https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radek-podhorecky-pane-pitku-ceskomoravska-myslivecka-jednota-neni-reliktem-komunistickeho-rezimu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radek Podhorecký: Pane Pitku, Českomoravská myslivecká jednota není reliktem komunistického režimu

12.7.2024
Nejsem relikt. Ilustrační snímek.
Nejsem relikt. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Tento komentář je reakce na rozhovor Daniela Pitka pro server Hlídací pes Nový myslivecký zákon má napravit dědictví komunismu, říká sedlák Daniel Pitek.
 
S ohledem na bohatou politickou minulost v levicově orientovaných politických stranách je přinejmenším úsměvné (nebo smutné?) nálepkovat naši největší mysliveckou organizaci přídomkem komunistická nebo socialistická, zatímco minulost a vznik bývalé Československé myslivecké jednoty stojí na zcela jiných základech.

Československá myslivecká jednota vznikla v roce 1923, tedy krátce po vzniku samostatné Republiky československé, jejíž zakládající spolky však působily už za dob monarchie. Smutným faktem je, že organizace byla dvakrát zneužita totalitním režimem. Poprvé během okupace nacistickým Německem a podruhé po roce 1948, po převzetí moci komunisty.

Jedním z postižených byl i můj děda – sedlák, zemědělec, vlastník lesa a myslivec. Ve vykonstruovaném politickém procesu byl odsouzen k několika letům vězení a propadnutí veškerého majetku. Navíc byl poslán na „převýchovu“ do uranových dolů a „třešničkou na dortu“ byl tzv. dodatečný trest, navždy zakazující pobyt v kraji Pražském (dnešní Středočeský).

Za tyto represe nemohla myslivecká organizace, ale totalitní systém, který v padesátých letech zasahoval do všech organizací a celé společnosti! Můj otec začal vykonávat myslivost v době „politického oteplení“ tzv. Pražského jara a jak říkal, vše tenkrát stálo za nic, ale myslivost byla na docela dobré úrovni. Jednak tvořila jakýsi únik ze systému a zadruhé plnila funkci ochrany krajiny (dnes bychom řekli ekologické sdružení), kdy docházelo ke střetům mezi myslivci a zaměstnanci tehdejších státních statků z důvodů devastace zemědělské krajiny při zcelování polí, ničení remízků, mezí, mokřadů a dalších krajinných prvků. Proto poznámka pana Pitka, že zejména starší myslivci v ČMMJ jsou bývalí komunisté, je asi tak pravdivá, jako kdybych totéž tvrdil o zemědělcích.

A jak to tedy ve skutečnosti je se současným platným zákonem o myslivosti (ZoM)? Porušuje práva vlastníků? Měli by vlastníci vyšší práva dle návrhu novely, jak jí předkládá MZe a chválí pan Pitek?

Současný ZoM (Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti) má rozhodně blíže k zákonu honebnímu č. 49 z roku 1866 Sb., než k zákonu č. 23 z roku 1962 Sb., který odebral vlastníkům právo rozhodovat o tom, kdo bude myslivost v honitbě vykonávat.

Jediné důležité, co ze „socialistického“ ZoM zůstalo, je minimální výměra 500 ha, oproti 115 ha za monarchie a První republiky. Ale to je třeba vidět v souvislostech. V první řadě byla krajina před více než sto lety tzv. „jemnozrná“, tvořená pestrou mozaikou úzkých políček a luk s malou plošnou výměrou, také mezí, remízků či polních cest.

Druhým důvodem, proč byla výměra 115 ha akceptovatelná, bylo tehdejší druhové složení zvěře, šlo hlavně o koroptev polní a zajíce polního, čili živočichy s velmi malým akčním rádiem. A těch 115 ha bylo opravdu minimum, protože u společenstevních – selských honiteb více vlastníků platilo ještě jedno zásadní pravidlo, a to, že honitbu tvořilo nejméně celé katastrální území, takže pokud měl katastr 500 ha, tak honitba měla nejméně 500 ha!

Na to pan Pitek takticky zapomíná. S ohledem na strukturu naší zemědělské krajiny (velké půdní bloky s jednou plodinou) je minimální výměra honitby 500 ha opravdu minimum, ostatně je to i názor zástupců rakouského mysliveckého svazu z jedné spolkové země, který prezentovali na odborné konferenci v Židlochovicích.

Druhým důvodem pro zachování nynější minimální výměry je vývoj druhového spektra zvěře. Srnčí, jelení a další spárkatá zvěř se pohybuje na větším území než koroptev nebo zajíc a pokud se mají tyto populace racionálně obhospodařovat, tak vědecká data mluví dokonce o minimální výměře 1.000 ha a více.

Je tedy „porušování“ práv vlastníků tak strašné, jak tvrdí oponenti Českomoravské myslivecké jednoty?

Vlastníci mají ve společenstevních honitbách jedno zásadní superprávo. Nemusí mysliveckým spolkům ani jiné fyzické nebo právnické osobě výkon práva myslivosti pronajmout a můžou si vykonávat myslivost ve své honitbě ve vlastní režii.

Pro zajímavost uvádím, že toto nebylo za První republiky možné a společenstevní honitba musela být povinně pronajata. To je dodnes platné například v Rakousku. V honebním společenstvu (uskupení vlastníků honebních pozemků v dané honitbě) se na valné hromadě hlasuje, co jeden hektar, jeden hlas.

Velmi často slyšíme ze strany zastánců novely, že myslivci (ČMMJ) mají myslivost jen jako zábavu, kterou vykonávají tzv., „na cizím a na cizí účet“. Jaká je realita?

Členové ČMMJ, jejich rodiny a příznivci jsou významní vlastníci honebních pozemků, jak lesních, zemědělských i ostatních a na mnoha dalších pronajatých zemědělsky, lesnicky, rybářsky i jinak hospodaří a také se angažují v ochraně krajiny, přírody a zvěře. Tak bych prosil, jednejte s námi, dle vašich hodnot, tedy po vlastnicku. Nebo se Vám nehodí do krámu, když se vlastník a zemědělec zastává existence zvěře v kulturní krajině?

Dle našeho průzkumu se ukazuje, že v řadě honiteb, které jsou pronajaté mysliveckým spolkům, by v případě, že honitby nebudou pronajaty, vykonávali právo myslivosti stejní myslivci, z prostého důvodu – jsou současně vlastníky pozemků v honebním společenstvu.

Zajímavé je, že přibližně ze sto honiteb v okrese Příbram (ORP Příbram, Dobříš, Sedlčany) si pouze ve dvou běžných společenstevních honitbách vlastníci hospodaří ve vlastní režii, ostatní jsou pronajaté. Proč tomu tak je? Pan Pitek sice tvrdí, že myslivost je „zábava pracujících“, ale je velmi daleko od pravdy.

Co veřejnosti páni Pitkové a podobní nesdělují? Že jakmile se vlastníci rozhodnou myslivecky hospodařit, tak na ně přechází všechny povinnosti tzv. uživatele honitby, což jsou nejčastěji právě myslivecké spolky, a to včetně hrazení škod způsobených zvěří na zemědělských a lesních kulturách a pozemcích zemědělcům, lesníkům a jiným vlastníkům, kteří myslivost ve společenstevní honitbě nevykonávají. To je pravým důvodem, proč vlastníci raději honitbu pronajmou a jsou tohoto i jiných břemen zproštěni.

Další polopravdou je tvrzení, že myslivci nemůžou ovlivnit strukturu krajiny.

Nevím, kde na to pan Pitek přišel, opravdu nevím. Jak jsem zmínil, řada z nás jsme vlastníci, zemědělci a realizujeme biopásy, políčka pro zvěř, výsadby a další úpravy biotopů. Pole si lze i pronajmout, to předpokládám, že autor ví. Také obce jsou často nakloněny pro spolupráci, třeba při rekonstrukci a ozelenění polních cest.

Naší velkou zátěží je v měsících květen a červen záchrana mláďat drobné, srnčí i jiné zvěře a ostatních živočichů při senoseči pomocí dronů s termokamerou. Opravdu, pan Pitek není zdaleka jediný, kdo to dělá. To vše je myslivost.

A co nám tedy nabízí novela zákona o myslivosti v podání MZe? Zvýšení práv vlastníků při výkonu práva myslivosti? Ano to MZe i pan Pitek deklarují. Jaká je skutečnost? Zcela jiná.

Naopak se jedná o jejich faktické vyvlastnění proti vůli držitelů a majitelů honiteb, proti vůli významné části vlastníků pozemků i zemědělců, a především proti programovému prohlášení vlády. Skoro se mi chce napsat v duchu „Hradeckého vládního programu“ za minulého režimu.

Uvedu příklad. Dnes si uživatel honitby vytvoří tzv. plán lovu, dá ho schválit zástupcům vlastníků (držiteli honitby), pokud oni plán odsouhlasí, tak státní správa myslivosti už jen dohlíží na jeho dodržení. Tudíž, výše a struktura lovu je v maximální míře v kompetenci držitele honitby, což jsou právě vlastníci.

Co se na myslivce, ale hlavně na zvěř chystá, včetně nekonfliktních druhů, jako je srnčí zvěř?

Pracovně tomu říkáme „direktivní diktát ÚHÚL“, ačkoliv Ústav pro hospodářskou úpravu lesa byl do této role vmanipulován, jeho řadoví zaměstnanci za nic nemůžou, to chci zdůraznit. Pokusím se to zjednodušeně vysvětlit.

Úřad vytvoří oblast, asi jako kdyby sloučil dva okresy dohromady, provede hodnocení škod zvěří v lese, určí výši lovu a tu direktivně rozepíše na jednotlivé honitby. Vše od stolu, protože, jak uvedl zástupce této organizace na semináři 8. 12. 2023 v Poslanecké sněmovně, nemají kapacitu hodnotit každou honitbu, natož každé katastrální území, a už vůbec ne každý hektar.

Zde se rozevírají nůžky mezi ideou (lov dle stavu prostředí), která je správná a praktickou realizací. Takže v čem je rozpor? Vlastníci se těšili, že budou buď s myslivci ze spolků nebo bez nich vykonávat právo myslivosti, dle své svobodné vůle a záměrů, že budou opravdoví svébytní „páni“ ve svých honitbách. Domnívali se, že si vyhodnotí například, že zajíců a srnčí zvěře chceme mít stejně nebo více, protože jsou z jejich pohledu nekonfliktní, prase divoké snížíme, protože působí škody na loukách a obilí a jelení zvěř taktéž snížíme třeba na polovinu stavu z důvodu ochrany lesa.

Krásná idea a ono je to jinak, diktovat bude úřad a druhý úřad bude rozdávat pokuty, pokud navýšený lov myslivec nebo vlastník – zemědělec (pokud má lovecký lístek a povolenku) nesplní. Není divu, že se myslivci proti direktivnímu systému navyšování odstřelu bouří, není divu, že se to nelíbí řadě zemědělců, kterým srnčí zvěř nevadí, ba naopak pomáhají nám zachraňovat křehká mláďata, která by neměla šanci při senoseči proti výkonné mechanizaci. Není divu, že se bouří i vlastníci v honitbách, že jim mají být vyvlastněna téměř všechna jejich současná práva.

To pan Pitek veřejnosti neříká. Proto pana Pitka i ostatní zastánce podobných názorů vyzývám na veřejnou debatu jeden na jednoho nebo dva na dva ve veřejném prostoru před svědky. Není nad přímou diskusi v souvislostech s možností reagovat na argumenty „protistrany“.

Pořád ale věřím, že nakonec zdravý (selský) rozum zvítězí a návrh novely v tomto znění bude z Parlamentu stažen.


reklama

 
foto - Podhorecký Radek
Radek Podhorecký
Autor je zemědělec a myslivec.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.7.2024 17:19
Na tu diskusi bych byl celkem zvědav, a určitě nebudu sám:-)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.7.2024 07:11
z myslivců udělat úředníky by nechtěli? ono to vykazování činnosti do této kolonky spadá.
Úředník taky akorát vykazuje činnost, ale jim ty činnosti neběhají po lese a různě se neschovávají a tak se stanoví "kancelářský" průměr?

Jemnozrnost krajiny by měl být záměr. Ostatně ty lány polí zapřičiňují bahno v obcích jsou vysoce náchylná k erozi v takových situacích dešťových při intenzitách bouřek. Nízká fragmentace polí.
Odpovědět
MN

Martin Nezbeda

15.7.2024 10:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A tu "jemnozrnost" navrhujete jako kdo? (Z perspektivy jakého oboru?) V zásadě bych jí jako včelař mohl tleskat, ale profesně jsem zemědělec . A vidím tu pokřivenou perspektivu společnosti. Volá po levných potravinách a současně jemnozrnosti krajiny bez pesticidů. Což je v principu správný směr, ale logicky se promítne do cen. Navíc po tom volá společnost, která plně systetizované produkty v ostatních oborech přijímá zcela bez povšimnutí - což je trošku zvrácenost.
Odpovědět
pe

pepa

13.7.2024 08:21
Myslím že je zde řečeno vše,jsem zvědav kdyby došlo k prolomení hranice 500ha
a takových panů Pitků je v naší společnosti určitě více.Přeji pevné nervy
úředníkum na okresech a na krajích pokud teda jestli po tomto prolomení tam
ještě budou chtit setrvat.
Pane Podhorecký děkuji za tento článek.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.7.2024 09:03 Reaguje na pepa
je takový deštivý den...tak něco k nahlédnutí....v zemědělství

https://www.ceskatelevize.cz/porady/14021364946-bilance/224452801250006/
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.7.2024 09:13 Reaguje na Jaroslav Řezáč
BILANCE: Proč jsou zemědělci v ulicích?

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/bilance-zemedelci-zazivaji-spatny-rok-ale-jejich-lobby-je-uspesna-349987
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.7.2024 08:59
Děkuji autorovi. Pan Pitek je ekologista a bývalý místopředseda strany zelených. Mě to stačí.
Odpovědět
ml

14.7.2024 19:37 Reaguje na Michal Ukropec
Trefa! Díky Vám za upřesnění.
Odpovědět
Ra

Radek

13.7.2024 10:38
Pane Podhorecký , děkuji za článek . Tak jako vy i já věřím že takto předložený zákon sněmovnou neprojde .
Odpovědět
DA

DAG

13.7.2024 10:43
Myslím, že perfektně popsána situace. Zde v diskusích už vse bylo po jednotlivých bodech, stejně jako v článku. Bohužel různé lobisticke ekoorganizace ovládli mediální prostor a vše je podáváno, jako špatní myslivci nesouhlasí a osvícení ekologové jim řeknou co je správně. Opravdová debata neprobíhá.
Podle mě je to další promarněná příležitost. Nesmyslný tlak ekoorganizací už potřetí prodělal myslivecký zákon. Teď vyměknou Lidovci, protože přesně takovými zákony odrazují svoje voliče a zákon neprojde.
Je to škoda, protože se stavy spárkaté ke potrěba něco dělat.
Odpovědět
Ra

Radek

13.7.2024 17:51 Reaguje na DAG
Stačí vyhláškou doladit , možná předkládání čelistí ….aplikace …prostě kontrola dodržování plánu lovu . Další pohlídat zase vyhláškou co se loví u zvěře do 2 let , tak aby se nelovili březí samice . K tomu není potřeba nový zákon , hlavně aby neprošlo ta pitkovina .
Odpovědět
Ra

Radek

13.7.2024 17:58 Reaguje na Radek
Ukončit lov kanců a dospělých bachyní ,vrátit se k lovu tak aby byly dodržena hierarchie tlup černé zvěře , aby se vrátilo chrutí jednou ročně a nemetali selata , selata . Na to nám zase stačí vyhláška a pořádek .
Odpovědět
DA

DAG

14.7.2024 06:35 Reaguje na Radek
Jasně. Taky myslím, že by ty možnosti byly i teď. Jen nechápu proč to úřady neřeší. Možná proto, že na to po kůrovci nemají čas a před kůrovcem to nikoho nezajímalo. Ono ty čtyři tisíce smrků po hektaru se vždycky ochranili a jediný problém bylo loupání.
Dneska člověk nevi na čem je. A jak píše autor, tak nejhorší je, že nikdo neví co úředník za dva roky naplánujeme.
Já u nás ve spolku taky raději preventivně plány odstřelu snížil. Nikdo neví jestli za rok nepřijde úředník nezme staré plány a nevynasobi je třema. Už z toho, že se bude dělat plán pro jednotlivé honitby od stolu, je jasné že to zase odserou ty poctiví co loví hodně.
Odpovědět
AI

Animoid II

13.7.2024 12:32
Pro myslivost platí naprosto totéž, co pro jiné způsoby získávání přírodních zdrojů. Není ničím vyjímečná ani neobvyklá. Nový zákon požaduje, aby se s těmito zdroji zacházelo "demokraticky" a "udržitelně" tak, aby z toho měla "přiměřený" užitek celá společnost a taky něco zůstalo pro další generace. Někteří myslivci to dokážou splnit sami, některé musí "hlídat" zákon. O použitelnosti zákonů starších jak 10 let, však lze v dnešní době úspěšně pochybovat.
Odpovědět
Ra

Radek

13.7.2024 18:43 Reaguje na Animoid II
Nový zákon chce zlikvidovat spolkovou myslivost (každoroční pořádání valných hromad a dokládání vlastnictví pozemků , upravování , změny ve vlastnictví , placení náhrady nájmů za přičleněné pozemky ) další které povede k likvidaci spárkaté zvěře se tady probírá pořád dokola ….

Zákon kterým se někdo neřídí ani neví že je na jeho straně , je k ničemu i kdyby se obnovoval každý rok . Stávající zákon je na straně vlastníků ,mají všechny pravomoci ,jen je někteří nevyužívají .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.7.2024 05:01 Reaguje na Animoid II
Ale "houby s octem". Návrh nového zákona v sobě žádnou demokracii nemá a ani tu udržitelnost nenese. Je to právě naopak. Otázkou je jestli jste četl ten návrh zákona a jestli jste vůbec četl tento článek?
No a to co píšete o použitelnosti zákonů o myslivosti starších 10 let je už naprostý nesmysl. Ano současný zákon ve využití a tvorbě honiteb vychází z toho prvorepublikového a těžko jej soudný člověk může nazvat komunistickým. Samozřejmě myslet si, že principy na kterých je zákon stavěn se během nějakých 10 let změní, je také totální nesmysl.
Jinak pane jestli to nevíte, tak zákon nic nehlídá. Zákon nastavuje nějaké parametry a mantinely. Od dohledu na jejich dodržování tu jsou potom jiné instituce.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2024 22:01
Článek je z mého pohledu velmi dobře napsaný a nenašel jsem tam žádné překrucování skutečnosti nebo rovnou lži, prakticky všechno sedí.
Snad jen takovou poznámku, černou zvěř a jeleny nepůjde možné regulovat jednorázovými odstřely, protože to jsou mnohem pohyblivější zvířata než srnčí. Na které je dnešní minimální rozloha honitby 500 hektarů a běžná kolem tisíc hektarů postavena.
Jeleni, co vím, by potřebovali honitbu o rozloze, nevím přesně, tak několik tisíc hektarů a černá zvěř asi ještě víc.
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

17.7.2024 09:58
Někteří lidé už takový jsou . Vlastní vlastní zájmy vydávají za zájmy celého vesmíru a nejlepší je když se to podaří dostat do podoby zákona.
Sedlák bylo v minulosti označení pro ty kdo produkovali potraviny pro sebe ostatní. Nikoliv pro krajináře jejich nemalým zdrojem příjmu jsou dotace.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.7.2024 15:57
K tomu "reliktu komu...".
Utlumení vztekliny lišek je dílem pečlivé spolupráce myslivců.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist