https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/sonan-jonasova-otevreny-dopis-k-presunu-rady-vlady-pro-udrzitelny-rozvoj-na-ministerstvo-zivotniho-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Soňa Jonášová: Otevřený dopis k přesunu Rady vlády pro udržitelný rozvoj na ministerstvo životního prostředí

9.3.2018
Strakova akademie - sídlo Vlády ČR. A do konce března také Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Strakova akademie - sídlo Vlády ČR. A do konce března také Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Otevřený dopis premiérovi České republiky ohledně přesunu Rady vlády pro udržitelný rozvoj na ministerstvo životního prostředí.
 

Vážený pane premiére,

dovolte mi, abych se na Vás obrátila jménem Institutu Cirkulární Ekonomiky, jehož hlavním cílem je šířit myšlenky cirkulární ekonomiky a uvádět je do praxe. Institut vznikl v roce 2015 a za tuto dobu má za sebou již viditelné výsledky hlavně v oblasti směřování našeho systému hospodaření s odpady. Je také mediátorem diskuze mezi zainteresovanými stranami v tomto tématu.

Udržitelné podnikání se stává nutností s ohledem na postupující degradaci životního prostředí, a tedy i úbytek zdrojů pro náš rozvoj. Téma udržitelného rozvoje je velmi komplexní, náročné na správu a je třeba ho mít na paměti při všech krocích, které naše společnost podniká. Právě proto jsme uvítali vznik Odboru pro udržitelný rozvoj na Úřadu vlády – právě Úřad vlády totiž zajišťuje nadresortnost při správě této významné agendy. Tím, že Úřad vlády nereprezentuje žádnou vlastní specifickou agendu, je ideální institucí při rozvíjení komplexních agend, jako je například cirkulární ekonomika.

Přesně z této pozice, mimo běžné spory mezi resorty tak Úřad vlády, může například garantovat náš projekt v rámci výzvy TA ČR ÉTA, zaměřený na propojení společenských a technologických inovací. Cílem projektu je vytvořit Cirkulární městský hub v centru Prahy, který bude místem pro setkávání inovátorů, podnikatelů i výzkumníků. Součástí projektu bude rovněž spolupráce s magistrátem hlavního města Praha na zcela prvním mapování městských materiálových toků v České republice.

Dovolte mi proto vyjádřit velké zklamání ze zamýšleného přesunu této agendy z Úřadu vlády na Ministerstvo životního prostředí. Považuji to za jasný signál, že Vaše vláda této agendě nedává takový význam, jaký jí náleží a přesunem na jedno z mnoha sektorových ministerstev způsobí její oslabení. Ať už bude Odbor pro udržitelný rozvoj pokračovat kdekoliv, nebude již pravděpodobně mít tolik prostoru pro uplatnění a rozvíjení Strategického rámce Česká republika 2030, za nímž stojí tým odborníků, široká konzultace a tři roky intenzivní práce. V době, kdy mělo dojít k praktickým akčním krokům vedeným tímto odborem, totiž dojde k jeho výraznému zeštíhlení a odsunu z centra vládnutí, které jako jediné může zajistit koordinaci této široké agendy.

Dovolte mi proto, abych Vás požádala o důsledné přezkoumání Vašeho rozhodnutí. O to více, že se jedná o tichý přesun, který s celou řadou organizací spolupracujících s tímto odborem nebyl nijak konzultován, ale má velké následky pro nás všechny. Pro občany České republiky a celou naši společnost.

Ve své každodenní práci se setkávám s pozitivním ohlasem ze všech stran – a to i ze strany byznysu, že je nezbytné se udržitelnosti našeho rozvoje věnovat a využívat všechny příležitosti, které nabízí. Tyto firmy a organizace očekávají, že i vláda odvede v této oblasti svůj díl práce. My samozřejmě ve svých aktivitách nepolevíme. Naopak. Tím, že se vláda svého podílu na utváření této nadresortní agendy vzdává, musíme v našem úsilí pokračovat o to intenzivněji.


reklama

foto - Jonášová SoňaSoňa Jonášová
ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

9.3.2018 15:41
Dobrý den

Řekl bych, že je docela jedno, pod který úřad agenda spadá. Záleží spíše na lidech/úřednících, jak k tomu přistoupí.

Myslím, že cirkulární a udržitelnou ekonomiku nastartujem nikoliv marnou a nekončící osvětou, ale řádným zpoplatněním neobnovitelných zdrojů. Poplatky z čerpání neobnovitelných zdrojů by vlastně nahradily daně či jejích podstatnou část a ušetřené peníze by se přirozeně investovaly do úsporných a cirkulárních technologií. Nemuselo by se škemrat o dotace a např. Institut Cirkulární Ekonomiky by se mohl zapojovat do mnohem konkrétnějších praktických projektů, pokud by pro partnery prokázal svou užitečnost. Myslím, aspoň tak mi to z www stránek vyplývá, že Institutu zatím velmi chybí zkušenosti s praktickými projekty a technologiemi. Je to něco podobného jako Centrum pasivního domu, kde jsou nejvýše schopni papouškovat zásady výstavby pasivních domů, ale nikdy s něčím novým nepřišli.
Odpovědět
SJ

Soňa Jonášová

9.3.2018 17:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobrý den, pane Svobodo.
Děkuji za Vaši zprávu... Jen mi připomínáte fakt, že přestavba našeho webu je nezbytná. V projektech (kategorii na webu) máme projekty z roku 2015 a od té doby jsme se webu nestihli věnovat přes množství práce, kterou jsme měli. Věřím, že do měsíce bude web zaktualizován a budeme moci i Vám ukázat, že nezahálíme. V mém dopise nejde tak ani o téma cirkulární ekonomiky, které se paradoxně rozjíždí takovým tempem, že nás to samotné překvapuje. Jde o udržitelný rozvoj jako komplex.

Z našich konkrétních praktických projektů mohu zmínit třeba konferenci ODPAD ZDROJEM, která dnes skončila a jejíž třetí ročník představil, mimo jiné, i konkrétní výsledky naší práce například s malými obcemi, které reprezentoval příklad Prostřední Bečvy, kde jsme zaváděli systém efektivnějšího sběru odpadů, pilotní projekt Praha 7 bez Odpadu či nový projekt Obce na cestě k minimálnímu odpadu (všechny přednášky bucou brzy online na webu motivP.com, kde jsou i výstupy z našich jiných akcí). A to je jen výsek ze spolupráce s municipalitami.

S firmami realizujeme projekty větší - spolupracujeme například s firmou IKEA, Tetra Pak, Karlovarské minerální vody, JRK Česká republika, Tierra Verde, Plastia, ASIO, Zentiva.. mohla bych jmenovat desítky - píšeme o nich, když máme kapacity, na portále Zajímej.se - aby inspirovaly i ostatní firmy.

Děláme hodně osvětových akcí - ale většinou navázány na komunikaci konkrétních výsledků, abychom mohli ukázat i dopady v praxi. Jen máme celkem malé kapacity, tak o tom asi málo mluvíme.

Děkuji ale za Váš čas a fakt, že jste si dal tu práci a navštívil náš web. Brzy bude obnoven!

Krásný den, Soňa
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.3.2018 09:26 Reaguje na Soňa Jonášová
Dobrý den paní Jonášová (Soňo)

Asi toho děláte opravdu hodně, ale pořád mi to připadá, že Vaše aktivity jsou schopny pokrýt třeba jen setinu promile případů. Nastartování cirkulární a udržitelné ekonomiky v masivním měřítku přece nemůže záležet na lidské iniciativě, která dříve nebo později vyprchá (hlavně když ty výsledky nejsou bezprostředně hmatatelné) a dotačních titulech, jejichž zdroje nutně časem vyschnou. Myslím, že proniknutí informace, že mnohý vytříděný odpad sami nezpracováváme, ale vyvážíme jej do Číny (dnes už asi úplně zadarmo), myšlence recyklace moc nepomohlo.

Jelikož negativní extermality využívání neobnovitelných zdrojů nejsou odstraněny dostatečným zpoplatněním, téměř obecně se nevyplatí recyklovat, a jsem přesvědčen, že všechny Vaše projekty musí být dotovány (což je v případě pilotních projektů v rozumné míře správné), ale pochybuji, že opakovaný projekt se již bez dotace obejde. A pak je samozřejmě na místě i kritické vyhodnocení výsledků projektú a připuštění, že ne všechny splnily očekávání a něco je třeba změnit a vzít si z chyb poučení. Toto se bohužel asi vůbec neděje, protože výsledky projektů MUSÍ být VŽDY prezentovány jako super. Třeba se však ve Vašem případě mýlím.

Jsem přesvědčen, že i Vaším cílem je skutečný přechod na cirkulární/udržitelnou ekonomiku a nikoliv pouze vyzobávání rozinek. Pak, dle mého názoru, není jiná cesta, než modifikace tržního prostředí dostatečným zpoplatněním těžby neobnovitelných zdrojů se žádoucím řetězcem pozitivních následků.

Prosím, popřemýšlejte o tom, co Vám tu píši a těším se na další diskusi.

Zdravi Jiří
Odpovědět
SJ

Soňa Jonášová

12.3.2018 11:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobrý den, Jiří,
těší mě Váš přehled!

Vždy říkám, že i kdyby INCIEN měl deset konkurentů, tak máme pořád všichni spoustu práce. Není v našich silách stíhat vše. A proto mě jeden z důvodů, které zmiňujete i Vy - že nastartování udržitelné a cirkulární ekonomiky nemůže být jen na lidské iniciativě ani dotacích - vedl i k tomuto dopisu.

V oblasti odpadů - recyklace - cirkulární ekonomiky všeobecně a dalších oblastech - vnímám nedostatek koncepčních strategií. Na jedné - týkající se našeho tématu, které je však ohromně široké, jsme chtěli začít pracovat právě ve spolupráci s Oddělením pro udržitlený rozvoj. Našim cílem bylo zmapovat potenciál, který zde v ČR máme a zaměřit se na revantní témata, u kterých můžeme říci, že jsou naší národní prioritou. Obdobné studie - spíše akční plány, mají i jiné státy (stačí "googlit" Circular economy roadmap + názvy států, doporučuji třeba Holandsko). A právě v tomto bodě jsme narazili na fakt, že přesun tohoto odboru tuto příležitost - tedy mezioborovou, mezirezortní aktivitu neumožní. To je velká škoda.

Ale není to jen o plánu...

No a k dotacím. Sami do teď fungujeme zcela bez dotací - vlastní hospodářskou činností. A tak se tomu snažíme i u našich projektů. Na obcích ukazujeme, že dotace nejsou všehospástná cesta a to samé vedeme i u našich firemních partnerů. Prakticky víme o příležitostech, které přicházejí (právě na pilotní testování) a souhlasíme s tím, že mohou mít dobré místo v rámci testování, ale samotný systém by měl být samonosný.
Takže se mi líbí, že ani Vy nepovažujete dotace za ten správný a jediný motor.

O tom, co píšete přemýšlím a vnímám souvislosti, které uvádíte - zpoplatnění neobnovitelných zdrojů je jedna z důležitých cest. Stejně tak jako naopak podpora druhotných surovin či nového fenoménu "green jobs", které souvisí s naším tématem, ale kvůli drahé lidské práci je často recyklace odsouvána do zemí třetího světa, kde je sice možná "levnější", ale v závěru za likvidaci všech následků my všichni platíme mnohem více. Jak financemi, tak vlastním zdravím a znečištěním prostředí.

Pěkný den přeji a můžete sledovat i na naše Facebookové stránky, tam asi nejaktivněji sdílíme, na čem pracujeme. Nebo blog na webu - a ten, jak jsem již psala, již brzy zažije trošku oprášení.

Krásný den!

Soňa
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.3.2018 16:53 Reaguje na Soňa Jonášová
Dobrý den Soňo

Jako materiálový fyzik vidím vážnou překážku pro cirkulární ekonomiku v tom, že ji zřejmě půjde aplikovat jen do jisté míry. Příčinou je neustálé rozšiřování spektra používaných materiálů a neustálá miniaturizace užitných předmětů. Opravdu nevím, jak rozumně zrecyklovat např. můj mobil (již by si to zasloužil), aby získané suroviny nestály 1000krát více než je jejich světová cena. To se mnou jistě souhlasíte, že je třeba recyklovat hlavně to, kde je to "rentabilní" a např. hned spalovat to, kde se třídění nevyplatí. Zde musím pochválit "mé" Brno za jeho spalovnu komunálních odpadů.

Hodně se zabývám nízkonákladovým pasivním stavitelstvím viz http://www.optimalizmus.cz/, kde se ukazuje, že lze stavět řádově "udržitelněji" a i mnojem levněji než běžně. Je jen třeba mít odvahu mnohé vyzkoušet a ověřit. To je však stavebně/energetickému molochu hodně proti srsti!

Tedy cirkulární ekonomika bude vždy jen částí udržitelné ekonomiky a každá oblast udržitelné ekonomiky by měla hlavně dělat to, kde může přispět nejefektivněji. Chce to prostě získat ještě o poschodí vyšší nadhled.

Třeba jsem se strašně rozzuřil v Německu, když jsem viděl, jak výtopna na biomasu vytápí nedaleké sídlišťátko nových rodinných domů nedosahujících ani nízkoenerghetického standardu. Cílem projektu bylo zřejme zfajrovat co nejvíce štěpky a vykázat maximální rozdíl emisí CO2 ve srovnámí se spalováním fosilních paliv.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

13.3.2018 22:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Kupodivu například těžit zlato z mobilů může být snazší a ekonomicky podstatně výhodnější, než ho získávat z přírodních nalezišť: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/recyklace-jedne-tuny-mobilu-vynese-stokrat-vic-zlata-nez-klasicka-tezba_201212041119_kpracharova
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.3.2018 15:35 Reaguje na Martin Hájek
Kdoví jak je to se zlatem v mobilech doopravdy. Autoři článku zjevně nadhodnotili cenu zlata a stříbra asi třikrát, podobného prohřešku se mohli klidně dopustit i v obsahu zlata v mobilu. Pokud dostaneme za starý mobil desetikorunu, nevím, jak moc toto bude motivat k odevzdání na nějaké sběrné místo.

Pak se ty mobily musejí někam svézt a recyklace také něco stojí.

V dnešním světě, kde se za těžbu surovin skoro nic neplatí, je jednodušší a levnější tahat ze země miliony tun rudy a automatizovanými technologiemi je přepracovávat.

Tady je to špatně! Za plundrování planety se skoro nic neplatí!
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist