https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-varujeme-pred-ustupovanim-lobby-velkych-agropodniku-v-evropske-zemedelske-politice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Varujeme před ustupováním lobby velkých agropodniků v evropské zemědělské politice

20.10.2020
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Tuto středu 21. října budou europoslanci hlasovat o přijetí nového návrhu Společné zemědělské politiky (SZP), který ovlivní hospodaření v Evropské unii na dalších 6 let. Předložený návrh ale nezohledňuje nic z navrhovaných ekologických opatření, která letos na jaře požadovalo přes 3600 vědců z celé Evropské Unie, z toho téměř 200 českých [1,2]. Návrh pouze konzervuje současný neudržitelný stav - hospodaření na obřích lánech a proplácení dotací na hektar bez povinnosti plnit smysluplná ekologická kritéria. To nevede ke kýženému udržitelnému hospodaření - zadržování vody v krajině, zabránění kontaminace vody a půdy a zachování biodiverzity. Čeští vědci varují před schválením tohoto návrhu a apelují na europoslance, aby návrh zamítli.
 

Evropská komise vypracovala návrh nové Společné zemědělské politiky (SZP) [3,4] již v roce 2019. Jako povinné (nikoliv dobrovolné, jako dosud) podmínky významné části dotací stanovila přísnější ekologické standardy zemědělství. I tento návrh byl ale evropskými vědci kritizován jako nedostatečný. Ti navrhli v souladu s evropskou strategií "Od zemědělce ke spotřebiteli" opatření, která by vedla k redukci nadužívání pesticidů, omezení nadměrného hnojení a zvýšení podílu ekologického zemědělství.

V souladu s další "Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti" bylo navrženo vymezení alespoň 10 % zemědělské plochy pro rozmanité krajinné prvky, zastavení úbytku opylovačů, každoroční uvolnění 20 miliard eur na opatření podporující biologickou rozmanitost. Návrhem Komise bylo také "zastropování" (tj. stanovení maximální výše) dotací pro jeden subjekt. "Zastropování" mělo omezovat výhody velkých agropodniků, které by jinak díky své velikosti dostávaly neúměrně velké dotace - stejná platba na jednotku plochy diskriminuje například rodinné farmy, které díky malé rozloze, a tedy relativně malému příjmu nejsou schopny ekonomicky konkurovat velkým podnikům.

Návrh nyní dostal velkou ránu v Evropském parlamentu, kde skupina poslanců ze tří největších frakcí (EPP, S & D, Renew) připravila pozměňovací návrh, který ale vrací SZP tam, kde byla dosud. Čeští vědci proto vyzývají české europoslance ze všech politických stran a hnutí, aby nehlasovali pro tento "kompromisní" návrh, a podpořili pozměňovací návrhy, které by do SZP začlenily podporu ekologických a klimatických cílů ke kterým se již EU zavázala v Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal).

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc. z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby k tomu říká: "Z komunikace s českými europoslanci víme, že většina z nich (přinejmenším z TOP 09, STAN, ODS, KDU-ČSL a Pirátů) předloženou změnu nepodporuje a budou přesvědčovat své zahraniční kolegy, aby pro ni také nehlasovali a podpořili pozměňovací návrhy. Sami totiž vědí, jaké devastující účinky dosavadní SZP (spolu s českými národními modifikacemi) měla na českou krajinu a na život na venkově. Stejně jako evropští vědci, nechtějí tito europoslanci podporovat průmyslové zemědělství, které se provozuje na obrovských lánech a je příčinou ubývání biodiverzity, ztráty úrodnosti a kontaminace vod živinami a pesticidy."

"Schválení "kompromisu" by znamenalo opět vyplácení nárokových plateb na plochu bez splnění kvalitních ekologických kritérií, snížení povinné rozlohy krajinných prvků na pouhých 5 % plochy, vypuštění zastropování dotací, nedostatečné zajištění ochrany luk v oblastech soustavy Natura 2000, stanovení povinné alokace na podporu další intenzifikace hospodaření a další ústupky lobby velkých agropodniků", říká Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc. z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

"Různé krajinné prvky, jako jsou polní meze, stromořadí, či drobné lesní ostrůvky či mokřady, jsou zcela zásadní pro udržení ubývající biologické rozmanitosti a zadržování vody v zemědělské krajině," vysvětluje Ing. Martin Šálek, Ph.D. z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Petr Voříšek, Dr. z České společnosti ornitologické k tomu dodává: "Již téměř 20 let organizujeme sčítání ptáků v Evropě. Výsledky publikujeme v mezinárodních vědeckých časopisech, předáváme úřadům a politikům, seznamujeme s nimi veřejnost. Každoročně vidíme stejný neutěšený obraz toho, jak ptáci vázaní na zemědělskou krajinu dále ubývají. Přišli jsme o miliony skřivanů, koroptví či čejek. A víme, že hlavním viníkem je intenzivní zemědělství. Návrh poslanců EP je krokem k další devastaci zemědělské krajiny a lze očekávat, že polní ptáci budou i nadále mizet."

"Přestože většina těchto problémů patří mezi nejzávažnější bariéry budoucího blahobytu naší společnosti, chovají se politici v EU, jako kdyby neviděli dál než do příštích voleb," komentuje současnou situaci doc. Ing. Jan Weinzettel, Ph.D. z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.


Zdroje:
[1] https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/pan3.10080
[2] https://www.idiv.de/fileadmin/content/Files_CAP_Fitness_Check/signatories/Zmeny_ve_Spolecne_zemedelske_politice_EU_nezbytne_pro_reseni_problemu_udrzitelnosti_3.2020.pdf
[3] https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/actions-being-taken-eu/farm-fork_cs
[4] https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/actions-being-taken-eu/eu-biodiversity-strategy-2030_cs#hlavn-prvky-strategie-v-oblasti-biologick-rozmanitosti

Autoři (v abecedním pořadí):

Mgr. Alena Fornůsková, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v.
Mgr. Jiří Guth, ekolog a redaktor Kulturních novin,
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Česká geologická služba
Mgr. Vladan Hruška, Ph.D., Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem,
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
RNDr. Petr Petřík, Ph.D., Botanický ústav AV ČR
doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Ing. Pavel Richter, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
Prof. RNDr. David Storch, Ph.D., Centrum pro teoretická studia a Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Ing. Martin Šálek, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR
Petr Voříšek, Dr., Česká společnost ornitologická,
doc. Ing. Jan Weinzettel, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova

reklama

 
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

20.10.2020 08:04
V příspěvku je asi spatláno páté přes deváté. "Vědci" bojují proti příspěvku na hektar, nebo proti lánům? Neboť i velkostatkář může mít lány rozdělené. A pak má samozřejmě i on nárok na platbu od hektaru.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.10.2020 08:35
Plná podpora návrhům. Pokud by se agro-chemické lobby mělo ustoupit, můžeme zapomenout na zdravou krajinu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.10.2020 09:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
My ale nikam neustupujeme. Agrochemická lobby zemědělství (a nejen to) řídí zcela stoprocentně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.10.2020 08:51
Ve výčtu podepsaných vědců nevidím ani jednoho, který by rozuměl zemědělství. V tomto oboru jsou to pouze málo poučení laici.
Odpovědět
DA

DAG

20.10.2020 09:21 Reaguje na pavel peregrin
Úbytek většiny tvorů v přírodě je do očí bijící. Myslím, že zemědělci by si měli uvědomit, že i když je pole jejich majetek a mají na ně navázanou ekonomiku, tak mají za vše živé v přírodě zodpovědnost.
Myslím, že už teď na dotacích dostávají balík, tak by se měli o přírodu trochu starat.
Je ovšem jasné, že všechno musí být s jejich souhlasem.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.10.2020 09:49 Reaguje na DAG
A to je ten problém. On to balík ve skutečnosti vůbec není. Na první pohled se to zdá hodně. Ale když si přepočtete peníze na hektar na průměrný výnos podniku dané plodiny, tak zjistíte, že to nedorovná ani narovnání skutečné ceny za komoditu. Takže většina zemědělců opravdu nemá finanční možnosti na to něco budovat v tomto smyslu. Peníze které dostane spíše musí vrazit do budov, aby stáje nespadly kravám na hlavu. Do techniky, protože mladí již na zetorech skutečně jezdit nechtějí (nefunkční klimatizace? traktorista nejede). A tak bych mohl pokračovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.10.2020 10:31 Reaguje na DAG
Odpověděl p. Jiří.Dotace pouze dorovnávají, či spíše ani nedorovnávají to, co by za komoditu mělo být vyplaceno. Jinak opravdu ti lidé, kteří jsou pod výzvou podepsáni, neví o zemědělství nic a už mě začíná docela unavovat speciálně Hruška.
Odpovědět
DA

DAG

20.10.2020 11:05 Reaguje na pavel peregrin
Tak asi něco děláte špatně. Nemáte jen dotace na plochu, ale i na techniku, chlévy a podobně. U nás všichni zemědělci jen kupují parohaté traktory a staví nové kravíny.
Ale to je od tématu a je to asi i krajové.
Vedeme zde debaty celkem často a v problematice zemědělství se orientujete, protože se v ní pohybujete. Jen prostě vy a ostatní zemědělci děláte, že nevidíte následky hospodaření na přírodu.
Je to logické, když lidé, kteří nerozumí zemědělství vám chtějí něco přikazovat. Známe to všichni. Lesníci, myslivci, zemědělci, rybáři, včelaři.
Škoda, že není politická vůle najít kompromis. Navíc v tomto případě by byl dle mého i pro zemědělce výhodný. V tom směru, že by se mohly dotovat plodiny, které by zemědělcům zlepšovaly pole a nahradila by se jim ztráta nebo by se mohli dotovat jiné technologie a postupy, hospodaření se zvířaty atd.. Bohužel nevidím jinou možnost než další dotace.
Zelení v podstatě nabízí jen to, že za stejný nebo menší balík peněz budete dělat ještě věci navíc pro přírodu.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.10.2020 11:37 Reaguje na DAG
Krom Hané a jejího okolí to opravdu je převážně o dotacích. A to že se kupují parohaté traktory neznamená, že se podnik topí v penězích. My kupujeme tedy DF, máme vcelku nový vozový park, jenže bez něho bychom neměli pracovníky, protože jak jsem řekl, nikdo na starých herkách jezdit nebude. PRV jsme využili všechny kola, využili jsme i MAS, využíváme dotace na vlhkomilné louky nehnojené, využíváme kompenzace za bobry, využili jsme kompenzace na sucho, využíváme dotace na cukrovku, brambory, bílkovinné plodiny, dojnice (VCS), dojnice welfare,greening, saps, aeko na vinohrady. Využíváme všechny využitelné dotace. Přesto je mléko ztrátové. Přes to bychom bez dotací nedokázali udržet vozový park pro zaměstnance a budovy pro zvířata. V tom, že bychom to neuměli to opravdu není.

Já připouštím fakt, že styl hospodaření není v ČR optimální a krajinu poškozuje, to vím já i pan Peregrin. Já jsem jen chtěl poukázat na fakt, že zemědělci nemají finanční nástroj pro zlepšení tohoto stavu, protože tyto všechny dotace ani nedorovnávají skutečnou cenu komodit (a to ještě saps a greeing vám stejně veme pacht). To je jako říct, že steak v restauraci bude stát normálně 200 Kč, jenže lidi ho chcou, tak stát, EU, či nějaké korporáty řkenou, že bude jen za 100 Kč a stát vám milosrdně vyplatí dalších 50 Kč, ale pořád jste pod skutečnou cenou a i z tohoto důvodu ty podniky na to nemají. Samozřejmě netvrdím, že neexistují podniky, které jsou na tom dobře, oblast Haná a podobně.
Odpovědět
DA

DAG

20.10.2020 12:03 Reaguje na Jiří S
Tak u nás jsou o dost menší nájmy cca 2000 kč a i vyšší dotace. Ale někteří dělají mléko a nestěžují si.
To s tím steak si nikdy nepřejte, aby to tak ve skutečnosti bylo.
Kdyby totiž stát dal lidem peníze co dává zemědělcům, aby jim kompenzoval navýšení ceny jídla a přestal je dávat zemědělcům, tak zemědělci krachnou.
Evropské zemědělství není konkurenceschopné zemím jako je Rusko, Austrálie, Brazílie atd.
Komodity by se vozily odsud, vy by jste neměli o moc vyšší ceny než teď a neměli by jste ani ty dotace. To je můj úsudek.
Jinak samozřejmě je to složité. Kdyby to bylo snadné, tak máme krásnou přírodu a bohaté zemědělce.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.10.2020 12:36 Reaguje na DAG
U nás a to jsme v aridní oblasti Břeclav směr k Pálavě je nájem 3500 - 6000 Kč bohužel. Všichni se odrážejí od BPEJ, ale neuvědomují si již ty přísušky.

Ten steak byl míněn jako přirovnání k tomu co teď máme my.

Evropské zemědělství ve skutečnosti je konkurenceschopné, jen se tvrdí, že není. Země typu Austrálie a Brazílie mají stejně vysoké dotace, je to jen zdání, že tomu tak není. A Rusko by celou Evropu uživit skutečně nedokázalo. Na Ukrajině a v Rumunsku je mnoho nadnárodních zemědělských společností a ti by se zase ošidit nenechali. Takže ceny by nakonec byly výrazně vyšší. Jen by se musely vyškrtat všechny podpory všech států a spolků.
Odpovědět
VJ

Václav John

19.11.2020 01:26 Reaguje na Jiří S
"Já připouštím fakt, že styl hospodaření není v ČR optimální a krajinu poškozuje, to vím já i pan Peregrin. Já jsem jen chtěl poukázat na fakt, že zemědělci nemají finanční nástroj pro zlepšení tohoto stavu."

Velmi zajímavý příspěvek. Předpokládám, že pokud by stát a EU adekvátně dotovali šetrnější hospodaření, aby k tomu byli zemědělci motivovaní, uvítal byste to? Nebo vidíte nějaké jiné účinnější řešení?

A ještě otázka ze zvědavosti - je dnes zemědělec v ČR ve stejné pozici jako třeba zemědělec ve Francii?
Odpovědět
MG

Milan G

20.10.2020 22:14 Reaguje na pavel peregrin
Ani to ne, Hruška nebo Kindlmann, no nevím, ale jak říkáte zemědělství nerozumí. To jsou takový chytráci ověšení titulama zepředu a zezadu a když se jich zeptáte co to je podmítka tak budou koukat jak Zilvar z chudobince.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.10.2020 07:27 Reaguje na Milan G
Jistě. Víte, já nikterak nezpochybňuji jejich odbornost v tom, čemu se věnují na svých fakultách, ale pokud čtu příspěvky od Hrušky nebo i toho Kindlmanna, a prezentovali jich zde už dost, mohu si dovolit napsat to, co jsem napsal. Zemědělství je jim na hony vzdálené, nemají do toho co mluvit, protože tomu nerozumí.
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

22.10.2020 02:58 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine,

je opravdu velice zábavné pozorovat, s jakou suverenitou publikujete úsudky o lidech, o nichž nic nevíte a o věcech, kterým naprosto nerozumíte. Na rozdíl od vás zde uvedu argumenty:

1. Do svých 15 let jsem vyrůstal v malé vesničce, kde můj otec dělal šlechtitele a matka pracovala pro ÚKZÚZ. Když jsem nabral trošku rozum, s velkým zájmem jsem sledoval jejich práci a i práci "obyčejných" zemědělců a jejich šéfů v podniku. Poté můj otec dlouhá léta vyučoval rostlinnou výrobu na VŠ zemědělské. Nyní již 29 let vedeme společně s manželkou zemědělskou farmu o rozloze 25 hektarů, kde celou dobu chováme cca 8-18 koní, několik desítek až stovku ovcí (tyhle počty se samozřejmě mění), několik prasat, měli jsme i lamy a pštrosa, a variabilní počty a druhy různé drůbeže (slepice, husy, kachny, perličky, krocany). Kromě toho jsme zde po obvodu farmy vytvořili nově biokoridory ze stromů a keřů, máme zde i genofondový sad starých ovocných odrůd, kde manželka pěstuje více než 70 takových odrůd. Část těch 29 let jsme farmu vedli sami dva, po zhruba polovinu let jsme měli i jednoho pracovníka. Jedině na sklízení sena si každoročně najímáme souseda-soukromníka, jinak vše zvládáme vlastními silami. Ve světle těchto nesporných faktů jsou opravdu úsměvné vaše kecy o kabinetních vědcích (Vědci tvrdí, že jed Stutox... Ekolist 14.8.2020), "Ve výčtu podepsaných vědců nevidím ani jednoho, který by rozuměl zemědělství" či "Zemědělství je jim na hony vzdálené, nemají do toho co mluvit, protože tomu nerozumí." (Varujeme před ustupováním lobby velkých agropodniků... Ekolist 20.10.2020).

2. Roztomilá jsou i vaše "moudra" o účincích Stutoxu na hraboše. Tvrdíte, že "Stutox plošně použitý rozhozem rozmetadlem dokáže účinně hraboše eliminovat" (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) a jaksi vám nedochází, že tento fakt nikdo nezpochybňuje a o tohle v mém článku vůbec nejde. Pouze tam tvrdím, že hraboši díky své populační dynamice po své kulminaci rychle zmizí, i když se Stutox nepoužije, tudíž jeho používání je užitečné jedině proto, aby se ničila již beztak chabá biodiverzita naší zemědělské krajiny. Já vím, Stutox působí okamžitě a zabrání tak hrabošům sežrat ozimy, pokud je zde nasejete. Jenže ony existují i jařiny, jestli víte oč jde. Jsou sice trochu náchylnější na sucho, ale nikde není psáno, že příští rok musí být suchý. A když bude, stejně si požádáte o dotace za škody suchem způsobené.

3. Korunu exhibici své neznalosti pak dáváte tvrzením že "predátoři si s tím v podstatě neporadí" - víte, ony v systémech dravec-kořist existují populační cykly, řízené zpětnými vazbami mezi dravcem a kořisti, jenže o tom vy zřejmě nemáte ani zdání. Řekl bych, že o populační dynamice, především o systémech dravec kořist, o který tu jde, vím možná přece jen víc než vy. Populační ekologii již několik desetiletí vyučuji na Karlově univerzitě (předtím na JčU), zvali si mě různě po světě (Anglie, USA, Japonsko, Francie, Německo) na zpracování jejich dat o populační dynamice a abych tam vedl kurzy na téma ochrany proti škůdcům, publikoval jsem o tom desítky článků v nejprestižnějších světových časopisech. Možná také, že ne nadarmo si mne proto vybrali jakožto člena skupiny vědců, která pod záštitou OSN vytvořila v květnu 2019 globální zprávu o biologické rozmanitosti (https://ipbes.net/sites/default/files/2020-10/ipbes_global_assessment_report_summary_for_policymakers_cze.pdf), která přitáhla pozornost všech mainstreamových světových médií.

4. Je třeba Vám však uznat, že máte velice vyvinutou schopnost prezentovat jako fakta naprosté lži, třeba "Zvěsti o mrtvých necílových organismech raději již nekomentovat, protože se jasně prokázalo, že v drtivé většině případů šlo o účelové lži." (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) - dokažte nám zde toto tvrzení! Naopak já jsem schopen na vyzvání předvést důkazy (výsledky chemických analýz) o tom, že došlo k úmrtím mnoha necílových organismů, přestože tento fakt nebyl nikdy cíleně sledován.

5. Výrazy o Stutoxu, že "je na dotčených pozemcích zásah nutný" (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) a vůbec celý tón vašich příspěvků svědčí spíše o někom, kdo je ještě stále ovládán komunistickými praktikami typu "Máš tady škůdce? Postříkej jedem! Máš malý výnos? Přidej tam umělá hnojiva! Je tvé pole příliš vlhké? Zmelioruj ho!" Právě tyto praktiky dovedly naši zemi do tristního stavu: biodiverzita naši zemědělské krajiny je jedna z nejhorších v Evropě. Děkuji vám!
Odpovědět
JS

Jiří S

22.10.2020 07:34 Reaguje na Pavel Kindlmann
Děkuji za Váš rozsáhlý příspěvek. V každém bodě jste jen utvrdil, že o problematice zemědělství nevíte skoro nic, kdežto pan Peregrin ano.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.10.2020 08:38 Reaguje na Pavel Kindlmann
Pane Kindlmanne, potrefená husa se ozvala a jsem tomu velice rád. Tedy vám napíšu toto- stojím si za svými slovy pořád, protože vy zemědělství nerozumíte a svými výlevy jste mě o tom jen přesvědčil.Stačí mi jen vaše tvrzení o tom, že hraboš se "sám ztratí" i bez použití Stutoxu. Vážený pane, vytáhněte občas paty z vaší 25 ha záhumenky a jeďte se podívat do nějakého opravdového podniku. Tam uvidíte, že vaše moudra jsou pro kočku, hraboš po přemnožení nejenže nezmizel, nýbrž se ještě utěšeně množil. Kdyby ti všichni, co Stutox použili, dali na vaše debilní rady, tak by měli po úrodě a vy byste jim jistě na ztráty rád přispěl, že?
Píšete, že existují i jařiny. Samozřejmě existují, ale je to jen další důkaz vaší nevědomosti, protože doufám, že je vám známo, že jařiny jsou výnosově daleko zranitelnější než ozimy, jsou více závislé na průběhu sezony a jsou oblasti, kde sít jařiny postrádá smysl. Takže další knížecí rada. O neškodnosti Stutoxu nemá smyslu polemizovat, my a spousta podniků si to vyzkoušela již dávno se Stutoxem 1, který byl účinnější a nikdy se žádné dramatické otravy nekonaly. Takže přestaňte šířit lži a vyslovené nepravdy.
Co se mrtvých zajíců týká, případ raději vyšuměl do ztracena, protože ani u nich, s vyjímkou jednoho dvou a ještě neprokázaných případů, se o otravy nejednalo, což mimochodem bylo potvrzeno i zde na Ekolistu.
Co se populační ekologie týká, neberu vám vaše zásluhy na tomto poli, ale to na fušování do celkové problematiky zemědělství zdaleka nestačí a bude jen dobré, když se i nadále budete věnovat pouze tomuto oboru.
Korunu svému výplodu dáváte v posledním odstavci uvozovkovanými výkřiky- namátkou třeba ta o melioracích, je vidět, že o smyslu a fungování meliorací nemáte ani páru a u ostatních se nemá cenu rozepisovat, to bychom tu strávili věčnost a vy byste stejně nic nepochopil, nebo spíše nechtěl pochopit.
To, že jste prof.RNDr. pro mě vůbec nic neznamená, jestli jste náhodou na toto citlivý a věnujte se tomu, čemu rozumíte.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.10.2020 13:44 Reaguje na pavel peregrin
A ještě malý dovětek- pokud se p. Jiří S. o vašem příspěvku vyjádřil tak, jak se vyjádřil, asi na mé kritice něco bude. Protože tento pán je rovněž z praxe. A já si o podporu neříkal, jen pro vaši informaci.
Odpovědět
JS

Jiří S

22.10.2020 14:38 Reaguje na pavel peregrin
Než budu nařčen z toho, že je ve mně zaryt komunismus, či praktiky páně premiérova. Tak chci uvést, že jsem polistopadový ročník. Na škole nás samozřejmě učili i o ekologickém zemědělství a chápu kritiku současného zemědělství a jeho klasických systémů. Taky jsem dá se říct obdivovatel práce prof. Záhory z Mendelu, což doufám hovoří samo za sebe. Nicméně musím stále tvrdit, že pan Peregrin má pravdu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.10.2020 21:15 Reaguje na Jiří S
Myslím, že jsem p. Kindlmannovi odpověděl jasně. Zemědělství jsem zasvětil celý svůj profesní život. Nikdo, ani já ani vy netvrdíme, alespoň jsem to nezaznamenal, že by v současném zemědělství bylo vše v pořádku, ale vždy budu s plným nasazením vystupovat proti nehoráznostem, kteří výše mnou jmenovaní šíří ve veřejnosti. Pokud se nepletu,tak prof Kindlmann vystudoval kybernetiku a profesně se věnoval populační ekologii, orchidejím a podobným věcem, které jistě se zemědělstvím velice úzce souvisejí.
Aby nevznikla mýlka, já nemám nic proti vědcům, pokud jejich práce se zemědělstvím úzce souvisí, zde bych mohl jmenovat např. již zmiňovaného ing Růžka, CSc, doc. Mikulku apod, kteří mají zemědělské praxi opravdu co říci a před jejichž vědomostmi se skláním. Ale všimněte si, že tito pánové nemají potřebu nikde exhibovat, natož fušovat do oborů jim vzdáleným.
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

23.10.2020 05:15 Reaguje na pavel peregrin
Žijte si tu blaze ve své aroganci a domýšlivosti obyčejného, zcela neznámého vesnického agronoma, který nemá na víc, než na papouškování zastydlých komunistických názorů na zemědělství z minulého století a na podporu agrokomplexů, v nichž jste - soudě podle vašich slov - zřejmě celý život pracoval a podílel se tak aktivně na devastaci biodiverzity v naší zemědělské krajině. Za to vám patří jistě "vřelé díky" všech inteligentních lidí. Při svém hypertrofovaném egu si klidně věřte, že jste to právě vy, kdo má nárok soudit, zda lidé, kterým svými znalostmi nesaháte ani po kotníky, rozumí zemědělství či nikoli. Nikomu tím neublížíte, protože vás stejně nikdo nebere vážně. Bude jedině dobře, když si tu ty své slinty budete psát dál, a to ze tří důvodů: (1) prokáže to, že tu máme demokracii, tudíž že si každý hlupák může psát, jakékoli nesmysly chce; (2) vy si ulevíte (prý si tím dost lidí řeší vlastní komplexy); (3) čtenáři se nad našimi výmysly dobře zasmějí. Tyhle diskuze jsou pro vás dobrou platformou i proto, že na víc stejně nemáte a můžete tu vystupovat jako anonym, což byste ve skutečném článku nemohl. Poslušen Werichova výroku „Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci.“ tedy diskusi s vámi končím.
Odpovědět
JS

Jiří S

23.10.2020 09:38 Reaguje na Pavel Kindlmann
Krásný úkaz Dunning-Krugerova efektu. Děkuji.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.10.2020 18:28 Reaguje na Pavel Kindlmann
Právě jste svým příspěvkem potvrdil obecně známý fakt, že ani dva tituly před a jeden za jménem nemohou nahradit přirozenou inteligenci,a té se vám, pane, velice nedostává.
Na rozdíl od vás jsem si prošel zemědělskou výrobou od piky a tudíž mohu hodnotit. Vy zřejmě mluvíte hlavně o sobě jako o tom, komu nesahám ani po kotníky. Pane vědátore věcí zbytečných, pokud jde o zemědělství, vytřu si s vámi boty kdy budu chtít.O úrovni vašich "vědomostí" jsem se mohl přesvědčit z vašich příspěvků zde, co příspěvek, to perla. Vám by mělo být přímo zakázáno se o zemědělství vyjadřovat, bohužel to nejde, ale buďte si jist, že normální agronomové vás a vám podobných začínají mít už plné zuby.
Musím se jen zasmát tomu, že vystupuji jako anonym- za svými názory jsem si stál a stojím, protože je mám na rozdíl od vás podepřené tvrdou praxí a omyly, častokrát zaplacenými.
Abyste nežil v nějaké mýlce o vlastní výjimečnosti- schválně jsem dnes obvolal několik mých známých agronomů a ptal se, zda znají nějakého Kindlmanna. Nikdo- to je výsledek. Takže buďte ubezpečen, že znám jste pouze ve své bublině.
A ještě vás chci ubezpečit, že pokud se budete nadále vyjadřovat k zemědělství ve svém obvyklém stylu, musíte počítat s tím, že vás tady budu tepat. Holt se musíte smířit s tím, že neznámí vesničtí agronomové si obyčejně z kabinetních přírodovědců nesedají na zadek.
Odpovědět
MG

Milan G

23.10.2020 21:04 Reaguje na Pavel Kindlmann
Bude jedině dobře, když si tu ty své slinty budete psát dál, a to ze tří důvodů: (1) prokáže to, že tu máme demokracii, tudíž že si každý hlupák může psát, jakékoli nesmysly chce; (2) vy si ulevíte (prý si tím dost lidí řeší vlastní komplexy); (3) čtenáři se nad našimi výmysly dobře zasmějí.

No, takovouhle upřímnost jsem od vás teda nečekal popsal jste se velice přesně, jednoduše to na vás sedí, hlavně bod č.1. Nazval jste se hlupákem, obdivuhodné :-))
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.10.2020 11:13
Podporuji návrhy podepsaných vědců, protože současný stav je neudržitelný. Proplácení dotací je třeba podmínit plněním smysluplných ekologických kritérií. Průmyslové zemědělství provozované na obrovských lánech devastuje naše životní prostředí.
Odpovědět
VK

Václav Kain

20.10.2020 12:18
Tak obrovské lány bez jakékoliv zeleně a remízků tady nebyly ani když komunisti rozorali tisíce mezí.Kampak se asi schovají koroptvičky,zajíčci,bažanti a další pro zdravou krajinu potřebná zvířátka?Asi si je k sobě vezmou naši velkohnojaři.Dva jsou součástí naší vlády.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.10.2020 16:54
A mě přišlo, že ten návrh komise byl docela dobrým kompromisem. Ale chtělo by to pár detailů dodělat ve strategických plánech.
Například platba na první hektary, podporuje zejména menší zemědělce.
A redukce pesticidů o 50% od evropského průměru, to by nám také vyhovovalo, protože jsme již teď na polovině až třetině spotřeby pesticidů "Vyspělých" evropských států. A ekologické zemědělství, toho máme také dost, více než 15% podíl půdy v EZ nás řadí na špičku mezi státy EU.
Ale možná by to šlo i jinak. Nad 800 m nad mořem zalesnit, a nad 500 m nad mořem zatravnit, zejména SEO půdu.
A na zbytku dělat integrovanou produkci, orientovanou na minimalizaci nákladů při maximalizaci tržeb.
Také by chtělo více produkce zpracovávat v tuzemsku, a nedovážet ze zahraničí, co vypěstujeme doma. A odvahu pro tuzemské spotřebitele, aby nakupovali české zboží.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.10.2020 19:50 Reaguje na Katka Pazderů
To by možná šlo, ovšem nesměli by se toho chopit tihle umělci. Já věřím i tomu, že ačkoliv od EU moc dobrého nepřišlo, naši poserové ve snaze zalíbit se, nevím komu a proč, nařízení ještě zpřísňují. Viz. např. pesticidy. Proto na celou tu výzvu hledím s krajní nedůvěrou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist