https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-kazda-nad-cim-se-zamyslet-nez-podporite-vysadbu-stromku-v-lese
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Kazda: Nad čím se zamyslet, než podpoříte výsadbu stromků v lese?

12.1.2023
Jednou tu bude alej podél cesty.
Jednou tu bude alej podél cesty.
Stromek vysazený v lese zní jako krásný dárek. Není drahý a tváří se důležitě. Za pár korun zachráníme planetu. Nebo je to celé trochu jinak?
 
Přestože kůrovcová kalamita dosáhla v naší republice obrovských rozměrů, k obnově lesů dojde i bez darů od veřejnosti. K zalesnění jednoduše dojít musí. Jak to?

Naprostá většina našich lesů vznikla za účelem zisku z těžby dřeva. Vlastníci lesů mají tedy ze zákona povinnost svůj les po kalamitě obnovit.

Obnovu lesů (státních i soukromých) výrazně dotuje stát. Už teď jsou investice miliardové a vysazují se stovky milionů sazenic ročně.

Při lesních výsadbách je velmi důležité volit ty správné druhy stromů. Samé smrky nám moc užitku nepřinesly. V některých případech je dokonce nejlepší nechat les obnovit jeho vlastními silami.

Společnosti, které vybízejí veřejnost k financování lesních výsadeb, často používají metody greenwashingu.

Vzbuzují například dojem, že z každé vysazené sazeničky vyroste strom, který tu s námi bude minimálně 100 let. V lese se však sází kobercově a postupně dochází k probírkám. Z deseti vysazených stromů se dospělosti dožije jeden, maximálně dva.

Peníze utracené za marketing u těchto společností často převyšují prostředky použité na samotné výsadby. Důvěryhodné projekty by na propagaci neměly vynaložit víc než 20 % financí.

Zalesňování po kalamitách není možné komunikovat jako něco, co může firmě či jednotlivcům kompenzovat zvýšenou uhlíkovou stopu (tzv. offsety). Schopnost našich lesů pohlcovat uhlík a snižovat naše emise je totiž už započítaná do závazků České republiky v oblasti zmírňování dopadů změn klimatu.

Firmy obvykle nezmiňují, jak je důležitá (a nákladná) následná péče o stromy. Přitom tyto výdaje obvykle převyšují cenu samotné sazenice. Je tedy nutné velmi pečlivě vybírat majitele pozemku, který péči garantuje, jinak stromky nepřežijí.

Alej svobody Vestec
Alej svobody Vestec
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Ulehla / Nadace Partnerství

Co takhle podpořit Nadaci Partnerství a její iniciativu Sázíme budoucnost? Ta poskytuje granty výhradně na výsadby mimo les a nabízí je přímo jednotlivcům či komunitám – školám, neziskovkám, obcím, farnostem či spolkům. U místních lidí je větší záruka, že stromy nejen zasadí, ale budou o ně i pečovat. Nadace Partnerství poskytuje takové granty už přes 20 let.

Vedle toho zpracovává manuály k výsadbám, propaguje nutnost péče o stromy a buduje jedinečnou databázi stromů vysazených v České republice mimo les.

Proč je důležité sázet listnaté stromy mimo les?

Listnaté stromy zachycují škodliviny z ovzduší lépe než jehličnaté. Stejně tak mají větší schopnost vyrovnávat extrémní teploty v okolí. Jsou nejúčinnější klimatizací pro naše přehřátá města.

Při výsadbě ve městech a volné krajině se používají sazenice, které jsou už vzrostlé. Takové stromy přispívají ke zlepšení životního prostředí mnohem dříve než sazenička jehličnanu.

Stromy ve volné krajině hrají zásadní úlohu při zadržování tolik potřebné vody a zároveň brání nebezpečné erozi půdy. Slouží i jako účinné větrolamy či protihlukové bariéry. Poskytují stín, filtrují prach a zvlhčují vzduch.

Sázení stromů do volné krajiny je tedy jednou z možností, jak rychle a srozumitelně udělat něco konkrétního pro zlepšení stavu naší krajiny a měst. Možná právě vámi vysazený strom poskytne v budoucnu stín obyvatelům rozpáleného města. Možná právě vámi obnovený remízek pomůže zadržovat potřebnou vodu.


reklama

 
foto - Kazda Petr
Petr Kazda
Autor je ředitel Nadace Partnerství.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

12.1.2023 08:59
Tak tyhle hurá akce - viz foto, jsou k ničemu.
Jenom pro čárečku si někde šplhnout !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.1.2023 09:15 Reaguje na smějící se bestie
na tom něco je, ale my nejsme soudci a pokud někdo nechce, nemusí k tomu přispívat. Nicméně chápu, že dělat hromadné akce bez minimálně krajináře a nebo dohledem lesáka je fandovství tak nějak na houby.
Popravdě nevím, co bych si měl o tomto myslet?
https://www.donio.cz/pomozte-nam-zalozit-novou-alej
Je toho všude tolik, že přehled není...
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

13.1.2023 10:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Neřešte svět, řešte svoje okolí.
U nás ve vsi jsme coby obec letos sázeli novou alej, podél docela frekventované cyklostezky a zároveň cesty na nedělní vycházky. Tuším 36 stromů, finančně hodně přispěla nadace Tipsportu (díky), projekt/konzultace s krajináři, s oběma sousedními zemědělci (cesta je v katastru, mezi poli), samozřejmě plánovaná a jak znám příslušnou zastupitelku (mám ji doma :-)) i realizovaná následná péče.
Mmch - stromy ovocné, staré čili dost odolné odrůdy a dokonce je to vymyšlené tak, že tam bude co jíst od časného léta do podzimu.
Fyzicky sázeli obyvatelé obce, včetně starosty na traktoru.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

12.1.2023 09:16 Reaguje na smějící se bestie
Když se o ty stromy nikdo nestará, většinou v těch suchých létech pomřou. Nestačí jen vysadit.
Odpovědět

12.1.2023 11:20
Nojo... říká si o prachy sám pro sebe....
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

12.1.2023 12:00
Já jsem vůči těmto hurá akcím taky poněkud skeptický. Dobře míněná snaha nadšenců může mít v přírodě zcela škodlivý efekt. K zalesnění často lákají různé meze, malé loučky mezi lesy nebo stráně, které jsou často posledními útočišti vzácných rostlin nebo hmyzu. Samozřejmě tím nechci říci, že by se neměly sázet aleje nebo skupinky stromů do bezlesé krajiny. Jenže se to může zvrtnout jako před pár lety sázení stromů v Jeseníkách na Červené hoře pod patronací jednoho pivovaru. Vysazené smrčky, pokud by vyrostly, by zcela zastínily poslední lokality těch nejvzácnějších druhů rostlin (naštěstí už tam ty stromky nejsou). Koneckonců před sto lety také různé okrašlovací spolky vysazovaly akáty na různé "zdevastované" stepní stráně pro veřejné blaho. Sázet ano (tedy ne akát:-), ale s rozmyslem.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.1.2023 12:09 Reaguje na Zbyněk Hoták
Nejohroženějšími lokalitami biodiverzity jsou poslední zbytky stepí a lesostepí co zarůstají jednak samovolně protože není pastva, sečení údržba. A to ať už jako rezervace nebo bez ochrany a na tyhle plochy bez ochrany se iniciativně sází.
Odpovědět

Jiří Židů

12.1.2023 19:20
Řekl bych: "Zaplať Bůh za každého člověka, který vyvine iniciativu směřující k výsadbě stromů". Na druhou stranu platí, že nadšený blbec je horší, jak třídní nepřítel. Proto je účast odborníka na přípravě výsadby a při její realizaci víc než žádoucí. Jinak se může klidně stát, že původně dobře míněná iniciativa nedopadne podle představ. Výsadba stromů mimo les by primárně měla probíhat ve spolupráci s místními občany. Stojí to víc práce, ale stojí to za to. Už pro mnohá přátelství, která takto vzniknou. Bez spolupráce s místními, kteří vezmou výsadbu za svou, nemá nová výsadba nemá moc šancí na přežití. Ideální je když se do spolupráce zapojí místní hasiči. Ti jsou potřeba pro další podmínku přežití a tou je zálivka. V suchých letech nebo na nepřiznivých lokalitách mnoho stromů uschne, protože se jim včas nedostane správné množství vody. Správné množství vody je podle situace 30 - 50 litrů na jeden strom. A to i několikrát za rok. To prostě petkou nedáte. Hasiči musí tak jako tak občas prověřit zda je jejich technika funkční, tak proč ne tímto užitečným způsobem. Další podmínkou je ochrana proti okusu, kterou je nutné udělat hned při výsadbě. Nevěřili byste jak rychle dovedou zajíci či vysoká najít právě vysazené stromy a vyzkoušet na nich svoje zuby. Neméně důležitá je následná péče. Zejména je nutné udělat včas výchovné řezy na všech stromech, které jsou podél cest, aby časem nedošlo k jejich rozlomení a pádu na lidi procházející okolo. To se týká hlavně neovocných stromů. Přijde mi také důležité, aby si iniciátoři výsadeb zjistili zda bude zájem o plody, které vyrostou na ovocných alejích. Je to smutné, ale úroda z alejí, kde se sází například staré odrůdy jabloní, většinou skončí na zemi bez dalšího užitku. Takové švestky mají perspektivu mnohem zářnější. Pokud bude v nějaké lokalitě probíhat dlouhodobá výsadba stromů může zde následně přijít požadavek na výstavbu moštárny nebo pálenice a výrobě regionálních výrobků. Možná by bylo v budoucnu dobré myslet i na zimní potravu pro ptáky. Například výsadby jeřábů ptačích jsou spíše vyjímkou a přitom by byly tak potřebné. Práce Nadace partnerství je skvělá a je dobře, že se někdo jako NP dlouhodobě této činnosti věnuje.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.1.2023 08:00
Nedávno jsem procházel nově vysázenou alejí v podhůří Jizerských hor. Výška vysazovaných stromů je typicky 3m-4m. druhové složení pestřejší (hrušně, jeřáby, slívy, třešně). Náklady na pěstování, převoz, výsadbu takto velkých sazenic musí být enormní. Jaký kořenový systém je asi v zemi a v jakém je poměru k nadzemní části? Otázka jejich přežití a životnosti na stanovišti je otevřená ale obával bych se v prvním roce zvýšené mortalitě kvůli poměru relativně velké listové plochy a malého /poškozeného/ kořenového systému. V delším horizontu potom deformací kořenů pokud byly před výsadbou pěstované v kontejnerech. Pokud bych měl něco podobného realizovat za soukromé peníze volil bych rozhodně levnější o 1-2 roky mladší sazenice s výškou okolo 1,5m. Ušetřené peníze bych investoval do pravidelné péče v následujících 5 letech.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2023 09:20 Reaguje na Dalibor Motl
Tak. problém je v tom, že dnes je doba, kdy mnozí chtějí všechno hned. Předkové věděli, že nejenom aleje, jsou pro příští generace.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

15.1.2023 11:40 Reaguje na smějící se bestie
Jde také o nevědomost. Větší sazenice = větší šok z přesazení. Za 5 let na stanovišti při dobré péči nepoznáte rozdíl mezi původně 3m a 1,5m sazenicí. Ovšem ty 3m jsou podstatně dražší a pěstitel i "realizátor" dostane ihned větší dotační peníze. a nikdo nemůže říct, že cena za ty obry nebyla !v místě a čase obvyklá". Obři ale potom mají menší šanci na přežití. "Je potřeba" vylepšovat (rozumněj nahradit "umrlce", kteří šok z přesazení nezvládli)...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.1.2023 14:58 Reaguje na Dalibor Motl
No před lety jsem vysadil oskeruši- malou cca 30 cm z kontejneru tak jak byl a zapomněl rozvolnit kořeny. Trvalo 10 let, než se zaražený stromek vůbec vzpamatoval a začal růst.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.1.2023 14:57
všechno, co bylo řečeno v tomto článku je správné: lidé by si měli sehnat nějaké informace, jaký postup je nejlepší, pokud tyto informace na obci jsou. Někde by třeba obec mohla rozhodnout, že někde výsadba stromů žádoucí není. Nejdůležitější ale pro krajinu je osázení remízků a mezí mezi poli- zde jsou stromy žádoucí vzhledem k zadržování vody a boje proti erozi a nechal bych to přírodě, ev. možnostem majitele nebo správce pozemku: za tuto činnost bych dával dotace, dělal bych osvětu mezi zemědělci, co nejlépe a jak sázet, kyždá obec by mohla mít nějaký plán. Dotaci by mohl dostat ten, kdo dodržuje podmínky nějakého schváleného plánu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist