https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/porta-educa-vodikova-revoluce-zmeni-globalni-energetiku.chvili-to-ale-potrva
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Porta Educa: Vodíková revoluce změní globální energetiku. Chvíli to ale potrvá

23.4.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Klimatická změna i napjaté mezinárodní vztahy ohrožující energetickou bezpečnost celých kontinentů. To jsou podle studie poradenské společnosti Enerdata a Francouzského institutu pro mezinárodní a strategické záležitosti hlavní důvody pro urychlený rozvoj vodíkové energetiky a ekonomiky.
 
Vodík lze vyrábět chemickým štěpením z fosilních paliv, ale také elektrolýzou z vody, tedy prakticky bezemisně, což má zásadní význam z hlediska celosvětového úsilí o zpomalení klimatické změny. Technicky lze jeho výrobu zavést téměř kdekoliv, takže směrování vodíkových investic do ekonomicky a politicky stabilních oblastí by mohlo výrazně posílit i stabilitu globálních energetických trhů.

V současnosti se na celém světě ročně vyrábí kolem 90 Mt vodíku především z fosilních zdrojů. Takzvaný zelený vodík vyráběný elektrolýzou však zatím tvoří méně než 1 % celosvětové produkce. Evropské země, Japonsko, Jižní Korea, Čína nebo USA v současné době připravují několik stovek především elektrolytických vodíkových projektů, které by do roku 2030 měly produkovat asi 5 % roční spotřeby vodíku.

Aktuálně je podle studie vodík nejperspektivnější jako krátkodobé úložiště přebytečné energie z obnovitelných zdrojů (OZE), především z větrných a fotovoltaických elektráren. V konkurenci přečerpávací vodní energie, tepelného skladování a bateriových úložišť vychází pro sezónní nízkonákladové skladování přebytečné elektřiny nejlépe. Stacionární vodíkové palivové články nacházejí uplatnění také například k zálohování napájení v kritických sektorech, jako jsou nemocnice nebo datová centra. V Japonsku, které v roce 2018 jako první na světě přijalo národní vodíkovou strategii a v příštích deseti letech chce do tohoto odvětví investovat 6,5 miliard EUR, byly už v roce 2020 v provozu palivové články o celkovém výkonu 2 GW.

Podle citované studie je ale na cestě k nulovým emisím vodík důležitý především v sektoru průmyslu. Tento přechod však bude zdlouhavý, protože zahrnuje složité přizpůsobení infrastruktury, například vysokých pecí nebo turbín, a vyžaduje značné investice. Prozatím jsou ohlášeny pouze demonstrační projekty, jako je např. švédská továrna na ocel společnosti Hybrit spoluvlastněné státem.

Důležitý je vodík i pro sektor dopravy, která představuje více než 20 % globálních emisí. Zde však zatím čelí silné konkurenci elektromobilů. V polovině roku 2021 po světě jezdilo necelých 50 000 vozidel na vodíkové palivové články oproti 11 milionům elektrických aut. Podíl automobilů na vodík zvyšují zejména asijské země, ve kterých existují rovněž projekty na lodě poháněné vodíkem. V Evropě uvedly Německo a Francie do provozu první vodíkové vlaky. Podle analýzy nicméně půjde minimálně do roku 2030 o okrajovou záležitost.

Svou příležitost stát se globálními exportéry vodíku si už některé země začaly uvědomovat a spustily masivní investice. Národní vodíkové strategie včetně společné strategie EU představila v posledních letech dvacítka rozvinutých zemí. Podle nich by se celkové investice do roku 2050 mohly vyšplhat na 10 000 miliard USD.

Hlavní brzdou rozvoje vodíkové energetiky je v současné době její nízká konkurenceschopnost. Cena kilogramu vodíku vyrobeného ze zemního plynu se pohybuje mezi 0,5 až 1,7 USD, zelený vodík vyrobený elektrolýzou z vody však stojí od 4 do 9 USD, přičemž 50 až 90 % z toho tvoří náklady na elektřinu. Což dává šanci zemím s neomezenými solárními zdroji v Jižní Americe, v severní Africe nebo na středním východě. Program vlády USA Hydrogen Energy Earthshot si klade za cíl do roku 2030 snížit náklady na výrobu vodíku v elektrolyzérech na 1 USD za kilogram a dosáhnout pětinásobného nárůstu poptávky po zeleném vodíku.

Pozici největšího světového trhu s vodíkovou mobilitou spojenou zejména s automobilkou Hyundai, si hodlá udržet Jižní Korea, která kromě toho sází i na velkokapacitní palivové články pro elektrické sítě. První stacionární elektrárnu na palivové články chce ve svém americkém firemním kampusu v Torrance v Kalifornii instalovat také japonská Honda. Austrálie by se díky svému obrovskému potenciálu OZE mohla stát hlavním hráčem na celosvětovém trhu s vodíkem už v roce 2030. Čína jako největší světový uživatel vodíku zejména v rafinérském a chemickém sektoru jej považuje za základní kámen dekarbonizace svého průmyslového sektoru a oznámila, že chce do roku 2030 polovinu vodíku vyrábět z OZE. I vláda Chile deklarovala, že země musí začít naplno využívat svůj obrovský potenciál OZE.

EU má v úmyslu rozvíjet vodíkové hospodářství především s cílem masivní dekarbonizace průmyslu a zejména těžké dopravy. Do roku 2024 chce vyvinout 6 GW kapacity elektrolýzy a do roku 2030 40 GW. Tón v Evropě udávají Německo, Francie, Španělsko a Itálie. Naproti tomu ruský vodíkový plán je zcela nejasný.

Podle studie společnosti Enerdata a Francouzského institutu pro mezinárodní a strategické záležitosti rodící se vodíková energetika pravděpodobně otřese mezinárodními vztahy. Trh s vodíkem bude podle ní zahrnovat zhruba čtyři skupiny zemí: hlavní dodavatele, dodavatele s omezenými zdroji vody, země s bohatými zdroji, ale s omezenou infrastrukturou a spotřebitelské země. Dodavateli se pravděpodobně stanou Chile, Austrálie a Maroko, které využijí svůj potenciál OZE. Ostatní země na severu Afriky svazuje nedostatek vody, Blízký východ bude hrát na energetickém trhu daleko menší roli než dnes. EU, Japonsko a Jižní Korea směřují k dovozu vodíku. Nově vytvořené vazby podle studie už nebudou tak omezující, jako u ropných a plynových produktů, zároveň ale je potřeba počítat s tím, že na základním segmentu energetiky, tedy přímé výrobě elektřiny, se vodík bude do roku 2050 podílet nanejvýš dvěma procenty.

https://www.enerdata.net/publications/executive-briefing/hydrogen-geopolitics.html
https://ceenergynews.com/interviews/hydrogen-is-an-opportunity-to-diversify-energy-sources-leading-to-more-energy-independence-interview-with-jorgo-chatzimarkakis-ceo-of-hydrogen-europe/
https://www.smart-energy.com/renewable-energy/honda-to-demonstrate-hydrogen-as-back-up-power-source/
https://ceenergynews.com/hydrogen/everything-you-wanted-to-know-about-hydrogen-but-were-afraid-to-ask/
https://www.energymonitor.ai/tech/hydrogen/the-future-of-hydrogen-what-does-the-data-say
https://www.enerdata.net/publications/daily-energy-news/china-aims-develop-modern-energy-system-2025-unveiling-new-targets.html
https://ec.europa.eu/info/news/joint-eu-initiative-green-hydrogen-presents-its-strategic-research-innovation-agenda-2022-mar-23_en
https://hydrogeneurope.eu/hydrogen-accelerator-must-replace-repurpose-and-reinvest/
https://www.reuters.com/business/sustainable-business/swedens-hybrit-delivers-worlds-first-fossil-free-steel-2021-08-18/


reklama

 
Porta Educa

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ZK

Zan K.

23.4.2022 16:44
No - jestli se někdy podaří vyrábět energii z vody, tak v budoucnu tohle naše neažrané lidstvo zahyne žízní....,.
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.4.2022 17:22 Reaguje na Zan K.
Tady se ovšem nepíše o výrobě elektřiny z vody, článek je o výrobě vodíku z vody, k čemuž je naopak nutné spoustu energie dodat.
Odpovědět
ZK

Zan K.

24.4.2022 09:51 Reaguje na Emil Novák
Souhlas. Proto jsou ovšem snahy o energii z jádra a jaderné fuze. A toho se týká můj komentář. A jako hlavní pak je ona morální stránka dnešního liodstva.
Odpovědět

vladimír šmídl

28.4.2022 00:29 Reaguje na Emil Novák
Elektrolytický vodík potřebuje asi 50 kWh na kilogram, pro kyslík není využití (dá se vyrobit levněji ze vzduchu).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.5.2022 18:04 Reaguje na vladimír šmídl
To je nějaký nesmysl, kilo vodíku dá možná 25 kWh a účinnost elktrolýzy přes membránu je asi 80%.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

23.4.2022 18:09
O jeden příspěvek dříve řešíme jak vyrobit dost nízkoemisní elektřiny. Až se toto vyřeší, pak teprve budeme moc uvažovat o vodíku a jiných náhradních syntetických palivech. Jinak, když budeme krmit elektrolyzéry třeba jenom mixem energie z fosilu tak výsledný ekologický efekt je nižší než když spalujeme v motorech naftu.
Odpovědět
ZK

Zan K.

24.4.2022 09:58 Reaguje na Petr Blažek
Jak a kdo chce řešit názkoemisní elektřinu, když ani tu solární neumíme dodnes správně využívat. Zamořujeme si soláry kvalitní zemědělskou půdu a přitom je daleko víc prostorů na zemi s daleko větším slunečním svitem (stepi, pouště a t.d.) nevyužitých k čemukoli.
APP: A pokud budeme využívat intenzivbně jako dosud energie k výrobě zbraní, tak se k oné nízkoemisní elektřině a ekologii vůbec nikdy nedohrrabeme. Prostě a jednoduše - vše je jen o lidech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.5.2022 17:29 Reaguje na Petr Blažek
Nízkoemisní elektřinu není možno využít přesně v tom okamžiku, kdy se vyrobí. Proto je potřeba ji někam ukládat. A vodík není zrovna ideální, ale ve velkém nic jiného prakticky dnes nemáme.
Odpovědět
ms

24.4.2022 01:57
Na výrobu 1 kg vodíku je zapotřebí devět litrů čisté vody a 55 kWh elektřiny. Pak se musí ještě vodík, jehož atom jsou tak malé, že pronikají strukturou lecjakého materiálu, stlačit a zchladit na minus 257 stupňů Celsia. Tohle jsou šílené energetické náklady na tak malý efekt a ještě není vyřešena celá logistika. Už se těšme, až bude ve zprávách výbuch nákladní cisterny s vodíkem po dopravní nehodě na dálnici. Nedávno zničil požár nákladní loď vezoucí vodík z Austrálie do Japonska. To ještě budeme vzpomínat na litr PHM za 50 Kč. Ale přece jde o to, aby nové technologie vyrobily nové miliardáře, o spotřebitele a životní úroveň lidí jde až na posledním místě.
Odpovědět

vladimír šmídl

30.4.2022 02:13 Reaguje na
Vaše námitky vysvětluje Joule-Thomsonův jev (wikipedie, Techmánia).
Ze známých plynů se týká především vodíku (a hélia). Vodík se nad tzv. inverzní teplotou při rozepnutí neochlazuje.Musí se napřed vychladit dusíkem. Zkapalnění vodíku není tedy úplně triviální.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.5.2022 17:34 Reaguje na
Za komára běžně používaný svítiplyn byl ve velké většině taky vodík. A žádné tragédie i v bordelářských technologiích se běžně nestávaly.
Zkapalňovat vodík je skutečně problém, ale cestou je asi syntetické palivo, kde je vodík vázán na biouhlík a může se z toho vyvořit zkapalněný plyn, nebo přímo kapalina.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.5.2022 17:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Kam zmizela vodíková pasta, které byly před časem plná média??
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.4.2022 13:20
Článek je podobně nerozumný jako usuzovat podle solitérních stromů na savaně, že tam může vzniknout les.
Odpovědět
VK

Vl K

25.4.2022 15:00
Otázkou je, kdy bude dávat smysl vyrábět vodík (se všemi těmi ztrátami, náklady), kdy bude nějaká elektřina levná, aby to dávalo smysl. A když se budou na výrobu vodíku přebytky z FVE (které se nyní ani nevyrobí, protože se povolují FVE bez možnosti přetoků nebo se "jen" nevykupují), jestli produkce třeba 6 hodin denně na FVE a 6 hodin na noční proud bude ekonomická.
Obávám se, že se budou muset ještě víc rozevřít nůžky mezi cenou elektřiny v noci/poledne a ráno/večer.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.4.2022 11:35 Reaguje na Vl K
Tak pokud jsem článek správně pochopil, a výroba se předpokládá primárně v lokalitách, které mají velmi dobré podmínky právě pro OZE, v případě jmenovaných lokalit primárně půjde asi o FVE. A tam mi čistě laicky přijde, že to potenciál má.
Že pro nás to nebude zrovna to pravé ořechové je zjevné, ale článek to ani netvrdí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.4.2022 16:30 Reaguje na Svatá Prostoto
Potenciál to jistě má. Ale cena je něco jiného. Tu zjistíme, až se nějaký takový autonomí systém postaví a bude 5 let provozovat. Kolik tipujete cenu takového vodíku?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.5.2022 17:36 Reaguje na Jiří Svoboda
V článku to máte taky napsané.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.4.2022 16:19
Co když ta chvíle potrvá místo 20 let 200 let. Taková "záchrana" by nám moc platná nebyla.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.4.2022 11:37
Názor úplného laika ... je tak blbý, že se za něj předem omlouvám, ale fakt to nevím a studovat se mi to nechce ... jaké jsou podmínku pro řekněme "kvalitu" té vody pro popisovanou elektrolýzu?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.4.2022 16:35 Reaguje na Svatá Prostoto
Já bych řekl, že cena té správně kvalitní vody je zanedbatelná. Proto není pro mne otázka zajímavá. Pocitově bych řekl destilovaná voda.
Odpovědět

vladimír šmídl

30.4.2022 01:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Drobné zlevnění: demineralizovaná ionexy (destilku ať si zaplatí v lékárně).Ale přítomnost jiných alkalických kovů v běžném množství nemusí vadit .Otázka je, zda by výroba neměla být propojena např. s výrobou chlóru na kladné elektrodě (kyslík je neprodejný, chlór se dosud dá zpeněžit).
Odpovědět

vladimír šmídl

8.6.2022 18:44 Reaguje na vladimír šmídl
Svoje stránky, dohledatelné googlem má spolek HYTEP
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist