https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-co-delat-prave-nyni-v-ceske-energetice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Co dělat právě nyní v české energetice?

21.9.2020
Blíží se doba odstavení německých jaderných elektráren a uzavření řady uhelných bloků u našich sousedů. Zároveň jedná naše uhelná komise o doporučených termínech a podmínkách zavírání uhelných elektráren u nás. V Evropské unii sílí tlak na přechod k nízkoemisní energetice a rostou ceny emisních povolenek. V české energetice je tak už potřeba konečně začít budovat zdroje, které nahradí zdroje uhelné a stárnoucí zdroje jaderné a fotovoltaické.
 

Česká republika má státní energetickou koncepci, jejíž poslední aktualizace proběhla v roce 2015. Tam je nastolen plán, jak postupně nahradit dosluhující zdroje a realizovat přechod k nízkoemisní energetice. Její základní ideou je postupný přechod k nízkoemisnímu mixu založenému na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů s postupně se snižujícím podílem fosilních zdrojů, u kterých bude hlavně důraz na omezení zdrojů uhelných.

Vývoj výroby elektřiny v České republice v posledních deseti letech.
Vývoj výroby elektřiny v České republice v posledních deseti letech.
Zdroj | ERÚ

Bohužel je však nutné konstatovat, že pět let, které od dané aktualizace uplynuly, se ve výstavbě nových zdrojů nerealizovalo téměř nic. Naopak se důraz v Evropské unii na snižování emisí oxidu uhličitého, a hlavně na uzavírání uhelných zdrojů, ještě více zvýraznil. Je tak pravděpodobné, že odstavování uhelných bloků bude ještě rychlejší, než se předpokládalo. Změní se i situace okolo nás, kdy se Německo hlavně v období, kdy není větrno a nesvítí, změní z exportéra elektřiny na importéra.

Navíc se konci své životnosti pomalu blíží bloky jaderné elektrárny Dukovany. Technicky by bylo možné je provozovat šedesát let, tedy zhruba do poloviny čtyřicátých let. Politicky je však patrně reálnější odstavování v polovině let třicátých. V té době už také bude končit i životnost současných fotovoltaických a větrných elektráren. Je tak třeba přistoupit k náhradě velké části současných zdrojů. Zároveň bude třeba je zastoupit i při síťových regulačních službách.

Podíl paliv a technologií na výrobě elektřiny v České republice. Stále dominuje uhlí, největším nízkoemisním zdrojem jsou jaderné elektrárny.
Podíl paliv a technologií na výrobě elektřiny v České republice. Stále dominuje uhlí, největším nízkoemisním zdrojem jsou jaderné elektrárny.
Zdroj | ERÚ

Nutnost náhrady regulační role uhelných zdrojů

Doposud mají dominantní roli při regulaci soustavy právě uhelné zdroje. Do značné míry byla na této možnosti postavena naše elektrická síť a její stabilita. Standardně jsou naše uhelné bloky osazeny turbínami s výkonem okolo 200 MW. I jaderné bloky v Dukovanech jsou osazeny každý dvěma turbínami zhruba o tomto výkonu. Uhelné bloky jsou poměrně flexibilní. Pro průběžnou regulaci však musí být v provozu, aby mohly rychle v případě potřeby zvýšit výkon. Ten pochopitelně mohou naopak v případě snížené spotřeby či zvýšené produkce z jiných zdrojů snížit. Je jasné, že provoz na snížený výkon zhoršuje efektivitu a ekonomiku tohoto zdroje. Proto se objevuje tendence využít v případě omezené spotřeby u nás možnost exportu elektřiny z něj. Právě tento efekt využití uhelných zdrojů byl jedním z důvodů vysokého exportu elektřiny z Česka v minulém období.

Zatížení elektrické sítě v České republice v zimních měsících (přelom roku 2019 a 2020). Je vidět, že je třeba pokrýt i přes 10,5 GW výkonu. Naše síť by tak měla počítat s kapacitou nejméně 11 GW.
Zatížení elektrické sítě v České republice v zimních měsících (přelom roku 2019 a 2020). Je vidět, že je třeba pokrýt i přes 10,5 GW výkonu. Naše síť by tak měla počítat s kapacitou nejméně 11 GW.
Zdroj | oenergetice, Energostat

Regulovat paroplynovými bloky?

Plynové zdroje mohou v regulaci uhelné nahradit, ovšem v tomto případě se nejedná o zdroje nízkoemisní. Plyn má sice oproti uhelným zdrojům emise skleníkových plynů podle kvality uhlí poloviční až třetinový. Pokud však započítáme emise při těžbě a dopravě, je rozdíl oproti uhlí daleko menší. Pokud tak bude tlak na snižování emisí větší a cena emisních povolenek poroste, stanou se tak plynové zdroje nežádoucí. V každém případě je jejich využití v elektroenergetice neslučitelné s cílem dosažení uhlíkové neutrality, které chce Evropská unie dosáhnout do roku 2050. Realizace větších paroplynových bloků je sice kratší, než je tomu u jaderných zdrojů, přesto však příprava konkrétního projektu a následná výstavba zabere pět i více let. Naopak, požadavky na rychlejší přechod k uhlíkové neutralitě může vést k tomu, že bude požadováno dřívější odstavení paroplynových bloků a ceny emisních povolenek nebo jiná ekonomická opatření nastavena v tomto směru.

Případný investor se tak může dostat do situace jako Vattenfall, který v roce 2015 spustil nejmodernější a velice nákladnou uhelnou elektrárnu Moorburg a nyní je v situaci, kdy se po pouhých pěti letech provozu hlásí do aukce na kompenzované rychlé odstavení této elektrárny. Tato elektrárna byla postavena pro to, aby zajistila zálohu větrným zdrojům na severu Německa a regulaci výkyvu v síti vlivem stále většího podílu fluktuujících obnovitelných zdrojů. Odstavované uhelné zdroje v Německu nahrazují znovu spuštěné i úplně nové zdroje plynové. Kdy se dostanou pod tlak na odstavení tyto, je otevřená otázka, ale jisté je, že to bude relativně brzo.

Že využití plynových zdrojů jako náhrady uhelných či dokonce jaderných není cestou za nízkoemisní energetikou ukazuje srovnání produkce skleníkových plynů v ekvivalentech CO2 během životního cyklu normovaná na jednotku vyrobené elektřiny. U fluktuujících zdrojů je třeba započítat i CO2 spojené s jejich zálohováním a regulací. Pokud k tomu použijeme fosilní zdroje a ne jaderné, tak může být jejich uhlíková stopa docela velká (viz šedá část nad nimi).
Že využití plynových zdrojů jako náhrady uhelných či dokonce jaderných není cestou za nízkoemisní energetikou ukazuje srovnání produkce skleníkových plynů v ekvivalentech CO2 během životního cyklu normovaná na jednotku vyrobené elektřiny. U fluktuujících zdrojů je třeba započítat i CO2 spojené s jejich zálohováním a regulací. Pokud k tomu použijeme fosilní zdroje a ne jaderné, tak může být jejich uhlíková stopa docela velká (viz šedá část nad nimi).

Zapojení nízkoemisních zdrojů do regulace

Další možností je zapojit do regulace nízkoemisní zdroje. Jaderné zdroje mohou v principu pracovat jako zmíněné velké paroplynové zdroje. Už současné bloky se dokáží na regulaci podílet a ty nové jsou už na takové možnosti přímo projektovány. Intenzivně využívá regulaci jaderných bloků Francie. V oblasti jejich regulace v řádu desítek až stovky MWe je situace podobná uhelným či paroplynových bloků. Jádro je v této oblasti podobně flexibilní. Horší je to při přechodu k nízkým výkonům či dokonce vypnutí a opětné spuštění. Už nyní se jaderné bloky do zálohování a regulace zapojují a v budoucnu, kdy by měl jejich podíl na energetickém mixu růst, se bude jejich úloha v této oblasti zvyšovat.

Velmi efektivní podporu regulace mohou dát zdroje vodní. Jednou z možností je regulace průtoku vody z přehrad. Tam je však třeba připomenout, že možnosti jejího využití jsou silně závislé na momentálním stavu vodních zdrojů a také tím, že je třeba zajistit dostatečný průtok vody v řece pod přehradou a další vodohospodářské a ekologické funkce přehrady. Ještě efektivněji mohou k regulaci přispět přečerpávací elektrárny. Ty jsou jedním z nejlepších zařízení pro akumulaci energie. Bohužel jsou však možnosti vodních zdrojů u nás omezené geografickými podmínkami a z velké části už vyčerpané. V současné době se nejvíce mluví o možnostech nově napuštěných jezer vznikajících při rekultivaci krajiny po těžbě uhlí.

Existují sice místa vhodná pro vznik přečerpávacích elektráren, ale většinou je to v ekologicky velmi cenných horských partiích. Je možné využít i propojení některých existujících přehrad s nově vybudovanými k realizaci tohoto typu akumulačních zdrojů. Problémem je však značný odpor proti výstavbě jakékoliv vodní nádrže a obav z jejich environmentálních dopadů. Velmi náročné by tak bylo i získání potřebných povolení pro výstavbu těchto zdrojů. Časově si tak jejich případná realizace nijak nezadá s jadernými elektrárnami, které mají místa výstavby vybrána a proběhlo u nich i environmentální posouzení. Odpor proti stavbě přehrad je u nás v možných lokalitách daleko větší, než je tomu u jaderných reaktorů v lokalitě Temelína a Dukovan. Je tak otázka, zda a kdy by se podařilo nové hydroelektrárny realizovat.

V každém případě by bylo vhodné dané lokality z tohoto pohledu chránit a připravit potřebné studie jejich potenciální realizace a environmentálních dopadů. Vhodné by bylo, kdyby se vědělo, které konkrétní zdroje u nás doplňují. Realizace by pak byla případně možná při získání odpovídající podpory společnosti, nalezení přesného místa v našem energetickém mixu a navržení vhodného finančního modelu. V každém případě jsou však možnosti limitované. Je třeba korigovat některé představy o tom, jak velké kapacity lze v této oblasti realizovat. Možnosti oscilací výšky hladiny jsou v případě nádrže, která má i jiné funkce, než jsou energetické, a není vybudovaná čistě pro tyto účely, jako je tomu třeba u horní nádrže Dlouhých strání, velmi omezené.

K akumulaci lze použít i baterie. Zatím však je jejich kapacita i cena na takové úrovni, že neumožňují ani vyrovnávání denního cyklu. Velice dobře se však uplatňují při rychlé regulaci, jak je vidět třeba i na příkladu známé a ve své době největší baterie, kterou pro Austrálii dodal Elon Musk. Ta má výkon 100 MW a kapacitu 124 MWh. Dokáže tak regulovat v řádu desítek MW výkyvy v řádu minut a hodin. Jejich parametry i cena se jistě budou zlepšovat. Zvláště v kooperaci s větrnými a fotovoltaickými zdroji se budou uplatňovat stále více. Bylo by velmi vhodné je do regulace zapojit i u nás.

Spotřeba elektřiny podle odvětví.
Spotřeba elektřiny podle odvětví.
Zdroj | ERÚ

Je také jasné, že se do regulace a zálohování musí zapojit i zdroje větrné a fotovoltaické. U obou je pochopitelně poměrně jednoduché je v době velkého přebytku v případě nutnosti vypnout. Znamená to však, že v případě ideálních podmínek budeme část elektřiny ztrácet. Proto je důležité zvážit vhodné zapojení těchto zdrojů do energetického mixu a co nejvíce rozšířit jejich dobu produkce i na úkor hodnoty výkonu v píku. Toho dosáhneme třeba tím, když část panelů fotovoltaické elektrárny nenamíříme na jih, ale na východ a na západ a zvolíme i jiný úhel vhodný pro daný směr. Celá elektrárna tak bude mít sice nižší výkon v maximu, než by mít mohla, ale zato bude dodávat více během rána a v podvečer. Daleko vhodnější tak bude její usazení v denním diagramu.

Další možností je kombinace intermitentních zdrojů s jinými nebo nějakým zdrojem akumulace či spotřeby v době, kdy jsou přebytky. Může jít o soustavu fotovoltaiky s baterií nebo jiným druhem akumulace, případně bioplynovým nebo plynovým zdrojem. Inteligentně reagujícím zařízením využívajícím přebytky elektřinu může být dobře známé vytápění nebo třeba nabíjecí zařízení pro elektromobily. Pokud dokáže takový systém vystupovat jako funkční celek, který zaručuje stabilní poskytovaný výkon nebo regulační služby, bude daleko méně zatěžovat síť a může dokonce efektivně pomáhat právě při udržování stability soustavy. Další výhodou je, že takové sestavy mohou umožnit zachování udržitelnosti a krizové dodávky elektřiny v případě katastrof a úplného výpadku sítě. Právě takové systémy by finanční modely pro budování nových obnovitelných zdrojů měly dominantně podporovat.

Určitě by případné dotace měly být podmíněny kvalitou zařízení, jeho životností i schopností reagovat na potřeby regulace. Určitě bychom měly zabránit nákupu nekvalitních čistých panelů jen proto, že jsou laciné. To pak vede k tomu, že efektivita klesá rychleji a části zařízení brzy odejdou. Takové zkušenosti se získaly s některými fotovoltaickými elektrárnami, které se narychlo a co nejlevněji postavily v letech 2008 až 2009.

Velice důležitým úkolem je posilování flexibility soustavy efektivním využitím současných možností, kterou je třeba systém HDO, i zaváděním nových využívajících potenciál chytrých sítí. Propojení centralizovaných nástrojů regulace sítě a nově vytvářených decentrálních by mohlo pomocí při vytvoření nového efektivního, udržitelného a chytrého i robustního energetického systému.

Jeden ze scénářů výroby elektřiny v současné aktualizaci státní energetické koncepce z roku 2015. Jinak tato aktualizace, na jejímž rámci a uvedení jsem se mohl v rámci Druhé Pačesovy komise mohl účastnit, předpokládá pro jednotlivé zdroje širší rozmezí, které umožní využít technologické změny, ke kterým v budoucnu dojde.
Jeden ze scénářů výroby elektřiny v současné aktualizaci státní energetické koncepce z roku 2015. Jinak tato aktualizace, na jejímž rámci a uvedení jsem se mohl v rámci Druhé Pačesovy komise mohl účastnit, předpokládá pro jednotlivé zdroje širší rozmezí, které umožní využít technologické změny, ke kterým v budoucnu dojde.
Zdroj | ASEK 2015

Využití importu elektřiny

Pochopitelně lze v případě potřeby využít možnosti importu, pokud jsou u sousedů k dispozici volné kapacity. V takovém případě je nejlépe, když mají sousedé rozdílné energetické mixy a produkují přebytek energie v jiných povětrnostních podmínkách než my. U všech našich sousedů se předpokládá budování dalších a dalších větrných a fotovoltaických zdrojů a odstavování zdrojů fosilních. Hlavně v Německu už se instalovaný výkon větrných turbín blíží potřebnému výkonu, stejně je tomu i u fotovoltaických elektráren. A plány jsou tyto hodnoty znásobit. Už teď má Německo ve větrných a slunečných dnech přebytky, které potřebuje exportovat ke svým sousedům. Ty snižují cenu silové elektřiny na energetické burze v dané době dokonce až do záporných hodnot. Pro nás to může být na jedné straně výhoda. Můžeme totiž v té době kupovat lacinou elektřinu z Německa, kterou zaplatí německý spotřebitel v poplatcích za dotace zelených zdrojů. Znamená to však obrovský problém pro rozšíření hlavně větrných zdrojů, ale i těch fotovoltaických, u nás. Většinou je u nás stejné počasí jako v Německu. Naše větrné turbíny mohou těžko ekonomicky soupeřit s turbínami na pobřeží v severním Německu. I tak je však velmi důležité rozvíjet možnosti přenosu elektřiny mezi sousedními soustavami a využít vzájemně efektivitu propojení a vzájemně prospěšnou výpomoc a spolupráci. Bez rozdělení zálohování do větší sítě by například bloky 1000 MW byly pro naši soustavu příliš velké. Německu pak naopak vypomáháme s přenosem jeho elektřiny ze severu na jih. Je tak rozumné rozvíjet propustnost přeshraničních propojení.

Na druhé straně odstaví Německo své jaderné bloky do roku 2022 a s Německem i další sousedé plánují v nejbližší době odstavit všechny uhelné bloky. Chtějí také omezit emise oxidu uhličitého, což ovšem znamená, že těžko budou budovat plynové zdroje pro export do svého okolí. Německo i další naši sousedé tak plánují v době, kdy nefouká a nesvítí spoléhat na import elektřiny. Kdo ovšem zdroje pro nás a naše sousedy v té době zajistí však už nikdo neřeší. Jak takové neřešení může skončit, naznačují následující příklady.

Dánsko spoléhá hlavně na větrné turbíny na pevnině i na moři.
Dánsko spoléhá hlavně na větrné turbíny na pevnině i na moři.

Varování v podobě současné situace v Dánsku a Kalifornii

Příkladem států, které jsou v čele budování obnovitelných zdrojů, zavírání uhelných a odmítání některých nízkoemisních (jaderných) jsou v Evropské unii Dánsko a v USA Kalifornie. Zároveň jsou názornou ukázkou, k jakým problémům taková energetická koncepce vede. Je však třeba nejdříve zdůraznit, že Dánsko má neskonale lepší podmínky než Česko pro budování větrných zdrojů. V Kalifornii jsou pak excelentní podmínky hlavně pro solární zdroje, ale velmi dobré jsou i pro zdroje větrné. Navíc má Kalifornie rozsáhlé pouštní oblasti s těmito podmínkami.

Dánsko má velmi výhodné podmínky pro využití větrných zdrojů. Je to poloostrov a ideální místo pro budování pobřežních nebo mořských větrných turbín. Postavilo jich tak velký počet. Jejich celkový výkon velmi významně přesahuje potřeby Dánska. Hlavní problém ovšem nastává s pokrytím spotřeby v době, kdy nefouká. Pro tuto dobu má Dánsko hlavně zdroje spalující plyn nebo biomasu, kterou dováží i ze zámoří. Instalované zdroje tohoto typu však nedokáží pokrýt potřeby Dánska. V Dánsku se tak střídají období, kdy potřebuje velmi vysoký výkon exportovat ke svým sousedům a jiná, kdy naopak potřebuje velké množství elektřiny od svých sousedů dovézt. I když má Dánsko ve větru instalováno velký celkový výkon, stejně nakonec zůstává čistým importérem elektřiny. Dánsko je tak velice silně závislé na svých sousedech. V roce 2016 byl při spotřebě 33,3 TWh celkový dánský import elektřiny 15 TWh (což je 45 % spotřeby), čistý import pak byl 5,0 TWh (což je 15 % potřeby). Pokud by všechny okolní státy přešly na podobný energetický mix, jako má nyní Dánsko, celý systém by přestal fungovat a elektrická síť by zkolabovala.

Stejně tak má sice Kalifornie velké přebytky v době, kdy intenzivně svítí slunce, ale spoléhá na import v době, kdy nesvítí a nefouká. To však funguje stále hůře, protože i okolní státy jsou stále více tlačeny ke stejnému energetickému mixu. Navíc je počasí, a tím i potenciál solárních a větrných zdrojů, podobný v celém regionu. Kalifornie se dominantně spoléhá na solární zdroje, má tak velmi vysoký podíl fotovoltaických zdrojů. To vytváří tzv. kachní křivku denního diagramu. Ta je způsobena tím, že během poledního maxima výšky slunce nad obzorem dostanete velmi vysokou produkci elektřiny. Ta může i překračovat potřeby. Naopak v podvečer, kdy slunce klesne k obzoru, přestanou solární zdroje dodávat a začnou až druhý den ráno. Zároveň je potřeba svítit a aktivity vedou k tomu, že spotřeba zůstává vysoká. V podvečer tak naopak musíme mít dostatečný rezervní výkon jiných zdrojů než solárních.

V Kalifornii s velmi teplým podnebím se intenzivně využívá klimatizace, která tak reprezentuje i velkou spotřebu. Její potřeba je pochopitelně silně závislá na záření slunce a největší v době jeho vysoké výšky nad obzorem. Solární elektrárny tak jsou při odpovídající velikosti jejich instalovaného výkonu velice užitečný prostředek k pokrytí denní špičky spotřeby. Pokles teplot však není tak rychlý, jako je pokles výšky slunce, a produkce elektřiny ze solárních elektráren. Navíc je účinnost fotovoltaických elektráren nepřímo úměrná teplotě. I to přispívá, spolu s nutností svítit a nárůstem aktivit k večeru, ke vzniku večerní špičky potřeby výkonu z jiných než solárních zdrojů a vytvoření krku labutě v grafu. S nedostatkem elektřiny se Kalifornie potýká už od začátku století, zatím však vždy vypomohly okolní státy. I ty však vlivem zelené ideologizace energetiky přecházejí k podobnému energetickému mixu. V samotné Kalifornii pak nepoměr mezi obdobím přebytku a nedostatku elektřiny stále narůstá. Letos v létě navíc nastalo extrémně horké letní období, kdy požadavky na klimatizaci velmi narostly. Ani okolní státy tak neměly v době, kdy nesvítilo a nefoukalo, přebytek zdrojů. Nebylo tak možné elektřinu do Kalifornie importovat. Místní energetické firmy tak musely omezovat dodávky a dokonce přistoupily ke střídavému postupnému odpojování různých oblastí a spotřebitelů.

Kalifornie již dlouho bojuje s tzv. kachní křivkou, kterou vytváří vysoký podíl fotovoltaických zdrojů. Jde o denní diagram potřeby výkonu, které musí dodat jiné zdroje než solární. Zajímavé je že první vyvrcholení problémů se již zpočátku kladlo zhruba na rok 2020, což se nakonec vyplnilo.
Kalifornie již dlouho bojuje s tzv. kachní křivkou, kterou vytváří vysoký podíl fotovoltaických zdrojů. Jde o denní diagram potřeby výkonu, které musí dodat jiné zdroje než solární. Zajímavé je že první vyvrcholení problémů se již zpočátku kladlo zhruba na rok 2020, což se nakonec vyplnilo.
Zdroj | CAIRO

Kdy zavírat uhelné zdroje a jak je do té doby využívat?

Za dvacet let je v naší zemi jistá jediná nízkoemisní komponenta mixu, kterou jsou dva bloky jaderné elektrárny Temelín. Pokud by v devadesátých letech a na počátku století byly úspěšní Zelení, tehdy v čele s Martinem Bursíkem, Greenpeace, tehdy v čele s Jakubem Patočkou, Hnutí Duha a další zelené aktivistické organizace, tak by tyto bloky nestály. Už nyní by také byly odstaveny Dukovany. Za co nejrannější odstavení těchto starších jaderných bloků tyto organizace spolu s rakouskými partnery intenzivně bojovaly. A pořád se místo snahy o náhradu fosilních zdrojů nízkoemisními dominantně věnují boji proti jaderné energetice. Bez ní je ale v našich geografických podmínkách vybudování nízkoemisní energetiky nemožné. Tyto organizace ovšem nepřispěly ani k rychlejšímu zavedení decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Prosazovaly, a do značné míry stále prosazují, nereálné představy téměř okamžité úplné náhrady jaderné a uhelné výroby elektřiny fotovoltaikou, větrem a biomasou. Připomeňme jejich představy hlásané spolu s rakouskými kolegy během boje za zastavení výstavby Temelína, že se místo něj má na daném pozemku postavit fotovoltaická elektrárna, která jej nahradí.

V Česku se dominantní část politického spektra shoduje na tom, že je třeba náš přechod k nízkoemisním zdrojům postavit na mixu z jaderných a obnovitelných zdrojů. Česká republika má již zmíněnou energetickou koncepci přechodu v tomto směru. K tomu, aby se realizovala však je potřeba navrhnout finanční modely a přístup k realizaci, které by ji v silně deformovaném prostředí evropského energetického trhu umožnily naplnit. Pochopitelně, že je možná řada různých variant. Žádná z nich není ideální, každá má svá negativa a pozitiva a při jejich výběru je potřeba dosáhnout určitého kompromisu. Problémem je, že dominantní část politické scény se nezaměřuje na řešení reálných problémů energetiky, ale její prioritou je politický boj o získání moci. Jsou tak ochotní za každou cenu hodit vidle do libovolného řešení, které se snaží realizovat politický oponent. Zároveň je pro ně výhodné nic nedělat a slíbit v rámci kampaně nepříliš určitě co největšímu počtu voličů splnění třeba i protichůdných přání, bez ohledu, jak jsou realistická. Příkladem může být současné předvolební vyjádření strany TOP09 k energetice. Tam se na jedné straně tvrdí, že jsou pro rozvoj jádra. Na druhé zároveň v něm klíčová osobnost této strany Luděk Niedermayer tvrdí, že rozvoj jádra není potřeba.

Kombinace popsané vysoké aktivity zelených aktivistů proti státní energetické koncepci a spíše minimální snaha politiků o její realizaci přivodila situaci, kdy se pro výstavbu nízkoemisních zdrojů, jaderných i obnovitelných, a zajištění prvků umožňujících inteligentní regulaci sítě neudělalo téměř nic. A odhad termínu, kdy budou náhrady uhelných zdrojů, je velmi nejistý.

Spolehlivé a cenově přijatelné dodávky jsou klíčové pro životní úroveň i konkurenceschopnost české společnosti. Zdědili jsme poměrně velmi robustní a dobře fungující soustavu a měli tak velmi dobrý prostor pro přípravu a realizaci přechodu k nízkoemisnímu mixu. Tak jak byl naplánován ve státní energetické koncepci a jejich aktualizacích. Ze zmíněných důvodů jsme však bohužel tuto příležitost nevyužili. Zavírání zdrojů, které by vedlo ke ztrátě schopnosti zajistit potřebný výkon a regulaci po celý rok i v horších povětrnostních a jiných podmínkách, není přijatelné. Důležitost zajištění dostatku energie pro další vývoj naší společnosti si uvědomují i zakladatelé Institutu Equilibrium, takže druhou svoji konferenci, kteá se bude konat 30. září 2020, věnovali právě tomuto problému.

Energetické využití krajiny by nemělo jít na úkor ekologické produkci potravin a environmentální funkci krajiny. Tlak ekologických aktivistů na intenzivní využití biomasy v energetice by mohl být pro krajinu zničující. Krásná přírodní krajina po staletí spojená i s člověkem na Šumavě. (Foto z okolí Kvildy).
Energetické využití krajiny by nemělo jít na úkor ekologické produkci potravin a environmentální funkci krajiny. Tlak ekologických aktivistů na intenzivní využití biomasy v energetice by mohl být pro krajinu zničující. Krásná přírodní krajina po staletí spojená i s člověkem na Šumavě. (Foto z okolí Kvildy).
Foto | Vladimír Wagner

Zavírání a likvidace uhelných bloků by tak měly postupovat se stejnou rychlostí, jakou budou uváděny do provozu náhradní nízkoemisní, případně jiné fosilní (plynové), zdroje. Je to důležité hlavně v této době, kdy je jisté, že v této oblasti okolo nás žádné přebytky v době, kdy nesvítí a nefouká, nebudou. Velmi důležité ovšem je, aby se tyto elektrárny využívaly jako kapacitní záloha a podílely se na regulaci naší energetické sítě. Tedy nebyly určeny pro produkci elektřiny v době, kdy ji u nás mohou dodat nízkoemisní zdroje nebo se dá dovést z nízkoemisních zdrojů odjinud. Opravdu by neměly být zdroje, které využívají naše uhlí s dopady těžby u nás a emitují CO2, které se započítává nám, využívány k řešení problémů s nedostatkem zdrojů za našimi hranicemi.

Budou tak provozovány v omezené míře, ale budou plnit velmi důležitou roli pro naši elektrickou soustavu. Proto je třeba, aby se našel vhodný finanční model, který zajistí ekonomii jejich omezeného provozu pro jejich vlastníka. Často se ozývají názory, že přece nelze omezovat výrobu zdroje a prodej elektřiny z něj komukoliv do zahraničí. V tomto případě jde ovšem o specifickou věc. Pokud chceme snížit emise a co nejrychleji omezit produkci uhelné elektřiny a zároveň neohrozit elektrickou soustavu, musíme sice povolit provoz těchto zdrojů déle, ale pouze z bezpečnostních důvodu pro zajištění kapacitní dostatečnosti. Bylo by dokonce vhodné, aby byl v takovém režimu povolován i provoz budoucích větších plynových zdrojů. Bylo by absurdní, kdybychom během snahy o uhlíkovou neutralitu a nízké emise nahrazovali elektřinou vyrobenou spalováním ruského plynu dovezeného přes Německo a za zvyšování emisí německý nedostatek zdrojů elektřiny.

Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y). Je vidět, že v nejpříznivějších hodinách pro obnovitelné zdroje v Německu jsou zde emise na jednotku vyrobené elektřiny násobkem emisí ve Francii v jejich nejhorších hodinách. Stejně tak má nízké emise Švédsko.
Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y). Je vidět, že v nejpříznivějších hodinách pro obnovitelné zdroje v Německu jsou zde emise na jednotku vyrobené elektřiny násobkem emisí ve Francii v jejich nejhorších hodinách. Stejně tak má nízké emise Švédsko.

Jak může vypadat nízkoemisní mix?

Jak je vidět z předchozího rozboru, pro zajištění spolehlivých a udržitelných dodávek elektřiny je nutné splnit dvě klíčové podmínky. První je zajištění celkové roční potřeby elektřiny a zdrojů, které je zajistí. Druhou, neméně důležitou, je zajištění souladu mezi dodávkami a spotřebou v každém okamžiku. Ve čtyřicátých letech budou ze současných nízkoemisních zdrojů v provozu pouze vodní elektrárny a jaderné bloky elektrárny Temelín. Pokud se podaří proti tlaku Rakouska a Německa prosadit šedesátileté využívání Dukovan, budou se v té době odstavovat. Pokud tedy chceme realizovat cestu k nízkoemisní energetice, nemáme pro náhradu nejen těch, které se zavřou, ale i výstavbu nových, které zastoupí uhelné bloky, moc času.

Vývoj instalovaného výkonu větrných elektráren v České republice (oranžová – výkon do 1 MW, zelená – výkon 1 – 2 MW a fialová – výkon nad 2 MW).
Vývoj instalovaného výkonu větrných elektráren v České republice (oranžová – výkon do 1 MW, zelená – výkon 1 – 2 MW a fialová – výkon nad 2 MW).
Zdroj | ERÚ

Zkušenosti z výstavby větrných turbín u nás a v podobných geografických podmínkách, například Bavorsku, ukazují, že délka přípravy bývá vzhledem k odporu obyvatelstva a době potřebné k získání potřebných povolení dost dlouhá. Ukazuje to i vývoj v České republice. Je pochopitelně možné jednotlivou turbínu nebo jejich skupina za vhodné konfigurace okolností postavit poměrně rychle za pár let. Ovšem představa, že se dá ekvivalent výkonu pro výrobu v množství odpovídajícím reaktoru v Temelínu, rychleji, než vybudování nového jaderného bloku je mimo realitu. Zvláště v Česku, kde jsou pro nové jaderné bloky vybraná místa, proběhlo posouzení environmentálních dopadů a řada potřebných posouzení už se také realizovala. Navíc má výstavba nových bloků v těchto místech poměrně širokou podporu místních obyvatel. Naopak projekty nových větrných turbín budou muset nejprve všechna povolení i podporu obyvatelstva získat. V Německu je opravdu extrémní tlak na budování větrných zdrojů. Bavorsko má instalováno zhruba 2,5 GW. Nelze příliš očekávat, i s přihlédnutím dosavadního vývoje, že bychom dokázali u nás instalovat více. Roční koeficient využití větrných turbín je u nás mezi 20 až 25 %. Výroba z větru by tak mohla ve čtyřicátých letech být okolo 5,5 TWh.

Vývoj zatížení elektrické soustavy v České republice v letních měsících, v maximu přesahuje 8,5 GW.
Vývoj zatížení elektrické soustavy v České republice v letních měsících, v maximu přesahuje 8,5 GW.
Zdroj | oenergetice, Energostat

Pokud jde o fotovoltaické zdroje začnou nám po instalaci překračující maximální letní potřebu v poledním čase dramaticky růst nároky na regulaci nebo akumulaci. Tato potřeba je necelých 9 GWp a jí odpovídající dodávky jsou v našich geografických podmínkách, kde je roční využití instalovaného výkonu zhruba 11 %, to znamená zhruba 8,7 TWh. Tato hodnota se popsaným rozvojem akumulace, zmíněným rozložením denní produkce rozrůzněním směru panelů a zapojením chytré sítě na decentrální úrovni může zlepšit, ale není to dramatické. Vidíme to i u Německa, kde už je instalovaný výkon blízky potřebě v letní špičce. Fotovoltaika tam zatím dodává pouze okolo 9 % elektřiny. Optimální je, když instalovaný fotovoltaický výkon vykrývá denní letní špičky. Denní fluktuace jsou v té době mezi necelými 5 GW až něco přes 8 GW. Tedy výkon mezi třemi až čtyřmi GW. S přibývajícími možnostmi akumulace a dalšími způsoby kompenzace přebytků výkonu se optimální hodnota instalovaného výkonu fotovoltaiky zvyšuje. To, že v principu lze v relativně rozumném čase tyto výkony postavit, ukazuje i příklad Bavorska, které mělo v roce 2017 instalován ve fotovoltaice výkon 11 GW. Ukazuje na to i rychlá instalace 2 GW na konci minulého desetiletí u nás.

Vývoj instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů v České republice (tmavě modrá – výkon do 10 kW, červená – výkon 10 – 30 kW, zelená – výkon 30 – 100 kW, fialová – výkon 100 kW – 1 MW, světle modrá – výkon 1 – 5 MW, oranžová – výkon nad 5 MW).
Vývoj instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů v České republice (tmavě modrá – výkon do 10 kW, červená – výkon 10 – 30 kW, zelená – výkon 30 – 100 kW, fialová – výkon 100 kW – 1 MW, světle modrá – výkon 1 – 5 MW, oranžová – výkon nad 5 MW).
Zdroj | ERÚ

Připomeňme, že roční spotřeba v roce 2018 byla 73,9 TWh. Pokud zůstane celková produkce zhruba stejná, dodá nám fotovoltaika zhruba 12 % a větrné turbíny 7,5 %. Hydroelektrárny dodají zhruba stejně jako nyní, což je něco málo přes 2 TWh. Realisticky tak tyto zdroje zhruba 13,2 TWh což je 18 % našich potřeb. Je velmi nepravděpodobné, že by se podmínky pro akumulaci změnily v následujících desetiletích tak dramaticky, že by se dalo těchto zdrojů využívat v dramatičtěji vyšší míře.

Jaderná elektrárna Temelín je schopná ročně dodat okolo 16 TWh, to reprezentuje téměř 22 % spotřeby. Bez dalších jaderných bloků tak nízkoemisní zdroje pokryjí téměř 40 % potřeby. Tedy méně než polovinu. Pokud chceme nízkoemisní mix, tak zbývající část musí dodat nové jaderné zdroje. Pokud se vybudují bloky s výkonem zhruba 1,2 GW, tak každý dodá ročně zhruba 9 TWh. Čtyři bloky, o kterých se uvažuje, tedy dva v Dukovanech a dva v Temelíně, by mohly teoreticky dodat dominantní část těch zbývajících 40 TWh. Bez nich bude nutné využívat zdroje fosilní. Jak je vidět z obrázku produkce emisí na jednotku energie produkované jednotlivými zdroji nejsou plynové vůči uhelným žádnou výhrou.

Naplnění celkové roční potřeby elektřiny však ještě neznamená, že máme vyhráno. Je třeba naplnit i druhou podmínku, která se týká nutnosti zajistit v každém okamžiku dostatečný výkon k naplnění potřeby. I proto je nutné budovat spolupracující mix s intenzivním zapojením nízkoemisních zdrojů do regulace.

Měli bychom si dát pozor, abychom kvůli fanatickému boji za snížení emisí CO2 své životní prostředí. K takovým koncům by mohly vést některé scénáře prosazované právě zelenými aktivisty. Krásná krajina na Šumavě.
Měli bychom si dát pozor, abychom kvůli fanatickému boji za snížení emisí CO2 své životní prostředí. K takovým koncům by mohly vést některé scénáře prosazované právě zelenými aktivisty. Krásná krajina na Šumavě.
Foto | Vladimír Wagner

Závěr

Pochopitelně existují hlavně mezi zelenými aktivistickými organizacemi představy, že je možné postavit českou elektroenergetiku dominantně na fotovoltaických a větrných zdrojích bez výstavby nových jaderných bloků. Jako příklad může sloužit nedávná studie vypracovaná německými organizacemi propagujícími Energiewende a jejich scénář pro Českou republiku. Ovšem představa v jejich scénářích bez uhlí počítá v roce 2040 s 20 GW fotovoltaiky a 8 GW větrných turbín, což je hodně mimo realitu. Odkazuje se sice možný principiální technický potenciál fotovoltaiky je 223 GW a větru 76 GW. Ovšem ten nepočítá s osídlením krajiny lidmi a jejími dalšími funkcemi. A už vůbec ne s reálnou možností výstavby. Ještě bych připomenul, že zmíněné scénáře počítají s Dukovany v provozu (ty však, pokud už nebudou zavřeny, se budou k odstavení chystat) a významným podílem plynu, tedy i emisí CO2.

I na tom, jak se nám podaří vypořádat s přechodem na nízkoemisní energetiku závisí, jestli krajina v okolí Modravy zůstane stále tak krásná.
I na tom, jak se nám podaří vypořádat s přechodem na nízkoemisní energetiku závisí, jestli krajina v okolí Modravy zůstane stále tak krásná.
Foto | Vladimír Wagner

Je vidět, že není shoda na potenciální možnosti jednotlivých zdrojů a možné rychlosti jejich zavádění. Ze zmíněných důvodů už velmi dlouho budování nových nízkoemisních zdrojů stagnuje. Instalovaný výkon fotovoltaiky po rychlém nárůstu na 2 GWp už deset let stagnuje nebo dokonce klesá. Výstavba nových větrných zdrojů už u nás v podstatě stagnuje řadu let a teprve nedávno překonal instalovaný výkon hodnotu 300 MW. Jaderné bloky mají nyní dohromady výkon 4,2 GW. Připomeňme, že v roce 2011 bylo dokončeno vylepšování Dukovan a jejich výkon vzrostl zhruba o 280 MWe. Vylepšení Temelína přidalo dalších 164 MWe. To je dohromady 444 MWe, což je více, než je celkový výkon větrných elektráren.

Pokud chceme vybudovat do poloviny století v Česku nízkoemisní energetiku, musíme ! společně ! vybudovat nejméně 4 GWp, a nejlépe 9 GWp ve fotovoltaice (v tom je započtena i náhrada současných 2 GWp), zhruba 3 GW ve větru a nejméně dva jaderné bloky, ještě lépe však čtyři. Fotovoltaické zdroje by měly být hlavně v decentralizované podobě, na budovách či průmyslových areálech a v kombinaci s inteligentní akumulací, spotřebou, případně doplněna malými flexibilními plynovými zdroji. V našich předpokladech neuvažujeme růst spotřeby elektřiny, který přinese elektromobilita a elektrifikace dalších oblastí. Proto zde bude i velká potřeba úspor a prostoru pro ně. Stejně tak je určitě dostatek místa pro využití spalování odpadu a biomasy, hlavně té odpadní. Ovšem zde by měly mít u odpadu prioritu recyklace, u biomasy pak výroba potravin a ekologická funkce krajiny.

Pro každou oblast samostatně je to obrovská výzva. Když vezmeme v úvahu dosavadní vývoj hlavně u nás, tak to vypadá téměř nedosažitelně. Proto by se každý obor měl snažit místo boje proti jiným zdrojům soustředit na to, aby ukázal, že dokáže efektivně budovat zdroje své a vytvořit svou část nízkoemisního mixu. Je nutné najít vhodný finanční model pro každou oblast a odstranit překážky v realizaci konkrétních zdrojů a jejich efektivního zapojení do společně fungujícího mixu. O tom, jak by takové prokázání schopností v jednotlivých oblastech mělo vypadat, jsem nedávno podrobně popsal. Schopnosti by se měly ukázat na prvních megawattech efektivních kombinací decentralizovaných fotovoltaických a větrných zdrojů s akumulaci a inteligentní spotřebou a prvním jaderném bloku v Dukovanech. Poslední vývoj v zavádění reaktorů III. generace ukazuje, že bude dostatek zkušeností při výběru konkrétního modelu.

Na základě zkušeností z těchto akcí by se pak mělo napřít všechno úsilí k postupnému a bezpečnému přechodu k nízkoemisnímu mixu. Při něm se neobejdeme i bez efektivního využití plynových i uhelných zdrojů, které musí zajistit dostatek elektřiny, a hlavně regulační schopnosti soustavy do doby, než se je podaří nahradit zdroji nízkoemisními. Musíme mít na paměti, že potřebujeme efektivní spolupracující mix, a ne maximalizaci podílu nějakého konkrétního zdroje. Pokud se nám nepodaří nalézt shodu a nezačneme konečně reálně na přechodu k nízkoemisnímu mixu pracovat, můžou nastat nejen v energetice hodně velké problémy. Společnost a její ekonomická konkurenceschopnost, a nejen tím i životní úroveň, je na spolehlivé a levné dodávce elektřiny životně závislá.


reklama

 
foto - Wagner Vladimír
Vladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (147)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.9.2020 06:34
Objektivní a detailní posouzení současného stavu energetiky nejen v ČR.

Kritika vládního nicnedělání je zcela na místě,pouze již autor nenašel odvahu dovodit důsledky , ke kterým povede v kombinaci s tlakem Bruselu na razantní snížení emisí CO2 na obyvatelstvo.

K razantnímu zdražení elektřiny pro koncové odběratele - je správná odpověď.
Buďme spravedliví a vinu rozdělme podle zásluh také půl na půl mezi zcela pasívní Prahu a extremistický Brusel.
Přímo tragickou chybou české politické scény je ztráta času. Zde se politici řídili heslem "Kdo nic nedělá, nic nepokazí", které v tomto specifickém případě mělo znít "Kdo nic nedělá, pokazí všechno."

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 20:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Energetická koncepce státu je z velké části politické rozhodnutí.
Jenže my si zvolili do vedení státu nepolitiky, takže to od nich očekávat nemůžeme.
Brusel mi nepřipdá nijak extrémní, prostě vývoj v Evropě jde úplě jiným tempem, než v zemi, kde se D1 opravuje už asi 16 let (konce nevidět), tendr na dálniční mýto trval 7 let a soud o primitivní podvod zvaný "čapí hnízdo" je po 8 letech stále v nedohlednu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.9.2020 09:43 Reaguje na Pavel Hanzl
No, zase je pravda, až na ten Čapák jedeme v jedněch a těch samých kolejích už tak čtvrt století:-).

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 14:43 Reaguje na Svatá Prostoto
Hluboký omyl. Po plyšáku byla země 20. let zaostalá jen v průmyslu, v infrastruktuře daleko více. Ale do konce století jsme se dostali možná na polovinu Západních zemí, HDP šlo na dvojnásobek a dost se mudrovalo, za jak dlouho doženeme Rakousko. A dnes? Haňba pluť.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.9.2020 15:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Mudrovali ti, kdo tomu nerozuměli.

A vám asi neslouží moc paměť ... jak dlouho se například stát pokoušel vyjebat s takovou Havránkovou a jak dlouho se kvůli tomu dálnice před Hradcem zasekla?
A kdo že to podepsal tu úžasnou smlouvu na mýto s Kapschem?

S vámi lze souhlasit v kritice dneška, ale tu minulost fakt kašírujete na růžovo až běda.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2020 23:41 Reaguje na Svatá Prostoto
Ouředníci ve své aroganci šikanovali Havránkovou, ale ten problém je dávno vyřešen a o kolik se teda stavba pohnula? Ani ťok.
Smlouva s Kapschem byla naprosto v pohodě a veřejně vysoutěžená, ovšem další tendr soudruh nejvyšší řešil asi 5 let se sérií korupčních a jiných skandálů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

21.9.2020 21:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Žadný strach, zdraží se elektřina (a také plyn), důchodci si utáhnou opasky, pár jich zemře na podvýživu, nebo na neschopnst (finanční) kupovat si předepsané léky, pak vzrostou platy a po roce i důchody. Bude tak zajištěn růst HDP podle předpovědí ekonomů, je to prostě jen jejich práce (pokřivit co se dá, ale i nedá).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 23:19 Reaguje na Jiří Daneš
ANO, bude líp.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.9.2020 08:08
Dříve nebo později deficit energie, daný OZE politikou Německa, přesáhne kapacity přeshraničních vedení (z polských a našich uhelek a z našich a francouzských jaderek), a ta budou buď odpojena nebo shoří. Respektive jak padne v napjaté situaci jedno z nich, spadne to celé jako domino.
A Němci si budou muset zažít na vlastní kůži pár blackoutů se vším všudy, s lidmi, vězícími desítky hodin ledaskde, zdaleka ne jen ve výtazích, s nemocnicemi, kde na absenci elektřiny umírají pacienti, atd. Snad se jim pak v těch árijských hlavách rozbřeskne. Alespoň v některých. Což by na vyřešení problémů s energií v EU mohlo stačit.

Problém totiž není v konstrukci Titaniku, jakou popisuje autor, díky mu za to, ale ve vedení, které ten Titanik žene přímo na ledovec.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2020 12:18
Tohle je velmi dobrý článek a díky za něj!
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

21.9.2020 12:47
Velmi dobrý článek. Člověk, který ví o energetice v podstatě kulové, si z něj může udělat realistickou představu o možnostech naší energetiky v době šílených ekologických plánů. Doufám, že naši politici budou mít dost odvahy obhájit pro nás výhodný energetický mix a neobětovat další odvětví českého hospodářství na oltář členství v Evropské unii.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2020 13:56 Reaguje na Marcela Jezberová
Copak obhájit, ale v případě JE zajistit hlavně realizaci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 20:42 Reaguje na Marcela Jezberová
Co je "pro nás výhodný mix"??
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

21.9.2020 12:54
No a to ještě článek řeší jenom elektřinu ale nijak neřeší vytápění...
které děláme též uhlím a plynem...

4GW odpadního tepla elektráren jde do tepelné proudkce pro města u kterých ty elektrárny stojí...

a teplárny a lokální topeniště v každém baráku v zimě protopí dalších 18GW. V létě samozřejmě mnohem méně a jedou hlavně na teplou vodu.

ale stejně je to kapacita kterou musíme chtě nechtě postavit... protože ani plyn ty eko-limity brzo nesplní.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2020 13:59 Reaguje na Vaclav Sobr
Fakt je ten, že v mnoha případech ten plyn při vytápění reálně nahradit v mnoha případech nelze. Pro jistotu zdůrazním to REÁLNĚ.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

21.9.2020 14:54 Reaguje na Svatá Prostoto
Elektřina by to zvládla... tepelné čerpadlo by to zvládlo (akorát to potřebuje elektřinu)...

To jsou reálné a funkční technologie - akorát by to znamenalo v podstatě dvojnásobnou spotřebu elektřiny v době kdy zas tak moc slunce nemáme a fouká spíš náhodně.

pak samozřejmě udělat centrální teplárnu s malým netlakovým jaderným reaktorem který bude vodu ohřívat max na 90°C by nebyl v podstatě žádný problém... jen to certifikovat a provozovat by byl trochu problém s běžným zaměstnaneckým osazenstvem našich tepláren...

požadavky na vysokou školu většina z nich nedá.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2020 16:05 Reaguje na Vaclav Sobr
Teoreticky ano, ale v praxi by to znamenalo většinou jednak zásadní přebudování systému topení v domě a/nebo značně vyšší náklady na topení.

A otázkou je co by na to řekly rozvodné sítě v jednotlivých lokalitách.

Ten malý jaderný reaktor ... silně pochybuji, že je to reálné řešení v horizontu min příštích 10 let.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

21.9.2020 16:42 Reaguje na Svatá Prostoto
jen jsem chtěl podotknout že řešení existuje, akorát by to vyžadovalo ještě víc elektřiny než teď spotřebováváme a zejména v časech které nejsou k OZE vlídné... tedy by byla třeba sezónní akumulace.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.9.2020 16:51 Reaguje na Svatá Prostoto
Vidíte a reálná možnost tu je , jde o českou inovaci využití vyhořelého jaderného paliva pro výrobu tepla a TUV.
Pohádková je i předpokládaná cena - cca 100Kč/GJ

https://www.teplator.cz/
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

21.9.2020 17:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Blbé je že tolik jaderného odpadu aby to mělo nějaké masivnější využítí jen u nás nevyprodukuje ani celá Evropa :D
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2020 17:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Už to někde funguje?
A je to komerčně dostupné?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.9.2020 19:25 Reaguje na Svatá Prostoto
Poslal jsem dotaz a tady je odpověď.

" Propagaci jsme zahájili již minulý týden na Dnech teplárenství
a např. 7/10/2020 bude seminář na CIIRC ČVUT, pokud byste měl zájem.

Vláda, SÚRAO, SÚJB, MPO a všichni zainteresovaní byli pozváni
a přijdou."

za Teplátor
Radek Skoda, Ph.D.
ČVUT Praha
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 20:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zcela iluzorní představa, nechápu proč stále objevujeme Ameriku:
https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nuscale-prvni-spolecnosti-ktera-dokoncila-certifikaci-maleho-modularniho-reaktoru/
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

21.9.2020 21:41 Reaguje na Pavel Hanzl
protože prostě jsou lidi kteří nechtějí být závislí na ostatních a raději by si technologii dělali sami bez toho aby museli na někoho jiného spoléhat.

Jinak doktora Škodu jsem měl na základy fyzikálních měření.

Jeho první přednáška: "Je sice hezké když něco v laboratoři přesně změříte, ale pokud váš výsledek neodpovídá tomu co chtěl ten co vám dal grant, je velmi pravděpodobné že další grant už nikdy nedostanete. A i vědec musí něco jíst."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 21:59 Reaguje na Vaclav Sobr
Takže chcete říci, že vědec je jen zkorumpovaná děvka a to je celý.
Asi by vás vyliskala drtivá většina nejen naší vědecké obce.
Odpovědět
MG

Milan G

21.9.2020 22:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Možná by jste se divil kolik je pravdy v tom, že i vědec musí něco jíst a platit složenky.
To že se na vědce vytváří tlak, přes granty, aby potvrdili tu ,,správnou,, tezi je všeobecně známá věc. Hlavně v klimatologii je to naprosto normální jev.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 23:16 Reaguje na Milan G
Klimatologie je dlouho rozvíjená věda a je živena snad tisíci různých způsobů, od stálých plateb většinou státních, přes sponzorské dary i granty od stovek dárců i nadací.
Každý nový objev je přísně hodnocen a kontrolován a jakýkoliv vědec, který by podváděl, je zostuzen a má většino smůlu, žádný grant už nedostane vůbec.
Byly v historii snahy s tím manipulovat, velké ropné korporáty si zadávaly "výzkumy" pro určitý výsledek, ale ostuda byla dost velká.
Dnes právě tihle ropní magnáti investují do OZE.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.9.2020 17:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak jak se mohl v této vědecké idylce železniční inženýr s firmou na přeprodej emisních povolenek stát na dlouho šéfem svatého grálu klimatologů - IPCC?

Tahle kausa jasně ukazuje, že jste zcela mimo.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.9.2020 10:47 Reaguje na Milan G
Řekl bych, že spíše v jiných oborech, než v klimatologii. ;)

Viz. např.:
Robert A. Kehoe - Tetraetylolovo; Frederick Seitze - Kouření cigaret; Mark Hegsted - cukrovarnický průmysl; atd.


https://svobodna-mysl.estranky.cz/clanky/preklady/muz--ktery-nas-zbavil-olova.html

https://tobaccotactics.org/wiki/tobacco-industry-research-committee/

https://www.nytimes.com/2016/09/13/well/eat/how-the-sugar-industry-shifted-blame-to-fat.html
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.9.2020 09:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Kolik těch vědců znáte. Osobně:-)?
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.9.2020 12:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Mohl bych vám poslat fotku indexu v kterém od tehdy dr. Škody zápočet :-)

Je to člověk který na rozdíl od vás dává přednost realitě takové jaká je a ne že by si ji idealizoval do podoby v které by jí chtěl mít ;-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 14:45 Reaguje na Vaclav Sobr
Realita současné ČR skutečně je korupce nakvadrát. Jenže v normálních zemích nikoliv.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.9.2020 15:19 Reaguje na Pavel Hanzl
To byste se divil ... ale je fakt, že tam se to dělá chytřeji:-). Většinou ...
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.9.2020 16:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Moje kolegině (Italka vzpomínala jak byla ve Švédsku...

co by v Itálii neprošlo jako korupce a defacto rozkrádání- třeba to že si z grantu pořídí vědec počítač domů - je ve Švédsku prý běžnou normou - a zásadně se na to neupozorňuje protože to by prostě byla "ostuda"...

ze stejnéhod důvodu raději Švédi snížili kriminalitu tím že prostě něco přestali považovat za trestné činy a zrušili mraky přestupků... protože by přece vypadali špatně kdyby se jim nedařilo.

Německo často trpí podobným problémem. Než přiznat selhání raději předefinovat cíl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2020 23:43 Reaguje na Vaclav Sobr
Samozřejmě je to úplná blbost, tvrdit že Švédsko má větší míru korupce nebo obecně krimilality je dost šimůnkovité.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.9.2020 09:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
"V současné chvíli je projekt ve stádiu koncepční studie před licencováním a nezbytnými
dokumentačními procesy, přičemž funkční prototyp (výkon 50 MWt) by mohl být spuštěn do 4 let a plný komerční provoz jednotek TEPLATORu (do 200 MWt) by pak mohl být odstartován v roce 2027."

Jinak doc. Škoda má řadu zajímavých článků nejen o SMR ... https://www.peak.cz/authors/radek-skoda/

I když je samozřejmě pravda, že nač nám Škoda, když máme Hanzla:-DDD.
Odpovědět
MG

Milan G

21.9.2020 14:01
Perfektní článek, perfektní analýza. Jen tak mimochodem ukazuje kontraproduktivní chování zelených pomatenců, pokud by se JETE postavila komplet, jak by dnes bylo daleko snadnější vypínání uhelek.


S těmi větrníky on shore v Německu už je také problém, už nikdo nechce tyhle bubáky okolo baráku, protože dost hodně snižují hodnotu těch nemovitostí a dochází téměř k neprodejnosti. Proto hodně lidí nelituje k obraně použít soudy a v mnoha případech i vyhrávají.
A i Němci snad dali vládě ČR argument proti Bruselu, nedávno spustili novou černouhelenou elektrárnu Datteln IV, takže by neměl být problém postavit JE.
Nebo co je dovoleno pánovi není dovoleno kmánovi?
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

21.9.2020 14:55 Reaguje na Milan G
ono hlavně pokud se podíváme na odstavené uhelné bloky za posledních 30 let, tak cca kopírují naše jaderné kapacity...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 20:35
Velmi zajímavý, fundovaný a srozumitelný článek, na kterém je ale jasně vidět ta naše až děsivá nechopnost se vůbec na něčem domluvit. Celý článek je v mottu "mělo by se" i v oblastech, kde zahraničí má vše nejen domluveno, ale dávno probíhá i realizace. Proč to u nás nejde?
Jen pár poznámek:
A) je samozřejmě problém, když sousední země mají podobný mix a když nefouká a nesvítí, tak nikdo neprodává. Jenže tohle je po létech výzkumů a pokusů obsaženo v koncepci EU, kde má být akumulace postavena na vodíkových technologiích v přímo gigantickém objemu.
B) větrná energie u nás nebude mít nikdy větší význam, navíc zásah do krajiny je silně negativní. Ovšem fve má téměř neomezené možnosti, Německo má dnes ve fve asi 27 TWh ročně, což dělá našich asi 35% spotřeby. Jsme menší země, ale stačilo by pokrýt řádově 10% zpevněných ploch panely pro celou roční spotřebu celé ČR. A to potřebovat nebude, ale polovina se hodit bude.
C) Z článku je vidět, že hlavním problémem je akumulace, proto my bychom měli investovat především do téhle oblasti, jsme ve středu Evropy a být akumulátorem by bylo pro nás i finančně velmi výhodné. Navíc to EU bohatě dotuje.
D) Velmi podceňovaný segment je diverzifikace zdrojů, především ve fve, které by bylo potřeba nejvíce podpořit. Do té kategorie může spadnout i moderní směr malých jaderných reaktorů (SMR) které jsou už licencovány (NuScale)a mohly by velmi pomoci při odstavování uhlíkových zdrojů.

Velmi cením ale hlavní názor, že je potřeba splupracovat na všech možných úrovních. Jenom autor neuvedl, že bychom museli napřed vykopat tu neschopnou bandu tunelářů z vedení země, s nimi to prostě nepůjde asi nikdy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.9.2020 21:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Říkáte: "Jenže tohle je po létech výzkumů a pokusů obsaženo v koncepci EU, kde má být akumulace postavena na vodíkových technologiích v přímo gigantickém objemu."

A nebude tato investice gigantického objemu mnohem dražší, než vybudovat adekvátní množství JE?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 22:27 Reaguje na Jiří Svoboda
To se musíte zeptat povolanějších, určitě i ekonomické studie existují. Ale celý systém je řádově jednodušší, neprodukuje žádný (natož nejtoxičtější) odpad světa, zase potřebuje násobně více plochy. Nepotřebuje vůbec žádné palivo.
Právě akumulace bude v budoucnosti velmi žádaná a tím i drahá.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.9.2020 12:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak minimálně potřebuje hodně vody a kyslíku. Které se disociované musí skladovat.

to je bezpečnostně a materiálově provoz stejně náročný jako jaderná elektrárna.

Jinak sranda - kdyby jsme měli dodržet normy na zacházení s tlakovými nádobami s plynem u vodíkových aut - tak musí každé auto hlásit svou jízdu předem místním hasičům s přesně stanovenou trasou :D

ekvivalent nádrže vodíkového auta v laboratoři v lahvy by musel být připoután řetězem ke zdi s tím že každý kdo s tím jakkoliv pracuje musí co 2 roky na povinné školení dle norem vyhrazených zařízení.

na to jdu zrovna ve čtvrtek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 14:50 Reaguje na Vaclav Sobr
Vodíková akumulace nějakou vodu potřebuje (samozřejmě zlomek toho, co JE) a kyslík vyrábí, natož aby ho spotřebovával. Nic děsivého na tom není, používal se i ve šlompáckém komunistánu svítiplyn, což byl z 60% vodík.
Teď by se vodík míchal se zemním plynem, později biometanem, technologové to znají, něma problema.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.9.2020 15:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Můžete nám uvést čísla, nikoliv domněnky?
Spotřeba vody v našich JE je cca 2,5 m3 / MWh.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:09 Reaguje na Jaroslav Studnička
Vodíková technologie vodu nespotřebává, rozloží ji, ale když se zase vyrábí elektřina (přes palivový článek nebo turbínou) zak se zase voda vyrábí. Stačí to zacyklit.
JE Dukovany spotřebuje asi stejně vody, jako milión obyvatel.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.9.2020 22:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Na výrobu 1 kg vodíku je potřeba asi 9 l vody. Vzhledem k tomu, že se bude vodík využívat v malém množství jako příměs zemního plynu, spalování tedy bude klasické např. v paroplynu. Tedy opět voda pro R-C cyklus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.9.2020 20:45 Reaguje na Jaroslav Studnička
Aj tak sa može.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

24.9.2020 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud výroba vodíku z vody, vodu nespotřebovává, pak JE teprve ne. Je využívá vodu pouze k ochlazování, kdy se mění její skupenství (kapalina - pára) a tím systému odebírá energii. Ta (energie) se uvolní jinde při kondenzaci (déšť).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.9.2020 08:57 Reaguje na Galipoli Petr
Vodíkové technologie mají daleko větší účinnost, proto je není nutno tak výrazně chladit. Voda spotřebovaná v elektrolyzéru se zase vytvoří na palivovém článku (nebo v turbíně?) a může téct rourou zase zpátky do elektrolyzéru.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.9.2020 16:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Svítiplyn se používal za řádově menšího tlaku...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:10 Reaguje na Vaclav Sobr
Tohle technologové samozřejmě znají, s vodíkem je problém při zkapalňování a ukládání, ale to se řeší navázáním na uhlíkovou molekulu.
Rozhodně si nemyslím, že lidé, kteří to dnes budují, jsou nějací pitomci.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

21.9.2020 21:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže, veškeré vodíkové hospodářství, na kterém chcete postavit celou energetiku, je zatím čistě ve fázi prototypových a testovacích zařízení. Postavit na tom budoucnost evropské energetiky je sebevražedný krok. Jakým akumulátorem by mělo být Česko?
NuScale je sice fajn a zařízení obdrželo licenci (kterou už před lety dostala pro USA řada reaktorů III. generace). Ovšem, zatím není ani jeden prototypový kus. A zatím nejsou nastaveny ani licenční podmínky pro konkrétní místo a nastavení v decentralizované podobě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 22:11 Reaguje na Vladimír Wagner
Já žádnou energetiku stavět nechci a samozřejmě nemůžu. Já jen cituji názory z EU a vůbec nemám důvod je kritizovat, protože to dělali odborníci na slovo vzatí. Když se podívám, jak funguje jakékoliv technické řešení z Evropy (především z Německa), tak je to stále na světové špičce.
Česko by mohlo právě rozjet vodíkovou akumulaci, jsme ve středu Evropy a dráty máme taky na všechny strany, brownfieldů po komunistické éře máme taky velké plochy.
A vy taky určitě potvrdíte, že akumulace bude vždy velmi žádaná, OZE nikdy stabilní být nemůže.
Je to samozřejmě záležitost privátních firem , ale stát to musí výrazně podpořit, což se u nás nejspíš nestane.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.9.2020 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Mně se líbí, jak se s vaší fascinací zatím iluzorním vodíkem prostě nedáte čímkoli a kýmkoli vyvést z rovnováhy. Vždyť vám to VW jasně píše, zatím to reálně nikde nefunguje, jsou to jen prototypy a test zařízení. A vy si jdete už pomalu stoupnou před OBI až to přivezou:-DDD.

Já nevím kolik vám je, ale pokud trochu víc a pokud si trochu pamatujete a trochu jste se o problematiku zajímal, tak by vám mělo jako dostatečné varování mělo stačit jediné slovo ... fúze. Která za 20 let už bude šlapat a bude hotovo a pohoda a jazz. Akorát že těch 20 let je evidentně konstanta, bo poprvé jsem o ní četl koncem sedmdesátek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 10:20 Reaguje na Svatá Prostoto
To není žádná fascinace. To je určitá logická důvěra v technologickou společnost, která za cenu nutných chyb vytvořila nejlépe funkční techniku všech dob a všeho lidstva.
Vodíkový systém nemá žádný výrazný technický problém, zápolí s účinností, financemi a technologickými detaily.
Ne tak fúze. Ta má stále nepřekonatelné zásadní problémy už v principu, které se táhnou už od 70. let a stále se nedaří vyřešit.

Je podstatný rozdíl někde medializovat, že budeme za chvíli osídlovat Mars, nebo že budeme komerčně vyrábět reaktory SMR, jejichž technologie je dávno známá.
Za půl roku vývoje je Mars stejně vzdálený, ale firma NuScale má SMR reaktor už licencovaný a rozjíždí sériovou výrobu.
Já osobně to vidím jako podstatný rozdíl.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.9.2020 12:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Vidíte a my prostě takovou důvěru v technologii zase nemáme.

Protože my co nějaké technologie vyvíjeme víme jaká je to pakárna a že 90 procent navržených technologií se nedokáže dostat přes laboratorní testy. a 95 procent technologií co někdo navrhne se nedostane přes stádium demonstratčního modelu a pouhý zlomek procenta se vůbec kdy dostane do stádia komerčně použitelné sériové výroby.

Technologická společnost produkuje výrazně více selhání než úspěchu. (Selháními se mimochodem prakticky nikdo nechlubí)

Ironie je že už 20 let můžeme číst o nových superbateriích které vyrábí nějaký startup a nebo skupina - sice fungují v laboratoři tak aby je nějaká větší firma koupila - a pak už je ticho po pěšině odpisu něčeho co se nepovede převést do praxe.
Třeba baterie která nesnáší otřesy se absolutně nehodí do auta a nebo laptopu...

ale přiznat selhání by shodilo akcie danné firmy tak se to jenom zamete pod koberec a potichu opustí... zatímco startupper prodává něco někomu jinému který takovýto negativní kontakt s ním nemá.

Do nějakého komerčně demonstračního modelu má Nuscale minimálně 5 let.

A my jsme ve stavu že musíme začít něco dělat teď.

A i kdyby jsme postavili 10 Temelínských bloků tak pořád budeme mít ekvivalent dalších 30 ve fosilní spotřebě (elekřina a topení) co budeme muset nahrazovat.

čili - to že postavíme 2 nové bloky absolutně na kapacitě postavit dalších 100 nuscale jako teplárny a malé elektrárny nic nemění.

podobně to že postavíme 2 nové bloky... no to nahradí 2000 5MW větrníků s akumulací... pořád by jsme jich na nastavení naší fosilní spotřeby potřebovali 33000 dalších...

takže sakra - 2 Jaderné bloky jsou jenom zlomek kapacity co budeme muset nahradit... potřebujem udělat !!!20X!!! tolik.

takže kurník - teď investujme do toho co funguje a je vyzkoušené, ztratit se to neztratí bez ohledu na to co bude možné stavět za 5 let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 15:00 Reaguje na Vaclav Sobr
Pěkně jste to popsal, jak babišistán spí na vavřínech (které zajistily ty zlé "staré strany").
Samozřejmě všechno tohle v normálních zemích dávno proběhlo, NusCale má za sebou všechny nutné prototypy, zkušební i ostrý provoz atd. atd. atd. jinak by licenci nedostal. Teď může vyrábět sériově.
Občas se objeví zprávy o převratných, bateriích, případně světlech, ale když se podívám, že v kole mám baterku, která vydrží 80 km, led dioda svítí desítky hodin na malé tužkáče, v kapse mám krabičku, se kterou se dovolám po celém světě atd. atd. atd. tak mě žádná skepse nebere. Jen z toho, že my se propadáme tam, co popisujete a to, co jsme měli dávno dělat, už nedoženeme.
Tento svět není stavěn pro blbý.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.9.2020 16:28 Reaguje na Pavel Hanzl
jaderná licence se musí udělat i na první prototyp.

Zákony prakticky každé země které je pod MAAE musí licencovat každé nukleární zařízení individuálně. I demonstrační model.

Jediná licence kterou nuscale dostal je pro demonstrační model.

To že se nějakou technologii povedlo licencovat znamená jenom že by neměl být problém licencovat další kus toho zařízení.
(ale ona taky licence bude záviset na místě kde se bude stavět, bude se dělat posuzování spousty dalších věcí)

značně předbíháte.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.9.2020 16:29 Reaguje na Pavel Hanzl
jinak - sériově můžete vyrábět cokoliv i bez licence... jenom to pak asi bude problém komukoliv prodat a provozovat :D :D :D

Vy prostě naprosto nechápete proceduru kterou je potřeba s těmihle zařízeními dělat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:14 Reaguje na Vaclav Sobr
Kdybyste si můj příspěvek skutečně přečetl.......ach jo....jenže myšlení bolí, že?
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

22.9.2020 23:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Já tedy ve vašem textu nevidím nic co by bylo správně.

Nuscale dostalo jenom schválený papír, že "asi tenhle modul bude v principu fungovat".

Během roku 2022 chtějí žádat o licenci to někde na konkrétním místě postavit jako testovací zařízení... a někdy v roce 2029 by mohli mít funkční demo-model.

to je současný stav Nuscale.

nikde nic nestojí, nikde nic nebylo otestováno a nikde nic nepředvádějí. Z hlediska byrokratického kolečka - je čekají ještě 3 další.

A každý jeden nukleární provoz se certifikuje zvlášť. Lokalita od lokality.

Identický projekt se stejnou technologií může být na jednom místě schválen a na jiném ne. (třeba jen kvůli geologii)

nuscale má v podstatě jenom první papír kde mají schválený návrh. I podle jejich plánů ještě 10 let nebudou mít ani ukázku toho co by někomu mohli prodávat.
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.9.2020 17:31 Reaguje na Pavel Hanzl
NuScale za sebou nemá žádné "nutné prototypy" ani zkušební nebo dokonce ostrý provoz. NuScale je stále jen na papíře a první modul (prototyp) má být uveden do provozu v roce 2029 v Idahu. Takže jenom blázen by čekal na rok 2029, jestli se to skutečně stane, nebo skončí jako řada jiných projektů s licencí od NRC ale bez jediné vyrobené kWh.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:24 Reaguje na Emil Novák
"Certifikace návrhu reaktoru znamená, že NRC po přezkoumání splnění všech bezpečnostních požadavků schválila návrh jaderné elektrárny nezávisle na žádosti o výstavbu či provoz elektrárny."
Jeto silně kostrbaté vyjádření, ale já to pochopil tak, že licenci mají VŠECHNY tyhle rektory (bez ohledu na elektrárnu).
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.9.2020 22:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím co je na tom kostrbatého, spíš jste to nepochopil. Certifikace návrhu a žádost o výstavbu jsou dvě úplně odlišné věci. K tomu, aby mohla být výstavba zahájena, je potřeba získat obojí.
Odpovědět
MG

Milan G

22.9.2020 21:32 Reaguje na Emil Novák
Přesně tak, NuScale je zatím jen na papíře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2020 13:53 Reaguje na Milan G
Vy fakt neumíte číst? Je to plně funkční a licencovaná technologie, teď se začíná komerčně sériově vyrábět. Vsadím gatě, že do roku 25 bude běžně na trhu.
V té době budeme stále ještě mudrovat, jestli vypíšeme tendr na stavbu mastodonta.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 22:14 Reaguje na Vladimír Wagner
Nevím, jaké jsou v USA licenční podmínky, ale v tom článku psali, že firma NuScale může rozjet sériovou výrobu, což bude pár let asi trvat (nebo zase jen rok?)
Každopádně to odhaduji dřív, než se u nás vůbec vypíše tendr na JEDEN blok JE.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.9.2020 15:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale prdlajz, vy jen moc nevíte co získání toho certifikátu znamená. Čtěte si.

https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nuscale-prvni-spolecnosti-ktera-dokoncila-certifikaci-maleho-modularniho-reaktoru

Podrobněji to máte tady ... NuScale has indicated it will apply in 2022 for a standard design approval of a 60-megawattper-module version of the design. That version will require additional NRC review.
Neither a standard design approval nor a design certification grant permission to build or
operate a reactor. Full certification, if granted by the Commission following the staff’s
recommendation, allows a utility to reference the design when applying for a combined license to
build and operate a nuclear power plant.

https://www.nrc.gov/reading-rm/doc-collections/news/2020/20-043.pdf

Takže vstávat a cvičit, snění bylo dost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Je tu v angličtině prakticky to samé, jak v odkazu, který jsem dával.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.9.2020 10:37 Reaguje na Pavel Hanzl
V tom případě to nechápete ani v té češtině.

Žádný konkrétní projet na na SMR neexistuje, natož aby existoval nějaký jeho prototyp. Když všechno půjde jak NuScale plánuje, projekt reaktoru bude předložen k schválení v roce 2022 a první ... úplně první!!! ... reaktor bude dokončen a uveden do provozu v roce 2026.

SMR je ok, SMR od NuScale může být fajn, ale vy tu píšete absolutní pitomosti a jen dokazujete, že máte nadšení a víru, ale bohužel jen to.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.9.2020 15:19 Reaguje na Svatá Prostoto
Jinak abyste byl úplně v obraze a měl to přímo od zdroje ... First module expected to be operational by mid-2029, with the remaining 11 modules to come online for full plant operation by 2030.

https://www.nuscalepower.com/projects/carbon-free-power-project

Bo že jsme tu všichni zaprdění čecháčkové bez ambicí a rozletu a vy nám nevěříte je samozřejmě v pořádku, ale samotné NuScale Power třeba uvěříte i vy.

Pevně doufám, že tímto je diskuze na téma "SMR by NuScale" pro období do roku 2030 jednou pro vždy uzavřena.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.9.2020 15:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinak o tom píše i doc. Škoda zde .... NuScale předložilo žádost o licencování designu v roce 2017. Schválení designu se očekává do roku 2022. První elektrárna by měla být uvedena do provozu do roku 2026 na západě USA v INL (Idaho National Laboratory). Následovat by měla full-scale dvanáctimodulová elektrárna o výkonu 720 MWe.

https://www.peak.cz/vyvoj-malych-jadernych-reaktoru-v-usa-motivuje-tamni-ministerstvo-hlavne-financne/24522/

Na to jaký jste nadšenec a máte ve všem jasno bych fakt očekával výrazně lepší práci se zdroji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.9.2020 09:16 Reaguje na Svatá Prostoto
To je dobrý, potvrzuje to moje názory a skutečně nebazíruji na tom, jestli se ta technologie objeví na trhu za tři, pět, nebo osm let.
Každopádně je pro nás výhodná ve více směrech:

Bude k dispozici každopádně dřív, než bychom postavili mastodonta v Dukovanech.

Můžeme využít ten obrovský tepelný výkon, který se v Dukovanech pouští do vzduchu.

Bude to cenově výhodnější a je to diverzifikovaný zdroj, takže nepřetěžuje přenosovou soustavu, může se uvádět do provozu velmi rychle a postupně. atd. atd.

Má to jednu zásadní nevýhodu. Je to z USA a naše proruská vládní garnitura to nikdy nekoupí.

Odpovědět
EN

Emil Novák

22.9.2020 17:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Tendr na jeden blok JE se u nás vypíše nejspíš ještě letos, takže odhadujete dost špatně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 20:01 Reaguje na Emil Novák
Soudruh nejvyšší se ale nechal slyšet, že to vypíše až další vláda.
Ale to je fuk, všichni tam lžou pořád, takže to dopadne jak dycky.
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.9.2020 21:54 Reaguje na Pavel Hanzl
To jste opět špatně pochopil. Tendr vypíše tato vláda a vítěze určí až ta další.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 22:52 Reaguje na Emil Novák
Kdyby soudruh chtěl vypsat tendr, měl na to 7 let času, nehledě na to, že byl už od Nečasovy vlády vypsaný a on jej pouze zrušil.
Pokud tendr vypíšeme, v totálním korupcistánu není jiná možnost, než aby to dostal Rosatom.
Budou to maskovat za různá konsorcia atd. ale výsledek je jasný předem. Za gigantické peníze ani ťok.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.9.2020 11:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Lepší ruské světlo než německá tma:-DDD!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.9.2020 12:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Ruské světlo jsme tu měli 40 let a skončilo to gigantickým bankrotem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.9.2020 12:30 Reaguje na Pavel Hanzl
No, německé jen 6 a ... sakra, jak že to skončilo:-)?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.9.2020 13:51 Reaguje na Svatá Prostoto
A s Uršulou nás zjevně čeká další kolo.

„Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají,“ prohlásila ... Ursula ... podle níž je návrh novým začátkem unijní migrační politiky.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/migrace-evropska-komise-unie-migrant-uprchlik-solidarita.A200923_123944_zahranicni_elka

Ta má dikci jak když Leonid Iljič promlouval Sašovi do duše v Čiernej pri Čope:-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.9.2020 20:53 Reaguje na Svatá Prostoto
To německé světlo skončilo tak, že jsme byli minimálné poškození válkou, a vývojové prognózy jsme měli nejlepší z celé Evropy, zároveň se Švýcarskem. Patřili jsme mezi 10 nejvyspělejších států světa.
To samozřejmě není žádná obhajoba nacismu,ten byl příšerný, aly my z toho vykličkovali velmi dobře.
Ovšem dalších 40 let komunismu nás dostalo na dno tak důkladně, že jsem se jěště nevzpamatovali a ještě dlouho nemáme šanci.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.9.2020 11:38 Reaguje na Pavel Hanzl
S tím (ne)poškozením válkou ... no, nebudu sem tahat co jsme (ne)měli dělat v 38. Ale jisté je, že nebýt toho nacismu, nebylo by toho komunismu. První republika nebyla fakt ideál ... v tom říjnu 1918 to prostě byl blbej nápad ... ale bez toho bordelu, který Němci rozpoutali v Evropě, by se Kléma uchlastal jako řadový poslanec a ne jako prezident.

A když už jsme u té vaší adorované Říše, ta první válka byla taky její dílo. A že vedla k té druhé snad ani není třeba zmiňovat.

Takže jo, německé světlo je tady s námi dlouhá léta a vždy to byl průser.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2020 13:47 Reaguje na Svatá Prostoto
1 sv. válka nebyla kaše Německa, ale Rakousko - Uherska. To se rozpadlo úplně a Němci dostali tak těžký záhul, že si zvolili božského Ádu.
My jsme sice prošvihli příležitost stát se respektovaným Národem Evropským, ale totální tutany z nás udělal až komunista, dnes to dorazili ruští demagogové.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.9.2020 14:26 Reaguje na Pavel Hanzl
A studovat a fofrem. Vilém do ní starýho Procházku vyloženě dokopal a když to chudák Karel, kterej k tomu všemu přišel jak slepej k houslím, chtěl utnout, tak mu to v Berlíně rázně vysvětlili.

Ne, že by R-U v tom bylo úplně nevinně, to ani smykem, ale tím, kdo to celé dirigoval, bylo právě Německo. O tom, že se s vidinou zastavení bojů na východě zcela zásadním způsobem zasadilo o to, aby se v Rusku dostali k moci bolšáni, ani nemluvě.

Takže za těch 40 let rudých sraček vděčíme z největší míry právě tomu vámi milovanému Německu.

Odpovědět
PD

Pavel Dudr

21.9.2020 21:35
Je vidět, že uhlíková neutralita už je dogma, o kterém se nediskutuje, a že elektřina z OZE bude 3x dražší než z uhlí, tyto vědce vědce nezajímá, protože oni v tom podvodu jedou také. A cílem je likvidace našeho průmyslu, prosperity i životní úrovně, to jistě vědí. Takže nezbývá než se těšit, až v zimě bude -15C, vítr utichne a v Německu bude blackout. Příroda má smysl pro černý humor.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 22:20 Reaguje na Pavel Dudr
Ruské demagogie se poznají lehce, nemají absolutně logiku.
Zkuste vysvětlit, PROČ by měli chtít vědci, nebo politici nebo občané EU, aby zchudli a zkrachovali??
Proč by to dělali?
Proč teda v USA jen loni předělali asi 100 uhelných elektráren na paroplyn a dalí desítku zavřeli? Aby zchudli?
Proč v USA jede ve velkém FVE a vítr? Proč velké ropné giganty (BP, Shell, Texas Oil atd atd.) masivně investují do OZE?
Já si myslím, že jsou všichni blbí, jen vy jste letadlo.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.9.2020 08:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Umíte číst pane Hanzle?
Tak si přečtěte tento článek, jak to je s tím plynem, protože jste napsal opět nesmysl.
https://oenergetice.cz/zahranicni/vice-nez-100-uhelnych-elektraren-usa-proslo-od-roku-2011-konverzi-plyn
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 08:52 Reaguje na Jaroslav Studnička
Vždyť to píšu, že Amíci zavírají uhláky a přechází na plyn. V tom článku ale nepíšou o obrovském nárustu větrné a hlavně solární energie.
To máte přece v tomhle článku, kde kachní graf jasně ukazuje obrovský podíl právě soláru na denní spotřebě elekřiny v Kalifornii.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.9.2020 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak tedy:
1) Ta změna je za období 2011 - 2019, nikoliv za rok 2019 jak uvádíte.
2) Na paroplyn nebyla přestavěna žádná uhelná elektrárna. Několik jich byl odstaveno a nahrazeno novým paroplynem. Zbytek byl pouze plynofikován. Tedy uhelný kotel byl plynofikován, nikoliv přestavěn na paroplyn.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 10:21 Reaguje na Jaroslav Studnička
Skutečně se s vámi o slovíčkaření hádat nebudu.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.9.2020 10:28 Reaguje na Pavel Hanzl
To není slovíčkaření. To je o uvádění pravdivých / lživých informací.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.9.2020 10:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Solár a Kalifornie vs solár a Čechy (pro Hanzla Morava).

Já bych tam pár rozdílů viděl. I když tedy K ... v takovém SF umí být v létě fest hnusně:-/.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

21.9.2020 22:23 Reaguje na Pavel Dudr
Omezte CO2 a způsobíte utrpení:
„Vzestup koncentrace atmosférického CO2, způsobený historickým spalováním fosilních paliv, pravděpodobně zvýšil zemědělské výnosy u obilovin C3 o 70% (pšenice, oves , rýže, bavlna a stále zelené stromy), o 28% u rostlin C4 ( kukuřice a dalších „trav"), o 33% u ovoce a melounů, o 62% u luskovin, o 67% u kořenových rostlin a o 51% u zeleniny.“ https://www.heartland.org/news-opinion/news/cut-carbon-dioxide-cause-misery
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.9.2020 22:36 Reaguje na Pavel Dudr
Ideální podmínky tedy panují na Venuši, kde atmosféra obsahuje přes 90% CO2. Tam by rostlo všechno 100 lépe a radostněji.
Zvláště proto, že tam skleníkáč vytvořil úžasnou teplotu 300 - 400°C.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

22.9.2020 10:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Zapomínáte, že na Venuši dopadá 2x více sluneční energie než na Zemi.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.9.2020 11:53 Reaguje na Galipoli Petr
Na Merkur dopadá třiapůlkrát více s. energie než na Venuši a přesto panují na Venuši vyšší teploty než na Merkuru (Merkur - maximální změřená teplota 430; Venuše - 480). :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.9.2020 17:09 Reaguje na Petr Eliáš
Teď byl článek o fosfenu na Venuši (exoplanety.cz) a mj. tam bylo konstatováno, že i atmosféra pozemského složení bez CO2 by na ní vyvolala tak mohutné teploty, pokud by jí bylo tolik, jako na té Venuši.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Nebylo to náhodou z Ruska? Tam soudruzi prohlásili, že Venuše je muhehehhehhee "jejich planeta"!!!!! a vyšlou tam nějakou sondu, která tam cha cha bude "bádat".
Nemají na chleba (na důchody) ani na silnici a jen plácají, jak dycky. Nedodrtkali se ani na Měsíc.... Neskutečný, jenže my už v tom jedeme taky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.9.2020 10:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Nějakou sondu co tam bude bádat?

Tu možná vyšlou. Zase. Protože Veněry na té Venuši už samozřejmě byly. Skoro před 60 lety.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.9.2020 12:12 Reaguje na Svatá Prostoto
A co teda vybádaly? Jak dycky....
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.9.2020 12:20 Reaguje na Pavel Hanzl
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ven%C4%9Bra_9

Jj, jako vždycky. Zbytek už si najdete sám, že ;-PPP.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.9.2020 12:12 Reaguje na Svatá Prostoto
Před 60. lety byla SSSR velmoc technicky na výši. A dnes?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.9.2020 12:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Dnes taky. Ten potenciál tam furt je a pořád jsou schopni opravdu mimořádných věcí.

Problémy jsou dva, jsou toho schopni pouze v jednotlivých oblastech a projektech a ... což je zásadní ... nejsou schopni to nějak překlopit do "běžného života", resp. ekonomiky.

Aby bylo jasno, já na nějaké "Se Sovětským svazem na věčné časy ..." nikdy nebyl, ale zase dělat z Rusů nějaké blbce není ani opodstatněné, a nakonec ani moudré.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.9.2020 21:07 Reaguje na Svatá Prostoto
Potenciál v Rusku samozřejmě je, ale feudální putinismus ho spolehlivě zadusí.
Nevím, co kam překlápí, ale nevyrábí vůbec nic prodatelného, kromě zbraní.
Zkuste se podívat kolem sebe, co máte z Ruska a co z Ameriky (vyráběného v Číně).
Rusko se za gigantické peníze za suroviny vůbec nepodílí na vývoji světa, nedělá nic pro lidi, vyvíjí pouze útočné stroje proti nim.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.9.2020 11:43 Reaguje na Pavel Hanzl
O tom ale nebyla řeč, že:-)? Ta byla POUZE o jeho schopnostech na poli vědy a kosmonautiky, které jsou pořád značné.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2020 13:41 Reaguje na Svatá Prostoto
Jaké prohoha pole vědy a kosmonautiky?
Rusko nemá ŽÁDNÝ vědecký program, který by stál za řeč, dělali jen taxikáře Amíkům na ISIS, teď i tohle asi zhebne, do kosmu vysílají jen komerční družice za cizí peníze.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.9.2020 14:20 Reaguje na Pavel Hanzl
No, a kde by byli ti Amíci bez Rusů:-)? Kde by byla ta ISIS vím zcela přesně:-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2020 23:50 Reaguje na Svatá Prostoto
Amíci by bez Rusů museli na ISIS lítat sami, stálo by je to víc doláčů, než zaplatit Rusům. To je celý. Dnes tam lítá už Musk a Rusi jsou v dupě.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.9.2020 09:13 Reaguje na Pavel Dudr
Heartland institut...bohatě financovaný společnostmi zaměřenými na ropu a uhlí (např. ExxonMobil, Murray Energy, atd.). Je tedy asi zřejmé, jaké výsledky bude prezentovat. :-)

https://www.desmogblog.com/heartland-institute
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

22.9.2020 11:00 Reaguje na Petr Eliáš
Jistě, zatímco zmínění "vědci" to dělají asi zadarmo. Obchod s emisemi je miliardový byznys a to je hlavní problém. Skeptici sice mají pravdu, ale alarmisté mají milióny, za které si mnoho lidí koupí. Přitom velmi dobře vědí, že na klima to snižování emisí nebude mít žádný vliv.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.9.2020 12:18 Reaguje na Pavel Dudr
Promiňte, to je asi vtip, že? Jací vědci? Jací skeptici? Ropné a uhelhé společnosti? Ty mají biliony dolarů za které si mohou lidi koupit.

Denně se spotřebuje 100 milionů barelů ropy, roční odhad spotřeby uhlí je 8 561 852 178 st (rok 2016).

https://www.worldometers.info/coal/#coal-consumption
https://www.worldometers.info/oil/
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.9.2020 17:11 Reaguje na Petr Eliáš
Jsou mezi klimaalarmisty vůbec nějací vědci, hodní toho slova?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.9.2020 20:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Musíte definovat pojem klimaalarmista.

Podle toho, co tu předvádíte, si dovolím soudit, že ta definice bude znít asi takto: ,,Kdokoli, kdo tvrdí něco, co neodpovídá mé ideologii, je automaticky klimaalarmista.,,

Pokud jsem se trefil, tak si dovolím tvrdit, že vědců mezi klimaalarmisty bude celá řada, protože do této skupiny patří opravdu hodně lidí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:38 Reaguje na Petr Eliáš
Klimaalarmista dle pana Šimůnka je každý, kdo není vyložený ropák.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.9.2020 06:20
Možná nastal čas sejmout ideologické brýle a vážně se pobavit o globální energetické spolupráci.

Tím mám na mysli dovoz elektrické energie z Ruska, která by mohl překlenout určitou časovou prodlevu při změně energetické infrastruktury.

Musíme si uvědomit, že experiment EU "Green Deal" někdo bude muset zaplatit a jiná cesta než navýšení cen pro koncové odběratele není možná.
/mimo vystoupení z EU /
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 07:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je totální nesmysl, z Prahy do Moskvy je asi stejně daleko jak do Madridu (asi 1.800 km) a tak dlouhé vedení by stálo neskutečný ranec, ztráty ve vedení by byly taky kolosální.
A hlavně PROČ??
Evropa je energeticky velmi soběstačná, buduje moderní nízkoemisní systémi i OZE, vše se financuje průběžně a žádný zásadní problém nenastává.
My nemusíme vůbec vymýšlet nějaké úžasnosti, stačilo by jít s proudem a jsme v pohodě. Ještě nás bude EU dotovat.
Jenže to neděláme z ideologických důvodů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.9.2020 09:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten "totální" nesmysl už za RVHP byl a světe div se ,fungoval.
Jednalo se o přenosovou VVN soustavu Mir.
" Po vytvoření základního rozvodu 400 kV v bývalém Československu dochází k vybudování 400 kV propojení s okolními státy. V roce 1973 je zprovozněno vedení V449 s Maďarskem (Levice – Göd), v roce 1976 dvojité vedení V443/V444 s Polskem a dále dvojité vedení s východním Německem V445/V446. V roce 1979 je ve východoevropské síti Mír zprovozněno první vedení o napětí 750 kV z tehdejšího Sovětského svazu do Maďarska mezi rozvodnami Vinica, Zapadoukrajinskaja a Albertirsa."

V Evropě naneštěstí díky "železné oponě" vznikly soustavy dvě. Západoevropské země spolu se Skandinávií měly svou soustavu, země tzv. "socialistického bloku" druhou.

Ta byla založena v roce 1963 a dostala název MIR. Později se tato soustava řízená z pražského dispečinku napojila v Mukačevu ještě na ukrajinskou elektroenergetickou síť Sovětského svazu a na Maďarsko, které bylo ještě připojeno na Rumunsko a dále Bulharsko.

A neplácejte nesmysly s OZE a energetickou soběstačností Evropy.
"Vzhledem k faktu, že prostor Evropské unie je výrazně závislý na importu energetických zdrojů, je oblast energetiky v EU velmi citlivým tématem. "

zdroj : Energetická (ne)soběstačnost Evropská unie versus Čína* , dostupné zde :
https://sev.vse.cz/pdfs/sev/2013/03/08.pdf
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 10:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ty systémy jsou dávno na Pravdě Boží.
Mě připadá skutečně děsivá představa, že někdo potáhne 2 tisíce km drátů z pochybného zdroje do země, kde sluneční energie dává 1kWp na 1 m2.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

23.9.2020 09:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte na mysli ČR?

I s maximální celospektrální účinností solárního panelu kolem 30 procent dostanete na metr čtvereční 300Wp maximálně.

1kW je cca co slunce u nás v létě v poledne na metr čtvereční pošle maximálně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2020 13:38 Reaguje na Vaclav Sobr
Myslím ČR. Tohle je všeobecná výpočtová konstanta.
Když dělám odhady, (napřesno to počítá až projektant) tak můžu brát, že 1kWP vyrobí 3 standardní panely (přes 2 m2, účinnost asi 18%), píky ovšem podělím osmi (instalovaný 1 kWP vyrobí za den asi 3 hWh). Takže tento výkon dá za rok asi 1MWh elektřiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 10:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
EU je oblast s nejvyšším ekonomickým výkonem na světě (asi 30% HDP celého světa), proto má taky extrémní požadavky na energii.
Takže dnes dováží, což není skutečně žádný problém, ovšem potenciál OZE může veškeré potřeby plně uspokojit. Především ve větrných oblastech Severního a Baltského moře, případně slunného Jihu.
Velký problém je ovšem v Rusku, které prakticky stojí na vývozu fosilních paliv do Evropy.
Tvoří jim to asi 50% HDP a Rusové nejsou schopni se stávajícím vedením se postavit na nohy a živit se něčím jiným.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.9.2020 13:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Bludný Holanďan je vedle vás naprosto marný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Právě od vás bych takový kdákanec skutečně nečekal.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Skutečně zajímavé informace z roku 2011, kde celosvětový energetický mix vůbec OZE neuváděl (ostaní 1,5%), JE asi 4,8% atd.
Dnes OZE tvoří asi 10%, JE asi taky tolik.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

22.9.2020 10:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Moment.... nebyl jste to vy, kdo chtěl budovat fotočlánkovou elektrárnu na Sahaře pro Evropu? O rozměrech 200 x 200 km? No a na Saharu to bude bratru dobrých 3000 km..... a přes moře...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 11:25 Reaguje na Galipoli Petr
Evidentně nechápete význam textu. Já psal, že energetickou spotřeba celého lidstva by vytvořila solární elektrárna třeba na Sahaře o ploše 200x200 km.
To je pouze pro předstvu poměru výkonů nutných a vyrobených.
Nic takového nikdo stavět nebude, protože ty kilomery čtvereční panelů mohou být instalované na střechách i nad zpevněnými plochami po celé Evropě. A ušetříme giga mega za přenosovou síť.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.9.2020 17:15 Reaguje na Pavel Hanzl
A jsem zase u té blbé trojčlenky, kterou je třeba těch 200x200 opravit na to, že slunce svítí jen ve dne, že jsou nějaké písečné bouře (budou kromě stínění i ničit FV panely, případně je pokrývat prachem), že musíte mít vyřešeno cpaní do akumulačních systémů - na noc, na méně příznivou roční dobu apod., ztráty při přenosu, a další faktory.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 19:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy už nepochopíte nikdy nic.
Nikdo to stavět nebude, napište si to někam na monitor.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

22.9.2020 20:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Už tomu rozumím. Plácnete nějakou blbost, a když vás na to někdo upozorní a vyvrátí, tak to prohlásíte buď za +představu poměrů" (a to je ta lepší varianta), nebo vašeho kritika označíte za blba, případně kremlofila, bolševika nebo něco podobného. O chemii víte prd, ale budete se do krve hádat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:41 Reaguje na Galipoli Petr
Netušil jsem, že takový jednoduchý příměr tu dost lidí nepochopí.
Tady je většina lidí, kteří pro stromy nevidí les a nimrají se v marginalitách, zatímco celek je mimo jejich chápání.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:44 Reaguje na Galipoli Petr
Zkuste uvést, koho jsem tady označil za blba, kremlofila, bolševika nebo něco podobného.
Jen lžete.
Pouze pana Šimůnka považuji za ruského bota programovaného v Petrohradě, protože jeho reakce tomu napovídají.
Odpovědět
EN

Emil Novák

22.9.2020 17:52 Reaguje na Pavel Hanzl
V Kalinigradu mají Rusové rozestavěnou jadernou elektrárnu, do Prahy je to asi 650 km.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.9.2020 09:38
Konečně realistické a odborné shrnutí všech pro a proti. Mnozí diskutující
by si to před každým svým příspěvkem měli přečíst jako Otčenáš a neplácat
tu ty své nesmysly o OZE jako spáse energetiky. Bohužel dohánět to třicet
trvající přešlapování na místě a žití z podstaty energetiky bývalého státu bude velmi bolestivé. Pokud se bude ještě do toho plést politika a předem
vyřazovat ze soutěže některé výrobce jaderných zařízení, tak to nedopadne
i tak dobře. My starší se uskrovníme, vymřeme, ale pro mladé tu zůstane
stát s elektřinou nad zlato. Každý bude muset přemýšlet, zda s ní plýtvat
a nebo ji používat i tam, kde může být nahrazena jiným zdrojem. Pouze se
už nesmíme zblbnout do odstavení i těch jiných dosavadních zdrojů dříve, než bude dosažen nastíněný energetický mix. Jakékoliv hurá akce bez předem zajištěných náhrad za stávající zdroje pouze situaci zhorší a nebo povede
ke kolapsu. Věřím v moudrost techniků a politiků, ale obávám se hlouposti
snílků, aktivistů a vlezdoprdélků. Ti jsou schopni prosadit právě tyto
hurá akce a nedomyslet důsledky. Takže prosím všechny o pozorné studium výše uvedeného článku, sebereflexi svého nadšení pro OZE a jiné zatím
utopické cíle.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 21:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Dle oficiálních informací dotujeme OZE snad 47 miliardami ročně.
Zeptejte se na příslušných úřadech, jak je teda možné, že máme stále z fve jen 2,7% elektřiny a z větru skoro nic, vývoj je velmi pomalý, kde ty peníze mizí?
Němci mají za procentuálně nižší dotace už z OZE asi 40% energie.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.9.2020 22:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Víte vůbec, co to je za dotace?
To jsou provozní dotace již vybudovaných (provozovaných) zdrojů OZE. Ty peníze mizí u majitelů těchto zdrojů OZE.
Tyto finance nemají nic společného s vývojem nebo výstavbou dalších zdrojů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2020 22:44 Reaguje na Jaroslav Studnička
Jak je teda možné, že my dotujeme řádově více než Němci a máme řádově méně výkonu. Kde udělali soudruzi chybu? Přitom jsme ze zákona dotace stáhli na minimum. Tak kdo tu vyloženě lže?
Jak to, že v době levných panelů a celých systémů se nic nestaví, naši solárníci investují v Německu, Polsku a Rumunsku?
Kdo tento hampejz vlastně řídí?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-slunci-nepreje-solarni-investori-miri-do-polska-ci-rumunska-116560
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

22.9.2020 23:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Poděkujte minulým vládám, které nám ten solární tunel naservírovali. Jinak samozřejmě tato podpora nejde pouze na FVE, ale na celý segment OZE.
Němci to včas zarazili a výkupní ceny snížili.
To zákonné minimum je právě 45,42 mld. Kč za rok 2019.
Prosím vás, na ten váš odkaz jsem již reagoval a uváděl jsem vám odkaz, jaké jsou aktuální investiční dotace na FVE. Realita je prostě taková, že bez provozních dotací, které jsou na nové zdroje FVE zastaveny, se to investorům nevyplácí.
V Německu se soutěží formou aukcí, což je právě ta provozní dotace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.9.2020 07:03 Reaguje na Jaroslav Studnička
Minulá vláda, která vytvořila solární tunel je zase ta samá garnitura, která vládne dnes (ČSSD a KSČM). Udělali to blbě, ale je tam možnost výkup snižovat o 5% ročně. Proč toho vláda (stejných stran) ale nevyužívá? Kalousek jim ještě napařil solární daň.
Ale dobře, ta podpora je do roku 26, což vydržíme.
Ale proč se nestaví další zdroje, když je celý systém x násobně levnější?
kde chtějí náhradu za odstavené uhláky?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

23.9.2020 08:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Každý rok nemůžete snižovat výkop o 5%. Můžete snížit výnosové procento v rámci rozpětí stanovené Evropskou komisí. To letos vláda schválila.
No asi to ukazuje tu skutečnou "výhodnost" FVE a bez provozní dotace to nikdo stavět nechce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.9.2020 12:15 Reaguje na Jaroslav Studnička
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bosch-si-nemecku-zajistil-pomoci-ppa-dohod-100-gwh-rok-ze-solarnich-elektraren-bez-podpory/
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

23.9.2020 12:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Kontrakt PPA je forma podpory, znáte cenu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2020 13:30 Reaguje na Jaroslav Studnička
"O dodávku elektřiny se postarají německé solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 107 MW, které nečerpají investiční ani provozní podporu". Je to napsáno jednoznačně a nemám důvod tomu nevěřit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.9.2020 09:03
Když shrneme fakta zjistíme, že nejdražší elektřinu mají země s vysokým zastoupením OZE : Německo,Dánsko v Evropě a Kalifornie (USA).

Představa, že mávnutím proutku se realita inverzně změní , je chorobně utkvělou představou Ulriky von der Leyen a lidí,politiků, kteří o energetice vědí pouze to, že když zapnou vypínač,rozsvítí se jim žárovka.

Bez koncentrovaných zdrojů energie /jádra/ to prostě nejde.
Masívní nasazení OZE je ekologická i ekonomická sebevražda pro krajinu a obyčejné lidi, kteří v ní žijí.

I pan Hanzl nechť si laskavě povšimne, že bylo porušeno první a základní pravidlo fungování EU -- zákaz,aby se EU zadlužila.

Politici neudělali nic jiného, že si na nesmyslnou transformaci půjčili biliony , které ovšem bude splácet někdo jiný -- pravděpodobně doktoři a inženýři , kteří v houfech přijíždějí do Evropy z Afriky a Asie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.9.2020 21:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jako dycky. Nejdražší země jsou ty, které jsou nejbohatší a lidé (i ve službách) vydělávají největší peníze. Proto mají pro chudáky dražší energii, ovšem pro ně samotné rozhodně NE.

Nikdo nehovoří o žádném máváním proutkem, to je přece úplná blbost, celý Západ přece intenzivně vyvíjí, platí, konstruuje a instaluje, prostě pracuje.

Bez nějakých "koncentrovaných" zdrojů to zcela evidentně lze, ten systém se jmenuje "diverzifikace".
Navíc se ta koncentrace nemusí nutně nacházet ve fosilu nebo v jádru.

EU se zadlužila, ale nebylo to kvůli energetice, ale kvůli propadu hospodářství pandemií koronaviru.
Právě nová energetika je způsob, jak se dostat z krize.

Nevím o jaké transformaci píšete, ale ta energetická probíhá v normálních zemích minimálně desetiletí a dnes z toho ty země začínají těžit. Něco to stálo, ale zaplatí se to velmi rychle.

Kdáknout do toho inženýry z Afriky si nedovolí ani pan Šimůnek.

Prostě vás hodnotím jako nedostatečného ve všech bodech.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.9.2020 11:23 Reaguje na Pavel Hanzl

A vy si zase porovnejte ceny zboží a služeb , a platy v CZ/EU a USA než spustíte písničku o drahotě v drahých zemích.

Asi vám též uniklo, že porovnáním globálního HDP EU za 20 let - spadl z 35% na 20% , což nesvědčí o "činorodém ruchu" na staveništi EU.

Pane Hanzle, když něco tvrdíte uvádějte čísla a ne domněnky.
Čísla nelze okecat ani zfalšovat a jejich vypovídající hodnota je univerzální po celém světě.

Např. elektřina

Cena 1 kWh Německo ..........8.02 CZK / ty vaše OZE /
Rusko.............1.34 CZK
ale i Švédsko................3.10 CZK

Tak se v diskuzích neblamujte a jděte do sebe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.9.2020 13:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Skutečně se nechci s nikým přetahovat o marginalitách, nevím, proč bych to dělal.
Vždy mi jde o systém, o princip.
Pokud je v Němcku asi 3x vyšší všeobecná příjmová hladina, tak je pro ně elektřína levnější než pro nás za 5.50 kWh.
Nevím, jestli EU spadla na 20% celosvětového HDP, ale proti dynamickým ekonomikám Východu s 3x vyšší populací to je asi normální a není to žádná tragédie. Evropa vládla světu možná 300 let, po válce to přebraly USA, ale Evropa skutečně nezchudla, spíš naopak.
S novou vlnou OZE se ale Evropa zase výrazně posunuje na špičku.
Každopádně demagogie ropáků, jak kvůli OZE Evropa zbankrotuje je totální pitomost, jasně ale víme, odkud to pošlo.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist