Petra Vávrová: Pastevecký pes při ochraně stád hospodářských zvířat před šelmami – zkušenosti z praxe

Pastevecký pes je neskutečně cenný.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Petra Vávrová

Nejprve krátce vyjmenuju doporučované metody ochrany stád a krátce je okomentuju:

Poslední dva způsoby – zavírání ovcí na noc – jsou chovatelsky nesmyslné. V letních vedrech se ovce začínají pást právě navečer a v noci a tudíž není možné je někam na toto období zavírat. V praxi jsou navíc pastviny často velmi daleko od ovčínů a není reálné je na noc zahánět. Pokud dojde mimořádně k takovému opatření (např. dojde opakovaně k útoku vlků, ovce, které přežily, se musí odvézt z rizikové lokality, ustájit do ovčína) – je nutné pochopitelně zajistit náhradní krmení (seno). S ohledem na opakující se sucha a kritický nedostatek krmení v celé republice každý zemědělec chápe, jak je toto radostné, když mu místo na pastvě stojí stádo u balíků sena či senáže a marně přemýšlí, čím bude krmit v zimě. Navíc v současné době je spíše trend chovat adaptovaná plemena ovcí celoročně venku ve vhodných pastevních areálech, a ne ovce pořád někam zavírat.

Takže abychom byli schopni účinně ochránit před šelmami naše živobytí, naše ovečky, musíme se obrátit na služby pasteveckých psů. Pastevecký pes slouží k ochraně stád hospodářských zvířat před nebezpečím (útoky velkých šelem, také zloději, toulaví psi). K ochraně našich ovcí používáme plemeno šarplaninský pastevecký pes. Paseme v horské lokalitě v nadmořské výšce přes 800 m nad mořem s prokázaným výskytem vlčí smečky, rysa i medvědů. Ovce vypásají 5 – 7 ha horských luk (zvláště v suchém pozdním létě a podzimu se potřeba pastvy rapidně zvyšuje). Působíme zde od jara často až do začátku listopadu, protože jsme nuceni při nedostatku sena ovce držet na pastvě co nejdéle. Po dobu 5 let působení v této lokalitě nedošlo k žádným ztrátám, na čemž má zásluhu náš pastevecký pes. Je to opravdu nenahraditelný pomocník. Jen podotýkám, že chováme původní Valašky a jedná se o čistokrevný chov vedený v kontrole užitkovosti. Zvířata jsou vedena rozhodnutím Ministerstva zemědělství jako genetický zdroj ČR.

Pastevecký pes. Musíte ho mít od štěněte.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Petra Vávrová

Je tedy jasné, že jsme schopni s šelmami žít. My respektujeme je, chápeme, že mají v přírodě svůj význam. Šelmy zase respektují, že naše čistokrevné Valašky nebudou jejich kořistí a součástí jejich jídelníčku a že musí jít lovit jinam. Tuto „dohodu“ pochopitelně zajistil náš pastevecký pes. My toho bohužel nejsme schopni sami jiným způsobem dosáhnout. Bez pomoci psa bychom v této lokalitě neuspěli, říkám to na rovinu, byli bychom bez ovcí (ve stávajícím systému možná i bez náhrady škod) a úplně v háji. Dokážete si představit, jak je pro nás pastevecký pes neskutečně cenný. Dokážete si představit, že za našim čistokrevným chovem Valašek s vynikajícími výsledky stojí mnoho let poctivé chovatelské práce!

Zdálo by se to tedy idylické. V čem je problém? Nebudeme se zdržovat nějakými elektrickými systémy či ohradami atd. (jsou k ničemu) a pořídíme si rovnou pořádného pasteveckého psa (jak nám rády doporučují také organizace Hnutí DUHA či Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK)) a problém bude vyřešen! Omyl. Praxe bohužel není až tak jednoduchá, hlavně pro začínající chovatele psů.

V ČR není tradice používání pasteveckých psů, není zde dostatek solidních informací založených na praxi (příručky doporučené Hnutím DUHA či AOPK hodnotím jako silně nedostačující). Takže musíme začít výběrem vhodného plemene psa (ideálně po pracovně vedených rodičích). Musíme se někde naučit, jak se psem pracovat (jedná se o velmi specifické vedení psa, které není možné přirovnat k žádnému výcviku například služebních plemen), musíme projít jistá riziková období jeho výchovy, dále musíme psa velmi kvalitně krmit a starat se o něj – pes je určený pro náročnou službu a musí být zdravý a ve vynikající pracovní kondici.

Pes je dospělý a vhodný k plnému pracovnímu nasazení ve věku zhruba 3 let, takže si i chvíli počkáme (jedná se o plemena pozdní, pes pro službu musí „dozrát“ a získat zkušenosti, první pracovní výsledky podává i dříve, ale zde se bavíme o plném a náročném nasazení proti šelmám, ne o zahnání nějakého otravujícího čoklíka od ohrad). Pokud by si někdo řekl, že si proces urychlí a dospělého pasteveckého psa si koupí, tak bude zklamán.

Jako zcela zásadní vidím fakt, že kvalitního psa vám nikdo neprodá (dobrý pastevecký pes je neskutečně cenné zvíře – ve službě i chovatelsky). Dále dospělý pes se nedá předat cizí osobě (nechcete být psem napadeni). Také se dostáváme k důležité otázce financí – za co psa pořídíme a za co ho budeme po celý jeho život krmit? Program Prevence škod způsobených zvláště chráněnými druhy umožňuje požádat dotace mimo jiné na pořízení pasteveckých psů, minimální částka, o kterou můžete požádat, je však 100 000 Kč (z toho dostanete 80 %, zbývajících 20 % jde z vaší kapsy). Tato částka je zbytečně vysoká a těžko dosažitelná pro drobné zemědělce. Počítejme s pořizovací cenou čistokrevného psa v řádu i několik desítek tisíc, záleží na plemeni.

Dále počítejte s tím, že psa si pořizujete na dobu 10 – 12 let. Kolik vás bude stát ročně jeho krmení (jedná se o velké psy váhy 50 kg i více) a veterinární péče? Jestliže pes není náš rozmar a je určen kvůli šelmám jako nutný pomocník a strážce pro ovce, měly by nám ovce na psa “vydělat“. Uvedu příklad drobného ovčáka, který žije v horách s výskytem šelmy a má kolem domu cca 4 ha pozemků, které vypásá ovečkami. Přes Zemědělskou Agenturu dostane dotace cca 10 – 12 000 Kč ročně na 1 ha. Odečtěte prosím daně, odvody sociální a zdravotní, dále nákupy potřeb pro ovce (seno, solné lizy, odčervení ovcí, stříhání a úprava paznehtů, nákupy elektrických sítí, ušních známek pro jehňata, sečení nedopasků atd). Moc peněz vám nezbude, a z toho odečtěte 15.000 – 20.000 Kč ročně na krmení a veterinární péči psa (tato částka je pouze orientační, bude mnohem vyšší při krmení kvalitními granulemi – klidně i přes 30.000 Kč ročně, při onemocnění či zranění psa při práci – veterinární náklady).

Nižší částku jsem uvedla jako příklad, kdy je pes krmen částečně produkty z farmy (jako v našem případě, kdy máme více psů) a nemusíte tolik kupovat. Pokud máte více než 50 ks ovcí, případně pasete různá stáda (v našem případě skupina plemenní berani + odchov mladí berani, dále základní stádo matky + mladé jehnice, v období připouštění vzniká 3 skupina – matky + plemenný beran) na několika lokalitách, musíte mít více psů. Pokud budete při pasení financováni Agenturou ochrany přírody, můžete si požádat o dotaci na pasteveckého psa ve výši 240 Kč na den. Zde se musím pochválit - navýšení této částky z původních asi 25 Kč na den nás stálo 3 roky boje s různými úředníky, ale podařilo se!

Velký pes, hodně krmení, hodně peněz.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Petra Vávrová

Po loňském roce, kdy jsme pásli pro CHKO Beskydy, však mohu potvrdit, že mé nadšení značně opadlo a že dotace v praxi dosti pokulhává (o tom by se dal napsat samostatný článek, ve kterém bych „ocenila“ lenost, neschopnost a aroganci úředníků (ing. Škrotta a vedoucího ing. Jaskuly) CHKO Beskydy se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm). Navíc pokud pasete pro CHKO nějakou horskou cennou louku ve vzdálenější lokalitě, tato částka vám zaplatí tak maximálně dojezd na místo samé (jako v našem případě). Je logické, že každý den musíte přijet nakrmit psa a zkontrolovat jeho zdravotní stav. Nepočítejte s tím, že by vám toto financovali při pasení kolem vašeho domu nebo na kterékoliv louce (pak byste získali dotace od Zemědělské agentury a ta na pastevecké psy nic nepřispívá).

Podotýkám, že znám spoustu lidí, kteří ani žádné dotace neberou a půdu udržují (louky vypásají nejčastěji jejich ovce, ty jsou pochopitelně ohroženy útoky šelem nejvíce).

Takže z čeho mají drobní ovčáci pastevecké psy platit, když stát tak podporuje návrat velkých šelem? Zdůrazňuji drobní ovčáci, zemědělci, chovatelé, lidé žijící v horách, kteří nemají finanční možnosti velkých farem.

Výše uvedeným bych chtěla reagovat na skutečnost, že se velmi často píše či hovoří v médiích k této problematice (AOPK, Hnutí DUHA nás rády zásobují různými „informacemi“), ale realita je někde úplně jinde. A já jako většina ovčáků či zemědělců tu realitu žijeme a pociťujeme na vlastní kůži každý den.

Toto je pouze zlomek, problémů je mnohem více (např. co konkrétního udělaly AOPK a Hnutí DUHA, co skutečně pomohlo zemědělcům, proč stále nejsou vyřešeny náhrady škod způsobených šelmami v plné výši - např. není hrazena platba za odvoz mrtvých ovcí do kafilérie, náhradu nedostanete v případě, že šelmy vaše ovce odtáhnou např. do lesa, kdy zbytek ovcí vyděšených při útoku i uteče a nepodaří se je dohledat, ať živé či mrtvé, hory jsou rozlehlé, stává se to v praxi velmi často, atd.).

Tím, že jsem analyzovala možnosti ochrany stád a upozornila na jistá úskalí (řekla bych i nedostupnost) při pořizování pasteveckých psů, jsem chtěla reagovat na tvrzení, že ovčáci jsou líní a nejsou schopni či ochotni účinně ochránit svá zvířata před šelmami a že pouze „dělají problémy“ a stěžují si v médiích. Ideálně by zřejmě měli ovčáci okamžitě pořídit k ovcím pastevecké psy, pochopitelně psy dospělé, v dostatečném množství, zdatné, ihned práceschopné (žádná štěňata) a hlavně zaplacené ze svých prostředků (neobtěžujte prosím stát). Dále by měli ovčáci mlčet a nekazit šelmám jejich dobrou pověst na veřejnosti a hlavně ničím nezatěžovat příslušné instituce, aby tyto mohly nerušeně a v klidu (pochopitelně za peníze daňových poplatníků) věnovat se různým důležitým bádáním, např. výsledkům rozborů vlčího trusu, dále podnikání výletů do hor za účelem monitoringu velkých šelem, organizovat ve městech výstavy týkající se soužití s velkými šelmami, provozovat poradnu pro chovatele ovcí s nepostradatelnými radami, iniciovat petice za záchranu ubohého medvěda sirotka bez matky v Beskydech, a podobným prospěšným činnostem.

Hospodařili byste vy ve společnosti velkých šelem za těchto podmínek? Pořizovali byste si vy pasteveckého psa a financovali ho po celý jeho život ze svých úspor kvůli velkým šelmám? Proč stát nedokáže najít peníze na vyřešení výše uvedeného, ale dokáže najít peníze na financování Hnutí DUHA a AOPK? Budou pracovníci těchto organizací chodit sekat horské louky, aby nezarůstaly, protože ovčáci z nich odešli, neboť nedokázali přes veškerou snahu za stávajících podmínek na nich hospodařit? Víte, jak rychle zarůstají horské louky, na kterých se přestalo hospodařit?

Přečtěte si reakci Jana Štechmüllera Problém nejsou vlci, ale přemnožená černá a vysoká zvěř nebo se podívejte na odpověď Lindy Zachystalové a Karolíny Šůlové Konečně někdo z praxe napsal, že pastevečtí psi jsou důležití. Ale....