Štěpán Vizi: Česko má konečně nový klimaticko-energetický plán. Další klíčové strategie ale zůstávají zastaralé
Česku tedy nyní zbývají strategie, které mají se současnou realitou pramálo společného - současná Politika ochrany klimatu pochází z roku 2017, Státní energetická koncepce dokonce z roku 2014 a počítá tak například dál s pomalým rozvojem obnovitelných zdrojů nebo využíváním ropy a plynu z Ruska. Tímto starým energetickým plánem se přitom mají ze zákona řídit úředníci nebo i obce při územním plánování.
Shodou okolností ve stejný den, kdy došlo ke schválení nového plánu, zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, která hodnotí, jak se Česku podařilo využít evropských peněz během 20 let členství v EU a dohnat životní úroveň západní Evropy. Výsledek zprávy není nijak lichotivý, sotva ale někoho překvapí: Česku se sice daří evropské peníze čerpat, dotace se ale často využívají na projekty bez jasného pozitivního efektu a nepomáhají Čechům a Češkám přiblížit se životní úrovní směrem k Západu. Mnohem lépe si vede například Polsko nebo Litva. Jak to souvisí s neschválením nových strategií? Výstižná jsou slova prezidenta Národního kontrolního úřadu Miloslava Kaly: "Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál.” NKÚ zároveň upozorňuje, že čas na smysluplné využití největších objemů peněz z Evropy Česku nemilosrdně utíká, protože v příštím finančním období bude Česko nejspíš naposled čistým příjemcem evropských peněz.
Podobnou situaci můžeme pozorovat i v plánování zelené transformace české ekonomiky. Na tu má Česko k dispozici z Evropské unie přibližně bilion korun, tedy srovnatelné množství peněz, jaké hodnotila i zmiňovaná analýza NKÚ. S pomalým dosahováním cílů je to přitom podobné, ať už se díváme na zvyšování životní úrovně nebo dekarbonizaci. Podle nedávné analýzy projektu Fakta o klimatu se po letech stagnace ocitlo Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů na posledním místě mezi členskými státy Evropské unie.
Neschválení strategií má ale ještě jeden rozměr. Jen o několik týdnů před rozhodnutím vlády vynesl Nejvyšší správní soud rozsudek ohledně kasační stížnosti ve věci klimatické žaloby. Soud rozhodoval, zda se příslušná ministerstva dopouštějí protiprávního jednání, když nepřijímají dostatečná opatření na snižování emisí skleníkových plynů a ochranu klimatu. Soud sice rozhodl ve prospěch žalovaných ministerstev, ale zároveň jasně upozornil, že verdikt závisí na tom, zda ministerstva budou skutečně realizovat kroky, kterými se u soudu hájila. Výslovně přitom varoval, že oddalováním aktualizace Politiky ochrany klimatu a postupným oslabováním klimatických cílů se dostává “na samou hranu zákonnosti”. Nedlouho po vynesení tohoto rozsudku vláda shodila aktualizaci Politiky ochrany klimatu se stolu úplně. Nabízí se tedy otázka, jestli by dnes, jen o pár týdnů později, již soud nerozhodl jinak.
Jasná strategie transformace je ale klíčová i pro podnikatelský sektor. Jakékoli plánování investic totiž vyžaduje především předvídatelnost, proto také celá řada firem volala po schválení všech tří strategických koncepcí. Místo jasného směru pro příští desetiletí vláda zpochybňuje již schválené cíle a opatření, čímž vytváří další zmatek a nejistotu ohledně podoby zelené transformace Česka.
reklama

Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Honza Honza
31.1.2025 07:07Vágní formulace vlády jsou naprosto správné- směr je dobrý, ale musí se nejprve vytvořit podmínky, pokud ještě nejsou vytvořeny, rozumně nemůže být jiné vyjádření než vágní.
Závěry NKÚ jsou správné, ale ne do podpory FV za miliardy, pro kt. nemáme využití ale do staveb kanalizací, dálnic, JE, přeměny uhel. elektráren na plynové, tak jak to v Polsku dělají.
Soud nemůže určovat strategii státu, to musí dělat jedině vláda.
Jaroslav Řezáč
31.1.2025 08:34 Reaguje na Honza HonzaJaroslav Pokorný
3.2.2025 20:36 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
31.1.2025 08:29Vágní formulace jsou opisující nikoliv určující... což umožňuje budoucí zpřesnění. Když budeme plyn a ropu brát od jinud, tak se na mixu nic nemění.
Životní úroveň jsme v mnoha ohledech dohnali a v některých vycházíme i lépe. Ekonomickou úroveň nedoženeme nikdy.
Jediná možnost je, že se " západ pomocí zeleného šílenství zničí sám a tak se chudobou přiblíží nám.
Stavět životní úroveň kapitalismu na dotacích je opravu blbost. Baťa se u toho asi obrací v hrobě.
Energetická koncepce je pořád stejná neb energetický mix se nezměnil.
Jiří Svoboda
31.1.2025 09:15Karel Valenta
2.2.2025 14:46https://www.enviweb.cz/130169
"Od roku 1990 se tak již emise snížily o 47 % a ČR je na dobré cestě k dosažení cíle snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030, který je v souladu s evropskými cíli zelené transformace. Na úrovni EU se emise podle Evropské komise v roce 2023 snížily ve srovnání s rokem 2022 o 8,3 % a celkově o 37 % oproti roku 1990."
Pavel Hanzl
3.2.2025 12:59 Reaguje na Karel ValentaV tom roce ještě jely bolševické elektrárny a fabriky mohutně čadící a s gigantickou spotřebou elektřiny, které následně zbankrotovaly a noví vlastníci investovali bambilión do nových a čistších technologií.
Jaroslav Pokorný
3.2.2025 20:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2025 21:38 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
3.2.2025 12:38Jenom nechápu, proč se koblihy stále diví, proč máme tak drahou elektřinu.
Jaroslav Pokorný
3.2.2025 20:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2025 21:39 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
3.2.2025 20:34No, vida. A komunisté jsou vysmíváni, že vyhlašovali pětiletky.
Pavel Hanzl
3.2.2025 21:41 Reaguje na Jaroslav PokornýAle teze byly dobé.
A) dohnat a předehnat
B) udržet krok
C) zůstat na dohled
D) neztratit stopu