https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-hlubucek-tuhle-krizi-nejde-zasypat-uhlim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Hlubuček: Tuhle krizi nejde zasypat uhlím

19.5.2020
Plán přechodu na cirkulární ekonomiku plyne z našeho klimatického závazku.
Plán přechodu na cirkulární ekonomiku plyne z našeho klimatického závazku.
Dnes jsme schválili vypracování strategie přechodu Prahy na princip cirkulární ekonomiky. Hotovo bude do března. Cirkulární ekonomika je založena na principu, že odpad je zdroj a suroviny kolují v dlouhotrvajících cyklech. Díky těmto principům mohou města snížit produkci odpadů a uhlíkovou stopu, ale i vytvářet nová pracovní místa a obchodní příležitosti.
 

Cirkulární ekonomika je koncept, který umí lépe pracovat nejen s cennými materiály, ale využívá také sdílených služeb a nových modelů spotřeby, které snižují tlak na primární zdroje. Praha má v plánu se tímto způsobem zaměřit např. na vodní a odpadové hospodářství či na místní zemědělství. Jedná se o obsáhlý soubor opatření zasahující do organizační struktury města, jeho hospodaření a sociálního systému. Řadu z principů cirkulární ekonomiky již v Praze využíváme. Jde například o sběr bioodpadu a kuchyňského odpadu, z kterého vytváříme bioplyn pro pohon autobusů nebo vozů Pražských služeb.

Tuto krizi nelze znovu zasypat uhlím. Je potřeba se dívat po nových zdrojích a nových technologiích, které nám umožní dlouhodobě udržitelný růst a rozvoj. Nastupující ekonomickou krizi vnímáme jako příležitost k objevování nových cest a nastavení nových procesů, které nám umožní dlouhodobě udržitelnou a k planetě šetrnou ekonomickou prosperitu a blahobyt. Zároveň to pomůže našemu průmyslu.

Plán přechodu na cirkulární ekonomiku plyne z našeho klimatického závazku. Zhruba 45 procent světových emisí CO2 pochází z výroby a spotřeby produktů a ze zemědělství. Vedle udržitelné energetiky a dopravy tak představují tato odvětví největší prostor pro zmírnění klimatické změny a jejích dopadů.


reklama

 
foto - Hlubuček Petr
Petr Hlubuček
Autor je zastupitel hlavního města Prahy a náměstek primátora. Je členem hnutí STAN.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

19.5.2020 10:08
Politicky je článek napsán jistě správně. Jde o to, zda vlastní provádění cirkulární ekonomiky nebude potřebovat mnohem více zdrojů, než se v ní ušetří. A jelikož jde o politický článek, a těchto aspektech se mlčí.

Vyhodnotil někdo objektivně, kolik vstupů je pro sběr bioodpadu a kuchyňského odpadu, z kterého je vytvářen bioplyn pro pohon autobusů nebo vozů Pražských služeb, potřeba a kolik je úspora na tomto pohonu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 10:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Předpokládám, že tohle je základem každého dalšího vývoje.
Samozřejmě sám princip cirkulární ekonomiky je založen na tom, že vstupů i výstupů je minimum. Samozřejmě se počítá s tím, že kopka posečené trávy se nebude vozit dýzlovým náklaďákem přes půl Prahy, aby šla do bioplynky.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.5.2020 10:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Ona je spíš otázka jestli tím že se v ní zbytečně poseká tráva (nevede zbytečně k tomu že umožníme slunci ten kus země spolehlivě vypálit... ráno vzrostlá tráva déle zadržuje rosu a i když vyschne chrání půdu před vypékáním), co se toho týká chtělo by to buď o nějakých 5cm zvýšit běžnou výšku sekaných trávníků - což by bylo ideální...

a nebo prostě od května do září ve městech nesekat pokud nebude výhled deštivého týdne - což je snáze realizovatelné.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

19.5.2020 15:09 Reaguje na Vaclav Sobr
Starat se o trvalé travní porosty je třeba. Je otázka nakolik cm se mají stříhat. Aby z toho nevzniklo zanedbané území plně prorostlé plevelnými rostlinami. Nebo cíleně sázet luční květenu a starat se o ni.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.5.2020 15:16 Reaguje na Galipoli Petr
upřímně louka nevznikne pokud jí něco nespásá/neseče.
jinak "plevelnými rostlinami" - vzrostrlá tráva třeba lépe likviduje pampelišky.

jinak sekat (pokud tam nenasadíme něco co to spase) je potřeba... ovšem příznačně když du do práce na jedné straně vždy vidím příkladně posečenou (tak na 2cm výšky) spálenou polopoušť na jedné straně ulice, a zatímco na druhé má někd v zahradě třešen a vůbec to neseče - tráva vzrostlá půl metru je stále zelená.

polopoušť zalévají a je to k ničemu, vzrostlá tráva (i s plevelem) to nevyžaduje.

Je to jeden z příkladu situace kdy absolutní absence jakékoliv lidské činnosti je v součtu lepší než se pokoušet o nekompetentní aktivitu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.5.2020 11:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Říkáte to správně, ale realita může velmi překvapit. Myslím, že jak něco našidit, je v naší politice dobře zakořeněný jev, který se určitě cirkulárním ekologům nevyhne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 13:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Bohužel, do toho by neměli politici strkat šňupáky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.5.2020 14:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ti, kdo v rámci cirkulární ekonomiky vymýšlejí nemožné projekty, žádají od politiků podporu. A politici jim tu podporu dávají, aby se zalíbili voličům. Autor článku je toho nádherným příkladem!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.5.2020 16:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ono se to tak v praxi dělá. "Dýzlový náklaďák" popojíždí od jedné "kopky sena" k druhé a pak jede kilometry do bioplynky. Celková produkce CO2 je v součtu násobně větší, než když se bioodpad spálí spolu s komunálním odpadem ve spalovně přímo.
Odpovědět

Viktor Šedivý

19.5.2020 16:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Vyhodnotil objektivně? Co chcete objektivně hodnotit, když moře stoupá, vzduch se ohřívá a 99% živočišných druhů nepřežije rok 2000.

Podobně lze vzít příklad tlaku na zálohování PET lahví.
Už dnes je u nás návratnost tohoto typu obalů docela slušná.
Náklady na zálohování a výkup rozhodně zanedbatelné nebudou.
Vyplatí se zvýšit návratnost PET materiálu ...? Kdoví. Zelené spolky to tlačí jednoznačně: ideologicky to je správné => musí se to zavést. "Počítat" je sprosté slovo a "návratnost" asi nikdo nechápe.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.5.2020 07:50 Reaguje na Viktor Šedivý
Tlačí na to, protože je to zlodějina, na níž se dá nehorázně vydělávat.

Celý ten systém, jak je v Německu, je postaven na tom, aby se pokud možno žádnou PET láhev nepodařilo vrátit.

Jenže Němci jsou tupé stádo, které pochodovalo včera za Hitlerem a dnes za ekology, a tak i ty flašky, ze které nedostanou zpět zálohu, odevzdají. U nás by to skončilo tím, že by ty flašky šly "do ekologie" a je docela možné, že by jich bylo po lesích a rezervacích víc, než teď. My máme jinou mentalitu něž Němci a kde to můžeme bez většího rizika provést, tam nepřítele bodneme do zad. To věděl už K. H. Frank.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.5.2020 10:46
Dlouhodobě udržitelný růst se "cirkulární ekonomikou" prakticky vylučuje.
Dlouhodobě udržitelný růst v uzavřeném prostředí typu planety není možný.

Už kupříkladu jenom z důvodu že jak si ta pidihvězdička uprostřed naší sluneční soustavy stárne tak pálí víc a víc hélia.
(fúzí hélia se uvolní rychleji víc energie než fúzí vodíku)

což znamená že v kosmickém dlouhodobě si slunce každou miliardu let přidá cca 10 procent zářivosti. Jak stárne bude expandovat a tuhle planetu upeče i kdyby na ní žádný CO2, metan a vodní pára nebyla.
(jako to provedlo Venuši) Zemi slunce takto upeče za cca 1-2 miliardy let.
za další 3-4 miliardy let po tom dojdou i těžší prvky a slunce se gravitačně zhroutí a nakonec vybuchne jako nova.
Při tom odfoukne atmosféru Jupiteru a Saturnu (zbyde z nich kus kovu letícího vesmírem) a spolehlivě zabije vše co tady svým energetickým gradientem vytvořilo.

tedy vše co nebude mít mozek aby bylo už někde jinde.


Prakticky jediný možný růst v skutečně dlouhodobém měřítku musí být založen na expanzi mimo tuhle planetu. Tedy získání dalšího prostoru a zdrojů.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 11:00 Reaguje na Vaclav Sobr
Netuším, proč tu řešíte budoucnost za miliardu let.
My dojdeme k bodu zlomu asi do DESETI let, pokud jsme ho už nepřekonali. A ten znamená konec naší civilizace, možná i lidského rodu.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.5.2020 14:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Napadát zcela chybné myšlení autora článku. Slovní spojení "udržitelný růst" je v podmínkách uzavřeného systému jakým je planeta nesmyslným oxymoronem.

co se mne týká tenhle termín by se vůbec neměl používat. Buď budeme žít v tomhle systému udržitelně - čímž se ve skutečně dlouhodobém měřítku odsuzujeme že tady na té planetě pěkně stagnujíc shnijeme (a s námi všechen ostatní život tady) a nebo vyrazíme dál.

ale to jsou jediné dvě možnosti. Růst je udržitelný pouze při expanzi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 16:58 Reaguje na Vaclav Sobr
Je důležité si definovat, co ten růst vlastně znamená. Nemusí to být expanze, může to být růst kvalitativní a ne kvantitativní, intenzivní a ne extenzivní. Člověk taky roste a expanduje jen do určiteho věku, ale pak se už nezvětšuje, nemá stále větší nároky na energii i oblečení a jen se učí a zlepšuje se, dokáže produkovat víc, než spotřebovává a to nemyslím materiálno.
Odpovědět
FF

Franta Frantíků

19.5.2020 18:14 Reaguje na Vaclav Sobr
Vzpomněl jsem si, co mi kdysi řekl můj školitel. Cituji: "Pokud si myslíte, že může něco v konečném světě donekonečna růst, tak jste buďto naprostý idiot, a nebo ekonom."
Ne že bych měl něco proti ekonomům či idiotům. Ale taky si myslím že měl tehdy pravdu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.5.2020 07:52 Reaguje na Franta Frantíků
Musíme začít včas expandovat mimo Zemi a potom mimo Sluneční soustavu. A pak můžeme tyto úvahy přenechat těm generacím, které budou efektivně cestovat miliardy světelných let daleko.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.5.2020 11:10 Reaguje na Vaclav Sobr
Jen drobná nepřesnost. Za to, že na Venuši panují pekelné teploty, nemůže jen Slunce. Může za to převážně silný skleníkový efekt. Proto na Venuši panují teploty vyšší než na Merkuru.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.5.2020 11:16 Reaguje na Petr Eliáš
Zcela správně. Pouze bych dodal, že podle NASA mohlo existovat na Venuši údobí několika miliónů let,kdy na povrchu byly teplotní podmínky 20 až 50 C/vhodné pro život/ a existovala hydrosféra.
Proč koncentrace CO2 ulétly na dnešních 96% je předmětem dalšího výzkumu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.5.2020 11:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Řekl bych, že došlo k řetězové reakci v rámci cyklu zvýšení teploty - uvolňování dalších skleníkových plynů (CO2, voda) do atmosféry - zvýšení teploty ...

Tento cyklus jsme nastartovali i na Zemi masivním spalováním fosilních paliv a není vyloučeno, že k tomu ještě přispíváme navyšováním vlhkosti v atmosféře činností mokřadníků, kteří sice lokálně vylepší podmínky, globálně to však může mít i negativní efekt. To jenom, aby věcná diskuse nestála.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

19.5.2020 13:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Zapomínáte, že na Venuši dopadá 2x více záření, než na zemi, má velmi pomalou rotaci (otočí se 243 pozemských dní a kolem slunce oběhne za 224,7 dní), a má zpětnou rotaci a slabé magnetické pole. Takže srovnávat situaci na Venuši se Zemí je poněkud troufalé.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.5.2020 15:04 Reaguje na Galipoli Petr
Proč by takovýto zpětnovazební mechanismus nemohl fungovat kdekoli?

Pokud byly po miliony let na Venuši podmínky, jak popisuje pan Vinkler, a to byl zjevně stabilní stav, tak o to hrůzostrašnější je představa, do jak drasticky odlišného stabilního stavu se může takový systém překlopit.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

19.5.2020 15:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Také je možné, že v době, kdy bylo na Venuši „rozumné prostředí", tak Země mohla být zmrzlá na kost. Jen nevím, co se asi stalo se zpětnou a hlavně pomalou rotací a minimálním magnetickým polem. Bez něj sluneční vítr zničí vše potenciálně živé na povrchu.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.5.2020 15:58 Reaguje na Galipoli Petr
Hvězdy jsou aktivnější tím jak stárnou. čili sluneční větry asi bývali poněkud slabší.

kterým směrem se planeta točí asi není v principu relevantní pokud se točí - spíš to že je to pomalu bude horší protože plyn z kůry "vypeče" a on v noci tak rychle nezmrzne.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

19.5.2020 16:22 Reaguje na Vaclav Sobr
Souhlas (s tím smětrm točení). Na druhou stranu,pokud by na zemi dopadalo 2x více energie (Venuše 2614 W/m2 a 1360 W/m2 Země), tak i tady bude bezživotí....
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.5.2020 14:26 Reaguje na Jiří Svoboda
já bych měl jiný nápad - v rámci toho jak se formuje sluneční soustava - rotační pohyb s odstředivými silami a gravitací (podobně když třeba separujeme izotopy uranu) prostě bylo na venuši výrazně více uhlíku než na Zemi, a co se toho týká zdá se že množství uhlíku dál od země ve sluneční soustavě též v průměru klesá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.5.2020 11:18 Reaguje na Petr Eliáš
Jenom drobná nepřesnost: Na Merkuru u rovníku jsou teploty vyšší než na Venuši, naopak na pólech patrně může být i led.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

19.5.2020 12:57 Reaguje na Vaclav Sobr
Slunce (zatím) „spaluje" vodík (i jeho isomery). Až se spálí vodík (dost času :-) ), slunce se změní na červeného obra a začne Salpeterova reakce, kdy z helia vzniká uhlík a z něho kyslík a z něho neon (záchyt dalšího jádra helia). Ale to už nám bude fuk, neboť budeme (myslím planetu) buš součástí slunce, nebo jeho nejbližší oběžnice (na úrovni Merkuru nebo ještě blíž)
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.5.2020 11:16
Žil byl na poušti poustevník s havranem. Havran se stravoval exkrementy poustevníka, poustevník zase exkrementy havrana. A tak založili cirkulární ekonomiku (před rokem 1989 se říkalo, že RVHP).

Je to opravdu nepěkný pocit, že vtipy "o zlatou mříž" z dob socíku začínají být stále více aplikovatelné na současné poměry.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 13:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Taky tu vládnou už zase komunisti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.5.2020 14:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Z Bruselu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 17:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Fakt? Zemanova ruská klika je z Bruselu? A Babišovi estébáci a komunisti taky?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.5.2020 18:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Komunisti z Bruselu se zatím pokouší urvat vládu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 22:29 Reaguje na Radim Polášek
Nepíšu o nikom, že se o něco pokouší. Píšu o tom, co tu dnes máme.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.5.2020 11:21
Zde bych chtěl upozornit, že stejně jako jsou použité plasty odpadem , je odpadem a také nechtěným CO2.
Obecně umíme využít pouze 12% plastových odpadů, zbytek se pálí, skládkuje anebo vozí do Afriky/Asie.
Daleko lepší by bylo razantně snížit objem plastů v oběhu. Což se však nestane neboť by se sáhlo na peníze chemické lobby, která od 1.1.2020 do této chvíle utržila 2,997,185,119,755 USD za prodej produktů. :-)
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

19.5.2020 13:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
odpad CO2 a ještě nechtěný... co by vám na to řekly rostliny (zjednodušeně). Jejich hlavní potravu byste jim chtěl sebrat? Pro rostliny by vyšší koncentrace CO2 byla užitečná a umožnila by jim lepší růst (viz přeslicky v prvo- a druhohorách).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 13:21 Reaguje na Galipoli Petr
To je velmi hezky vidět na našich lesích, ty si se zvyšovánám CO2 přímo chrochtají blahem.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

19.5.2020 14:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže špatný stav lesů nesouvisí s koncentrací CO2. To vy ale víte a chcete jenom prudit. to, že se lesy nechají sežrat kůrovcem je zásluha ekos. A nevhodná skladba našich lesů a špatné zacházení s vodou padá na hlavy našich předků. Ke zlepšení stavu bude potřeba hodně času, zdrojů a vůle. Kdoví, zda to vše bude k dispozici.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 13:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Sáhlo, ale jen málo. Drtivá většina jsou jednorázové plasty, které by bylo možno maximálně utlumit. Šlo by se do plastových výrobků delšího použití s maximální recyklovatelností, zajištěnou výkupem. Něco podobného zavedl komár se železem a během pár let se země vyčistila od železného šrotu.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.5.2020 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenomže o recyklaci plastů prakticky nikdo bez dotování nestojí.

Sklo, kovy, i papír- tam vám utrhnout ruce - protože tyto věci jsou prakticky univerzálně recyklovatelné.

U plastů to není vůbec jednoduché. Protože co výrobek to jiný plast. co jiný plast to jiné složení...

Dokud ještě Číňani brali od světa odpady pracovali s 85 procentní čistotou - až 15 procent váhy mohlo být znečitění. Co ovšem Číňani přestali plasty od zbytku planety brát tak mají všichni recyklátoři na výběr - a požadují 95 čistotu.

(ono totiž s čím víc nečistotami musíte počítat tím je recyklace náročnější - jak na technologii tak na energie - tudíž i dražší)

a to přiznáváte i vy - 24/7/330 ročně recyklační provoz současné OZE neutáhnou.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.5.2020 14:23 Reaguje na Vaclav Sobr
(dal jsem tam na rok měsíc odstávky na údržbu :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.5.2020 17:04 Reaguje na Vaclav Sobr
Řešením je brutální zdanění jednorázových plastů. Ideální by byla celosvětová uhlíková daň, ale to je nereálné, stačila by spotřební daň v rámci celé EU a jednak by se rychle snížila spotřeba a pak by bylo i na drahou recyklaci.
Odpovědět
ig

19.5.2020 17:16 Reaguje na Pavel Hanzl
V EU nejsou jednorázové plasty problém. Tady to nikdo nehází ve velkém do řek a správně skládkované životní prostředí neohrožují, protože se nerozkládají. O spalování nemluvě. Řešit je to potřeba pro Indii, arabské země a další místa, kde lidi odhazují odpadky tam kde je pustí z ruky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.5.2020 07:54 Reaguje na
Což by znamenalo tyto země kolonizovat. Máme na to?
Odpovědět
ig

20.5.2020 14:10 Reaguje na Jan Šimůnek
My ne, ale můžeme si tuhle službu koupit od Číny :D
Odpovědět
ig

19.5.2020 15:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Víte jak poznám, že recyklace plastů začala fungovat? Že mi ukradnou plastové okapy. Zatím šlohli pouze měděné :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.5.2020 16:39 Reaguje na
Tleskám.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.5.2020 18:29 Reaguje na
Dobrý.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.5.2020 07:55 Reaguje na
Perfektní definice. Taková názorná.
Odpovědět
va

vaber

21.5.2020 08:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
souhlas základ je snížení odpadů ,ale to nikoho netrápí protože jen výroba obalů je velký kšeft
Odpovědět
ig

19.5.2020 14:27
Než se pokoušet bojovat s druhým termodynamickým zákonem, měl bych jiný návrh. Na čerstvě uzavřené Smetanovo nábřeží dát na obě křižovatky nábřeží s Divadelní ulicí příkaz odbočení doleva a auta tam budou cirkulovat věčně :-) Ať se z toho řetězu blbostí už nikdo nevymotá :D
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.5.2020 18:32
Koukám, že Praha za pár let spotřebuje všechny své finance a případně si ještě půjčí a stejně tam budou peníze zoufale chybět.
Ale zelení či obnovitelní či pirátští a cirkulární šmejdi budou ve vatě, ti si mezitím stihnou nahrabat.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.5.2020 18:52
Pane Hlubučku, jaký je zdroj pro těch vašich 45% CO2 z výroby a spotřeby produktů? Mě vychází nějakých 16%, pokud tedy uvažuji, že CO2 na výrobu a spotřebu produktů vytváří hlavně průmysl. IEA má v grafech jiná čísla, než Vy.
Ovšem jinak s Vámi souhlasím. Ale ještě lépe je ty produkty nevyrobit. A nespotřebovat. Židle i pračky a ledničky vydržely dříve déle než ty současné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist