https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-styblo-lidske-je-mladata-nezabijet.ani-srncata-ani-liscata-pomohou-poslanci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Stýblo: Lidské je mláďata nezabíjet. Ani srnčata, ani liščata! Pomohou poslanci?

7.7.2024
Liška v noře, ilustrační snímek.
Liška v noře, ilustrační snímek.
Foto | Holly / Flickr
Srnoseč je v plném proudu. Myslivci a další dobrovolníci se usilovně snaží bezmocná srnčata před sekačkami zachraňovat. Přesto jich stovky zahynou krutou smrtí. Na druhou stranu se ovšem myslivci usilovně snaží zachovat tradici úmyslného zabíjení bezmocných liščat.
 
Zákon o myslivosti, který nyní míří do sněmovny, stále totiž zachovává krutý atavismus zvaný norování, při kterém každoročně zahynou tisíce liščat. Proč někteří lidé takto nadřazují druh srnec evropský nad druhem liška obecná i přesto, že jim srnky způsobují o několik řádů vyšší ekonomické škody než lišky?

Srnčí mámy nechávají svá mláďata několik dnů po porodu o samotě. Po většinu času, vrací se k nim jen několikrát za den je nakojit. V noci je pak odvádějí na jiné místo. Mláďata samotná nikam neodejdou a před ničím neutečou. Tedy ani před sekačkou. A tak se v tomto období stávají obětmi sekaček, žacích strojů, kombajnů... Jejich zranění jsou skoro vždy neslučitelná se životem.

Své o tom ví záchranné stanice, kam se zlomeček (17 v loňském roce) posekaných mláďat každoročně dostane a záchranářům většinou zbyde jediná úloha – zkrátit jejich další trápení.

Srnče v péči záchranné stanice.
Srnče v péči záchranné stanice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Naštěstí ale přibývají skupiny dobrovolníků, které prohledávají plochy před plánovanou sklizní a opatrně přesouvají srnčata mimo ohrožení, ale přitom tak, aby je jejich matka dokázala najít. Mezi dobrovolníky jsou samozřejmě i myslivci. A není jich málo!

Nově se k vyhledávání ležících srnčat používají drony s termokamerami a výhledově zajisté budou termočidla namontovaná na sekačky tak, aby rychlý stroj případně i zastavila, povinností. Dohromady jde o spoustu vynaložené energie spousty lidí jenom proto, že ubližovat mláďatům je prostě nelidské.

Proč tedy část z těch samých obětavých lidí úmyslně ubližuje jiným bezmocným mláďatům? Zabíjí jim rodiče, zabíjí i samotná mláďata! Jaký oni vidí rozdíl mezi srnčetem a liščetem, když obě mláďata jsou stejně bezmocná?

Kdyby skutečně museli myslivci hradit škody způsobené zvěří z jejich honitby (tato zákonná povinnost je v praxi nevymahatelná) a rozhodovali se čistě ekonomicky, zajisté by především přivítali jakýkoliv způsob „snižování stavů“ srnčí zvěře. Lišky by jim z tohoto pohledu mohly být zcela lhostejné.

Osiřelá liščata.
Osiřelá liščata.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Je tedy důvodem pro zabíjení liščat jenom tradice přetrvávající z dob, kdy lišky u nás přenášely vzteklinu a slepice choval na vsi skoro každý? Asi nemá smysl pátrat po příčinách. Pojďme se prostě shodnout na tom, že mláďatům se neubližuje!

A vzhledem k tomu, že nyní je zákon o myslivosti ve Sněmovně, je právě teď ta správná chvíle zachovat se lidsky a úmyslné zabíjení jakýchkoliv bezmocných mláďat zvěře zakázat. Zakázat norování!

Národní síť záchranných stanic přijala v roce 2023 do péče celkem 108 srnčat a 101 liščat. 21 srnčat se podařilo zachránit a vypustit zpět do přírody či mysliveckých obor. Podařilo se zachránit také 69 liščat. Záchranné stanice by ze svého principu neměly dělat rozdíly mezi jednotlivými druhy, o které pečují. Posláním Národní sítě záchranných stanic je na území celé České republiky poskytovat potřebnou pomoc všem divokým zvířatům v nouzi, výchovně působit na veřejnost a upozorňovat na příčiny zraňování zvířat. Pokud byste chtěli podpořit činnost záchranných stanic, můžete tak učinit prostřednictvím veřejné sbírky Zvíře v nouzi pomocí darovacího portálu.


reklama

 
foto - Stýblo Petr
Petr Stýblo
Autor je ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

7.7.2024 06:51
o tom by se dalo pole+mizovat co je v dnešní době technokracie lidské a co "božské" pravda je, že do toho co nazýváte "lidské" se zabořilo mnoho emocí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.7.2024 08:22
Metoda jak ochočit zvěř. Je vám známo, že ochočený srnec je životu nebezpečný, protože napadá lidi, zejména ženy a ochočená liška se stáhne do vesnic a měst. A tam může šířit vzteklinu, či určitě svrab?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.7.2024 08:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

7.7.2024 12:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Srnce chovaného v zajetí jsem znal,znali jsme se,životu nebezpečný není pro dospělého člověka,ale hodně nepříjemný.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

7.7.2024 14:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Budete se s tou liškou hrát, dávat si ji za košili a přestanete se mýt? ......že se toho svrabu bojíte....
Vzteklina u nás není desítky let. .
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

7.7.2024 16:27 Reaguje na Josef Mozek
Ještě dodám.Lišky jsou v zajetí milé,mazlivé,ale velice plaché k cizím,já tedy jen na dálku.
Svrab vůbec není problém u zvířat ani u lidí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.7.2024 09:34
Vážený pane Stýblo. Je zcela zjevné že jste ekologista. 1. Byli to ekologisti, kdo komunisticko fašisticky začali kádrovat. Brouk je architekt lesa, a do přírody patří. Liška vztekliny zbavená také přírodě škodí, tak tam také patří. Srnčí se dopouští toho zločinu, že ukousne větvičku. Tak vyhladit.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

7.7.2024 14:37 Reaguje na Michal Ukropec
To jste psal střízlivý?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.7.2024 18:32 Reaguje na Josef Mozek
Vy zcela zjevně nesledujete ekolist a činnost pana Stýbla.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.7.2024 22:40 Reaguje na Michal Ukropec
Ekolist sleduji i činnost pana Stýbla. A také si kladu otázku, zda jste to psal střízlivý.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.7.2024 14:15 Reaguje na Majka Kletečková
Podle toho co je v článku napsané bych spíš pochyboval o střízlivosti pana Stýbla, protože pokud to psal při plném vědomí, tak je to lhář.
1-Tvrzení, že uhradit škody způsobené zvěří v honitbách je v praxi nevymahatelné, je tvrzením lživým a přesně odpovídá mentální výbavě pana předsedy.
2- "Mezi dobrovolníky jsou samozřejmě i myslivci. A není jich málo!" Nemělo by to spíš být ," k myslivcům se přidávají i dobrovolníci a není jich málo. Takto bych to klidně podepsal.
3- Pan Stýblo asi nevidí rozdíl mezi srnčetem a liščetem a to, že obě mláďata jsou stejně bezmocná na tom nic nezmění. Pan Stýblo asi neví že i ty srnčata nemají do dvou let žádnou dobu hájení. Pod to, že obojí se mohou celoročně lovit se ČSOP také podepsal.
4- No a pokud pan Stýblo zabrousil do ekonomiky tak ano, myslivci se musí rozhodovat i čistě ekonomicky. No a proto ví, že rozdíl v ulovení lišky ( třeba i toho liščete) na jaře nebo až v zimně je i několik desítek kůsú drobné zvěře která má šanci přežít. Navíc ekonomický profit z ulovené dospělé lišky není žádný. Jen podstatně větší náklady. Naproti tomu srnče zachráněné před sekačkou a ulovené až na podzim sebou ten ekonomický profit samozřejmě nese.
5- Až začnou být liščata a lišky myslivcům lhostejné tak to společnost velmi rychle pozná. To, že tu momentálně není vzteklina není zásluha ČSOP. To, že tu může vzteklina být velice rychle bude naopak, pokud bude ČSOP pokračovat ve svých nesmyslných vystoupeních proti myslivcům a loveckým praktikám, jejich zásluha.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.7.2024 20:19 Reaguje na Jarek Schindler
Děkuji.
Odpovědět
Ra

Radek

7.7.2024 11:16
Lišky mohou trpět svrabem, vzteklinou a tasemnicí liščí. Svrab a vzteklinu mohou přenést i na hospodářská zvířata a domácí mazlíčky. Vzhledem k nebezpečnosti vztekliny se pro její potlačení ve většině civilizovaných zemí praktikuje program očkování skrze imunizační návnadu. ČR , je bez vztekliny cca 20 let , díky její redukci a vakcinaci , která už několik let neprobíhá .

Díky podobným článkům a dalším aktivitám některých našich poslanců , lovců lišky ubývá a její stavy rostou , je tedy pouze otázka času kdy se situace z nemocemi které liška přenáší u nás změní .

Jako myslivec nejsem zastánce norování , lovím lišku pouze na čekané , takových jako jsme já znám hodně , ročně se u nás uloví cca 100 000 lišek a přesto její stavy nijak neklesají , spíše pozorujeme drobný růst . V tomto období lišky vyhání liščata aby se stihli do zimy osamostatnit , je to idealní doba na jejich lov . Jsem proti zákazu norování a jakémukoli omezení lovu lišky obecné . Lesu zdar !
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

7.7.2024 13:12 Reaguje na Radek
Dobrý příspěvek.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.7.2024 14:16 Reaguje na Emil Bernardy
1**
Odpovědět
JM

Josef Mozek

7.7.2024 14:43 Reaguje na Radek
Článek nehodnotí početní stavy jakéhokoliv druhu zvířat, ale je spíše o morálce a duchovní úrovni člověka. Jsem toho názoru že zahubit zvíře pomalým utýráním může jen člověk s úchylkou, a takový může být nebezpečný komukoliv.
Odpovědět
Pe

Petr

7.7.2024 14:46 Reaguje na Josef Mozek
Například rybář.
Odpovědět
Ra

Radek

7.7.2024 18:01 Reaguje na Josef Mozek
Ano článek hovoří řečí polopravd a lží , cílí hlavně na lidi co o lovu a placení škod neví nic . Předně škody jsou vymahatelné a v oprávněných případech se hradí , přesně tak jak mají .

Druhák , nevím o nikom kdo by zabíjel jakékoli zvíře pomalým utýráním (nemůže být řeč o lovu ) , pokud o někom takovém víte vy nebo snad , pan Stýblo , doporučuji zavolat PČR , popřípadě místní myslivce . Tito lidé už budou vědět jak se v takovém případě chovat .
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.7.2024 18:36 Reaguje na Josef Mozek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.7.2024 14:24 Reaguje na Josef Mozek
O jakém pomalém týrání to tady mluvíte? Na morálku či duchovní úroven člověka spíš ukazuje to, že se dotyčný vyjadřuje hlavně k tomu co zná a vyvaruje se lživých soudů.
Odpovědět

Karel Žák

7.7.2024 22:26 Reaguje na Radek
Souhlasím, jsem starší ročník, jen konstatování - léčba infikovaného vzteklinou nebyla v minulosti jednoduchá. Jen ale připomenu tasemnici liščí, která je u nás minimalizovaná, takže sbíráme běžně v lese borůvky a dáváme je i dětem. Což v zemích, kde není liška tlumena je problémem.
Odpovědět
Ra

Radek

7.7.2024 22:54 Reaguje na Karel Žák
přesně tak to je .

To je panu Stýblovi a jemu podobným ochranářům ,jedno . Jde jen o to udělat z myslivců vrahouny a pokud možno co nejvíc jejich práci z diskreditovat . Protlačit za každou cenu novelu zákona o MS . Pořád mi uniká opravdový cíl .
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.7.2024 05:24 Reaguje na Radek
Cíl to nemá. Jde jen o tu nenávist k myslivcům a co představují. Myslivce nemusím, je to uzavřená sekta zakomplexovaných kádrováků, ale plná fundovaných odborníků jako byl třeba profesor Josef Hromas.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.7.2024 12:57 Reaguje na Radek
Jako myslivec byste možná mohl vědět že není norování jako norování jak se tady ochranáři snaží veřejnosti namluvit. Je to "jarní" norování zaměřené na ulovení nejen dospělé lišky ale i liščat a potom zimní norování prováděné z velké části na uměle vybudovaných norách. To jarní norováníse provádí spíš v oblastech s drobnou zvěří kdy v lánech zemědělských plodin je až do sklizně liška pomalu neviditelná. No a pokud někdo šíří nesmysly o nehumáním norování či pomalém utýrání zvířete tak o tom buď nic neví nebo je to lhář.
Odpovědět
Ra

Radek

8.7.2024 15:33 Reaguje na Jarek Schindler
To já samozřejmě moc dobře vím a také moc dobře vím z praxe že to není žádné týrání zvířat , ale normální lov , který musí splnit mnoho požadavků jak na psy tak na lovce . Ten kdo to neví je pan Stýblo , který tady šíří polopravdy a lži , tak jak o tom tady píšu , co jste na tom nepochopil vy , to je to nevím :-))) myslím že nám jde o stejnou věc . A o ekolistu po pravdě nevím co si myslet , čím dál víc dávají prostor lživým článkům , dobře to není .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.7.2024 07:31 Reaguje na Radek
No já nepochopil to vaše" jako myslivec nejsem zastánce norování". No a proto se ptám, co máte proti tomu zimnímu norování?
Odpovědět
Ra

Radek

9.7.2024 08:42 Reaguje na Jarek Schindler
Vlastně nic, už před mnoha lety jsem začal lovit lišku pouze na čekané , mohl jsem to lépe formulovat .
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.7.2024 11:30
Ještě mi schází ochrana potkanů, kde po otravě rodičů umírají malí potkani
hlady a ochrana blech, vší a švábů. Ti taky chtějí žít stejně, jako lišče
a srnče. To, že liška zakousne srnče asi ekologistům nevadí a nevadí jim
možná ani potraty z jejich rozhodnutí. To je taky zabíjení mláďat. O tom
je ale jiná polemika, ale ochranou liščat dochází k další predaci jejich
kořisti. Je lépe je utratit ihned po narození, než je vykrmit ubývající
kořistí a pak je dospělé zastřelit a zakopat, či spálit v kafilérii.
Ví pan Stýblo kolik třeba žab, ptáčat a zajíčků musí lišče sežrat, než
bude dospělé? Kolikpak těch žab, ptáčat a zajíčků on sám pro ně vychoval?
Asi nic a tak mu nevadí zmar cizí snahy udržet tyto tvory v přírodě.
Tímto článkem u mne tak pozbyl poslední zbytky sympatií a považuji ho
jako pan Ukropec za EKOLOGISTU a nikoliv za ekologa. Lišky jsou dnes až
příliš hojné, ale to ekologisté, kteří se v noci nepohybují přírodou
neví. Ve dne ji samozřejmě nepotká a u cesty její noru taky neuvidí.
V mém okolí bývaly vzácné, ale byla tu hojnost drobné, žab a na zemi
hnízdících ptáků. Dnes kořist vymizela a lišky chodí k popelnicím lovit
potkany a žrát odpadky. Takovou budoucnost přemnoženým liškám přeje?
Jak daleko to má k divoké přírodě? Určitě dál, než likvidace liščat,
aby je nemusela nakonec matka krmit odpadky. Asi se shlédl v západní
Evropě, kde je liška běžné městské zvíře spolu s černou a mývaly.
Vše jde na vrub ochranářům, kteří házejí klacky pod nohy myslivcům
a zemědělce nutí kvůli EKOenergetice pěstovat kukuřici, která je
hlavní příčinou prosperity černé zvěře, která po sklizni kukuřice
přeorává městské parky a květinové záhony. Zdar EKOLOGISMU !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.7.2024 05:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Duha to svými lži a osočováním dotáhla daleko. Tak se pan Stýblo inspiroval a zase trochu víc radikalizoval. O liščata a přírodu zde vůbec nejde. Jde o prapor ekologické revoluce.
Odpovědět
Ra

Radek

7.7.2024 11:33
Pane Stýblo , jeden z článků tady na ekolistu se podrobněji zabývá vašimi otázkami a poskytuje vám odpovědi . Věřím že si ho přečtete .

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.7.2024 15:57 Reaguje na Radek
Děkuji za připomenutí, věděl jsem, že to jinak zůstane bez povšimnutí. Včera jsem našel na zemi podle křiku a útoků drozdů mladou poštolku, asi posledňáčka z hnízda v okenním truhlíku za naším. Okolí zobáku i uvnitř (černě-roztoči?) zaparazitěný, jak jsem to ještě neviděl. Myšlenku na odchov jsem okamžitě zavrhl – dalšího ptačího predátora tu netřeba – ať mu pomůže příroda! Na každém kroku peří, většinou z mláďat, ale i dospělých pěvců. Zajímaly se o hnízdění ve velkém krmítku a v sýčkovnících, ale tam se dostal jen M, naštěstí F ne. A to je dobře, podporovat přemnožený druh nehodlám!

V minulosti toto nebývalo, kamarád se po vycházce do přírody vždy pochlubil, že viděl “pistulku” – ani nevěděl, jak se jmenuje, jak byla tehdy (konec 60.) vzácná. Zato plno vrabčáků, zvonků, chocholouši,... o sýčkovi již řeč byla jinde. Takže zopakuji, že sbíráme plody bezbřehé ochrany predátorů, kteří jsou schopni zdecimovat kořist natolik, že jiné, slabší druhy, se ke zdroji nedostanou. A pokud někde sdílejí prostor na farmě, kdo asi z této dvojice je silnější? Ten, kdo viděl soumračný útočný let nízko nad střechami (F poštolky), a to prosím opakovaně během několika minut, ví o dalším důvodu, proč kdysi hojný druh vymizel…
Odpovědět
JV

Josef Valenta

7.7.2024 21:25 Reaguje na Karel Zvářal
Ono jde také o. Rovnováhu v krajině.ja například vyvesuji budky pro poštolky jinak by mne myši sežrali pastviny.Proto jsem protestoval proti přemnožením dankum. Proto dělám spoustu jiných věcí co s chovem limusina zdánlivě nesouvisí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.7.2024 21:31 Reaguje na Josef Valenta
Pastviny Vám určitě nesežerou, to není jejich biotop - potřebují krytinu. Na louce (na seno) neškodí, ta dobře regeneruje! Vzpomínám, koho jste opěvoval, tak vězte, že poštolka rovnováhu mězi pěvci nenastolí. To je naprosto směšné!

https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-hrabos-polni-na-travnich-porostech-neskodi-resp.zcela-zanedbatelne
Odpovědět
JV

Josef Valenta

7.7.2024 22:29 Reaguje na Karel Zvářal
Nebojím se toho,že. by poštolka decimovala stavy pěvců,to opravdu alespont v mém okolí nedělá,ale máme tu kanata,ale ty něco občas slovi.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

7.7.2024 22:34 Reaguje na Karel Zvářal
Zapomněl jste na rok 2019,kdy od rotačky skálo velké množství myší a tráva byla plná děr a úroda sena velmi špatná a nejednom od sucha
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.7.2024 15:45 Reaguje na Josef Valenta
Víte, nářky o hraboších jsou koloritem každé cca čtyři roky, ale nakonec se člověk dozví, že úroda obilí byla +- v normě. Děr od hrabošů jste si na louce určitě všiml, doufám, že i těch zelenějších ploch kolem jejich norek, které vydatně prohnojují. Musel jste dokupovat seno, nebo Vám vlastní postačilo? Předpokládám, že to platí to druhé:-)

A k té "rovnováze". Opakovaně zde píši o pred.tlaku poštolky na některé pěvce v letech latence, nejvíce snad na chocholouše, skřivany, ale též kuřátka kurovitých. Pokud tam je rovnováha, tak kromě těch (odhadem) 2-3 párů poštolky tam máte i 2-3 páry chocholouše. Pokud ne, tak to žádná rovnováha není, a je to jen pouhé obehrané klišé ikonofilů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.7.2024 05:37 Reaguje na Radek
Pěkné. Ale pan Stýblo je ekologista. Kydá zvratky, ale nekomunikuje. Na rozdíl třeba od pana Zvářala. Ten je ale ornitolog.
Odpovědět
Ra

Radek

9.7.2024 08:53 Reaguje na Michal Ukropec
Pan Stýblo cíleně lže ! Z cílem poškodit co nejvíc myslivce před laickou veřejností . Tady na ekolistu podobné lži nemají místo . Navíc pro přírodu a její ochranu podobní lidé jako je pan Stýblo nedělají nic , sají pouze peníze a hrají si na ochránce .
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.7.2024 18:17 Reaguje na Radek
Tady nemá místo kritika ekologismu.
Odpovědět
Ra

Radek

9.7.2024 18:24 Reaguje na Michal Ukropec
Tak jsem tu správně:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.7.2024 11:42
Ještě dodám k výčtu 69 "zachráněných" liščat v záchranných stanicích to,
že po odchování je vysadí většinou tam, kde jich je buď už hojně a nebo
schválně tam, kde se je daří myslivcům tlumit. Kamarád byl svědkem takového
vypouštění do honitby s hojným výskytem drobné zvěře díky dobré práci
myslivců při tlumení škodné. Ano považuji to za schválnost a druh boje proti myslivcům. Však my vám tu myslivost zprotivíme tak, že bude pouze
výsadou VIP v atraktivních revírech a zbytek území bude divočina bez
zvířat! Takhle totiž dopadne příroda po vybití spárkaté plná predátorů,
kteří sežerou všechnu dostupnou kořist.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.7.2024 14:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Píši to stále -
Kadlík z Orlíku, by to zelenejm vysvětlil, jak to má být v přírodě s predátory !
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.7.2024 14:58
Predátoři jsou přemnožení a to z velké části kvůli zelené ochraně takovými aktivisty, jako je autor.
Aby se to aspoň trochu kompenzovalo, je třeba predátory hubit všemi možnými způsoby, kterými to ještě jde.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

7.7.2024 21:32 Reaguje na Radim Polášek
Oni ty predátoři žerou také myši, ptákům vyvěšují budky tím nahrazují to co predátoři sežerou, protože ptáčci jsou predátoři zasejc jinde,a mohu tak dál pokračovat..........
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.7.2024 14:10 Reaguje na Josef Valenta
1*
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

7.7.2024 17:32
Myslím si, že každá zvěř si dnes zaslouží dobu hájení. Má ji kuna, jezevec, straka i vrána a chráněný přemnožený krkavec. Jen u naší hlavní zvěře (srnčí, dančí, mufloní, jelení i černé) lze lovit vše do dvou let i březí a kojící kusy.
To rozporuplné norování liščat je také lov (uloví se většinou samice s mláďaty najednou ) nehnou hlady a strádáním jako když se uloví lovící a kojící liška. S nárůstem noční optiky lze ulovit tyto predátory v podzimním a zimním období. Norování v zimě dospělých kusů je zcela přirozený způsob lovu. Norování liščat bych ponechal pro případ nezvládnutého lovu dospělých ( tak do 5%). A také bych ponechal možnost norovat v mimořádných situacích např. bažantnice, vypouštění koroptví, bažantů či kachen do volností, v oblastech kde se vyskytuje např. tetřívek nebo třeba i bekasína.
Bez mysliveckého hospodaření bude užitková zvěř vybita a s ní zmizí z krajiny další druhy ptáku a savců.
Honitby chtějí iniciativní pos(r/l)anci zmenšit, ale aby v zákoně uložili povinnost pro zvěř obdělávat pastevní políčka to se jim nechce.
To tolik mediálně probírané přemnožení černé v minulosti měli na svědomí také legislativci a orgány řídící myslivost, kdy vyhnali lovce na čekané 200m od hranic ( zmenšila se plocha kde se mohlo lovit o cca 1/4) a taktéž nebylo možno lovit na společném lovu dospělou černou zvěř. Toto se projevilo nárůstem stavů a dnes pod hrozbou afrického moru prasat jsme se dopracovali k opačnému pólu (vše zabít). Ptám se nebylo by lepší nejdříve než uzákoním nějakou normu trochu přemýšlet?
Odpovědět
JV

Josef Valenta

7.7.2024 22:16 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Dle mých informací je lov lišky v mezích, které navrhujete
Odpovědět
MK

Michal Kindl

7.7.2024 19:07
Svrab problémem bohužel je. Podle WIKI je u lidí od r.2021-22 na vzestupu. To, co zřejmě autora článku zaujme je i fakt, že se týká části populace vlků na Vysočině. Mimochodem zákožka svrabová nelidsky napadá i mláďata..
Odpovědět
JV

Josef Valenta

7.7.2024 22:20 Reaguje na Michal Kindl
Já jsem chytil svrab v nemocnici a to jsem se s liškou ani vlkem tak 6 let nesetkal.
Odpovědět
ak

antonín krahula

8.7.2024 06:01
Ku potěše lišek lze uvést, že cosi zvané myslivec ulovilo vlastního syna.
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

8.7.2024 08:00
Na to aby se řešilo norování mládát není třeba novela mysliveckého zákona.
Stačí upravit dobu lovu lišky. Ve finále má stejný dopad na mládata norování jako odlov dospělé ´kojící lišky střelnou zbraní.
Mluví se o vzteklině, svrabu ale reálně větší problém je Alveokoza- tasemnice liščí a to ne někde v lese na potříštěných borůvkách ale ve městech. Stačí zajít na stránky Státní veterinární správy. Promoření je 20%. Výskyt lišek ve městech je realita.
Město , pískoviště a děti také patří k sobě.
Věci spolu souvisí .
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

8.7.2024 14:22 Reaguje na Vladimír Nechutný
Možná echinokokoza.....jakých 20%....
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

8.7.2024 08:02
Pro ty co neví . Tak vyhlášku o dobách lovu zvěře vydává ministerstvo zemědělství. Ne poslanecká sněmovna.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.7.2024 14:35 Reaguje na Vladimír Nechutný
O to je to horší. Nikdo nemá možnost rozporovat nesmysly. No a na změny vyhlášek také samozřejmě někdo tlačí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist