https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-f.mana-proc-lide-travi-orly-a-mrzaci-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír F. Mana: Proč lidé tráví orly a mrzačí stromy

29.3.2021
Otrávený orel mořský. Příčina: karbofuran.
Otrávený orel mořský. Příčina: karbofuran.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Hlubocká / birdlife.cz
Případy otrav luňáků a orlů, které proběhly v posledních týdnech českými médii, vyvolaly negativní ohlasy veřejnosti. Podobně tomu bylo i v případě záměrného poškozování stromů, kde orgány ochrany přírody zákonnou cestou bránily jejich pokácení. Jedná se o ojedinělé excesy, nebo jsou případy otrav na Hodonínsku, Klatovsku či mrzačení stromů v Zašové důkazem závažnějšího společenského problému? Co vede konkrétní jedince k rozhodnutí úmyslně zabíjet chráněné živočichy? Pokud je motivací v případě poškození stromů, které následně musí být vykáceny, snaha prosadit realizaci konkrétní stavby, pak v případě záměrných otrav orlů a luňáků budeme ekonomické motivy hledat velmi obtížně. Spíše to vypadá, že se zde projevuje zvrácená touha psychicky nemocných jedinců ublížit přírodě a živým tvorům.
 

Projevy patologického chování jednotlivců nejsou ničím novým. Bylo by ale zajímavé zjistit, proč se v určitých letech tyto projevy objevují častěji. Co je příčinou, že úchylné myšlenky v nitru konkrétních jednotlivců najednou vyhřeznou a stanou se konkrétním trestným činem? Co posiluje odvahu lidí realizovat zlo? Může to být pocit beztrestnosti a neschopnosti policie je odhalit. Může to ale také být pocit, že něco, co bylo doposud společensky nepřijatelné či dokonce zakázané, je více tolerováno postojem společnosti nebo dokonce českými zákony.

V posledních letech zaznamenáváme významnou snahu některých zákonodárců oslabit prostřednictvím podávání pozměňovacích návrhů ochranu přírody v České republice. A nejedná se přitom o žádné malé změny. Útoky jsou vedeny na nejcennější části přírody, tedy na národní parky a silně ohrožené druhy živočichů. Z těch posledních a stále aktuálních návrhů změn Zákona o ochraně přírody a krajiny je možné zmínit návrh poslance Kotta (omezení ochrany silně ohrožených živočichů v souvislosti s používáním jedů v zemědělství), poslanců Bendla a Zahradníka (zrušení předkupního práva státu v národních parcích a otevření cesty k privatizaci jeskyní) nebo poslanců Adamce a Kolovratníka (omezení možnosti Správ národních parků vyjadřovat se ke stavbám v národních parcích).

Samostatnou a často se opakující snahou je umožnění kácení vzrostlých dřevin bez povolení orgánu ochrany přírody, se kterým v tomto volebním období přišel poslanec Kott (kácení v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací) nebo poslankyně Matušovská (kácení dřevin podél železničních tratí). Podotýkám, že se jednalo o namátkou vybrané snahy zákonodárců oslabit ochranu přírody a že bychom podobných příkladů našli v posledním volebním období mnohem víc.

Naříznutý strom v aleji v Zašové. Takový strom je nutné skácet.
Naříznutý strom v aleji v Zašové. Takový strom je nutné skácet.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Husa / Zelení

Úmysly předkladatelů konkrétních pozměňovacích návrhů mohou být různé, nicméně signál, který zákonodárce předložením takových návrhů vyšle směrem k veřejnosti, je bohužel zřejmý. Je to z jeho strany sdělení, že bychom přírodu (stromy, živočichy, půdu…) nemuseli nebo dokonce neměli chránit tak přísně a že máme dát přednost stavbám a jiným ekonomickým a úzce skupinovým zájmům. Jinými slovy nám říká, že bychom měli upozadit veřejný zájem (hodnotu, která slouží společnosti jako celku) a upřednostnit zájem soukromý.

Společnost je složitý organismus, a proto si myslím, že popsané signály přicházející z Poslanecké sněmovny nezůstávají v životě společnosti bez odezvy. Určitě se najde část veřejnosti, která na ně zareaguje nejen u volebních uren, ale bude se podle nich, bohužel, chovat i v běžném životě. Zodpovědnost zákonodárce není omezena zdmi paláců Poslanecké sněmovny. Politika je přece o symbolech a činech. A činy zákonodárců mají symbolickou sílu, která se následně projevuje v našem životě. Někdy posílí odvahu začít připravovat konkrétní stavbu nebo podnikatelský projekt, jindy, bohužel, posílí zvrácenou touhu zabíjet orly.


reklama

 
foto - Mana Vladimír F.
Vladimír F. Mana
Autor vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V oboru ekologie, ochrana dřevin a ochrana přírody a krajiny pracuje od roku 1992.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

29.3.2021 07:17
Obávám se, že návrh zákona na ochranné pásmo kanalizace skutečně nemí nic společného s tím, že někdo otráví dravého ptáka.
Neschopnost policie vidím jako dominantní, protože to jsou asi všechno místní idioti, kteří jsou v dědině známí a pokud nejsou vypátráni, potrestal bych zodpovědné policajty.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

1.4.2021 17:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Nu ne každá obec má svého četníka, a hluchota místních obecních zastupitelů je známou. Nevím, zda se vrátit k praxi pomocníků Bezpečnosti, jako za minulé doby. Ona jakákoli motorová pilka dělá hluk o síle 90db. A po většině komunikací v katastru obce jezdí vozidla včetně těch státní policie. Na otrávené návnady se přichází většinou náhodně, a to tyto jedy jsou i v ČR zakázáné používat minimálně od roku 1992!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.3.2021 07:33
S autorem se shodnu , skutečně zeslabuje ochrana přírody v ČR a množí se snahy dále podkopat její ochranu. A to jak legislativní tak i praktickou.

Osobně by mě také zajímalo, proč se někdo takto chová. Snad by to stálo za nějakou solidní magisterskou práci v rámci ukončení studia .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2021 08:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Každej jsme jinej", říkával Jan Werich a někdo tráví dravce a někdo podporuje aktivitu nepřítele směřující k našemu propadu pod ruský bič. To máte pak těžký....
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

30.3.2021 14:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy si nedáte pokoj ani tady, v diskusi o hovadech která tráví orly a vandalsky ničí stromy??

Zkuste si někde přečíst, co znamenají pojmy "obsese" a "nutkavé myšlení". Třebas vám to bude ku prospěchu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

30.3.2021 09:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlas s tím, že zeslabuje ochrana přírody. Je podporováno nesmyslné pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva za nadužívání veškeré chemie. Což má za následek mizení hmyzu, obojživelníků, plazů i ptactva. Tyto struktury ve své nenávisti chtějí zlikvidovat i to, co v naší kulturní krajině ještě přežívá. Zvěř. Přesně podle našeho Českého hesla. Všechno nám chcípá, tak ať myslivcům, rybářům a včelařům taky všechno chcípne.
Odpovědět
DA

DAG

29.3.2021 09:24
Myslím, že autorovi úvahy s otravami jsou úplně mimo. Nechápe širší souvislosti, tak prostě nedokáže říct nic jiného, že tito lidé jsou psychicky nemocní. Je to na analýzu a pak se teprve můžou udělat nějaké opatření.
Obávám se, že autor ovšem má jen svůj úzký pohled na svět.
Já stejně tak můžu tvrdit, že luňáky a orly nikdo schválně netráví, ale že se otráví omylem. A jsem přesvědčený, že jsem pravdě blíž než autor článku.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.3.2021 10:29 Reaguje na DAG
omylem? docela je to v zásadě asi (někdy) možné. třeba tím chce někdo regulovat přemnoženou domestikovanou škodnou, třeba štěkající trousiče hovínek nebo kočičky lovící okolo krmítka. musím říci, že při sledování milovníka přírody, jak nechává chlupatou obludu na vodítku důkladně rozhrabávat předzahrádku, mám pro trochu přehnanou reakci majitele předzahrádky pochopení (jakkoli bych já volil řešení jiné).
Odpovědět
DA

DAG

29.3.2021 11:33 Reaguje na Lukas B.
Je to logické. Orly a luňáci jsou z velké většiny mrchožrouti.
Po otravě karbofuranem zůstane cokoliv na místě, protože to paralyzuje svaly. To znamená, že vedle dravce by musela být návnada nebo další zdechliny. Nevím jestli to někdo vůbec zkoumá. Podle mě prostě tito dravci z velké části pojdou při požití otráveného zvířete a jedy jsou nachystány na jiné tvory. Tím to nijak nehájím, ale pokud chce někdo problém řešit, tak ho musí nejdřív analyzovat a zjistit v čem to je.
A na to každý naprosto kašle.
Odpovědět
AM

Anežka M

29.3.2021 09:45
Člověče, slítněte z obláčku na zem. Stát má v této oblasti jediný skutečně relevantní podíl - a sice že PČR nekoná, resp. nekoná dostatečně účinně, neb se to od ní nechce. A z toho plynoucí beztrestnost, na kterou se pachatelé mohou de facto spolehnout. Potenciálního pachatele fakt nepopostrčí k činu nějaké symbolické gesto, ale zcela pragmatická úvaha, že nebude postižen.

Ani si nemyslím, že by věci, o kterých píšete, byly dílem nějakých vyšinutých jedinců. Možná v nějakém procentu případů jde o psychopatii, ale to je z hlediska statistiky zanedbatelné. Jinak to dělají, domnívám se, vcelku normální lidi a mají k tomu vcelku racionální a (ze svého pohledu) oprávněné důvody. Připočtěte si k tomu letitou tradici lidových mouder ve stylu "všechno s křivým zobákem střílet" a máte na další kauzu zaděláno.

Neřešme tu hlubinnou psychoanalýzu pachatelů, jejich motivace jsou banální a odhadnutelné. Řešme (kdyžtak) proč policie nic nevyšetří, proč lidi nevypovídají. To je daleko zajímavější téma.
Odpovědět
Václav Hellebrand

Václav Hellebrand

29.3.2021 09:48
Na to je jediná odpověď: někteří lidé jsou prostě hovada
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.3.2021 10:28
Už se někdo zamyslel, proč se nedaří nacházet svědky a viníky? Pominuli
ty ujeté jedince důsledně tající svoji činnost, tak se zamýšlím nad tím,
že prostě okolí tiše souhlasí s jeho činností, ač to navenek kritizují.
Je to často zoufalé jednání zoufalých lidí, kterým někdo maří jejich
podnikání nebo koníček. Ti dravci nemusí být nutně cílem, ale pouze
se přiživili na otrávené potravě určené jiným. Každopádně je to špatně,
ale už dávno upozorňuji na to, že pokud omezím odborníkům jejich
pravomoci, tak se jich chopí amatéři a dopadne to daleko hůře. Lovec
s puškou většinou pozná na co střílí, ale jed si nevybírá. Je ale velmi
účinný a pro utajení viníka ideální. Travičství je staré jako lidstvo
samo a bylo používáno k lovu i k odstranění soků a nepřátel. Trávily
se studny obléhaných hradů, králové, ryby určené k jídlu, škůdci atd.
No a u těch stromů je to podobné. Nedostane-li někdo povolení pokácet
jemu obtěžující strom, tak si poradí jinak a soušku už pokácet může.
Chce to posoudit ze všech stran a ne pouze z pohledu ochranáře a jít
buď na kompromis a nebo chránit opravdu účinně. Žádný papír s razítkem
strom nezachrání, pokud nedojde k jeho fyzické ochraně a prokázání
úmyslu poškození. Popisoval jsem strom silně napadený jmelím a chráněn
až do situace, kdy podivně rychle uhynul. Nikdo to dál už nezkoumal
a souška šla k zemi dva roky po zamítnutí preventivního kácení. Nyní
je zamořeno jmelím už i okolí a řeší se stromů x krát více. Chce se to
opravdu zamyslet nad příčinami a ne pouze konstatovat, že je to dílo
toho či onoho. Možná je to nakonec úplně někdo jiný a to i včetně toho,
kdo chce vinu nasměrovat na někoho jiného. Jsou lidé, kteří se neštítí
opravdu ničeho a jsou schopni udělat cokoliv, aby dosáhli svého cíle.
Nenávidí třeba souseda sedláka, tak otráví jeho odpady na hnojišti
a pouze vyčká na jeho potrestání. Bránit se v takovém případě bude asi obtížné a může postihnout nevinné.
Odpovědět
AM

Anežka M

29.3.2021 11:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Za to, že se na něčím hnojišti našla otrávená návnada, nikdo potrestán být nemůže. Pořád tu máme presumci neviny. Zvlášť když je pozemek volně přístupný ji tam může položit kdykoliv.

Všichni jsme nějak omezováni, frustrace z omezení přece nemůže být dostatečným ospravedlněním. Můžete si vymyslet bambilion potřeb a zájmů, které jsou zákonem dost drsně omezovány, od courání první zónou NP po smilnění s nezletilými. Od toho je tu zákon, aby stanovil hranici mezi mým zájmem na seberealizaci a zájmy okolí. A pokud je potřeba změna, musí přijít přes změnu zákona, ne skrze partyzánské výlety s kapsou plnou furadanu.
Odpovědět
DA

DAG

29.3.2021 11:45 Reaguje na Anežka M
No ale to pan Macháček právě píše. A samozřejmě máte pravdu.
Nicméně se stačí podívat na povinnost nosit roušky. Je to důležité, ale lidi na to kašlou a ohrožují lidské životy. Přitom to je minimální omezení.

Odpovědět
AM

Anežka M

29.3.2021 14:04 Reaguje na DAG
Ale jo, no, dyť já pana Macháčka považuju za člověka s rozumnými názory, akorát mi přijde že má občas sklon moc extrapolovat a vidět věci černě. Tak jsem měla potřebu okomentovat ty obavy, že lze někoho odsoudit na základě jednoho nálezu čehosi kdesi.

S tím, že lidi mlčí, protože souhlasí, bych si nebyla tak jistá. Někdo si to prostě nechce rozházet se sousedem, nebo nemá přímý důkaz, nechce se ztrapnit, bojí se, že když někoho nahlásí na základě podezření, že je ten člověk pak bude žalovat za pomluvu, interakce s policií taky nemusí být zážitek, který byste vyhledával místo odpoledního kafíčka... zkrátka těch důvodů proč lidi nic nehlásí je celá řada.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.3.2021 15:09 Reaguje na Anežka M
Ano, druhý odstavec velmi výstižný a jistě lze značně zobecnit. Tak lze vysvětlit mnohé ve společnosti.

A pak tu ale máme kverulanty, kteří usilovně bojují za nesmysly nebo za dobré věci zcela nevhodnými prostředky a požadavky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.3.2021 18:01 Reaguje na Anežka M
Já s vámi souhlasím a že občas vidím něco černě,
je snahou upozornit na některé obtížně řešitelné
problémy. U složitých věcí mají lidé snahu zjednodušovat a označí viníkem tu myslivce,
tu rybáře a nebo "ropáky". Zvláště tady nikdo
nezkoumá, kdo všechno může být viníkem a proč.
Odsuzuji tak zjednodušování obvinění a taky to
řešení z pozice moci. Člověk, který narazí na
aroganci úředníků, to pak zkratově vyřeší
po partyzánsku jednou provždy. K tomu odsouzení
nevinného pouze dodám, že bránit se podvrženým
důkazům je těžké a i po osvobození zůstává
pachuť viny. Znám z okolí případ kácení stromu
v době vegetačního klidu v parku u chodníku
na základě tahové zkoušky provedené dendrology.
Až při kácení byla zjištěna sotva zjistitelná
dutina obsazená zimujícími netopýry a přesto
byla uložena dosti citelná pokuta (8O.tis.).
A pak mi povězte, zda to vidíte optimisticky
a nebo černě. Já černě jako zlovůli ouřady,
který potrestal někoho za pouhé přehlédnutí
takové dutiny. Mimochodem kmen s dutinou byl
odborně ponechán na místě až do jarního
výletu a až potom zlikvidován. Jinak dutiny
bývájí v létě obsazeny hnízdicími ptáky a
v zimě třeba netopýry. To by tak nebylo
takový strom možné pokácet nikdy i kdyby
měl ohrožovat životy třeba dětí u hřiště.
Odpovědět
ig

29.3.2021 10:34
Určitě v tom bude mindset jednotlivých lidí. Sám děsně nerad kácím stromy a mám jich kolem baráku hodně, čemuž se mnohé návštěvy diví, jak to můžu strpět, že mi tam nejde slunce a že mě baví uklízet listí a jehličí. A radí mi, že bych je měl vykácet a ještě přihodí nějakou dobrou radu s chemikáliemi nebo měděnými hřebíky, abych se nemusel ptát na úřadě...
Odpovědět
Hu

Hunter

29.3.2021 10:57
Já s autorem zásadně nesouhlasím v tom, že za pokládáním toxických nástrah stojí duševně narušení jedinci. Zatímco plošná deratizace potkanů nebo použití insekticidních přípravků proti štěnicím je společností či laickou veřejností vnímáno jako nprosto pozitivní zásah, tak totožné jednání v případě dravců či preátorů má být vnímáno zcela negativně? Není tím důvodem něco zcela jiného? Nevyplývá to spíše z frustrace lidí, kterým evidentně zcela nemyslně absolutně chránění predátoři zlikvidovali chov holubů, slepic atd. a tihle lidé nevidí jinou možnost jak se bránit? Tak prostě berou tzv. spravedlnost do vlastních rukou. Úplně stený vývoj lze očekávat např. u vlka, což nakonec odsere akorát ten vlk.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.3.2021 11:36 Reaguje na Hunter
No je vidět, že se tě to nějak dotklo... no o jednoho konkrétního podezřelého víc. Děkuji, že sám usnadňuješ práci policii.
Odpovědět
Hu

Hunter

29.3.2021 11:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
sv

29.3.2021 14:14 Reaguje na Hunter
To je extrémní blábol. Deratizace či použití insekticidů je prováděno tak, aby nedošlo k ohrožení necílových organismů. Když nějaký magor venku jen tak pohodí otrávenou návnadu, tak ohrožuje nejen jakéhokoli chráněného dravce ale jakékoli zvíře, které nemusí mít s "jeho vypleněným chovem" absolutně nic společného. Nemluvě o tom, že na zdraví mohou být ohroženy třeba i děti. Takové pohození otrávené návnady na volně přístupnou plochu je fakticky obdobné tomu, jako když někdo vystřílí školu jen proto, že ho tam šikanovali. Ano, ten magor měl pro svůj čin motivaci danou tím, že mu bylo ublíženo, to ale nic nemění na tom, že je to magor, který zmasakroval nevinné. Totéž platí pro traviče divokých zvířat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.3.2021 18:31 Reaguje na
Budu reagovat pouze na vaši druhou větu. Použití insekticidů je sice prováděno tak, aby nedošlo k ohrožení necílových organismů, na druhou stranu těžko zaručíte, že ten otrávený cílový organismus (povětšině myš, potkan) není následně pozřen již tím necílovým organismem. Jsem přesvědčen, že právě v případě luňáků či mořských orlů , s ohledem na jejich stravovací zvyky, jde většinou o druhotnou otravu. Tedy nikdo je záměrně netráví.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

29.3.2021 19:19 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, nejde o záměrné trávení orlů nebo luňáků, ale o zakázanou nebo nesprávnou aplikaci jedů k hubení škůdců. Nedovolené držení jedu je už samo o sobě trestním činem, i kdyby ho držitel nepoužil, ovšem pro orgány činné v trestním řízení jde o čin velmi těžko odhalitelný.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.3.2021 20:47 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Já mluvil o deratizaci běžně prováděné odbornými firmami. Ano trestné je již samo držení jedů jako je například karbofuran. No a nedá se asi ani říci , že by to příslušné orgány nezajímalo.
Jedna vlaštovka tady byla a jak to dopadlo? Případ z Litoměřicka se dostal až k soudu.
Zdroj: https://litomericky.denik.cz/zlociny-a-soudy/obzalovaneho-preparatora-se-u-soudu-zastali-ochranari-20180321.html
No a bylo napsáno: Preparátor obžalovaný z toho, že v letech 2008 - 15 používal zakázaný jed karbofuran k trávení škodné, opět stanul před litoměřickým soudem.
Majitel zoocentra přišel v úterý k litoměřickému soudu vybaven také dokumenty od svazů ochránců a strážců přírody a litoměřické Naděje, které se za něj zaručují. „Domníváme se, že obvinění je falešné,“ tvrdí předseda roudnické stanice ekologické výchovy Ciconia .
„Pana……….. známe jako zapáleného ochranáře. Bylo by nepochopitelné, kdyby se jenom i předpokládalo, že by se mohl dopustit činů, ze kterých byl nařčen. Obvinění je účelové, zmanipulované a není pravdivé,“ přimlouvá se za …….. i předseda semické pobočky Českého svazu ochránců přírody.
Tož tak. Pán jestli se nepletu, dostal nakonec podmínku za držení karbofuranu
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.3.2021 21:10 Reaguje na Jarek Schindler
Zajímavý dvojí metr pro držení jedu.
Kamarád prostě může, ale někdo jiný
patří rovnou za mříže. Možná, že ho
může i účelově použít, aby byli jiní
neustále obviňováni. Víte, já už se
dnes nedivím ničemu.
Odpovědět
sv

29.3.2021 21:42 Reaguje na Jarek Schindler
Jak je tedy možné, že nedochází k otravám dravců moderními v současnosti povolenými prostředky (rodenticity) ale dochází k otravám dávno zakázaným karbofuranem? Případně jak je možné, že dochází k otravám v době kdy se žádná deratizace v daném místě nekonala? Nebo vy víte o takovém případě?
Jinými slovy, nejedná se o žádnou druhotnou otravu po profesionálně provedené deratizaci povoleným prostředkem, ale o otravu na základě toho, že nějaký magor pohodil na pro kohokoli přístupné ploše návnadu se zakázaným jeden. Přičemž je irelevantní, jestli nehodlal otrávit chráněného dravce a jen nějakého hlodavce. Výsledek je, že toho dravce zabil a zároveň mohl ohrozit i životy jiných živočichů o zdraví dětí nemluvě. Rovnou na tom poli mohl nastražit výbušné zařízení. Každopádně se tím zařadil mezi totální magory.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.3.2021 15:55 Reaguje na
Nemyslím si, že by nedocházelo k otravám těmi, jak jste napsal, moderními v současnosti povolenými prostředky. Myslím, že případů kdy zabíjel Stutox II jsou spousty a jsou i v tisku dohledatelné. On je spíš problém v tom, že jakýkoliv úhyn je presentován jako otrava karbofuranem. NO a víc se člověk následně většinou nedoví. Celkem by mě zajímalo kolik z těch "otrav" byla skutečná otrava a v kolika případech v tom nakonec figuroval ten dávno zakázaný karbofuran.
Jinak i při profesionálně provedené deratizaci asi není nikdo schopen zaručit, že následně najde všechna uhynulá cílová zvířata a že se pozřením jejich mršin nemůže otrávit jiný živočich.
Osobně jsem proti jakémukoliv trávení a je mi celkem jedno jestli jsou ty rodenticiDy povoleny nebo ne. No a kvituji také fakt, že z trávení jsou různými ekospolky čím dál míň obviňováni myslivci.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.3.2021 11:29
Ano pan Mana má naprostou pravdu a je až zarážející jak bezskrupulózně tato vláda a její poslanci makají na doražení již tak zničeného ŽP a našeho zdraví... nezbývá než doufat, že za toto všechno (a mnohem víc) vystaví občané v říjnu těmto bezbožným rozvracečům účet....

ČR zažívá období temna.... už ho ale nezaviňuje nějaká mocnost z venčí.... tentokrát jsou to naši vlastní lidé co tuto zem vykořisťují a bezohledně ničí.... stejně jak to bylo za minulého režimu....

Ti méně inteligentní a v iluzi žijící pořád dokola upozorňují na to, co všechno nám dělají okolní země a jak jsou všichni blbý, ale my sami si tu škodíme opravdu nejvíc a chováme se k sobě samým nejhloupěji....
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

29.3.2021 13:04
Vláďo, já poslední dobou žiji více s lidmí (viz Mageri), možná máš v něčem pravdu ale spíš z pohledu ústředního ochranáře. Já vidím jako další příčinu flustraci a bezmoc, spolu s nevzdělaností - neschopností vidět souvislosti i neznalostí přírody. Vedle ve vsi za zimu vybila samice jestřába (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zvláště chráněn jako ohrožený druh)přes 60 slepic především dvou chovatelů, v hodnotě drůběžářské min 12tis. Kč. Pro důchodce s příjmem 8500Kč dosti herda a to nepočítám to, že v podstatě zanikly 2 kmeny pěkné plemenné drůbeže - celoživotní dílo těch lidí. No a náhrada a dovolání jinde. No a pak ta nevzdělanost třeba způsobí, že karbofuran na hnojišti fakt od jestřába nepomůže ale zařádí úplně jinde - viz Vysočina. Navíc pak otevřete noviny a vidíte plošnou devastaci přírody s požehnáním OOP - viz např. přehrady vs. buzerace normálního občana. To přec normální člověk nemůže pobrat a nemůže ho to zachovat při zdravém rozumu - na což plynule navazují Tvé úvahy.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

29.3.2021 13:14
Obávám se, že žádná souvislost mezi snahou zákonodárců o usnadnění kácení v pásmu vodovodů naprosto nesouvisí s jednotlivými otravami dravců a prořezanými stromy. Někteří lidé budou podobné věci provádět, ať bude u vesla/ u koryta kdokoliv. Dokonce je budou provádět i tehdy, kdy jim bude reálně hrozit odhalení. Nemá to nic společného s politikou, ale s lidskou povahou.
Odpovědět

Jirka Černý

29.3.2021 17:57 Reaguje na Marcela Jezberová
Logické uvažování, gratuluji.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

29.3.2021 13:21
Jak už napsali jiní. Traviči nejsou psychicky nemocní. Psychicky nemocný člověk spíš bude týrat "dostupné" domácí zvíře. Otravy orlů jsou "colateral damage", nezamýšlený důsledek snahy zoufalých lidí ochránit jejich podnikání nebo "zájmové chovy" před útoky predátorů. Dovedu si představit rybníkáře "bojujícího" s opakovaným vyžráním rybníků vydrami. Legálně obtížně řešitelná situace. Oplocení rozsáhlejších rybníků je enormně drahé, technicky problematické (ošetření vtoku a přepadu), extrémně nepopulární u veřejnosti (zamezení přístupu k vodě) a ještě mohl mít potíže s povolením pro jeho výstavbu (nestavební pozemek). Prokazování škod u napuštěného rybníka... no asi jednoduché to nebude. Tak nám dokažte kolik ryb Vám ta vydra sežrala... Bohužel jed je nehlučný, riziko odhalení je malé (na rozdíl od pastí nebo střelných zbraní). Odskáčou to nakonec nezamýšlené oběti. Orli buď najdou návnadu nebo zdechlinu primární oběti. Svalovat nevyšetření na policii je jednoduché ale trochu nefér. Pokud má někdo lahev karbofuranu doma, z dob kdy byl legální, a s nikým se o svou frustraci nepodělí nemá policie téměř šanci. Pohození otrávené návnady na volně přístupný pozemek je obtížně odhalitelné. Ideální by bylo řešit příčiny té frustrace. Snad viníkům brzy dojdou "staré" zásoby.
Odpovědět
AM

Anežka M

29.3.2021 14:17 Reaguje na Dalibor Motl
Shrnul jste to hezky.

Policie jistě není jediný viník, ale mohla by dělat víc pro to, aby se s ní lidé dělili o své (i neúplné) informace ochotněji a neobávali se přijít. Jestli je "běžný policejní postup" při hlášení otrav podobný tomu jako je (či byl) běžný při hlášení znásilnění, tak potěš pánbu.

A jako prevence: u všech predátorů je potřeba myslet na situaci, kdy se (lokálně) přemnoží a působí škody. A jak se to bude řešit. Bezlimitní ochrana je nesmysl.
Odpovědět
DA

DAG

29.3.2021 14:59 Reaguje na Dalibor Motl
Naprosto souhlasím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.3.2021 18:09 Reaguje na DAG
Taky.
Odpovědět
JM

Jan Miklín

30.3.2021 10:12 Reaguje na Dalibor Motl
Staré zásoby nikdy nedojdou, protože se sem pašují z Ukrajiny a dalších zemí. kde jsou legální...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.3.2021 16:15 Reaguje na Jan Miklín
Aha, pašeráci. Na co všechno ti Ukrajinci nepříjdou. Kolik jich bylo odhaleno a kolik zadrženo s ruksakem plným karbofuranu?
Odpovědět
JM

Jan Miklín

1.4.2021 10:50 Reaguje na Jarek Schindler
Nevím, já ze semináře Policie ČR věnujícího se problematice otrav zvířat slyšel tuto informaci, počet odhalených případů nezmiňovali.
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

29.3.2021 18:50
Diskuse o dravých ptácích jako jsou orly, sokoly, jestřáby, motáky, je dá se říct mimo logické uvažováni. Je vidět, že zastánci těchto ptáku nemají doma nic žádnou drůbež, většinou bydlí v nějaké bytovce. Když jim nevadí, že užiteční ptáci zemědělské krajiny, čejka chocholatá, chřástal polní, koroptev, skřivan jsou místy prakticky na 0. Ale o zmíněné dravce je boj,“ proti tráveni jsem také“ které jde odchovat v zajeti záchranných stanic.
Odpovědět
ondřej štverák

ondřej štverák

30.3.2021 01:23
jasně v tropech daj d ananasu pyrotechniku a pak to bouchne hladove slonici v puse. ona pak umira dva tejdny protože nemuže jíst ani pít s rostrhanou pusou a nakonec spacha sebevraždu v místním rybníku utopením protože bolest nejde vydržet. asi někteří víte o čem mluvím.. celej svět lidí co maj radi přírodu to odsoud. u nas slony nemame ale sme tu rozlezlí na úkor ostatních živých tvorů úplně stejně a když nemaj, kde žít a chtěj se najíct trochu od nás, tak je zabijeme. upřímě? mám 300 slepic v domácím chovu s výběhm 2000 metru čtverečních a asi tak dvacet až 25 ročně mi jich odnese jeden místní jestřáb a jedna odvážná liška. já sem nadšenej a dvakrát sem na lišku koukal jak odchází se slepicí v hubě a ješt se na mě podívala. dokonalej oční kontak. jestřába sem viděl lovit třikrát a super zážitek. ne nejsem magor. ale prostšě podle mě o je spravedlivé..... nechal bych karbofuran sežrat každýmu u koho se najde......
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.3.2021 10:13 Reaguje na ondřej štverák
Jedna slepice na cca 6,7 metru výběhu je asi EKO chov co? Já mám
na jednu slepici metrů 6O ani to nepovažuji za ideál. Ale já těch
šest nemám na kšeft a tak by mě ztráta jedné či více kusů naštvala.
Kamarád jich choval dvacet a o půlku přišel díky jestřábovi do
dvou měsíců. Půlku výběhu měl zasíťovanou a přesto tam létal jako
do supermarketu. Tři generace nazpět nebývaly ztráty téměř žádné
a to jsme slepice pouštěli po žních i na naše pole a do lesa.
To ale byla příroda plná bažantů, koroptví a zajíců. Jestřáb byl
vzácnost a liška se obydlím vyhýbala obloukem. Nyní chodí po obci
a nahlíží do výběhů slepic, jako posledního zdroje potravy.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.3.2021 06:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Kamarád chová asi 30 slepic. Dříve měl i 10 kachen. Takže opravdu žádný velkochovatel. Než dostatečně zabezpečil chov, liška (nejspíš) mu sebrala všechny kachny. Sám uznal, že to byla jeho chyba, protože od té doby (cca. rok) mu liška nevzala nic a má klid. Kvůli dravcům má zase síť. Soused zase pouští slepice na louku cca. 300 m od lesa, kde liška 100% žije. Na noc je samozřejmě zavírá. Zrovna drůbež se dá totiž zabezpečit dost dobře. Že už nemá liška dost potravy v lese a kvůli tomu chodí na slepice a jinou drůbež? To jsou jenom kecy (většinou jen využijí lidské chyby) a navíc je mohou myslivci celoročně regulovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.3.2021 10:21 Reaguje na Slovan
Taková skromná otázka. Dravec se poraní a nebo
zahyne při uvíznutí v té ochranné síti. Budu za
to trestán? Jsou nějaké parametry na materiál
ochranných sítí a pravidla, kde se mohou použít?
Jinak drůbež se na noc zavírá i kvůli kunám
a mohu vám doložit útok lišky se dvěmi liščaty
na sousedčiny slepice v pravé poledne na louce
mezi baráky. Vím, že budete predátory hájit,
to i já, ale v rozumné míře a tam, kde mají dost
přirozené potravy. Zajíce ,bažanty, koroptve
atd. už tu vidím vyjímečně, ale dravců a šelem
čím dál více. Jejich vymření hladem tak bude
brzy následovat po ztrátě možnosti potravy
chované lidmi a nastane vysněná samoregulace.
Protože v přírodě bude kulové h...o!
Odpovědět
Sl

Slovan

31.3.2021 18:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Proč zase strašíte nějakým trestáním? Co se stane, pokud se Vám na zahradě utopí např. sýček v sudu nebo prostě zabije v jakékoli jiné technické pasti? Nic, protože to nebyl úmysl. Taky nechápu, proč zase hledáte nějaké složitosti a skulinky, abyste mohl napsat, že to "nejde" - chovatel natáhne síť, tím si chrání zvířata a hotovo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.3.2021 23:21 Reaguje na Slovan
Ano!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.4.2021 09:29 Reaguje na Slovan
Ona ta síť není pouze pasivní ochrana jako
třeba poklop na sudu s vodou, ale i lovecká
pomůcka(zbraň) zacílená nejen dravce odradit,
ale rovnou ho i poškodit či zabít, když do
ní narazí. To taky mohu na ochranu svých zvířat na svém pozemku nastražit pružinové
pasti se záměrem zvířata zabít? Potkany a
myši snad, ale zacílit je rovnou třeba na
vlka nemohu. To by jste asi vyváděl, když
bych si na své pastvině instaloval klec
s jehnětem a kolem nastražil nášlapné pasti
a nebo rovnou plot s vysokým napětím. No co,
přece chráním na svém pozemku svá zvířata
a vlk tam vnikl neoprávněně. Je to podobné
jako s těmi pasteveckými psy, kteří možná
budou v ohradě po zakousnutí vlka nevinní,
ale co, když ho budou pronásledovat i ven
a zakousnou ho až za plotem? A co když ho
zakousnou v mém neoploceném lese? Vždyť oni
chrání můj majetek a moji zvěř? Bude velmi
záležet na obvinění nějakých aktivistů a na
úvaze soudce, zda to posoudí jako záměr a
nebo pouze pasivní ochranu. Vaše rady nejsou
o praxi, ale o teorii a pokud k něčemu dojde,
tak budou aktivisté poukazovat na to, že ty
sítě jsem nainstaloval na likvidaci dravců
a slepice použil jako živou nástrahu.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.4.2021 11:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Už mě ty diskuze s vámi ani nebaví. Bavíme se o dravcích a ochraně drůbeže před nimi. Ale ne, opět vlk. Odpovím tedy jen jednou a dál ztrácet čas nebudu.
Tváříte se jako největší ochránce drobné zvěře. Za jejich úbytek může podle vás "přemnoženost" predátorů (dalších "milion" důvodů vás nezajímá). Instalací plotu s vysokým napětím byste jim opravdu pomohl, stejně jako dítěti, psovi a jiným, kteří by procházeli zrovna kolem - ale to by samozřejmě byli jen oběti, na které to cílené primárně nebylo, takže by se nic nedělo, že?
Cílené lákání vlků na jehně v kleci a do okolí dát nášlapné pasti - opravdu chytrý nápad, jste génius! To je zaprvé pytláctví (jasný záměr)a zadruhé to v naší krajině bude nebezpečně i pro psy, děti a další zvěř, ne? Áááá, zase oběti, na které to primárně nebylo mířeno, takže jen chybka a vše v pohodě. Stejně jako u těch otrávených dravců.
Pastevecký pes je určen na hlídání stáda, né k nahánění vlka po lese, víme? Pastevecký pes se od stáda nevzdaluje. Psy za plotem taky jen vyštěká a nejde za nimi. Ale tohle celé je z vaší strany jen odvrácení pozornosti na jiné téma. Asi se zase nudíte a tuhle diskuzi zde s vámi dál vést nebudu - na to je spousta jiných článků.

Sítě na ochranu drůbeže před dravci jsou normální. Všichni ví, že to není určené k likvidaci dravců ale k ochraně drůbeže. Pokud se však přeci jenom dravec chytí (o takovém případu jsem neslyšel), tak snad každý rozumný majitel se o svou drůbež stará každý den a může tedy včas zavolat pomoc a zvíře zachránit. Ale dost pochybuji, že to pochopíte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.4.2021 10:25 Reaguje na Slovan
Vnější plot ohrady bude klasický
a podle norem, ale uvnitř ohrady
už je to něco jiného. Tam podle vás
může vlka zakousnout pes, ale nesmí
ho zabít či zranit past a nebo třeba
"nedopatřením" probíjející napětí?
Soud netrestal ani poranění zloděje samostřílem a mě potrestá za
zraněnou packu vlka pastí na potkana a nebo, že ho zabije elektřina?
To přece není úmysl a není to cíleno na chráněné zvíře, ale na škůdce.
Za mým plotem musí každý počítat nejen se psem zabijákem, ale i jiným smrtelným nebezpečím. Nikoho jsem tam nezval a nemohu přece vědět,
že to on nemíní respektovat. Sítě
na ochranu před dravci jsou sítě
od těch dobře viditelných, až po pevné nylonové sítě, kterých si
dravec všimne až těsně u ní. To
jsou ty sítě o kterých píšu, neboť
taková síť neodrazuje, ale rovnou
loví. Zkuste si zjistit nabídky
takových sítí a finanční kalkulace.
Pak pochopíte, proč to píšu, neboť
Ty lehké nylonové mají jednak velkou
životnost, v zimě netrpí díky tenkým
vláknům zátěží sněhu, nepotřebují
pevné nosné konstrukce, ale bohužel
nejsou ani moc dobře vidět. Chovatel
se samozřejmě zraněným nebo mrtvým
dravcem nechlubí a rovnou ho někam
zakope. Bude rád, že je o jednoho
predátora likvidujícího jeho drůbež
méně. Stejně to budou dělat brzo i chovatelé ovcí s vlky, jak to dělají
už chovatelé v zahraničí. Proto se
jim v Rakousku a Švýcarsku nedaří.
Odpovědět
AM

Anežka M

1.4.2021 09:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Ochránit chov slepic jde ještě docela dobře.

I nám kuna za X let párkrát vybílila kurník, řešilo se to vždycky tak, že se našla díra, kterou prolezla, opravilo se to a byl klid.

Když jsme slepice vypouštěli mimo dvorek na zelené, vždycky jsem chodila hlídat, aby nevlezli sousedům do zahrádek. Ḱdyby kolem brousila liška, mohla bych dělat totéž. A nepřišlo nám to zatěžko ani jako ztráta času.

Kuřata měly s kvočnou separé voliéru dokud neodrostly, protože si na ně dělaly zálusk kočky. Chvíli to zkoušely, pak zjistily, že to nepůjde a nechaly toho. Nikdy jsme vinou koček o žádné kuře nepřišli.

Strejdovi zas po slepicích šli dravci, takže když je dával "napást" zeleného, nahnal je do takové pojízdné svařené pixle zakryté pletivem a vyvezl do sadu. Možná to nebylo úplně slepičí wellness, ale účel byl splněn, slepice se nazobaly zeleného a volnost měly doma na zakrytém dvorku.

Jenomže když někdo nehne ani prstem, aby si chov zajistil, vypouští slepice na volno a čeká, že jestřáb si toho asi nevšimne, kurník má halabala oplocený, v prknech prvno děr jako pozvánka pro kunu a plot mu podhrabe i nastydlá žížala, to je každá rada drahá. Pro stesky takových chovatelů nemám moc pochopení.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.4.2021 10:17 Reaguje na Anežka M
V tom všem máte pravdu. Já pouze popisuji to,
že pokud zůstala drůbež jako poslední potrava pro dnešní stavy dravců, tak je tu něco asi
špatně. Kdysi se jestřáb neobtěžoval lovit
na dvorcích, protože měl pole a les plné
bažantů, koroptví, jeřábků a malých zajíců.
Dnes je v přírodě s prominutím kulové
a stavy dravců jsou mnohde podivuhodně
vysoké, ač už nechápu, čím se živí.
Pokles drobné ale vidí i laik a ví,
že i ten dravec se musí něčím živit.
Pokud skončí i chovatelé, tak ubude i tento
zdroj a pak nastane krmení šelem a dravců?
A asi taky zoufalá záchrana drobné zvěře.
Kdo zanedbá prevenci i s regulací stavů
zvěře tak, aby potravinová pyramida stála
na mohutné základně, tak se dočká zhroucení.
To už je za rohem a u některých druhů už
nastala. Zoufalá záchrana potravy nelze
dělat ani bez regulace predace a to už
věděl Karel IV, když vyzýval k lovu vlků,
kteří se v té době stali pro zemědělce
a zvěř pohromou. Naši předkové disponovali
zkušenostmi a nefantazírovali o nějaké
samoregulaci a návratu k divočině. Dnes je
to už zcela utopické vzhledem ke změnám
krajiny a počtu lidí. Chce to ten selský
rozum a ne nápady chovatelů bílých myšek.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.4.2021 11:21 Reaguje na Anežka M
Hezky napsáno.
Odpovědět
DA

DAG

30.3.2021 12:22 Reaguje na ondřej štverák
Až vám něco vezme každý den jednu, tak už tak nadšený nebudete :)
Dravá zvěř mají potravy v přírodě daleko míň než dřív. Proto by mělo být víc potravy nebo méně dravců. Každopádně, při tvorbě krajiny by se mělo pamatovat na každý druh. Ne jen na pár oblíbenců.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

30.3.2021 12:01
Co je příčinou, že úchylné myšlenky v nitru konkrétních jednotlivců najednou vyhřeznou a stanou se konkrétním trestným činem?
Guláš a sympatie k top09. Mám to napozorováno za desítky let ze svého okolí.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.3.2021 14:24 Reaguje na Kamil Krabice
No tak to je dost slabě zdůvodněná "sociologická sonda". Guláš je téměř "národní" jídlo a tu konkrétní stranu volily tisíce voličů. Uvedené trestné činy asi páchají jednotky lidí. U nás třeba se stromy "bojoval" přesvědčený soudruh.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.4.2021 21:13
Pokud se na věc podíváme chladně racionálně, tak do budoucna se situace bohužel nezlepší.Nebudu řešit to, zda otravy jsou plánované či k nim dochází v důsledku následného požití původně necílovými organismy, pravda je však taková, že karbofuran se běžně a masově využíval například při ochraně cukrové řepy proti maločlenci čárkovanému a byla to kdysi jediná možná ochrana před tímto broukem, protože jednoklíčkové semeno se ještě nemořilo. Z této doby pocházejí všechny ty zásoby, které se různými nelegálními cestami dostaly do rukou nepovolaných lidí. A protože k otrávení např. jednoho vejce stačí opravdu jen pár kapek, nedělám si vůbec iluze o tom, že by tyto staré zásoby tak brzo došly. Bohužel je to tak.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist