Vědci: Varujeme před ustupováním lobby velkých agropodniků v evropské zemědělské politice
Evropská komise vypracovala návrh nové Společné zemědělské politiky (SZP) [3,4] již v roce 2019. Jako povinné (nikoliv dobrovolné, jako dosud) podmínky významné části dotací stanovila přísnější ekologické standardy zemědělství. I tento návrh byl ale evropskými vědci kritizován jako nedostatečný. Ti navrhli v souladu s evropskou strategií "Od zemědělce ke spotřebiteli" opatření, která by vedla k redukci nadužívání pesticidů, omezení nadměrného hnojení a zvýšení podílu ekologického zemědělství.
V souladu s další "Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti" bylo navrženo vymezení alespoň 10 % zemědělské plochy pro rozmanité krajinné prvky, zastavení úbytku opylovačů, každoroční uvolnění 20 miliard eur na opatření podporující biologickou rozmanitost. Návrhem Komise bylo také "zastropování" (tj. stanovení maximální výše) dotací pro jeden subjekt. "Zastropování" mělo omezovat výhody velkých agropodniků, které by jinak díky své velikosti dostávaly neúměrně velké dotace - stejná platba na jednotku plochy diskriminuje například rodinné farmy, které díky malé rozloze, a tedy relativně malému příjmu nejsou schopny ekonomicky konkurovat velkým podnikům.
Návrh nyní dostal velkou ránu v Evropském parlamentu, kde skupina poslanců ze tří největších frakcí (EPP, S & D, Renew) připravila pozměňovací návrh, který ale vrací SZP tam, kde byla dosud. Čeští vědci proto vyzývají české europoslance ze všech politických stran a hnutí, aby nehlasovali pro tento "kompromisní" návrh, a podpořili pozměňovací návrhy, které by do SZP začlenily podporu ekologických a klimatických cílů ke kterým se již EU zavázala v Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal).
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc. z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby k tomu říká: "Z komunikace s českými europoslanci víme, že většina z nich (přinejmenším z TOP 09, STAN, ODS, KDU-ČSL a Pirátů) předloženou změnu nepodporuje a budou přesvědčovat své zahraniční kolegy, aby pro ni také nehlasovali a podpořili pozměňovací návrhy. Sami totiž vědí, jaké devastující účinky dosavadní SZP (spolu s českými národními modifikacemi) měla na českou krajinu a na život na venkově. Stejně jako evropští vědci, nechtějí tito europoslanci podporovat průmyslové zemědělství, které se provozuje na obrovských lánech a je příčinou ubývání biodiverzity, ztráty úrodnosti a kontaminace vod živinami a pesticidy."
"Schválení "kompromisu" by znamenalo opět vyplácení nárokových plateb na plochu bez splnění kvalitních ekologických kritérií, snížení povinné rozlohy krajinných prvků na pouhých 5 % plochy, vypuštění zastropování dotací, nedostatečné zajištění ochrany luk v oblastech soustavy Natura 2000, stanovení povinné alokace na podporu další intenzifikace hospodaření a další ústupky lobby velkých agropodniků", říká Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc. z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
"Různé krajinné prvky, jako jsou polní meze, stromořadí, či drobné lesní ostrůvky či mokřady, jsou zcela zásadní pro udržení ubývající biologické rozmanitosti a zadržování vody v zemědělské krajině," vysvětluje Ing. Martin Šálek, Ph.D. z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Petr Voříšek, Dr. z České společnosti ornitologické k tomu dodává: "Již téměř 20 let organizujeme sčítání ptáků v Evropě. Výsledky publikujeme v mezinárodních vědeckých časopisech, předáváme úřadům a politikům, seznamujeme s nimi veřejnost. Každoročně vidíme stejný neutěšený obraz toho, jak ptáci vázaní na zemědělskou krajinu dále ubývají. Přišli jsme o miliony skřivanů, koroptví či čejek. A víme, že hlavním viníkem je intenzivní zemědělství. Návrh poslanců EP je krokem k další devastaci zemědělské krajiny a lze očekávat, že polní ptáci budou i nadále mizet."
"Přestože většina těchto problémů patří mezi nejzávažnější bariéry budoucího blahobytu naší společnosti, chovají se politici v EU, jako kdyby neviděli dál než do příštích voleb," komentuje současnou situaci doc. Ing. Jan Weinzettel, Ph.D. z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Zdroje:
[1] https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/pan3.10080
[2] https://www.idiv.de/fileadmin/content/Files_CAP_Fitness_Check/signatories/Zmeny_ve_Spolecne_zemedelske_politice_EU_nezbytne_pro_reseni_problemu_udrzitelnosti_3.2020.pdf
[3] https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/actions-being-taken-eu/farm-fork_cs
[4] https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/actions-being-taken-eu/eu-biodiversity-strategy-2030_cs#hlavn-prvky-strategie-v-oblasti-biologick-rozmanitosti
Autoři (v abecedním pořadí):
Mgr. Alena Fornůsková, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v.Mgr. Jiří Guth, ekolog a redaktor Kulturních novin,
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Česká geologická služba
Mgr. Vladan Hruška, Ph.D., Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem,
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
RNDr. Petr Petřík, Ph.D., Botanický ústav AV ČR
doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Ing. Pavel Richter, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
Prof. RNDr. David Storch, Ph.D., Centrum pro teoretická studia a Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Ing. Martin Šálek, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR
Petr Voříšek, Dr., Česká společnost ornitologická,
doc. Ing. Jan Weinzettel, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
Richard Vacek
20.10.2020 08:04Miroslav Vinkler
20.10.2020 08:35Pavel Hanzl
29.10.2020 09:39 Reaguje na Miroslav Vinklerpavel peregrin
20.10.2020 08:51DAG
20.10.2020 09:21 Reaguje na pavel peregrinMyslím, že už teď na dotacích dostávají balík, tak by se měli o přírodu trochu starat.
Je ovšem jasné, že všechno musí být s jejich souhlasem.
Jiří S
20.10.2020 09:49 Reaguje na DAGpavel peregrin
20.10.2020 10:31 Reaguje na DAGDAG
20.10.2020 11:05 Reaguje na pavel peregrinAle to je od tématu a je to asi i krajové.
Vedeme zde debaty celkem často a v problematice zemědělství se orientujete, protože se v ní pohybujete. Jen prostě vy a ostatní zemědělci děláte, že nevidíte následky hospodaření na přírodu.
Je to logické, když lidé, kteří nerozumí zemědělství vám chtějí něco přikazovat. Známe to všichni. Lesníci, myslivci, zemědělci, rybáři, včelaři.
Škoda, že není politická vůle najít kompromis. Navíc v tomto případě by byl dle mého i pro zemědělce výhodný. V tom směru, že by se mohly dotovat plodiny, které by zemědělcům zlepšovaly pole a nahradila by se jim ztráta nebo by se mohli dotovat jiné technologie a postupy, hospodaření se zvířaty atd.. Bohužel nevidím jinou možnost než další dotace.
Zelení v podstatě nabízí jen to, že za stejný nebo menší balík peněz budete dělat ještě věci navíc pro přírodu.
Jiří S
20.10.2020 11:37 Reaguje na DAGJá připouštím fakt, že styl hospodaření není v ČR optimální a krajinu poškozuje, to vím já i pan Peregrin. Já jsem jen chtěl poukázat na fakt, že zemědělci nemají finanční nástroj pro zlepšení tohoto stavu, protože tyto všechny dotace ani nedorovnávají skutečnou cenu komodit (a to ještě saps a greeing vám stejně veme pacht). To je jako říct, že steak v restauraci bude stát normálně 200 Kč, jenže lidi ho chcou, tak stát, EU, či nějaké korporáty řkenou, že bude jen za 100 Kč a stát vám milosrdně vyplatí dalších 50 Kč, ale pořád jste pod skutečnou cenou a i z tohoto důvodu ty podniky na to nemají. Samozřejmě netvrdím, že neexistují podniky, které jsou na tom dobře, oblast Haná a podobně.
DAG
20.10.2020 12:03 Reaguje na Jiří STo s tím steak si nikdy nepřejte, aby to tak ve skutečnosti bylo.
Kdyby totiž stát dal lidem peníze co dává zemědělcům, aby jim kompenzoval navýšení ceny jídla a přestal je dávat zemědělcům, tak zemědělci krachnou.
Evropské zemědělství není konkurenceschopné zemím jako je Rusko, Austrálie, Brazílie atd.
Komodity by se vozily odsud, vy by jste neměli o moc vyšší ceny než teď a neměli by jste ani ty dotace. To je můj úsudek.
Jinak samozřejmě je to složité. Kdyby to bylo snadné, tak máme krásnou přírodu a bohaté zemědělce.
Jiří S
20.10.2020 12:36 Reaguje na DAGTen steak byl míněn jako přirovnání k tomu co teď máme my.
Evropské zemědělství ve skutečnosti je konkurenceschopné, jen se tvrdí, že není. Země typu Austrálie a Brazílie mají stejně vysoké dotace, je to jen zdání, že tomu tak není. A Rusko by celou Evropu uživit skutečně nedokázalo. Na Ukrajině a v Rumunsku je mnoho nadnárodních zemědělských společností a ti by se zase ošidit nenechali. Takže ceny by nakonec byly výrazně vyšší. Jen by se musely vyškrtat všechny podpory všech států a spolků.
Václav John
19.11.2020 01:26 Reaguje na Jiří SVelmi zajímavý příspěvek. Předpokládám, že pokud by stát a EU adekvátně dotovali šetrnější hospodaření, aby k tomu byli zemědělci motivovaní, uvítal byste to? Nebo vidíte nějaké jiné účinnější řešení?
A ještě otázka ze zvědavosti - je dnes zemědělec v ČR ve stejné pozici jako třeba zemědělec ve Francii?
Milan G
20.10.2020 22:14 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
21.10.2020 07:27 Reaguje na Milan GPavel Kindlmann
22.10.2020 02:58 Reaguje na pavel peregrinje opravdu velice zábavné pozorovat, s jakou suverenitou publikujete úsudky o lidech, o nichž nic nevíte a o věcech, kterým naprosto nerozumíte. Na rozdíl od vás zde uvedu argumenty:
1. Do svých 15 let jsem vyrůstal v malé vesničce, kde můj otec dělal šlechtitele a matka pracovala pro ÚKZÚZ. Když jsem nabral trošku rozum, s velkým zájmem jsem sledoval jejich práci a i práci "obyčejných" zemědělců a jejich šéfů v podniku. Poté můj otec dlouhá léta vyučoval rostlinnou výrobu na VŠ zemědělské. Nyní již 29 let vedeme společně s manželkou zemědělskou farmu o rozloze 25 hektarů, kde celou dobu chováme cca 8-18 koní, několik desítek až stovku ovcí (tyhle počty se samozřejmě mění), několik prasat, měli jsme i lamy a pštrosa, a variabilní počty a druhy různé drůbeže (slepice, husy, kachny, perličky, krocany). Kromě toho jsme zde po obvodu farmy vytvořili nově biokoridory ze stromů a keřů, máme zde i genofondový sad starých ovocných odrůd, kde manželka pěstuje více než 70 takových odrůd. Část těch 29 let jsme farmu vedli sami dva, po zhruba polovinu let jsme měli i jednoho pracovníka. Jedině na sklízení sena si každoročně najímáme souseda-soukromníka, jinak vše zvládáme vlastními silami. Ve světle těchto nesporných faktů jsou opravdu úsměvné vaše kecy o kabinetních vědcích (Vědci tvrdí, že jed Stutox... Ekolist 14.8.2020), "Ve výčtu podepsaných vědců nevidím ani jednoho, který by rozuměl zemědělství" či "Zemědělství je jim na hony vzdálené, nemají do toho co mluvit, protože tomu nerozumí." (Varujeme před ustupováním lobby velkých agropodniků... Ekolist 20.10.2020).
2. Roztomilá jsou i vaše "moudra" o účincích Stutoxu na hraboše. Tvrdíte, že "Stutox plošně použitý rozhozem rozmetadlem dokáže účinně hraboše eliminovat" (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) a jaksi vám nedochází, že tento fakt nikdo nezpochybňuje a o tohle v mém článku vůbec nejde. Pouze tam tvrdím, že hraboši díky své populační dynamice po své kulminaci rychle zmizí, i když se Stutox nepoužije, tudíž jeho používání je užitečné jedině proto, aby se ničila již beztak chabá biodiverzita naší zemědělské krajiny. Já vím, Stutox působí okamžitě a zabrání tak hrabošům sežrat ozimy, pokud je zde nasejete. Jenže ony existují i jařiny, jestli víte oč jde. Jsou sice trochu náchylnější na sucho, ale nikde není psáno, že příští rok musí být suchý. A když bude, stejně si požádáte o dotace za škody suchem způsobené.
3. Korunu exhibici své neznalosti pak dáváte tvrzením že "predátoři si s tím v podstatě neporadí" - víte, ony v systémech dravec-kořist existují populační cykly, řízené zpětnými vazbami mezi dravcem a kořisti, jenže o tom vy zřejmě nemáte ani zdání. Řekl bych, že o populační dynamice, především o systémech dravec kořist, o který tu jde, vím možná přece jen víc než vy. Populační ekologii již několik desetiletí vyučuji na Karlově univerzitě (předtím na JčU), zvali si mě různě po světě (Anglie, USA, Japonsko, Francie, Německo) na zpracování jejich dat o populační dynamice a abych tam vedl kurzy na téma ochrany proti škůdcům, publikoval jsem o tom desítky článků v nejprestižnějších světových časopisech. Možná také, že ne nadarmo si mne proto vybrali jakožto člena skupiny vědců, která pod záštitou OSN vytvořila v květnu 2019 globální zprávu o biologické rozmanitosti (https://ipbes.net/sites/default/files/2020-10/ipbes_global_assessment_report_summary_for_policymakers_cze.pdf), která přitáhla pozornost všech mainstreamových světových médií.
4. Je třeba Vám však uznat, že máte velice vyvinutou schopnost prezentovat jako fakta naprosté lži, třeba "Zvěsti o mrtvých necílových organismech raději již nekomentovat, protože se jasně prokázalo, že v drtivé většině případů šlo o účelové lži." (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) - dokažte nám zde toto tvrzení! Naopak já jsem schopen na vyzvání předvést důkazy (výsledky chemických analýz) o tom, že došlo k úmrtím mnoha necílových organismů, přestože tento fakt nebyl nikdy cíleně sledován.
5. Výrazy o Stutoxu, že "je na dotčených pozemcích zásah nutný" (Jed proti hrabošům. Záchrana nebo prokletí? Ekolist 15.8.2020) a vůbec celý tón vašich příspěvků svědčí spíše o někom, kdo je ještě stále ovládán komunistickými praktikami typu "Máš tady škůdce? Postříkej jedem! Máš malý výnos? Přidej tam umělá hnojiva! Je tvé pole příliš vlhké? Zmelioruj ho!" Právě tyto praktiky dovedly naši zemi do tristního stavu: biodiverzita naši zemědělské krajiny je jedna z nejhorších v Evropě. Děkuji vám!
Jiří S
22.10.2020 07:34 Reaguje na Pavel Kindlmannpavel peregrin
22.10.2020 08:38 Reaguje na Pavel KindlmannPíšete, že existují i jařiny. Samozřejmě existují, ale je to jen další důkaz vaší nevědomosti, protože doufám, že je vám známo, že jařiny jsou výnosově daleko zranitelnější než ozimy, jsou více závislé na průběhu sezony a jsou oblasti, kde sít jařiny postrádá smysl. Takže další knížecí rada. O neškodnosti Stutoxu nemá smyslu polemizovat, my a spousta podniků si to vyzkoušela již dávno se Stutoxem 1, který byl účinnější a nikdy se žádné dramatické otravy nekonaly. Takže přestaňte šířit lži a vyslovené nepravdy.
Co se mrtvých zajíců týká, případ raději vyšuměl do ztracena, protože ani u nich, s vyjímkou jednoho dvou a ještě neprokázaných případů, se o otravy nejednalo, což mimochodem bylo potvrzeno i zde na Ekolistu.
Co se populační ekologie týká, neberu vám vaše zásluhy na tomto poli, ale to na fušování do celkové problematiky zemědělství zdaleka nestačí a bude jen dobré, když se i nadále budete věnovat pouze tomuto oboru.
Korunu svému výplodu dáváte v posledním odstavci uvozovkovanými výkřiky- namátkou třeba ta o melioracích, je vidět, že o smyslu a fungování meliorací nemáte ani páru a u ostatních se nemá cenu rozepisovat, to bychom tu strávili věčnost a vy byste stejně nic nepochopil, nebo spíše nechtěl pochopit.
To, že jste prof.RNDr. pro mě vůbec nic neznamená, jestli jste náhodou na toto citlivý a věnujte se tomu, čemu rozumíte.
pavel peregrin
22.10.2020 13:44 Reaguje na pavel peregrinJiří S
22.10.2020 14:38 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
22.10.2020 21:15 Reaguje na Jiří SAby nevznikla mýlka, já nemám nic proti vědcům, pokud jejich práce se zemědělstvím úzce souvisí, zde bych mohl jmenovat např. již zmiňovaného ing Růžka, CSc, doc. Mikulku apod, kteří mají zemědělské praxi opravdu co říci a před jejichž vědomostmi se skláním. Ale všimněte si, že tito pánové nemají potřebu nikde exhibovat, natož fušovat do oborů jim vzdáleným.
Pavel Kindlmann
23.10.2020 05:15 Reaguje na pavel peregrinJiří S
23.10.2020 09:38 Reaguje na Pavel Kindlmannpavel peregrin
23.10.2020 18:28 Reaguje na Pavel KindlmannNa rozdíl od vás jsem si prošel zemědělskou výrobou od piky a tudíž mohu hodnotit. Vy zřejmě mluvíte hlavně o sobě jako o tom, komu nesahám ani po kotníky. Pane vědátore věcí zbytečných, pokud jde o zemědělství, vytřu si s vámi boty kdy budu chtít.O úrovni vašich "vědomostí" jsem se mohl přesvědčit z vašich příspěvků zde, co příspěvek, to perla. Vám by mělo být přímo zakázáno se o zemědělství vyjadřovat, bohužel to nejde, ale buďte si jist, že normální agronomové vás a vám podobných začínají mít už plné zuby.
Musím se jen zasmát tomu, že vystupuji jako anonym- za svými názory jsem si stál a stojím, protože je mám na rozdíl od vás podepřené tvrdou praxí a omyly, častokrát zaplacenými.
Abyste nežil v nějaké mýlce o vlastní výjimečnosti- schválně jsem dnes obvolal několik mých známých agronomů a ptal se, zda znají nějakého Kindlmanna. Nikdo- to je výsledek. Takže buďte ubezpečen, že znám jste pouze ve své bublině.
A ještě vás chci ubezpečit, že pokud se budete nadále vyjadřovat k zemědělství ve svém obvyklém stylu, musíte počítat s tím, že vás tady budu tepat. Holt se musíte smířit s tím, že neznámí vesničtí agronomové si obyčejně z kabinetních přírodovědců nesedají na zadek.
Milan G
23.10.2020 21:04 Reaguje na Pavel KindlmannNo, takovouhle upřímnost jsem od vás teda nečekal popsal jste se velice přesně, jednoduše to na vás sedí, hlavně bod č.1. Nazval jste se hlupákem, obdivuhodné :-))
Majka Kletečková
20.10.2020 11:13Václav Kain
20.10.2020 12:18Katka Pazderů
20.10.2020 16:54Například platba na první hektary, podporuje zejména menší zemědělce.
A redukce pesticidů o 50% od evropského průměru, to by nám také vyhovovalo, protože jsme již teď na polovině až třetině spotřeby pesticidů "Vyspělých" evropských států. A ekologické zemědělství, toho máme také dost, více než 15% podíl půdy v EZ nás řadí na špičku mezi státy EU.
Ale možná by to šlo i jinak. Nad 800 m nad mořem zalesnit, a nad 500 m nad mořem zatravnit, zejména SEO půdu.
A na zbytku dělat integrovanou produkci, orientovanou na minimalizaci nákladů při maximalizaci tržeb.
Také by chtělo více produkce zpracovávat v tuzemsku, a nedovážet ze zahraničí, co vypěstujeme doma. A odvahu pro tuzemské spotřebitele, aby nakupovali české zboží.