https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petra-vavrova-pastevecky-pes-pri-ochrane-stad-hospodarskych-zvirat-pred-selmami-zkusenosti-z-praxe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petra Vávrová: Pastevecký pes při ochraně stád hospodářských zvířat před šelmami – zkušenosti z praxe

8.2.2019
Pastevecký pes je neskutečně cenný.
Pastevecký pes je neskutečně cenný.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petra Vávrová
Praxe ukazuje, že stávající systémy ochrany stád selhávají a jediné opravdu účinné řešení je použití kvalitních pasteveckých psů. Zde je pár postřehů z naší pastevecké praxe.
 

Nejprve krátce vyjmenuju doporučované metody ochrany stád a krátce je okomentuju:

- Elektrické sítě, lanka, pásky, ploty – neúčinné, šelmy je překonávají
- Pevné ohrady, oplocenky – neúčinné, šelmy je překonávají
- Přítomnost člověka - hlídače (bez pasteveckého psa) – ukažte mi toho odvážlivce, prosím, zvláště při útoku medvěda
- Zavírání ovcí na noc do košárů (bez pasteveckého psa) – neúčinné, šelmy dokáží překonat košár (lehkou, přenosnou ohradu, pozn. red.), na Slovensku jsou také časté případy, kdy vlci vystresovali zvenčí ovce v košáru, až tyto samy v panice košár rozbily, dostaly se ven na volné prostranství a vlci je snadno napadli
- Zavírání ovcí na noc do budov (bez pasteveckého psa) – neúčinné, šelmy se dostaly do budov v noci okny (vlci na Broumovsku, také beskydský medvěd na podzim v roce 2018 v noci vlezl do stáje oknem a napadl zde ovce). Ovce zavřené v budovách navíc nemají možnost útěku před šelmou a dochází k vysokým ztrátám (v případě větších skupin ovcí časté nepřímé ztráty - natlačení zvířat v panice do kouta a udušení, ušlapání jehňat, zkolabování ovcí)

Poslední dva způsoby – zavírání ovcí na noc – jsou chovatelsky nesmyslné. V letních vedrech se ovce začínají pást právě navečer a v noci a tudíž není možné je někam na toto období zavírat. V praxi jsou navíc pastviny často velmi daleko od ovčínů a není reálné je na noc zahánět. Pokud dojde mimořádně k takovému opatření (např. dojde opakovaně k útoku vlků, ovce, které přežily, se musí odvézt z rizikové lokality, ustájit do ovčína) – je nutné pochopitelně zajistit náhradní krmení (seno). S ohledem na opakující se sucha a kritický nedostatek krmení v celé republice každý zemědělec chápe, jak je toto radostné, když mu místo na pastvě stojí stádo u balíků sena či senáže a marně přemýšlí, čím bude krmit v zimě. Navíc v současné době je spíše trend chovat adaptovaná plemena ovcí celoročně venku ve vhodných pastevních areálech, a ne ovce pořád někam zavírat.

Takže abychom byli schopni účinně ochránit před šelmami naše živobytí, naše ovečky, musíme se obrátit na služby pasteveckých psů. Pastevecký pes slouží k ochraně stád hospodářských zvířat před nebezpečím (útoky velkých šelem, také zloději, toulaví psi). K ochraně našich ovcí používáme plemeno šarplaninský pastevecký pes. Paseme v horské lokalitě v nadmořské výšce přes 800 m nad mořem s prokázaným výskytem vlčí smečky, rysa i medvědů. Ovce vypásají 5 – 7 ha horských luk (zvláště v suchém pozdním létě a podzimu se potřeba pastvy rapidně zvyšuje). Působíme zde od jara často až do začátku listopadu, protože jsme nuceni při nedostatku sena ovce držet na pastvě co nejdéle. Po dobu 5 let působení v této lokalitě nedošlo k žádným ztrátám, na čemž má zásluhu náš pastevecký pes. Je to opravdu nenahraditelný pomocník. Jen podotýkám, že chováme původní Valašky a jedná se o čistokrevný chov vedený v kontrole užitkovosti. Zvířata jsou vedena rozhodnutím Ministerstva zemědělství jako genetický zdroj ČR.

Pastevecký pes. Musíte ho mít od štěněte.
Pastevecký pes. Musíte ho mít od štěněte.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petra Vávrová

Je tedy jasné, že jsme schopni s šelmami žít. My respektujeme je, chápeme, že mají v přírodě svůj význam. Šelmy zase respektují, že naše čistokrevné Valašky nebudou jejich kořistí a součástí jejich jídelníčku a že musí jít lovit jinam. Tuto „dohodu“ pochopitelně zajistil náš pastevecký pes. My toho bohužel nejsme schopni sami jiným způsobem dosáhnout. Bez pomoci psa bychom v této lokalitě neuspěli, říkám to na rovinu, byli bychom bez ovcí (ve stávajícím systému možná i bez náhrady škod) a úplně v háji. Dokážete si představit, jak je pro nás pastevecký pes neskutečně cenný. Dokážete si představit, že za našim čistokrevným chovem Valašek s vynikajícími výsledky stojí mnoho let poctivé chovatelské práce!

Zdálo by se to tedy idylické. V čem je problém? Nebudeme se zdržovat nějakými elektrickými systémy či ohradami atd. (jsou k ničemu) a pořídíme si rovnou pořádného pasteveckého psa (jak nám rády doporučují také organizace Hnutí DUHA či Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK)) a problém bude vyřešen! Omyl. Praxe bohužel není až tak jednoduchá, hlavně pro začínající chovatele psů.

V ČR není tradice používání pasteveckých psů, není zde dostatek solidních informací založených na praxi (příručky doporučené Hnutím DUHA či AOPK hodnotím jako silně nedostačující). Takže musíme začít výběrem vhodného plemene psa (ideálně po pracovně vedených rodičích). Musíme se někde naučit, jak se psem pracovat (jedná se o velmi specifické vedení psa, které není možné přirovnat k žádnému výcviku například služebních plemen), musíme projít jistá riziková období jeho výchovy, dále musíme psa velmi kvalitně krmit a starat se o něj – pes je určený pro náročnou službu a musí být zdravý a ve vynikající pracovní kondici.

Pes je dospělý a vhodný k plnému pracovnímu nasazení ve věku zhruba 3 let, takže si i chvíli počkáme (jedná se o plemena pozdní, pes pro službu musí „dozrát“ a získat zkušenosti, první pracovní výsledky podává i dříve, ale zde se bavíme o plném a náročném nasazení proti šelmám, ne o zahnání nějakého otravujícího čoklíka od ohrad). Pokud by si někdo řekl, že si proces urychlí a dospělého pasteveckého psa si koupí, tak bude zklamán.

Jako zcela zásadní vidím fakt, že kvalitního psa vám nikdo neprodá (dobrý pastevecký pes je neskutečně cenné zvíře – ve službě i chovatelsky). Dále dospělý pes se nedá předat cizí osobě (nechcete být psem napadeni). Také se dostáváme k důležité otázce financí – za co psa pořídíme a za co ho budeme po celý jeho život krmit? Program Prevence škod způsobených zvláště chráněnými druhy umožňuje požádat dotace mimo jiné na pořízení pasteveckých psů, minimální částka, o kterou můžete požádat, je však 100 000 Kč (z toho dostanete 80 %, zbývajících 20 % jde z vaší kapsy). Tato částka je zbytečně vysoká a těžko dosažitelná pro drobné zemědělce. Počítejme s pořizovací cenou čistokrevného psa v řádu i několik desítek tisíc, záleží na plemeni.

Dále počítejte s tím, že psa si pořizujete na dobu 10 – 12 let. Kolik vás bude stát ročně jeho krmení (jedná se o velké psy váhy 50 kg i více) a veterinární péče? Jestliže pes není náš rozmar a je určen kvůli šelmám jako nutný pomocník a strážce pro ovce, měly by nám ovce na psa “vydělat“. Uvedu příklad drobného ovčáka, který žije v horách s výskytem šelmy a má kolem domu cca 4 ha pozemků, které vypásá ovečkami. Přes Zemědělskou Agenturu dostane dotace cca 10 – 12 000 Kč ročně na 1 ha. Odečtěte prosím daně, odvody sociální a zdravotní, dále nákupy potřeb pro ovce (seno, solné lizy, odčervení ovcí, stříhání a úprava paznehtů, nákupy elektrických sítí, ušních známek pro jehňata, sečení nedopasků atd). Moc peněz vám nezbude, a z toho odečtěte 15.000 – 20.000 Kč ročně na krmení a veterinární péči psa (tato částka je pouze orientační, bude mnohem vyšší při krmení kvalitními granulemi – klidně i přes 30.000 Kč ročně, při onemocnění či zranění psa při práci – veterinární náklady).

Nižší částku jsem uvedla jako příklad, kdy je pes krmen částečně produkty z farmy (jako v našem případě, kdy máme více psů) a nemusíte tolik kupovat. Pokud máte více než 50 ks ovcí, případně pasete různá stáda (v našem případě skupina plemenní berani + odchov mladí berani, dále základní stádo matky + mladé jehnice, v období připouštění vzniká 3 skupina – matky + plemenný beran) na několika lokalitách, musíte mít více psů. Pokud budete při pasení financováni Agenturou ochrany přírody, můžete si požádat o dotaci na pasteveckého psa ve výši 240 Kč na den. Zde se musím pochválit - navýšení této částky z původních asi 25 Kč na den nás stálo 3 roky boje s různými úředníky, ale podařilo se!

Velký pes, hodně krmení, hodně peněz.
Velký pes, hodně krmení, hodně peněz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petra Vávrová

Po loňském roce, kdy jsme pásli pro CHKO Beskydy, však mohu potvrdit, že mé nadšení značně opadlo a že dotace v praxi dosti pokulhává (o tom by se dal napsat samostatný článek, ve kterém bych „ocenila“ lenost, neschopnost a aroganci úředníků (ing. Škrotta a vedoucího ing. Jaskuly) CHKO Beskydy se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm). Navíc pokud pasete pro CHKO nějakou horskou cennou louku ve vzdálenější lokalitě, tato částka vám zaplatí tak maximálně dojezd na místo samé (jako v našem případě). Je logické, že každý den musíte přijet nakrmit psa a zkontrolovat jeho zdravotní stav. Nepočítejte s tím, že by vám toto financovali při pasení kolem vašeho domu nebo na kterékoliv louce (pak byste získali dotace od Zemědělské agentury a ta na pastevecké psy nic nepřispívá).

Podotýkám, že znám spoustu lidí, kteří ani žádné dotace neberou a půdu udržují (louky vypásají nejčastěji jejich ovce, ty jsou pochopitelně ohroženy útoky šelem nejvíce).

Takže z čeho mají drobní ovčáci pastevecké psy platit, když stát tak podporuje návrat velkých šelem? Zdůrazňuji drobní ovčáci, zemědělci, chovatelé, lidé žijící v horách, kteří nemají finanční možnosti velkých farem.

Výše uvedeným bych chtěla reagovat na skutečnost, že se velmi často píše či hovoří v médiích k této problematice (AOPK, Hnutí DUHA nás rády zásobují různými „informacemi“), ale realita je někde úplně jinde. A já jako většina ovčáků či zemědělců tu realitu žijeme a pociťujeme na vlastní kůži každý den.

Toto je pouze zlomek, problémů je mnohem více (např. co konkrétního udělaly AOPK a Hnutí DUHA, co skutečně pomohlo zemědělcům, proč stále nejsou vyřešeny náhrady škod způsobených šelmami v plné výši - např. není hrazena platba za odvoz mrtvých ovcí do kafilérie, náhradu nedostanete v případě, že šelmy vaše ovce odtáhnou např. do lesa, kdy zbytek ovcí vyděšených při útoku i uteče a nepodaří se je dohledat, ať živé či mrtvé, hory jsou rozlehlé, stává se to v praxi velmi často, atd.).

Tím, že jsem analyzovala možnosti ochrany stád a upozornila na jistá úskalí (řekla bych i nedostupnost) při pořizování pasteveckých psů, jsem chtěla reagovat na tvrzení, že ovčáci jsou líní a nejsou schopni či ochotni účinně ochránit svá zvířata před šelmami a že pouze „dělají problémy“ a stěžují si v médiích. Ideálně by zřejmě měli ovčáci okamžitě pořídit k ovcím pastevecké psy, pochopitelně psy dospělé, v dostatečném množství, zdatné, ihned práceschopné (žádná štěňata) a hlavně zaplacené ze svých prostředků (neobtěžujte prosím stát). Dále by měli ovčáci mlčet a nekazit šelmám jejich dobrou pověst na veřejnosti a hlavně ničím nezatěžovat příslušné instituce, aby tyto mohly nerušeně a v klidu (pochopitelně za peníze daňových poplatníků) věnovat se různým důležitým bádáním, např. výsledkům rozborů vlčího trusu, dále podnikání výletů do hor za účelem monitoringu velkých šelem, organizovat ve městech výstavy týkající se soužití s velkými šelmami, provozovat poradnu pro chovatele ovcí s nepostradatelnými radami, iniciovat petice za záchranu ubohého medvěda sirotka bez matky v Beskydech, a podobným prospěšným činnostem.

Hospodařili byste vy ve společnosti velkých šelem za těchto podmínek? Pořizovali byste si vy pasteveckého psa a financovali ho po celý jeho život ze svých úspor kvůli velkým šelmám? Proč stát nedokáže najít peníze na vyřešení výše uvedeného, ale dokáže najít peníze na financování Hnutí DUHA a AOPK? Budou pracovníci těchto organizací chodit sekat horské louky, aby nezarůstaly, protože ovčáci z nich odešli, neboť nedokázali přes veškerou snahu za stávajících podmínek na nich hospodařit? Víte, jak rychle zarůstají horské louky, na kterých se přestalo hospodařit?

Přečtěte si reakci Jana Štechmüllera Problém nejsou vlci, ale přemnožená černá a vysoká zvěř nebo se podívejte na odpověď Lindy Zachystalové a Karolíny Šůlové Konečně někdo z praxe napsal, že pastevečtí psi jsou důležití. Ale....


reklama

 
Petra Vávrová
Autorka je chovatelka původních valašských ovcí, milovnice hor a člověk, který zcela podlehl kouzlu pasteveckých psů.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (62)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TZ

Tomáš Zděblo

8.2.2019 08:42
Jako prima, spousta věcí je reálně popsaných. Jenom mám trochu pocit, že tady autorka zobecňuje osobní negativní zkušenost s konkrétními lidmi na konkrétní správě chko a přenáší ten pocit na celou tu situaci.

Trochu mi taky vadí to žonglování s čísly: výše zemědělských dotací neodpovídá realitě, lze se dostat i na dvojnásobek, při pastvě pro chko (resp. AOPK) až na 30.000 Kč/ha (přičemž jde o platbu za odvedenou službu, z pozemků neplatíte nájem, daň z nemovitosti, nebo neumořujete investici do jeho koupě). Při "příjmech" z chovu uvádí autorka jen dotace, hlavně ale nějak zapomíná, že by chovatel měl mít především nějaký příjem i z prodeje ovcí!

Ano, tam kde jsou velké šelmy bude potřeba změnit organizaci pastvy a ano, někteří drobní chovatelé zřejmě budou nuceni chovy ukončit.
Stát sice pořád v podpoře chovatelů v této oblasti (prevence a náhrada škod způsobených velkými šelmami) dosti nestíhá, na druhou stranu není potřeba dotovat každého hobby-chovatele a umožňovat mu realizaci jeho koníčků, byť prospěšných pro krajinu.

Co je především potřeba je férová, věcná a informovaná diskuze a argumenty. Tím ale článek podle zrovna nehýří!

Spoiler: chováme 100 až 200 ks ovcí, paseme ve vlčích oblastech a (mimo jiné) v chko pro AOPK ČR ;).
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.2.2019 09:43 Reaguje na Tomáš Zděblo
dobrý den, zeptám se možná hloupě, ale zkusím to: kolik ovcí "uživí" jednoho chovatele (kdyby žil jen z ovcí) a o kolik je potřeba množství navýšit kvůli predátorům z divoké a nespoutané přírody?

myslím tím, kolik je potřeba ovcí v ideálním nedeformovaném tržním prostředí, tak, aby byl příjem na jednoho chovatele před zdaněním roven dejmetomu průměrnému hrubému platu v čr. tedy dáme-li na jednu stranu rovnice výnosy (maso, vlna, kožešiny, mléko a mléčné produkty) a na druhou stranu rovnice náklady (nájem pozemku na pastvu a na seno, daň z nemovitosti, odpisy na traktor a náklady na naftu a servis, mzdové náklady na sezonní pracovníky, náklady na veterináře , náklady spojené s prodejem produktů atakdále), zisk, a vícenáklady na vlka (a rysa a medvěda, tj. střežení psem).

a doplňující otázka, jaký je zhruba poměr výnosů ze skutečné ekonomické aktivity (maso, vlna...) a výnosů z nejrůznějších dotací (myslím v čr tady a teď)?

já vím, že není jednoduché na to odpovědět, ale zkuste to prosím třeba nějak odhadnout. (přiznávám, že protože se tím nezabývám, tak netuším, ale laicky se domnívám, že to bude hodně stovek kusů)
Odpovědět
TZ

Tomáš Zděblo

8.2.2019 11:32 Reaguje na Lukas B.
No, nedeformované tržní prostředí v euroatlantickém prostoru nemáme, takže těžko soudit.

Jinak pro obživu rodinné farmy (bez finalizace produktů - tedy žijící z prodeje chovných samic a jatečných zvířat) se udává někde mezi 300 až 400 ks zvířat.

Je to už pár let zpátky, ale chovatelé uváděli, že poměr výnos:dotace je zhruba 1:1.

Tabulkově (už je to ale pár let) byly uváděny nálady na 1 bahnici 4tis/rok (mzdové, nájmy, energie, daně, amortizace techniky, veterina...), odchov z bahnice 1,5ks. Je potřeba ale počítat s tím, že 5-10% jehňat jde na pokrytí ztrát a obnovu základního stáda. Takže zbyde zobchodovatelných 1,3 ks na jednu matku. S prodejní cenou 2,5tis/ks...Do the math...

Jinak to je při faremním zpracování, kdy se finalizují produkty. Samozřejmě je tam větší přidaná hodnota - a zcela jiná výše a struktura náladů. Jatka, zpracovna, marketing, prodej...

U rodinných sýráren (bez doprovodných ekonomických aktivit - péče o krajinu službou, vzdělávání, agroturistika) se říkalo, že rodinu uživí 50 dojných zvířat. Ale opět, chov dojných zvířat (nemluvě o následném zpracování a zobchodování) klade na chovatele úplně jiné (časové, dovednostní) požadavky.

Náklady na prevenci: cena psa cca 50 tis. Ale - chovatelských stanic s historií a kreditem produkce kvalitních pracovních psů není v Čechách a okolí moc, takže je potřeba si dojet - Španělsko, Portugalsko. Je potřeba vybírat z chovu po rodičích s osvědčenými/doloženými pracovními schopnostmi, protože se zvyšuje pravděpodobnost přenesení vloh. Navíc ke stádu samozřejmě nestačí jeden pes, je potřeba mít zálohu pro případ ztráty, zranění, nemoci. Běžné náklady na chov (krmiva, pojištění, veterina) budou kolem 30 tis/ks/rok.

Nálady na ohradníky: bez vlků cca 40 kč/m, s vlkem 80 - 120 kč/m.

Obecně je podle mně problém hlavně pro střední chovatele (tak jak píše autorka), kteří nálady na pořízení chov (nebo vlastní odchov) psa nerozpustí v nákladech v řádu mega ročně. 5 ovcí zavřete na noc do chlívku, ke 300 ovec si pořídíte dva psy (když jste chytrej budete mít 301 ovec a erár zaplatí ty psy čtyři). 20, 30 50 ovcí (pokud nesýraříte, nebo nechováte extra kvalitní plemenné berany nebo nesmyslně naceněná raritní plemena) je z ekonomického hlediska spíše koníček, pravda, že ale takhle velká stáda jsou pro péči o krajinu asi nejcennější. Otázka, zda se na takhle malá stáda s dotací "dostane" a zda je opravdu jejich socio-kulturní-environmentální hodnota taková, aby opodstatnila dotaci v řádu desítek tisíc ročně.

Má, trochu pocit, že z toho, jak popisuje autorka jejich situaci (pastva 5 - 7 ha) vyplývá, že spadá zrovna do té blbé skupiny 20 - 50 ks zvířat, kdy je poměr fixní x variabilní náklady dost nepříznivý.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.2.2019 12:07 Reaguje na Tomáš Zděblo
díky! to je docela vyčerpávající.
samozřejmě je jasné, že australské farmě, která důkladně oplotí mnoho desítek čtverečných kilometrů buše a tam má stádo mnoho tisíc kusů nemáte ekonomicky šanci (a zamražené australské plující přes půl zeměkoule bude vždycky lacinější než tuzemské), a že nějaké dotace na údržbu krajiny asi mají smysl.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.2.2019 08:45
Odpovídám: Všechny peníze jsou určeny na provoz a agitaci AOPK a ekologistických struktur ( DUHA ). Nejsou určeny na podporu soukromých podnikatelských subjektů. Vybijte ovce, a začněte se zabývat ekologistickou osvětou. Budete se mít dobře.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.2.2019 09:50
Velmi kvalitní článek obsahující řadu praktických zkušeností a poznatků. Není co dodat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.2.2019 10:31
Já jsem toho názoru, že nejúčinnější ochranou ovcí a dalších hospodářských zvířat je vybití predátorů, kteří v naší civilizované krajině nemají co dělat. Na toto téma by bylo dobré udělat referendum, zda si občané přejí krajinu pro lidi nebo pro velké a nebezpečné šelmy, páchající hospodářské škody.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.2.2019 10:47 Reaguje na Jan Šimůnek
jistě. je to věc (celospolečenské) diskuse, jaký stav krajiny (či spíš kulturní krajiny, a to je 99,99% území čr) chceme zakonzervovat či chránit. jestli chceme v jednom extrému přírodu doby před neolitickou revolucí, nebo kočkopsa tereziánského přístupu v kombinaci s nároky na životní úroveň současnými (to jste trochu Vy a druhý extrém).

nebo takový den dnešní většinově přijatelný kompromis, tedy kulturní krajina nikoli jako betonové plochy, širé lány a plantáže na prkna, ale malebnou mozaiku vytvořenou vypásáním, mýcením, oráním, kácením a výsadbou někdy v devatenáctém století s nějakou větší tolerancí ke "škodné" a nespoutanému krásnu.
Odpovědět
bl

8.2.2019 16:51 Reaguje na Jan Šimůnek
No, možná byste se výsledku takového referenda divil. Ale nikdo do něj nepůjde, protože potom by muselo být i referendum na to, jestli má třeba zemědělství vypadat tak, jak vypadá (lány monokultur) či lesy také tak jak vypadají (přezvěřené, taktéž monokulutry). Protože to je především naše krajina, se kterou se každý denně setkává. Na rozdíl od vlka, kterého, byť byste žil ve vlčí oblasti, za celý život potkáte třeba jednou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.2.2019 10:15 Reaguje na
Obávám se, že jedinou reálnou alternativou k těm "lánům monokultur" je hladomor.
Odpovědět

Jan Škrdla

9.2.2019 17:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistou alternativou může být agrolesnictví. To se ale nezamlouvá velkoplošně hospodařícím zemědělcům s mechanizací s velkým záběrem.
Odpovědět
bl

9.2.2019 18:56 Reaguje na Jan Škrdla
Díky za konstruktivní návrh, sice jsme se trošku posunuli od toho referenda :-). Ale jinak co vím, tak po 2020 bude agrolesnictví zahrnuto do podpor, což mě těší.
Odpovědět
JB

Jen B.

18.2.2019 22:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Já ještě pořád trošku doufám, že většina tohohle národa nejsou takoví primitivové, jako vy... No nic, hlavně že vám nevadí ty hned po lidech nejnebezpešnější a nejpřemnoženější šelmy = automobily.
Odpovědět
Jan Tauš

Jan Tauš

30.6.2020 03:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, toto je základní otázka a je nutné na ni odpovědět. Pěstování vlků a medvědů v našich končinách je nepřípustné a neomluvitelné. Jde o jedinou věc, znemožnit obyčejným obyvatelům a občanům, aby do lesa chodili za rekreací a jen se báli zalezlí doma v panelácích. Umělé vytváření strachu u obyvatelstva je známé již z předechozích společenských systémů naší země.
Odpovědět
Jan Tauš

Jan Tauš

30.6.2020 03:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, toto je základní otázka a je nutné na ni odpovědět. Pěstování vlků a medvědů v našich končinách je nepřípustné a neomluvitelné. Jde o jedinou věc, znemožnit obyčejným obyvatelům a občanům, aby do lesa chodili za rekreací a jen se báli zalezlí doma v panelácích. Umělé vytváření strachu u obyvatelstva je známé již z předechozích společenských systémů naší země.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

8.2.2019 12:33
No konečně tuto problematiku někdo chytil za ten správný konec. Většinou o tomto rozhodují lidé, co nikdy nic nevlastnili a nedali nažrat ani křečkovi. No zkrátka pohled z balkónu. Tak si ma tedy pořídit pasteveckého psa do ohrad na okraji intravilánu kde denně projde poměrně dost lidí - tedy 2-3 psy pro případ úhynu či nemoci některého z nich. A pak počítat potrhané místňáky? a to vše k 10 ovcím? Jediná praktická a reálná rada je totiž ta, že to mam zabalit a čučet na svět z balkónu. Pak bych mohl radit ostaním jak na to :-(
Pastevecký pes a vlk spolu vyrostli na hrských či stepních pláních a mám dojem, že tam též oba patří
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

8.2.2019 21:03 Reaguje na Stanislav Mudra
Zdravím Vás,

máte pravdu, pastevecký pes není ideální řešení pro každého. Pokud máte 10 ovcí, já Vám fandím a rozhodně to nevzdávejte. Já bojuju už mnoho let a díky tomu mám nálepku "problémová".

Ale čučet na svět z balkonu, pokud tam máte láhev červeného, může být celkem prima. Budu o tom vážně přemýšlet.

Mějte se hezky


Petra Vávrová
Odpovědět
HS

Helena Sukovitá

9.2.2019 22:11 Reaguje na Stanislav Mudra
skvěle popsaná realita
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

8.2.2019 13:12
Dobrý den pane Zděblo,
přeji hezký den a děkuji za upozornění na nedostatky v mém příspěvku. Problematiku velkých šelem sleduji posledních 5 let, takže si myslím, že se nejedná o přenášení nějakých osobních negativních zkušeností z loňské pastevní sezóny. K "žonglování z čísly" bych uvedla, že drobní zemědělci nedosáhnou na částky, které uvádíte. Pokud pasete pro AOPK a jste za to kvalitně ohodnoceni, pak je to v pořádku. Uvádíte, že chováte 100 - 200 ks ovcí a to je pěkný chov. Jste tudíž velká farma. Finanční možnosti těch malých jsou ale někde jinde ( ale to jsem v článku uvedla ). Účelem mého příspěvku však nebylo rozebírání dotačních možností jednotlivých zemědělců ( které se velmi liší ), ale upozornit na fakt, že pastevecký pes stojí peníze a pořizovací cena štěněte je pouze jakési to minimum. Financovat psa po celou dobu jeho života ( 10, 12 i více let ) a zajistit mu na stáří důstojné dožití ( dobrý pes si to určitě zaslouží ), není zrovna malá částka. Pořídit si pasteveckého psa je hlavně dlouhodobé rozhodnutí.

K příjmu z prodeje ovcí upřesním následující: předpokládejme, že se jedná o chov ovcí bez PP chcete-li obyčejných kříženek. Tyto ovečky se u nás na Valašsku chovají běžně pouze k vypásání pozemků ( často velmi špatně dostupných, strmých strání, tam, kde se např. hovězí dobytek nebo technika ani nedostane, říkáme tomu valašské kotáry ). Pokud se tyto ovce zabijí, maso slouží pro potřeby rodiny. Není to žádný velký byznys. Ovce slouží hlavně k vypásání a vy ve svých volných chvílích nemusíte běhat se sekačkou či křovinořezem.

Hospodařit a udržovat půdu po předcích ( na Valašsku má většina lidí velmi silnou vazbu k půdě ) mi nepřipadne jako hobby chov. A pokud někdo zkusí těmto lidem říci, že by měli svůj chov ukončit, asi to nedopadne dobře.


Petra Vávrová
Odpovědět
TZ

Tomáš Zděblo

8.2.2019 18:14 Reaguje na Petra Vávrová
Dobrý den paní Vávrová a díky za reakci. Jak jsem psal výš je jasné, že návratem vlka jsou ohroženy hlavně menší chovy. Také si myslím, že jsou to chovy, které jsou důležité pro udržení pestré a zdravé krajiny. Ale současný způsob organizace pastvy umožnilo vyhubení velkých šelem. Pokud tedy člověk nechce prosazovat jejich likvidaci, je zřejmé, že se styl pastvy musí přizpůsobit změněné situaci.

Rozhodně souhlasím s názorem, že podpora státu není v téhle oblasti dotažená, ale prostě nejde ke každým deseti, dvaceti, třiceti ovcím ovčákům zadotovat Šarplanina. Obzvláště pokud, jak sama píšete, se jedná o chov "sekaček" na kotárech.

Ono je to v Čechách tak, že díky drobnému, extenzivnímu hospodaření vznikl velký díl z našich přírodně cenných území. Hospodaření na spoustě z nich se ale reálně nevyplácí a na hrazenou údržbu všech prostě nejsou peníze. Obdobně je možné, že pokud majitelé nebudou ochotni spojovat drobná stádečka do větších, která jde před útoky vlků lépe chránit, nebudou některé chovy udržitelné. Nakolik to bude pro krajinu ztrátou (ve srovnání s teoretickým znovu-vyhubením vlka) je otázka.
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

8.2.2019 20:32 Reaguje na Tomáš Zděblo
Zdravím Vás,
chápu, že dotovat pasteveckého psa k 10, 20 či 30 ovcím je finančně náročné. Myslím si však ( s ohledem na svou znalost regionu - já tady žiju, na rozdíl od Vás ), že spojovat drobná stádečka ovcí do větších za účelem ochrany před šelmami je v praxi zcela nereálné.
Domnívám se, že pokud vy zastupujete spolek pro ochranu přírody a krajiny Jestřábník se sídlem v Roztokách ( je to cca 10 km od Prahy ? ), nemůžete mít reálný přehled o životě na Valašsku.

Pokud jsem se zmýlila, prosím napište. Věřte, že se ráda nechám poučit.


Petra Vávrová
Odpovědět
TZ

Tomáš Zděblo

9.2.2019 08:25 Reaguje na Petra Vávrová
Také zdravím, nesnažila jste se včera večer dovolat?

Nechme stranou geografii a pracovní zkušenosti, každý máme své.
Zajímalo by mne, jak byste si tedy předsavovala ideální řešení situace.

Díky a pěkný den
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

9.2.2019 13:37 Reaguje na Tomáš Zděblo
Dobrý den,

určitě jsem Vám včera nevolala ( bohatě mi stačí, že spolu diskutujeme zde ).
Jinak ta "geografie" je poměrně zajímavá. Místní chovatelé ovcí to zhodnotili slovy: Tak Pražák radí ovčákům na Valašsku, co mají dělat ? Podle toho taky ty rady vypadají ! Vaše teorie slučování drobných stád ovcí do větších je dost pobavila.

K dalšímu řešení situace ( rozhodně bych nepoužívala výraz "ideální" ) se pokusím rozepsat, snad v nějakém dalším článku ( ne tady v diskuzi ). Tohle je na spoustu času, který teď nemám. A hlavně je to náročné na velké přemýšlení, pečlivé zvažování každého slova či výrazu z mé strany.

Petra Vávrová
Odpovědět
TZ

Tomáš Zděblo

9.2.2019 15:37 Reaguje na Petra Vávrová
Nu, onen "Pražák" pochází z Moravy a v Beskydech strávil poměrně dost času. Taky má onen "Pražák" dvacet let zkušeností s pastvou v několika evropských zemích, na stádech ovcí, koz a krav pasených v rozličných podmínkách, o velikosti od 15 do 250 ks, na plochách od cca 500m2 do stovek hektarů. Mimo jiné pase ve vlčích oblastech. Z některých pastvin ho vlk "vyhnal", resp. náklady na prevenci byly neúměrné a tak je opustil, jiné - a významné - pozemky (v době kdy sehnat půdu do nájmu není vůbec jednoduché) naopak díky schopnosti zorganizovat si jako jediný pastvu v komplikované lokalitě s výskytem vlka získal do dlouhodobého užívání.

Samozřejmě, že v chovu existují místní specifika ovlivňující organizaci pastvy, jiné "zákonitosti" jsou naopak tak obecné, že s jejich znalostí lze posoudit, vhodnost či nevhodnost konkrétních opatření prevence šelem.

Z toho, co píšete mám sílící pocit, že váš postoj je zhruba tento: "Chceme pást na místech, která si vybereme, způsobem který nám vyhovuje, bez ohledu na to že se změnily podmínky, které tento způsob pastvy umožnily. Je to sice nerentabilní, ale stát by nám to měl zatáhnout". Proč tedy neříct rovnou: nechte nás znovu vyhubit velké šelmy, abychom mohli pást tak jak jsme si za posledních cca 200 let navykli? Zajistit biodiverzitu pastvou lze i jiným způsobem, ale my tady máme své tradice a chceme to dělat zrovna takto! Třeba erár dá ;).

Úplně taky nerozumím, proč vlastně článek publikujete.
Pokud tím chcete přispět k nějaké změně vámi preferovaným směrem, pak je ale potřeba diskutovat - věcně a férově (což se vám s prominutím daří v tomto případě čím dál tím méně) a pokusit se vyhnout argumentačním faulům a útokům na oponenty. K takové diskuzi ale taky patří reflexe vlastních východisek a postojů.

Anebo je článek spíše snahou uvolnit frustraci s jednání se státními úřady a ventilovat (zcela pochopitelné) emoce? I to je vcelku v pořádku, pak by ale bylo dobré to takto uvést a nezobecňovat svou zkušenost.
Hlavně by ale bylo fajn se v obou případech vyvarovat drobných agresí směřovaných na ostatní diskutující.

A pokud obdobným způsobem jednáte s orgány ochrany přírody, používáte zavádějící údaje a z lidí, kteří mají odlišnou zkušenost než vy sama děláte a priori blbce, pak se příliš nedivím, že vaše snaha nenese kýžené výsledky!
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

9.2.2019 16:49 Reaguje na Tomáš Zděblo
Dobrý den.Jakou radu máte pro drobnochovatele,aby si zajistily svá zvířata a nemělo to negativní vliv na další druhy.Zavádění elektrických plotů a další opatření při ochraně chovatelských zařízení proti vydrám vedlo k snížení počtů a vyhubení obojživelníků v řadě oblastí.Nepovedou navrhovaná opatření proti vlkům k něčemu podobnému ? Je přínos z přítomnosti pár desítek vlků na našem území takový,aby vyvážil negativní vliv, které to přinese pro desítky možná stovky rostlinných a živočišných druhů? Děkuji za odpověd´. Petrův Zdar
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

9.2.2019 18:22 Reaguje na Tomáš Zděblo
Dobrý den,

v pořádku. Pokud máte tolik zkušeností z praxe, logicky se ptám, proč tady dáváte takové směšné rady.
Evidentně jste nebyl schopen pochopit můj článek, kde uvádím, že význam šelem respektuji atd. Takže nerozumím, proč tvrdíte, že můj postoj je "nechte nás znovu vyhubit velké šelmy atd.", jak píšete.

S orgány ochrany přírody naštěstí už jednat nemusím, neboť jsem s nimi po 5 letech spolupráci ukončila. Přiznávám, že mi to dalo jistou "svobodu projevu", protože AOPK ke svému životu fakt nepotřebuji. Chápu, že pokud jste vy jimi financován, máte to jinak.
Pokud nerozumíte, proč jsem článek publikovala, je to váš problém, ne můj.
Debatu s vámi přeruším, je to pro mne ztráta času, chci se vrátit k problematice pasteveckých psů.

Petra Vávrová
Odpovědět
TZ

Tomáš Zděblo

9.2.2019 20:20 Reaguje na Petra Vávrová
Abyste mohla posoudit, co a jak mám, musela byste mne/naší organizaci nejdříve znát a něco o mě/naší organizaci vědět.

A diskuze ve která jedna strana místo argumentů používá osobní útoky je opravdu nesmyslná.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

9.2.2019 12:10 Reaguje na Petra Vávrová
Dobrý den,děkuji za pěkný pravdivý článek.Bohužel,většina těch panelákových ochránců není schopna pochopit,že v této republice jsou tisíce drobných chovatelů nebo lidí,kteří si vezmou na jaře jedno,dvě jehńata jako živou sekačku ale díky tomu se na těchto místech udržují desítky rostlinných a živočišných druhů.Pro takové lidi jsou rady panelákových a profesionálních ochránců na dvě věci.Bohužel, nedovedou pochopit,že se sice povedlo navrátit několik mediálně zajímavých druhů,ovšem zároveń s tím se nezvládlo negativní působení na ostatní druhy při jejich neúměrně vysokých počtech.I když se ochrana přírody omílá ze všech stran,tak i jejich vinou došlo v posledních 20 rocích k největšímu úbytku a vymírání živočišných a rostlinných druhů na našem území za posledních přinejmenším několik stovek roků.Petrův Zdar
Odpovědět
bl

8.2.2019 16:46
Dobrý den, za inspirující považuji příběh tohoto hospodáře: https://www.eurolargecarnivores.eu/en/feature/swen-keller v Sasku-Anhaltsku, který nejen, že umí postavit ohradník tak, aby vlka skutečně odradil, ale podařilo se mu založit i sdružení zemědělců, kteří vlastní pastevecké psy a pomáhají si v ochraně před vlkem. Od té doby nikdo z nich neměl škody. Dají se u nich sehnat i psi, dospělí, z pracovní linie za zhruba 700 EUR. Takže příklady toho, že to fungovat může, existují také.
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

8.2.2019 20:50 Reaguje na
Kupovat dospělého pasteveckého psa je cesta do velkého problému na straně jedné a dobrý byznys na straně druhé. Tento byznys se mi jeví jako silně nemorální, protože zneužívá nouzi ovčáků a možná i jejich částečnou neznalost dané problematiky.

Dále uvádím, že nebudu komentovat příspěvky, u kterých není uveden autor. Pro tentokrát jsem udělala vyjímku ( s ohledem na závažnost podávané informace ).

Petra Vávrová
Odpovědět
bl

8.2.2019 21:02 Reaguje na Petra Vávrová
Pan Keller založil funkční svépomocné sdružení, psům se věnuje třicet let. Byl schopný vytvořit jakousi jednotku rychlého nasazení, tj. psů,kteří byli schopní fungovat na jakékoliv (oplocené) farmě, kde došlo k napadení vlkem. Jeho psi zkrátka fungují, protože nejsou navázaní na člověka, ale na ovce/dobytek Sám je ovčák, takže nemá proč koho zneužívat. Odněkud si toho psa pořídit musíte a má-li vyrůst u zvířat, musí to být na farmě. Ale to byl hlavně komentář na to, že jste psala, že ty psy není možné si pořídit a nikdo by Vám je ani neprodal. To zkrátka není pravda. Pozitivní příklady a řešení zkrátka jsou k dispozici, přičemž nikdo neříká, že to není pro chovatele komplikace.
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

8.2.2019 22:01 Reaguje na
Zdravím pana anonyma ( pan Krajča ? ),

v pořádku. Takže předpokládám, že pokud pan Keller někam své psy nasadí do nového prostředí mimo svou farmu ( tedy je "půjčuje" na hlídání cizím lidem, jestli jsem to správně pochopila ), denně tam pak musí dojíždět, aby psy nakrmil, zkontroloval atd. Není možné, aby jeho strážní psi takto k sobě pustili cizí osobu, případně přijali krmivo od cizí osoby ( což je pro ně majitel ovcí a lidé na farmě, kde byli vypůjčeni ). Hlídat ovce mé, cizí, jakékoliv není pro zkušeného psa žádný problém ( neřeší ovce ). Dále pak musí pan Keller udělat běžné denní úkony u ovcí, tj. kontrola stáda, napojení, přehnání na novou pastvu atd. - v podstatě vše nutné kolem ovcí, protože ti jeho psi tam pochopitelně nepustí majitele ovcí, který je pro ně cizí osoba a vetřelec. Nebo pan Keller odvolá psy, dá si kafčo, majitelé ovcí mohou k ovcím a rychle udělají vše potřebné. Poté prostor pastvin opustí a pan Keller může zase vypustit psy do služby. A kolik stojí služby pana Kellera ?
Prima džob, začnu o tom taky přemýšlet.

Ale je to super, díky za Váš příspěvek. Já nemám zapotřebí se prezentovat v médiích a ráda se vrátím ke svým ovcím a psům a budu dělat něco užitečnějšího než odpovídat anonymům.

Předpokládám, že všechny problémy v tomto státě týkající se hospodářských zvířat a velkých šelem vyřeší pan Keller a jeho psí jednotka rychlého nasazení. Mohu jít tedy klidně spát.

Petra Vávrová








P.S. A nechcete se už konečně podepsat, ať vím, s kým mám tu čest ? Jinak fakt už neodpovídám.


Petra Vávrová
Odpovědět
PS

Petr Spacek

9.2.2019 08:52 Reaguje na Petra Vávrová
Dobry den, trosku z jineho soudku, mam dotaz s prosbou. Jsem majitel stredoasiata, psa. Strasne rad bych s nim zazil neco jako pracovni tyden, tedy hlidal ovecky ( neco jako ekoturistika), je to vubec realne. Predem dekuji z odpoved n muj pritroubly dotaz
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

9.2.2019 12:52 Reaguje na Petr Spacek
Dobrý den,
zdravím Vás, je to milý dotaz. Bohužel já nemám na něco takového časové možnosti. Kdyby mne něco napadlo, dám vědět.
Věřím, že Vaše případná dovolená na Valašsku by byla zajímavá. Máme tady díky blízkým hranicím se Slovenskem "pravidelný přísun šelem zajištěn" a tudíž o dobrodružství není nouze.

přeji hezký den

Petra Vávrová
Odpovědět
PS

Petr Spacek

9.2.2019 13:44 Reaguje na Petra Vávrová
Ja jsem ze Zlina, medved byl i u nas. Casove by Vas to nestalo nic, jen dovest ke stadu a hotovo, citim se byt valachem a proto mam pastevce a chtel bych to doprat mu i me🙃, zni to blaznive, ale zena mi nechce dovolit ovecky 😉
Odpovědět
bl

9.2.2019 10:05 Reaguje na Petra Vávrová
Dobrý den, podepsat se nechci, pak byste si mě s radostí prolustrovala, jak děláte u každého, kdo s Vámi nesouhlasí, a určitě byste našla něco, z čeho vyplývá, že tomu nerozumím, což platí zřejmě pro každého, kdo není Vy.
Jinak argumentovat s Vámi je těžké, protiřečíte si často. Nechcete se medializovat, ale medializujete se, jeden příklad dobré praxe zesměšňujete, ale svůj jeden příklad stavíte na výši a má nějak mluvit za všechny.
Fakt je zkrátka ten, že existují lidé, a např. ve Švýcarsku je to normální fungující systém, kteří umí vychovat psi tak, aby si během pár dní zvykli na nové majitele, a kteří tyto nové - zainteresované - majitele umí během krátké doby zaučit. Ve Švýcarsku kurs pro majitele pasteveckých psů trvá týden. No a když jsou psi přezkoušení, dá se dobře zjistit, že i v rámci jedné rasy, mají různý temprament, a podle toho se s nimi potom nakládá. V rámci jedné farmy pak vedle sebe mohou existovat psy, které by nebylo možné dát novým majitelům, a takoví, u kterých to jde bez problémů. Konkrétně jsou dobré zkušenosti s pyrenejskými horskými psy, ale to je vedlejí. A otázka krmení se dá také vyřešit. Existují dávkovače. Zkrátka zkusme hledat řešení spíše než hledat proč to nejde. Přikláním se k otázce pana Zděbla, abyste napsala, jak byste si to představovala, jak by funkční systém měl vypadat. Všichni Vám za takové návrhy budou vděční. Pěkný víkend.
Odpovědět
bl

9.2.2019 10:16 Reaguje na
Zde pro ty, co ovládají cizí jazyky, návod Spolku majitelů pasteveckých psů z Braniborska na začlenění dospělého pasteveckého psa do nového stáda. https://lfu.brandenburg.de/media_fast/4055/herdenschutz_hunde.pdf
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

9.2.2019 11:20 Reaguje na
Přestańte plácat nesmysly o Švýcarsku a uved´te jediný příklad z ČR,kde to funguje.Podle všeho jste typický panelákový ochránce, který zná ovci jenom na obrázku a o celé problematice ví velký houby.Petrův Zdar
Odpovědět
bl

9.2.2019 13:35 Reaguje na Jan Knap
Tak pár příkladů znám, ale to asi slyšet nechcete, článek je přece o tom, jak to u nás nefunguje. Takže proč tu naši mizérii měnit, že.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

9.2.2019 14:32 Reaguje na
Tak ten příklad z ČR uved´te,naopak,velice rád se poučím.Petrův Zdar
Odpovědět
bl

9.2.2019 15:30 Reaguje na Jan Knap
Dobrý den, jsou mi známi chovatelé,kteří mají dospělé pastevecké psy odkoupené právě ze zahraničí. Uvádět soukromá jména zde ale nechci, to je na nich samotných, aby se vyjádřili (pokud se k nim tento článek dostane). A pokud vím, těch lidí je více, metodicky ale mívají (mohou mít) problémy, pokud pes není z pracovní linie anebo špatně chápou, jak s ním pracovat. Ale znovu opakuji, i kdyby to u nás nefungovalo, neznamená to, že to fungovat nemůže. Nepředpokládám, že se u nás pastevecký pes chová jinak než v zahraničí. Určitě je problém a rozdíl se zahraničím v náhradách škody a dalších věcech, které autorka zmiňuje, ale od toho jsou zem. svazy, aby tyto informace daly dohromady a usilovaly o změnu.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

9.2.2019 16:36 Reaguje na
Chápu, že nechcete uvádět jména,stačí když uvedete v tomto okrese je prokazatelně tolik a tolik vlků a protože se používají tato a tato opatření,tak nejsou škody na hospodářských zvířatech.Jinak budou vaše příspěvky budit dojem,že se jedná o typickou agitku panelákového ochránce.Petrův Zdar
Odpovědět
bl

9.2.2019 17:20 Reaguje na Jan Knap
Tak škody nebudou jen tam, kde se správně chrání hospodářská zvířata a to není plošné, tzn. v okrese, kde budou prokazatelně vlci mohou být farmy se škodami a bez nich. Já nevím, co pořád máte s tím panelákovým ochráncem, copak je svět černobílý a sestává pouze z drobnochovatelů ovcí a panelákových ochránců? No nic, odpovědět na tuto otázku Vám může například AOPK, do jejíž gesce toto spadá, ale jména Vám neřeknou ani tam. Nejlepší a oficiální cesta by byla zřejmě přes Svaz chovatelů, ve kterém zřejmě jste, chováte-li ovce. A znovu opakuji, že pokud jsou na internetu zdroje a ukázky fungujících systémů z ciziny, je dobré je brát vážně. Jsou pro Vás spíše zárukou, než to, že já Vám teď napíšu, že pan Bláha z nějaké vesnice to tak dělá, když si to stejně nebudete moci prověřit.
Odpovědět

9.2.2019 17:57 Reaguje na
No ono totiž pro mnoho lidí ten svět černobílý bohužel je. Pak to vypadá, jak to vypadá...
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

9.2.2019 18:02 Reaguje na
Tak že obyčejná agitka bez konkrétních příkladů. Pokud´ jde o ochránce přírody a ty které nazývám panelákovými ochránci i když pochopitelně v paneláku nemusí bydlet. Ten kdo se považuje za ochránce přírody vnímá přírodu jako celek a chápe,že je potřeba k tomu i tak přistupovat.Může mít sice svůj oblíbený druh ale přistupuje k němu v celkovém konceptu a vnímá nejen pozitivní ale i negativní stránky,které tento druh do ekosystému přináší a jaký vliv to má na přírodu jako celek včetně reakcí a opatření ze strany obyvatel,možná se budete divit ale s řadou z nich na některých věcech spolupracuji. Panelákový ochránce si vybere nějaký druh,často jenom podle vzhledu--mámo,děti podívejte, dávají vydrýska,to je roztomilé zvířátko,to budeme chránit.Takový panelákový ochránce má zkreslené představy o tomto druhu,nesnaží se zjistit,jaký nejen pozitivní ale i negativní vliv má ten který druh.Nejen to,panelákový ochránce kouká na ten druh růžovými brýlemi a zásadně odmítá jakýkoliv druh regulace,i kdyby to mělo přinést vyhubení dalších druhů.Bohužel,s takovými ochránci se potkávám poměrně často.Petrův Zdar
Odpovědět
bl

9.2.2019 19:07 Reaguje na Jan Knap
Dobrý večer a naposledy, zkusme se tedy vrátit k věci. Moje reakce se týkala zejmnéna tvrzení, že pořídit si funkčního pasteveckého psa dospělého nejde. Protože zveřejněné na internetu jsou o tom pouze věci ze zahraničí a já nepovažuji za své právo zde uvádět nějaká jména rodin a obcí, ze kterých jsou, odkazuji na ty věci zahraniční. Pokud nemáte pochopení pro soukromí osob a zahraničí Vás i nadále nezajímá, tak Vám nemám co nabídnout. Jak si mou odpověď zaškatulkujete, je Vaše věc. Předpokládám, že pokud Vás zajímá úspěšnost pasteveckých psů v ČR, podniknete i jiné kroky a nebudete vycházet pouze z diskuse pod článkem.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

9.2.2019 19:58 Reaguje na
Dobrý večer.Vzhledem k tomu,že se psy od služebních po domácí mazlíčky mám pár desítek roků zkušeností,tak pořídit si funkčního dospělého pasteveckého psa ze zahraničí do naší kulturní krajiny,kde jsou lidé zvyklí se volně pohybovat po lese a loukách je nepřiměřený hazard s lidským zdravím.Například Broumovsko je rozlohově malé území a ročně ho navštíví přes 300 000 návštěvníků,nepočítám místní obyvatele.Navíc jsou pastevečtí psy řešením pro velkochovatele ale co drobnochovatelé,díky kterým u nás ještě nevyhynula řada druhů,jaké řešení nabízíte jim? Navíc je u nás v podhorských oblastech dost oblastí,kde se provádí chov skotu,kdy je tento po většinu roku venku a rodí tam i telata.Jaké opatření nabízíte jim?
Odpovědět
HS

Helena Sukovitá

9.2.2019 20:44 Reaguje na Jan Knap
Prosím Vás, jaký je tu rozdíl mezi drobnochovatelem a velkochovatelem? Prostě si pořídí pastevce, jen mají jinak velkou ohradu a ke skotu přece jdou pořídit také?
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

9.2.2019 12:56 Reaguje na
Pravidla diskuze jsem ze své strany nastavila jasně - na anonymy nebudu reagovat.

Petra Vávrová
Odpovědět
HS

Helena Sukovitá

9.2.2019 20:36 Reaguje na Petra Vávrová
Nechápu jak můžete říct, že je to velký byznis? Sama tu uvádíte jak velké náklady jsou na živení psa a to se pohybujete při nižší hladině. Z čeho vycházíte? Pokud chováte v pravém slova smyslu,tj. úplně stejně jako u ovcí. Kdy se snažíte o zlepšení, zkvalitnění plemene, ne o příbuzenskou plemenitbu někde na dvorečku. Dovážíte nepříbuznou krev. Kryjete v zahraničí, navštěvujete výstavy, kde získáváte informace a prohlížíte potencionální rodiče atd.
Odpovědět
rg

roman gardelka

8.2.2019 18:13
dobrý večer paní Vávrová. Jsem chovatelem šarplaninských pasteveckých psů a rád bych s vaším svolením sdílel váš článek. Je to výborná osvěta a inspirace pro všechny chovatele ovcí. Děkuji za odpověď
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

8.2.2019 20:36 Reaguje na roman gardelka
Dobrý večer,
samozřejmě, není problém. Ať se Vám i Vašim šarplanincům daří !

Petra Vávrová
Odpovědět
HS

Helena Sukovitá

9.2.2019 20:16
Děkuji za skvělý článek. Předání Vašich velmi cenných zkušeností. Jen mne zaráží Váš názor na pořízení již vychovaného psa. Co je na tom neetického? Sama se tímto zabývám a chovatelé ,kteří si z mého chovu vzali vychovaného jedince mají jen pozitivní zkušenosti. Mám za to, že né každý zvládne výchovu, pubertu a hlavně né každý pes z vrhu je vhodný. Naopak je dle mně přínosem, že nemusím hledat jiného psa, když jsem investovala nemalé prostředky a pes se nakonec ukázal jako nevhodný.Samozřejmě musím brát v potaz plemeno,povahu psa a místo kam pes půjde do služby. Je to celý komplex věcí.V otázce dovozu štěněte ze zahraničí - zde mohu mluvit jen z vlastních zkušeností a ze zkušeností mých osobních známých chovatelů plemen kavkazský, jihoruský a kangalský pastevecký pes. Dovezená štěňata neměla zdravé klouby a byl v počátku chovu i problém se zuby. Proto doporučuji nejít do rizika a pořizovat pastevce u nás po testovaných rodičích. Ale to nechám na zvážení každého.
Odpovědět
DH

David Hromádko

10.2.2019 22:38
Dobrý den,
já bych se rád trochu pozastavil nad logikou, či z mého pohledu nelogikou chovatelky. Celý článek na mě působí dojmem, že hlavní problém využití psů při ochraně stád je ten, že pes není v chovu ovcí nijak rentabilní, zkrátka laicky řečeno, celý článek na mě dělá dojem, že chovatelka má problém především s tím, že ze psa nic "nekápne". Nepíše tam až na pár vyjímek o tom, že by měla problém při výchově svého psa, či že by jako vlastníka psa musela řešit jiné problémy než ty finanční, které bezprostředně souvisí s náklady psa na stravu a veterinární péči. Rád bych tedy uvedl takovou jednoduchou úvahu..... Proč lidé od pradávna chovají psy jako takové? Jako společníky? Kdeže... Sice existují plemena pracovní, sloužící k tahu či lovu, ale převážná část psů a pes v podstatě jako takový byl vždy chován jako strážce majetku. Odjakživa se psi chovali u domů, jako ochránci majetku a rodiny před zloději a nájezdníky. Kdybychom tedy měli jednoduchou logiku autorky článku, tak by se téměř každý chovatel psa mohl ptát. Proč mám svého psa? Celý život ho musím jen krmit, investovat do něj a v životě žádného zloděje nechytil, měl bych se ho zbavit, protože z něj nejde žádný zisk. Psy u nás nejíme, tedy maso z nich nevyužijeme, srst ani kožešinu už vůbec, mléko ani vejce nedávají, tak proč psa mít? Vzhledem k tomu, že psy ale naši předci od pradávna měli a a museli je krmit a investovat do nich, i přes to, že žádný faktický finanční zisk z nich neměli, tak je asi i investice do "prevence" krádeže či resp. ztráty majetku odcizením, v tomto případě ztráta majetku (ovcí či jiných hospodářských zvířat) sežráním či napadením pořád rentabilní, i když přímý zisk nevidíme. Mnozí chovatelé navrhují vystřílet šelmy. Pak není nutné pastevecké psy chovat a "zbytečně" je živit bez přímého zisku. Logiku to samozřejmě asi má. Nicméně pokud by jsme vystříleli všechny zloděje, pak nemusíme mít psy nikdo! A místo několika desítek chovatelů ovcí, ušetří miliony lidí, všech vlastníků psů, kteří mají psa u domu kvůli ochraně před zloději! Takový pes využívaný na ochranu domu před zloději za svůj život něco sežere a peníze na péči o takového psa, nám na rozdíl od chovatelů ovcí nikdo nepřispěje! Logika chovatelky je tedy z mého pohledu úplně mimo.... Pokud by každý kdo má psa na hlídání chtěl mít ze svého psa ještě jiný zisk, než to, že nám zamezí ztrátám, potom by mohli podobné články psát i obyčejní penzisté někde ze vsi, protože oni do svého voříška Azora také investují 30 000Kč ročně a nemají z toho vůbec nic, kromě pocitu, že mohou večer v klidu spát a že je nikdo nevykrade. Já tedy volám po tom, aby se hned po uzákonění odstřelu velkých šelem uzákonil odstřel každého podezřelého člověka, protože to může být zloděj či násilník, kvůli kterému já musím chovat u svého domu psa na ochranu svou a na ochranu svého majetku a investovat do takového psa, ze kterého za celý jeho život nic nemám, už mě také nebaví a na rozdíl od chovatelů ovcí mi na něj nikdo nepřispěje.....
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

11.2.2019 10:12 Reaguje na David Hromádko
Dobrý den,

děkuji za zajímavý příspěvek. Chovám více různých plemen psů ( nejen pastevecké ), také si beru problémové psy z psích útulků ( obyčejné ořechy, křížence, jsou skvělí ). Financuji je ze svých prostředků. Nikdy jsem to neřešila.
Článek měl upozornit také na to, že pořízení velkého psa je závažné a hlavně dlouhodobé rozhodnutí. Dále že pastevecký pes nemusí být dostupný pro každého drobného chovatele hospodářských zvířat.
Ale váš názor respektuji, od toho je diskuze.

Petra Vávrová

( pokud se můj příspěvěk do diskuze objeví dvakrát, omlouvám se za zmatky, první odpověď mi nešla odeslat )
Odpovědět
jk

jirka kevin

12.2.2019 21:08
konečně članek realita jsem chovatel ovci a u stada mam svoje psy od štenat je to vše dlouhy proces a neni pes jako pes aby byl u stada 24h 365dni dekuji moc za članek a rad bych ziskal kontakt na p,petra vranova děkuji
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

13.2.2019 19:22 Reaguje na jirka kevin
Dobrý den,

zdravím Vás, kontakt prosím přes redakci Ekolistu.

Petra Vávrová
Odpovědět
JN

Jana Nováková

14.2.2019 19:06
Paní Vávrová, velmi vám děkuji za objektivní popsání osobní zkušenosti s chovem ovcí a úskalími s jejich ochranou před predátory. Je to jeden z nejlepších článků na toto téma, které jsem kdy četla. Pokud byste si našla čas, velmi bych ocenila, kdybyste na toto téma byla ochotná napsat ostattním chovatelům na ifaunu, již delší dobu tam probíhá diskuse přesně na toto téma a zdá se mi že pohled člověka s vašimi zkušenostmi tam velmi chybí.
Odpovědět
PV

Petra Vávrová

14.2.2019 21:04 Reaguje na Jana Nováková
Dobrý den,

velice Vám děkuji za hodnocení mého článku. Přiznám se, že diskuzi na i-fauně jsem nečetla, tak tam kouknu. Ale nemohu nic slíbit, toho času je pořád nějak málo !
mějte se hezky

Petra Vávrová
Odpovědět
JN

Jana Nováková

14.2.2019 21:31 Reaguje na Petra Vávrová
jenom, pro eventuelní usnadnění hledání
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3537378/budeme-se-muset-bat-chodit-na-prochazky-kvuli-pasteveckym-psum-kterych-v-cechach-pribyva
https://www.ifauna.cz/ovce-kozy/diskuse/detail/3454825/vlci-na-broumovsku
pokud nebudet mít čas, chápu a ještě přeju hodně štěstí při letošních odchovech, spoustu síly a chuti do práce. Mějte se hezky.
Odpovědět
WW

Wilmar Wolf

5.3.2019 21:39
Jsem rad za článek i diskuzi.jsem s pasteveckými psí začátečník.muzete mi dát na vás kontakt?rád bich požádal o radu zkušenější.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

20.12.2020 10:47
To je reklama na pastevecké psy nebo co ? To se má chovatel ještě starat o psy a rekvalifikovat se na výcvik pasteveckých psů ?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist