Petr Stýblo: Lidské je mláďata nezabíjet. Ani srnčata, ani liščata! Pomohou poslanci?
Srnčí mámy nechávají svá mláďata několik dnů po porodu o samotě. Po většinu času, vrací se k nim jen několikrát za den je nakojit. V noci je pak odvádějí na jiné místo. Mláďata samotná nikam neodejdou a před ničím neutečou. Tedy ani před sekačkou. A tak se v tomto období stávají obětmi sekaček, žacích strojů, kombajnů... Jejich zranění jsou skoro vždy neslučitelná se životem.
Své o tom ví záchranné stanice, kam se zlomeček (17 v loňském roce) posekaných mláďat každoročně dostane a záchranářům většinou zbyde jediná úloha – zkrátit jejich další trápení.
Naštěstí ale přibývají skupiny dobrovolníků, které prohledávají plochy před plánovanou sklizní a opatrně přesouvají srnčata mimo ohrožení, ale přitom tak, aby je jejich matka dokázala najít. Mezi dobrovolníky jsou samozřejmě i myslivci. A není jich málo!
Nově se k vyhledávání ležících srnčat používají drony s termokamerami a výhledově zajisté budou termočidla namontovaná na sekačky tak, aby rychlý stroj případně i zastavila, povinností. Dohromady jde o spoustu vynaložené energie spousty lidí jenom proto, že ubližovat mláďatům je prostě nelidské.
Proč tedy část z těch samých obětavých lidí úmyslně ubližuje jiným bezmocným mláďatům? Zabíjí jim rodiče, zabíjí i samotná mláďata! Jaký oni vidí rozdíl mezi srnčetem a liščetem, když obě mláďata jsou stejně bezmocná?
Kdyby skutečně museli myslivci hradit škody způsobené zvěří z jejich honitby (tato zákonná povinnost je v praxi nevymahatelná) a rozhodovali se čistě ekonomicky, zajisté by především přivítali jakýkoliv způsob „snižování stavů“ srnčí zvěře. Lišky by jim z tohoto pohledu mohly být zcela lhostejné.
Je tedy důvodem pro zabíjení liščat jenom tradice přetrvávající z dob, kdy lišky u nás přenášely vzteklinu a slepice choval na vsi skoro každý? Asi nemá smysl pátrat po příčinách. Pojďme se prostě shodnout na tom, že mláďatům se neubližuje!
A vzhledem k tomu, že nyní je zákon o myslivosti ve Sněmovně, je právě teď ta správná chvíle zachovat se lidsky a úmyslné zabíjení jakýchkoliv bezmocných mláďat zvěře zakázat. Zakázat norování!
Přečtěte si také |
Norování: Zbytečně drastický způsob lovu, nebo myslivecká tradice a efektivní regulace lišek?Národní síť záchranných stanic přijala v roce 2023 do péče celkem 108 srnčat a 101 liščat. 21 srnčat se podařilo zachránit a vypustit zpět do přírody či mysliveckých obor. Podařilo se zachránit také 69 liščat. Záchranné stanice by ze svého principu neměly dělat rozdíly mezi jednotlivými druhy, o které pečují. Posláním Národní sítě záchranných stanic je na území celé České republiky poskytovat potřebnou pomoc všem divokým zvířatům v nouzi, výchovně působit na veřejnost a upozorňovat na příčiny zraňování zvířat. Pokud byste chtěli podpořit činnost záchranných stanic, můžete tak učinit prostřednictvím veřejné sbírky Zvíře v nouzi pomocí darovacího portálu.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (54)
Jaroslav Řezáč
7.7.2024 06:51Slavomil Vinkler
7.7.2024 08:22Emil Bernardy
7.7.2024 12:37 Reaguje na Slavomil VinklerJosef Mozek
7.7.2024 14:27 Reaguje na Slavomil VinklerVzteklina u nás není desítky let. .
Emil Bernardy
7.7.2024 16:27 Reaguje na Josef MozekSvrab vůbec není problém u zvířat ani u lidí.
Michal Ukropec
7.7.2024 09:34Michal Ukropec
7.7.2024 18:32 Reaguje na Josef MozekMajka Kletečková
7.7.2024 22:40 Reaguje na Michal UkropecJarek Schindler
8.7.2024 14:15 Reaguje na Majka Kletečková1-Tvrzení, že uhradit škody způsobené zvěří v honitbách je v praxi nevymahatelné, je tvrzením lživým a přesně odpovídá mentální výbavě pana předsedy.
2- "Mezi dobrovolníky jsou samozřejmě i myslivci. A není jich málo!" Nemělo by to spíš být ," k myslivcům se přidávají i dobrovolníci a není jich málo. Takto bych to klidně podepsal.
3- Pan Stýblo asi nevidí rozdíl mezi srnčetem a liščetem a to, že obě mláďata jsou stejně bezmocná na tom nic nezmění. Pan Stýblo asi neví že i ty srnčata nemají do dvou let žádnou dobu hájení. Pod to, že obojí se mohou celoročně lovit se ČSOP také podepsal.
4- No a pokud pan Stýblo zabrousil do ekonomiky tak ano, myslivci se musí rozhodovat i čistě ekonomicky. No a proto ví, že rozdíl v ulovení lišky ( třeba i toho liščete) na jaře nebo až v zimně je i několik desítek kůsú drobné zvěře která má šanci přežít. Navíc ekonomický profit z ulovené dospělé lišky není žádný. Jen podstatně větší náklady. Naproti tomu srnče zachráněné před sekačkou a ulovené až na podzim sebou ten ekonomický profit samozřejmě nese.
5- Až začnou být liščata a lišky myslivcům lhostejné tak to společnost velmi rychle pozná. To, že tu momentálně není vzteklina není zásluha ČSOP. To, že tu může vzteklina být velice rychle bude naopak, pokud bude ČSOP pokračovat ve svých nesmyslných vystoupeních proti myslivcům a loveckým praktikám, jejich zásluha.
Radek
7.7.2024 11:16Díky podobným článkům a dalším aktivitám některých našich poslanců , lovců lišky ubývá a její stavy rostou , je tedy pouze otázka času kdy se situace z nemocemi které liška přenáší u nás změní .
Jako myslivec nejsem zastánce norování , lovím lišku pouze na čekané , takových jako jsme já znám hodně , ročně se u nás uloví cca 100 000 lišek a přesto její stavy nijak neklesají , spíše pozorujeme drobný růst . V tomto období lišky vyhání liščata aby se stihli do zimy osamostatnit , je to idealní doba na jejich lov . Jsem proti zákazu norování a jakémukoli omezení lovu lišky obecné . Lesu zdar !
Josef Mozek
7.7.2024 14:43 Reaguje na RadekRadek
7.7.2024 18:01 Reaguje na Josef MozekDruhák , nevím o nikom kdo by zabíjel jakékoli zvíře pomalým utýráním (nemůže být řeč o lovu ) , pokud o někom takovém víte vy nebo snad , pan Stýblo , doporučuji zavolat PČR , popřípadě místní myslivce . Tito lidé už budou vědět jak se v takovém případě chovat .
Michal Ukropec
7.7.2024 18:36 Reaguje na Josef MozekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jarek Schindler
8.7.2024 14:24 Reaguje na Josef MozekKarel Žák
7.7.2024 22:26 Reaguje na RadekRadek
7.7.2024 22:54 Reaguje na Karel ŽákTo je panu Stýblovi a jemu podobným ochranářům ,jedno . Jde jen o to udělat z myslivců vrahouny a pokud možno co nejvíc jejich práci z diskreditovat . Protlačit za každou cenu novelu zákona o MS . Pořád mi uniká opravdový cíl .
Michal Ukropec
8.7.2024 05:24 Reaguje na RadekJarek Schindler
8.7.2024 12:57 Reaguje na RadekRadek
8.7.2024 15:33 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
9.7.2024 07:31 Reaguje na RadekRadek
9.7.2024 08:42 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
7.7.2024 11:30hlady a ochrana blech, vší a švábů. Ti taky chtějí žít stejně, jako lišče
a srnče. To, že liška zakousne srnče asi ekologistům nevadí a nevadí jim
možná ani potraty z jejich rozhodnutí. To je taky zabíjení mláďat. O tom
je ale jiná polemika, ale ochranou liščat dochází k další predaci jejich
kořisti. Je lépe je utratit ihned po narození, než je vykrmit ubývající
kořistí a pak je dospělé zastřelit a zakopat, či spálit v kafilérii.
Ví pan Stýblo kolik třeba žab, ptáčat a zajíčků musí lišče sežrat, než
bude dospělé? Kolikpak těch žab, ptáčat a zajíčků on sám pro ně vychoval?
Asi nic a tak mu nevadí zmar cizí snahy udržet tyto tvory v přírodě.
Tímto článkem u mne tak pozbyl poslední zbytky sympatií a považuji ho
jako pan Ukropec za EKOLOGISTU a nikoliv za ekologa. Lišky jsou dnes až
příliš hojné, ale to ekologisté, kteří se v noci nepohybují přírodou
neví. Ve dne ji samozřejmě nepotká a u cesty její noru taky neuvidí.
V mém okolí bývaly vzácné, ale byla tu hojnost drobné, žab a na zemi
hnízdících ptáků. Dnes kořist vymizela a lišky chodí k popelnicím lovit
potkany a žrát odpadky. Takovou budoucnost přemnoženým liškám přeje?
Jak daleko to má k divoké přírodě? Určitě dál, než likvidace liščat,
aby je nemusela nakonec matka krmit odpadky. Asi se shlédl v západní
Evropě, kde je liška běžné městské zvíře spolu s černou a mývaly.
Vše jde na vrub ochranářům, kteří házejí klacky pod nohy myslivcům
a zemědělce nutí kvůli EKOenergetice pěstovat kukuřici, která je
hlavní příčinou prosperity černé zvěře, která po sklizni kukuřice
přeorává městské parky a květinové záhony. Zdar EKOLOGISMU !
Michal Ukropec
8.7.2024 05:34 Reaguje na Břetislav MachačekRadek
7.7.2024 11:33https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
Karel Zvářal
7.7.2024 15:57 Reaguje na RadekV minulosti toto nebývalo, kamarád se po vycházce do přírody vždy pochlubil, že viděl “pistulku” – ani nevěděl, jak se jmenuje, jak byla tehdy (konec 60.) vzácná. Zato plno vrabčáků, zvonků, chocholouši,... o sýčkovi již řeč byla jinde. Takže zopakuji, že sbíráme plody bezbřehé ochrany predátorů, kteří jsou schopni zdecimovat kořist natolik, že jiné, slabší druhy, se ke zdroji nedostanou. A pokud někde sdílejí prostor na farmě, kdo asi z této dvojice je silnější? Ten, kdo viděl soumračný útočný let nízko nad střechami (F poštolky), a to prosím opakovaně během několika minut, ví o dalším důvodu, proč kdysi hojný druh vymizel…
Josef Valenta
7.7.2024 21:25 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.7.2024 21:31 Reaguje na Josef Valentahttps://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-hrabos-polni-na-travnich-porostech-neskodi-resp.zcela-zanedbatelne
Josef Valenta
7.7.2024 22:29 Reaguje na Karel ZvářalJosef Valenta
7.7.2024 22:34 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.7.2024 15:45 Reaguje na Josef ValentaA k té "rovnováze". Opakovaně zde píši o pred.tlaku poštolky na některé pěvce v letech latence, nejvíce snad na chocholouše, skřivany, ale též kuřátka kurovitých. Pokud tam je rovnováha, tak kromě těch (odhadem) 2-3 párů poštolky tam máte i 2-3 páry chocholouše. Pokud ne, tak to žádná rovnováha není, a je to jen pouhé obehrané klišé ikonofilů.
Michal Ukropec
9.7.2024 05:37 Reaguje na RadekRadek
9.7.2024 08:53 Reaguje na Michal UkropecBřetislav Machaček
7.7.2024 11:42že po odchování je vysadí většinou tam, kde jich je buď už hojně a nebo
schválně tam, kde se je daří myslivcům tlumit. Kamarád byl svědkem takového
vypouštění do honitby s hojným výskytem drobné zvěře díky dobré práci
myslivců při tlumení škodné. Ano považuji to za schválnost a druh boje proti myslivcům. Však my vám tu myslivost zprotivíme tak, že bude pouze
výsadou VIP v atraktivních revírech a zbytek území bude divočina bez
zvířat! Takhle totiž dopadne příroda po vybití spárkaté plná predátorů,
kteří sežerou všechnu dostupnou kořist.
smějící se bestie
7.7.2024 14:18 Reaguje na Břetislav MachačekKadlík z Orlíku, by to zelenejm vysvětlil, jak to má být v přírodě s predátory !
Radim Polášek
7.7.2024 14:58Aby se to aspoň trochu kompenzovalo, je třeba predátory hubit všemi možnými způsoby, kterými to ještě jde.
Josef Valenta
7.7.2024 21:32 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Vozáb
7.7.2024 17:32To rozporuplné norování liščat je také lov (uloví se většinou samice s mláďaty najednou ) nehnou hlady a strádáním jako když se uloví lovící a kojící liška. S nárůstem noční optiky lze ulovit tyto predátory v podzimním a zimním období. Norování v zimě dospělých kusů je zcela přirozený způsob lovu. Norování liščat bych ponechal pro případ nezvládnutého lovu dospělých ( tak do 5%). A také bych ponechal možnost norovat v mimořádných situacích např. bažantnice, vypouštění koroptví, bažantů či kachen do volností, v oblastech kde se vyskytuje např. tetřívek nebo třeba i bekasína.
Bez mysliveckého hospodaření bude užitková zvěř vybita a s ní zmizí z krajiny další druhy ptáku a savců.
Honitby chtějí iniciativní pos(r/l)anci zmenšit, ale aby v zákoně uložili povinnost pro zvěř obdělávat pastevní políčka to se jim nechce.
To tolik mediálně probírané přemnožení černé v minulosti měli na svědomí také legislativci a orgány řídící myslivost, kdy vyhnali lovce na čekané 200m od hranic ( zmenšila se plocha kde se mohlo lovit o cca 1/4) a taktéž nebylo možno lovit na společném lovu dospělou černou zvěř. Toto se projevilo nárůstem stavů a dnes pod hrozbou afrického moru prasat jsme se dopracovali k opačnému pólu (vše zabít). Ptám se nebylo by lepší nejdříve než uzákoním nějakou normu trochu přemýšlet?
Josef Valenta
7.7.2024 22:16 Reaguje na Jaroslav VozábMichal Kindl
7.7.2024 19:07Josef Valenta
7.7.2024 22:20 Reaguje na Michal Kindlantonín krahula
8.7.2024 06:01Vladimír Nechutný
8.7.2024 08:00Stačí upravit dobu lovu lišky. Ve finále má stejný dopad na mládata norování jako odlov dospělé ´kojící lišky střelnou zbraní.
Mluví se o vzteklině, svrabu ale reálně větší problém je Alveokoza- tasemnice liščí a to ne někde v lese na potříštěných borůvkách ale ve městech. Stačí zajít na stránky Státní veterinární správy. Promoření je 20%. Výskyt lišek ve městech je realita.
Město , pískoviště a děti také patří k sobě.
Věci spolu souvisí .