Petr Dušek: I těžba může prospívat přírodě. V pískovnách se daří motýlům, ptákům, obojživelníkům i bobrům

Baraba na Mělnicku.

Zdroj | Archiv Petra Duška

Už je to 9 let, co skupina polských biologů analyzovala motýly ve štěrkovnách a dospěla k poměrně šokujícím závěrům, že tyto těžební prostory jsou pro motýly dokonce oblíbenější než luční louky. Zatímco v 50 jihopolských štěrkovnách zaznamenali výzkumníci 71 druhů denních motýlů, na lučních biotopech pouze 50. Ve štěrkovnách přitom zastihli i vzácné a ohrožené druhy, například soumračníka žlutoskvrnného, modráska jetelového či ohniváčka modrolesklého. Dále 23 druhů se vyskytovalo výlučně ve štěrkovnách, zatímco pouze 3 výhradně na lučních biotopech.

Proč motýli upřednostňují štěrkovny dokonce i před lučními loukami, to vysvětlují polští biologové některými pozitivními důsledky těžby. Dobývání štěrkopísku totiž přirozeně vytváří vodní plochy s širokými pobřežími pokrytými rozmanitou vegetací a množstvím kvetoucích rostlin. Těžba štěrkopísku tak prospívá konektivitě v krajině a vytváří biotop pro trvalý výskyt živočichů a rostlin. Studie prokázala, že přinejmenším některé polské štěrkovny oplývají i tzv. vápnomilnými trávníky, které patří k nejohroženějším biotopům. Štěrkovny se tak mohou stát náhradními biotopy pro některé ohrožené druhy motýlů žijících na těchto stanovištích. Podle autorů studie to má však jednu podmínku – o území je třeba nadále pečovat a nenechat jej zarůst náletovými křovinami a dřevinami.

I pouhý laik si může povšimnout, že v bývalých i aktivních pískovnách se obecně daří mnoha druhům ptáků. Malvíny u Čelákovic se po ukončení těžby rozvinuly v jedno z největších hnízdišť racků v Česku, zahrnující 600 párů racka chechtavého i velmi vzácné druhy jako racka černohlavého, rybáka obecného či potápku roháče. Mělnickou Barabu si zase oblíbily různé druhy vodních ptáků, především kachen a hus. Dle ornitologů se zde dá někdy zastihnout i vzácnější druh, jako je potáplice severní nebo morčák malý.

Těžbu štěrkopísku lze s ochranou břehulí dobře spojit

Zdroj | Archiv Petra Duška

Česká společnost ornitologická si je potenciálu štěrkoven dobře vědoma, a proto již řadu let spolupracuje přímo s těžebními společnostmi na vytváření co nejvhodnějších prostředí pro ptactvo v rámci těžby i rekultivace. Jakýmsi nevyhlášeným symbolem štěrkoven jsou břehule říční, ohrožený druh, který vyžaduje k hnízdění stále obnovované stěny. Těžbu štěrkopísku tak lze právě s ochranou břehulí dobře spojit. Dále je známý projekt České společnosti ornitologické na pískovnách v Tovačově a Hulíně, kde přispěla k vybudování 24 umělých plovoucích ostrovů pro rybáky obecné a ptačí ostrov v Tovačově.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ve spolupráci s ekologickým Sdružením Calla zase nedávno zkoumali živočichy v pískovnách na Českobudějovicku, Táborsku a Třeboňsku. Také jejich analýza potvrdila, že v těchto lokalitách se nachází spousta ohrožených druhů, například potápníci, čolci nebo vzácné vážky. Při průzkumech zastihli výzkumníci tři typicky jihočeské druhy čolků a v tůních i jednoho z největších vodních brouků – vodomila temného. I v tomto případě však platí, že aby prostor zůstal i nadále tak příznivým biotopem, musí se o něj řádně pečovat. Tůně v pískovnách nelze ponechat pouze přírodním procesům, protože by začaly zarůstat vegetací, postupně by vysychaly a živočichové by je postupně opustili. Problémy mohou způsobit také nepůvodní druhy rostli a živočichů.

Závěrečnou třešničkou na dortu jsou proslulí bobři z Tovačovských jezer. Je nade vší pochybnost, že na Skašovské jezero se dostala rodina bobra evropského přirozenou migrací z blízké řeky Moravy. Události však nabraly poněkud bizarní směr. Právě výskyt bobrů byl totiž hlavním důvodem, proč Agentura ochrany přírody a krajiny zařadila celou rozsáhlou oblast do soustavy Natura 2000. To teoreticky mohlo vést i k ukončení těžby, tedy činnosti, bez které by v lokalitě bobr patrně vůbec nežil, ale nakonec zvítězil zdravý rozum a těžba mohla pokračovat. Zároveň přitom vznikl plán péče o celé území Tovačovských jezer jakožto budoucí přírodní památky. Kéž bychom se i na jiných místech dokázali tak rychle a zodpovědně dohodnout. Mimochodem v souvislosti s projektem proběhla rozsáhlá botanická inventarizace a zaznamenala v prostoru 18 zvláště chráněných druhů hmyzu, 71 druhů ptáků (z toho 8 evropsky významných) a 32 druhů ryb, z toho jeden chráněný.