https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-korda-kratky-argument-pro-jadro
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Korda: Krátký argument pro jádro

31.3.2020
Hle! Zdroj energie! Hosana!
Hle! Zdroj energie! Hosana!
O jaderné energii se mluví povětšinou jazykem techniky. Argumenty formulované v tomto jazyce sice přesvědčují, ale povětšinou pouze pro ty, kteří netrpí nedůvěrou či až nevraživostí vůči fyzice a přírodním vědám obecně, ty, kteří pokorně podléhají základním faktům a zachovávají si soudnost, i když se začne hrozit Černobylem či radioaktivním odpadem.
 

Duševní averze vůči tvrdým datům, statistikám a přírodovědeckým modelům se však zdaleka netýká jen popíračů klimatických změn.

Vzpomeňme třeba na českého filozofa Jana Patočku, který v návaznosti na fenomenologii Edmunda Husserla a Martina Heideggera stavěl přirozený svět neboli Lebenswelt či „život-tu“ proti tamějšímu světu matematizované přírodovědy, jež tento zdejší a přirozený svět bombarduje tvrdými daty, kolonizuje ho svými vzorečky a předepisuje mu své tvrdé rovnice.

Závrať z modernity jakožto i pocit, že se lidstvo stalo obětí technovědy, infikovala či přímo dala vzniknout různým environmentálním hnutím. Ta se sice od svých počátků v šedesátých letech zasazovala o ochranu přírody, ale rozhodně ne více než o boj proti jaderné energii, jež více než co jiného ztělesňuje hybris technovědy a panství člověka nad přírodou. Ekologickým hnutím dokonce nelze náležitě porozumět, domnívám se, pokud jejich zavrhování jádra nebude bráno v potaz.

Než aby ekologové jásali radostí z nového a čistého zdroje energie, než aby šířili tuto radostnou novinu do nejzazších koutů třetího světa a kázali jadernou technologii všem nevzdělaným pohanům, jež tuto techniku ještě neovládají, a než aby byli milosrdní k prvním rozpačitým krůčkům jaderné energetiky, rozhodli se jádro raději krutě zadupávat pod zem, šířit o něm pomluvy, točit propagandistické filmy a vysmívat se nadějným příslibům, jež jádro dávalo a dosud dává.

Pokud existuje naděje, která příslovečně umírá jako poslední, je to naděje, již dává jaderná energie a kterou ani ten nejfanatičtější protijaderný ekolog nemůže pohřbít. Bohudík on sám nechtěně tuto naději vrací zpátky do hry, nakolik vehementně připomíná, že se nacházíme uprostřed environmentální krize.

Je to totiž ekologická krize, která přichází naštěstí a právě včas a nám vstříc, aby z hrobu vytáhla zneuctěnou a na periférii trpěnou jadernou energii. Díky ekologické krizi už totiž není třeba hájit jádro technickým jazykem, jazykem přírodovědy a matematiky, jazykem tvrdých dat a modelů, proti nimž se zdejší přirozený život-tu obrnil.

Argument

V časech ekologické krize lze pro jádro argumentovat zcela jednoduše. Stačí si před sebe postavit následující dvě teze a zeptat se, zda závěr z nich vyvozený je ten jediný možný.

Výchozí teze zní, že příroda kolabuje. Druhá teze říká, že svět lidské civilizace je na přírodě závislý. Ekologický závěr vyvozený z těchto dvou tezí zní: právě proto, že lidstvo je na přírodě (smrtelně) závislé, musí (za každou cenu) zvrátit současný kolaps přírody.

Vidíme, že takto vyvozený závěr pokládá závislost lidstva na přírodě za nezávislou (neměnnou) proměnou (teze č. 2), zatímco kolabující přírodu (teze č. 1) pokládá za závislou proměnou, tj. takovou, kterou lze změnit. Nepřípustná je totiž pro nás představa, že nejsme pány nad přírodou a že s kolapsem přírody (teze č. 1) jako hotovou a neměnnou proměnnou nic nesvedeme.

A právě o to běží, pomyslně se na vteřinu totálně oprostit od přírody, provést myšlenkový experiment a představit si, že kolaps přírody je hotová věc, se kterou nic nezmůžeme, tudíž ani nemá smysl rozvažovat nad tím, kdo za to může. Jen takový myšlenkový experiment provokuje potřebu urgentně oslabit závislost lidstva na přírodě a v tomto smyslu propustit přírodu na svobodu.

Jak víme, doposud „bojujeme“ s klimatickou krizí neúspěšně. Zbrkle zachraňujeme přírodu na místo toho, abychom snížili míru naší závislosti na kolabující, stále nevyzpytatelnější přírodě. Do očí bijící ukázku našeho donkichotského boje proti změnám klimatu představují obnovitelné zdroje energie.

Nejenže utužující naši závislost na přírodě, ale už na první pohled vypadají dosti legračně vzhledem úkolu, který mají splnit. Nové problémy a výzvy nelze řešit notoricky zastaralými technologiemi. Fotovoltaický jev byl objeven a experimentálně testován již v roce 1839 a o starodávnosti větrníků raději pomlčet.

Naopak jaderná energie až zázračně, empiricky, i pro nevěřící oči, dokazuje, že ta či ona míra závislosti lidstva na přírodě není dána, nýbrž je podmíněná technologickým vývojem, respektive účinností, s jakou zdroje energie navrací do nich investovanou energii (viz koeficient EROI).

Z oněch dvou tezí, že příroda kolabuje a že lidstvo je na přírodě závislé, je proto třeba vyvodit opačný závěr než ten, který razí ekologové. Právě proto, že se příroda lidstvu doslova hroutí pod nohama a člověk si řeže pod sebou větev, stačí když si namísto zběsilého zachraňování přírody v klidu uvědomí, že jádro mu dává křídla.


reklama

 
foto - Korda Tomáš
Tomáš Korda
Autor je doktorandem na Ústavu politologie (FF UK) a píše disertaci na Hegelovu kritiku Marxe.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (145)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SH

Stanislav Hrouzek

31.3.2020 03:53
Jádro je jediná dostupná technologie, která dokáže významným způsobem omezit produkci antropogenního CO2 na této planetě.

Ignorování této skutečnosti naši planetu i lidskou civilizaci neuvěřitelně poškozuje a na dnešní odmítače jaderných technologii se časem budeme dívat úplně stejně, jako se dnes díváme na ty, co rozbíjeli stroje na počátku průmyslové revoluce.

Jako na naprosté idioty, kteří konali v rozporu se zdravým rozumem i v rozporu s celospolečenským zájmem...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2020 08:14 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Tady to zase dneska bude na kordy:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.3.2020 12:07 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Jistě, jádro je pro nás nezbytné, ale v nějaké inteligentnější formě, než giga mega bloky typu Temelín, to je záležitost minulého stpletí. Malé mikrozdroje, modulární reaktory určitě, bez nich se neobejdeme.
Odpovědět
ig

31.3.2020 13:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Aby to ale nedopadlo jako v Číně, když 伟大舵手 rozhodl o tom, že mega giga velkoprůmyslové vysoké pece jsou překonané dědictví imperialismu a nařídil vyrábět železo v malých, distribuovaných rodinných milířích. Srazil tím Čínu na kolena (m.j.) na následujících padesát let. Není totiž vše decentralizované automaticky pokrokové :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 11:17 Reaguje na
To, že čínský komunista vymyslel blbost ještě přece neznamená, že naše moderní mikrozdoje jsou taky blbost.
Fve má dvě obrovské výhody: slunce svítí úplně všude, takže nepotřebujete vůbec přenosovou soustavu a za druhé svítí zadarmo.
Odpovědět
ig

1.4.2020 11:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Tohle tu opakujete pořád, aniž jste mi kdy odpověděl na jednoduchou otázku, kterou jsem tu už nejméně jednou vznesl: jak se vypořádáte s koeficientem soudobosti, který bývá dle zkušenosti kolem 0.3, ale u ostrovního zdroje ("nepotřebuju přenosovou soustavu") bude mnohem vyšší, ba možná jednotkový - což přímo znamená i úměrně vyšší množství použitého materiálu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 12:40 Reaguje na
Nevím, co je "koeficient soudobosti" a nepíšu o ostrovních a jiných systémech, píšu o tom, že elektřinu z fve si můžu vyrobit přímo v místě spotřeby. A proto ji nemusím nikam tlačit pomocí přenosové soustavy.
Pokud ji potřebuji víc nebo v jiné struktuře, musím to samozřejmě dál řešit, ale to zase není probém fve. Ta je velmi spolehlivá, přesně víte kdy slunce vyjde a kdy v zajde, oblačnost se počítá průměrem. Samozřejmě potřebuje většinou zálohu (jako většina zdrojů), někdy taky ne.
Když budu vyrábět vodík, čerpat vodu na závlahy, klimatizovat nebo chladit atd. atd. budu potřebovat zálohovat spíše minimum.
Asi nikdo nebude z fve provádět tavbu oceli na noční směně.
Odpovědět
ig

1.4.2020 13:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Ajajaj. Ostrovní systém je když elektřinu vyrábíte v místě spotřeby a nikam ji nevedete. Soudobost je https://www.powerwiki.cz/attach/Peg10/2010-10-11_Pr04.pdf a je to tak klíčový parametr, že bych byl pro to, aby jej povinně znal každý kdo chce diskutovat o energetice. Jeho důsledkem je například to, že utratím za fve 1,000,000 v gridu nebo 3,000,000 v ostrovním systém. Když nikdo nebude provádět tavbu oceli na noční směně tak vychladnou pece a budou na vyhození, čímž nastane problém, že takhle velká věc se nedá nikam vyhodit.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.4.2020 17:03 Reaguje na
ajajaj. těžko se o energetice diskutuje, když oponent neví, co je to ta soudobost, a ani mu není blbé to přiznat (i když oceňuji čestnost a upřímnost, mohl si to vygůglit, zabralo by to i s přečtením a pochopením jen pár minut).

to je obecně problém diskusí a demokracie, že je nutno diskutovat a dělat kompromis s těmi, kdo o problematice mnoho netuší a nechtějí tušit. smutným výsledkem je po tisícé diskusi s pocitářem lámání hole nad diskusí a kompromisem s diletanty a příklon k autoritářskému expertnímu rozhodování. pane Hanzle, uvědomujete si svoji odpovědnost, že vlastně naháníte voliče diktátorům, kterým bude stačit, když slíbí, že volební právo budou vázat (třeba) na znalost trojčlenky nebo ohmova zákona?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 19:26 Reaguje na Lukas B.
Pane Lukasi, velmi bych vám doporučil, abyste si před tím, než začnete urážet, přečetl daný příspěvek. Ten skutečně není o projektování fve ani o "autoritářském expertním rozhodování", natož "naháněním voličů diktáturům" a podobných blbostech. Jestli jste ho nepochopil, rád to vysvětlím, ale račte si odpustit urážky. Navíc vás nikdo diskutovat skutečně nenutí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.4.2020 20:01 Reaguje na Pavel Hanzl
asi jsem to napsal nesrozumitelně. vyzobal jste z mého příspěvku něco zcela nesmyslného a obávám se, že jste jádro mého sdělení vůbec nepochopil (což mě oprávněně přivádí k zamyšlení). omlouvám se a příště se (snad) polepším.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 20:38 Reaguje na Lukas B.
Děkuji za omluvu, já taky zkusím neplácat nepodložené ptákoviny (vím, že s tím mám problémy), ale na váš příspěvek jsem nereagoval, to bylo na nick ig.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 18:47 Reaguje na
Žádný "koeficient soudobosti" jsem tam nenašel jen "činitel současnosti" a to myslíte asi to stejné, ne?
Samozřejmě se předpokládá, že projektant není blbec a tohle všechno ví.
Fotovoltaika je nástroj a na něco je dobrá a na něco ne. Sekera je taky naástroj.
Pokud chci tavit ocel v noci, tak použiju něco jiného, pokud chci psát dopis, taky nepoužiju sekeru.
Odpovědět
ig

2.4.2020 00:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, je to totéž. Projektant samozřejmě není blbec, aspoň většinou ne, a dobře ví, že když nemůže posílat elektřinu sem a tam distribuční a přenosovou soustavou, tak musí navrhnout zdroje třikrát silnější než by bylo nezbytné. Samozřejmě to udělá, však je to profík a je za to placený :-) Maximálně si pomyslí něco o investorovi, který neví co s penězi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 08:41 Reaguje na
Projektant počítá každou fve na míru spotřebiteli.
Většinou se počítá jako "brzda elektroměru", což znamená, že pokrývá jen část roční spotřeby energie a zbytek se bere ze sítě. Jak velký, je dáno možnostmi investora.
Protože není vyřešen mezisezónní přenos, (denní ano), většinou se dokupuje pro měsíce listopad, prosinec leden.
Takže fve v plné palbě dnes pokryje 10 měsíců v roce (počítám, že dává v zime třetinu) a ty dva se musí dokoupit.
Ovšem úspora CO2 je za celých 10 měs našeho ČEZ.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:01 Reaguje na Pavel Hanzl
V momentě, pokud je FVE "brzda elektroměru", je její uživatel napojen na síť a vyvolává obtížně předpověditelné výkyvy v její zátěži. Dle mého soudu by měly být FV povoleny jen v ryze ostrovním režimu a ať se jejich provozovatelé jistí vlastními prostředky (tj. asi agregátem na naftu nebo benzín).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 10:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Výkyvy v síti jsou přece zcela normální a probíhaly vždy, i v dobách před počítači. Zapnutí a vypnutí velkých fabrických spotřebičů, mrazivé pošasí a náhlé oteplení atd. atd. atd.
Tady by byl problém pouze v případě, že by tyhle fve "brzdy" tvořily podstatnou část energetického mixu celého státu.
Potom by bylo možné nechat jednu moderní uhelnu, která by jela jen ty tři měsíce v roce. Zbytek zvládne paroplyn.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, jsou navíc, takže systém destabilizovat mohou. Navíc o tom, kdy se zapnou ve fabrikách stroje, se vědělo, protože existovala jednotná pracovní doba.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 17:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Ále prdlajs!! Když přišla vlna mrazů rázem šla spotřeba nahoru, jakékoliv výpadky atd. atd. se řešily na pochodu. A fve naní nic "navíc", fve je naopak menší odběr.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.4.2020 10:02 Reaguje na Pavel Hanzl
1. Neočekávaný menší odběr destabilizuje síť prakticky stejně jako neočekávaný větší odběr.

2. O těch mrazech se většinou vědělo předem, problém mohl nastat pouze v souvislosti se zamrzáním hald uhlí nebo vodních cest (přeprava energetického uhlí).
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.4.2020 19:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Mýlíte se. Pokud píšete, že elektřinu nemusíte nikam tlačit pomocí přenosové soustavy, tak píšete O OSTROVNÍM SYSTÉMU. O systému, který je soběstačný a té elektřiny vám vyrobí v každém okamžiku dostatek.
Pokud se chcete bez té přenosové soustavy opravdu obejít a omezit se na elektřinu vyrobenou přímo v místě spotřeby, tak se musíte smířit s tím, že někdy si posvítíte, ale někdy holt ne.
To je pro naprostou většinu případů nepřijatelné - takže:
Ať už máte na střeše FVE nebo nemáte, stejně musíte být napojen na přenosovou soustavu. A stejně musí někde běžet elektrárna; nějaká VELKÁ elektrárna, protože když Slunce přestane svítit vám, přestane svítit i ostatním a ona musí pokrýt spotřebu všech včetně vás.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 19:33 Reaguje na Karel Ploranský
Dobře. Tak znovu, asi jsem se špatně vyjádřil.
Elekřinu vyrobenou ve fve spotřebuji VŠECHNU na místě, takže ji žádnými dráty nikam neposílám.
Pokud potřebuji DALŠÍ energii, tak mám více dalších možností, ale není to ta, kterou mi vyrobí panel. Už je to srozumitelné?
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.4.2020 19:53 Reaguje na Pavel Hanzl
ano, mám na chalupě takový energetický "projekt", doprava užitkové vody z potoka do výšky cca 30 metrů(no, asi to bude nelegální, ale nechci tím přece jenom zasněžovat), chci tím dotovat sezonní vodoteč a tůňku, kde bývají nádherní larváci mloka skvrnitého, a v posledních letech se někdy v půlce srpna ztrácí voda a trochu me zmáhá nosit mločátkům vodu v konvích; a to trkač na potoce, který to bude tlačit na mezinádrž na vysluněné stráni, a tam bude fotopanýlek a čerpadýlko, které to bude tlačit do tůňky. tam to další energii potřebovat nebude. ale upřímně - je to jen taková hračka. cirkulárku nebo svářečku to neutáhne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 20:43 Reaguje na Lukas B.
Jistě, ale vše je otázka dimenzování.
Celoroční výkon jednoho bloku Temelína 1050 MW by nahradily fve panely s plochou 10 x 10 km v našich průměrných klimatických podmínkách.
(doufám, že jsem se nesekl). Ten výpočet je ale jednoduchý.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Nenahradily, protože uvedený výkon ty panely dávají jen v létě kolem poledne. Musel byste mít několikanásobnou rozlohu a ještě obrovskou kapacitu na skladování energie, jaká nikde na Zemi prostě neexistuje a není ani náznak, že by něco takového bylo v dohledné době vyrobitelné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 11:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Není to pravda, píšu to opakovaně. Nepočítám kWp ale 1MWh za rok, který vyrobí instalovaný 1kWp. To je 8x méně, než stabilní zdroj. proto počítám ten výkon za rok, což je sluneční cyklus.
Ale nepřesnost tam mám, nemám použít termín "nahradil by", ale "vyrobil by stejné množství elektřiny".
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:09 Reaguje na Pavel Hanzl
"Vyrobil by stejné množství elektřiny", z níž pro naprostou většinu by nebylo žádné uplatnění a ten zbytek by (zejména v noci) nestačil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.4.2020 07:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Toje neskutečný, vy jste fakt bot.
Proč předpokládáte, že projektant fve je úplný idiot??
Každá fve je počítaná přímo k potřebám spotřebitele.
Píšu to furt dokola!!
Na něco vhodná je, na něco ne!!
Pokryje denní spotřebu (která je vždy nejvyšší), je vhodná na klimatizace a chlazení, na čerpání vody do rezervoárů, na nabíjení elektroaut, na výrobu vodíku atd. atd. atd.
Není vhodná na topení a tavbu oceli na noční směně!!
Píšu to podruhé a snad naposled, uložte si to na hard, ať s tím neprudíte furt dokola. Předpokládám,že tuhle funkci v softu máte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.4.2020 10:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Sebegeniálnější projektant nezařídí, aby FV panely dávaly elektřinu v noci. Ani není schopen zařídit, aby za silné oblačnosti dávaly stejně energie jako při nulové.
FV panely jsou svojí podstatou špatné zdroje, které se hodí jen pro výjimečné situace. Jinak škodí, paradoxně stejně, když elektřinu produkují jako když ji neprodukují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, ale pokud jste zapojen k síti, tak v ní vyvoláváte nárazy spotřeby v momentě, kdy vám na panely přestane svítit slunce, nebo kdy vám dojdou akumulátory. A právě ty nárazy destabilizují síť.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 11:40 Reaguje na Jan Šimůnek
To je nesmysl. To bych musel destabilizovat síť i v okamžiku, kdyby přišla zima a já si zapnul topení, nebo horko a chlazení. Nebo bych dostal zakázku a spustil stroje, nebo ji nedostal a zastavil stroje. Zátěž sítě se přece stále mění i bez fve.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Mění, ale tyhle nárazy jsou navíc a jsou naprosto nepředvídatelné. Navíc, pokud pojedete nějakou dobu z nějakých akumulátorů, tak ještě víc snížíte predikovatelnost vašich nároků na elektřinu, protože např. přechod fronty se jakž takž predikovat dá.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.4.2020 18:57 Reaguje na
Velké zdroje jako Temelín mají jednu zásadní nevýhodu.
Jsou prostě PŘÍLIŠ velké. Tak velké, že například nelze rozumně využít jejich odpadní teplo, čili provozovat je jako kogenerační. A nevyužít odpadní teplo je ŠKODA. U jádra je ho stejná škoda jako u uhelné elektrárny.
Navíc to odpadní teplo, kterého je nejméně 2x víc než tepla využitého, zcela zbytečně přispívá k oteplování v lokálním měřítku. Jeho likvidace navíc naráží na těžko překonatelné limity, například na nedostatek potřebného množství vody v dostupné blízkosti. Jsem docela zvědav, jak se tohle bude řešit v Dukovanech.
Budoucnost podle mne jednoznačně patří menším jednotkám, jaké má asi Pavel Hanzl na mysli, když zmiňuje modulární reaktory. Podmínkou pro jejich uplatnění je ale právě to, o co se snaží autor článku: Lidé musejí konečně už pochopit, že rizika jsou (záměrně) značně zveličena.
Například by se měli dozvědět, že jaderná elektrárna není jediným zdrojem případné radioaktivity. A že v JE by se musel stát celkem už dost velký průšvih, aby to dalo stejné množství radioaktivity uniklé do okolí, jako je množství vyprodukované spalováním uhlí. Jak v uhelných elektrárnách, tak i v teplárnách, ba i v lokálních topeništích.
A pozor: Z JE unikne radioaktivita jen při havárii, zatímco uhelná elektrárna nám sype za krk radioaktivní popílek trvale a nepřetržitě...
Odpovědět
MG

Milan G

2.4.2020 00:00 Reaguje na Karel Ploranský
Nedávno jsem , bohužel jen tak na půl ucha zaslechl pořad v TV. Konečně by se mělo začít využívat odpadní teplo z JETE pro vytápění ČB, snad už se koplo do země. Ale je to info zaznamenané v běhu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.3.2020 19:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Elektřina z Temelína se tahá na vzdálenost kolem 100 km. To Bavoři budou muset tahat větrnou elektřinu od pobřeží na mnohem větší vzdálenost. A když nebude foukat, odstaví továrnu na bavoráky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 11:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Bavoři nejsou blbí a mají zálohy. V Severním moři fouká asi 360 dní v roce.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.4.2020 12:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Prosím, buď odpovídejte mnohem konkrétněji nebo vůbec.

Co jsou ty zálohy neblbých Bavorů? Kolik dní fouká v Severním moři tak, aby byl výkon větrných elektráren aspoň 40% instalovaného výkonu?
Odpovědět
ig

1.4.2020 13:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Odpovídám za něj, ať máte tvrdá data a ne mlžení z neznalosti: míň než 50 procent, viz https://www.agora-energiewende.de/fileadmin2/Projekte/2019/Jahresauswertung_2019/171_A-EW_Jahresauswertung_2019_WEB.pdf strana 50 a násl. :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 19:38 Reaguje na
Pokud ovšem Bavorsko dostane méně než 50% elektřiny z větráků, potom ušetří přesně toli MWh z uhelnách zdrojů, což dělá významné procento emisí CO2. A to je snad cílem. Nebo ne?
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Není to tak jednoduché, protože musejí udržovat horkou zálohu, vyrovnávající nepředvídatelné výkyvy z větrných parků, a tato záloha taky něco žere a přitom nic nevyrábí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 11:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslím si, že vyrábí pořád, jen ale ve sníženém výkonu a rychle reaguje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, ale pak produkuje CO2 a vzhledem k nižší účinnosti ho produkuje na kWh víc.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 19:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Nějak mi uniká celý smysl diskuse. Já se skutečně nebavím o nějakých přesných statisticky nepřesných čáíslech, ale o principu. A ten je v tom, že JAKÁKOLIV elektřina vyrobená z OZE šetří emise CO2.
Odpovědět
ig

2.4.2020 00:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Princip je v pořádku a je to dobře, pokud jsou splněné další okrajové podmínky. Jen to zjednodušujete až za hranici věcné správnosti, což vyvolává příslušné reakce :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 08:43 Reaguje na
Co píšu nesprávně, co je příliš zjednodušené?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.4.2020 14:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud nahrazujete 1 % elektřiny pomocí fluktuujících OZE, síť to vstřebá jako malinu. Pokud 10 %, musejí se dělat nějaká regulační opatření. Pokud 30 % je již třeba myslet na zálohování ať už vzájemné zálohování OZE na velkou vzdálenost nebo z fosilních zdrojů. Tyto nároky a cena zálohování rostou exponenciálně s každým navyšujícím se %.

Toto prostě nelze nevidět a bohužel se o tom úmyslně mlčí v literartuře, kterou si tak rád pročítáte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:11 Reaguje na Pavel Hanzl
To je právě nesmysl: Ty statistiky jasně dokazují, že v reálu OZE ušetří mnohem méně elektřiny, a ještě za cenu obrovských nákladů na posilování stability sítě, které do nákladů na OZE vůbec nejsou započítávány (hlavně zelenými organizacemi).
To, že zelení započítávají do elektřiny z OZE i tu, která se pouští do země, protože pro ni není absolutně žádné uplatnění, je jen podvod (jako ostatně prakticky vše, co zelení hlásají).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 11:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Nesmysl. V Německu klesla v loňském roce výroba elektřiny z černého uhlí o 32 % na 49 TWh a z hnědého uhlí o 18 % na 102 TWh." Lukáš Hrábek ekolist
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Tomuhle zdroji se nedá věřit. Podle seriózních zdrojů energii z uhlí naopak zvyšují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 17:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Vám není možnost věřit vůbec, jste tuty bot programovaný v Perohradě.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.4.2020 19:17 Reaguje na Pavel Hanzl
To je hezké, že v Severním moři fouká 360 dní v roce, ale co to na věci mění? Zkrátí to snad vzdálenost do Bavorska?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 19:41 Reaguje na Karel Ploranský
Nezkrátí. Ale ušetří megawatty vyrobené v uhlácích.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.4.2020 19:57 Reaguje na Pavel Hanzl
myslíte ty megawatty a tuny sodovkového plynu spotřebované na výrobu mědi pro dráty a transformátory, aby ten náhodný tok energie šel občas převést bez blackoutu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 20:18 Reaguje na Lukas B.
Převádět elektřinu na velké vzdálenosti je prostě nutnost integrující se Evropy s OZE nebo bez OZE. Bylo by zajímavé vypočítat, jakou mají ty dráty uhlíkovou stopu proti elektřině z ušetřeného uhlí, které ty dráty za životnost převedly. To by vám vycházel poměr v tisících, odhaduji.
Odpovědět
sv

1.4.2020 22:48 Reaguje na Pavel Hanzl
.. a proto kvůli oze parodiím na elektrárny musí němci postavit tisíce kilometrů nových vedení, které dosud (s jadernými elektrárnami) potřeba nebylo. "Ušetřené uhlí" - no od začátku energiewende němci uvedli do provozu několik nových uhlených elektráren a rozšířili povrchový důl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 08:45 Reaguje na
Ovšem zrušili celou řadu uhelných elektráren a současnou produkci CO2 mají výrazně nižší. Nechci plácat čísla z hlavy, normálně se to uveřejňuje.
Odpovědět
sv

2.4.2020 21:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Kulový. Realita je přesně opačná. Viz zde https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/americka-studie-odhaduje-naklady-nemeckeho-odchodu-od-jadra?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/americka-studie-odhaduje-naklady-nemeckeho-odchodu-od-jadra?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 09:21 Reaguje na
"Velmi podobně vychází i detailní analýza Fraunhoferova institutu. Podle ní klesla v loňském roce výroba elektřiny z černého uhlí o 32 % na 49 TWh a z hnědého uhlí o 18 % na 102 TWh." Lukáš Hrábek ekolist
Odpovědět
sv

2.4.2020 21:07 Reaguje na Pavel Hanzl
A ve skutečnosti je na tom Německo hůř než ČR, nemluvě o jaderné Francii. https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/nemecko-energie-jadro-zelene-vitr-plyn-voda.A180328_163241_eko-zahranicni_rts
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Není, bez nesmyslných OZE tak silná vedení nebyla zapotřebí.

Limitující může být měď; bylo např. spočteno, že pro náhradu stávajících aut elektromobily prostě není dostatek známých těžitelných ložisek mědi. Musela by se např. vysoušet moře a těžit na jejich dně a provádět jiné "vysoce ekologické" aktivity.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 11:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy zase vytváříte konspirační teorie.
Kdyby všichni čechové přesedlali okamžitě na elektromobily, zkolabuje naše síť.
Odhadněte pravděpodobnost tohoto vývoje. Ten by musel znamenat, že nám z Paroubkova Marsu někdo pošle milión elektoaut zadara.
Já se toho skutečně nebojím.
Kolik je v elektroautě mědi? Kolik elaut by se vyrobilo z jedné zrušené uhelné elektrárny? Měď se recykluje snad stoprocentně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejde o žádné "konspirační teorie", ale o prosté kupecké počty. Na nich zpravidla zhasne většina "velkých ideí".

A to, že se současná auta elektromobily prostě nahradit nedají, je prostě fakt a dá se z toho vybruslit jen tím, že někdo (násilím) auta výrazně omezí (asi na úroveň, jaká byla v SSSR ve 30. letech).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.4.2020 14:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale k uhlí je ještě jaderná alternativa, která tyto problémy nepřináší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 22:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistě, se stávajícím jádrem se počítá všude, kromě Německa. Rakušáci snad nic nemají a Švýcaři jednu JE odstavili, ale byla přestárlá. Jinak se nechávají dojet a otázkou je, jestli je skutečně mozno je nahradit OZE, nebo se půjde do mikrozdrojů. Informace jsou velmi protichůdné.
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.3.2020 08:23
já nejsem zcela přesvědčenej o ďábelskosti antropogenního kysličníku uhličitého. možná je to mým nedostatečným vzděláním v termodynamice, možná selskou skepsí a možná obecnou nedůvěrou v barnumsky hlásané velepravdy. nicméně považuji pálení fosilních paliv ve stacionárních zdrojích energie za děsné mrhání cennými surovinami, jak pro chemický průmysl, tak paliva pro zdroje mobilní (budoucnost pozemní dopravy dle mého patří kapalným a plynným uhlovodíkům z uhlí a následně plně syntetickým).

ergo můj cíl se částečně překrývá s cíly oteplovačů - jakkoli vychází z jiného podhoubí. a protože nechci zpátky na stromy (=do prostých zemědělských komunit v potu tváře, s předpokladem redukce počtu lidí na planetě někam na úroveň roku 1900, tj. asi na desetinu), energii jednoznačně potřebujeme. spolehlivou, plánovatelnou, bezpečnou, levnou, dlouhodobě perspektivní. v ničem jiném než v jádru perspektivu nevidím.

samozřejmě uznávám, že některé tzv. obnovitelné zdroje mají svůj potenciál, ale při aplikacích tam, kde nevadí, že mají nízkou hustotu a omezenou plánovatelnost, typicky solární panely na střeše pohánějící klimatizaci uvnitř (čerpání vody, nahřívání zásobníků tepla apod.).
Odpovědět
ig

31.3.2020 09:07 Reaguje na Lukas B.
Máte naprostou pravdu. Bohužel je potřeba si uvědomit, kdo je názorový oponent. Zde nepomůže vysvětlování, oni mají prostě strach. Jako mívali ještě nedávno, před pár sty lety, vesničani děs z bludiček a hejkalů, bojí se dnes racionálním myšlením nedotčená část populace jaderných elektráren. A možná i těch hejkalů, stačí si přečíst všemožné hojné diskuze o esoterice :-) S tímhle bojujeme, ne s technickými parametry reaktorů :-)
Odpovědět
MM

Milan Milan

31.3.2020 08:41
Jako v té pohádce, "A nedají si pokoj..." Jaderný fanclub pořád dokola mele svou, a údajně čistá energie je hlavním argumentem. Malý covid způsobil celosvětovou krizi, krizi myšlení politiků,miliony vystrašených lidí, ekonomiky v "troskách" na léta, najednou není nic důležitější než bezpečí a zdraví..... Hra s ohněm bez hasičáku po ruce se někdy nevyplácí.
Odpovědět
ig

31.3.2020 08:56 Reaguje na Milan Milan
Vy zrovna máte co mluvit o těch ustrašených :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.3.2020 09:11
Problém je, že ekologům absolutně nejde o nějakou "čistou", k životnímu prostředí šetrnou, energii.
Části ekologů jde o mohutné penězovody napojené na provozování OZE (desítky miliard Kč ročně jen v Česku), část je ideologicky nepřátelská proti moderní civilizaci a ráda by nás dostala "zpět na stromy", případně alespoň do poměrů, jaké vládly v Kambodži pod vládou Rudých Khmerů, k nimž mají současní zelení ideologicky velice blízko.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.3.2020 09:50
Popírat možnosti jaderné energetiky v době, kdy potřebujeme silnou energetickou infrastrukturu a stabilní úroveň dodávek energie je doslova otřesné.
OZE jsou limitovány svoji podstatou, hustotou energetického toku/plocha , která je cca 600x menší než u JE. OZE doslova zmaterializovaly černou můru každého energetika - náhodnost,nepředvídatelnost dodávek el. energie (svítí-nesvítí, fouká -nefouká) a vynucují si doslova překopat stabilní energetickou soustavu na variabilní - ke každému zdroji vybudovat záložní zdroj.
(v 99% na fosilní palivo - zemní plyn).
Tyto náklady se pak přehodí na bedra koncových odběratelů = poplatek za OZE + náklady přenosové soustavy.
Vezměte si fakturu od ČEZu nebo EONu a odečtěte si tyto dvě položky od celkové ceny. Kolik byste ušetřili/rok ?

Ostatně sama idea snížení emisí CO2 razantním odstupem od používání fosilních paliv pro snížení dopadu klimatické změny je postavena na hlavu.
Vytrhává z kontextu detail pro který nechceme vidět na základ problému.
Co jsou to vlastně emise CO2 ? Vážení, je to odpad . Kromě odpadu pevného, typicky třeba komunální odpad, nebo tekutého (typicky splašková voda) produkujeme i odpad v plynné fázi.

Je naprosto zřejmé, že celkový vliv odpadů na globální ekologickou rovnováhu, a tím i na budoucí existenci lidstva, je dán jejich součtem a je trvale podceňován.
Nejhorší z tohoto pohledu překvapivě není CO2, ale chemický průmysl, který doslova dokázal promořit půdu, povrchovou i spodní vodu , atmosféru a oceány a konec konců i nás.
Zatímco změna koncentrace CO2 o desítky ppm přivolává hysterické reakce IPCC,kterými infikuje zbytek společnosti, fakt, že každý m3 vody v oceánech obsahuje v průměru 8000 mikročástic plastů různého druhu a složení , se nedostal ani jako zmínka do veřejných sdělovacích prostředků.

Vezmete-li si OZE z pohledu odpadářského a chemického lze oprávněně tvrdit, že čerta vyháníme Belzebubem. Nikdo dnes neumí ekonomicky zlikvidovat nebo zrecyklovat FVE nebo komponenty VE případně Li-ion baterie. Co se s nimi děje po ukončení jejich životnosti?
Zmizí snad nebo se rozplynou? Nebo je zase vyvezeme jako cennou surovinu do rozvojových zemí ?

Proč zmanipulovaná část veřejnosti zuřivě bojuje proti jádru, ale fakt, že máme úložiště vysoce toxických chemických odpadů,které by republiku spolehlivě vytrávily se jejich pozornosti nedotkly a nikdo nežádá zákaz nebo přísnou regulaci chemické výroby?

Je zapotřebí využít totálního selhání EU v době pandemie a vymanit se z bruselského chomoutu European Green Deal v oblasti energetiky . Základní energetickou koncepci postavme na jaderné energetice - společně s Polskem,Maďarskem a Slovenskem - jako spolehlivém a nízkoemisním zdroji elektrické energie.

Filosofové a vědci by pak mohli více času trávit hloubáním nad otázkou, zda nenadešel čas k tomu, abychom tezi o trvale udržitelném rozvoji neměli nahradit tezí o zajištění trvale udržitelného života .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 11:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte pravdu v tom, že CO2 patří mezi externality, kterými zamořujeme prostor na celé zeměkouli.
Samozřejmě mají negativní dopad na život v jakékoliv formě.
Ale ta současná otázka je, kde je dnes největší nebezpečí.
Není v mikroplastech, o kterých se vůbec neví, jaké mají účinky, není to zacházení s toxickýmu odpady, které jsou pod kontrolou, není to skládkování nebo recyklace plastů.
Ten hlavní současný problém je oteplování planety a tím je šampiónem rázem CO2.
Neznám u nás žádnou "zmanipulovanou část veřejnosti zuřivě bojuje proti jádru", právě u nás má jádro velkou podporu.
Jenže jádro je nejproblémovější zdroj, přes obrovské výhody má snad ještě větší negativa, předevím ten vámi zmiňovaná těžko kontrolovaný odpad, nemožnost likvidace a hlavně cena.
Prostě dnes je daleko více levnějších a bezpečnějších technologií, (třeba i jaderných) než děsivé molochy z minulého století.
Pozn.: letos to vypadá na další extrémně suchý rok a teoreticky by se mohlo stát, že JE Dukovany budou mít už letos problémy s chladící vodou, celoroční průtok v Jihlavce může být nižší, než potřebný odpar.
A když ne letos, tak příští, přespříští nebo další rok.
Je fakt rozumné tam stavět další jaderný blok, když přivést další vodu není odkud?
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.4.2020 19:18 Reaguje na Pavel Hanzl
k poslednímu odstavci (JeDu a spotřeba vody): to už bylo diskutováno mnohokrát a všechny argumenty už padly. ten nejpodstatnější pro přehlednost zopakuji, nutná horká záloha nestabilních zdrojů (větrníků a fotovoltaiky) jsou rovněž parní turbíny, stejně, jako elektrárny jaderné, akorát se pára vyrábí pálením uhlí nebo plynu. spotřeba vody na megawatthodinu je z principu zcela srovnatelná. o rozšíření/prodloužení stávajících JE se uvažuje především proto, že jsou územně dávno vyřešené a není tam tak velké riziko třicetileté územně-plánovací a stavebně povolovací bitvy blokované třemi raketýry z opačného konce republiky. promězamě by JE mohla stát třeba na Labi na plavebním kanálu u Přelouče, ale to bohužel/bohudík není v tuzemském ochromeném povolovacím prostředí reálné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 20:24 Reaguje na Lukas B.
Zajímalo by mě, jak teda dopadly argumenty k vodě a JeDu. Četl jsem řadu různých a často protichůdných argumentů. Voda v Jihlavce klesá každý rok, jakým způsobem to chtějí odborníci řešit? Jak má být chlazen ten případný nový blok?
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

31.3.2020 10:02
Autor článku má naprostou pravdu, pokud jde o jadernou energii.
Obnovitelné zdroje energie budou u nás mít jen doplňkovou úlohu. Nekritické vyzdvihování jejich důležitosti v našich podmínkách je nesmyslné.

Boj nekvalifikované veřejnosti proti jaderné energii je už prostě hysterie, které chybí jakékoliv odborné argumenty.
Odpůrci jaderné energie argumentují tím, že jaderné elektrárny (JE) jsou investičně hodně nákladné. Ano, ale, pokud chceme mít stabilní a výkonné zdroje energie, tak nám nic jiného nezbývá než do JE investovat.

V energetice, včetně nějakých výpočtů pro Temelín, jsem pracoval hodně dlouho a jako absolvent Fakulty technické a jaderné fyziky (tehdejší název), vědecké aspirantury na Matfyzu v příbuzném oboru a 3,5 letého postgraduálu kybernetiky také v oblasti energetiky si dovoluji tvrdit, že prostě jaderná energetika nemá alternativu !!

Proto věřím ministrovi K. Havlíčkovi, vládnímu zmocněnci pro dostavbu JE u nás J. Mílovi a odborníkům (hlavně z ČEZu), že vyberou nejlepší řešení, bez ohledu na extrémní politické tlaky, které jistě přijdou.

V současné době i v mnoha dalších letech je a bude jediným možným kandidátem na dostavbu Dukovan ruský Rosatom, jehož osvědčené veverky (nás asi bude VVER-TOI) splňují všechna technická, ekonomická a bezpečnostní kriteria. Dodávky paliva od ruského TVELu jsou také spolehlivé. Rosatom také nabízí několik přijatelných modelů financování. Kromě toho, projektů Rosatomu po celém světě se ve velkém účastní i mnoho českých firem. Ostatní kandidáti nepřichází z odborného hlediska v úvahu, snad kromě čínského reaktoru Hualong One, který chtějí stavět i v Británii v Bradwellu. Ale u nás by s tím asi byly velké praktické potíže.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 11:51 Reaguje na Mirek Bárta
Nemám důvod vám nevěřit, ale jako kapacitu na prvním místě považuji paní Drábovou. A ta opakovaně a velmi jasně a důrazně říká "Rosatom zásadně NE!!!" To co předvádí v Paksu nebo ve Finsku je tragédie na druhou.
Já osobně vidím budoucnost (spíš už součsnost) v malých a modulárních mikrozdrojích doplněné silnými OZE (v našem případě hlavně fve). Třeba tento typ, prý ČEZ s nimi už vyjednává..
http://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.4.2020 13:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Čistě technický dotaz ... co předvádí Rosatom ve Finsku?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 18:23 Reaguje na Svatá Prostoto
Staví nějakou JE a je ve skluzu zase roky, korupce a problémy s financemi, nic přesnějšího nevím.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.4.2020 19:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo nějakou JETE. Hmmm, tak to je fuck info. Protože pokud vím, tak Finsko staví jednu JETE. Ale Rosatom ji tedy rozhodně nestaví. Takže si by to chtělo buď si zjistit jak to opravdu je, nebo si tu nevymýšlet.

Ne, že by mi celý Rosatom nebyl úplně u pr..le. Ale když o něčem vím prd, a navíc neumím ani s gůglem, tak o tom nepíšu do diskuze.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 19:58 Reaguje na Svatá Prostoto
http://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Tady máte přednášku paní Drábové (které věřím rozhodně více, než vám) a inkriminovaná pasáž je v diskusi od času 1.29.20. Račte si poslechnout a přestaňte dělat z ostatních blbce.
Odpovědět
MG

Milan G

2.4.2020 00:25 Reaguje na Pavel Hanzl
V linku je vynikající, opět, článek p. Wágnera. O rychlosti výstavby JE v Bělorusku a samozřejmě info o budoucí výstavbě ve Finsku, samozřejmě Rosatom. A u nás? Přece jste četl oslavný článek Koželouha. Ani slovo o jádru. A co blábolí Rovenský a Greenpeace? Víte? Tady je ten link https://www.idnes.cz/technet/technika/dostavba-belorusko-jaderna-elektrarna.A200223_114459_tec_technika_mla
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 09:29 Reaguje na Milan G
V článeku pana Wagnera je hodně informací, předpokládám zcela pravdivých, já ovšem Rusům nevěřím ani dobrej den. Zvláštní je, že paní Dana Drábová, která je všeobecně uznávaná jaderná odbornice, tvrdí něco úplně jiného.
Není vám to fakt divný? Pan Wagner navíc píše, že Německo nesnižuje výkony v uhlácích. "Velmi podobně vychází i detailní analýza Fraunhoferova institutu. Podle ní klesla v loňském roce výroba elektřiny z černého uhlí o 32 % na 49 TWh a z hnědého uhlí o 18 % na 102 TWh." Lukáš Hrábek ekolist
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2020 09:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Bylo by divné, kdyby neklesla, když tolik investovali do vrtulí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 11:56 Reaguje na Karel Zvářal
Samozřejmě. Jenom pan Šimůnek nebo pan Vinkler trvají na tom, že neklesla. Nevím proč.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Pan Wagner, vycházející z oficiálních statistik a jejich velmi precizně prováděných analýz, je ovšem řádově důvěryhodnější než profesionální producenti nepravdivých informací od zelených.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 11:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Vůbec nemám pocit, že zrovna paní Drábová by byla od zelených.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 11:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Pan Wagner tam vůbec neřeší ekonomickou stránku věci, nedodržené termíny atd. atd.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Je mi líto, tohle se ale míjí s podstatou věci. To, že zelení nějakou stavbu zdržují, a že jim jdou aktivističtí soudci (kteří už dávno měli být dáni do penze, jako v Polsku) na ruku, s tím nemá nic společného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 09:32 Reaguje na Milan G
Tento oslavný článek beru, ale mám pocit, že se stále bavíme vylepšené technologie 20 století. Myslí si, že budoucnost bude v mikrozdrojích, taky v Západní evropě se nějaká nová velká JE neplánuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Mikrozdroje - ok. až nějaké v reálu budou.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.4.2020 15:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste fakt blb. Drábová v inkriminované diskuzi říká, že Rosatom má v případě zahraničních realizací problémy, a to prakticky všude, s výjimkou Číny. Což tedy není sám:-).

Nicméně vy jste psal o Finsku. A ve Finsku je v současné době ve výstavbě pouze jedna JETE, Olkiluoto, a to tedy rozhodne Rosatom nestaví. Kdo ji staví si jistě už najdete sám.

Ale jestli mi najdete nějaké vyjádření Drábové, že Rosatom Olkiluoto fakt staví, tak u mne máte bednu šampusu. Já se na to pak zajdu Drábové zeptat, to by za to stálo:-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 17:58 Reaguje na Svatá Prostoto
Drábová tam přece jasně říká, (kurnik šopa já to nebudu přehrávat kvůli vám znovu!!) že Maďaři mají skluzy a finanční resty, a ve Finsku mají zase TĚŽKÉ PROBLÉMY a jsou ve skluzu asi pět let a to se ještě nekoplo. Nebo nějak podobně.
Já se skutečně odmítám s váma tahat o jedno slovo paní Drábové. Jasně a nezkresleně jsem tlumočil její názor a dal jsem vám přesný odkaz, kde ho najdete. Tím končím, jsem blb a proto si můžu dovolit vás poslat do řiti.
Odpovědět
sv

2.4.2020 21:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinými slovy nevíte vůbec o čem paní Drábová hovořila.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

2.4.2020 13:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud jsou problémy s korupcí, není to vina dodavatele, nýbrž investora.
Že jsou problémy s financemi, za to do značné míry může právě to, o čem píše článek. Výstavbu jaderných elektráren nejvíc prodražil STRACH.
Cena není nic pevně a neměnně daného, cena je otázkou celého komplexu okolností.
A kde vzít peníze na financování výstavby JE, to je otázkou dostupnosti a ceny ÚVĚRU. Banky ovšem půjčují raději (a levněji!) na to, co má politickou podporu.
Aby ji neměla, o to se teď ještě důkladněji postarala velemoudrá EU, protože v Green Deal ji zařadila mezi neperspektivní a neekologické (?!), čili v podstatě nežádoucí zdroje energie a prostředky, které poskytne jako kompenzaci za útlum uhelných elektráren, nesmějí být použity pro posílení jaderných kapacit.
Že jaderná energetika nemá politickou podporu, to má zase tu samou příčinu. STRACH.
Přehnaný a tudíž hloupý.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 13:28 Reaguje na Karel Ploranský
Pojem přehnanosti nebo nepřehnanosti strachu je velmi složitý pojem, stejně jak před koronavirem a vším podobným.
Já si myslím, že jaderné gigazdroje jsou v Evropě už hudba minulého století a dnes se vývoj ubírá jiným směrem.
Finačně to taky nevyjde dobře ani omylem a jestli je to strachem oprávněným nebo neoprávněným je úplně fuk, prostě ta legislativa platí a vůbec je celý systém příliž těžkopádný a proto drahý.
Odpovědět
va

vaber

31.3.2020 10:29
nedůvěra či až nevraživost vůči fyzice a přírodním vědám? takoví lidé existují? to mohou být jedině ti co naprosto nechápou co to exaktní vědy jsou, ty se řídí přesně přírodními zákony a když to člověk umí ,dá se výsledek přesně spočítat, v tom je jejich krása a dokonalost. Takoví lidé pak straší Černobylem nebo Fukušimou a nechápou,že jiný typ reaktoru se tak nemůže chovat.
Bohužel klimatický vývoj se spočítat exaktně nedá,tak jsou názory, že není nebezpečí žádné a jde jen finančí záležitost nebo na druhé straně , nám reálně hrozí klimatická katastrofa s fatálními dopady na celou planetu. Nevím , ale není to jen klimatická katastrofa co zneklidňuje některé lidi, ale i jiné příznaky něčeho nezdravého na planetě. Třeba vymírání druhů ,což paradoxně někdo vítá, protože to může otevřít nové prostory které člověk ještě nezabral, ale většina lidí vymírání zcela ignoruje, když lidí stále jen přibývá.
Kdo někdy byl v jaderné elektrárně a také vlezl do budovy kotle uhelné elektrárny ,může posoudit co je čisté a co špinavé a že ani v nejbližším okolí JE nenajdeme žádné negativní vlivy na okolí. Já bych se více bál třeba o okolí chemických továren .
Pokud něco jako koronavir nezarazí hlad civilizace po energii jsou JE rozumná volba, hlavně s ohledem na ekologii, jen je třeba pokračovat ve vývoji a zlepšování , zatím je to jen v oblasti řídících systémů a pasivní bezpečnost ,to je málo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.3.2020 21:06
Nic proti jádru, nicméně je potřeba si uvědomit dvě věci, První je ta, že je to opět jen dočasný zdroj, někde jsem slyšel Drábovou, že dostatečné zásoby uranu jsou tak na 150 let max. Ale to furt dobrý. Mnohem větší průšvih je ekonomika, kdy při dodržení všech bezpečnostních standardů je ta cena zdroje opravdu pekelná. Což je taky hlavní důvod, proč do toho ČEZ sám o sobě hodně nechce jít a jak to vypadá, tak státu se do toho taky nechce (musel by buď financovat výstavbu zdroje sám, při té představě v Letenské mají tendenci hledat špagát, nebo garantovat po velmi dlouho dobu takovou minimální výkupní cenu vyrobené elektřiny, je to snad ještě horší).
Další průser je samotná výstavba, takové Olkiluoto pravděpodobně vejde do dějin.
Od problémů s uložením paliva raději rovnou abstrahuji, nadšení obcí ve vytipovaných lokalitách je opravdu velké.

Ještě pro jistotu zopakuji, já v principu proti jaderné energetice nic nemám, ale dokud nebude zcela jasně a věrohodně odpovězeno na všechny otázky, z mého pohledu především ekonomické, tak ... stavět zrovna JE s náklady ve stovkách mld stylem, tak prostě začneme a ono to nějak dopadne, mi nepřijde jako úplně nej nápad.
Odpovědět
va

vaber

1.4.2020 09:31 Reaguje na Svatá Prostoto
dnes už není levné nic nová uhelná elektrárna Ledvice 600MW byla taky drahá
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.4.2020 13:41 Reaguje na vaber
Problém je v tom, že u nejaderných elektráren je velká šance na to, že skutečně dojde k realizaci díla cca (jasně, není to stavba kurníku) v intencích sjednaných podmínek. Pokud tedy nejsme Světlík a ne neelektrifikujeme Turecko:-).

U JETE je riziko z navýšení nákladů, a to často i o násobek, výrazně vyšší.

Ta rizika by se samozřejmě dala ošetřit, je ale otázka, zda by do takto koncipovaného kontraktu nějaký dodavatel vůbec šel a pokud ano, tak za kolik.

Čistě z ekonomického hlediska mi směr výstavby menších a tedy méně nákladných zdrojů přijde méně rizikový, protože případné ztráty nebudou v absolutním vyjádření pro investora tak devastující.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.4.2020 09:44 Reaguje na Svatá Prostoto
Množivé reaktory tu dobu výrazně prodlouží. Navíc se začne vyplácet těžba i z dnes ekonomicky nepřijatelných ložisek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 11:56 Reaguje na Svatá Prostoto
V současnosti se OZE i bez dotací dostává na nižší ceny než jakékoliv jiné zdroje, v USA i Británii konči uhelná energetika především z cenových důvodů.
https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/66852/elektrarny-na-vitr-a-slunce-pry-uz-vyrabi-elektrinu-levneji-nez-elektrarny-na-uhli.html
Odpovědět
JB

Josef Boltnar

1.4.2020 13:13 Reaguje na Pavel Hanzl
To je článek z roku 2015. Modernější názor pana Bareta je například zde:
https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/89596/vousata-perska-princezna-pred-100-lety-okouzlovala-muze-nekteri-kvuli-ni-i-spachali-sebevrazdu.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.4.2020 16:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak proč se ty dotace okamžitě nezrušily?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 18:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Netuším. Zeptejte se u babiše.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíš v bruseli.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 12:00 Reaguje na Jan Šimůnek
přečtěte tento článek a zamyslete se nad tím, proč my máme úplně jiný pohled na celou problematiku, než Němci.
Jak řešili oni dotace pro fve tam taky je.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-hrabek-proc-je-pro-nas-v-cesku-tak-tezke-pochopit-o-cem-je-nemecka-energiewende#dis-id-
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Opět jen propagandistický blábol.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 18:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Jste protě ruský bot. Ten se pozná podle toho, že je programován jen v určitém segmentu a vše, co je mimo program označuje prefabrikovanými výrazy. Třeba "propagandistický blábol".
V dalším kole možná vyrobí multisegmentního bota, čort znajet.
Až začnete na tyhle ozázky reagovat "inteligentně" poznám, že jste dostal nový program.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.3.2020 21:32
Nic proti JE, jsem špíše jejím zastáncem.
Zaráží mě ale jiná myšlenky, že se díky ní člověk odprostí od přírody.
Je to omyl, člověk je její součástí a taky bude, pokud se nenaučí nejíst, nepít a nedýchat a živit se třeba kosmickým zářením (pokud nepovažujeme za přírodu i vesmír, pak už nevím jak).

Co ale může, tak se adaptovat na ten tzv. kolaps. Jádro je jedním z opatření, jak toho dosáhnout, nikoli však jediným, samospasitelným.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 12:00 Reaguje na Jan Škrdla
Na kolaps přírody se není možno adaptovat, to by byl daleko horší kolaps nejen civilizace, ale přímo lidského rodu.
Švábi, potkani, natož bakterie, sinice a viry přežijí x násobně horší kolapsy, než člověk.
Pokud nenastane vývoj typu Venuše (což skutečnš hrozí) tak život na Zemi přežije i bez člověka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 11:23
Tento článek obsahuje jednu až legrační nesmyslnost:"abychom snížili míru naší závislosti na kolabující, stále nevyzpytatelnější přírodě."
To si autor fakt myslí, že my se můžeme vydělit z přírody a žít nějak "nezávisle" na ní? On úspěšně žije na Paroubkově Marsu nebo jiné planetě??
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.4.2020 16:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Od neolitické revoluce jsme v procesu, který naši závislost na přírodě stále snižuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 18:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Hluboký omyl. Podívejte se na poslední koronavirus.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Proto vypukl v primitivní zemi a v ní v oblasti, kde lidé žijí (a stravují se) velmi podobným způsobem, jako naši předkové před neolitickou revolucí (prostě "sežerou vše, co se hýbe", přesně ve stylu pravěkých lovců a sběračů).

Pokud by na Zemi nebyly takové oblasti primitivní pseudokultury, nebyl by ani koronavirus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 12:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Ále byl, nebojte. Přemnožení obyvatel musí nutně přinášet tyhle důsledky, hygiena je v těchto aglomeracích vždy horší.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže v neprimitivních zemích je porodnost spíš nízká. U nás připadá něco přes jedno dítě na ženu v reprodukčním věku, tj. bez (v mnoha ohledech nepříznivé) imigrace by šla u nás populace zcela přirozeně dolů. Pro stabilní počet populace je zapotřebí něco málo přes dvě děti na průměrnou ženu, aby se vykompenzoval výskyt chlapců a neplodných dívek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2020 20:09
Je zajímavé, že jaderní nadšenci velmi opomíjejí jeden fakt, který do budoucna může mít dost závažný dopad. I na téhle fotografii je to dobře vidět. JE (i uhelňák) má obrovskou spotřebu vody, Carnotův oběh se ošidit nedá a zhruba 70% výkonu štěpné reakce jde do chlazení. JE Dukovany uvádí velmi zhruba 1.5 m3/vteřinu, což je spotřeba zase odhadem asi miliónu obyvatel (100 litrů na osobu a den).
Při současném trendu počasí se může brzy stát, že zrovna JE Dukovany budou mít velké problémy právě s vodou na chlazení.
Odpovědět
sv

1.4.2020 22:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Už minule vám bylo dokázáno, že si cucáte z palce hausnumera a stejně v tom pokračujete.
Odpovědět
MG

Milan G

2.4.2020 00:28 Reaguje na
On už jinej nebude, no.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 09:36 Reaguje na
Dobře. Spočítejte tedy vy, kolik lidí spotřebuje stejné množství vody, jako JE Dukovany.
Vstupní hodnoty jsou dané: 1,5m3/sec JE, 100 l/den člověk.
Nic jednoduššího neznám.
Odpovědět
sv

2.4.2020 21:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Vstupní hodnoty si cucáte z palce. Realitou je, že voda nutná ke chlazení není "spotřebovaná" voda. Z větší částí se vrací.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 22:45 Reaguje na
https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/jaderna-energetika/jaderna-energetika-v-ceske-republice/edu/technologie-a-zabezpeceni
Všimněte si parametru "odpar vody z jedné věže".
Odpovědět
sv

18.4.2020 21:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinými slovy nejen, že neumíte počítat ale pravděpodobně vůbec netušíte, že v Dukovanech byly nainstalovány nové chladící technologie. Nemluvě o tom, že se uvažuje o instalaci ještě modernější technologie, které by spotřebu vody takřka eliminovaly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 09:45 Reaguje na
Spotřeba chladicí vody v Dukovanech není jasně dána, záleží na teplotě a s celkovým oteplením bude stoupat. Pan Wagner uvádí hodnotu kolem 1m3/sec. (část vody se vrací) ale to je zase celkem jedno. 70% výkonu reaktoru jde vždy do vzuchu s vodou.
To je další argument pro mikrozdroje, které můžou odpadním teplem vytápět celá města.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2020 09:52 Reaguje na Pavel Hanzl
To odpadní teplo je dobrá myšlenka, jsme naučeni neskutečně plýtvat. Podobně mě bere čert, když vidím ty plameny do oblak při těžbě plynu. Určitě by to šlo řešit ekonomičtěji i ekologičtěji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 12:17 Reaguje na Karel Zvářal
Obávám se, že ten plamen je to menší zlo. Pokud nehoří, metan jde do atmosféry přímo. Prostě by se měly tyhle technologie velmi rychle nahrazovat čistými. Jinak se fakt uvaříme ve vlastní šťávě.
Letos to vypadá na extrémně suchý rok.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Ta voda není zničena, ale vrací se zpět do koloběhu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 12:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase omyl. Nevrací. S jakýmkoliv větrem mizí v dáli.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Zůstává součástí koloběhu vody. Neztratí se jako např. spálené uhlí.
Odpovědět
va

vaber

2.4.2020 18:02 Reaguje na Pavel Hanzl
ty nejmodernější uhelné elektrárny mají projektovanou účinnost až 42% ,realita může být jiná ,jaderné mají nižší něco přes 30%, jsou nižší parametry páry, z principu se účinnost už téměř zvyšovat nedá, odpadní teplo má nízké parametry i když je ho hodně, špatně se využívá i když topení pro Budějovice z Temelína se zastavilo asi z jiných důvodů ,někdo nechtěl přijít o zisk
Odpovědět
sv

2.4.2020 21:14 Reaguje na Pavel Hanzl
"Jedno" je kolo u trakaře.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2020 09:32
Co to tak z povzdálí sleduju, tak jsem toho názoru, že energetické portfolio (mix) máme u nás nastaveno velmi dobře, z čehož plyne, že i jádro tam má své místo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 09:50 Reaguje na Karel Zvářal
Ten mix je velmi špatně, protože má obrovský podíl hnědého uhlí.
Samozřejmě JE v něm má své místo, bez něho se neobejdeme, ale stavět nový gigazdroj je nesmysl. Držet stávající co to jde, stavět ve vekém OZE doplněné jadernými mikrozdroji, v tom vidím budoucnost.
Pokud by koronovirová panika trvale snížila produkci CO2 na planetě, byla by možná šance nějak utlumit (ne zkrotit) tu šelmu globálního otepení.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2020 09:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Na menší zdroje časem jistě dojde, nesmíte chtít všechno hned teď.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 13:30 Reaguje na Karel Zvářal
Čas ale nemáme, lidstvo se probralo příliš pozdě a ne celé.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Stavba modernější elektrárny na hnědé uhlí pochopitelně význam má, protože bude pracovat s vyšší účinností, nahradí některé teplárny a budou-li projektanti prozřetelní (nebo k tomu budou zadáním donuceni), mohou některé její pece paralelně sloužit jako spalovny nebezpečných odpadů. Takže "uhlíková stopa" takové elektrárny bude jednoznačně menší než sumy zařízení, která nahradí.

Nicméně k takovému vývoji by docházelo i spontánně, procesem, který se nazývá "technologický pokrok", proti kterému bojují zelení, kteří by si přáli návrat lidstva k neandrtálcům nebo rovnou k opicím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 12:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Je to nesmysl, uhelné elektrárny se průběžně modernizují, stačí ty staré postupně vyřazovat a vybrat pár (jednu??) moderní, které budou pracovat jak píšete. Není nutno přece stavět nic nového.
Němci postavili nový Datteln, ale asi 4 uhláky zavřeli.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

2.4.2020 13:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Musím bohužel nesouhlasit s tím, že modernější elektrárna bude pracovat s vyšší účinností. Totiž co se toho týká, modernizace proběhly a už v podstatě není co zlepšovat, ani u úplně nové elektrárny. Nanejvýš snad o zlomky procent, a to nás nespasí.
Vyšší výslednou účinnost lze dosáhnout - ale už jen tím, že se využije větší podíl odpadního tepla (kogenerace). Což se (pro mne naprosto nepochopitelně) děje jen výjimečně...
A využít dobře odpadní teplo obří elektrárny, to je nereálná vize - tím utopičtější, čím je ta elektrárna větší.

Myšlenka zbavit se separátního spalování nebezpečných odpadů a zapojit ho do výroby elektřiny je skvělá, ale s realizací budou obrovské byrokratické problémy - a tím kdo to bude brzdit, budou paradoxně právě zelené mozky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:25 Reaguje na Karel Ploranský
I ty zlomky procent (které navíc někde u zastaralých zdrojů získat nelze) jsou plus. A kogenerace se lépe (a levněji) dělá na veliko.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 10:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinak žádná "šelma globálního oteplení" neexistuje. Kdyby ti nějaké skutečně významné oteplení bylo, tak by k této epidemii vůbec nedošlo (a proto se také v létě očekává její zastavení).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 12:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Ta neexistující šelma zatím zničila velkou část našich lesů, rozustila giga tun ledovců, vytvořila neobyvatelné zóny kvůli vedru, zničila nebo vážně poškodila velké množství důležitých biotopů i celých systémů.
Nechci se dožít toho, co provede, až začne existovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2020 14:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Velkou část našich lesů zničili zelení prosazováním, a to i protizákonným, "bezzásahovosti".

Žádné "neobyvatelné zóny" neexistují. Navíc největší vlny letních veder byly ve třicátých letech viz poslední graf v tomto odkazu:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-otepleni-prospeje-nasemu-zdravi-1.A200331_225205_p_klima_wag
MMCH můj tatínek zažil několikrát tzv. "vedřiny", tj. předčasné zahájení letních prázdnin pro horké počasí, znemožňující výuku na školách, já ani jedny. Dokonce ani jako pedagog.

Ledovce, které tají, vznikly zpravidla až po středověkém klimatickém optimu, takže se lidé bez jejich existence dobře obešli. MMCH ledovec na islandské vyhaslé sopce Sneffels zřejmě vznikl dokonce až za "malé doby ledové", protože Verne v románu "Cesta do středu Země" popisuje tuto horu bez ledu (patrně na bázi nějakých cestopisů z dob před 30letou válkou). I náš Souček, který napsal pokračování tohoto příběhu, vychází při popisech Islandu z cestopisu autora jménem Strýc, který Island navštívil ve druhé polovině 16. století a tyto ledovce prostě neviděl, protože nebyly (takže o nich nevěděl ani Souček). Zato jsem je viděl já v roce 2016.
Stejně tak byly Alpy průchodnější v dobách antického klimatického optima (teplejšího než středověké), kdy je překročil Hanibal s armádou podporovanou sloní jízdou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.4.2020 18:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Jeste normálně pogramovaný bot, hromady informací, většinou nulového významu a jednosegmentové "myšlení".
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.4.2020 10:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Jakmile nejste schopen věcně oponovat, začnete blábolit o "botech". Nejste náhodou bot vy? Naprogramovaný v bruseli nebo třeba v Norsku?
Odpovědět
M

Milan Vaněček

5.4.2020 18:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak velkou pitomost jako je tento článek a hlavně pak živý odkaz o EROI jsem už dlouho nečetl.
Kdo má základní fyzikální vzdělání a ví něco o cestě, kterou sluneční články prošly za posledních 10 let (zvyšování účinnosti, cena na 1/10 ceny v roce 2010) vidí jaké nesmysly autor píše.
Pikantní je že v článku, z kterého autor vychází (o EROI) srovnává fiktivní jaderné zařízení které neexistuje se slunečními články jaké byly v "pravěku" fotovoltaiky.
Realita fotovoltaiky je taková jakou jsem zmínil, realita jaderné energetiky je že popisovaný "zázračný reaktor" neexistuje a že jaderná energetika ustrnula ve stádiu, ve kterém byla před 30 lety (jen je mnohonásobně dražší, kvůli novým bezpečnostním opatřením, které vstoupily v platnost po Fukušimě).
Odpovědět
sv

18.4.2020 21:37 Reaguje na Milan Vaněček
Pitomosti jako obvykle vypisuješ ty, vaněčku.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist