https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomasn-zdeblo-uz-to-rezu-po-paty-a-furt-je-to-kratky-aneb-data-a-odbornici-na-prirodu-diskuzi-o-vlcich-nevytrhnou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Zděblo: Už to řežu po pátý a furt je to krátký aneb Data a odborníci ‚na přírodu‛ diskuzi o vlcích nevytrhnou

3.2.2021
Nepotřebujeme více odborníků na vlky, ale více odborníků na lidi. Ilustrační snímek.
Nepotřebujeme více odborníků na vlky, ale více odborníků na lidi. Ilustrační snímek.
Foto | Fremlin / Flickr
Zdálo by se, že s článkem Františka Elfmarka by mohl dojít naplnění můj sen o tom, že v české veřejné diskusi o vlcích nebudou zaznívat jen hlasy z jejích extrémních pólů. A že těžiště téhle debaty bude naopak ležet někde v pomyslném středu možných postojů a názorů, kde půjde spíše o hledání společné cesty k řešení komplikovaného problému, než silové prosazování potřeb a představ té, či oné strany.
 

Nu, není tomu tak.

Nejde ani tak o drobné věcné omyly (vlci i konflikty vyvolané jejich přítomností tu byli už před rokem 2000 a ne 2018, částečná “neinvestiční” podpora na výcvik a péči o pastevecké psy existuje a další), jako o kontraproduktivní klišé, která se do článku vloudila, a především o představu, že prožívání a emoce lidí dotčených návratem šelem jsou irelevantní, a to, co problémy v diskuzi vyřeší, jsou tvrdá data. Co naopak myslím v debatě potřebujeme, jsou měkké dovednosti.

Osobně doufám v to, že takto citlivá a “horká” témata v ochraně přírody budou komunikovat lidé, kteří komunikaci rozumí. V debatě nepotřebujeme více odborníků na vlky. Potřebujeme - ze strany státu a ochranářských organizací - více odborníků na lidi.

Odborníků na to, jak s lidmi vést dialog. Na to, jak často oprávněně frustrované chovatele i obyvatele oblastí dotčených návratem šelem, kteří se s přímo postiženými chovateli identifikují, nenahánět do náruče populistů a vychcánků z různých zájmových skupin, šířících manipulativní a lživé informace.

Diskuze o vlcích nabírá rysy kulturní války a je plná nereflektovaných prekonceptů. Vlk často funguje jako archetypální symbol divočiny (divokého) s kladným či záporným emočním nábojem dle naturelu jedince - a vůbec si nejsem jistý, že se to týká jenom laické veřejnosti a ochranáři jsou toho uchráněni. Bez reflexe vlastních postojů, nejen k šelmám, ale také k lidem, kteří naše nadšení z jejich návratu (potažmo celé ochrany přírody) nesdílí, bude naše snaha o smysluplnou diskusi vždycky kulhat minimálně na jednu nohu.

Je také chybou debatu redukovat na ekonomickou a ekologickou (environmentální) rovinu. Ignorovat silné kulturní a sociální rozměry problematiky (třeba kulturně podmíněný strach z šelem) znamená okopávat si v debatě vlastní kotníky.

Češi mají sice podle průzkumů přírodu rádi, pro její ochranu by se i (ve svých představách) uskromnili a očekávají v ochraně přírody aktivní přístup státu, úplně jiný obrázek ale nabízí rozhovory s lidmi, jejichž životy, hospodaření a podnikání aktivní ochrana přírody ovlivňuje.

A právě to jsou lidé, se kterými je nutné při ochraně přírody a krajiny spolupracovat.

Bagatelizovat a zesměšňovat jejich prožívání, jak se to povedlo v článku panu Elfmarkovi výroky o hospodských debatách a syndromu Červené Karkulky, není cesta, jak si získat jejich respekt a důvěru.

Pokud o ně a o férovou debatu ovšem stojíme, nerezignovali jsme na ni a nerozhodli se spokojit se s tím, že tyto lidi v konfliktech vyvstávajících z realizace praktických opatření ochrany přírody prostě přetlačíme opření o legislativu a podporu „zelené“, převážně městské veřejnosti (jak moc to funguje, ukazují třeba statistiky otrav dravých ptáků).

Také představa, že proti emocím (a fake news) lze úspěšně nasadit data, a když to nefunguje, tak zabere ještě více dat (viz titulek), vyvolá po roce boje s covidem jen smutný úsměv .

Návrat velkých šelem je komplikované a pro spoustu lidí extrémně citlivé téma.

Obdobně složitým tématem budou adaptace na změny klimatu, které také nejspíš dopadnou na různé skupiny obyvatel různou měrou a také snadno mohou vést k růstu frustrace, nedůvěře ve státní správu a posílení štěpících linií v už tak rozklížené společnosti.

Je důležité, aby debaty o velkých tématech ochrany přírody vedli lidé, kteří jsou k tomu vybaveni.

Vzdělanostně, zkušenostmi i obyčejnou lidskou empatií.


reklama

 
foto - Zděblo Tomáš
Tomáš Zděblo
Autor je ochranářem a chovatelem ovcí, pasoucích se mimo jiné i v oblastech s výskytem vlků.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

3.2.2021 10:21
On to není jenom o debatách, ale hlavně o lidech, kteří ten návrat velkých šelem do naší přírody řídí. A tam si myslím požadované vlastnosti úplně chybí. Je tam jenom sklon k nařizování a k dogmatům, která jsou mylná a o kterých je zakázáno diskutovat
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

3.2.2021 15:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak ono je to vcelku pochopitelne. Treba na takove Sumave prejali ochranari/"ekologove" po kratkem zavahani/rozkoukani se po roce 1990 velmi rychle stafetu "ochrancu hranic" pred rokem 1989. Bude to asi touto tradici - zatimco na hranici v Krkonosich a Jizerkach byly pomery za bolsevika prece jen o hodne uvolnenejsi, nez dole na hrazi boje s imperialistismem. Nejspis i to obvvatelstvo tam ma vic v krvi, 70 a vice let, ze politiky a "vedce" je treba poslouchat, ze jsou rozsahle "zony" kam smeji jen vyvoleni, ze o nekterych vecech se proste nediskutuje (pripadne staci pohrozit pripadnym zakonem) atd. :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.2.2021 10:38
AOPK ČR neumí komunikovat s veřejností, umí pouze sdělit "My jsme rozhodli ", a to je největší chyba.
Takto se státní správa placená našimi daněmi nesmí chovat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.2.2021 14:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
No vidíte, a to proti takové finanční správě je AOPK ještě zlatá:-).

Tohle je obecný problém vztahu občanů/veřejnosti vůči jak státní/veřejné správě, tak vůči voleným zástupcům lidu ... pateticky řečeno. Což v ČR moc nefunguje v žádné oblasti ... a bylo by divné, kdyby zrovna v případě ochrany přírody tomu bylo jinak.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.2.2021 15:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Protože žádná racionální zdůvodnění jejich rozhodnutí prostě neexistují a ani existovat nemohou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.2.2021 12:37
Když jsem četla článek, tak mne napadlo, že by se pro něj jako prequel hodil film Vlci na hranicích.
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

3.2.2021 12:42 Reaguje na Majka Kletečková
Ty vase predstavy, prosim vas. Jsem z kraje kde se tocilo a kde je problem asi nejvetsi, ale tenhle dokument jsem videl jen v ukazkach a rikam na rovinu, me absolutne odrazuje. Hlavne teda jeden z hlavnich akteru, hadejte ktery.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.2.2021 13:59
Že je komunikace s veřejností základ, o tom není sporu.
Že se to u nás tradičně nedaří, nejen když jde o vlky, taky.
Že by tu komunikaci měli vést lidé, kteří splňují to, co je uvedené na konci článku ... taky fajn.

Takže už zbývá jen taková drobnost ... kde je vzít. A jak je následně přesvědčit, aby to šli dělat.

Odpovědět

Jan Šimůnek

3.2.2021 15:57
Vlci se nemají kam vrátit, protože krajina, v niž mohli bez větších konfliktů s člověkem existovat, prostě neexistuje. Tento fakt nejsou s to vlkomilové pochopit, případně se snaží provádět aktivity, v jejichž důsledku by taková degradovaná krajina vznikla.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

3.2.2021 16:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Vlci se mohou vrátit, pokud se člověk rozhodne je tolerovat. Pokud ne, tak jsou samozřejmě jako druh ztraceni. Naštěstí má člověk dvě tváře - "provlčí" a "protivlčí". Díky té první mají vlci šanci přežít i do budoucna a ta druhá má svou touhu vlky vyhubit mnohem obtížněji realizovatelnou. A tak je to správně....
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.2.2021 08:39 Reaguje na běžný uživatel
Jako druh nejsou ztraceni. Ve světě je spousta člověkem nedotčených území, kde vlci nikomu nevadí a jsou jich tam početné populace. Vlk jako živočišný druh by ohrožen nebyl, ani kdyby byl vybit v celé EU.

A zatím za "toleranci" vlka bojují především bezcenní parazité, kteří nevytvářejí žádné hodnoty a žijí jen z nuceného přerozdělování hodnot,vytvořených jinými. Lidé, jejichž absence by pro společnost byla spíš přínosem.
Odpovědět
PB

Petr Burda

5.2.2021 13:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Spousta člověkem nedotčených území - třeba Pluto, že. Nebo si myslíte, že mimo EU lidé nežijí?
Jistě, v ČR není místo pro mnoho desítek smeček a tisíce jedinců vlka. Ale vlk sem patří, stejně jako lidé.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.2.2021 17:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Ti vlci se mají kam vrátit stejně jako se mají kam vrátit rysi a medvědi. Mimochodem, věděl jste, že na naší straně Beskyd žije neustále jeden až dva dospělí medvědi a většina lidí o nich vůbec neví? Přitom Beskydy jsou hory s velkou frekvencí lidí. A s vlky je to podobné. Ty velké šelmy se lidí bojí a snaží se jim vyhýbat. Něco jiného je, pokud jim někteří chovatelé naservírují dobytek jako na stříbrném podnosu. A teď k tomu, proč tento příspěvek píšu - současný systém ochrany vlků je neskutečně pitomý. Je blbost jejich nedotknutelnost a také současný systém vyplácení náhrad za škody, které tyto šelmy způsobí. Systém by měl vypadat tak, že vlk v lese by měl být nedotknutelný, pokud ale zaútočí na dobytek, měl by mít chovatel právo hájit svůj majetek se zbraní v ruce, stejně jako ho máte právo chránit proti klasickému zloději. Na druhé straně chovatel by měl právo na náhradu škody leda v případě, kdy splní jistá rozumně nastavená kritéria oplocení a ochrany proti šelmám. Stav, kdy úředníci, kteří rozhodují o systému náhrad, nevytáhli zadky z kanclu a o všem rozhodují pouze od stolu, je neskutečně pitomý a hovoří o současném stavu společnosti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.2.2021 18:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já se spíš přikláním k tomu, že člověk by měl mít právo zastřelit vlka při napadení jeho zvířat pouze v případě, že měl stádo „adekvátně“ zabezpečené. A teprve při druhém nebo dalším napadení. Protože jinak by to bylo příliš snadno zneužitelné v neprospěch vlka.

Pokud jsou domácí zvířata špatně zabezpečená, tak jsou pro normální smečku vlků v jejich okolí příliš lákavý cíl. A to, že vlci neodolají, mi připadá logické. Něco by je ze začátku mělo srozumitelně varovat, aby pochopili, že tahle kořist nebude „snadná“, a zároveň by měli dostat šanci dozvědět se to bez ztráty na životě. Myslím, že dost chovatelů ve vlčích rajonech má stále ještě velké rezervy, co se týče zabezpečení před vlky. Jenže třeba psí pracovníci, které považuji za nejúčinnější a nejspolehlivější způsob ochrany, nejsou úplně levnou pracovní silou a vyžadují od chovatele kromě lásky ke psům i zkušenosti a velkou péči a trpělivost ohledně správné socializace štěňat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.2.2021 18:13 Reaguje na Majka Kletečková
Podle mě druhé napadení je nesmysl. To by při tom prvním mohl chovatel klidně přijít o několik zvířat aniž by měl možnost je před vlky chránit. Vlci nejsou hloupí a určitě by se rychle naučili tomu, co znali už dříve - člověk s "hromovou holí" je nebezpečný a je třeba se mu vyhýbat. Jinak, pokud víte něco o vlcích, tak největšími regulátory stavu vlků jsou oni sami. Smečka se zdržuje na svém lovišti a nepustí do něj cizí vlky. Pokud se tam cizí vlk objeví, málokdy jej místní smečka přijme. Většinou jej buď zažene a nebo zabije.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.2.2021 17:20 Reaguje na Majka Kletečková
To co píšete je absolutní pitomost, a to fakt nepatřím do nějaká anti-vlčí ligy.

Za prvé ... jak jako budete prokazovat, že to nebyl první útok vlka? To jako si nejdřív musíte nechat část stáda pozabíjet a pak teprve můžete začít bránit svůj majetek? A hlavně to musíte nejdřív nahlásit na ouřad. Takže já nejpozději zítra nahlásím pokus o napadení, abych až k tomu dojde mohl nějak smysluplně konat.

Pokud vlk již útočí, odstřelit okamžitě. Jedná se o zcela legitimní ochranu majetku, navíc na něj nějak hulákat a plašit jej může lehce vyvolat jeho útok na člověka. Pokud vnikl na ohrazenou pastvinu, a ta fakt nemusí vypadat jak Šumava za Hlavačky, to samé. Vlci se musí naučit, že do ohrazeného prostoru se neleze, na stádo se neútočí a před člověkem se zdrhá. To není nic do diskuze, to je prostě imperativ.

Aby bylo jasno, já jsem pro návrat vlků do naší přírody, ale s to nutně vyžaduje, aby se ti vlci báli, a to tak, že k uvedeným situacím bude docházet skutečně zcela výjimečně. Na 100% není nikdy nic. Ne proto, že by se vlk stal uvědomělou šelmou, ale proto, že bude mít strach.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.2.2021 18:02
Ten pohled na vlky bude vždy dvojí a záleží na tom, který názor bude převládat. Ten koho se soužití s vlkem bezprostředně dotýká (chovatel,
myslivec, obyvatelé samot a vesnic ve vlčích teritoriích) z jeho
přítomnosti nejásá. Jásají hlavně ti, kterých se to nijak nedotýká.
Oni se do přírody jedou podívat a rekreovat. Mudrlantsky radí těm,
kteří v ní žijí a musejí těm útokům čelit, ty nesmysly o plotech
a pasteveckých psech. Budiž, velké stádo jako předmět podnikání,
tak dám do nákladů ploty, psy i pastevce. Pokud se to vyplatí, tak
podnikám a pokud ne, tak končím. Pak jsou tu málochovatelé, kteří
ty ploty pro deset ovcí stavět nebudou a nebudou si pořizovat psy
a ani zaměstnávat pastevce. Ti to risknou a nebo ukončí chov. Louky
zpustnou a bude tu nový pláč, že louky zarůstají. Oni to ale nejsou
pouze chovatele ovcí, koz a hovězího dobytka, ale už i chovatelé
koní, kteří se děsí pouhého splašení koní při útoku. Často jsou
to koně za statisíce a ne ty ovce za pár stovek. To se pak stát
při odškodnění prohne a změní se i pohled veřejnosti na vlky. Ovci
mnozí vnímají jako potravu pro vlka, ale závodního koně už budou
vnímat jinak. Pohraničím šíření neskončí a pak dojde i na ty koně.
Koně oplotit sice taky lze, ale o hodně bytelnějším oplocením
a s ochranou psy to nelze. Pokud se vlk nebojí chodit mezi domy
na vesnicích, tak se nebude bát chodit třeba mezi stany na dětském
táboře. Nemusí dítěti ublížit, ale setkat se s ním v noci cestou
na latrinu nebude příjemné ani dospělým, natož dětem. Asi bude
třeba oplotit i tábory, hřiště, cesty ze samot do vesnických škol
a celé vesnice. Všude budou samé ploty a to preventivně kvůli pár
vlkům bez hmatatelného přínosu jako regulátora třeba černé zvěře.
Kdysi jsme nadávali na hraniční ploty a teď budeme stavět ploty
i ve vnitrozemí. Bez těch plotů to nepůjde a i s nimi to nebude
lepší. Žádný plot nechrání na 100% a naopak může i škodit, protože
brání migraci zvířat a stresuje je. Když se vám dostane zvěř mezi
dva ploty a bude ve stresu, tak je schopna se zranit i zabít. A to
vše kvůli pár desítkám či v budoucnu stovkám vlků. Stojí to opravdu
za to? Nestačily by nějaké smečky ve dvou našich největších NP
a ve zbytku země nechat vše při starém bez plotů a vlků? Opravdu to
je tak nezbytné toto vše podstupovat a vynakládat milióny pro čísi
ego, že to ostatním vnutil? Bohužel mi to připadá jako druh teroru
na většině obyvatel.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.2.2021 18:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Většina lidí, pokud by cestou na latrinu potkala vlka, už by nemusela na tu latrinu chodit. :)))
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

3.2.2021 19:07 Reaguje na Břetislav Machaček
BM: Velmi dobre shrnuti celeho problemu
Odpovědět
RT

Richard Toman

3.2.2021 21:06 Reaguje na Břetislav Machaček
To si malokdo uvedomi, ovcemi a telaty to nekonci. Budete muset zabezpecit proti vlkum vsechny domaci zvirata vcetne psu.
Odpovědět
PB

Petr Burda

5.2.2021 14:20 Reaguje na Richard Toman
On je pes a pes.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2021 09:04 Reaguje na Petr Burda
Smečce vlků se neubrání žádný osamocený pes a to
ani třeba ten Kavkazan. Toho budete muset bránit
vy sám a něčím důrazným.
Odpovědět
RT

Richard Toman

6.2.2021 09:46 Reaguje na Petr Burda
To urcite, ale treba medved neni pes, a jak si ho smecka poda.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.2.2021 21:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Chovatelé koní u nás na jihu strach z vlků nemají, ale vrásky jim na čele dělají lidské zrůdy. Mají strach, aby jim někdo např. nepolil koně kyselinou nebo nezastřelil kuší.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.2.2021 21:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Uvádíte myslivce mezi těmi, kterých se soužití s vlkem bezprostředně dotýká. Přitom ale myslivci zde na ekolistu popírají, že jim jako profesní skupině vlk nějak vadí. Profilují se sice jako hlavní a nejvehementnější bojovníci za likvidaci nebo redukci vlků u nás, ale naznačují, že tak činí ze solidarity s chovateli hospodářských zvířat, nikoliv kvůli sobě.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.2.2021 21:56 Reaguje na Majka Kletečková
Je jasné že ti myslivci uvádějí zástupný problém. Pokud by na rovinu řekli, že nechtějí, aby jim vlci žrali jejich zvěř, bylo by jim jasně řečeno, že ta jimi chráněná zvěř je ve skutečnosti přemnožená, takže je o důvod více vlky chránit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2021 09:08 Reaguje na Majka Kletečková
V globále je těch pár vlků myslivcům ukradeno, protože jim
na zvěři zatím velké škody nepáchají. Naštvaní jsou určitě
ti, kterým zdecimovali nejhodnotnější volné stádo muflonů.
Jinak klišé o lovu nemocné a staré zvěře bere za své, neboť
predátoři preferují hlavně mladá zvířata a třeba budoucí
matky. Zde se o žádnou kvalitativní regulaci netýká. To vše by měla vědět i veřejnost a ví to i ti myslivci. Vědí tak
i to, že tato mylná teorie zapřičiní i narušení dosavadní
chovatelské činnosti, kdy se preferují zdravé a silné
línie chovu. Podobně je to u chovatelů, kde si vlk neloví pouze běžné kusy, ale klidně zadáví chovná zvířata. Tak
samo mu bude jedno, jestli je to kůň na dožití a nebo
chovné zvíře za milión. Vím, že toto v příručkách není,
protože pravda by mohla některé zviklat, ale je nutné
vzít v úvahu i toto. To poškození koní lidmi odsuzuji,
ale vžijte se do situace chovatele ovcí. Nepoškozujete
i vy je tou snahou podporovat až nekriticky vlka? Vlk
jim plaší zvířata, která se hůře pasou, ztrácejí mléko,
mají záněty vemen, nemoci ze stresu a pak i ta napadená
zvířata. Zvýšené náklady na chov a nebo i konec chovu.
Není to něco podobného jako to poškození koní? No a na
ty koně dojde taky a nejen na ně. Možná i na ty vámi
podporované kopytníky v Milovicích a to jsem pak zvědav
na vaši reakci.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.2.2021 11:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Vzhledem k tomu, že mláďata se obvykle rodí na jaře, musí se vlci minimálně půl roku spokojit s těminemocnými a starými kusy. Jinak ale máte pravdu v tom, že jim je fuk, jestli sežerou zvíře za pár tisícovek nebo třeba kobylu za několik miliónů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2021 14:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Všímáte kdy stoupá napadání domácích zvířat? Na
jaře a v létě vlci většinou rozpustí smečku a loví
ta mláďata. Na podzim jsou už těžší kořistí a tak
utvářejí smečky ke kolektivnímu lovu dospělých
zvířat. Takže na podzim stoupají útoky i na ovce,
protože učí "lovit" mladé vlky a neriskují lov
černé a třeba jelena, kteří by mohli ty mladé
vlky zle pocuchat. V zimě se už zase zaměří na
ty březí samice, které jsou pomalejší než jiná
zvěř. Tak to je v přírodě prostě normální a ne
nějaký blábol pouze o starých a nemocných kusech.
Každopádně březost a mládí není nemoc a musí se
brát do úvahy i tyto ne moc vhodné ztráty. Je
to množstevní regulace a nikoliv kvalitativní.
Takže lež jako věž stejná jako ta samoregulace
v dnešní kulturní krajině, kde populaci kořisti
ohrožuje lidská činnost a duplicitou s predátory
může dojít i k vyhubení kořisti(viz lipan, rak).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.2.2021 18:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Evolučním vývojem vlků a zvěře bok po boku trvajícím miliony let je zvěř vybavena na soužití s vlky a přítomnost vlka zkvalitní jejich stavy tím, že slabší a méně opatrné kusy mu s vyšší pravděpodobností padnou za oběť. Březí samice a mláďata padala vlkům za oběť i v minulosti a zvěř přesto v dostatečném počtu přežila a prosperovala. Myslím, že srnci, jeleni a divočáci po čase přizpůsobí své chování svému hlavnímu predátorovi (neuvažuji člověka, který tu ve srovnání se zvěří a vlky je jen krátký čas). Snad až na ty muflony; u nich myslím existuje domněnka nebo hypotéza, že jsou zdivočelými potomky domácích ovcí, a tak asi nebudou schopni adaptace.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2021 19:28 Reaguje na Majka Kletečková
Víte jak žijí smečky vlků v Kanadě?
V létě loví v párech a v zimě smečky táhnou za stády zvěře. Nezůstávají na místě, kde už zvěř sežrali a nebo ji odehnali jinam. Kam chcete ty naše vlky po odlovení populace zvěře poslat?
Nebo kam má ta zvěř před nimi utéci?
Do městských parků? To pak za ní přijdou i ti vlci. V divočině se nepřemnožili
nikdy totálně, ale pouze periodicky.
To znamená, že byly léta hojnosti s
množením a léta nouze bez množení.
Teritoria byla obsazena jinými vlky
a neměli kam jít. Tu ale naleznou
náhradu za zvěř u chovatelů a volná
teritoria ve vnitrozemí. Proč už i
Karel IV nařizoval potírat vlky a
proč to dělali i naši předci? Asi
byli všichni hloupí a vlkomilové
jsou chytří jako kormoránomilové
a jiní pomatenci v minulosti.
Když změním krajinu, hospodaření v ní
a nelze to vrátit zpět, tak nemohu
vracet ani vlka, který žil kdysi v
divočině a ne mezi vesnicemi a městy
v žalostném zbytku lesů a přírody.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.2.2021 20:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Kde jste vzal, že se v Kanadě vlčí smečky na léto takto "dělí" na lovící páry, aby se na zimu celá smečka opět spojila? Nějaký zdroj? Tomu totiž nevěřím a přijde mi to jako naprostá kravina.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.2.2021 09:33 Reaguje na Majka Kletečková
V prehistorických dobách v Evropě muflon žil, je to doloženo nálezy kostí a lebek. Má tak stálé znaky, že jde evidentně o původní druh, o nějakou zdivočelou domestikovanou ovci se určitě nejedná. Že přežil jen na Sardinii a Korsice, je velké štěstí. Byl vyhuben pravděpodobně člověkem, podobně jako zubr, pratur, tarpan, los, medvěd jeskynní... na většině území Evropy. Svůj podíl na tom mohl mít i vlk, pro kterého je to snadná (pomalá) kořist. Udržet se mohl snad jen na neschůdných terénech (skalách) nižších poloh, podobně jako kamzík. Ale i tam je pro vlka či rysa dosažitelný.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.2.2021 23:21
Vlk zde je a nemalá část naší společnosti si přeje, aby byl součástí naší přírody, do které bezesporu patřil, patří a vždy patřit bude. Do této kategorie patří i nemalá část lidí z vesnic. Tuto skupinu lidí by zase měla pochopit druhá strana barikády. Považuji chovatele za velmi důležité pro samotnou ochranu naší přírody, avšak nepovažuji je za víc, než za vlka. Oba, jak vlk tak chovatel, jsou pro mě důležití stejně. Vezměme si příklad ze Slovenska. Pokud to šlo tam, proč ne u nás?

P.S. Jsem z vesnice. Chodím do lesů, kde žije největší koncentrace vlků u nás pravidelně. Tohle rozhodně není konflikt vesnice x město. Mnohem blíže to má ke klasickému generačnímu konfliktu. Mladší generace měla odjakživa progresivnější pohled na různé společenské problémy než ta starší, která naopak nic měnit nechtěla (ve většině v obou skupinách). Pokud odběhnu od tématu ochrany přírody, pak je to nyní krásně vidět třeba v Polsku v otázce potratů. Většina mladé generace je jednoznačně pro to, aby žena měla právo potratu. Ta starší generace je naopak pro úplný zákaz.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.2.2021 08:41 Reaguje na Slovan
Co je to "nemalá část společnosti? To by chtělo referendum, jinak je to jen a jen o žvanění.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.2.2021 08:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud bychom na každou capinu vypisovali referendum, totálně by to zruinovalo státní rozpočet. Tady je třeba použít normální lidský rozum, který se, bohužel, úředníkům většinou nedostává.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.2.2021 12:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Stejné ,,žvanění,, jako ten váš ,,Normální člověk/lidé,, ;)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2021 09:30 Reaguje na Slovan
V předchozích diskusích jste psal, jak chodíte se psy na volno po
lese. Tak k tomu vám povím, že ač bývalý chovatel německých ovčáků
bych to neudělal, protože stačí často pach psa a zvěř se místu
vyhne a matka opustí mládě. To jen k tomu jak chráníte přírodu vy.
Pak k tomu generačnímu problému. Starší lidé poznali kolik úsilí
stojí něco vytvořit a vychovat třeba to stádo ovcí či zvěře.
Mladí většinou ještě o práci ani nezavadili a rádi podléhají
líbivým heslům a klišé. Mládež byla vždy využívána k "revoluční"
činnosti a nastrčena jako oběť pro případ nezdaru. Mladý člověk
bez majetku, rodiny a zodpovědnosti se nemá problém radikalizovat
a lozit třeba po rýpadlech a komínech s transparenty. Pak je tu
i skupina těch, kteří to už mají jako povolání a pouze kolem sebe nabalují labilnější jedince, které lze snadno ovládat. Dnes je krásně vidět, jak málo stačí si některé získat, když jim dám
možnost beztrestně pěstovat a kouřit konopí. Pro některé to je
alfa a omega bytí a nebytí, ale nic kladného to nepřinese.
I ta mladá generace časem dospěje a změní priority. Měnili jsme
je i my a byli jsme podobně radikální, ale existovala tu brzda
povinností a odpovědnosti za své činy. Zodpovídat za své nápady
a mylná rozhodnutí má vliv na sebereflexi a brzdí nadšení. Bez
zodpovědnosti a trestu klidně mohu dělat vše, co rovnou někomu
škodí a o to tu jde.
Odpovědět
dm

david matoušek

4.2.2021 10:02 Reaguje na Břetislav Machaček
To se trochu mýlíte, protože se mýlí Slovan, na kterého reagujete. To je jen u řadu problémů PR pohádka o střetu generací. Řadě chovatelů třeba na tom Broumovsku není ani 50. To je prostě jen střet lidí, bez ohledu na věk, s nějakými idejemi a názory, ale přímo s problematikou se nedotýkající (procházka po lese ??), s lidmi s jinými idejemi a názory, kterých se ale problém přímo, často existenčně, dotýká. A teď babo raď.

A za mně, republika není nafukovací, teritoriální vlci logicky nemůžou být všude, nejsme
Yellowstone ani v Rumunsku. Kolik jich u nás má být? Aby tedy měli významný vliv na rovnováhu v krajině versus náklady na ochranu všeho postiženého? Ochrana přírody říká A, ale ať řekně i B. A bude to stát za to? Nebude to stát spoustu peněz, sil, nervů, životů různých zvířat a výsledek bude nakonec 00 nic? Protože v našich podmínkách žádná přirozená rovnováha prostě nikdy nebude.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.2.2021 14:28 Reaguje na david matoušek
Něco podobného obšírněji popisuji v příspěvku z 3.2.
v 18.02 hod. Panu Slovanovi to vysvětlovat nemá ani
cenu, protože je ze zásady přesvědčen a nevím, zda
je schopen o tom přesvědčit i své sousedy chovatele a nebo pouze zdejší panelákové ochránce, kterých se to osobně vůbec netýká. Oni plácají ještě větší
nesmysly, ale jim se nedivím, protože do přírody
chodí na návštěvu, ale v ní nežijí a nepodnikají.
Vesničané jim taky neradí jak mají řešit parkování
před domy ve městech a jak se courat v kolonách
aut při cestách do práce. Oni však radí lesníkům,
chovatelům, zemědělcům, rybářů atd. a chovali tak
leda křečka, myšku a v květináči vypěstovali
pažitku. Z praxe vědí prd a rozumují do aleluja.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.2.2021 16:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Zaprvé jsou ti psi v mé blízkosti a poslechnou "na slovo". Zadruhé nevidím jediný důvod, abych je měl na vodítku jak blbec, když chodím běžně 25 km a víc. Tohle si fakt nechte pro někoho jiného. Tam kam s nimi chodím pravidelně na hodinku jsou srnky, divočáci a jiná zvířata úplně normálně a pachy i jiných psů od jiných lidí jim evidentně zas tolik nevadí.

Za tu mladou generaci (kterou lze obecně označit za progresivnější v mnoha tématech) povazuju lidi tak do 45 let. Tito lidé tedy již běžně rodiny mají, vybudováno mají kolikrát na celý život a moc dobře vědí, co je to práce. Ty rozdíly mezi těmito dvěmi skupinami (do 45 let, nad 45 let) vidím dnes a denně. A nevidím to jen já, ale co se tak bavím s kolegy v práci, tak to vidí i oni. Vaše představa o této generaci lidí je ostatně dosti úsměvná. Znám lidi kouřící marihuanu a žádnou její legalizaci fakt nepožadují a třeba Piráty ani nevolí. Piráti mají úspěch u spousty lidí hlavně díky Bartošovi, který když něco vypustí, dává to hlavu a patu a že za sebou nemají žádné kauzy ani miliardáře. Že se lidem priority mění je sice pravda - jen asi ne vždy tak, jak byste chtěl vy.
A víte co mě u vás vždy nejvíce pobaví? To vaše NAPROSTÉ přesvědčení, že ostatní buď souhlasí s vašimi názory a hodnotami a pak jsou chytří, pracovití a mající vlastní zdravý rozum, zatímco ti, kteří si dovolí nesouhlasit a mají jiné hodnoty i názory, tak ti jsou hloupí, snadno zmanipulovatelní, samozřejmě z města a paneláku (protože s těmi zřejmě vedete nějakou válku či co)... no prostě úplní nepoužitelní blbci. Ale aspoň se zasměju, takže jsem rád, že tu s námi stále jste (myšleno na na zdejších diskuzích) :)
Odpovědět
DA

DAG

3.2.2021 23:29
Tak co tedy pisatel chce? Aby všechny strany ustoupily a udělali ústupky nebo někoho kdo nesouhlasí s návratem vlků okecat?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.2.2021 10:29 Reaguje na DAG
Pisatel chce, aby se s farmáři i myslivci a veřejností AOPK nejdříve poradila, přihlédla k oprávněným námitkám/připomínkám a teprve poté rozhodovala jak to s vlkem v ČR bude.

Tady je to přesně naopak- vrchnost=AOPK ČR /Pelc , vydá patent /Plán péče o vlka/ a pak poddaným sděluje, že jsou blbí a nerozumí tomu.
Odborně se tomuto postupu říká vrchnostenský styl rozhodování a s občanskou společností nemá nic společného.
Odpovědět
DA

DAG

4.2.2021 14:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
To by bylo fajn.
Odpovědět
PB

Petr Burda

5.2.2021 13:44
U nás, na pomezí středních Čech a Vysočiny, je statkářka, mladá paní. Má "volně" se pasoucí dobytek - krávy, ale i novorozená telata. Kolem několikahektarového pozemku má pevnou oplocenku (sloupky zvící pražců), za ní s odstupem elektrický ohradník - a za ním další, kterým určuje prostor pro pastvu (aby krávy nezdupaly vše). Proč má fakticky trojitou ochranu? Vlky tu nikdo neviděl snad ani v kronice, lišky na dávání dobré noci u nás došly. Krávu elektrický ohradník udrží, je na proud velmi citlivá.
Pak vidím v televizi žalovat na vlky "ovčáka", který má kolem stáda plot, co udrží ovce snad opticky - mechanicky by ho znicila kočičí pšouk.
Jsem přesvědčen, že jsou ovčáci, kterým jde o ovce; a "ovčáci", co žijí z náhrad za poškození chráněnou šelmou - ovce mají jako návnadu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.2.2021 23:50 Reaguje na Petr Burda
Mnozí chovatelé mají ovce hlavně kvůli dotacím, které dostávají za udržování krajiny spásáním. Je to pro ně snazší způsob získat finanční příjem než obdělávat onen pozemek jako pole.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2021 09:32 Reaguje na Majka Kletečková
Sakra přemýšlejte! Kdo z malochovatelů s deseti ovcemi
žádá o dotace na údržbu krajiny. Oni spásají louky po
předcích a ty nové vzniklé na popud ochrany přírody z
bývalých horských políček, které nemohly konkurovat
s produkcí těm lánům v rovinách. Oni to nedělají pro
zisk, ale z tradice a proto, aby zachovali ráz krajiny
i pro vás, když se přijedete pokochat kvetoucími
loukami s ovečkami. Bez nich už tu nic takového nebude
a budete ubrekávat, že se o to nikdo nestará. Nechte
mudrování, pronajměte si ty louky a "rýžujte" z těch
dotací o kterých píšete. Nezlobte se, ale takovéto
knížecí rady a kritika pracovitých lidí uráží i mne.
Já si jich hluboce vážím a chápu jejich zklamání, že
od nich dal stát ruce pryč kvůli ochraně vlků. Oni
opravdu končí, protože dokud to bylo šul nul a nebo
mírně ztrátové, tak to ještě dělali, ale nyní se to
opravdu nevyplatí a na údržbu těch luk nemají.
Pan popisuje trojité ploty a to má být budoucnost pastevectví? Za pár let to možná budou betonové zdi,
kterými si zbohatlíci ohrazují svá sídla s kamerami
a psy, kteří hlídají je a ne nějaké ovce. Dovedete
si představit ty ploty té mladé farmářky všude po
krajině? Já teda ne, protože mi to připomíná věznici
a ne přírodu. A to vše kvůli pár desítkám či stovkám
zdegenerovaných vlků, kteří totální ochranou došli
k poznání, že jsou beztrestní i kdyby zakousli vás.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2021 09:36 Reaguje na Petr Burda
Pro vás platí stejné, co píši níže paní Kletečkové. Jste ale chlap
a tak vám to řeknu ostřeji. Běžte své rozumy říci rovnou těm
"ovčákům" kteří podle vás rýžují na náhradách za zabitá zvířata.
Jste prostě o..l.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.2.2021 18:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.2.2021 15:53 Reaguje na Petr Burda
Souhlas.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.2.2021 14:05
Toť problém. Odborníci z AOPK nerozeznají zastřeleného bobra od pošlé kapybary. Taktéž jimi zavedené " procesy" případně bezzásahovost vedou většinou k likvidaci toho, co mají chránit. Takže výsledek je takový, že přírodu je nutno chránit zejména před AOPK.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.2.2021 14:46 Reaguje na Michal Ukropec
Na základě čeho usuzujete, že odborníci z AOPK nerozeznají zastřeleného bobra od pošlé kapybary?
Předem děkuji za odpověď.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.2.2021 17:51 Reaguje na Majka Kletečková
Protože někdo našel v Litovelském Pomoraví mrtvou kapybaru, a AOPK z toho chtěla obvinit myslivce že zastřelili chráněného bobra. Cca před 6 ti lety?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist