https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-dusek-tezba-sterkopisku-muze-zurodnovat-krajinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Dušek: Těžba štěrkopísku může zúrodňovat krajinu

31.1.2023
Bývalá pískovna Marokánka
Bývalá pískovna Marokánka
Zdroj | České štěrkopísky
Pískovny patří k nenahraditelným zdrojům stavebních surovin, zároveň však mohou mít i příznivé dopady na krajinu. O pozitivním vlivu pískoven na místní biodiverzitu již byla publikována řada vědeckých studií, méně jsou pak známy možné přínosy v oblasti zúrodnění lokalit pro lesnictví, sadařství či zemědělství.
 
Uprostřed městských lesů u Hradce Králové těžaři přetvářejí bývalou pískovnu Marokánka v jakousi přírodní laboratoř na testování biotopů. Záměrem je nejenom vrátit na těžbou dotčený prostor lesní ekosystémy, ale zároveň i zvýšit jejich vitalitu a hospodářskou funkci lesa, maximalizovat přírodní rozmanitost území. Vše nasvědčuje tomu, že území vzniklé těžbou, má pro to všechny předpoklady.

Bývalá pískovna Marokánka
Bývalá pískovna Marokánka
Zdroj | České štěrkopísky

Štěrkopísky se obecně vyznačují velkou vysychavostí a vegetace rostoucí na nich je silně závislá na pravidelné srážkové dotaci zavlažující půdní povrch. Proto například v Polabí na Kolínsku i jinde došlo v důsledku sucha v roce 2018 k úhynu rozsáhlých borových porostů.

Paradoxem přitom je, že ve štěrkopískových náplavech podél velkých řek jsou zpravidla i velké zásoby podzemních vod. Ty ale vegetace využít neumí, pokud je vrstva štěrkopísků příliš vysoká a hladina podzemních vod leží příliš hluboko. Kořenový systém většiny rostlin pak k podzemním vodám nedosáhne.

Bývalá pískovna Marokánka
Bývalá pískovna Marokánka
Zdroj | České štěrkopísky

Navíc mají štěrkopísky jen velmi malou kapilární výšku a podzemní voda nedokáže vzlínat k povrchu. Zbývá tedy druhá možnost – přiblížit povrch terénu k hladině podzemní vody. To je samozřejmě věc diskutabilní, ale když se to spojí s těžbou štěrkopísků, bez kterých se tak jako tak neobejdeme, pak už to může dávat smysl dvojnásob.

Pro růst a stabilitu lesa na štěrkopíscích je tedy klíčová vzdálenost kořenového systému od hladiny podzemní vody. Zatímco v původním uspořádání dosahovala v místě pískovny u Hradce vrstva suchých štěrkopísků až deseti metrů, po jejich odtěžení se snížila na pouhý metr a nová vegetace tak podzemní vodu bez problémů využije. Výsledky udivují lesníky již v prvních letech po výsadbě, roční přírůstky nových stromů dávají předpoklad výrazně vitálnějšího vzrůstu než v minulosti.

Současně se v rámci rekultivace podařilo do krajiny začlenit vodní prvek tzv. nebeského jezírka. Četné poznatky například z Třeboňska, Sokolovska nebo Pomoraví dokládají, že právě jezírka a mokřady vzniklé těžbou štěrkopísků představují díky čistotě vod často poslední šanci na přežití řady ohrožených druhů v naší industriální krajině, třeba ropucha krátkonohá, čolci a vzácné vážky by o tom mohli vyprávět, o rostlinách nemluvě. Proto je dnes mnoho bývalých lomů a pískoven vyhlášeno chráněným územím, jako například národní přírodní památka Pískovna Erika u Sokolova nebo přírodní památka Chomoutovské jezero u Olomouce.

Hrušovany
Hrušovany
Zdroj | České štěrkopísky

Podobné zkušenosti má i společnost České štěrkopísky v pískovně Hrušovany u Brna, kde vrstva štěrkopísků dosahovala dvanácti metrů. V roce 2021 zde v odtěženém prostoru vysázeli ovocný sad. Na pět set mladých meruněk, slivoní, ořechů a broskvoní zde již po roce vykazuje mimořádné přírůstky. Sad příjemně dotváří i fádní krajinu, které jinak dominuje intenzivní zemědělství. Schválený plán rekultivace zde počítá s návratem celého vytěženého prostoru zpět na zemědělskou půdu. Že to funguje, o tom svědčí staré těžebny Hrušovany u Brna a Hrušovany I, kde se to již podařilo.

Hrušovany
Hrušovany
Zdroj | České štěrkopísky

V souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami je potom zásadní i další skutečnost. Vegetace na takto vzniklých lokalitách, kde došlo těžbou štěrkopísků ke snížení odstupu kořenového systému dřevin od hladiny podzemních vod, bude mnohem lépe odolávat změnám klimatu a dopadům sucha. Podzemní vody totiž daleko méně podléhají klimatickým extrémům a nelze proto vyloučit, že v budoucnu mohou tyto porosty a sady tvořit zelené oázy uprostřed vyschlé krajiny. Podobně, jako je tomu dnes v afrických zemích. Také tam se v hloubkách pod vyprahlým písčitým povrchem často nacházejí značné zásoby podzemních vod.


reklama

 
foto - Dušek Petr
Petr Dušek
Autor je tiskový mluvčí společnosti České štěrkopísky a Těžební unie.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.1.2023 07:33
Proč ne ? Pokud by byl takový projekt pojat od počátku jako úprava krajiny, navíc pod dohledem odborníků, tak nic proti ničemu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.1.2023 08:37
Je to sice příspěvek těžaře, ale objektivní. Inu není ekologista.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.1.2023 08:42
Já byl před lety na průzkumu v odvalech povrchových dolů u Mostu. Jsou tam biotopy, kde je tolik různých nejvzácnějších druhů zvířat (hmyz, pavouci, obojživelníci, ptáci...) a rostlin jako nikde jinde v severních Čechách. Jen to nesmí revitalizovat = egalizovat.
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.1.2023 10:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
vtrhnou tam vandalové, zplanýrují to buldozerem, a ve čtvercovém rastru vysadí borovou monokulturu a vytvoří monotónní poušť (to vše v souladu s legislativou a nemohou konat jinak). více jeden populární článek z dávnověku internetu od konvičky (motýlologa)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.1.2023 10:58 Reaguje na Lukas B.
No vždyť jo. Ono sice není dobré nechat ohromné plochy naprosto ladem, ale ani ty výsadby stromových monokultur nejsou ono. Obojí by mělo mít míru. Menší část ponechat ladem a zbytek udělat sady, vinice...
Odpovědět
Anyr

Anyr

31.1.2023 10:59
To, že něco takové napíše lobbista nebo podobný člověk, bylo jasné hned z nadpisu.
To, že to osloví primárně nejstarší generaci, to bylo taky jasné.
Mimochodem, rýpavá poznámka, že? Ale je to tak. Sorry jako.

Že se na ekolistu bude uveřejňovat článek, který bude vysvětlovat, jak skvělé je zničení unikátního biotopu (což prostě jsou i suchá místa, ke nic neroste), je už opravdu strašné.
Tenhle "článek" je ukázkový greenwashing, zaměřený na voliče Babiše a na velmi laickou veřejnost.
Stačí napsat "zúrodnění - ovocný sad - stromy - žába - čolek", okořenit to "úhynem porostů", a to bude u počítačů orgasmů! :D

Primárně se jedná o decimování nenahraditelných, unikátních stanovišť, protože mnoho vzácných druhů potřebuje bezlesí, sušší, vysychavou, až vlastně suchou půdu, některé druhy rostlin i zvířat vyloženě šterk a písek, stejně jako ony "uschlé stromy". Zvláště ty jsou Božím požehnáním pro kvanta druhů a v dnešní šílené krajině velmi chybí.
Podobná místa jsou nezbytnou součástí mozaiky pro zachování biodiverzity, stejně jako tůně, lesy, louky, rašeliniště, nebo třeba i drobná políčka různých plodin, nebo konkrétně třeba https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1t%C3%A9_p%C3%ADsky_u_Bzence#D%C5%AFvod_ochrany

A machrovat vznikem skvělých, nových biotopů? To je skutečně nefér - protože jsou DOČASNÉ (bráno z lidského vnímání času), zatímco původní stav by byl DLOUHODOBÝ (opět ze stejné perspektivy).

Takže, doba sice volá po vodě a vegetaci, ale právo na život a existenci mají i suchomilné druhy a biotopy, které do podobných PŘIROZENÝCH lokalit patří - narozdíl od ovocných sadů!

Redakci pak fakt vyzývám, aby kurňa šla trochu do sebe a nezaprodávala se ://
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2023 12:47 Reaguje na Anyr
:) Já vás pak vyzývám, abyste psal více takových příspěvků, protože to je u počítače legrace. Rozumím vám, také jsem se trochu podivila, že vyšel článek, který nezatracuje člověka. A nevyzýváte vy redakci tak trochu k totalitnímu myšlení? "..machrovat vznikem skvělých, nových biotopů? To je skutečně nefér - protože jsou DOČASNÉ (bráno z lidského vnímání času), zatímco původní stav by byl DLOUHODOBÝ.." Proc vám vadí narušení klimaxu? Sukcesí se stabilní společenstvo opět jednou vytvoří.
Horké suché ekosystémy existují a jsou chráněné, jako Mohelenská hadcová step, ale znáte i vojenské újezdy, narušené a přesto se vzácnými kytkami, rosnatkami, travinami a tak. Pískovny mohou mít podobný osud.
Odpovědět
PD

Petr Dušek

31.1.2023 12:56 Reaguje na Anyr
Dobrý den,
velkoryse ignoruji pokusy o invektivy či nálepkování a půjdu rovnou k věci. Že těžba obecně prospívá biodiverzitě, potvrzuje celá řada vědeckých studií. Asi nejvýstižněji to dokumentuje vydání časopisu Ochrana přírody zaměřené na sukcesi: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/archive/092/010684.pdf

Dle vaší logiky by mělo jít o greenwashing, ve skutečnosti tam však hovoří největší vědecké kapacity v oboru. Pokud máte pocit, že největším problémem naší krajiny je nedostatek suché půdy a uschlé stromy, asi se úplně neshodneme na základních požadavcích, čili není divu, že si nerozumíme. Přeji krásný den a věřím, že příště zůstanete u věcné kritiky a zdržíte se osobních útoků a argumentačních faulů (dovolím si tím ze své strany podmínit pokračování konverzace).
Odpovědět
rl

rýpal lesní

5.2.2023 23:27 Reaguje na Petr Dušek
Můžete prosím citovat ony zázračné práce odborníků z oborů vodního hospodářství, hydrogeologie či ekologie, potvrzující vámi zmíněné obecné klady? Ve vámi odkazovaném linku nebylo takové stanovisko obsaženo ani jednou. Naopak, vodárenští i vodohospodářští odborníci, zajedno s hydrogeology i částí geologů jsou zajedno, že těžba není zdaleka bez rizik a nedá se vůbec obecně brát takový stav za příležitost k biodiverzitě, a již vůbec ne z hlediska vodních zdrojů i vodní bilance krajiny.
<rl>
Odpovědět
PD

Petr Dušek

6.2.2023 12:38 Reaguje na rýpal lesní
Vydání Ochrany přírody celé věnované sukcesi nestačí? Tak to nevím, jestli má smysl posílat něco dalšího... Tak jen namátkou:

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-v-piskovnach-nachazi-utociste-ohrozene-druhy-40330903
http://forumochranyprirody.cz/sterkovny-jako-vyznamny-biotop-lucnich-motylu

https://pisecky.denik.cz/z-regionu/v-piskovnach-zije-rada-vzacnych-a-ohrozenych-zivocichu-20200717.html

https://ct24.ceskatelevize.cz/3312843-udalosti-ochranci-prirody-budou-simulovat-tezbu-na-piskovne-kvuli-ohrozene-zabe

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-clovek-jim-vzal-domov-pak-u-nej-ale-nasli-novy-ohrozeni-ptaci-obsadili-doly-207619

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2014/cislo-12/piskovny-pro-biologickou-rozmanitost.html

Ochrana přírody 2007/1, Ivo Machar - Těžba štěrkopísku vs. Natura

https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/tezebni-prostory/

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jezera-byvale-doly-zasoba-pitne-vody-hydrobiolog-ivo-prikryl.A180425_153023_domaci_fer

https://www.tydenikeuro.cz/nejlepe-rekultivuje-sama-priroda/

https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/piskovny-davaji-cesku-more-i-pitnou-vodu-rika-hydrogeolog

https://www.denik.cz/cestovani/koupani-v-piskovnach-svedci-vzacne-prirode-20160713.html
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

31.1.2023 11:33
Pískovny s pozdější revitalizací dělají krajinu určitě přírodně zajímavější. Ale ? Zvyšuje se odpar podzemní vody se kterou se příliš nepočítá, ale ve výsledku je pro okolí důležitá.
Mne by více zajímalo, proč neprobíhá revitalizace zazemňujících se bývalých říčních ramen ? Pestrá flora a fauna okol těchto zanikajících vod , dnes tůní, tak postupně se postupně přeměňuje na monotónní území s vrbičkami nebo kopřivami, přeměňuje se na jakousi parodii lužního lesa !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.1.2023 13:40 Reaguje na Jan Chloupek
Trochu se dělá, aby se neřeklo, tak se ramena znovu připojují, ale je to drahé a pozemkově neprůchozí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

31.1.2023 14:32 Reaguje na Jan Chloupek
Mnohé bývalé pískovny, jsou ideální přírodní koupaliště.
Někde i ty v provozu.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

31.1.2023 16:45
Upozorňuji na jižní Čechy, kde výborně funguje koexistence těžby štěrkopísků, rekreačního využití, jímání vod i diverzifikace prostředí o nové biotopy...
Odpovědět
Pe

Petr

1.2.2023 06:35
V případě zatopených pískoven (jako například první obrázky) by mě zajímalo, jestli i před vytěžením písku byla v lokalitě hladina spodní vody v úrovni současné vodní hladiny, nebo jestli byla původně výš, nebo naopak níž?
Zatopené pískovny na mě působí dojmem, že těžba písku narušila podloží a voda z okolí se stáhla a stekla do vzniklé jámy, tedy že těžební jáma působí jako obří meliorace a odvodnění okolí, které je teď sušší.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2023 15:19 Reaguje na Petr
Uvedu vám příklad jedné štěrkovny u Bohumína zvané Kališovo jezero
o ploše 50ha. Dá se říci, že kopíruje řeku Odru a hladinu mohlo
mít na výšce hladiny řeky na horním konci. To by ale byl problém,
protože ve spodní části by byla hladina o několik metrů výše, než řeka za hrází(zvedla se i hladina okolní spodní vody). Aby se to
neprojevilo zaplavením pláže a pracoviště štěrkovny, tak prokopali hráz a snížili hladinu s tím, že vodou dotují vysychající slepé
rameno řeky. Výsledkem je stabilní výška v jezeře a mimo povodně i stabilní výška hladiny ve slepém rameni bez vysychání. Prostě tu
jde o to, že okolí jezero nevysušuje, ale naopak ho napájí přes
štěrky vodou z řeky, která napájí zase jeho. Kvalita vody je tam
velmi dobrá nejen ke koupání, ale i pro ryby a jiné vodní organismy. V okolí máme takových štěrkoven a pískoven mnoho a staly se rájem pro vodní ptactvo, ryby, bobry a samozřejmě i lidi. Pouze se dnes
přimlouvám, aby se před ukončením těžby myslelo na členitost břehů
a vytvoření ostrůvků pro hnízdění ptáků a nebo pouze z estetického
hlediska. Koukněte se na leteckou mapu od Bohumína po Ostravu a
i do sousedního Polska s množstvím těchto nových vodních ploch
a pochopíte, jak je obrovské to množství zadržené vody a jaký
retenční potenciál mají ty plochy při povodních. Proti okolní
krajině tak jsou schopny pojmout i pět metrů vody krát ty hektary
a to už je sakra objem, který by jinak zaplavil města a vesnice.
Vodu načas zachytí a později řece přes štěrkové podloží vrátí.
Ono snáze se při povodni naplní retenční prostor těch štěrkoven,
než aby zasákla ta "rychlá" velká voda do podloží. Je to stejná
funkce jako u přehrady a nebo suchého poldru. Přívalovou vodu
zachytí a pomalu ji předává zpět řece. To nedokáže trvale nasycený
mokřad a ani trvale nasycené rašeliniště. Ty, aby fungovaly jak
mají, tak musí být trvale nasycené, ale pak už nemají tu retenční
schopnost zachytit ty přívalové deště. Ano stálá výška hladiny
jezer je meliorací, ale tou ideální v tom, že přes propustné podloží
v okolí udržuje stabilní výšku spodní vody. Ve studních v okolí se
tak kolísání hladiny rovná kolísání hladiny v jezerech a to činí
mimo povodně maximálně pár centimetrů.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

1.2.2023 16:23
Vše dobré, do té chvíle, než by autorovi začali těžit za barákem s rizikem, že bude žít desítky let v hluku, prachu a přijde o zdroje pitné vody. A nebude moci se přestěhovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.2.2023 09:47 Reaguje na Pavel Jeřábek
Z naší štěrkovny mělo pitnou vodu 20 000 obyvatel, ale cena byla
vysoká kvůli odstranění železa a manganu. Nyní pijeme vodu z
Kružberku a na štěrkovnu se chodíme koupat a rybařit. To vše se
tam dělalo i za těžby a dnes náklaďáky štěrkařů nahradily pouze
kamiony se štěrkem z Polska. Pokud ho je potřeba, tak se taky
musí někde vytěžit a hlavně ho nevozit stovky kilometrů pouze
proto, že si to tady nepřejí někteří těžit. Poplakalo si pár místních, ale ty stovky lidí na plážích jsou rády, že mají
koupání zadarmo a ve vodě bez chloru jako v místním aqaparku.
Po ukončení těžby jsou spokojení už i ti místní, že mají za
plotem možnost rybařit a koupat se v nádherně čisté vodě.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

5.2.2023 19:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Koupání bude dočasné. Písník rychle zaroste , přijdou řasy atd. Viz písníky kolem Hradce Králové vč. "koupaliště" Stříbrný rybník a Biřičky
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.2.2023 14:48
Může být tak, jak je v článku. Nutné je tyto věci dělat místně a individuálně.
Problém u štěrkopískových a pískových vrstev je ale v tom, že jsou hodně propustné a jsou často propojené přímo s korytem vodního toku, z něhož kdysi ty propustné vrstvy vznikly. Hladina vody v těch vrstvách, podzemní i nadzemní tak často s velikou rychlostí kopíruje hladinu vody v "matečném" vodním toku neboli silně kolísá. Když je sucho, může tam být spodní vody velmi nízko, naopak když je ve vodním toku vysoká m voda, může být ta odtěžená plocha v závisloti na vodním stavu toho toku pravidelně dokonce zaplavována. Z tohoto důvodu budou asi v takových plochách potřebná nějaká meliorační zařízení, která v rámci možností budou vysokou vodu snižovat.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

5.2.2023 23:14
Právě jsme si přečetli klasickou PR reklamu těžební společnosti, která je na mnoha lokalitách pověstná svojí neústupnou politikou nepravd a účelových lží, ke konstrukci domněnky, že jen a jen s její dopomocí budou lokality kde bude povolena těžba štěrkopísku pravým rájem na Zemi. <br>
Není tomu tak. <br>
Klidně svoji představu zdevastovaného území (ano, zdevastovaného, protože čím je výsledná vodní jednolitá plocha po velkotěžbě nežli zdevastováním rozmanitého území osídleného rostlinami i živočichy) dokáží podpořit výčtem "výhod" oné získané vodní plochy, ze které se odpařuje více vody, nežli z povrchu zalesněného, a navíc ještě i v území vodního zdroje. <br>
To vše za dobře placené křivé posudky placené penězi z těžeb, které nebyly ani vyrovnány, a s následnými problémy z oné těžby v plochách přilehlých. Při současné zátěži přepravou substrátu, který lze lehce nahradit i z druhotných surovin, jak káze surovinová politika ČR. <br>
Podle výsledku poznáte je. <br>
A že umí pokřivit i rozhodování ve správních záležitostech a že kauzy jsou vedeny všelijak, než z logiky ochrany životního prostředí (neb všude platí, že čí chleba jíš, toho písně zpíváš) je jisté například z linku : https://vak-hod.cz/aktuality/petice-tezba-sterkopisku-uh-ostroh/
<br> Tak to jen pro ty, kteří chtějí vědět více. <br>
<rýpal lesní>


Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2023 09:18 Reaguje na rýpal lesní
Ty štěrkovny sice vodu odpařují, ale to je špatně? Není náhodou
dobře, že odpařováním chladí okolní vzduch? Neodpařují i vodu,
která do nich propustnými vrstvami natekla z řeky při povodni a
z ní by odtekla do moře, kde se odpaří taky? Při opravdu velké
povodni fungují jako retenční nádrže, které povodňová voda naplní
a ony ji postupně zase toku vracejí. Stavebnictví nemůže stavět
pouze z recyklátů, ale kvůli kvalitě konstrukčních prvků potřebuje
i zcela panenské kamenivo. Žijete v idealizované EKObublině,
ve které lze vše recyklovat a nic panenského nepotřebujete, ale
zkuste se zamyslet, zda je to reálné. Netěžíme my, těží Poláci a
my to draze dovážíme. Píši draze nikoliv za surovinu a dovoz, ale
za zatěžování životního prostředí delšími dovozy často po cestách, které jsou už přetížené. Ekologové pláčou po plytkých tůních a
mokřadech, které se rychleji prohřívají než štěrkovny a přehrady
a kde je tudíž odpar o mnoho rychlejší a větší. Chce to pouze
zapojit mozek a nalít litr vody na pečící plech a nebo ho nechat
v hluboké sklenici. Odpar na prohřátém plytkém plechu bude o
mnoho rychlejší, než z té sklenice, kde je zcela jiný poměr plochy
a hloubky na kterých závisí i teplota vody. U nás mají některé
štěrkovny hloubku i 25 metrů a dole je voda chladná i v létě.
Při promíchání větrem se i prohřátá hladina rychle zchladí, což
se v mokřadu, či plytké tůni nestane. Chce to opravdu myslet a
nikoliv pouze opakovat "moudra" různých aktivistů. Jinak plně
schvaluji, že tiskový mluvčí s veřejnosti mluví preventivně
a ne jako jiní, až při nějakých problémech. Myslíte si, že jsme
zde byli nadšeni z těžby uhlí, cihlářské hlíny, písku a štěrku?
Ne nebyli, ale chápeme potřeby společnosti, která to těží tam,
kde to je, protože kde nic není, tak to nelze ani těžit, ale tam
si mohou užívat toho, co se zde vytěžilo. Nic pane nepadá z nebe
a pokud to nevytěžíme, tak to musíme dovézt odjinud a nyní vidíme,
kam až ta závislost na dovozu surovin dospěla. Konec levných
surovin a energií má zachránit znehodnocení mezd u kterých
je dnes reálný pokles. U konkurenceschopnosti prostě není moc možností, jak vyrábět levněji. Prostě neházejme vidle do domácí
těžby, protože stavět z kameniva z dovozu a nákladných recyklátů
už nikdo nebude. Už nyní zachraňují stavebnictví levní migranti
a vy by jste chtěl ještě více zdražit i kamenivo?
Odpovědět
PD

Petr Dušek

6.2.2023 12:46 Reaguje na rýpal lesní
Dobrý den,
velkoryse ignoruji pokusy o invektivy či nálepkování a dovolím si položit Vám několik dotazů:
1) Čím konkrétně nahradit štěrkopísek, který je klíčovou surovinou pro české stavebnictví (zejména při výrobě betonu)? Recyklace může pomoci, ale ani náhodou nemůže být plnohodnotnou náhradou, a to jak z kvantitativních, tak kvalitativních důvodů.
2) Pokud se shodneme na 1) a odpověď zní "ničím", kde konkrétně se má těžit, aby to nikomu a ničemu nevadilo?
3) Pokud je skutečně cílem snížit množství pískoven (a mimochodem dost se to teď daří), nevadí vám dramatické navýšení nákladní dopravy, které logicky v důsledku musí následovat? (protože poptávka spíše stoupá, rozhodně neklesá)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.2.2023 08:54 Reaguje na Petr Dušek
Víte, ono je tvrzení o zúrodňování poněkud přehnané. Těžba štěrkopísku krajinu mění a vytváří jiné (náhradní) biotopy. které v egalizované kulturní krajině mohou chybět. A tudíž zvyšuje biodiverzitu. To určitě.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist