Vladimír Wagner: Elektrárna Moorburg – symbol Energiewende
Na začátku Energiewende bylo jasné, že bude potřeba zajistit zálohování větrných a fotovoltaických zdrojů při odstavování jaderných bloků. Proto se naplánovala a začala budovat řada nových uhelných bloků, které měly nahradit nejen jaderné reaktory, ale i nejstarší a nejméně efektivní uhelné zdroje s nejvyššími emisemi. Velký důraz byl kladen na to, aby měly co nejvyšší účinnost, a tím i nejmenší emise na jednotku výroby. Ke zvýšení efektivity mělo sloužit i využití pro produkci tepla, čímž by se nahradily menší lokální teplárny s vyššími emisemi a menší účinností. Elektrárny tak měly fungovat v režimu kogenerace.
V oblasti Hamburku bylo potřeba nahradit jadernou elektrárnu Krümmel s výkonem 1,4 GW a některé další zdroje. A právě pro Hamburk se navrhla nová uhelná elektrárna Moorburg, která je v areálu s dlouhou tradicí výroby elektřiny. Běžela zde plynová elektrárna. V plánu byly dva bloky s výkonem 827 MWe, tedy celkově něco přes 1,6 GWe. Pro co nejvyšší účinnost, kterou prosazovaly zelené organizace, se tyto bloky vybudovaly jako nadkritické a pracují při tlaku páry 27,6 MPa. Mohly tak dosáhnout čisté účinnosti až okolo 46,5 %. Teoreticky by elektrárna mohla pokrýt okolo 85 % spotřeby Hamburku, který vyžaduje okolo 13 TWh elektřiny.
Elektrárna neměla běžet kontinuálně s plným výkonem, ale měla vykrývat fluktuace větrných bloků, které se během Energiewende v severních částech Německa masivně budují. Reálná účinnost je velmi silně závislá na režimu, ve kterém elektrárna pracuje. Pokud doplňuje větrné či fotovoltaické zdroje a mění výkon v širokém rozsahu, je čistá účinnost nižší. Aby se účinnost elektrárny ještě více zvýšila, měla dodávat ještě 650 MWt do tepelného systému jižního Hamburku. Za tímto účelem tak bylo nainstalováno příslušné zařízení. Zde měla elektrárna nahradit řadu lokálních fosilních tepláren.
Jedná se o jednu z nejmodernějších elektráren a vrchol techniky v tomto oboru. Nadkritické bloky potřebují materiály odolné proti vysokým tlakům a teplotám. V daném případě se použil nový typ oceli na membránové stěny kotle. Objevily se však problémy se svary a řada těžkostí, které vedly k prodloužení doby výstavby a zpoždění. Výstavba se tak protáhla na jedenáct let a elektrárna se tak dostala do provozu až v roce 2015. Připomeňme, že podobné problémy byly i u našeho nadkritického paroplynového bloku Ledvice.
Cena elektrárny nakonec dosáhla hodnoty okolo 3 miliardy EUR (78 miliard Kč). Vysoká cena byla dána technologickou náročností nadkritického bloku a nutnosti práce ve vysoce flexibilním režimu. Blok dokáže během patnácti minut snížit výkon o více než 600 MWe. Ve specifickém režimu dokonce dokáže měnit výkon s rychlostí 90 MWe/min. Zároveň může velice efektivně běžet na minimálním výkonu 25 % nominálního, aby se držel v horké záloze. Start ze studeného stavu pak je o desítky procent rychlejší než u jiných uhelných bloků.
Další finanční ranou se stalo, že nebylo povoleno odebírat vodu pro chlazení z Labe a musely se udělat speciální chladící věže. Finanční náročnost ještě zvýšil extrémní tlak na snížení emisí. Škodliviny, jako oxidy síry, dusíku, dioxiny nebo rtuť, byly potlačeny hluboko pod nejpřísnější environmentální limity. Produkce oxidu uhličitého na jednotku elektřiny při stejném palivu je jen 75 % dřívějších moderních elektráren.
Černé uhlí s výhřevností okolo 25 MJ/kg, kterého elektrárna ročně spotřebovává okolo 3,6 Mt, bylo dováženo z Ruska a USA. Využívala se blízkost přístavu, černé uhlí tak bylo relativně levnou volbou bez nutnosti pozemní dopravy. Ekonomika provozu byla silně narušena tím, že zelené organizace nedovolily postavit teplovod pod Labem, takže se nakonec neuskutečnila kogenerace a zásobování jižního Hamburku, se kterými se počítalo. Paradoxem je, že se tak prodloužil provoz malých fosilních kotelen a odpovídající emise. Spolu se zvýšením ceny emisních povolenek to zabránilo tomu, aby se provoz elektrárny stal rentabilní.
To byl hlavní důvod, proč provozovatel, firma Vattenfall, podal jako nabídku hned do první aukce na odstavování uhelných bloků za úplatu právě tuto nejmodernější a nejekologičtější uhelnou elektrárnu. V aukci se soutěžilo celkově o odstavení 4 GWe černouhelných bloků. V prosinci 2020 v této aukci firma uspěla a za kompenzaci ukončí výrobu elektřiny. V březnu 2021 by se mělo rozhodnout, zda elektrárna není nezbytná pro stabilitu sítě a je možné ji odstavit. Pokud regulační úřad její vyřazení povolí, tak se nejpozději 1. července 2021 uzavře. Pokud se ukáže její nutnost pro zajištění stability sítě, bude po definovanou dobu držena jako rezerva.
Ještě modernějším blokem je elektrárna Datteln 4 kousek od Dortmundu. Jeho výstavba z podobných důvodů jako u Moorburgu trvala 13 let. Zde jde o monoblok s výkonem 1100 MWe. Také ten je postaven tak, že umožňuje velice vysokou flexibilitu a rychlou reakci, aby mohl pomoci při regulaci fluktuací větrných a fotovoltaických zdrojů. Blok se rozběhl v létě 2020 a předpokládá se, že by mohl být rentabilní. Ovšem odstaven má být nejpozději do roku 2038, což je hodně krátká doba pro takovou investici.
Snaha o využití areálu elektrárny Moorburg vyústila v návrh, který by umožnil využít dotace Evropské unie pro vodíkové hospodářství. Předpokládá se, že do roku 2025 zde začne pracovat elektrolyzér s výkonem 100 MWe. Využíval by k produkci zeleného vodíku přebytky elektřiny z větrných zdrojů. Využije se přípojka 380 kV, která tak nebude proud z místa vyvádět, ale bude ho přivádět k elektrolyzéru.
Místo zdroje s výkonem 1,6 GWe tak bude v Moorburgu spotřebič s příkonem 100 MWe. Ten se sice díky využití dotací postaví, ovšem ekonomika takového systému je zatím velmi otevřenou záležitostí. V budoucnu se může ukázat, že je to také slepá ulička. Uhelný blok Moorburg byl postaven, aby umožnil regulovat síť a zajistil potřebný výkon v době, kdy nesvítí a nefouká. Měl umožnit náhradu jaderných bloků pomocí kombinace fosilních a obnovitelných zdrojů. Zavírání uhelných bloků spolu se zbývajícími jadernými tak v Německu vede k nedostatku potřebného výkonu stabilních zdrojů. Jejich nedostatek se začíná projevovat v celé severozápadní Evropě. V té je naopak přebytek obnovitelných zdrojů. Tato situace vede k velkým přetokům na velké vzdálenosti a ohrožuje stabilitu soustavy. Ta je tak stále více vystavena riziku blackoutu, jak se ukázalo 8. ledna 2021, kdy došlo k rozdělení jednotné evropské elektrické sítě. Uhelné a jaderné elektrárny tak budou muset nahradit jiné zdroje. Německo spoléhá na elektrárny plynové, i proto staví plynovod Nord Stream II.
Z „ekologických“ důvodů se postavily supermoderní nadkritické uhelné bloky, které nahradily jaderné a staré uhelné zdroje. Z popsaných důvodů však skončily nebo skončí dříve, než se investice do nich vložené efektivně využijí. A zde nejde jen o finance, ale hlavně o uhlíkovou stopu jejich výstavby. Je otázka, jak bude vypadat situace s novými plynovými bloky, které budou muset nahrazovat ty uhelné, až se bude ještě více ventilovat, že jejich emise skleníkových plynů jsou při započtení úniků při těžbě a dopravě plynu srovnatelné s těmi z uhelných zdrojů. Využití elektrolýzy pro produkci vodíku není příliš efektivní, může se tak ukázat, že ani snaha o hromadnou produkci zeleného vodíku nemusí být z ekonomického i environmentálního hlediska příliš úspěšná. Je tak možné, že se německá Energiewende z environmentálního hlediska ukáže ještě větším propadákem, než si dnes myslíme. A elektrárna Moorburg se stává jejím symbolickým památníkem.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (165)
Karel Zvářal
2.2.2021 08:04Miroslav Vinkler
2.2.2021 08:23Výrobci se to snažily obejít ekokurvítky všeho druhu až po podvodné jednání viz Diesel Gate.
V případě elektrárny Moorburg to samé , aby se vyhovělo deklarované záloze pro výpadky OZE muselo se najít řešení umožňující skokové změny výkonu a nasekaly se chyby. Zcela logicky to ani jinak dopadnout nemohlo.
Vývoj motorů i fosilních elektráren má svoji historii a svůj řád. Technicky se nemáme za co stydět , a kdyby nebyl hrrr revoluční zelený tlak , mohlo se v klidu dále zlepšovat nebo alespoň v klidu chystat změna.
Až se jednou bude hodnotit tato doba , bude racionálně souzena jako jakobínský teror v zeleném plášti.
Jiří Svoboda
2.2.2021 08:48Ale možná je to tak, že zeleně nastavená německá společnost je ochotna zaplatit jakoukoliv cenu za úspěch jejich Energiewende, aby si zachovali pocit, že jsou mustr pro celý svět. A tak to pytlíkují, jak se dá.
Jan Šimůnek
2.2.2021 10:07 Reaguje na Jiří SvobodaTo předvedli pokusy o marxistickou revoluci po WW1, bezvýhradnou podporou Hitlera až do jeho definitivní porážky v roce 1945, podporou stalinistů v NDR i stalinistickým povstáním revolučních studentů v NSR v roce 1968 (kteří v době, kdy byl u nás činěn pokus o jakési zlidštění socialismu, bojovali za to, aby byl v západní Evropě zaveden ten nejodpornější stalinismus na způsob 30. let) z nichž se později stali buď vrazi z Rudých brigád, nebo lidoví (- pardon) euro komisaři.
A to jsem raději nešel dál do minulosti.
Němci si prostě zaslouží pořádný blackout, nejlépe za velkých mrazů, za něhož by měli ztráty jak Paulusova armáda ve Stalingradu. Možná by to pomohlo, možná by i tohle bylo ještě pořád málo na to, aby se jim udělalo jasno.
A naší hlavní, či spíš jedinou, starostí by mělo být, aby nás do toho nestrhli s sebou. Čili jističe na přeshraničních vedeních (jako mají Poláci) a zajištění jejich včasného odpojení.
Karel Ploranský
2.2.2021 13:36 Reaguje na Jiří SvobodaNásledovat Hitlera přeci bylo tak chytré!
Mezi Němci mám dost přátel. Jsou to skvělí lidé. Ale jejich vnímání okolí a reakce na ně jsou specifické a pro mne často nepochopitelné. Pociťuji podivnou a rozpornou směs obdivu a pohrdání.
Němci dodnes trpí syndromem pocitu viny za to, co se dělo v období fašismu, a jejich snaha ukázat světu, že už takoví nejsou, je až křečovitá. A úplně stejně jako šli do extrému a téměř až za hranici sebezničení když páchali zlo, jsou teď ochotni zapomenout na pud sebezáchovy, když páchají dobro...
Proto když jim někdo řekne, že je nutné být humánnější než zbytek světa, bez protestů si pustí do kurníku lišku v podobě záplavy muslimských imigrantů.
Proto když jim někdo řekne, že je třeba zachránit planetu tím, že se zlikviduje jádro, že se pak zlikviduje i uhlí a že přeci stačí se spolehnout na iluze a na nedomyšlené projekty, prostě poslechnou.
A vo tom to je...
Jan Šimůnek
2.2.2021 18:39 Reaguje na Karel PloranskýSvatá Prostoto
2.2.2021 12:19 Reaguje na Jiří SvobodaZapoměl jsem na něco:-)))?
Jan Šimůnek
2.2.2021 13:46 Reaguje na Svatá ProstotoZatím mohou Němci blbnout, protože je vždy z průšvihu vytáhli polští, čeští a francouzští "ropáci". Jakmile se jim podaří sousední státy předělat k obrazu svému, tak půjde severní polovina EU do blackoutu (pokud tedy ne celá).
Takže se budeme muset těmto číčovinám aktivně bránit, i kdyby to mělo vést ke třetí světové válce.
Pavel Hanzl
2.2.2021 18:13 Reaguje na Jan ŠimůnekDoufám, že nepůsobíte na nějaké šlole, max jako údržbář.
Jan Šimůnek
2.2.2021 18:41 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 13:13 Reaguje na Jan ŠimůnekSvatá Prostoto
3.2.2021 13:36 Reaguje na Pavel HanzlS tím paktem jsem to nějak nepochopil, že v tom byli Rusové je sice pravda, ale že to primárně vymyslel Áda, o tom není sporu.
Pavel Hanzl
3.2.2021 15:14 Reaguje na Svatá ProstotoJan Šimůnek
3.2.2021 16:16 Reaguje na Pavel HanzlParadoxně Ferdinand d' Este byl se svými vazbami na němce považován za hlavního evropského válečného štváče a ohrožovatele míru. V tom duchu také byly první reakce komentátorů po atentátu na něho (něco jako "mír je zachráněn, největší válečný štváč je mrtev!").
Karel Ploranský
2.2.2021 13:38 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
2.2.2021 17:10 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
2.2.2021 18:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.2.2021 19:01 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-obnovitelna-energie-uz-je-hlavnim-zdrojem-elektriny-v-eu
Jan Šimůnek
3.2.2021 08:43 Reaguje na Pavel HanzlIMHO by OZE měly jet zcela odděleně od sítě a jen vyrábět třeba ten vodík, nebo pumpovat vodu do přečerpávaček (což zrovna v tom Dánsku není moc aktuální), nebo třeba zvedat obrovitá závaží (i takové projekty existují) a do sítě pouštět na vyžádání jen energii z těchto akumulací. Obávám se ovšem, že takto by se projevila jejich šílená nerentabilita.
Pavel Hanzl
3.2.2021 08:49 Reaguje na Jan ŠimůnekProč dnes řeší jeden blok v JED, který pokryje sotva polovinu končící staré JED? Kde chtějí vzít ten zbytek a čím nahradí uhlí?
Jan Šimůnek
3.2.2021 16:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 20:02 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
4.2.2021 09:02 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
3.2.2021 13:40 Reaguje na Pavel HanzlTaky bychom se mohli inspirovat v Norsku a jejich využití vodní energie, že? Vystřihneme Sázavskou kaskádu a bude:-))).
Pavel Hanzl
3.2.2021 15:09 Reaguje na Svatá ProstotoVítr u nás má omezené možnosti, ale solárů můžeme nastavět něurékom, i pár výkonných přečerpávaček by šlo, do vodíkových akumulací bychom se pustit mohli z fleku.
Jenže nelze........
Jan Šimůnek
3.2.2021 16:21 Reaguje na Pavel HanzlBylo by ideální je odstřihnout od našich (a dalších) solidních zdrojů a nechat povařit ve vlastní šťávě.
Škoda, že už neexistují "darkeři", kteří se v raných devadesátkách bavili zhasínáním celých oblastí pomocí zkratování vedení VN nebo VVN. Kdyby zapracovali na našich a polských hranicích v tom lednu 2021, mohlo být Německo pár dnů bez proudu, zato s OZE.
Pavel Hanzl
3.2.2021 19:59 Reaguje na Jan ŠimůnekProč se nemůžeme chovat jako normální, civilizovaná země, proč musíme být furt nejblbší a poslední? Když ještě v devadesátkách jsme byli první?
Jan Šimůnek
4.2.2021 09:08 Reaguje na Pavel HanzlPřípadně ekoteroristy u těch "uhláků" postřílet, a pokud máme málo vojáků, tak třeba pokropit yperitem. Ten se dá vyrobit za pár hodin. A stačilo by na to jedno práškovací letadlo, asi jako na Jožina z bažin.
Nicméně by asi stačilo poslat na naše a polské hranice s Německem pár "darkerů", kteří by vyřadili přeshraniční vedení, nejlépe v zimě, a názorně předvedli Němcům, kde jsou bez našich a polských uhláků.
Svatá Prostoto
2.2.2021 12:20Jaroslav Studnička
2.2.2021 12:35Karel Ploranský
2.2.2021 13:41 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
2.2.2021 17:19 Reaguje na Karel PloranskýJan Šimůnek
3.2.2021 16:22 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 19:56 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
4.2.2021 09:10 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
2.2.2021 14:12"Ekonomika provozu byla silně narušena tím, že zelené organizace nedovolily postavit teplovod pod Labem, takže se nakonec neuskutečnila kogenerace a zásobování jižního Hamburku, se kterými se počítalo. Paradoxem je, že se tak prodloužil provoz malých fosilních kotelen a odpovídající emise."
Kdyby zeleným opravdu šlo o to, o čem tvrdí, že jim o to jde, tvrdě a nekompromisně by prosazovaly využití kogenerace všude, kde to připadá v úvahu. Protože kogenerace samozřejmě nevyřeší vše, ale přínos je u ní jasný a exaktně vyčíslitelný. Přinejmenším se u ní nemůže za pár let ukázat, že to byla volovina. Jako se to s až únavnou pravidelností stává u projektů, které zelení prosazují.
Jsem moc rád, že pan Wagner uvedl jeden údaj, který je velice důležitý pro to, aby si lidé udělali na problém správný názor. Jen málokdo totiž ví, jak mizernou účinnost mají elektrárny pracující na principu Carnotova cyklu. Bez ohledu na to, co je palivem. Jestli jádro, nebo uhlí, nebo plyn - pořád platí, že více než 2/3 vyrobeného tepla, mnohdy i 3/4, se BEZ UŽITKU vyfouká do povětří chladicími věžemi, nebo předá do vody v nějaké řece, případně v moři. Jen v případě těch úplně nejmodernějších a s velkými vícenáklady extrémně vypiplaných elektráren se podařilo, aby ten podíl byl menší - ale i tak je to pořád v reálu kolem 60 procent...
Na jedné straně nějaký blb vydá předpis, že v automobilu musí být i nabíjení akumulátoru řízeno tak, aby se nabíjel, jen když motor není v tahu (což uspoří možná štamprle paliva) - ale na druhé straně se ten blb vůbec nezajímá o ty statisíce tun uhlí, které se pálí ZBYTEČNĚ jen proto, že nikdo netlačí na výstavbu parovodů do míst, kde by se odpadní teplo mohlo zužitkovat.
Že Temelín běží už 20 let, aniž by vytápěl něco víc než část Týna nad Vltavou, je přímo zločin. Zeleným to kupodivu nevadí.
Jiří Svoboda
2.2.2021 16:37 Reaguje na Karel PloranskýPavel Hanzl
2.2.2021 17:12 Reaguje na Jiří SvobodaSvatá Prostoto
3.2.2021 13:44 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 15:04 Reaguje na Svatá ProstotoSpíš vidím problém v tom, že my se zase nebudeme schopni vůbec domluvit, jestli něco takového vůbec chceme.
Důchodový systém nebo tendr na JED je zářným případem.
Jan Šimůnek
2.2.2021 18:46 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.2.2021 19:59 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
3.2.2021 08:47 Reaguje na Jiří SvobodaA pokud se týká toho "syndromu nemocného domu", tak tam dost dominují plísně, takže o tom mám vcelku dost načteno a opět je problém (mj.) v "zadušení" budovy dodatečnou tepelnou izolací.
Pavel Hanzl
3.2.2021 08:56 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Svoboda
3.2.2021 15:59 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
3.2.2021 16:24 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
3.2.2021 19:47 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
4.2.2021 09:13 Reaguje na Jiří SvobodaMMCH, z tohodle prostředí vzešel před nějakými deseti + lety hoax, že se bude dle předpisů EU povinně zateplovat chrám sv. Víta na Hradčanech. Dokonce na to naletěli i nějací památkáři.
Jiří Svoboda
4.2.2021 12:19 Reaguje na Jan ŠimůnekZřejmě vaši tcháni udělali ve stavebnictví hodně škod, protože nebyli schopni využívat ta dobrá řešení, neboť je neznali, a odsoudili svými hroznými projekty řadu budov k nesmyslně vysoké energetické náročnosti. To je opravdu čím se chlubit!
Pavel Hanzl
2.2.2021 17:24 Reaguje na Karel PloranskýJan Šimůnek
2.2.2021 18:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 09:30 Reaguje na Jan ŠimůnekPříklad: v Brně Pisárkách se už 30 let řeší poslední kousek vnějšího okruhu, naposled to prý zablokovala "Voda z Tetčic".
Co je to za organizaci?
To je jeden dost šílený jedinec, který zjistil, že škodit všemožným stavbám je dobrý byznys, protože se ohání ekologií (což je její zneužívání) a je pak podmazán, aby toho nechal.
Takže to není vůbec problém zelenosti nebo ekologie, ale zneužívání zákona ke vlastnímu prospěchu a hlavně ke korupci.
A tohle má řešit státní správa, policie a soudy.
Takže její neschopnost (i když zákony jsou) vytváří tyhle problémy, jednodušším jedincům se nakecá, že za to můžou ekologové i když s tím nic společného nemají.
Jan Šimůnek
3.2.2021 16:25 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 19:54 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Svoboda
4.2.2021 19:53 Reaguje na Pavel HanzlJoska Malý
2.2.2021 15:33Blackoutů a zelené ideologie se bojím daleko víc než coronaviru!
Svatá Prostoto
2.2.2021 15:46 Reaguje na Joska MalýKomu se dá věřit, že pro to po volbách bude ochoten i schopen něco skutečně udělat.
BTW ... jsem si vědom, že jsem vám to zrovna neulehčil:-).
Karel Zvářal
2.2.2021 15:55 Reaguje na Svatá ProstotoJiří Svoboda
2.2.2021 16:33 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
2.2.2021 16:35 Reaguje na Jiří SvobodaMilan G
2.2.2021 17:18 Reaguje na Karel ZvářalJoska Malý
3.2.2021 12:10 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
3.2.2021 12:28 Reaguje na Joska MalýSvatá Prostoto
3.2.2021 13:45 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
2.2.2021 17:17 Reaguje na Joska MalýSvatá Prostoto
3.2.2021 13:47 Reaguje na Pavel HanzlJá jen jestli mi něco neuteklo:-))).
Pavel Hanzl
2.2.2021 18:19Taky nikde vůbec nepočítá s dost děsivou kimatickou změnou, kvůli které se to celé "blbnutí" dělá.
Takže vynechat zásadní problém a jen kritizovat ty, kteří se snaží ho řešit, mi připadá celkem nechutné.
Karel Zvářal
2.2.2021 18:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.2.2021 18:46 Reaguje na Karel ZvářalVybírá stále jen negativa, ale skutečnost, že země EU už mají skoro polovinu roční spotřeby elektřiny z OZE, to zádsadně neuvádí.
Že Němci mělo loni jen z fve 40 TWh elektřiny se taky u něho nedočtete.
A tu nechutnost, že my dotujeme OZE snad nejvíc z evropských států, přitom podíl loni dělal si 5%, to taky nepíše.
Jaroslav Studnička
2.2.2021 18:50 Reaguje na Pavel HanzlPokud ale článek jako tento má specifické zaměření, je nesmysl zde uvádět řešení.
No, je vidět, že si z článků pana Wagnera moc nepamatujete...
Pavel Hanzl
2.2.2021 21:19 Reaguje na Jaroslav StudničkaKarel Zvářal
2.2.2021 18:52 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 12:27 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
2.2.2021 18:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.2.2021 18:59 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
2.2.2021 21:21 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
2.2.2021 21:29 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://oenergetice.cz/nazory/delat-prave-nyni-ceske-energetice-dil-druhy
Pavel Hanzl
2.2.2021 21:33 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
2.2.2021 21:40 Reaguje na Pavel Hanzl"Pokud chceme vybudovat do poloviny století v Česku nízkoemisní energetiku, musíme ! společně ! vybudovat nejméně 4 GWp, a nejlépe 9 GWp ve fotovoltaice (v tom je započtena i náhrada současných 2 GWp), zhruba 3 GW ve větru a nejméně dva jaderné bloky, ještě lépe však čtyři. Fotovoltaické zdroje by měly být hlavně v decentralizované podobě, na budovách či průmyslových areálech a v kombinaci s inteligentní akumulací, spotřebou, případně doplněna malými flexibilními plynovými zdroji. V našich předpokladech neuvažujeme růst spotřeby elektřiny, který přinese elektromobilita a elektrifikace dalších oblastí. Proto zde bude i velká potřeba úspor a prostoru pro ně. Stejně tak je určitě dostatek místa pro využití spalování odpadu a biomasy, hlavně té odpadní. Ovšem zde by měly mít u odpadu prioritu recyklace, u biomasy pak výroba potravin a ekologická funkce krajiny."
Pavel Hanzl
3.2.2021 09:35 Reaguje na Jaroslav StudničkaJe tam podezřelý úvod "pokud chceme...." a rád bych si to přečetl v celém kontextu.
Jaroslav Studnička
3.2.2021 09:45 Reaguje na Pavel HanzlV článku v závěru, třetí odstavec.
Vladimír Wagner
3.2.2021 12:16 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 18:40 Reaguje na Vladimír WagnerJan Šimůnek
4.2.2021 09:29 Reaguje na Pavel HanzlOZE, závislé na denní době a aktuálním počasí, jsou naprostý nesmysl, cesta do zcela slepé ukličky, přinejmenším do doby, než bude vyřešena akumulace. Už jsem tu navrhoval odepsat ekology zlikvidovanou Šumavu a nadělat na tomto území desítky "dlouhých strání", pak by OZE měly jakýsi smysl. Nicméně i pak bych spíš nechal tu vodu čerpat nahoru přímo vrtulemi (bez silně ztrátové dvojí přeměny energie), a tím zcela vyřadil FVE. Bylo by to minimálně dvakrát, spíš čtyřikrát efektivnější než dělat z OZE elektřinu a jí čerpat tu vodu do horních nádrží.
MMCH v naší krajině existuje spousta míst, kde by mohl větřák čerpat vodu někam nahoru, do výšky 100 - 200 m nad dolní nádrž. Respektive dostatečně vysoký, existují i 200 m vysoké, by to mohl čerpat nahoru přímo ve svém tubusu a nechat téct na místo na základě principu spojených nádob. A přímo v tubusu by mohla být umístěna i turbína, přes kterou by se ta voda dle potřeby hnala dolů a vyráběla elektřinu. Vzhledem k možnosti dodávky proudu ve špičce, bez ohledu na počasí a denní dobu, by se asi takové zařízení vyplatilo i za ryze komerčních (= bez dodací a dalších benefitů) podmínek.
Pavel Hanzl
4.2.2021 17:01 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
4.2.2021 17:07 Reaguje na Jan ŠimůnekŽijeme v babišistáně, který není schopen ani polepit D1, natož postavit mastodonta.
Takže odhad příštího vývoje: Nepostavíme nic a rozvoj OZE bude stále bídný, zbytek Evropy naství gigga kapacity jak ve výrobě, tak časem i v akumulátorech. Tím řachnou naše uhláky (nebo budou odstaveny befelem) a tím přijdeme o energetickou nezávislost. Což nemusí být tragédie, jen se nám to prodraží. Očekávám to do roku 30, možná i výrazně dřív, ten vývoj jede skutečně ďábelsky rychle.
Jan Šimůnek
3.2.2021 08:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 09:40 Reaguje na Jan ŠimůnekRozdíl integrálů (dle pana Kalendy (kde vůbec je??)) velblouda a kachny získáte čistý využitý (spotřebovaný) výkon fve v daném dni.
Jan Šimůnek
4.2.2021 09:30 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.2.2021 16:52 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
2.2.2021 19:15až na ten náraz do zdi. Je to platné i u energetiky a pokud nedojde
na ten náraz do zdi, tak tu bude pokračovat dosavadní trend. Nevýhodou
dnešních vlád je závislost na vrtkavosti voličských priorit a taky na
krátkých úsecích dotáhnout do realizace a dokončení zamyšlené projekty.
Koaliční potenciál založený na rozdílných programech hledající společné
priority je často nulový a tak je vše včetně energetiky těžkopádné.
Třicet let se ví, že je třeba budovat JE, ale všichni to přehazovali
na ty budoucí vlády a pokračuje se v tom i nadále. Opoziční strany
i z energetiky vytvořily politikum pro předvolební boj a jsou tu
jistě i jiné geopolitické priority. Před třiceti léty jsem očekával politiku vzájemně výhodného obchodu a spolupráci bez ideologických
předsudků. Hluboce jsem se zmýlil a jsem zděšen ze zpolitizování
i té energetiky. Přitom jsem za těch třicet let nezažil sebemenší
nátlak jako podmínku dodávek jaderného paliva, technologie, plynu,
ropy a dokonce ani náhradních dílů na ruské zbraně, což ale jiní
podmiňují vazalstvím. Nechápu tak tu hysterii předem vyloučit
konkurenci a zavání to protekcionismem zaobaleným do bezpečnosti,
kterou však dosavadní praxe nijak nezpochybňuje. Náš národ vždy
čeká na nějaký vzor, pak zaplane nadšením a zapadne časem zase
do lokajství a stereotypu. Potřebuje tak ten impuls, až zjistí
tu chybu a opět hledá vzor a zaplane. Funguje to v generačních
cyklech a podmínkou je ale i vnější impulz. Ten je asi na dohled
ve spojení s covidem, hospodářskou krizí, s energetickými výkyvy
a zjištění, že spoléhat se na jiné nelze. Vždy nás někdo hodil
přes palubu a bude to tak i nadále. Bohužel samostatné směřování
nám mocní nedovolí, protože patříme do čísi sféry vlivu.
Pavel Hanzl
2.2.2021 21:29 Reaguje na Břetislav MachačekSolárná tunel za výkup 13,5 Kč/kWh vytvořili sockomunisti, (i dnešní koalice), ovšem prdpora NULA je produkt toho sejného.
Pozvat do tendru na klíčový prvek státní energetiky nepřítele je nápad skutečně šílený. Asi jste nečetl zprávy BIS nebo NÚKIB, kde jasně píší o vedení hybridní války proti nám z Ruska.
To není žádná ideologie, to je realita.
Miroslav Vinkler
3.2.2021 08:39 Reaguje na Pavel HanzlCož takhle dávat přednost odbornosti před vírou ?
Pavel Hanzl
3.2.2021 09:06 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.respekt.cz/politika/bis-otevrene-varuje-pred-promorenosti-ceska-ruskymi-spiony?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=Feed%3A+respekt-clanky+%28T%C3%BDden%C3%ADk+Respekt+%E2%80%A2+V%C5%A1echny+%C4%8Dl%C3%A1nky%29
Svatá Prostoto
3.2.2021 13:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 14:52 Reaguje na Svatá ProstotoHybridní válkou jsou daleko méně postižení, než my. Putin si nedělá ambice, že z Německa udělá svého votroka, na rozdíl od nás.
Pavel Hanzl
3.2.2021 09:19 Reaguje na Miroslav VinklerDost šílená představa, že?
Svatá Prostoto
3.2.2021 13:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 14:50 Reaguje na Svatá ProstotoNa válku by to samozřejmě žádný vliv nemělo, ale zajímavá je už absurdnost tohoto návrhu.
A dnes?
Jan Šimůnek
3.2.2021 08:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 09:12 Reaguje na Jan ŠimůnekNic takového v normálnícc zemích neexistuje, prtože to ani nejde. Solární firmy jsou normálmí komerční objekty, které mají jasné účetnictví stylem přijal - vydal.
Ovšem daleko horší je to u nás, kdy za nějakých více než 40 mld. Kč dotací do OZE získáme 5% elektřiny!!
Tohle by v každé normální země řešila policie a soudy jako gigantický tunel.
Miroslav Vinkler
3.2.2021 09:26 Reaguje na Pavel HanzlČasto velmi dobře a vychytrale skrytých ,tak aby navenek šlo proklamovat bláboly o "energii zadarmo".
Masivní nasazení OZE poškozuje daňové poplatníky, poškozuje životní prostředí a vede do propasti.
Je to stejné jako vytapetovat byt bankovkami a tvrdit, že se jedná o nejlepší druh tapety pro vaše bydlení.
Pavel Hanzl
3.2.2021 09:48 Reaguje na Miroslav VinklerNěmecký systém dotací pomocí aukcí znáte, taky víte, že se dorovnává na cenu, která je u nás normální z uhláků. Tak kde tam vidíte ty "obrovské subvence"?
A proč vám nevadí naše skutečně "obrovské subvence", které ovšem vůbec nikam nevedou?
Pavel Hanzl
3.2.2021 09:53 Reaguje na Miroslav VinklerTen někdo ji koupí a prodává dál za cenu už normální, nebo ji spotřebuje a má teda minimální náklady. Stát to producentům doplatí na normál, ale někdo z toho těží.
Miroslav Vinkler
3.2.2021 10:56 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 12:25 Reaguje na Miroslav VinklerTohle je jasné. Ale kdo kupuje tu elektřinu za nula celá nula nic, které je už dnes daleko více, než té drahé.
Miroslav Vinkler
3.2.2021 12:45 Reaguje na Pavel HanzlAby se vaše čistá energie dostala ke spotřebiteli, musí být celá distribuční soustava neustále v haptáku, vč. záložních zdrojů.
Paradoxně je to ještě horší když nesvítí a nefouká, protože nikdo neví , kdy dojde k náběhům. A co potom ?
Pavel Hanzl
3.2.2021 13:09 Reaguje na Miroslav VinklerJak se regulovala síť v době před počítači, kdy výroba byla stabilní a spotřeba kolísala skutečně po vteřinách?
Miroslav Vinkler
3.2.2021 14:04 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 14:42 Reaguje na Miroslav VinklerFabriky vypínají a zapínají výrobní linky, přituhne a všichni pustí přímotopy, v neděli se oteplí a rozední, spotřeba jde silně dolů. Jak to regulovali? Vyráběli víc a pálili přetoky v chladicích věží elektráren, že?
Pavel Hanzl
3.2.2021 14:45 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
3.2.2021 16:32 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2021 18:31 Reaguje na Jan ŠimůnekKdyž ve fabrice vypadne transformátor, tak to není vteřina a panel.
Jan Šimůnek
4.2.2021 09:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.2.2021 13:21 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
3.2.2021 16:29 Reaguje na Pavel HanzlAsi jako hláška z filmu "Den nezávislosti" o financování Area 51: "Snad sis opravdu nemyslel, že prkýnko na záchod může stát půl milionu dolarů?"
Pavel Hanzl
3.2.2021 20:40 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://oenergetice.cz/rychle-zpravy/prumerna-cena-silove-elektriny-nemecku-vloni-poklesla-temer-petinu
Jan Šimůnek
4.2.2021 09:35 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.2.2021 13:19 Reaguje na Jan ŠimůnekAle v paritě je to výrazně méně, než máme my , navíc skutečná cena ekeřiny tvoří jen menší část. Větší je přenosová soustva a daně a jiné poplatky.
Břetislav Machaček
3.2.2021 19:15tak tu není téměř žádný oponent. Ti ostatní to už buď chápou a nebo
si našli jiná témata, kterým možná rozumí. Pan Hanzl zůstal jako kůl
v plotě a doufám, že tak dopadne do budoucna celý nesmysl OZE a to
i v Německu. To potřebuje pouze zažít nedostatek energie v době,
kdy ji bude nejvíc potřebovat. Němci se za války ze snu probrali až
když duněly děla v Berlíně a přišli o vůdce. Stále věřili na zázračné
zbraně a nyní věří na akumulaci energie z FVE na celou zimu a z VTE
i při týdenním bezvětří. Vezmou to zase šmahem jakým se sebemrskají
za válečné činy podporou migrace i 75 let po válce. Brát si je jako
vzor i v tomto mají tendenci i jiní "svazáci" s páskou přes oko.
Karel Zvářal
3.2.2021 20:37 Reaguje na Břetislav MachačekVladimir Mertan
3.2.2021 21:30 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
4.2.2021 09:13 Reaguje naA tím, že změna je extrémně rychá (asi 100x rychlejší než je přirozené), tak nastává destrukce celého ekosystému Zeměkoule.
Jan Šimůnek
4.2.2021 09:38 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.2.2021 13:14 Reaguje na Jan Šimůnekse Čechy bráboraly z husitského masakru a cokoliv funkčního bylo považováno za skoro zázrak.
Prosperita vypadá jinak.
Ale vy píšete o něčem jiném. Ano,tehdy bylo asi stejně teplo jako dnes, ovšem už pěkných pár století, takže klima vypadalo trochu jinak. Dnes je teplota srážena tepelnou setrvačností, především oceánů.
Vladimir Mertan
4.2.2021 13:53 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
4.2.2021 05:41 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
4.2.2021 09:13 Reaguje na Karel ZvářalZkuste si teď představit, že by studená válka skončila už někdy na začátku šedesátých let. Lidé by se přestali (oprávněně) strachovat z obrovského arzenálu nukleárních zbraní, a potřebovali by logicky nějakého jiného strašáka. Experimentální data by ukazovala na ochlazování planety, které tehdy opravdu probíhalo. Udělala by se podobná mediální masáž, jaká proběhla v minulých letech ohledně toho oteplování, a celý proces by skončil jakýmsi antiKjótem - dejme tomu že třeba v Kokuře by se přijal závazek na provedení dost drastických změn v průmyslu, který by měl nemalé dopady na celosvětovou ekonomiku, a který by měl garantovat, že se planeta přestane dále ochlazovat. Zkusme si dále představit, že by se závazky Kokury opravdu uvedly do života.
Potom si lze představit dva scénáře - buďto by se v sedmdesátých letech začalo oteplovat, jak se skutečně stalo, což by bylo samozřejmě vyhlášeno jako veliký úspěch dohod z Kokury. Nebo by ochlazování ještě pokračovalo, načež by se nesmyslné požadavky na redukci průmyslové výroby ještě dále zvýšily. Pokud by se pak někdy v budoucnu přece jen ukázalo, že Kokura byl jeden velký omyl, bylo by lidstvo o jeden celoplanetární ekonomický experiment bohatší.
Kde máte jistotu, že Kjóto je něčím více, než podobným naprosto nesmyslným a nezodpovědným celoplanetárním ekonomickým experimentem, jakým by byl ten vymyšlený z Kokury? To, že žádná Kokura nebyla, totiž opravdu souvisí pouze s tím, že v době přechodného ochlazování planety zuřila studená válka a proto na obavy ze změny klimatu jednoduše ve společnosti nezbyl strach - ten byl vyčerpán obavami z jaderných zbraní."
Pavel Hanzl
4.2.2021 09:25 Reaguje na Vladimir MertanFaktem ale je, že antropogenní vliv, nebo spíš příčnu této změny, si člověk dlouho nechtěl připustit. Až po začátku století s obrovským rozvojem měření i diagnostických metod se nezpochybnitelně dokázalo, že za to může on a hlavně jeho 40 milird tun CO2 ROČNĚ emitovaného do atmosféry.
Jan Šimůnek
4.2.2021 09:41 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.2.2021 12:56 Reaguje na Jan ŠimůnekJá píšu a klimatické katastrofě, která se už ve skutečnosti rozbíhá.
Karel Zvářal
4.2.2021 11:23 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
4.2.2021 13:26 Reaguje na Karel ZvářalVladimir Mertan
4.2.2021 13:29 Reaguje na Karel ZvářalPetr Eliáš
4.2.2021 12:02 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
4.2.2021 13:12 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
4.2.2021 14:13 Reaguje na Vladimir MertanNapřed tu tvrdíte, že se predikovala doba ledová a ted už jen trend? A ještě svá tvrzení podpíráte článkem z CO2Coalition - organizací štědře dotovanou Kochem a Mercerem, ve které jsou ,,odborníci,, jako např. Norman Rogers?
Myslím, že lidi z co2coalition by si měli toho Hansena napřed přečíst... On v té práci žádný příchod doby ledové neočekává.
https://pubs.giss.nasa.gov/docs/1981/1981_Hansen_ha04600x.pdf
Déle Benton, 1970. a hodně ostatních prací v článku píší že došlo k ,,ochlazení,, o 0,3-0,4C ale také tam popisuje příčiny...
Vladimir Mertan
4.2.2021 14:40 Reaguje na Petr Eliášhttps://iseethics.files.wordpress.com/2012/06/the-cooling-world-newsweek-april-28-1975.pdf
Petr Eliáš
4.2.2021 15:01 Reaguje na Vladimir MertanNo, ano - zdokumentované g. ochlazení. S tím souhlasím a nemám s tím problém. Možná by bylo ale vhodné do toho článku na CO2Coal. dopsat i ty příčiny. Ale kde je ta přicházející doba ledová? ;)
Ano, krásný článek. Novináře ale živí senzace, ne věda.... Takže si vybral studii, která předpokládala příchod doby ledové a napsal senzaci.
Tak tento článek je velmi slyvný. :-)Ale ten poslední odstavec na konci. Žádné jméno, žádná reference. To je jako kdybych napsal, že Češi si přejí vybombardovat východní Slovensko.
Jen prozajímavost vám sem přiložím něco od autora článku z roku 75: http://www.insidescience.org/content/my-1975-cooling-world-story-doesnt-make-todays-climate-scientists-wrong/1640
https://time.com/5670942/time-magazine-ice-age-cover-hoax/
Vladimir Mertan
4.2.2021 15:31 Reaguje na Petr EliášSkeptical Science, ten je maximálne nestranný a nezaujatý.
Petr Eliáš
4.2.2021 16:01 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
4.2.2021 17:50 Reaguje na Petr Eliášhttps://notalotofpeopleknowthat.files.wordpress.com/2016/09/qc851u461974oct.pdf
Pavel Hanzl
4.2.2021 09:14 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
4.2.2021 09:24 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
4.2.2021 10:24ale je faktem. Pak je tu příměr s rozjetým vlakem s kopce a jeho brzdou.
Osm miliard lidí přirovnejte k osmi vagónům. Šest nebrzdí vůbec a ani netuší, že by mělo. Jeden brzdí tak, aby neztratil rychlost a ten jeden brzdí, ale zbytek vlaku neubrzdí. Se vzrůstající rychlostí klesá účinek
brzdy i toho jednoho vagónu a to se chystá připojení dalšího nebržděného
vagónu. Pak je tu ještě kluzká kolej jako tání permafrostu, likvidace
lesů i vypalováním a nezvladatelné požáry v Austrálii, na Sibiři, v USA
a třeba i v Evropě. Takže se brzdí slabě a ještě to klouže. Co s tím?
Brzdy to asi nezastaví a je třeba doufat, že trať nemá konec a nebo
půjde po čase do kopce. Kopcem může být odpojení několika nebržděných
vagónů nějakou válkou a nebo světovou pandemií smrtelné choroby. Může
to být i zásah vyšší moci, kdy se na kluzkou kolej nasype písek.
Pískem může být třeba katastrofa při výbuchu sopek a nebo třeba
i pád meteoritu. Já se na to osobně nespoléhám, ale vzhledem k věku už
ani nepropadám panice, že trať končí zarážedlem, které už je v dohledu.
Podnikat však v panice chybné kroky, jakými je OZE bez efektivních záloh
s vyloučením stabilních JE, nepovažuji za brzdu, ale jako mávání na ten
vlak, že má zastavit.
Pavel Hanzl
4.2.2021 13:00 Reaguje na Břetislav MachačekZkuste navrhnout lepší postup.
Rozvojové země už vůbec nepůjdou uhelnou a ropnou cestou, díky EU je už známý plně funkční systém.
Pavel Hanzl
4.2.2021 13:02 Reaguje na Břetislav MachačekVladimir Mertan
4.2.2021 13:47 Reaguje na Břetislav Machačekklimatických zmien, neodpovedá skutočnosti. Zem a dokonca aj ľudstvo bolo vo svojej histórii viackrát vystavené výrazným
klimatickým zmenám, ktoré svojou rýchlosťou i výraznosťou ďaleko prevyšujú hrozby, ktoré vyplývajú z odhadov tých
vedcov, ktorí na základe rôznych modelov modelujú možné dopady „globálneho oteplenia.“
Napriek tomu, že význam CO2
ako skleníkového plynu nemožno spochybniť, najnovšie výskumy významnej
skupiny vedcov v oblasti paleoklimatológie čiastočne prehodnotili priamočiaru závislosť medzi jeho obsahom v atmosfére
a globálnym otepľovaním. Veria, že koncentrácia atmosferického CO2
poukazuje skôr na príznaky ako príčiny zmeny klímy.
Zvýšenie globálnej teploty o 0,7 °C bolo zistené pomocou merania teploty v meteorologických zariadeniach,
ktoré sú na zemskom povrchu veľmi nerovnomerne rozložené a väčšinou sa nachádzajú v blízkosti veľkých mestských
aglomerácií, ktoré samotné môžu byť zdrojom otepľovania. Stačí si uvedomiť, že len pokrytie veľkých plôch asfaltom môže
- 16 - ► ISBN 978-80-89281-86-2 ◄
viesť k značnému nárastu teplôt v okolí takýchto lokalít. Merania teploty ovzdušia (troposféry) pomocou meteorologických
balónov a družíc žiadny významnejší nárast teploty ovzdušia nezaznamenali (preukázalo sa oteplenie o 0,12 – 0,17 °C;
Christy a Spencer, 1990; Santer, 2003). Počítačové modely, ktoré používajú zástancovia „agendy CO2“ však naznačujú, že
k rapídnemu otepľovaniu by malo dochádzať práve vo vyšších vrstvách atmosféry. Výsledky súčasných pozorovaní tomu
odporujú (Christy a Spencer, 1990). Zistilo sa len oteplenie o 0,029 °C (Lomborg, 2006).
Jedným zo základných problémov chápania globálnych zmien sa zdá byť skutočnosť, že ľudstvo nevníma Zem ako živú
planétu, podliehajúcu neustálym zmenám. Zem je živá planéta. Nemožno jednoznačne vylúčiť, že prekonáva štádium globálnych
klimatických zmien. Takéto zmeny však boli v geologickej minulosti neustálym prirodzeným fenoménom. Nespôsobovali ich len zmeny
koncentrácií CO2
a ďalších skleníkových plynov v atmosfére. Boli prepojené s globálnou cirkuláciou morskej vody, obsahom pevných
disperzných častíc v atmosfére, biologickými aktivitami flóry a fauny a početnými ďalšími faktormi. Aj mechanizmus, ktorý spôsobuje
periodické opakovanie sa ľadových dôb, riadia pravdepodobne omnoho závažnejšie determinanty ako je antropické znečistenie
atmosféry. Podľa najnovších zistení zohrávajú významnú, ba pravdepodobne kľúčovú, úlohu predovšetkým zmeny v intenzite
slnečného a kozmického žiarenia. Alarmujúcim výsledkom paleoklimatických výskumov je zistenie, že ku klimatickým zmenám
dochádza spravidla náhle. Takéto zmeny potom mávajú katastrofálne dôsledky na živé organizmy, teda aj na civilizáciu.
V tejto súvislosti je potrebné si uvedomiť, že to, čo spôsobuje klimatické katastrofy a zánik veľkých civilizácií, nie je nárast
teploty ale sucho. Práve prehliadanie tejto skutočnosti vedie k mnohým omylom v súčasnosti tak populárnej agendy CO2
. Pokiaľ našu
európsku civilizáciu niečo reálne ohrozuje, je to predovšetkým vysúšanie stepných oblastí Kazachstanu a Kyrgystanu a zmeny
distribúcie zrážok v stredomorskej oblasti (Cílek, 2006).
Podmienenosť pozorovaných súčasných zmien antropickou činnosťou je otázna. Ľudstvo by malo akceptovať existenciu
klimatických zmien ako nevyhnutnosť. Zníženie emisií CO2
nemusí viesť k želanému výsledku.
Karel Zvářal
4.2.2021 13:58 Reaguje na Vladimir MertanPřesně tím se řídím, že není vyloučená. A o deforestaci, desertifikaci, urbanizaci píši stále (tepelná megapole), ten zvýšený sodovkáč může být opravdu průvodní jev.
Petr Eliáš
4.2.2021 14:33 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
4.2.2021 14:55 Reaguje na Petr EliášMôže byť?
Petr Eliáš
4.2.2021 15:02 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
4.2.2021 15:09 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
4.2.2021 15:36 Reaguje na Vladimir MertanPavel Hanzl
5.2.2021 12:22 Reaguje na Vladimir Mertanklimatickým zmenám, ktoré svojou rýchlosťou i výraznosťou ďaleko prevyšujú hrozby, ktoré vyplývajú z odhadov tých
vedcov, ktorí na základe rôznych modelov modelujú možné dopady „globálneho oteplenia.“"
Naprostý nesmysl, zkuste nějak doložit, že lidstvo zažilo oteplování klimatu rychlostí odpopvídající nárazu asteroidu.
Ledové doby nastupovaly a ustupovaly 50 - 100x nižší rychlostí, dvě rychlé změny (vždy dolů) byl asi jen mladší dryas (10 tis. př. Kr.) a malá doba ledová (od asi 16. stol.) příčiny jsou vysvětlené, řada silných impaktních událostí a erupce největších sopek v krátkém úseku pár století.
Dnes je příčina taky známá, je to 40 miliard tun CO2 každoročně emitovaných do atmosféry.
Pavel Hanzl
5.2.2021 12:27 Reaguje na Vladimir Mertandalší totální nesmysl, nejrychleji se oteplují polární oblasti, kde skutečně žádná města nejsou.