https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/sovak-cr-je-splachovani-pitnou-vodou-opravdu-ekologicky-zlocin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

SOVAK ČR: Je splachování pitnou vodou opravdu ekologický zločin?

10.5.2019
Šetřit vodou má rozhodně smysl. Ale nesmí se to přehnat.
Šetřit vodou má rozhodně smysl. Ale nesmí se to přehnat.
Šetřit vodou má rozhodně smysl, pokud uvažujeme například o napouštění rodinných bazénů. Málokdo ale ví, že radikální snížení spotřeby vody má z pohledu provozovatele infrastruktury dalekosáhlé dopady. Podívejme se spolu na několik vodních mýtů.
 

Mýtus č. 1: Vodárny chtějí zpoplatnit i to, že prší a vybrat více peněz

Fakta: Platí se za odvod srážkových vod do jednotné kanalizace. Stočné za srážkové vody slouží k úhradě nákladů spojených s odváděním a čištěním srážkových vod. I ve světle nové legislativy je pro provozovatele ideální stav, kdy do kanalizace nepoteče žádná srážková voda, byť zpoplatněná.

Mýtus č. 2: Odstranění výjimek ze zpoplatnění povede ke zdražení vody

Fakta: Odstranění výjimek povede ke spravedlivému rozdělení nákladů. Ti, co srážkovou vodu nevypouštějí, nebo dokonce za ni dnes platí, výrazně ušetří. Praktickým řešením může být alokace nově vybraných prostředků do speciálního fondu pro podporu realizace opatření na hospodaření s dešťovou vodou (na kanalizaci i na ČOV jako samostatný stupeň).

Mýtus č. 3: Splachovat pitnou vodou je ekologický zločin

Fakta: Místo toho, abychom srážkovou vodu zasakovali a posilovali tak podzemní vody, odvádíme ji do kanalizace, vodotečí a ven z republiky.

Mýtus č. 4: Splachovat pitnou vodou je ekonomický zločin

Fakta: Splachovat srážkovou vodou je ve skutečnosti mnohem dražší. Pokud započítáme náklady na inženýrskou přípravu, dotaci, vlastní investiční náklady (a hlavně provozní náklady), je cena nově spláchnutého 1 m3 na několikanásobku vodného.

Mýtus č. 5: Využívání srážkových vod řeší sucho

Příčinou sucha a nedostatku vody je absence srážek. Nelze akumulovat srážkovou vodu na řadu měsíců dopředu. V období delší absence srážek je nutné využívat vodu pitnou. Využívání srážkových vod šetří vodu v době jejího dostatku.

Mýtus č.6: Sucho vyřešíme radikálním snížením spotřeby pitné vody

Fakta: Má smysl uvažovat o omezování napouštění bazénů z vodovodní sítě. Radikální snižování spotřeby pitné vody však povede jen k delší době zdržení a nutnosti častějších proplachů sítí.

Platby za vodné a stočné

Za situace rozšiřování aplikací srážkových či šedých vod, které nahrazují vodu pitnou, je potřeba začít více diskutovat i o způsobu stanovování plateb za vodné a stočné. V současné době většina vodáren stanovuje vodné a stočné v takzvané jednosložkové formě, kdy platba odvisí čistě podle spotřeby.

Vodné a stočné je však úhrada nejen za pitnou vodu a čištění odpadních vod, ale i za službu spojenou s jejím dodáním a odváděním spotřebiteli po dobu 24/7/365. Tyto náklady přitom mají převážně fixní charakter, který není odvislý od objemu odebrané vody. Například náklady spojené s opravou a obnovou nutné vodohospodářské infrastruktury dosahují v celorepublikovém průměru až 40 % z celkové výše plateb za vodné a stočné.

V současné době se přitom podle průzkumu SOVAK ČR 25 % odběrných míst podílí na celkové fakturaci do 1 % a tak jejich platby za vodné a stočné nepokrývají skutečně vynaložené náklady spojené s dodávkou pitné vody. Z tohoto důvodu je nutné začít diskutovat o širším uplatnění dvousložkové (pevná platba + platba za odebranou vodu) formy plateb za vodné a stočné, které je co do rozdělení skutečných nákladů mezi jednotlivé odběratele daleko spravedlivější.

Pro samotné vodárny přitom dvousložková forma neznamená navýšení vybraných finančních prostředků, jde pouze o jiný způsob rozpočítávání celkových uznatelných nákladů mezi jednotlivé spotřebitele. Zavedení dvousložkové formy vodného a stočného ale může negativně ovlivnit ekonomickou návratnost systémů využívajících srážkové či šedé vody, což by potenciální zájemci o tato řešení měli vzít v potaz.

Novela vodního zákona, která nabyla platnosti 1. ledna tohoto roku, stanovuje, že směs srážkových a odpadních vod, a to bez ohledu na jejich poměr, je jednoznačně vodou odpadní. Podle toho se musí s touto směsí i nakládat.

Pro provozovatele a vlastníky vodohospodářské infrastruktury je tato novelizovaná definice poměrně zásadní změnou. Kromě jiného je rozlišována odlehčovací komora na stokové síti a odlehčovací komora na čistírně odpadních vod. Toto rozlišení znamená, že všechny odlehčovací komory na ČOV musí získat platné povolení k nakládání s vodami a následně zajistit měření objemu a kvality takto přepadlých vod.

Dle průzkumu SOVAK ČR to pro řadu odlehčovacích komor bude znamenat významné náklady pohybující se v řádu milionů korun. V ČR je zhruba pět set čistíren nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel. To bude znamenat skutečně vysoké investiční náklady, které čekají vlastníky vodohospodářské infrastruktury.

Problematika nátoku srážkových vod do jednotné kanalizace je tedy pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury velice palčivou.


reklama

SOVAK ČR
SOVAK ČR je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

10.5.2019 14:45
Řadu výše uvedených tvrzení považuji za blábol. Je jen škoda,že autor se schoval za SOVAK ČR a neuměl se pod článek podepsat.



Tvrzení č.1 neobstojí
Tvrzení č.3 - pisatel míchá hrušky s fazolemi,nesmmyslné
Tvrzení č.4- -to musel napsat po divokém večírku
Tvrzení č.5 - "Nelze akumulovat srážkovou vodu na řadu měsíců dopředu. " LZE
Tvrzení č.6 - zcela zavádějící odpověď

Fakt bych se chtěl osobně seznámit s autorem,který je schopen zveřejnit tuto nesourodou sbírku nelogismů a přihlouplých tvrzení.
Celým článkem čpí hlad po penězích, který by se zklidnil zavedením dvousložkové ceny. Tento fígl již někde používají výrobci tepla a důrazně varuji jakéhokoliv odběratele, aby v žádném případě nepřistupoval na změnu smluvních podmínek,t.j. změna jednosložkové ceny na dvousložkovou.
Vypadá to pouze jako změna formy, ale důsledky jsou tragické ,zejména pro odběratele.
Odpovědět
VR

Vít Rous

12.5.2019 11:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Možná by bylo lepší to více rozepsat, protože ač nejsem příznivcem SOVAKu, tak v oboru se pohybuju a ta tvrzení rozhodně nesmyslná nejsou.

ad 1. - Nechápu, co na tom neobstojí. To, že je dnes velmi mnoho výjimek z platby za odvádění dešťové vody je fakt. To, že to akorát podporuje odvádění dešťové vody místo vsakování je také fakt. A to, že infrastruktura něco stojí je také fakt, takže není důvod proč za její užití někdo platí a někdo ne. Podívejte se do Německa, jak to funguje.
ad 3. - Nechápu, co tam kdo míchá. Osobně souhlasím s tím, že na splachování je lepší využít třeba šedou než dešťovou a tu raději zasáknout (vrátit do lokálního oběhu). To, že se při spláchnutí odvede pryč do nějakého vodního toku je přeci také fakt.
ad 4. - tak nevím, kdo tu psal po divokém večírku, ale zkuste si někdy spočítat cenu za nádrž, čerpadlo, potrubí a řídící panel a kolik peněz tím ušetříte. Návratnost je někde tak na 15-20 letech, pokud se Vám mezitím něco nerozbije. Navrhuji takové systémy.
ad 5. - pokud mluvíme o rodinném / bytovém domu, tak teoreticky lze všechno. Zkuste si ale nejdříve spočítat ty potřebné objemy a pak to, kolik to bude stát.
ad 6. - Z hlediska domácností už není moc kam snižovat spotřebu pitné vody. Však jsme na 80-100 l/os.den a problém s hospodařením vodou opravdu nevisí na spotřebě pitné vody, ale na změně hospodaření v krajině.
Odpovědět

12.5.2019 13:27 Reaguje na Vít Rous
Obecně platná skutečnost : Každý přirozený monopol usiluje o co nejvyšší ceny svých služeb nebo produktů na místním trhu. Vyloučení konkurence vede k neustálé snaze zvyšovat zejména fixní náklady v oblasti regulovaných cen. Státní kontrola cenotvorby a její regulace je
v ČR zcela nedostatečná.

ad 1) SOVAK neudělal nic proto, aby prosadil opatření vedoucí k jemu deklarovanému cíli - " ...je pro provozovatele ideální stav, kdy do kanalizace nepoteče žádná srážková voda, byť zpoplatněná."
Příklad:
prodejní stánek v Plzni, plocha 3 x 4 m
Roční množství odváděných srážkových vod: 5,57 m3/rok
Poplatek za odvádění srážkových vod: 5,57 x stočné 17,37 = 97,- Kč

Pecunia non olet (peníze nesmrdí) řekl císař Vespasián a ukázal zlatou minci,když si jeho syn Titus stěžoval na nechutnost daně z moče zavedenou ve starém Římu.

ad3) výrok a jeho odůvodnění nejsou v logickém vztahu. Ve skutečnosti se jedná se o dvě tvrzení , na sobě nezávislá.

ad4) Trvám si na svém. Jaká je cena srážkové vody pro majitele nemovitosti ? Odpověď zní, že 0. (pominu-li "daň z moči")
Pitnou vodu musím nejdříve zadržet, někam ji přivést trubkami, upravit a trubkami dodat majiteli nemovitosti. Ten s tím spláchne exkrementy.
Předpokládejme, že 1m3 stojí 90 Kč.
Autor tak dokázal, že 0 je větší než 90. S takovou logikou dokáži,že papež má šest noh.
Všem je přece zřejmé, že autor měl na mysli skutečnost, že technická úprava stávajícího RD ,separace , filtrace a rozvod srážkové vody v RD je investičně tak náročná, že se vám oproti stávajícímu stavu nemůže vrátit.
Tak to měl jednoduše a srozumitelně sdělit, že splachování srážkovou vodou je dražší než pitnou v konkrétním případě.

ad 4) Pokud bych stavěl nový RD a přitom udělal akumulační nádrž (dnes je na to dotace) tak problém nevidím. (na rozdíl od autora)

ad 5) " Využívání srážkových vod řeší sucho" a přiložené zdůvodnění je hluboké blouznění. Vodu akumulovat lze nejen na roky, ale i na staletí. Například ty „nejspodnější“ vody z české křídové pánve jsou 5 000 až 20 000 let staré.
O to se vám postará zdravá krajina s vhodnou strukturou podloží. Co je to tak podzemní voda? = srážková voda prosáklá do podloží.

ad 6) "Sucho vyřešíme radikálním snížením spotřeby pitné vody" - a zejména odůvodnění je nejméně srandovní. Stávající spotřeba pitné vody os/den nás řadí k největším šetřílkům Evropy, tady už rezervy téměř nejsou. Což autor ví také.
-------------------------------------
Celý článek je zcela zavádějící a jeho smyslem je podpořit zavedení dvousložkové ceny do smluvních ujednání formou primitivní manipulace s veřejností.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist