení pro nabíjení z téměř každého zdroje uměli už před 100 lety.
Je to akorát otázka složitosti, velikosti, ceny a energetické účinnosti. Dneska dnešními součástkami to umíme jenom o dost energeticky účinněji, ale pořád s nezanedbatelnými ztrátami. Nebo s nezanedbatelnou cenou a nezanedbatelnými vynaloženými emisemi CO2 při výrobě.
Ale poněkud se divím, že tady diskutujete, ty argumenty, co tady píšu a co Vy se pokoušíte vyvracet, by dal dohromady na první dobrou i člověk s dost neúplným a slabým technickým či elektrotechnickým vzděláním. Které by ho ani neopravňovalo se prací na technických pozicích živit, protože by na to s takovým vzděláním asi nejspíš neměl.
Odpovědět
A upravit napájení pro nabíjení z téměř každého zdroje uměli už před 100 lety.
Je to akorát otázka složitosti, velikosti, ceny a energetické účinnosti. Dneska dnešními součástkami to umíme jenom o dost energeticky účinněji, ale pořád s nezanedbatelnými ztrátami. Nebo s nezanedbatelnou cenou a nezanedbatelnými vynaloženými emisemi CO2 při výrobě.
Ale poněkud se divím, že tady diskutujete, ty argumenty, co tady píšu a co Vy se pokoušíte vyvracet, by dal dohromady na první dobrou i člověk s dost neúplným a slabým technickým či elektrotechnickým vzděláním. Které by ho ani neopravňovalo se prací na technických pozicích živit, protože by na to s takovým vzděláním asi nejspíš neměl.
ZK
Zan K.
13.6.2022 11:49 Reaguje na Radim PolášekOtázky konektorů se dají řešit výkonnostní řadou. A jinak dnes je elektronika na takové úrovni, že dokáže upravit napájení pro nabíjení téměř z každého zdroje. Vždy jde jen o to mít vůli či nevůli.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
14.6.2022 01:25 Reaguje na Radim PolášekLithiové baterie v telefonech měly schválně o milimetr odlišné rozměry či výstupky, aby nebyly zaměnitelné, ačkoliv elektricky byly pro napětí 3,7 až 4,2V. Podobně konektory. Střih:
Jedna česká firma vede v doprodeji za 99 korun nabíječku, kterí po připojení na 230V je schopna nabíjet Li 3,7 až 4,2V,dále 7,4 až 8,4V
dále 2xAA a nebo 2xAAA
Odpovědět
Jedna česká firma vede v doprodeji za 99 korun nabíječku, kterí po připojení na 230V je schopna nabíjet Li 3,7 až 4,2V,dále 7,4 až 8,4V
dále 2xAA a nebo 2xAAA
RP
Radim Polášek
14.6.2022 06:21 Reaguje na vladimír šmídlAno, to by bylo smysluplnější než standartizovat nabíječky. Za předpokladu, že baterie v telefonech jsou vyměnitelné. To platilo u tlačítkových telefonů, ale u chytrých telefonů ne, ty jsou dělány jako nerozebiratelné.
Sice Brusel chce výrobcům předepisovat rozebíratelné chytré telefony, tam je ale otázka, o kolik budou takové telefony dražší a o kolik těžší a silnější.
Odpovědět
Sice Brusel chce výrobcům předepisovat rozebíratelné chytré telefony, tam je ale otázka, o kolik budou takové telefony dražší a o kolik těžší a silnější.
JS
Jan Suchý
10.6.2022 11:50Autor článku je evidentně asitak stejnej odborník jako ti blbci co zákon schválili. Vidí stejnou díru a jásá.
Předchozí doporučení EU se týkalo jenom mobilů a evidentně komu to nevyhovovalo, ten to prostě neudělal. Bohužel nové zařízení se týká všech malých zařízení, handheldů a dokonce i notebooků. Takže když má člověk malé zařízení jako hodinky, či jiné stále se rozšiřující wearables, tak buď musí komunikovat a nabíjet bezdrátově, nebo musí mít obří usb-c. Tohle nařízení totálně zabíjí malou levnou nositelnou elektroniku (přiklad xiaomi band).
Dnešní verze nařízení je absolutně dostatečná, kdy nabíječka má USB-A a když mám nějakej malej tracker, blikátko, nebo cokoli, tak má adekvátní konektor (třeba dělanej pro odolnost ve slané vodě, což usb-c není)
To samé si senilové v europarlamentu nedovedou představit zařízení s vyšší spotřebou - takže povinnost zavedli i pro notebooky, kdy každej výkonnější notebook vyšší výkon než co je USB-C schopno nabídnout. Specifikace je 20V 5A, což je rovných 100W, existujou notebooky i s víc než 300W trafem, takže ani novej draft USB power delivery, kterej by umožňoval 48V - 240W (a o kterým jsem přesvědčenej, že není ve vlhku bezpečnej) není dostatečnej.
Samotnej USB standard má ve specifikaci napájení 5V 500mA...Zatímco notebooky kterým stačí USB-C používají power delivery, mobily mají značka od značky různé technologie zvyšování proudu a napětí, takže nabíječek jsme se nezbavili, jenom jsme si vytvořili možnost usmažit nekvalitní kabely mezi nabíječkou a zařízením.
Takže si to shrňme, malé a specifické zařízení kompletně zabijeme (například i ohebnou elektroniku, furt bude muset mít pevnej konektor), pro mobily budem stejně chtít nabíječku od stejné značky, protože jinak se bude nabíjet při dnešních kapacitách baterie 10 hodin. Totálně zabijeme všechny notebooky co mají aspoň trochu slušnej výkon (tzn pro všechny co ho potřebujou na víc než porno ve sněmovně). Nemluvím o tom, že notebook samozřejmě mobilovou nabíječku odmítne. Navrch usmažíme tuny nekvalitních kabelů protože všechno do všeho pasuje. To je ekologie.
Odpovědět
Předchozí doporučení EU se týkalo jenom mobilů a evidentně komu to nevyhovovalo, ten to prostě neudělal. Bohužel nové zařízení se týká všech malých zařízení, handheldů a dokonce i notebooků. Takže když má člověk malé zařízení jako hodinky, či jiné stále se rozšiřující wearables, tak buď musí komunikovat a nabíjet bezdrátově, nebo musí mít obří usb-c. Tohle nařízení totálně zabíjí malou levnou nositelnou elektroniku (přiklad xiaomi band).
Dnešní verze nařízení je absolutně dostatečná, kdy nabíječka má USB-A a když mám nějakej malej tracker, blikátko, nebo cokoli, tak má adekvátní konektor (třeba dělanej pro odolnost ve slané vodě, což usb-c není)
To samé si senilové v europarlamentu nedovedou představit zařízení s vyšší spotřebou - takže povinnost zavedli i pro notebooky, kdy každej výkonnější notebook vyšší výkon než co je USB-C schopno nabídnout. Specifikace je 20V 5A, což je rovných 100W, existujou notebooky i s víc než 300W trafem, takže ani novej draft USB power delivery, kterej by umožňoval 48V - 240W (a o kterým jsem přesvědčenej, že není ve vlhku bezpečnej) není dostatečnej.
Samotnej USB standard má ve specifikaci napájení 5V 500mA...Zatímco notebooky kterým stačí USB-C používají power delivery, mobily mají značka od značky různé technologie zvyšování proudu a napětí, takže nabíječek jsme se nezbavili, jenom jsme si vytvořili možnost usmažit nekvalitní kabely mezi nabíječkou a zařízením.
Takže si to shrňme, malé a specifické zařízení kompletně zabijeme (například i ohebnou elektroniku, furt bude muset mít pevnej konektor), pro mobily budem stejně chtít nabíječku od stejné značky, protože jinak se bude nabíjet při dnešních kapacitách baterie 10 hodin. Totálně zabijeme všechny notebooky co mají aspoň trochu slušnej výkon (tzn pro všechny co ho potřebujou na víc než porno ve sněmovně). Nemluvím o tom, že notebook samozřejmě mobilovou nabíječku odmítne. Navrch usmažíme tuny nekvalitních kabelů protože všechno do všeho pasuje. To je ekologie.
RP
Radim Polášek
12.6.2022 09:28 Reaguje na Jan SuchýProstě to směřuje k bezdrátovému nabíjení. To bude čistě softwarové, takže zařízení se jen položí na nějakou nabíjecí podložku. Žádné konektory, žádné kabely. Akorát softwary nabíječky a zaříení budou muset být kompatibilní. Potom vyskočí hláška něco jako tato: "Nabíjení bylo akceptováno, zvolte si rychlost nabíjení: do pěti minut, do půl hodiny, eko nabíjení do deseti hodin nebo nouzové do šestnácti hodin." Nebo vyskočí Nabíjení nebylo akceptováno, nainstalujte si nabíjecí ovladač nebo zaplaťte nabíjecí aplikaci nebo nabíjecí paušál výrobci nabíječky". A majitel zařízení se bude muset činit.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
10.6.2022 14:16Ne že bych byl nějaký IT znalec, ale jako laika mne tak nějak napadá, jak je možné, že tu nezbytnost tohle zavádět vidí jen jasnozřivá EU, zatímco zbytek světa, zejména pak Asie a hlavně S. Amerika, ne?
Fakt jsme v EU takoví borci a ti ve zbytku světa blbci?
Spíš mám pocit, že těmi všemožnými regulacemi a nařízeními a předpisy z EU uděláme jakýsi spolek pošuků, který bude postupně zbytek světa zajímat méně a méně a na kterém bude stejně tak čím dál méně záležet.
Odpovědět
Fakt jsme v EU takoví borci a ti ve zbytku světa blbci?
Spíš mám pocit, že těmi všemožnými regulacemi a nařízeními a předpisy z EU uděláme jakýsi spolek pošuků, který bude postupně zbytek světa zajímat méně a méně a na kterém bude stejně tak čím dál méně záležet.
ig
12.6.2022 15:31 Reaguje na Svatá Prostoto
Zrovna standardizace je imho jedna z věcí, kde je funkce státu přínosná. Samozřejmě, když se standardy připravují blbě (třeba se dovolí jednomu z výrobců aby se nanominoval do komise a pak překvapivě prosazuje své řešení), je to jen otravné, ale kdyby například "někdo" ze své autority zrušil jednu ze dvou téměř shodných řad závitů R a NTP (resp. jakýkoliv další ze stovek drobných problémů v technice), nikomu by to neublížilo a umožnilo by to vyrábět méně verzí produktů a reálně šetřit energii i žp (málo, ale přece). V podstatě zde nejde ani o donucování výrobců, jako spíš o organizační činnost bezplatně výrobcům poskytnutou.
Odpovědět
ZK
Zan K.
13.6.2022 11:43 Reaguje naSouhlas. Protvníci stadardiizace většinou jen hájí jen vlastní kapsu a své zisky a dělají vše proto, aby tržili jen oni. Podívejte se i jinde. Viz třeba boj onoho evropského SI a angloamerického palcování.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
13.6.2022 12:28 Reaguje naJá prostě jen nevím, zda dobrý/užitečný stav .. řekněme ... se neprosadí jako standard tak nějak sám od sebe, i bez toho státu, a současně pokusy různých průkopníků cest "Tudy ne!":-) ničemu neškodí, nikomu nevadí, není důvod je nějak zakazovat či omezovat a nechat je pokojně zdechnout na úbytě.
Ale možná jsem na dnešní dobu jen moc svobodomyslný:-))).
Odpovědět
Ale možná jsem na dnešní dobu jen moc svobodomyslný:-))).
ig
13.6.2022 15:16 Reaguje na Svatá Prostoto
Já jsem taky maximálně svobodymyslný, ale už jsem stačil zjistit, že některé věci se bez dobré organizace nikdy neprosadí. Viz můj příspěvek výše, každý ze systémů závitů (schválně jsem jako příklad zvolil čistě mechanický jednoduchý problém) R a NPT je dobrý, oba se vzájemně liší o desetiny milimetru a jejich rozměry vyjádřené v metrické i imperiální soustavě jsou neceločíselné, "ošklivé". Ani jedné straně (USA/zbytek světa) by v zásadě přechod na "cizí" systém nijak neublížil, ale prostě to nemá kdo udělat, takže se všechno už sto let vyrábí ve dvou provedeních, hydraulika, pneumatika, manometry, spotřební zboží...
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
13.6.2022 15:23 Reaguje naA ještě jsme neumřeli ... :-)
Já vám samozřejmě rozumím a ty plusy chápu ... mě třeba vždy může trefit šlak když si ve Státech vždy musím přešaltovat hlavu na ty jejich ne-jednotky:-), o jejich 120V ani nemluvě ... ale furt mi to přijde jako menší zlo, než něco dávat befélem.
Odpovědět
Já vám samozřejmě rozumím a ty plusy chápu ... mě třeba vždy může trefit šlak když si ve Státech vždy musím přešaltovat hlavu na ty jejich ne-jednotky:-), o jejich 120V ani nemluvě ... ale furt mi to přijde jako menší zlo, než něco dávat befélem.
ig
13.6.2022 16:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Ne befélem, ale například dohodou USA/EU, která přistoupí k jednomu ze standardů. Na druhou stranu, pro část lidí to vždycky bude befehl, protože třeba k smrti nenávidí DIN a vše německé vůbec (nebo považují Američany za satany, podle toho která norma by byla přijata), vyrábějí závitníky a najednou jim ubyde zákazníků, bojí se i vlastního stínu, natož jakékoliv změny, ...
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
15.6.2022 14:32 Reaguje naJá nejsem technik a podobně, ale když se podívám na nás, tak někdy od půlky devadesátek už ČSN nejsou závazné, byť se samozřejmě nadále používají ...
Takže to zjevně jde i bez toho státního dirigismu.
A opět pro jistotu zopakuji, nejsem proti normám, standardům a podobně, naopak, ale jsem toho názoru, že pokud se někdo rozhodne vydat vlastní cestou, tak ať tak učiní. Buď se ukáže, je fakt geniální a to jeho řešení je lepší, nebo skončí jak Tleskač:-). Proč do všeho cpát to organizované násilí :-))).
Odpovědět
Takže to zjevně jde i bez toho státního dirigismu.
A opět pro jistotu zopakuji, nejsem proti normám, standardům a podobně, naopak, ale jsem toho názoru, že pokud se někdo rozhodne vydat vlastní cestou, tak ať tak učiní. Buď se ukáže, je fakt geniální a to jeho řešení je lepší, nebo skončí jak Tleskač:-). Proč do všeho cpát to organizované násilí :-))).
ZK
Zan K.
21.6.2022 10:30 Reaguje naDohoda: U Anglosasů nikdy. U nich je to otázka moci a prestiže. Stejně jako to jejich království.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.6.2022 06:16 Reaguje na Svatá ProstotoAle dříve nebo později začne každý standart omezovat vývoj . A potom čím těžší bude ten standart změnit, tím více bude vývoj zaostalým standartem omezován a vícenáklady vynaložené výrobci na přizpůsobení k tomuto zastaralému standartu či přímo obcházení standartu budou vyšší.
A změnit standart nadiktovaný Bruselem bude velmi obtížné a pomalé.
Odpovědět
A změnit standart nadiktovaný Bruselem bude velmi obtížné a pomalé.
vš
vladimír šmídl
14.6.2022 12:03 Reaguje na Svatá ProstotoMírná opozice: železniční rozchod 1435 a 1520 mm Rusko, Ukrajina Pobaltí je problém sto let. Rozvody TV
signálu ve společných anténách doznaly jediné změny konektoru účastnické šňůry a přivedly tím nejednoho obyvatele paneláku k zoufalství.
Odpovědět
signálu ve společných anténách doznaly jediné změny konektoru účastnické šňůry a přivedly tím nejednoho obyvatele paneláku k zoufalství.
JČ
Jirka Černý
10.6.2022 15:56Nebudu zpochybňovat že první vlna standardizace byla prospěšná, to je víceméně nevyvratitelný fakt. Problém v další vlně by ale nastat mohl, je potřeba si přiznat že první vlna za svůj úspěch vděčí tomu že se povedlo trefit ve správnou dobu správnou věc a vše se tak njak vhodně sešlo, nakonec je spíš pravidlem že když z EU vzejde něco smysluplného je to souhra náhod. V elektronice jde vývoj dopředu tempem které ze žhavé novinky udělá do půl roku zastaralý klump a to co se zdá dnes jako revoluční řešení bude za rok obtěžující brzda vývoje. EU podle mně není schopna patřičně rychle reagovat na vývoj.
Odpovědět
ZK
Zan K.
11.6.2022 09:45 Reaguje na Jirka ČernýStandartizace byla kdysi u nás na úrovni. Kapitál a trh to změnily. Blbost čechů a hlavně čecháčků je nekonečná. A nejen v téhle věci...
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
13.6.2022 12:28 Reaguje na Zan K.Myslíte výnos panovníka z boží vůle, jo:-)?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
13.6.2022 15:38 Reaguje na Svatá ProstotoMyslí tým normy ČSN. A nielen u vás, všade vo svete sa v elektronike, audio, video technike, komunikačnej technike, silovej elektrotechnike, dosprave štandardizovalo vo veľkom. Keby nebola nejaká štandardizácia, tak si každý výrobca bude presadzovať svoju normu, druhý výrobca inú normu. Čo sa aj veľakrát stalo.
Skúste si spomenúť na začiatky TV, koľko rôznych definícií TV noriem vtedy bolo.
Rádiové vysielanie sa tiež muselo v minulosti štandardizovať.
Vždy v novom odvetví sa to opakuje znova. V tzv. inteligentnej domácnosti je dnes niekoľko protokotolov navzájom nekompatibilných a sú s tým problém, aby zariadenia spolupracovali.
nie je podstatné, či štandard určí štát alebo konzorcium firiem, dôležité je aby to bolo pre dobro zákazníka aj výrobcu.
Odpovědět
Skúste si spomenúť na začiatky TV, koľko rôznych definícií TV noriem vtedy bolo.
Rádiové vysielanie sa tiež muselo v minulosti štandardizovať.
Vždy v novom odvetví sa to opakuje znova. V tzv. inteligentnej domácnosti je dnes niekoľko protokotolov navzájom nekompatibilných a sú s tým problém, aby zariadenia spolupracovali.
nie je podstatné, či štandard určí štát alebo konzorcium firiem, dôležité je aby to bolo pre dobro zákazníka aj výrobcu.
SP
Svatá Prostoto
15.6.2022 14:26 Reaguje na Jaroslav PobehaČSN normy furt existují. Takže ... ?
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
14.6.2022 12:15 Reaguje na Zan K.Kdyby Japonsko 1945 kapitulovalo vůči SSSR, mohli jsme mít elektroniku metrickou. Ale prosadily se tam USA.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.6.2022 20:14když to zevšeobecním tak se vytváří ze společnosti rovnice " čím více chytřejší telefon, tím větší blbec" a přeberte si to jak chcete
Odpovědět
