Tomáš Husa: To jdete takhle na procházku a najednou koukáte, že se kácí vaše oblíbená alej

Foto | Jan Bolek

Dozvěděl jsem se o akci koncem letošního října a hned zjišťoval podrobnosti. Už při pročítání popisu záměru stavby nazvané "Protipovodňová a protierozní opatření v trati Pohoř v k. ú. Zašová" mi nadledviny stříkaly adrenalin do krevního oběhu a nechápal jsem, jak toto někdo mohl v dnešní době napsat (a snad ani po sobě nepřečíst) a jiný s těmito podklady odůvodnit kácení. Napadlo mě, že jestli na to budou čerpány peníze určené na péči o přírodu a krajinu, to už by byl vrchol.

Cituji zde pár „perliček“ z dokumentu Protipovodňová a protierozní opatření v trati Pohoř v k. ú. Zašová:

"a) ochrana krajiny a přírody: Zrealizováním navrhované stavby nedojde ke zhoršení životního prostředí, protože stavba není producentem škodlivých zplodin" (str.20)... jakoby pouze zplodinami a jedy docházelo k poškození přírody a krajiny.

Nebo např. netuším, jak se do dokumentace dostal výrok (bod B - hluk na str. 21):

"Stavba je vedena mezi pastvinami od intravilánu obce Nedašov. V blízkosti zamýšlené stavby (zhruba 30 m od stavby) se nacházejí pouze průmyslové objekty (výrobní haly, zemědělské družstvo atd.). Nejbližší chráněný objekt (rodinný dům) se nachází cca 100 m od zamýšlené stavby."

Nedokážu se ubránit dojmu, že projekt byl šit horkou jehlou a nikomu to nevadilo - vždyť Nedašov se nachází na úplně druhém konci Valašska a průmyslové objekty se mezi Zašovou a Pohoří 30 m od stavby fakt nenachází - prostě to někdo bezmyšlenkovitě zkopíroval a prošlo to.

Na místo jsme se s kolegou z ČSOP vydali v úterý 3. 11. dopoledne, když už dřevorubci káceli druhý strom – třešeň. Ležela osika a silně ořezán byl krásný dub v aleji. Poprosil jsem dřevorubce, aby zatím přestali kácet a krátce předtím volal ČIŽP. Kontaktovali jsme i pana starostu Zašové, který s místostarostou ihned přišel. Ochotně nám představili záměr včetně jeho historie. Kácení bylo orgánem České inspekce životního prostředí pro nedostatky v dokumentaci povolovacího řízení pozastaveno.

Alej v Zašové.

Foto | Jan Bolek

Navzdory sychravému počasí úterního rána se alejí procházelo poměrně hodně lidí a mnozí se ptali na kácené stromy a podepisovali na místě petici. Vlastník sousedící pastviny (obyvatel obce pokročilého věku) vyjadřoval lítost nad alejí. Právě on byl označen vedením obce za příčinu nevyhnutnosti kácení aleje, neboť nedovolil realizaci odvodňovacího kanálu na svém pozemku. Dle jeho svědectví si ale Státní pozemkový úřad ani obec nedaly moc práce, aby s ním věc pečlivě projednaly.

Projekt byl schválen 2013 a pozemkové úpravy 2015, kvůli bleskové povodni 2009. Kácení bylo obcí schváleno 2018. Pokus odvrátit kácení velkého množství hodnotných stromů v aleji a lese (a také další škodlivé vlivy na přírodu a krajinu) je tedy opravdu na poslední chvíli, těsně před samotnou realizací.

Od roku 2015 uběhlo několik let zhoršujícího se sucha, která vedla ve společnosti ke změně přístupu k hospodaření s vodou v krajině. Potřeba maximalizace vsakování srážek a zpomalení plnění koryt vodotečí (namísto urychlení odtoku) jsou čím dál víc upřednostňovány a je vynakládáno v tomto ohledu nemalé úsilí a finance.

Přiznejme si, že projekt nebyl v tomto směru aktualizován a jeho „setrvačnost“ je v dnešní době neobhajitelná. Ve svém principu totiž odporuje tomuto trendu.

Pokud „stávající šířka komunikace se pohybuje od cca 2,7 m po 3,2 m a nová cesta bude mít šířku 3 metry a na každou stranu půl metrový zpevněný pás“ (citováno z vysvětlení vedení obce, že se nejedná o rozšíření cesty), tedy 4 m zpevněné plochy, tak se jedná o rozšíření zpevněné plochy o 25-48 %. Není jedno, zda zpevněný 0,5 m pás bude asfalt nebo polopropustný povrch, ale kolik je to po celé délce cesty nových čtverečních metrů plochy? Na kterou když přívalově zaprší, kolik krychlových metrů navíc bude jen ze samotné cesty značně urychleno do potoka?

Byla znalecky vyčíslena hodnota ekologické újmy vzniklé kácením stromů? (dle metodiky AOPK?) - z této kalkulace by pak měl vycházet objem náhradních výsadeb včetně pětileté následné péče. Pro mnohé bývá překvapením, jak moc je taková hodnota stromu vyšší, než je cena dřeva z něj získaného.

Realizace stavby možná ochrání nemovitosti v sousedství pole a louky, poškozené v minulosti bleskovou povodní, na druhé straně ale ohrozí nemovitosti jiné - stojící na břehu potoka při jeho rozlivu, když koryto nebude stíhat odvádět nápor vody „urychlené“ plánovaným zásahem. Před touto skutečností ve svém stanovisku varuje správce toku Lesy ČR s .p. Vsetín: „realizací této stavby dojde ke zhoršení odtokových poměrů v Zašovském potoce při povodňových průtocích v korytě potoka a ke zrychlení odtoku vody z krajiny, což je v současné době nežádoucím jevem“ (cituji bod 1.9 z fotokopie dokumentace dostupné k nahlížení na Obecním úřadě). Navíc po delší době sucha se povrch půdy mění v krustu, po které voda namísto vsakování rychle stéká, což může být další nevýhoda odvodnění. Ve hře bude i zhoršené doplňování podzemních vod s možným nedostatkem vody ve studních.

Je otázkou, jaká bude životaschopnost obcí slibovaných „bohatých“ náhradních výsadeb ve vykácené aleji, kde bude chybět ochrana zástinem a ještě bude urychlen odtok vody z půdy. A jak velké úsilí a finance budou nutné k zabránění přísuškům. Berme prosím vážně současnou akutní potřebu adaptace na klimatické změny.

Kácením vznikne okamžitě velká „jizva“ v krajině (estetická, úbytek úkrytů a potravy pro ptáky, hmyz a další živočichy), jejíž zacelení nepotrvá měsíce nebo roky, spíš desetiletí, a to i za dobrých klimatických podmínek.

Velmi pochybuji o pozitivním přínosu celé akce, bude-li realizována podle současného plánu. Namísto pokračování navrhuji aktualizaci projektu tak, aby odpovídal současným trendům, nejlépe ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny podle příkladů „dobré praxe“ v později projektovaných pozemkových úpravách - a kde aktivita právě Státního pozemkového úřadu hraje významnou a pozitivní roli. Také navrhuji, aby Státní pozemkový úřad učinil nový pokus o jednání s majitelem louky pod alejí, jehož svědectví při našem setkání na místě ve mně vzbudilo dojem ochoty ke společné domluvě s cílem záchrany aleje.

Již příští rok lze snížit riziko eroze a povodně správným hospodařením na poli nad alejí - volba vhodné plodiny a orba po vrstevnici (jak to uměly generace tradičních zemědělců před érou socialismu) - účinněji, než odvodněním (dokonce části lesa). Chápeme, že pro současné vedení obce, které projekt částečně „zdědilo“ po předchozím vedení, nebude snadné jej v tak pokročilé fázi příprav změnit. Ještě větším škodám zatím ale zabránit lze.

Kauza má ještě jeden důležitý rozměr – společenský. Vykácení aleje by mohlo vést k rozdělení občanů Zašové. To je další důvod, proč projekt zastavit a hledat řešení přijatelné pro majitelé domů ohrožených zaplavením vodou (a bahnem) z pole na jedné straně a majitele domů na břehu potoka a milovníky okolní přírody na straně druhé.

A obecné poučení pro obecní samosprávy a stavební úřady? Nebrat v územním plánování na lehkou váhu satelitní zástavby na kraji svažitých polí. Zvlášť pokud se na nich pěstuje kukuřice a orá se z kopce.

Foto | Jan Bolek