Pavla Říhová: Operace Lovec – malý pohled do zákulisí
Tyhle věci dopředu nikdo neví, je to vždycky velká neznámá, ale také nervy, adrenalin a na samotné akci i zima, únava a dlouhé hodiny čekání a poté ještě delší hodiny samotné práce.
Biologové, kteří pomáhají při vyšetřování případů tzv. wildlife crime, mají obvykle roli odborných konzultantů. Naším hlavním úkolem na místě je určit druhy zvířat, ať už jsou živá či mrtvá, nebo jsou to jen jejich zbytky. Dále potom stanovit, zda jde o chráněné druhy a jestli dokumenty, které k nim jsou předloženy, stačí k prokázání legálního původu. Pokud orgány činné v trestním řízení nějaká zvířata zajišťují jako důkazy, pak se řeší i jejich odvoz a umístění, což zvláště u živých zvířat nebývá úplně hračka. Po samotné akci potom obvykle zpracováváme odborné vyjádření.
Tady v Krušných horách je dům preparátora a také pytláka. Jsme tu dvě a zatím v autě diskutujeme, co vevnitř v tom tmavém tichém domě asi bude a píšeme si s kolegy přes Whatsapp, jak to vypadá u nich. Za dvě hodiny přichází vedoucí realizace a zve nás dovnitř. Už jsme jako inspektorky zažily hodně, ale tohle místo je rozhodně výživné. Dům má dvě patra a půdu a prakticky všude jsou zbytky zvířat.
Kromě několika obytných místností je v domě špína a dost smrad. V chodbách leží na zemi vrstvy plesnivých kůží, v místnostech hromady paroží, kostí a všeho možného. Porůznu kýble s divnými tekutinami a polorozmáčeným „cosi“ uvnitř. Na zdech visí na drátě lebky se zaschlým masem. Také je tu 13 pultových mrazáků… Kruci, takže tohle nebude rychlé a bude to určitě dřina.
Celník chce vědět, co tu je za chráněné druhy zvířat. Jdeme nejdřív na půdu, je celá zaplněná horami paroží, převážně jelením, ale také losím, mufloním, srnčím… Postupně procházíme ty hromady, musí tady být stovky zvířat. „Na tohle musí mít papíry,“ ukazujeme na pět losích paroží se zbytky lebek. Zbytek chráněný není, jde se dál.
V obytném patře jsou stěny plné parůžků a loveckých trofejí, ale až na pár vycpanin tetřívků to také celkem jde. Teprve v přízemí začíná ta pravá chuťovka. Jdeme místnost po místnosti, celníci pečlivě prochází všechny prostory. Otvírají každou skříňku, prohlíží každý kýbl, nahlíží do každého koutu. Navlékáme si s kolegyní rukavice a jdeme se hrabat v mršinách.
Něco je na určení jednoduché – sedící nedokončená vycpanina medvěda, spousta vycpaných tetřevů, tetřívků, sovy, draví ptáci. Kůže naházené na zemi jsou horší, dost z nich je zapařených a zplesnivělých. Vtírá se myšlenka k čemu tedy ta zvířata zabíjeli, když je pak ani nezpracují? Válí se tu i kůže medvědí a rysí...
V zadní místnosti jsou krvavé stažené hlavy velkých kopytníků, vedle nich leží motorová pila. “Masakr s motorovou pilou, znáš ten film?“ ptám se kolegyně. Je potřeba i trocha černého humoru, jinak by na člověka na takových místech opravdu padla depka. Prohlížíme hlavy, hlavně rohy - kráva to není, jde o bizona nebo zubra. Ani jedno není chráněné, takže z pohledu ochrany ohrožených druhů OK. Jde se dál.
V další místnosti je kýbl a z něho trčí jakési pazoury bez kůže a drápů. Na první pohled připomínají opičí pracky, ale stavba kostí je při bližším zkoumání jiná... ale co by tu dělala opice? Nevíme, co to je, takže zajistit a bude třeba provést podrobnější expertízu (později se ukáže, že jde o vlčí tlapy).
Na zdi visí na drátě navlečených šest lebek se zaschlým masem. Zkoumáme jim zuby, jsou to menší šelmy, ale druh tady na místě neurčíme, takže také zajistit. Každou zajišťovanou věc technik pečlivě fotí i s číslem stopy – na místě, kde byla nalezena, a potom i podrobněji venku. Na zahradě je zřízeno dokumentační místo. Stop a práce stále přibývá…
Pak začíná jít do tuhého. Otevíráme mrazáky. Jsou narvané k prasknutí. Všude jsou kadávery zvířat, něco jsou nechráněné druhy - celý zastřelený mýval, lišky, bažanti, divoká prasata, srnci. Ale jsou tu i káňata, jestřábi, tetřevi, tetřívci… Chráněné druhy, které se zabíjet nesmí. K ničemu nejsou doklady, pán nemá prostě nic. Nacházíme prvního rysa, druhého rysa, vlka, dalšího vlka, losí nohy, medvědí maso s nápisem brum brum, vydru, bobry, další vydru, znovu tetřevy, tetřívky, výra… Jdeme mrazák po mrazáku a stále to nekončí.
Dva pultové mrazáky stojí dokonce na sobě, takže musíme vykydat ten horní, abychom se dostali do toho spodního. Jsme unavení, je nám zima, protože v domě se netopí. Od zmražených kusů kadáverů mrznou prsty, až jsou skoro necitlivé. Taháme těžké zmrzlé hroudy masa, záda bolí. Už jste někdy zkoušeli vyrvat půlku zmrzlé losí kůže z mrazáku? Tetřívek označený tetřívek na náhradní díly, vlk na náhradní díly, zabité veverky, ledňáčci, orel mořský, dokonce bílý čáp. Člověku se nechce věřit - fakt pozabíjí na co přijdou?
„V tomhle mrazáku nic není, tady mám jídlo pro děti,“ říká pánova manželka. Hm, díváme se na sebe s celníkem a mrazák otvíráme. Na vrchu skutečně leží mražený hrášek a mrkev. Odhrnu rukou v rukavici pytlíky se zeleninou, pod nimi je balík s nápisem Lynx… Zvedám balíček se zabitým rysem a paní klopí oči.
Přes Whatsapp píší kolegové z dalších domovních prohlídek – jejich prohlídky jsou trochu jiné než tento dům hrůzy. Procházejí plné sklady loveckých trofejí a vycpanin ve velké preparátorské firmě, jiní jsou v domech lovců, kde trofeje visí na zdi či jsou vycpaná zvířata rádoby dekorativně vystavena. Rysi, vlci, draví ptáci, ale i lvi, pumy, tygři, gepard či sněžný levhart. Člověk tuhle zálibu opravdu moc nechápe. „Pán mi tvrdí, že sbírá kočkovité šelmy,“ volá mi kolegyně z místnosti, kde podél zdí stojí desítky vycpaných kočkovitých šelem. Nad každou visí fotka dotyčného lovce se zbraní nad zastřeleným zvířetem…
Akce končí až nad ránem dalšího dne. Všichni jsou po mnoha hodinách práce naprosto vyšťavení. Celníci zajistili 246 exemplářů chráněných druhů, částečně šlo o zmražená těla, jejich části, maso či drápy; něco bylo už zpracované ve formě dermoplastických preparátů, vyčiněných kůží či vybělených lebek. Na odvoz zajištěných stop bylo potřeba použít náklaďák. Část exemplářů se posléze po ověření vracela, takže finální počet zajištěných se nakonec ustálil na 204 exemplářích.
Střih. O rok dříve…
Porada vyšetřovacího týmu, diskutujeme pokrok ve vyšetřování kauzy Lovec. Vyšetřovatel seznamuje tým s novinkami a probíráme, co dál. Postupně je rozkrývána činnost skupiny, která zahrnuje celý řetěz pytláků, překupníků, preparátorů i finálních bohatých lovců. Mají to opravdu pěkně zorganizováno, žádní ojedinělí pytláčci. Loví u nás, na Slovensku, jinde v Evropě i v exotických zemích. Někdy legálně, jindy ne.Pytlačí naše chráněná zvířata, hlavně jim jde o trofeje šelem, ale loví i jiné druhy. Dováží exotické trofeje - levharty, lvy, slony, žirafy a další. Část dovozů je legální s patřičnými povoleními, jiné trofeje pašují. Ze spisu vyplývá, jak a kam je při dovozu schovávají, jak fixlují s papíry, mají to docela zmáklé.
Ale to pořád ještě není všechno, největší pecka teprve přijde. „Chtějí u nás lovit tygry. Ne v kleci, plánují je pustit ven. To území není ani oplocené, je to veřejně přístupný les. Jde o autentický zážitek z lovu,“ říká kolega celník. To je nějaký vtip, ne? Koukáme na sebe a je ticho. Co je to za magory?
Bohužel to vtip není. Jeden z nich už dovezl tři živé tygry ze západní Evropy, starší zvířata z cirkusu, která rádoby zachránil (aspoň tak to bohulibě prezentoval veřejnosti i úřadům). Ve skutečnosti už ale mají zájemce - několik bohatých slovenských lovců, kteří si chtějí střelit velkou kočku. Pro některé lovce znamená ulovení velké kočkovité šelmy významný zážitek, za který jsou ochotní zaplatit hodně peněz. Vzácné druhy jsou pro tyto lidi extra výzvou a čím více peněz mají, tím častěji si myslí, že pro ně zákony neplatí.
Dovezení tygři byli zavřeni do maringotky v chovatelském zařízení pána, který vystupuje jako milovník zvířat a lidé k němu chodí zvířata obdivovat (svého času dotyčný vlastnil i licenci zoologické zahrady). V domluveném termínu mají být tygři tajně vypuštěni do pronajaté honitby. Asi není třeba zdůrazňovat, že tygři jsou vysoce nebezpečná zvířata a jejich vypuštění do neoploceného a nezabezpečeného lesa znamená extrémní riziko.
Z informací vyplývá, že kočky nejspíš nebudou nijak přispané medikamenty, aby to neovlivnilo dobrý lovecký zážitek klientů. Organizátor celé akce za bezproblémový průběh lovu inkasoval od Slováků zálohu 30 000 eur (skoro 800 tisíc Kč), majitel tygrů dostal zálohu 100 000 Kč za dodání zvířat. Podle všeho se nejedná o první kšeft tohoto typu a už to párkrát zrealizovali. Lov exotických zvířat vypuštěných na volno do českého lesa je asi fakt trhák. Vyšetřovací tým dlouze diskutuje, co s tím. Není moc jasné, co s touto informací máme dělat.
Naštěstí se situace posléze vyřešila sama a k plánovanému lovu tygrů nakonec nedošlo. Dodavatel zvířat od obchodu na poslední chvíli cuknul kvůli lepší nabídce. Na tygry si vyřídil CITES povolení a vyvezl je do Turecka, kde jsou nyní v jakémsi zařízení na střeše obchodního domu v Istanbulu. Pro zvířata asi žádná velká sláva, ale pořád lepší než maringotka zakrytá vlnitým plechem a potom kulka od slovenského lovce.
Proč ledňáček?
Provedením domovních prohlídek případ Lovec rozhodně nekončí, spousta další práce teprve nastává pro nás jako odborníky i pro samotné vyšetřovatele. Co se týče odborných důkazů, je potřeba provést detailní prohlídku zajištěných exemplářů, udělat fotodokumentaci, zpřesnit determinaci na místě neurčených druhů, zjistit, jak byla zvířata zabita, odebrat vzorky atd. Na pitevně Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně v Ústavu patologické morfologie a parazitologie tak trávíme dva dny spolu s veterinární patoložkou a několika veterinárními anatomy. Postupně rozmrazujeme všechny kadávery, prohlížíme je a fotíme. Pracuje nás tu osm biologů u dvou velkých pitevních stolů, patoložka přebíhá od jednoho k druhému, upřesňuje a radí. Přítomni jsou i celní vyšetřovatelé, kteří vše dokumentují.Každá manipulace se zajištěnou stopou musí být nezpochybnitelně zaznamenána, aby obhájci nemohli tvrdit, že exempláře byly třeba vyměněny. Takže popadnout zapečetěný pytel, šup s ním na stůl, vyfotit pytel, vyfotit neporušenou plombu, přestřihnout plombu, vyfotit, vysypat mrtvé zvíře na pitevní stůl, vyfotit, roztáhnout tělo, vyfotit, změřit, vyfotit…
Něco jde rychle, u jiných zvířat strávíme dlouhé desítky minut. Hledáme otvory po střelách, poškozené tkáně, prohlížíme zbytky těla i lupou. Zaznamenáváme sebemenší detail, píšeme záznamy, měříme. Pak znovu zapečetit, umýt stůl, vyměnit rukavice a jde se na další pytel.
Někdy se člověk neubrání vzteku, hlavně když vidí, že některá zvířata mají neporušené tělo, ale prostřelené či ustřelené nohy. Jaké utrpení to muselo být, protože dotyčný „lovec“ se prostě neuměl ani pořádně strefit? Jiná zvířata jsou zase děravá jak řešeto či rozstřílená na hadry, tetřívek na náhradní díly, vlk na náhradní díly… Nechápeme ani desítky zastřelených veverek nebo zabité ledňáčky. Jaká trofej je veverka? A proč ledňáček?
Video: Celní správa.
Michelle
Další dva dny trávíme podobnou prohlídkou suchých hotových exemplářů. Klíčová je vycpanina rysa ostrovida zajištěná na domovní prohlídce u lovce, co „sbírá velké kočky“. Z operativy vyplývá, že tento rys byl nelegálně zastřelený v listopadu 2018 na Šumavě. Vyšetřovatelé mají zadokumentovanou činnost po jeho zastřelení, převoz mrtvého těla k preparátorovi, zpracování na vycpaninu i vyzvednutí hotového exponátu lovcem.
Pán ovšem tvrdí, že tohoto rysa koupil v zahraničí už jako mrtvého od jiného lovce. Samozřejmě to mělo být v zemi, kde je lov rysa legální. Nejdřív to byla Litva, pak si vzpomněl, že to vlastně bylo Chorvatsko.
Proč má nad vycpaninou ve sbírce svou fotku „úspěšného lovu“ vysvětlil tím, že nechtěl před manželkou vypadat hloupě, proto mrtvého rysa rozmrazil, vyfénoval a odvezl na Šumavu, kde se s ním vyfotil…
Tomuto rysovi věnujeme obzvláštní pozornost, pečlivě ho fotíme a odebíráme genetické vzorky. S důkazy může pomoci věda i práce ochranářů v terénu. V České republice totiž probíhá dlouholetý monitoring rysů pomocí fotopastí a provádí se i sběr genetických vzorků divoké populace. Vědci tak dokážou zjistit, jestli konkrétní rys pochází od nás, nebo je z jiné populace. Celníci proto vzorky posílají na Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR, který je analyzuje. Jejich zjištění potvrzuje, že rys pocházel ze šumavské populace. Takže houby Chorvatsko.
Spolupráce s Národním parkem Šumava a neziskovou organizací ALKA Wildlife také přináší výsledky. Pomocí záznamů z fotopastí je upytlačený rys na základě kresby na srsti přesně identifikován včetně pohlaví, jména, evidenčního čísla i oblasti výskytu. Je to samice Michelle, která žila v oblasti Prachatic a v listopadu 2018 vodila šestiměsíční mládě. V inkriminovanou dobu ze záznamů fotopastí zmizela. Lovec zabil matku a mládě nemělo po její smrti žádnou šanci přežít. Zemřelo hlady, což trvalo nejspíše několik dalších dnů, možná i týdnů.
Další měsíce trávíme nad psaním odborných vyjádření a ověřováním předložených dokumentů. Výjimky dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny nemá z podezřelých prakticky nikdo. Část z nich předkládá různé papíry, že jde o zvířata ulovená v cizině. U nás jsou sice tyto druhy chráněné, ale jinde se lovit mohou. Trvá měsíce, než se nám podaří ověřit tyto dokumenty na různých státních institucích v cizích zemích. Píšeme do Litvy, Lotyšska, Chorvatska, Ruska, Dánska, ale i do Argentiny, Kanady, JAR, Namibie atd. Výsledek je poměrně tristní – spousta těch předkládaných dokumentů je falešných. Práce na případu se táhne, je to neuvěřitelně rozsáhlá kauza a ověřování nebere konce.
Změna legislativy obratem - ale k horšímu
Mezitím ovšem pachatelé nelení a aktivují své příznivce. Většina z nich jsou myslivci, takže v myslivecké komunitě kauza, byť nezveřejněná, působí malý poprask. Když přišli k nim, můžou přece i k nám! Informace se lavinovitě šíří. Na krajské úřady začínají chodit myslivci a žádají o výjimky pro své lovecké trofeje. Někteří k nim ale nemají žádné doklady a nejsou schopní prokázat, kde trofej chráněného zvířete vzali.
Výjimku tedy nedostanou. Volají různí výše postavení pánové a snaží se intervenovat. Začíná diskuze nad nebohými chudáčky, kteří kvůli hloupé legislativě a aktivistickým úřadům trpí. A to zvedá další vlnu nevole mezi myslivci: „Vidíte? Oni se snažili a úředník jim tu výjimku nedal!“ Jak jim vysvětlit, že výjimka je od slova výjimečný, že na ní není žádný právní nárok, zvláště když lovec nemůže prokázat, že zvíře ulovil legálně? A jak vysvětlit, že lov zvířat opravdu není veřejný zájem, který by převažoval nad zájmem ochrany přírody (což je formulace podmínky ze zákona).
Bohužel co se týče myslivosti, je u nás stále hodně silný lobbing, a tak byla v letošním roce v tichosti pomocí poslanecké iniciativy (Balaštíková a Kott, oba za ANO) vpašována do tzv. invazní novely i změna zákona o ochraně přírody krajiny. Změna spočívá ve „vyloučení zákazů držení a dopravy dle § 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. ve vztahu k mrtvým jedincům chráněných živočichů získaných legálně ze zahraničí a jedinců získaných před rokem 2004, kdy se zákazy na mrtvé jedince nevztahovaly“. V překladu do lidského jazyka řečeno – na naše chráněné druhy zvířat ulovené v cizině se nebude vztahovat zákaz držení a povinnost mít vydanou výjimku.
Změna prošla všemi čteními v Parlamentu i v Senátu a nikdo se nad ní nepozastavil, nikomu nepřišla problematická. Asi proto, že ve chvíli projednávání se o Operaci Lovec ještě veřejně nic nevědělo. Jak se ovšem pozná, že zvíře bylo uloveno například ve Švédsku a ne v Beskydech, toť otázka. Ministerstvo životního prostředí se k návrhu této změny postavilo neutrálně s tím, že naroste role kontrolních orgánů a prokazování skutečného původu trofejí bude samozřejmě odborně náročné a bude potřeba používat i moderní metody jako jsou analýzy DNA.
Když si vzpomenu, jaké úsilí a kolik měsíců práce nás stálo ověřit dokumenty v Lovci, tak si myslím, že se na takové kontroly kontrolní orgány spíš vykašlou. Už vidím inspektory ČIŽP (bohužel jich na oblast wildlife už na ČIŽP moc nezbývá), jak se hrnou na kontroly loveckých trofejí, když budou vědět, že někteří lovci výjimku mít musí (ti, co lovili v ČR) a někteří ne (ti, co lovili v cizině). Budou odebírat vzorky na analýzy DNA a pak zjistí, že populační genetické studie nejsou u mnoha druhů provedené a tedy není podle čeho určit, z jaké populace zvíře pochází. A až kontrolním orgánům naplno dojde, kolik analýzy DNA či radiouhlíkové analýzy stáří stojí a že máme v republice tisíce lovců s trofejemi, jistě budou celé žhavé do placení těchto analýz. Dříve bylo na lovci, aby v rámci řízení o udělení výjimky prokázal, že má trofej legálně. Nyní to bude stát, kdo bude za státní peníze ověřovat, jestli je to v pořádku či ne. Vskutku roztomilé, jak nám pachatelé dokážou ovlivnit legislativu ve svůj prospěch...
Amnestie
Ale myslivcům ani tohle nestačilo. Konec léta 2021 a předseda Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Jiří Janota aktivně oslovuje různá ministerstva včetně MŽP, poslance, univerzity a nevládní organizace a požaduje generální zpětný pardon na lovecké trofeje v České republice. 17. září byl na Ekolistu zveřejněn článek: Jiří Janota: Myslivci odsuzují nelegální lov a vyzývají k amnestii na trofeje. Českomoravská myslivecká jednota se v článku distancuje od nelegálního lovu a ke zveřejněným případům Lovec a Kameňák (případ z Klatovska, kdy byl upytlačený rys nalezený v mrazáku u šéfa místních myslivců) uvádí, že šlo pouze o tragické selhání jednotlivce. Exces, o kterém věří, že se nebude opakovat. O těch jednotlivcích dost pochybuji (v kauze Lovec šlo o propracovanou činnost organizované skupiny) a rozhodně nevěřím ani tomu, že se to nebude opakovat. Jak potvrzují informace z monitoringu rysů v terénu i informace z anonymních průzkumů mezi samotnými myslivci – rysi mizí ze svých areálů stále a není to z přirozených příčin.
Důvodem je pytlačení. Není to selhání jednotlivců. Je to dlouhodobý problém spočívající v nerespektování zákona u celé velké skupiny lidí, problém vyhrocených názorů na ochranu přírody a v neposlední řadě i laxní přístup myslivecké komunity k prohřeškům mnoha svých členů (ať mi nikdo netvrdí, že myslivci o sobě navzájem neví, kdo z nich chráněné druhy střílí).
Ing. Janota argumentuje sbírkami a tvrdí, že trofeje jsou často desítky či stovky let staré. Problém držení nepovolených trofejí je dle jeho názoru hlubšího rázu a stát by měl přijít se systémovým řešením. Myslivci proto navrhují trofejní amnestii, podobně jako se to dělá u zbraní.
Že by se problém měl řešit, na tom se určitě shodneme. Ale ne generálním pardonem bez jakýchkoli podmínek. Staré historické sbírky by se tím sice vyřešily, ale hlavně by se přikryly recentní upytlačené trofeje a o to možná jde.
Paralela s amnestií na zbraně ale vůbec není špatná, naopak si myslím, že je to skvělý nápad. Jen je třeba se blíže podívat na podmínky takových amnestií. V lednu 2021 vyhlásilo Ministerstvo vnitra půlroční amnestii na nelegálně držené zbraně. Držitelé, kteří vlastnili nelegální zbraň, měli možnost ji beztrestně odevzdat nebo její držení zlegalizovat. Pro legalizaci stačilo, aby si udělali zbrojní průkaz a expertíza prokázala, že zbraň není kradená ani s ní nebyl spáchán trestný čin. Ostatní zbraně propadly státu (většinou bývají zničeny).
Souhlasím a plně podporuji trofejní amnestii za podobných podmínek. Ať držitelé trofejí odevzdají své nelegálně držené trofeje beztrestně státu. Ty, u kterých bude ověřeno, že nepochází z pytlačení či jsou staré, se zlegalizují a držitel si je může ponechat (doporučovala bych, aby radiouhlíkové ověření stáří zaplatil vlastník trofeje, který k ní nemá doklady, pokud o ni tedy stojí). Zbylé trofeje propadnou státu a budou zničeny. Kdo nic neodevzdá, už dál nemůže žehrat na to, že neměl možnost situaci vyřešit.
předchozí 
reklama
Dále čtěte |
Thajští celníci našli v zavazadlech pandu červenou, hady i varany
Pytláci v Jihoafrické republice zabili za loňský rok skoro 500 nosorožců
Pes celníků na letišti v Bostonu vyčenichal v kufru mumifikované opice
Další články autora |
Co nás o environmentální kriminalitě může naučit Sherlock Holmes? Online diskuse
Všechny komentáře (86)
Joska Malý
12.10.2021 17:45Její nedávný odchod z funkce se nyní dostává do nových souvislostí.
Nejsem cimprlich, zvíře bych kvůli obživě života zbavit dokázal, i jsem to v životě několikrát udělal(naprosto legálně), ale radost jsem z toho neměl. Chápu, že může být zábava střílet ze zbraně na terč, či hrát akční hry. Ale trofejní lov, obzvláště vzácných zvířat, vskutku nechápu. Chápu, že má někdo doma vycpaninu po dědovi, že si někdo uloví divočáka, užije si lov, maso zpracuje pro sebe, či pro jiné, udělají se zvěřinové hody atp., případně si vystaví kožku, ale vraždit něco, jen abych to měl do sbírky jak vodník dušičku... Nechutné...
Příběh pana taxidermisty je vskutku hororově zvrácený. Představa, že někdo žije mezi hromadou zvířecích ostatků v různých stádiích rozkladu a zpracování, má mezitím uložené jídlo, přitom se jedná o divokou zvěř, která může být plná parazitů a nemocí... Fuj...
Pokud je tento případ podobně zástupný jako jiné profitabilní nelegální činnosti (drogy, obchod s lidmy) děsí mě, kolik se toho děje neodhaleno.
Pamatuji si před lety publikovaný průzkum prováděný na studentech ČZU týkající se myslivosti, většina znala někoho, nebo slyšela o někom, kdo zastřelil rysa, či by ho odstřelil jako "škodnou". Ještě pochopím, že má někdo nevraživost k vlkům - hosp. zvířata, děti, ale rys?
Děsivé je, že vyjímku prolobovali členové Anofertu. A děsivé je, že se ukazuje, co velká část lidí tušila, že myslivci jsou trochu stát ve státě a jedou si tu svou "etiku a etiketu" devatenáctého století stále dál, lžou a navzájem se podporují.
Kdysi jsem slyšel o diverzní skupině přírodovědců, kteří kácely posedy s argumentem, že myslivci jsou, řeknu to slušně, velmi často špatní lidé, kteří často dělají špatné a nelegální věci, říkal jsem si, že je to extérmní, ale zpětně to chápu.
Takže se dozvídáme, že současná myslivost je postavena na dvou pilířích - umyslném udrožování nadměrného stavu zveře, která páchá škody v lesích a na polích (kupříkladu v Brdech se na naučných cedulích píše, že kvůli zvěři, tam listnáče spont. nezmlazují) a druhá je nelegální trofejní lov chráněných druhů zvířat.
Pevně doufám, že bude celá kauza hojně medializována a nová garnitura si pod vlivem veřejného mínění na myslivce došlápne, řečeno slovy garnitury minulé, pořádně je zaklekne, aby plnili svou obecně prospěšnou funkci, nikoliv naopak.
A autorce přeji, pokud se podaří vymést Anofertí chlév, aby se vrátila/či dostala nové do funkce, kdy bude moci vykonávat svou profesi co nejlépe a nejefektivněji.
DAG
12.10.2021 18:48 Reaguje na Joska MalýBuďte rád za stredoevropskou formu myslivosti, která jde právě proti principu toho co je v článku.
Ten Váš výzkum, že nekdo zná nekoho, který slyšel o nekom, že viděl někoho, se už dvacet let traduje a pořád se v hlavách ekospolků drží, jak lejno podrážky.
Všiml jste si, že se v článku nevyskytuje ani jednou slovo myslivec? Víte, že největší myslivecká organizace Cmmj tento případ okamžitě odsoudila? Navíc se jedná o nelegální aktivity z několika zemi.
Ja slJá jsem taky volil změnu a pevně doufám, že nová garnitura nepodlehne ekoteroristum, které vy chápete a fandite jim a konečně se dočkáme změny zákona, kdy myslivci nebudou mít konečně svázané ruce nesmyslnym planovaním.
DAG
12.10.2021 18:55 Reaguje na DAGJarek Schindler
12.10.2021 22:56 Reaguje na DAGMě celkem zaujal ten požadavek na radiouhlíkové ověření stáří které má zaplatit majitel, vlastník trofeje. U nás již nefunguje presumpce neviny? To vypadá jako by byl vlastník povinen platit si "očištění".
Jinak je to celkem dávno co mě podobné věci zajímaly ale pořád si pamatuji, že ta radiouhlíková metoda má nějaké datové mantinely a pro trochu přesné určení stáří musí být vzorek stár minimálně sto let. Nevím jak někdo chce odlišovat vzorky staré 25 let od vzorku starého 30 let, který by na rozdíl od toho prvního měl být v mnoha případech již v pořádku. No třeba se mýlím a jde to.
Jen mi ještě nedá nezmínit se o asi chorobné touze paní Říhové něco ničit, pálit. V historii máme několik takových palíčů. Třeba bratr Koniáš a jezuité. No a najdou se i novodobější paliči v barvě hnědé. Že by to byla odpovídající společnost pro dnešní zelené paliče?
DAG
13.10.2021 08:02 Reaguje na Jarek SchindlerSamozřejmě ta první část článku je zajímavá a velikost rozsahu ohromující, ale druhá část článku s dehonestací myslivosti je pomalu na žalobu.
Nařknutí 80 tis lidí opravdu vypovídá o malinké labilitě pisatelky. Nemyslím to zle. Rozčiluje se pro dobrou věc, ale takto ničeho nedosáhne. Pokud tedy není cíl jen očernit myslivce.
Dle mého napadnout skupinu českých myslivců, na základě této kauzy, která je přeshraniční a drtivá většina upytlačené zvěře může(ale nemusí) být ze zahraničí.
Já říkám pořád, zajistěme vhodné životní prostředí všem druhům od ledňáčka po jelena a nebudeme muset chránit žádná zvířata.
Svatá Prostoto
13.10.2021 11:44 Reaguje na DAGDAG
13.10.2021 12:05 Reaguje na Svatá ProstotoNavíc nesmí mít doma ani to zvíře vycpané a ani staré. Entomologové by mohli vyprávět.
Svatá Prostoto
13.10.2021 12:36 Reaguje na DAGJá reagoval na toto ... "Pokud člověk najde mrtvé zvíře a věřte mi milí ekoochránci i zvířata umírají z jiných příčin než upytlačení, tak co může být lepšího než ho vypreparovat." ... protože jsem právě toho názoru, že to de iure není až tak jednoduché. U chráněných živočichů je to nelegální vždy, u ostatních nevím ... ale fakt si nejsem jist, že když někde najdu pošlou srnku, že si ji mohu odtáhnout dom a tam si s ní hrát.
DAG
13.10.2021 12:50 Reaguje na Svatá ProstotoU chráněných živočichů, kteří jsou zvěř, tak myslivecký hospodář zavolá policii a myslím, že ČIŽP. Po provedení analýzy předají trofej zpět mysliveckému sdružení.
U chráněných živočichů co není zvěř, viz. ten ledňáček, to netuším.
Svatá Prostoto
13.10.2021 13:53 Reaguje na DAGPokud jej nicméně nemá, tak smolík a nemůže se pak divit a lkát, že to bude přinejmenším drahé.
Svatá Prostoto
13.10.2021 12:02 Reaguje na Jarek SchindlerNicméně co se toho pálení týče, tak pokud budeme vycházet z faktu, že ty trofeje byly získány v rozporu se zákonem, tak je to zcela ok. Pokud někdo vystřihne barák na černo, měl by jít bez milosti dolů (u nás utopie a podle toho to taky vypadá). Pokud PČR/celní správa zabaví padělané značkové zboží ... a nebo něco ještě fajnovějšího:-) ... skončí to taky v peci.
Co taky s tím jiného.
DAG
13.10.2021 12:11 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
13.10.2021 12:33 Reaguje na DAGA proč plýtvání? Já si myslím, že výhřevnost těch trofejí by nebyla tak marná a v zásadě se jedná o spalování biomasy, takže pohoda jazz:-).
Uznávám, že to dokazování není v některých případech sranda. A možná bych byl i pro ten velkorysejší přístup, tedy té jednorázové amnestie. S tím ale, že kdo se na to vybodne, tak se pak bude kua divit ... a že samozřejmě veškeré nové trofeje musí být z pohledu práva jak lilie, jina skončí opět v té peci a bude to ale kua drahé (a ideálně i dlouhé, tomu hovadu v článku by pětka natvrdo vyloženě slušela).
DAG
13.10.2021 13:01 Reaguje na Svatá ProstotoTak jasně. Čistý stůl a od teď vše čisté. I když u zbraní to tak není, ale to je daleko nebezpečnější záležitost.
Víte ať je to trofej nebo maso. To zvíře bilo zabito( byl vzat život tvorovi) a dle mého by nic nemělo umírat jen tak aby shnilo nebo mělo být spáleno. Je to pro mě spíše otázka etiky. Samozřejmě mezi to počítám i zkrácení utrpení.
Svatá Prostoto
13.10.2021 13:59 Reaguje na DAGAle co s tímhle? Jako že by se to rozdávalo někam na ozdobu nebo do škol??? Já nevím, leda i s fotografií předchozího "majitele", rozsudkem a patřičným výkladem o protiprávnosti takového jednání:-)
DAG
13.10.2021 14:09 Reaguje na Svatá ProstotoTa fotka by bylo poděkování sponzorovi nebo výchovná stránka věci :)))
Jednou jsem byl v Holandsku v hotelu udělaném z bývalého vězení. V každém pokoji/cele byla velká fotka trestance, který tam seděl.
Ale na to jak je Nizozemí pokrokové, tak to nebylo příliš vyvážené. Byl to samý černoch :)))
Svatá Prostoto
13.10.2021 16:47 Reaguje na DAGJarek Schindler
13.10.2021 15:54 Reaguje na Svatá Prostotob. budu se modlit aby ho rychle našla kočka
c. vezmu ho na lopatu a hodím do popelnice.( samozřejmě mě nesmí nikdo vidět protože jsou týpci co by mě ihned obvinili , že jsem toho ptáčka sám tou lopatou ubil.
Jak to uděláte? Je tu taky možnost, že zavoláte na Odbor ŽP KÚ a budete se snažit nález legalizovat. Jak dlouho se asi načekáte a dočkáte se vůbec?
Jinak já jsem proti plýtvání čímkoliv. Pálení navíc zase zbytečně uvolńuje již jednou uložený uhlík. Takoví ekologové a když se jim to hodí tak jim zbytečné znečišťování životního prostředí absolutně nevadí. Jo pálit.......to je věda.
Svatá Prostoto
13.10.2021 16:45 Reaguje na Jarek SchindlerEhm ... ale no tak, případů, kdy náletem na okno spáchá chráněný pipík sebevraždu zase tak moc nebude:-).
A když tedy už. Pokud ji jej dám vycpat, tak asi už s vědomím o jaký druh se jedná a zda je či není chráněný. Takže vím. Stejně tak předpokládám, že když se někdo tím vycpáváním:-) živí, tak ví jaká jsou pravidla a pokud jsem já trubka a nevím, tak on ano a upozorní mne.
Takže ano ... budu se snažit nález legalizovat. Je to jediná akceptovatelná možnost. Když chci sundat na zahradě větší strop, taky žádám a čekám, když chci stavět, taky žádám nebo ohlašuji a čekám.
Někdy je to oser, ale tak to prostě je. A jistě, mohu na to hodit bobek a nečekat a konat ... ale pak se nesmím divit.
Jarek Schindler
13.10.2021 22:28 Reaguje na Svatá ProstotoJinak já volím tu sousedovic kočku. Alespoň ten chráněný živočich nepříjde úplně nazmar a poslouží ječtě v potravním řetězci.
Tak spalování odpadu je zcela OK?????? Trochu zvláštní. Ono vlastně záleží na tom kdo ten odpad spaluje, že. "Odpad" pálený ekotrotlem je OK. "Odpad" pálený stařenkou je na pokutu.
Svatá Prostoto
15.10.2021 11:59 Reaguje na Jarek SchindlerMožná se zapaří, možná se znehodnotí, ale to je už prostě život. Vy, když budte mít domluvené řemeslníky, tak taky nemůžete v tu chvíli začít stavět, protože se úřad prostě fláká.
Pokud pipíka, živého či tuhého, sežere kočka, tak je vše v cajku, bo ta se protiprávního jednání dopustit nemůže:-))).
Jarek Schindler
15.10.2021 18:32 Reaguje na Svatá ProstotoPříměr s řemeslníky je na nic. Na to, že něco náhodou najdete a najdete to včas se nemůžete dopředu připravit.
Joska Malý
13.10.2021 00:11 Reaguje na DAGpřiznávám, spletl jsem si procenta, 37% myslivců vědělo, 10% myslivců provedlo, ale 80% rysů zemřelo rukou pytláka. Množina pytlák a myslivec se nám tu jaksi překrývá.
10% myslivců, kteří se přiznali ke střelbě na rysa a 37% kteří to věděli, ale nikoho podle všeho policii nenahlásili, nám dává rozpyl, kdy 27-47% myslivců buď samo provádí nebo toleruje pytlačení přísně chráněného živočicha, takže v nejhorším případě se politováníhodné selhání jedince týká každého druhého myslivce. A to se počítají jen ti, co se anonymně přiznali. Samozřejmě jenom na Šumavě, ve zbytku republiky jsou myslivci naprosto jiní.
DAG
13.10.2021 07:44 Reaguje na Joska MalýDíváte se na to zvenčí a přijímáte informace selektivně.
Jenom tedy pár poznámek.
Vojenské lesy mají lov ve vlastní režii, takže pokud mají mnoho zvěře, tak je to jejich chyba.
Vnazení je běžný způsob lovu divočáků naprosto legální. Navíc v době zrání obilovin dokážeme tímto způsobem udržet část divočáků mimo pole, aby nedělali škody.
Článku časopisu Vesmír vůbec nevěřím. Autor je zjevně zaujatý proti myslivcům. Takže jeho šetření není věrohodné. A popravdě ničím podložené. Děkuji za odkaz. Konečně jsem se o tom proslulém výzkumu dozvěděl víc. Pokud se tři řádky v článku dá považovat za něco víc.
Jinak, aby jsme si rozuměli. Já pytláctví odsuzuji, ale systémem, který je v ČR zaveden, že kdo chce pytlačit, tak v podstatě musí být myslivec.
Je to daň, i když pro myslivce velká, za velice propracovaný a kvalitní systém mysliveckého vzdělávání.
Proto je celkem jednoduché myslivce napadat za selhání jednotlivců.
Jarek Schindler
13.10.2021 15:05 Reaguje na DAGK té anketě pánů "vědců" (Č+K ) snad jen tolik, že jejich anonymní anketu musí brát normální člověk s velkou rezervou. Šlo o anonymní anketu a vyjadřoval se kdo šel zrovna kolem. No pro stihomamem postižené jedince je to již x let zásadní ochranářský materiál . Že to byli právě tito páni vědci co na Šumavě
odchytávali rysy (samozřejmě pro výzkumné účely) do u nás snad dávno zakázaných pastí a jeden rys jim při tom na následky zranění z toho "oka" nakonec zdechl, je asi také zbytečné připomínat. Proč pan Malý nepoukáže také na nezákonný ilegální pokus o vypouštění krotkých rysů. Asi by utrpělě ekodušička.
Jinak nesouhlasím pane Dag. Majitel loveckého lístku a zbrojního průkazu nemusí být myslivec. Tedy hlavně nemusí být vůbec členem Čmmj. Ale máte pravdu. Zajímá to někoho?
Majka Kletečková
14.10.2021 17:57 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
15.10.2021 02:39 Reaguje na Majka KletečkováNe, všichni myslivci u nás opravdu nemusí být členy Čmmj. Na druhou stranu člověk co nevykonává myslivost v honitbě a pod pojem myslivost řadím všechny aktivity spojené s tou honitbou, a pouze loví, je potom spíš lovcem. Je to stejné jako v ,moha zemích kde neznají pojem honitba a jde tam jenom o samotný lov. Tam je to potom lovec.
DAG
15.10.2021 08:27 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
15.10.2021 18:38 Reaguje na DAGDAG
16.10.2021 17:50 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
17.10.2021 06:27 Reaguje na DAGJoska Malý
13.10.2021 15:08 Reaguje na DAGDAG
13.10.2021 15:20 Reaguje na Joska MalýVnadění je věc úplně jiná a využívá se k lovu divočáků.
Co by měli myslivci z toho se v nějaké pochybné anketě k něčemu přiznávat ;)
Vidím, že jste zatvrzelý a nemá cenu Vás o něčem přesvědčovat.
Hunter
15.10.2021 09:51 Reaguje na Joska MalýPetr Pekařík
15.10.2021 16:17 Reaguje na HunterHunter
15.10.2021 16:48 Reaguje na Petr PekaříkSlovan
12.10.2021 21:20 Reaguje na DAG"Mezitím ovšem pachatelé nelení a aktivují své příznivce. Většina z nich jsou myslivci" - co k tomu prostě dodat... fakt to není smutné?
Jiří Janota
12.10.2021 21:50 Reaguje na SlovanSvatá Prostoto
13.10.2021 12:08 Reaguje na Jiří JanotaA odsouzení je jedna věc, a je fajn, ale druhá je snaha o nějaký proaktivní přístup v této oblasti a ideálně spolupráce s orgány ochrany přírody, a to včetně prezentace této. Myslím, že by vám to v očích laické veřejnosti pomohlo, byť třeba by ne úplně všichni vaši členové z toho byli happy.
Ale čistě názor v diskuzi, nechci vám radit, na to nemám právo.
Slovan
13.10.2021 13:52 Reaguje na Jiří JanotaDAG
12.10.2021 22:12 Reaguje na SlovanTakže z cca. 80 tis. myslivců se dostane do kontaktu s těmito šelmami cca. 1000-2000-3000 myslivců?
Já v životě viděl velkou šelmu jen v zoo a se mnou dalších skoro 80 tis. myslivců.
Podsouvaná představa, že velké procento myslivců jsou pytlaci je kolorit eko organizací, kterým myslivci vadí, protože jsou jejich konkurenti v přírodním prostřední.
Aktivace kolegů myslivců? A co mocné a bohatě sponzorované české eko organizace lobující za svoji vlastní zájmy. Ty podle Vás neexistují?
Slovan
13.10.2021 14:03 Reaguje na DAGArgument typu: “ale vy zase mlátíte černochy” neberu. Je to jen odvrácení od tématu. Jste myslivec a nepytlačíte. Já tleskám a považuji Vás za pravého myslivce. Čím víc Vás bude, tím lépe. Ale sorry... nevěřím, že mezi myslivci je minimum pytláků. Bohužel.
DAG
13.10.2021 15:28 Reaguje na SlovanVíte národní park si spravuje lov sám. Osobně si nedokážu představit vzít pušku a jít někam číhat na rysa na Šumavu, kde bych ho asi ulovil na Kvildě nebo Modravě. Lov nefunguje tak, že vystoupíte z auta a rys Vám přijde před hlaveň.
Samozřejmě, že pytláci musí být myslivci, protože to v ČR ani jinak nejde, ale to prostě u chráněných druhů musí být jednotky z 80 tis. lidí.
Svatá Prostoto
13.10.2021 16:37 Reaguje na DAGNo, otázkou je, co byla příčina a co následek. Ono se přeci jen nezřídka při těch honech fakt chlastalo ... přesněji řečeno někteří chlastali ... a bylo z toho samozřejmě i pár průserů. Tak se to medializovalo, začalo víc kontrolovat a situace se (snad) zlepšila.
Fakt to nebylo tak, že všichni byli čistí jak slovo boží a byly ošklivě osočováni a kontroly byly zcela bezdůvodné a ničemu nepomohly, bo vše bylo úplně skvělé.
Souhlas ale s tím, že pokud jde chráněné druhy a zejména o pytláctví na území NP, tak to budou jednotlivci a pravděpodobně relativně místní. Což ale s ohledem na počty jedinců u těch chráněných druhů je víc než dost.
Svatá Prostoto
13.10.2021 16:38 Reaguje na Svatá ProstotoMajka Kletečková
14.10.2021 18:59 Reaguje na DAGDAG
14.10.2021 22:42 Reaguje na Majka KletečkováJarka O.
12.10.2021 19:35Jiří Janota
12.10.2021 21:15Slovan
12.10.2021 21:23 Reaguje na Jiří JanotaJiří Janota
12.10.2021 21:34 Reaguje na SlovanSvatá Prostoto
13.10.2021 12:12 Reaguje na Jiří JanotaNěkde by to mohlo být složitější, ale v drtivé většině případů bych v tom opravdu zase takový problém neviděl.
Petr Pekařík
15.10.2021 16:24 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
18.10.2021 11:19 Reaguje na Petr PekaříkKdyž budu x let chodit do hospy U rysa, kterj tam bude vycpanej někde u výčepu, tak spolu s ostatními štamgasty nebudeme mít problém dosvědčit, že tam ta mršina pelichá už od prvního naražení sudu, že:-).
Jak píšu, mohou být výjimky, ale obecně bych to jako jooo problém neviděl.
Jarka O.
13.10.2021 17:07 Reaguje na Jiří JanotaJirka Černý
13.10.2021 20:39 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
14.10.2021 11:03 Reaguje na Jirka ČernýJinak ano, zákazy, nařízení, příkazy, zákony, bumážky na všechno...kdyby aspoň byrokracii dala pravicová vláda do cajku, myslíte, že je to zajímá? Asi máte šikovnou manželku, když máte s dětmi čas na tolik hobby :-) Němci mají značku Märklin, je dost drahá, tchán taky něco takového sbíral. Jestli máte vláčky Märklin, tak to je dobrá investice.
Jirka Černý
14.10.2021 17:25 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
14.10.2021 17:40 Reaguje na Jirka ČernýRadim Polášek
15.10.2021 08:55 Reaguje na Jirka ČernýA kdoví jak to bude za nějakou dobu u modelů autíčeknebo u autoservisů. Jestli se vývoj v našem veřejném prostoru tady u nás v Evropě bude dál ubírat stejným směrem, jak to nejnovější vývoj naznačuje, brzo mohou podobní fanatičtí aktivisté jako je autorka tohoto článku, hlavně jeho druhé poloviny, podobnými lobbystickými články dehonestovávat třeba to sbírání autíček nebo opravování a udržování automobilů se spalovacími motory.
Petr Pekařík
15.10.2021 16:26 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
15.10.2021 08:48 Reaguje na Jarka O.Slovan
12.10.2021 21:26Svatá Prostoto
13.10.2021 12:13 Reaguje na SlovanSlovan
13.10.2021 13:41 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
13.10.2021 14:02 Reaguje na SlovanAle možná jsem na to slovo exemplární prostě jen přecitlivělý.
Jarek Schindler
13.10.2021 15:29 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
13.10.2021 16:31 Reaguje na Jarek SchindlerAle prostě trestní řízení má svá jasná pravidla a exemplární příklad se jim jaksi vymyká. Což neznamená, že přes všechny pojistky se občas "nezadaří". Ale mezi mizerným rozsudkem a exemplárním příkladem je furt docela rozdíl.
Jarek Schindler
15.10.2021 02:50 Reaguje na Svatá ProstotoJarka O.
15.10.2021 08:39 Reaguje na Jarek SchindlerPetr Pekařík
15.10.2021 16:28 Reaguje na Jarek SchindlerMajka Kletečková
12.10.2021 22:18Zajímá mne, co to je za lidi - ti lovci, co zabíjí pro potěšení a trofeje. U nás chráněné a vzácné rysy, losy, tetřevy, tetřívky, ledňáčky ... Jejich příznivci se rekrutují podle článku z řad myslivců. Ti pytlačící lovci nejsou myslivci?
Možná se v rámci tohoto případu podaří odhalit, co se stalo s některými rysy na Šumavě, kteří náhle beze stop zmizeli.
DAG
13.10.2021 06:32 Reaguje na Majka KletečkováPetr Pekařík
15.10.2021 16:30 Reaguje na DAGSvatá Prostoto
13.10.2021 12:17 Reaguje na Majka KletečkováPokud bych použil DAGovu analogii, blb, co vás naboří, taky nemusí mít papíry. Na těch se nejezdí.
radim buffalo tobias
13.10.2021 06:19Vít Pátek
13.10.2021 08:00Paušalizací, hluboce urážející desítky tisíc myslivců, kteří naprosto samozřejmě dodržují zákon, který jim nejen zapovídá lovit chráněné živočichy, ale u těch lovných navíc vymezuje dobu i způsoby lovu, kteří chráněnou "trofejovou zvěř" nemají ani možnost uvidět a kteří dobrovolně a zadarmo pracují nejen ve Vašem, ale i ve svém zájmu na ochraně přírody, tomuto zájmu ani trochu nepomůžete.
Rád bych věřil, že i v tomto případě jde o výjimku z pravidla, ale ve veřejném prostoru se nějak příliš často setkávám nejen s ochranářskými aktivisty, ale i s biology, kteří dávají najevo svoji výlučnost ve vztahu k ochraně přírody. A ve vztahu k velkým skupinám druhých používají vyjádření, hraničící s paragrafy 355, 356 Trestního zákoníku.
To je úplně špatně. Všichni, kdo mají na ochraně přírody zájem, by se k sobě měli chovat slušně a SPOLUPRACOVAT. Už proto, že značná části veřejnosti se s přírodou už takřka "nepotkává", skoro nic o ní neví a její ochrana je jí lhostejná. Pokud navíc zjišťuje, že lidé se zájmem na ochraně přírody se dělí na navzájem "bojující" a pomlouvající se skupiny, její vztah k přírodě a její ochraně se leda zhorší...
Jirka Černý
13.10.2021 10:41Jirka Černý
13.10.2021 12:19 Reaguje na DAGJirka Černý
13.10.2021 13:15 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
13.10.2021 12:23A vynaložené úsilí.
Rozhodně to bylo zajímavé čtení ...
Na tom konci jsou věci, které by asi byl k diskuzi, ale co není.
V každém případě je dobře, že jsou lidé jako ona a věnují svůj čas, energii a bezpochyby i nervy této činnosti.
Radim Polášek
15.10.2021 10:07Ovšem v druhé polovině článku se autorka projevuje jako fanatická aktivistka stavící se proti jedné masové zájmové činnosti a jedné skupině lidí, kteří svou zájmovou činností mimo jiné plní jednu společenskou poptávku - na území České republiky v extravilánech chránit a udržovat zvěř a její biotopy.
Není tajemstvím, že tuto činnost by tito aktivisté chtěli dělat sami, že by chtěli myslivce z ochrany zvěře vyšoupnout a tuto činnost dělat sami.
Jak by to potom vypadalo, je vidět například na případu vlka, jehož bezpodmínečnou ochranu se aktivistům podařilo prolobovat až v Bruseli. Vlk se tak preferuje na úkor všeho ostatního, na úkor jiné zvěře, na úkor třeba jejich vzácných a po staletí šlechtěných chovů, jako byl třeba, dnes už vlky pravděpodobně nenávratně zničený, chov muflonů na Broumovskku. Taky i na úkor lidí, kteří v dané venkovské krajině žijí a snaží se ji zušlechtit pasteveckým chovem třeba ovcí a koz.
Pokud bychom tyto takzvané "ochránce přírody" připustili k plošné ochraně zvěře místo myslivců, došlo by nejspíš k jednostrannému nevědeckému amatérskému preferování jedné skupiny zvířat nad jinými, podle toho, které skupině "ochranářů" by se v politickém hnutí ochranářů zrovna podařilo vyhrát a k potlačování ostatních skupin zvířat. Ve výsledku k jednostrannému zamněření a tím i k ničení příslušných přírodních biotopů. Je tedy v zájmu společnosti, aby tito "ochranáři" bylo potlačováni a zůstali jen úzkou extrémní skupinou bez reálného vlivu.
