https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petrn-dusek-i-tezba-muze-prospivat-prirode.v-piskovnach-se-dari-motylum-ptakum-obojzivelnikum-i-bobrum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Dušek: I těžba může prospívat přírodě. V pískovnách se daří motýlům, ptákům, obojživelníkům i bobrům

28.3.2021
Baraba na Mělnicku.
Baraba na Mělnicku.
Zdroj | Archiv Petra Duška
Diskuze o životním prostředí je dlouhodobě v zajetí předsudků a to znemožňuje naší společnosti dospět k rozumným kompromisům mezi ekonomickými a ekologickými zájmy. Proto čteme v médiích neustále o tom, že lidé protestují proti těžbě a zároveň o tom, že dochází stavební i energetické suroviny. Naše civilizace se přitom bez ohledu na současnou pandemii neustále rozvíjí, poptávka po nerostných surovinách a energii chtě nechtě stoupá, a tak většina z nás a priori předpokládá, že příroda v důsledku jen prohrává a prohrává. Na příkladu dobývání štěrkopísku lze však snadno ilustrovat, jak i rozsáhlé antropogenní zásahy mohou mít paradoxně blahodárný efekt na druhovou pestrost a početnost a životní prostředí obecně.
 

Už je to 9 let, co skupina polských biologů analyzovala motýly ve štěrkovnách a dospěla k poměrně šokujícím závěrům, že tyto těžební prostory jsou pro motýly dokonce oblíbenější než luční louky. Zatímco v 50 jihopolských štěrkovnách zaznamenali výzkumníci 71 druhů denních motýlů, na lučních biotopech pouze 50. Ve štěrkovnách přitom zastihli i vzácné a ohrožené druhy, například soumračníka žlutoskvrnného, modráska jetelového či ohniváčka modrolesklého. Dále 23 druhů se vyskytovalo výlučně ve štěrkovnách, zatímco pouze 3 výhradně na lučních biotopech.

Proč motýli upřednostňují štěrkovny dokonce i před lučními loukami, to vysvětlují polští biologové některými pozitivními důsledky těžby. Dobývání štěrkopísku totiž přirozeně vytváří vodní plochy s širokými pobřežími pokrytými rozmanitou vegetací a množstvím kvetoucích rostlin. Těžba štěrkopísku tak prospívá konektivitě v krajině a vytváří biotop pro trvalý výskyt živočichů a rostlin. Studie prokázala, že přinejmenším některé polské štěrkovny oplývají i tzv. vápnomilnými trávníky, které patří k nejohroženějším biotopům. Štěrkovny se tak mohou stát náhradními biotopy pro některé ohrožené druhy motýlů žijících na těchto stanovištích. Podle autorů studie to má však jednu podmínku – o území je třeba nadále pečovat a nenechat jej zarůst náletovými křovinami a dřevinami.

I pouhý laik si může povšimnout, že v bývalých i aktivních pískovnách se obecně daří mnoha druhům ptáků. Malvíny u Čelákovic se po ukončení těžby rozvinuly v jedno z největších hnízdišť racků v Česku, zahrnující 600 párů racka chechtavého i velmi vzácné druhy jako racka černohlavého, rybáka obecného či potápku roháče. Mělnickou Barabu si zase oblíbily různé druhy vodních ptáků, především kachen a hus. Dle ornitologů se zde dá někdy zastihnout i vzácnější druh, jako je potáplice severní nebo morčák malý.

Těžbu štěrkopísku lze s ochranou břehulí dobře spojit
Těžbu štěrkopísku lze s ochranou břehulí dobře spojit
Zdroj | Archiv Petra Duška

Česká společnost ornitologická si je potenciálu štěrkoven dobře vědoma, a proto již řadu let spolupracuje přímo s těžebními společnostmi na vytváření co nejvhodnějších prostředí pro ptactvo v rámci těžby i rekultivace. Jakýmsi nevyhlášeným symbolem štěrkoven jsou břehule říční, ohrožený druh, který vyžaduje k hnízdění stále obnovované stěny. Těžbu štěrkopísku tak lze právě s ochranou břehulí dobře spojit. Dále je známý projekt České společnosti ornitologické na pískovnách v Tovačově a Hulíně, kde přispěla k vybudování 24 umělých plovoucích ostrovů pro rybáky obecné a ptačí ostrov v Tovačově.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ve spolupráci s ekologickým Sdružením Calla zase nedávno zkoumali živočichy v pískovnách na Českobudějovicku, Táborsku a Třeboňsku. Také jejich analýza potvrdila, že v těchto lokalitách se nachází spousta ohrožených druhů, například potápníci, čolci nebo vzácné vážky. Při průzkumech zastihli výzkumníci tři typicky jihočeské druhy čolků a v tůních i jednoho z největších vodních brouků – vodomila temného. I v tomto případě však platí, že aby prostor zůstal i nadále tak příznivým biotopem, musí se o něj řádně pečovat. Tůně v pískovnách nelze ponechat pouze přírodním procesům, protože by začaly zarůstat vegetací, postupně by vysychaly a živočichové by je postupně opustili. Problémy mohou způsobit také nepůvodní druhy rostli a živočichů.

Závěrečnou třešničkou na dortu jsou proslulí bobři z Tovačovských jezer. Je nade vší pochybnost, že na Skašovské jezero se dostala rodina bobra evropského přirozenou migrací z blízké řeky Moravy. Události však nabraly poněkud bizarní směr. Právě výskyt bobrů byl totiž hlavním důvodem, proč Agentura ochrany přírody a krajiny zařadila celou rozsáhlou oblast do soustavy Natura 2000. To teoreticky mohlo vést i k ukončení těžby, tedy činnosti, bez které by v lokalitě bobr patrně vůbec nežil, ale nakonec zvítězil zdravý rozum a těžba mohla pokračovat. Zároveň přitom vznikl plán péče o celé území Tovačovských jezer jakožto budoucí přírodní památky. Kéž bychom se i na jiných místech dokázali tak rychle a zodpovědně dohodnout. Mimochodem v souvislosti s projektem proběhla rozsáhlá botanická inventarizace a zaznamenala v prostoru 18 zvláště chráněných druhů hmyzu, 71 druhů ptáků (z toho 8 evropsky významných) a 32 druhů ryb, z toho jeden chráněný.


reklama

 
foto - Dušek Petr
Petr Dušek
Autor působí jako mediální zástupce společnosti České štěrkopísky.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

28.3.2021 09:28
Ono by se to dalo s jistou dávkou opatrnosti genezalizovat, že každý nepřehnaně rozsáhlý zásah do relativně monotónní kulturní krajiny vytvoří další příležitost pro rozvoj biodiversity.

Koneckonců i hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva (které je z mnoha důvodů nesmysl budovat) by takovou příležitostí mohlo být.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2021 10:02 Reaguje na Jiří Svoboda
V té stometrové šachtě bude biodiverzita jak čapa, nešťastníče, a pěkně podpořená tvrdou radioaktivitou...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.3.2021 12:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ta šachta musí být mnohem delší a směřovat do hory. Nevím, kde by se ta tvrdá radioaktivita brala. V šachtě by mohlo být rejdiště netopýrů a na hoře by mohla být krásná bezzásahová přírodní rezervace, kam se všichni budou bát chodit, neboť budou ekology k smrti vystrašeni.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.3.2021 08:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Vyhořelé jaderné palivo, kvůli tomu se to celé staví.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.3.2021 10:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Nic se nestaví! Nechápu, co ten výkřik znamená.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.3.2021 12:31
A nakonec jsou z pískoven vynikající koupaliště, mnohde část už za provozu - Velký Osek.
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.3.2021 13:59
Motýly,brouky,žaby bych moc neřešil.Podle potřeby je vytiskneme na 3D tiskarně
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.3.2021 19:20 Reaguje na karel krasensky
Ano. Ale ono nejde o ty "Motýly,brouky,žaby",ale o to začít těžit štěrkopísky kolem Uherského Ostrohu, protože to údajně podpoří biodiverzitu. Tu ovšem podpořilo i roježdění půdního povrchu tanky v tankodromech, tak proč ne tankodrom, místo těžby stěrkopísku? Pár tanků nenavypustí tolik exhalací, jako ty tisíce jízd náklaďáků, co budou potřeba na odvoz vytěženého materiálu.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

28.3.2021 21:06 Reaguje na Jiří Daneš
Ano, nějak prostě musíte občanům vysvětlit, že ta těžba štěrkopísku je nutná. Onehdy jsme dostali na kraji úvod do ložiskové geologie. A hlavní informaci, co jsem si odnesla, je ta, že do 20-30 let nebude co těžit. Není štěrk, není písek, není kámen.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.3.2021 11:05 Reaguje na Katka Pazderů
Nutné je se hlavně první naučit žít udržitelně.... to znamená lépe a efektivněji využívat zdroje... to znamená první využívat recyklaci a poohlédnout se po alternativách a udělat vše pro snížení spotřeby a až potom se můžeme bavit o tom, že se někde otevře další lom/důl....

Vždy je na výběr z více cest k cíli....
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.3.2021 11:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V principu máte pravdu. Ale pak tu může nastat situace, že se recyklací např. významně sníží kvalita a dílo bude muset být opravováno mnohem dříve. Všechny takové a podobné (včetně aspektů vlastní recyklace) faktory je nutno vzít v úvahu.

Nejhorší přístup je vypsat na recyklaci bohatýrské dotační programy a recyklovat za každou cenu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.3.2021 12:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Základním kamenem udržitelnosti je racionální úvaha kde nemůže chybět ani to co píšete Vy. Souhlas.

Hlavně bychom měli využívat maximum materiálů přírodního původu, a tak obnovitelné/dobře recyklovatelné. Ve stavebnictví by se mělo používat více dřeva například (dřevostavby, dřevěné konstrukce částí domů). Na to ale první potřebujeme udržitelné lesnictví, a to se zatím ani náhodou nekoná, takže snad jednou. I izolační materiály mají přírodní alternativu.

Jde jen o to stanovit si priority (životní prostředí a zdraví lidí na prvním místě) a reflektovat výzkum a vývoj.

Všechno jde, když se chce... problém je, že se ještě pořád značné části společnosti nechce... ale my už jsme ve stavu kdy nejde o to co se nám chce a nechce, ale už je změna uvažování nutnost nejvyšší priority. Můžeme se o tom hádat a pořád dál odsouvat nutnou změnu, ale to, že je to priorita je prostě fakt, který nejde ohnout.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.3.2021 13:09 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, souhlasím, ve všem by se mělo hledat ekologicko-ekonomické optimum a to se bude hledat nejlépe, pokud bude poškozování planety adekvátně oceněno - pak budeme hledat jen ekonomické optimum.

Zásadní problém ale vidím v jednom. To, že příroda a planeta potřebuje mnohem větší ochranu, na tom snad brzy nastane shoda. Nevěřím ale, že nastane brzká shoda, jak ten problém řešit. A tady jistě nastanou táhlé hádky a vše se zasekne. Jen se podívejte na diskuse na Ekolistu jako maličká sondička co může nastat v gigaměřítku.

Proto je třeba vyloučit politiku a lobbisty z rozhodovacího procesu a vybírání správného řešení nechat na dotacemi nezdeformovaném trhu, kde by bylo poškozování planety adekvátně zpoplatněno.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.3.2021 07:28 Reaguje na Jiří Svoboda
To mi zní jako rozumný názor. Ono světové tržní hospodářství stejně už tak zparchantělo, že si nenechá nic až tak vnucovat a to je problém. Zvlášť když je tolik loutek, které bojují pod jejich vlajkou a sami proti sobě.

Ano, také si myslím, že plošné zpoplatnění poškozování ŽP by mohlo situaci rychle zlepšit, ale zatím na to nikdo ze současných politiků nemá chuť, protože jsou to zastánci (a korupčníci) toho starého špinavého a nezodpovědného businessu, který nechce být nijak limitován (ani vlastní udržitelností).

První musíme vyměnit vládu a vybrat si ty, kteří chtějí změnu přístupu a potom můžeme mít i adekvátní regulační politiku. Politici se z tohoto řetězce bohužel nedají vyloučit. Oni ty podmínky musí nastavit. Ale musí to být politici nestranní (bez střetu zájmů) a vybavení hodně silnou morálkou. Bude na ně útočeno ze všech stran a budou nazýváni těmi špatnými....

Zpoplatnění poškozování ŽP je potom čistý a férový nástroj jak planetu i nás všechny před námi samotnými zachránit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.3.2021 11:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ale, když s tím oslovíte politiky vyspělých demokracií nebo Zelené nebo Greenpeace či Duhu, tak s tím také nepochodíte. Všude je primární zájem dělat z ochrany planety kšeft napojený na státní penězovody. Férové tržní prostředí chránící planetu není vítáno nikde v horních patrech! Myslíte si, že by na to třeba Biden slyšel?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.3.2021 13:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak v tomto již s Vámi absolutně nesouhlasím. Ti, kteří stojí za tím, že to tak není jsou politici napojení (koupení) klasickým špinavým a bezohledným businessem. Ti stejní politici se ale snaží, aby to vypadalo, že je to jak píšete a oni tak zabili dvě mouchy jednou ranou.

Z úvahy výše to vypadá, že jste inteligentní člověk, ale toto Vám bylo implantováno, zřejmě aniž by jste si toho všiml.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.3.2021 15:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ale já s touto myšlenkou oslovil a oslovuji ekologické organizace a jako když hrách na stěnu háži. To je bohužel tvrdá realita.

Pokud mi dáte kontakt na někoho z těchto organizací, kdo mi s tím pomůže, budu moc rád.

Bylo by moc dobré zjistit, kde je zakopán pejsek.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.3.2021 11:01
Toto je takové dost okaté PR.... samozřejmě můžeme říct i to, že jaderná havárie v Černobylu místní přírodě prospěla.... teď tam žije zvířat.... takže to byla prospěšná věc vlastně.... Jako fakt?

Všechno se dá podat tak, že je to prospěšné, ale jde o realitu... a pochybuju, že v reálu je tato čistě finanční aktivita ve většině případů pozitivní.... možná v 1%, ale to na věci moc nemění....
Odpovědět
PD

Petr Dušek

30.3.2021 11:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Článek je složen výhradně z vědeckých studií a na základě nich formuluje opatrný názor, že i těžba může prospívat přírodě. Naproti tomu vy srovnáváte dopady pískovny s dopady jaderné havárie v Černobylu. Byl jste někdy v nějaké pískovně?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.3.2021 13:33 Reaguje na Petr Dušek
Ale vůbec ne... nevím jestli to děláte záměrně nebo jen z nepochopení toho co jsem tím chtěl říct...

Já totiž toto téma dávám do roviny, že jakékoliv podobné téma se dá interpretovat tak, že je daná činnost prospěšná. Na to přesně jsem narážel...

To, že nějaká lidská činnost může být za konkrétních okolností a konkrétně (zodpovědně) naladěných majitelů daného businessu i prospěšná je jistě pravda. Takže tuto informaci chápu a rozhodně jí neneguji....

To ale neznamená, že v realitě to tak většinou bude. A my všichni žijeme v realitě a ne v teorii. Navíc žijeme v ČR a tady o nějaké zodpovědnosti nemůže být většinou vůbec řeč.

Navíc je každému co se o to trošku zajímá jasné, že nemůžeme stále jen těžit a těžit.... musíme se jako lidstvo naučit nebýt tak závislí na řekněme neobnovitelných materiálech. Dnešní přístup je neudržitelný.

Takže tímto článkem jste řekl A a to vám nikdo nebere.... ale co ten zbytek abecedy co dělá celou realitu? Ten už rozvádět moc nechcete, co?

Řekl bych, že okatě prezentujete jen pozitiva vašeho oboru. A proto ten můj komentář s Černobylem.... mimochodem si až teď uvědomuji, jak podobné to vlastně s JE je.... zastánci JE, taky pořád dokola prezentují jen ty výhody, ale negativa uznat odmítají...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.3.2021 15:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Asi je třeba neobnovitelné zdroje rozdělit do dvou kategorií.

1. Ty, jejichž těžba až tak moc planetě neškodí, postupně dojdou samy a přirozeně se za ně najde nějaká náhrada nebo budou stále více recyklovány

2. Ty, jejichž těžba sice planetě škodí, ale mnohem více škodí jejich vlastní využívání (fosilní paliva). Tam nelze čekat až přirozeně dojdou a musíme udělat "ekonomický nesmysl" vzdát se jich mnohem dříve než přirozeně dojdou.

A právě ta druhá kategorie je pro lidstvo bezprecedentní ořech (novodobou zkouškou), který je smysluplně řešitelný jen řádným globálním zpoplatněním těžby.

Ruku na srdce, už jste někdy četl článek, kde by zastánci OZE mluvili o jejich nevýhodách? A zase jsme u toho. Je třeba pořádně zpoplatnit fosilní uhlík a nechat volně soutěžit JE a OZE v podmínkách zpoplatnění maxima dalších činností poškozujících planetu. Prostě vyloučit vliv politiků, lobbistů, nátlakových skupin, Kašpárků, Šimůnků i Svobodů a nechat rozhodovat subjekty soutěží na takto modifikovaném volném trhu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.3.2021 20:08
Kdyby se všichni odpůrci těžby nerostů potentovali, tak se jí nevyhneme.
Recyklace vše nevyřeší, pokud nebude pevnost čistých stavebních surovin
suplována chemií s daleko větším dopadem na budoucí vzniklý odpad. Kovy
lze recyklovat celkem snadno, ale stavební materiály a třeba asfaltové
směsi pouze omezeně. Vždy tak budou odpůrci a zastánci těžby a taky
společenská potřeba někde těžit. Je pravdou, že mnohdy vznikne zcela
nový biotop vhodný často pro vymírající druhy rostlin, hmyzu a zvířat,
ale jiný se díky těžbě zničí. Pokud tu bude člověk, tak bude takto
krajinu přetvářet a pouhá konzervace stávajícího stavu není možná.
Bohužel mnohdy není těžba domyšlená do detailů a má vliv větší, než
se předpokládalo. Je to o poznání přírodních zákonů a dosahu těchto
změn. Problémem jsou taky zdlouhavé rekultivace a ochota je vůbec
provádět. Při otvírce nových štěrkoven a pískoven mají být předem
vymezeny prostory pro budoucí ostrovy a členitost břehů i dna tak,
aby vznikala hnízdiště a mělčiny pro rostlinstvo a výtěr ryb. Pokud
se spokojíme se zarovnanými břehy a hloubkou vhodnou tak leda pro
ponorky, tak budeme draze budovat plovoucí hnízdiště a u břehů prudce
směřují do hloubek čekat na erozi vln. Taková budoucí "jezera" s břehy podle pravítka bez nějakého členění nevypadají přírodně a čeká je dlouhá doba přírodní eroze s vymíláním prudkých břehů. Některým tvorům
to sice vyhovuje, ale do budoucna to bude stále se měnící biotop
i s tím vznikem a zánikem některých organizmů. Mám v okolí několik
bývalých štěrkoven a pískoven se břehy členitými i podle pravítka.
S různou hloubkou a strmostí břehů a s bobry, vodním ptactvem,
s břehovými porosty lužních dřevin, ale i s plážemi pro rekreaci.
Dá se říci, že zapadly do okolní krajiny a staly se novými cennými
biotopy, které jinde scházejí a nebo vymizely jinou činností lidí.
Takže se dá říci, že záleží na způsobu rekultivace a na ochotě
lidí přijímat změny krajiny. Odpůrci změn nebudou souhlasit, ale
i důlní propadliny v okolí Karviné mají nyní své kouzlo s množstvím
ideálních podmínek pro ptáky, ryby a i ty bobry, kteří jsou jinde
problémem. Tady nikomu nevadí a z mnoha břehů vytvořili klidové
zóny plné ve vodě pokácených stromů a omezili nejen rybáře, ale i
rekreanty. S tím jsme se smířili, pokud ale někdo neprosadí, že
jim budou patřit břehy všechny. Ale to už nebude věcí těžařů,
ale aktivistů, kteří z kdysi nenáviděné změny krajiny budou
chtít nyní vytvořit rezervaci.
Odpovědět
PD

Petr Dušek

30.3.2021 11:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Sám bych to nenapsal líp.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.3.2021 19:23 Reaguje na Petr Dušek
Víte já sice za těžaře nekopu jako vy, ale jsem realista
a ne nějaký ekofanatik, který proti všemu protestuje už
pouze z principu a ne na základě logického uvažování.
Pokud máte možnost těžaře ovlivnit, tak se přimlouvám
už při těžbě na tu modulaci těch břehů a ostrovů na
štěrkovnách a pískovnách. Taky pak průběžně vytěžené
lokality vyčlenit z dobývacího prostoru a předat k
užívání veřejnosti. Ona tu úpravu břehů předběhne
často sama příroda a pak je už zase problém zasahovat
do pobřežních porostů a modulace břehů. Vím, že se
jedná o soukromé majetky, ale emoce veřejnosti často
utlumí možnost lokalitu rekreačně užívat . Děkuji.
Odpovědět
PD

Petr Dušek

31.3.2021 09:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Vyřídím a děkuji!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

31.3.2021 13:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte Macháčku problém vašeho uvažování je ten, že vůbec nechápete, že by mohlo být něco jinak než je dnes. Než vás to učili na škole (navíc za totality, kde byla realita nepřítel č.1). Myslím nastavení společnosti, využívání zdrojů, ......

Jste zatažená ruční brzda lidské společnosti. Díky takovým jako jste vy budou mít další generace opravdu problém. Doufám, že jste na to hrdý... jinak by ta vaše selektivní vnímavost byla úplně k ničemu...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.3.2021 15:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Je někdo na světě, koho byste mohl neoznačit za zataženou ruční brzda lidské společnosti? Že bychom ho probrali.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.3.2021 19:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Že vůbec na něho reagujete. Já už mu na nic neodpovídám, protože se pouze snaží vyprovokovat kohokoliv k reakci na jeho ideologické bláboly.
Asi se v práci nudí, možná i doma a tak píše, píše
a nepřemýšlí ani co. On a pan Hanzl stačí Ekolist
zaplevelit u některých témat téměř z poloviny
a naprosto o ničem. Já se naučil na jejich bláboly nereagovat, protože je to zbytečná ztráta času.
Odpovídat opakovaně hlupákovi, tak za chvíli
diskutují hlupáci dva.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.3.2021 19:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte, já zase zjišťuji, že každý diskutující tu měl aspoň jednou pravdu. Beru to jako zábavu a argumentační/formulační trénink. Média nám tlačí všemožné do hlavy, tady to může i ven.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.4.2021 22:44 Reaguje na Jiří Svoboda
1*
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist