https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-dornak-blahova-interpretace-duhy.metodiku-napriste-nechte-vysvetlit-ministerstvo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Dorňák: Bláhová interpretace Duhy. Metodiku napříště nechte vysvětlit ministerstvo

3.5.2019
Bláhová interpretace Duhy.
Bláhová interpretace Duhy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Autor článku „MŽP obětuje cenné lesy v chráněných oblastech těžařům“ pravděpodobně nepochopil metodické doporučení MŽP s názvem „Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a MZCHÚ“, proto informace v něm uvedené neodpovídají skutečnému obsahu metodického doporučení MŽP. Tím ovšem došlo k vyvozování nepravdivých závěrů a matení veřejnosti. V naší reakci proto uvádíme nepravdivá tvrzení Hnutí DUHA na pravou míru.
 

Ministerské doporučení definuje základní přístupy orgánů ochrany přírody tak, aby asanační práce probíhaly v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zároveň způsobem, aby nebyly ohroženy cíle ochrany a byly adekvátně zohledněny všechny zájmy ochrany přírody, a to samozřejmě včetně lokalit druhové ochrany a lokalit soustavy Natura 2000 apod. Materiál sjednocuje a koordinuje přístup orgánů ochrany přírody. Ovšem je nezbytné zdůraznit, že toto metodické doporučení nenahrazuje a ani nemůže nahrazovat správní úvahu, která přísluší v každém konkrétním případě příslušnému orgánu ochrany přírody a stejně tak dotčený materiál nestanovuje postupy, které jsou v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Hnutí DUHA: V I. a II. zónách CHKO však MŽP připouští zásahy proti kůrovci až v destruktivní míře.

MŽP: Přístup k asanaci je rozlišen dle několika kritérií, například dle skutečnosti, zda se jedná o základní/zvýšený či kalamitní stav kůrovce nebo zda se jedná o přirozené smrčiny, či kulturní druhotné smrčiny. Od těchto charakteristik se odvíjí i přístup k asanaci, kdy např. v kalamitním stavu u přirozených smrčin v I. a II. zónách CHKO doporučuje provádění asanace pouze aktivních kůrovcových stromů, přičemž sterilní pahýly, vývraty a souše se ponechávají bez asanace, a to i v případě, že vytváří souvislé plochy.

Na těchto plochách je umožněn i částečný odvoz dříví, avšak na asanované ploše zůstávají všechny skupiny i jedinci listnatých dřevin a navíc je stanoven minimální objem ponechávané dřevní hmoty do fyzického rozpadu, který je základem pro obnovu lesního porostu a napomáhá zachování biodiverzity v území. Hodnoty ponechaného dříví vychází z metodik zpracovaných pro MŽP externími vědeckými odborníky [1] a jeho ponechání v požadovaném množství je významným posunem z hlediska zájmů ochrany přírody při lesnickém hospodaření oproti stávající praxi. Výše popsaný postup asanace dříví je navíc možný pouze za předpokladu, že je v souladu s nároky a potřebami předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a případně dalších zvláště chráněných a z hlediska uplatnění podmínek obecné ochrany vzácných a ohrožených druhů.

Hnutí DUHA: Upozorňujeme na to, že metodika MŽP je velmi nedostatečná zejména pro ochranu I. a II. zón chráněných krajinných oblastí. Na celém území CHKO mohou úředníci dále vydávat výjimky k plošné těžbě smrků. Lesy s menší přírodní hodnotou, ovšem stále cenné, ve III. a IV. zóně, které zabírají většinu území našich CHKO, ponechává MŽP při napadení kůrovcem prakticky bez ochrany.

MŽP: Metodické doporučení nenabádá k udělování výjimek, jak tvrdí Hnutí DUHA, ale naopak, upozorňuje, že v případě, že by asanační práce vedly v I. a II. zóně CHKO k podstatné změně struktury a funkce ekosystému, jde o činnost zakázanou, případné uplatnění daného postupu podléhá tedy udělení výjimky ze základních ochranných podmínek CHKO uvedených v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Zároveň doporučení uvádí, že v případě kalamitního stavu je též nezbytné, aby orgány ochrany přírody vážily použití tohoto postupu s ohledem na stav a situaci lesních porostů mimo zvláště chráněné území, kdy v lesních většinou hospodářských porostech mimo ZCHÚ nedochází plošně k asanaci kůrovcového dříví. V neposledním případě v kalamitním stavu u přirozených smrčin v I. a II. zónách CHKO metodické doporučení umožňuje mimo jiné i neprovádět asanaci např. tam, kde se vyskytují ucelené porosty s rozrůzněnou strukturou vhodné k ponechání samovolnému vývoji.

Metodické doporučení nerozlišuje mezi intenzitou lesnických zásahů v I. a II. zóně CHKO, jelikož pro hospodaření v lesních ekosystémech platí ze základních ochranných podmínek CHKO uvedených v zákoně o ochraně přírody a krajiny stejné legislativní omezení pro obě tyto zóny (viz § 26 odst. 2 písm. c)) a proto by takové dělení nebylo ani účelné.

Návrhy pro regulaci asanačních opatření ve III. a IV. zónách CHKO tam, kde se zároveň nejedná o MZCHÚ, EVL, PO či lokality druhové ochrany a jde většinou o kulturní hospodářské lesní porosty, jsou omezeny možnými legislativními nástroji, které mají orgány ochrany přírody k dispozici pro jejich řešení.

Hnutí DUHA: Metodika dokonce nevylučuje zcela použití jedovaté chemie.

MŽP: Metodické doporučení konstatuje, že použití biocidů v lesních porostech s ohledem na jejich možné dopady je možné jen ve zcela výjimečných případech, resp. pouze v místech, kde předmětem ochrany nejsou stanoviště a biotopy ovlivněné vodou (např. blízkost vodních toků a ploch, mokřady, rašeliniště, prameniště), hmyz či na hmyz vázané druhy (např. hmyzožraví ptáci) apod., a to v případech odůvodněných potřebou zachovat dřevo v kůře (bez odvětvení a krácení), což je z hlediska ochrany přírody za určitých podmínek přínosnější než mechanická asanace loupáním apod.

Doporučení zároveň uvádí, že je nutné individuální posouzení a v případě rozhodnutí o použití biocidů pak stanovení podmínek minimální vzdálenosti od prameniště, vodoteče, termíny možné aplikace s ohledem na počasí apod. Využití chemického ošetření směřuje na skládky dříví primárně mimo území I. a II. zóny CHKO, MZCHÚ a jejich ochranná pásma, EVL, PO a lokality druhové ochrany.

Podtrhujeme zároveň, že použití biocidů je předmětem jednotlivých správních řízení, kdy příslušný orgán ochrany přírody v konkrétním případě posuzuje míru jednotlivých veřejných zájmů.

Ke článku zveřejněném na Ekolistu.cz „MŽP obětuje cenné lesy v chráněných oblastech těžařům“ dodáváme, že každý se může mýlit. Co je ale vážně nepochopitelné, proč se s domněnkami nad výkladem metodického doporučení neobrátí Hnutí Duha nejdříve přímo na MŽP jako na jeho tvůrce a namísto toho své scestné interpretace rovnou pouští do médií? Spekulovat nad tím však po vzoru Hnutí Duha nebudeme.


reklama

Pavel Dorňák
Autor je vedoucí oddělení chráněných krajinných oblastí na MŽP
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

15.5.2019 17:54
Je zajímavé, že žádný Duhový aktivista nereaguje. Děkuji autorovi za příspěvek.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist