Petr Molík: Úhyn zvláště chráněných živočichů a poškození zvláště chráněných rostlin na Novém rybníce u Soběslavi

V prvním pololetí letošního roku bylo prováděno odbahňování Nového rybníka u Soběslavi. Tento rybník je místem výskytu zvláště chráněných živočichů a rostlin a je vyhlášen jako přírodní památka. Protože při odbahňovacích pracích nutně muselo dojít ke škodlivému zásahu do biotopu a přirozeného vývoje tamních zvláště chráněných organismů i k přímému ohrožení života jejich jednotlivých exemplářů, byla pro tyto práce příslušným úřadem ochrany přírody vydána výjimka ze zákona na ochranu přírody. V rozhodnutí o výjimce byly přesně stanoveny podmínky pro zacházení se živočichy a rostlinami ohroženými vypuštěním rybníka a odstraňováním vrstvy bahna z jeho dna.

Podle těchto podmínek měli být všichni jedinci zvláště chráněných živočichů a rostlin, ohrožení v souvislosti s odbahňováním Nového rybníka, zdokumentováni a přemístěni do jiných vhodných biotopů. V případě rostlin se počítalo i s jejich ponecháním na místě tak, aby nebyly dotčeny odbahňovacími pracemi. Aby rostliny ponechané na místě neuschly, byla v rozhodnutí o výjimce ze zákona na ochranu přírody stanovena podmínka, že rybník nesmí zůstat vypuštěný déle než jeden měsíc. Plněním a kontrolou stanovených podmínek byl pověřen takzvaný ekologický dozor.

Na jaře letošního roku jsem měl možnost Nový rybník u Soběslavi několikrát navštívit a zjistil jsem, že úředně stanovené podmínky pro zacházení se živočichy a rostlinami ohroženými odbahňováním tohoto rybníka nejsou dodržovány. Chápu, že kvůli opravě hráze a uvolnění prostoru pro stavební stroje muselo být v oblasti přírodní památky Nový rybník vykáceno přibližně sto stromů, z nich některé staré více než sto let, přestože ve schváleném projektu odbahnění rybníka o nutnosti kácení stromů není ani zmínka. Docházelo tam však k dalšímu poškozování živých organismů, které nelze rozumně odůvodnit, a které není možné ponechat bez povšimnutí.

Na vyschlém dně v západní a severozápadní části vypuštěného rybníka jsem našel stovky čerstvě uhynulých škeblí, mezi nimiž byly i škeble rybničné a možná i další druhy zákonem zvláště chráněných druhů mlžů. Na celé ploše rybníka mohlo být podle mého odhadu ponecháno uhynout až několik tisíc škeblí (pan Mgr. David Fischer z Hornického muzea v Příbrami, kterého jsem tam potkal, mluvil o deseti tisících uhynulých škeblí). Ekologický dozor měl povinnost tyto mlže zachránit, což neučinil.

Dále, podle sdělení jmenovaného pracovníka příbramského muzea kvůli vypuštění Nového rybníka uhynulo až sto vzácných, zvláště chráněných ryb piskořů pruhovaných, které ekologický dozor nepřemístil do vhodného náhradního prostředí, ale nechal bez pomoci ve vysychajícím bahně.

Na dně v západní a severozápadní části vypuštěného rybníka jsem nalezl také desítky exemplářů leknínu (podle literárních údajů se má jednat o leknín bělostný) s uschlými a usychajícími listy. I v tomto případě jde o zákonem zvláště chráněné organismy, které je zakázáno poškozovat. Tyto rostliny byly ochráněny před zničením při odstraňování bahna, avšak začaly usychat proto, že byla překročena maximální lhůta, po kterou směl být rybník vypuštěný. Ačkoliv nutnost ponechat Nový rybník vypuštěný nanejvýš po dobu jednoho měsíce byla ve schváleném odbahňovacím projektu zvýrazněna až sedmi vykřičníky, ekologický dozor na to zřejmě nedbal a zcela nepochopitelně souhlasil s tím, aby rybník zůstal vypuštěný déle.

Nezanedbatelné škody vznikly i na starých stromech na hlavní hrázi Nového rybníka. Pravděpodobně pohybem stavebních strojů byla na těchto hráz zpevňujících a krajinářsky cenných stromech odřena kůra. V civilizovaném světě je obvyklé, že při provádění stavebních prací v blízkosti vzrostlých stromů jsou kmeny těchto stromů obaleny ochranným materálem, který zabraňuje jejich poškození. V přírodní památce Nový rybník bylo toto opatření opomenuto. Odpovědnost za odření kůry tamních stromů stavebními stroji má jak ekologický dozor, který nepožadoval jejich zabezpečení před poškozením, tak stavební firma provádějící odbahňování rybníka.

Tímto si dovoluji obrátit se na Vás s podnětem na prošetření, zda výše popsanými činy a nedodržením podmínek výjimky nedošlo k porušení zákona o ochraně přírody, který zakazuje zabíjet zvláště chráněné živočichy a škodlivě zasahovat do jejich vývoje, ničit zvláště chráněné druhy rostlin a působit škody na území chráněném jako přírodní památka.

Když uvážím, že záchranu živočichů a rostlin ohrožených vypuštěním a odbahňováním Nového rybníka u Soběslavi neprováděli dobrovolní ochránci přírody, ale odborná firma s profesionálními zaměstnanci, která má za svoji práci dostat zaplaceno téměř milion korun, potom se mi výše popsané skutky jeví nejen jako možné porušení zákona na ochranu přírody, ale i jako nedodržení smlouvy o provedení práce. Domnívám se, že této odborné firmě, pověřené ekologickým dozorem při odbahňování Nového rybníka, by kvůli jejímu nezodpovědnému jednání tak vysoká peněžní částka, poskytovaná z velké části Ministerstvem životního prostředí ČR, neměla být vyplacena.

Fotografická dokumentace škod způsobených živým organismům v souvislosti s odbahňováním Nového rybníka u Soběslavi v roce 2018 je ke shlédnutí na webu ptacijc.petrmolik.cz.

---

reklama

---