https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-hulva-hlavnim-siritelem-africkeho-moru-prasat-je-clovek.pro-roli-vlka-v-prenosu-viru-neexistuje-zadny-dukaz
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Hulva: Hlavním šiřitelem afrického moru prasat je člověk. Pro roli vlka v přenosu viru neexistuje žádný důkaz

30.12.2019
Vlk v šíření prasečího moru prsty nemá. To člověk. Ilustrační snímek.
Vlk v šíření prasečího moru prsty nemá. To člověk. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
V některých sociálních skupinách se začínají šířit spekulace o tom, že vlk napomáhá šíření afrického moru prasat (AMP nebo ASF - african swine fever). Následující text si klade za cíl ukázat, že tyto úvahy nemají oporu v poznatcích přírodních věd. Virus AMP se přirozeně vyskytuje u afrických druhů prasat, kde jsou vektorem klíšťáci rodu Ornithodoros a infekce probíhá bez příznaků. U domácích i divokých prasat je onemocnění smrtelné. Jeho původcem je Asfivirus, tedy DNA virus, který se vyznačuje relativně dlouhou stabilitou v prostředí. Objevují se úvahy, zda k jeho šíření mohou v přírodě přispět i jiné organismy než prasata. Nejdříve je třeba uvést, že hlavním šiřitelem viru v antropocénu (tedy v období, kdy má lidská činnost podstatný globální ekosystém) je člověk. Způsobem šíření onemocnění je např. transfer infikovaných produktů z vepřového masa díky trhu (viz obr. 1, Khomenko et al. 2013).
 

Pro přenos viru jinými druhy obratlovců pak neexistují přesvědčivé empirické důkazy. Při teoretických odhadech by měly přijít v úvahu jako první mrchožrouti, kteří by mohli části mršiny jedince uhynulého na AMP přemístit. Empirické studie ukazují, že logicky se u mršin objevují jako první ve vegetačním období hmyz a z obratlovců po celý rok ptáci (díky větší pohyblivosti, lepšímu zraku, panoramatickému pohledu a rozvinutějšímu sociálnímu sdílení informací ve srovnání se savci), teprve potom mezopredátoři (např. psík mývalovitý, liška obecná aj.) (Probst et al. 2019). Možnost přenosu viru AMP hmyzem, např. mouchami byla experimentálně ověřena (Olesen et al. 2017; Mellor et al. 1987), virus byl ale v přirozených podmínkách zjištěn u hmyzu (mouchy a komáři) jen ve stopových množstvích (Herm et al. 2019). Krev sající hmyz je schopen přenášet tento virus pouze mechanicky, virus se v tělech hmyzu nereplikuje a jeho reálná role v přenosu AMP tak zřejmě nebude zásadní.

Způsoby přenosu afrického moru prasat (AMP) zahrnující cykly spojené s chovy prasete domácího s nízkým stupněm biologické bezpečnosti a cykly zahrnující prase divoké. Plné šipky naznačují hlavní způsoby přenosu viru odhalené v epidemiologických studiích, přerušované šipky teoreticky možné cesty přenosu. Převzato z Khomenko et al. (2013).

To, že se jako potenciální vektor AMP v některých zprávách uvádí vlk, u něhož empirická evidence chybí, a nikoli výše zmíněné druhy, svědčí o účelovosti těchto argumentů. Zde je ovšem nutné rovnou předem zdůraznit, že pozitivní role mrchožroutů při metabolizování viru (tedy odstranění mršiny) logicky převažuje nad teoretickou možností přenosu (Probst et al. 2019). Přenos viru během predace je rovněž spekulací bez empirické evidence. Pokud bychom odhadovali teoretické riziko, pak hlavním podezřelým by byl ze statistického hlediska jako zdaleka nejmasovější predátor divokých prasat Homo sapiens. Vlčí populace má v ČR desítky kusů (odhad 16 teritorií podle dat ze sezóny 17/18) s adekvátním počtem stržených kusů, lovecká komunita má v ČR ca 60 000 členů a roční vykázané odstřely prasete divokého činí v sezóně 17/18 okolo 230 000 kusů.

Přemnožené populace (jako je tomu v současnosti u nás v případě prasete divokého) bývají náchylné na epidemie patogenů. Přemnožení prasete je důsledkem procesu, který se označuje jako mesopredator release, na jehož počátku je vymizení velkých šelem včetně vlka (více např. v článku Hulva 2019). Vhodnou terapií i prevencí těchto kolapsů potravních sítí je regenerace společenstev predátorů a mrchožroutů. Bez existence přirozených zpětnovazebných regulací v ekologických sítích budou problémy typu přemnožení určitých druhů (to se netýká jen mezoherbivorů, ale např. i hlodavců) a následných epidemií v jejich populacích pokračovat. Z pohledu počátků podobných problémů by se daly zmínit i podmínky v chovech hospodářských zvířat, např. nevhodnost zkrmování živočišných produktů z infikovaných jedinců (které hrálo roli např. i u infekce BSE). Projekce viny u krizí zaviněných člověkem na vlka (a jiné druhy) je pak mnohem více psychologickým než biologickým nebo ekonomickým problémem (viz např. Hulva 2017).

Literatura:

Herm R, Tummeleht L, Jürison M, Vilem A, Viltrop A (2019) Trace amounts of African swine fever virus DNA detected in insects collected from an infected pig farm in Estonia. Veterinary Medicine and Science, in press.
Hulva P (2017) O vlkovi, postdivočině a evoluci. Vesmír, 96, 212–215.
Hulva P (2019) Molekulární ekologie vlka, rewilding a myslivost ve 21. století. Myslivost, 9, 20–27.
Khomenko S, Beltrán-Alcrudo D, Rozstalnyy A, Gogin A, Kolbasov D, Pinto J, Lubroth J, Martin V (2013) African Swine Fever in the Russian Federation: Risk Factors for Europe and Beyond. EMPRES Watch, 28, 1–14.
Olesen AS, Lohse L, Hansen MF, Boklund A, Halasa T, Belsham GJ, Rasmussen TB, Bøtner A, Bødker R (2018) Infection of pigs with African swine fever virus via ingestion of stable flies (Stomoxys calcitrans). Transboundary and Emerging Diseases, 65, 1152–1157.
Mellor PS, Kitching RP, Wilkinson PJ (1987) Mechanical transmission of capripox virus and African swine fever virus by Stomoxys calcitrans. Research in Veterinary Science, 43, 109–112.
Probst C, Gethmann J, Amler S, Globig A, Knoll B, Conraths FJ (2019) The potential role of scavengers in spreading African swine fever among wild boar. Scientific Reports, 9, 11450.

reklama

foto - Hulva Pavel
Pavel Hulva
Autor vystudoval molekulární biologii a zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na katedře zoologie PřF UK a katedře biologie a ekologie PřF Ostravské univerzity se zabývá zejména evoluční genetikou, biogeografií a ochranou savců.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

30.12.2019 10:31
Ono by to chtělo vědět, co se děje s tím virem v GIT vlka. Pokud projde aktivní až do trusu (což řada virů, netvrdím, že tento, zvládne), byl by vlk, vzhledem k daleko delším trasám po daleko větším území nebezpečnější než ostatní mrchožrouti, kteří mají území podstatně menší. Trus prasata běžně alespoň olížou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2020 11:12
Účelovost argumentů? Proč mluvíte pane Hulva o ČR , když u nás se AMP na jediné lokalitě výskytu zvládl? A nezvládli to vlci. Ono je vůbec zavádějící porovnávat počet ulovených divočáku myslivci (230 tis.) s predací vlky ( adekvátní počet) Co to proboha ten adekvátní počet je?
Píšete? „Přemnožení prasete je důsledkem procesu, který se označuje jako mesopredator release, na jehož počátku je vymizení velkých šelem včetně vlka“. V případě divokých prasat trval tedy ten proces přes dvě stě let? Myslím si,že příčiny přemnožení divokých prasat jsou dostatečně známy a nepřítomnost velkých šelem s tím má pramálo co společného. A problémy typu přemnožení určitých druhů ? Určitě myslíte nyní problematické hraboše. V případě hraboše je černá naopak jejich dost významným predátorem. Přenos mrchožrouty? Tak drobnější šelmy mají podstatně menší teritoria a tím i podstatně menší akční radius. Ptáci nepřenášejí ani vzteklinu. A vlk. Stačí porovnat mapu výskytu vlka a mapou oblastí postižených AMP. Dost se to překrývá. V Belgii se objevil vlk. Stejně tak se tam objevil i AMP a to stovky kilometrů od nejbližšího ohniska. .
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist