Petr Dobrý: Jak se v Kocourkově starali o stromy
Taky pánovi, říkejme mu třeba pan Matlák, se to moc nelíbilo. Pan Matlák má v obci na starosti sekání obecních trávníků. Sekání traktůrkem miluje, a tak seká, i když to není potřeba. Ale s objížděním vysazených stromů se mu práce zkomplikuje.
Zastupitelé se chtěli zalíbit občanům a slíbili, že peníze na sázení stromů budou z grantu jedné nadace, aby se nemusely krátit obecní peníze na péči o zeleň, což většinou není nic jiného, než sekání trávníků, péče o obecní traktůrek, zcela laický prořez stromů a výplata pana Matláka.
A tak se taky stalo. Nadace bez mrknutí oka zaplatila nehorázně drahé sazenice stromů, v obci udělali brigádu a stromy vysadili. To bylo slávy! Starosta vedl slavnostní řeč o tom, jak je jejich vesnice zelená a jde s dobou, zastupitelé a pamětníci tleskali a odpůrci stromů si tiše brblali pod fousy. Pan Matlák neříkal nic.
Kolem nově vysazených sazenic se dala ochrana proti okusu i podpůrné kůly, zajišťující stabilitu stromku v silném větru, než povyrostou a zakoření. Pan Matlák tak mohl v pohodě sekat a přemýšlet u toho třeba o nesmrtelnosti chroustů, protože i když občas štrejchnul sekačkou kůl, tak to vadilo jen sekačce a stromky mohly spokojeně růst.
Za pár let stromky zesílily a povyrostly. A kůly se rozpadly. A tak je odstranili.
Jen na to nikdo neupozornil pana Matláka.
Pan Matlák dál sekal pořád stejně (blbě) a tak tu poškodil kůru jednoho stromu, tu druhého, až byly nakonec poškozené kmínky všechny.
A v takových ranách začala pracovat hniloba.
A rok od roku začaly stromy prosychat a za pár let úplně uschly.
To byla hvězdná chvíle pro odpůrce stromků. Chodili a všude říkali, že to bylo jasné, že stromy uschnou, protože dnes už velké stromy nikde vyrůst nemohou a že takové stromy patří do lesa, a ne do vsi, že to byly vyhozené peníze, které se mohly dát třeba do nového parkoviště před hospodou…
A byly další volby. Vyhrála jiná strana. I ta měla ve volebním programu obnovení aleje podél cesty. Je to hezké téma, navíc je in, není moc konfliktní a dají se na to sehnat poměrně snadno peníze.
Odpůrci stromů byli samozřejmě opět proti, pan Matlák taky neměl radost. Přesto obec zažádala o grant jinou nadaci než minule. Grant dostala a vysadily se nové stromky.
Ale tihle noví komunální politici chtěli být oblíbení u všech voličů a tak panu Matlákovi současně z rozpočtu péče o zeleň koupili nový, větší traktůrek, aby mohl rychleji a více sekat, a i to parkoviště u hospody se vyasfaltovalo, i když hospodu mezi tím její majitel zavřel.
Pár let nově vysazené stromky vesele rostly, než bylo znovu potřeba odstranit kůly. A pan Matlák sekal tak, jak byl zvyklý a větší a výkonnější traktůrek se ještě hůř vyhýbal kmenům.
Proto se nikdo nemohl zlobit, že občas sekl do kmene stromku, až byly opět poškozené všechny a časem začaly prosychat.
Přečtěte si také |
Ondřej Kořínek: Biokoridor plný přiškrcených stromů
A tak to půjde asi pořád dál, nejrůznější nadace budou s dobrou vírou dávat do nekonečna peníze, zastupitelé řečnit o zelené vesnici… Jen těch vzrostlých stromů se v obci nikdy nedočkají.
Ale co, pamětníci starých větrolamů stejně postupně vymírají a novým pamětníkům už stromy ani nechybí. Znají přeci jen ty malé, co hned usychají.…
reklama


Rostlinou roku 2026 se stal hořec brvitý
Míst pro přírodu je už 60. Přibyly mokřadní pozemky Na Skřivánku a Vavřinecká niva
Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako produkční rybníky v létě