Vědci: Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe
reklama
S ohledem na závěry Studie proveditelnosti i našich vlastních šetření a odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt, který by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. V tomto duchu se vyjadřuje i usnesení Senátu Parlamentu ČR z jednání ze dne 14. června 2019, které žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura provedená nestrannými zahraničními experty. Životní prostředí v ČR potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL). Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území zničil. Tyto argumenty, včetně řady dalších, jsme již dříve shrnuli ve stanovisku části odborné veřejnosti.
V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem. Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu, a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů.
V Praze 8. října 2020
Prohlášení připravili zástupci České společnosti pro ekologii a České limnologické společnosti s přispěním řady níže uvedených signatářů.
Podepsaní zástupci významných odborných společností a akademických pracovišť (v abecedním pořadí):doc. Robert Antonín, Ph.D., děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity
doc. Petr Bogusch, Ph.D., vedoucí katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové
prof. Tomáš Cajthaml, Ph.D., zástupce ředitele Ústavu pro životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
prof. Ivan Čepička, Ph.D., vedoucí katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR
doc. Aleš Dolný, Ph.D., vedoucí katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
doc. Pavel Drozd, Ph.D., prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Ostravské univerzity
Ing. Ondřej Feit, ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu
RNDr. Jiří Flousek, Ph.D., předseda České společnosti ornitologické
prof. Jan Frouz, CSc., ředitel výzkumné infrastruktury SoWa
prof. Martin Hanel, Ph.D., vedoucí katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze
doc. Alice Gojová, Ph.D., děkanka Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity
prof. Libor Grubhoffer, CSc., ředitel Biologického centra Akademie věd ČR
Mgr. Jiří Hájek, Ph.D., vědecký tajemník České společnosti entomologické
Ing. Roman Heimlich, Ph.D., jednatel Českého rybářského svazu
doc. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
doc. Miroslav Holeček, Dr., rektor Západočeské univerzity v Plzni
doc. Pavel Chromý, Ph.D., prezident České geografické společnosti
prof. Milan Chytrý, Ph.D., ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
prof. Pavel Jungwirth, D.Sc., předseda Učené společnosti České republiky
prof. Lukáš Kalous, Ph.D., proděkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze
Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů
doc. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., předseda České asociace geomorfologů
doc. Jan Konvalinka, CSc., prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy
doc. Ondřej Koukol, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. František Kowolowski, děkan Fakulty umění Ostravské univerzity
prof. Pavel Kozák, Ph.D., děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. David Král, Ph.D., předseda České společnosti entomologické
doc. Stanislav Kraft, Ph.D., vedoucí katedry geografie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
prof. Lukáš Kratochvíl, Ph.D., vedoucí katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Jan Kříž, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové
doc. Martin Kubala, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
prof. Jan Kubečka, CSc., ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR
prof. Jakub Langhammer, Ph.D., proděkan pro vnější vztahy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
prof. Jan Lata, CSc., rektor Ostravské univerzity
PhDr. Karel Mach, MSc., předseda Českého rybářského svazu
prof. František Marec, CSc., ředitel Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR
prof. Michal V. Marek, DrSc., ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR
prof. Jan Mareš, vedoucí Oddělení rybářství a hydrobiologie Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
prof. Bedřich Moldan, CSc., zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
doc. Daniel Münich, Ph.D., výkonný ředitel akademického think tanku IDEA při Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI)
doc. Vladan Ondřej, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
prof. Stanislav Pekár, Ph.D., místopředseda České arachnologické společnosti
prof. Adam Petrusek, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Martin Pivokoňský, Ph.D., ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR
doc. Václav Pižl, CSc., předseda České zoologické společnosti
doc. Petr Pokorný, Ph.D., ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
prof. Karel Prach, CSc., předseda České botanické společnosti
prof. Petr Pyšek, CSc., vedoucí Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR
Ing. Jana Pyšková, předsedkyně České asociace pro krajinářskou architekturu
prof. Petr Ráb, DrSc., vedoucí Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR
prof. Tomáš Randák, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologické Fakulty rybářství a ochrany vod JU
doc. Pavel Raška, Ph.D., vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
RNDr. Ivan Rehák, CSc., prezident České herpetologické společnosti
doc. Martin Rulík, Ph.D., zástupce vedoucího katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
doc. Petr Rumpel, Ph.D., vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., předseda České arachnologické společnosti
doc. Alena Salašová, děkanka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
Ing. Vladimír Sitta, vedoucí Ústavu krajinářské architektury Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze
prof. David Storch, Ph.D., místopředseda České společnosti pro ekologii
doc. Josef Suchomel, Ph.D., vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
prof. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze
prof. Hana Šantrůčková, CSc., děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D., předsedkyně České společnosti pro krajinnou ekologii (IALE-CZ)
prof. Bořivoj Šarapatka, CSc., předseda České pedologické společnosti
RNDr. Václav Škarpich, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc., předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
doc. Milan Štech, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. Karel Tajovský, CSc., ředitel Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR
doc. Václav Treml, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
RNDr. Robert Tropek, Ph.D., předseda České společnosti pro ekologii
doc. Michal Varady, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické
prof. Petr Volf, CSc., člen kolegia rektora Univerzity Karlovy
prof. Jaroslav Vrba, CSc., vedoucí katedry biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
doc. Jan Wild, Ph.D., ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR
prof. Jiří Zima, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Petr Znachor, Ph.D., předseda České limnologické společnosti
doc. Jan Zukal, Dr., ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR
Přečtěte si také |
Jakub Kučera: Kanál Rýn-Mohan-Dunaj má počátky daleko v historii. A slibnou budoucnost v nedohlednureklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (49)
Martin Vlk
8.10.2020 11:01Karel Pavelka
8.10.2020 11:22 Reaguje na Martin VlkRobert Jirman
8.10.2020 11:46 Reaguje na Karel PavelkaStanislav Hrouzek
8.10.2020 12:32 Reaguje na Martin VlkProfil na schválené části jsou především ledovcové a říční sedimenty. Velmi dobře propustné štěrkopísky. A bavíme se o ploše v km2. A budování kanálů minimálně propouštějících podzemní vodu je extrémně drahé, prakticky mimo realitu.
Takže jak to asi tak dopadne ?
Pavel Hanzl
8.10.2020 13:09 Reaguje na Stanislav HrouzekLukas B.
8.10.2020 13:47 Reaguje na Stanislav Hrouzeka takový kanál samozřejmě může krajinu teoreticky odvodňovat, ale mnohem častěji zavodňovat, třeba je-li úroveň hladiny výše než okolní terén, takže při vypuštění kanálu je nutno dotovat vodou zatopené a zarostlé pískovny, a okolnímu pokojnému obyvatelstvu mizí voda ze studní.
Lukas B.
8.10.2020 13:48 Reaguje na Lukas B.Jan Šimůnek
8.10.2020 16:30 Reaguje na Lukas B.Jan Šimůnek
9.10.2020 15:11 Reaguje naJindřich Duras
11.10.2020 11:52 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, to propojení by bylo opravdu jedinečné. Ale stejně tak je to i jedinečná ptákovina!
Pavel Dostál
8.10.2020 20:25 Reaguje na Martin VlkFranta Jetel
9.10.2020 20:07 Reaguje na Martin VlkZkuste lidi na chvíli zapomenout na všechna "CO KDYBY", v klidu se usaďte a pustě video viz. odkaz, ať máte taky jé info, než od chlapů z hospody či z blesku. Zabere vám to 18min.(to jsou dvě reklamy během filmu) Udělejte si svůj vlastní názor. Vodní díla nejsou vzdušné zámky, ale realita a poznávací znak vyspělých civilizací.
Jindřich Duras
11.10.2020 11:50 Reaguje na Martin VlkNákladnost té které dopravy vám může vyjít, teprve když do ní započítáte opravdu všechny náklady, tedy i:
budování a údržba
Vzrůst nákladů na všechny ostatní stavby - přemostění či změna trasy pro železnici, silnice, plynovody, produktovody atd.
A najednou zjistíte, že když už budete mít úplně umělé koryto vybetonované a zpevněné, často se vypínající nad krajinu a vedoucí i tunely, bylo by jednodušší, posílat jím nasucho lodi s kolečky - ušetřil byste alespoň na čerpání vody a na stavbě zdymadel :o).
Roman Novák
8.10.2020 11:29Miroslav Vinkler
8.10.2020 12:29Už jenom z tohoto pohledu by vláda ČR měla své rozhodnutí zrušit anebo pozastavit.
Plán kanálu DOL je nejen zcela zbytečný ale i nebezpečný pro životní prostředí.
Pavel Hanzl
8.10.2020 13:11Pavel Dostál
8.10.2020 20:34 Reaguje na Šimon ŠpidlaPavel Hanzl
8.10.2020 15:56https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-kucera-kanal-ryn-mohan-dunaj-ma-pocatky-daleko-v-historii-a-slibnou-budoucnost-v-nedohlednu
Ovšem tento kanál má šířku minimálně 55 metrů (nevím jak je projektovaný DOL, ale těžko to bude stejné) a hlavně si plánovači neuvědomují jednu podstatnou věc:
První loď by jím mohla proplout až tehdy, až bude CELÝ DOSTAVĚNÝ a plně funkční.
Jediná jistota tam ale je, že to nebude NIKDY.
Jan Šimůnek
8.10.2020 16:33 Reaguje na Pavel HanzlJe jasné, že ten moment se ukáže, že se žádná katastrofa neděje (byť duhatci a další podobní budou dál řvát nesmyslné lži o "ničení meandrů"), a že je z toho naopak užitek.
Což je noční můra každého správného ekologa, který by nás chtěl vrátit do jeskyní, nebo rovnou na stromy.
Pavel Hanzl
8.10.2020 20:11 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
9.10.2020 09:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.10.2020 15:59 Reaguje na Jan ŠimůnekStát, který není schopen opravit jedinou dálnici, není schopen dostavět kousky dálnic na hranice, není schopen opravit kus zvlněné dálnice v Ostravě, tak co chce proboha stavět za magastavbu??
Když není schopen ani vyřešit 8 let straý primitivní podvod s čapím hnízdem, tak co plánuje za stavby?
Stát, který dokončil jako poslední stavbu tunel Blanka a vyprodukoval kolem toho neskutečné giga mega keců, obvinění, hyenizací, korupcí, soudních tahanic atd. atd. atd.
TAK CO CHCE PROBOHA STAVĚT??
Jindřich Duras
11.10.2020 11:59 Reaguje na Pavel HanzlNavíc potřebujeme investice do velkozemědělci zničené krajiny, do obnovy půd a vodního režimu, do obnovy lesů, retence dešťové vody ve městech. A ti magoři, co jim voní prachy ve státním rozpočtu, nepřestanou vymýšlet cesty, jak se k nim podhrabat!
Jindřich Duras
11.10.2020 11:57 Reaguje na Pavel HanzlPřátelé, opatrně a rozpoznávejte dobře, kdy se jedná o klasickou salámovou metodu!
Jindřich Duras
11.10.2020 11:55 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
8.10.2020 16:34Pavel Dostál
8.10.2020 20:09 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
8.10.2020 21:34 Reaguje na Pavel Dostálneopustí kvůli funkci, kde už na tu vědu čas mít nebude.
Možná takoví jsou, ale nevím, zda stíhají obojí naplno.
Mezi signatáři však ale postrádám dopraváky, techniky,
ekonomy a finančníky. Možná to taky časem podepíší, ale
i tak to rozhodnou nakonec politici na základě mandátu
od voličů. Oni jdou se svou kůží na trh a ne petenti z
řad akademiků, kteří tento mandát nemají. To by pak nebylo potřeba voleb a mohly by rozhodovat sbory učenců na základě svých priorit a zájmů. Tak se pane v demokracii nerozhoduje o závažných věcech. Podobná prohlášení, pokud nejsou
výzvou k diskusi, ale rovnou kategoricky projekt odmítají, tak nemají význam pro demokratické rozhodování. Mají pouze
úkol ovlivnit veřejné mínění věřící autoritám. U takto
závažného projektu musí být umožněno slyšení oběma stranám
a nakonec vypsat i to referendum. Pak už bude záležet
pouze na argumentech obou táborů a na tom čemu dá přednost
celý národ a né pouze pár desítek signatářů.
Petr Eliáš
8.10.2020 22:48 Reaguje na Břetislav MachačekJan Šimůnek
9.10.2020 09:19 Reaguje na Břetislav MachačekJindřich Duras
11.10.2020 12:06 Reaguje na Břetislav MachačekZásada - když o věci nic nevím, nepouštím se do příliš hlubokých úvah :o)!
Jan Šimůnek
12.10.2020 10:34 Reaguje na Jindřich DurasA ne každý má žaludek na to, aby se nechal od podřízených připisovat na práce, jichž se nedotkl ani prstem.
Jindřich Duras
11.10.2020 12:09 Reaguje na Břetislav MachačekTo prohlášení vyzývá nejen k široké odborné diskusi, která neproběhla, ale dovolává se také skutečně nestranné expertizy, kterou nebudou dělat firmy placené MD a ŘVC.
To jste si nepřečetl, co? Škoda, byl byste si ušetřil hloupý komentář.
Břetislav Machaček
11.10.2020 14:03 Reaguje na Jindřich Durasnestranného. Každý má nějakou tu svoji prioritu
a za ni bojuje. A podobné je to s nezávislostí,
kdy i vědci a hlavně ti funkcionáři jsou závislí
na svých chlebodárcích a sponzorech. Vláda už
ale nebývá tím chlebodárcem, protože je platí ze
zákona a tak má hlavní slovo ten sponzor, který
přispívá selektivně nad rámec toho zákona a taky
žádá patřičný "výkon" za to sponzorství. Hloupé
je spíše to, myslet si, že tak konají všichni
opravdu nezištně a nezávisle. Vždy bude u staveb
na ně jiný pohled techniků, stavbařů, energetiků
a jiný pak přírodovědců, filozofů a ekologů.
A ani v jednotlivých oborech nepanuje vždy
jednotný názor. Kritika s jakou se setkala
pouze přípravná studie projektu a to i té
části projektu, je doslova hysterická a má
ale zcela jiný důvod, než ta otázka ekologie
a ekonomiky. Politika zde hraje prvořadou roli
už pouze proto, že proti jsou sami zadavatelé
studie z roku 2011 z řad dnešní opozice.
Jsem zvědav na jejich reakci po případném
vítězství v parlamentních volbách a podpoře
stavby tohoto úseku z EU. Z Polska takové
kategorické odmítnutí neslyším a přitom
na nic leží většina nákladů i práce. Jich se
bude týkat i zábor půdy pro obchvat Meandrů a
stavby většiny plavebních stupňů a komor. Sám
se toho asi nedožiji, ale podivuji se takové hysterické reakci ještě před konečným plánem
stavby. Do zahájení výstavby v r. 2030 tu budou ještě dvoje parlamentní volby, prezident nebude
prezidentem a asi ani premiér premiérem. Bude tu asi zcela jiná reprezentace a možná že i jiné dopravní podmínky a priority. Tu už se to bere za hotovou věc s vyčíslením nákladů a škod, včetně nápadů jak ty finance využít jinak. Nikdo ty miliardy ještě neviděl a při tomto zadlužení je bude asi muset někde půjčit. Věřitel bude žádat záruku návratnosti investice a právě ty podklady proveditelnosti, které se mají dopodrobna vypracovat. Takže je to ve stejném stavu jako rychlotratí a nových dálnic. To všechno trvá strašně dlouho a je pouze nutné to vše alespoň
projektově připravit. Takže méně hysterie a
trochu vize do budoucnosti při řešení nákladní
dopravy.