Zdeněk Sobotka: Jaké je řešení velkého problému jádra v malé zemi?
28.1.2019
Malá země, velký problém. Jak z něj ven?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Takové „jasné slovo“ ale nemusí být pro ostatní investory v energetice a veřejnost, tedy spotřebitele a daňové poplatníky, čili pro celý trh, dobrou zprávou. Ukázalo se to paradoxně v případě nepovedené podpory obnovitelných zdrojů, kterou spustil zákon z roku 2005. Stát o šest let později napravil svou vlastní chybu tak, že potrestal investory. A zdá se, že v řetězci chyb chce pokračovat i nadále, když hodlá z aukcí, tedy efektivního systému pro výběr dodavatele obnovitelné elektřiny, vyloučit některé typy zdrojů (např. právě velké fotovoltaiky), aniž by měl pro to ekonomický argument.
Když se vrátím k očekávanému letošnímu rozhodnutí – zda bude nová jaderná elektrárna, nebo ne – napadá mě, že rizika takového rozhodnutí, bude-li kladné, opět ponese nejen trh a jeho hráči, včetně všech občanů. Také samotný investor ponese jak ekonomická, tak politická rizika. Žijeme totiž v Česku a nikdo mu proto nemůže garantovat, že se za pár let radikálně nezmění politická reprezentace, která přijde se zcela jinou energetickou koncepcí. Je tudíž otázkou, zda v takové situaci lze vůbec vyjednat oboustranně výhodnou smlouvu. Rozhodování, které čeká vládu, je natolik složité, že by před ním zřejmě couvli i nejlepší z nejlepších soukromých hráčů světové energetiky.
Má tedy velký problém jádra v malé zemi, navíc v mlýnském kameni mezi několika mocnostmi, nějaké správné řešení? Těžko radit, ale co kdyby se pro změnu stát a experti podívali na naši energetickou koncepci obrácenou optikou? Namísto malování grafů, kolik má ten který zdroj v roce 2040 vyrábět, by představili sadu opatření na podporu podnikatelských iniciativ, inovací, vědy a výzkumu v energetice tak, aby do budoucna mohlo převzít odpovědnost za dostatek elektřiny diverzifikované portfolio mnoha zdrojů a investorů?
To není nic proti jádru. I zde by náš stát měl projevit prozíravost a nadále investovat slušné sumy do jaderného výzkumu a vzdělání, které má v Česku tradici a stále dobrý zvuk. Vždyť už i aplikovaný výzkum přichází například s malými jadernými reaktory, které mohou zásadně změnit globální energetiku, pomoci s radikálním snížením emisí, a flexibilně doplnit obnovitelné zdroje. Jestli se tak stane, to však ukáže až čas. A trh.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Zdeněk Sobotka: Jaký byl rok 2020? Zdánlivě banální otázka může přinést překvapivé odpovědi
Zdeněk Sobotka: Sametová energetická revoluce
Zdeněk Sobotka: Česká energetika se stále motá v kruhuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
MM
Milan Milan
28.1.2019 09:46Malá země se nesmí navázat na jádro. Musí hledat jiné cesty, jiné zdroje, hledat úspory a snižovat spotřebu. Ale u nás je situace zcela odlišná, odpovědní ministři řvoucí po ochraně prostředí neustále tlačí lidi do nákupu nových a nových tzv. moderních zařízení...., všecho závislé na přísunu elektřiny, z drahými provozními náklady i následnou recyklací. Až se bude jednou řešit likvidace jaderných zařízení, paliva, nebo úložišť (a ta doba přijde), nedejbůh přijde nějaká ta havárie, budou mít další generace dlouho skvělý důvod současné megalomanii spílet.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.1.2019 16:52 Reaguje na Milan MilanRadioaktivita má jednu velkou přednost. Ta silná rychle přestane a ta slabá je víceméně na úrovni přirozené radiokativity. To dostat CO2 z atmosféry a napravit klimatický rozvrat bude mnohem větší oříšek.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
30.1.2019 12:12 Reaguje na Jiří SvobodaCO2 je v atmosféře celosvětově 0,04%. V čem spatřujete ten oříšek? Průměrné albedo naší planety je cca 11% a fyzika takového procesu je smyšlenka. Každý další poplach je navázán na vědecké granty a emisní povolenky. Celé je to naprostý nesmysl, ale najdou se papoušci, kteří papouškováním nesmyslu vytvářejí lživé prostředí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.1.2019 10:20 Reaguje na Jan KřížekA najdou se i lidé, kteří používají při argumentaci zcela nesmyslné "fyzikální" teorie.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
28.1.2019 19:46Je třeba odstavit zelené, kteří jsou největší překážkou rozvoje jaderné energetiky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
29.1.2019 09:20 Reaguje na Jan ŠimůnekZ pohledu technického rozvoje patří Německo k těm nejúspěšnějším státům ve světě.
Pokud se distancují od jádra, nyní i od uhlí a inklinují k OZE + plyn z Ruska, měli bychom si nejdříve odpovědět na otázku, zda ne oni, ale my nejdeme špatným směrem.
Energetická náročnost naší ekonomiky je cca 2x než v Německu- například.
Odpovědět
Pokud se distancují od jádra, nyní i od uhlí a inklinují k OZE + plyn z Ruska, měli bychom si nejdříve odpovědět na otázku, zda ne oni, ale my nejdeme špatným směrem.
Energetická náročnost naší ekonomiky je cca 2x než v Německu- například.
JS
Jiří Svoboda
29.1.2019 16:46 Reaguje na Miroslav VinklerVaše okouzlení Německem opravdu nezná mezí! Když to ti soudruzi v NDR a kapitalisté v NSR dělají už nejméně 15 let tak dobře, proč mají prakticky stejné emise na hlavu jako my?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
29.1.2019 18:28 Reaguje na Jiří Svoboda Aby je neměli stejné, odstaví JE (enviromentální bezpečnost) a následuje uhlí. (emise) + rozvoj elektromobility( emise)
Ještě dalších 15 let a můžete přidat nový komentář o tom ,jak to dělají blbě.
Vaše sdělení "Radioaktivita má jednu velkou přednost. Ta silná rychle přestane a ta slabá je víceméně na úrovni přirozené radiokativity. " zakládám do sbírky nehynoucích bonmotů.
Ŕekl bych, že vědeckým problémem pak zůstává pouze přesně stanovit čas a místo doby silné radiace pobytu pro obyvatele, což se ne zcela povedlo ve Fukušimě nebo Černobylu.
Němci jsou holt chytřejší, což ne každému dojde.
Odpovědět
Ještě dalších 15 let a můžete přidat nový komentář o tom ,jak to dělají blbě.
Vaše sdělení "Radioaktivita má jednu velkou přednost. Ta silná rychle přestane a ta slabá je víceméně na úrovni přirozené radiokativity. " zakládám do sbírky nehynoucích bonmotů.
Ŕekl bych, že vědeckým problémem pak zůstává pouze přesně stanovit čas a místo doby silné radiace pobytu pro obyvatele, což se ne zcela povedlo ve Fukušimě nebo Černobylu.
Němci jsou holt chytřejší, což ne každému dojde.
JS
Jiří Svoboda
30.1.2019 10:08 Reaguje na Miroslav VinklerKdyž jsme u Fukušimy, ta elektrárna nezpůsobila žádnou oběť na životech a její areál ochránil spoustu lidí před ničivou tsunami. To, že Japonci nedokázali zcela, ale úplně zcela elementární věc - zajistit funkčnost dieselagregátů, je neomluvitelná chyba, podobná se ale může opakovat v jakékoli jiné oblasti.
Váš přístup je podobný, jako odmítat používání ohně, protože tím můžete způsobit požár.
Ale jinak si klidně zůstaňte u svého: Němci a Vinkler jsou holt chytřejší.
Odpovědět
Váš přístup je podobný, jako odmítat používání ohně, protože tím můžete způsobit požár.
Ale jinak si klidně zůstaňte u svého: Němci a Vinkler jsou holt chytřejší.
Miroslav Vinkler
30.1.2019 10:32 Reaguje na Jiří SvobodaTo je rozdíl mezi námi pane Svobodo.
Vy se zabýváte emocemi, já objektivními údaji.
Podle oficálních statistik kvůli tomu za tři roky od havárieve Fukušimě zemřelo 1 656 lidí, uvádí britský deník The Times.
Doporučuji vám silnou radioaktivní koupel, nejlépe v Jáchymově.
Odpovědět
Vy se zabýváte emocemi, já objektivními údaji.
Podle oficálních statistik kvůli tomu za tři roky od havárieve Fukušimě zemřelo 1 656 lidí, uvádí britský deník The Times.
Doporučuji vám silnou radioaktivní koupel, nejlépe v Jáchymově.
JS
Jiří Svoboda
31.1.2019 10:23 Reaguje na Miroslav VinklerOno záleží, odkud ty "objektivní" údaje berete.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
1.2.2019 06:32 Reaguje na Jiří SvobodaTřeba tady-
Postup státu při hledání úložiště pro vyhořelé jaderné palivo dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.
Náklady na stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.
A jak jedná Správa úložišť s obcemi ?
Takto : "Neumí a nechce jednat se samosprávami i obyvateli těchto měst a obcí poctivě, otevřeně, bez manipulací a podle předem zveřejněných pravidel. Nedojde-li k zásadní změně, bude zbytečný konflikt pokračovat i nadále" .
Stejně jako vy, pane Svobodo.
Odpovědět
Postup státu při hledání úložiště pro vyhořelé jaderné palivo dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.
Náklady na stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.
A jak jedná Správa úložišť s obcemi ?
Takto : "Neumí a nechce jednat se samosprávami i obyvateli těchto měst a obcí poctivě, otevřeně, bez manipulací a podle předem zveřejněných pravidel. Nedojde-li k zásadní změně, bude zbytečný konflikt pokračovat i nadále" .
Stejně jako vy, pane Svobodo.
JS
Jiří Svoboda
1.2.2019 13:22 Reaguje na Miroslav VinklerPrávě v této věci se dost angažuji a tvrdím, že uvažovat o hlubinném úložišti má smysl, až se v ČR ukončí provoz JE. Není žádné nebezpečí z prodlení. Je totiž vysoce pravděpodobné, že hlubinné úložiště v ČR vůbec nebude třeba budovat. Kdyby se tato myšlenka podařila prosadit, byl by konec problému. Myslíte si ale, že dotčené obce a spolky o takovou aktivitu/argumentaci stojí? NE. Mám dojem, že si libují v dělání potíží a o koncepční přístup nestojí.
Zřejmě vás dost baví kydat mi na hlavu hnůj.
Odpovědět
Zřejmě vás dost baví kydat mi na hlavu hnůj.
Miroslav Vinkler
1.2.2019 16:07 Reaguje na Jiří SvobodaJak vůbec lze vyhořelé jaderné palivo zneškodnit?
Česká republika není na zodpovězení této otázky sama, musí se jí zabývat všechny země, které vlastní jaderné elektrárny. Zatím ale neexistuje shoda v názoru, jaký způsob konečného zneškodnění paliva je nejlepší.
Ze závěrů studie Výboru pro separační technologie a systémy transmutace, ustaveného v USA Národní radou pro výzkum na žádost amerického ministerstva energetiky, plyne, že žádná ze současně navrhovaných transmutačních technologií neodstraňuje potřebu hlubinného uložení zbytkových odpadů.
V České republice neexistuje průmyslové odvětví zabývající se přepracováním vyhořelého jaderného paliva. Existují proto jen dvě možnosti jak postupovat v případě nastoupení koncepčního směru likvidace vyhořelého paliva transmutačními technologiemi: buď na našem území postavit závod na přepracování vyhořelého paliva a speciální reaktory na transmutaci aktinidů a štěpných produktů,
anebo vyvážet naše vyhořelé palivo k přepracování a transmutaci do zahraničí. (kam ? :-) )
Nadřazeným hlediskem ve volbě mezi dvěma zásadními koncepcemi nakládání s vyhořelým palivem je etický princip (nevystavit současné ani budoucí generace riziku ohrožení).
Téměř všechny státy světa, které mají vyhořelé jaderné palivo, intenzivně pracují na přípravě hlubinných úložišť.
No, a u nás se to dělá způsobem výše uvedeným. Manipuluje se s veřejným míněním a lže se. - viz stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti.
Odpovědět
Česká republika není na zodpovězení této otázky sama, musí se jí zabývat všechny země, které vlastní jaderné elektrárny. Zatím ale neexistuje shoda v názoru, jaký způsob konečného zneškodnění paliva je nejlepší.
Ze závěrů studie Výboru pro separační technologie a systémy transmutace, ustaveného v USA Národní radou pro výzkum na žádost amerického ministerstva energetiky, plyne, že žádná ze současně navrhovaných transmutačních technologií neodstraňuje potřebu hlubinného uložení zbytkových odpadů.
V České republice neexistuje průmyslové odvětví zabývající se přepracováním vyhořelého jaderného paliva. Existují proto jen dvě možnosti jak postupovat v případě nastoupení koncepčního směru likvidace vyhořelého paliva transmutačními technologiemi: buď na našem území postavit závod na přepracování vyhořelého paliva a speciální reaktory na transmutaci aktinidů a štěpných produktů,
anebo vyvážet naše vyhořelé palivo k přepracování a transmutaci do zahraničí. (kam ? :-) )
Nadřazeným hlediskem ve volbě mezi dvěma zásadními koncepcemi nakládání s vyhořelým palivem je etický princip (nevystavit současné ani budoucí generace riziku ohrožení).
Téměř všechny státy světa, které mají vyhořelé jaderné palivo, intenzivně pracují na přípravě hlubinných úložišť.
No, a u nás se to dělá způsobem výše uvedeným. Manipuluje se s veřejným míněním a lže se. - viz stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti.
JS
Jiří Svoboda
2.2.2019 20:20 Reaguje na Miroslav VinklerMy jsme se ve škole učili, že hmota je nezničitelná. Vyhořelé palivo může stát v CASTORech v meziskladu klidně 300 let, ty mezisklady moc prostoru nezaberou. Během 300 let se uvidí. Lidská činnost způsobuje planetě miliokrát horší škody než nějaké tiše stojící mezisklady vyhořelého paliva.
Klidně bez uzardění vystavujeme budoucí generace jistotě globální klimatické změny a tady je strach ze zcela mizivého rizika. Tomu se myslím říká pokrytectví.
Bohužel Platforma proti hlubinnému úložišti je manipulována ekologisty typu Calla, kteří si platformu berou jako rukojmí v boji proti JE. Bohužel, to je druhá strana mince.
Odpovědět
Klidně bez uzardění vystavujeme budoucí generace jistotě globální klimatické změny a tady je strach ze zcela mizivého rizika. Tomu se myslím říká pokrytectví.
Bohužel Platforma proti hlubinnému úložišti je manipulována ekologisty typu Calla, kteří si platformu berou jako rukojmí v boji proti JE. Bohužel, to je druhá strana mince.
sv
2.2.2019 20:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
A to o těch transmutačních technologiích jste si vycucal z kterýho prstu? Vyhořelé palivo se netransmutuje nýbrž přepracovává za účelem produkce tzv. MOX paliva, přičemž tento proces lez opakovat znova a znova a znova a znova a znova.....
Závody na přepracování a reaktory, které jsou certifikovány na použití MOX paliva jsou v Anglii, Francii, Rusku, Japonsku a je jistě, že budou přibývat.
Odpovědět
Závody na přepracování a reaktory, které jsou certifikovány na použití MOX paliva jsou v Anglii, Francii, Rusku, Japonsku a je jistě, že budou přibývat.
JŠ
Jan Šimůnek
5.2.2019 16:39 Reaguje na Miroslav VinklerZávod na přepracovávání paliva by se nám hodil, jednak kvůli zaměstnanosti, jednak kvůli získání docela cenného know-how.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
1.2.2019 16:45 Reaguje na Jiří SvobodaJeště pár čísel. JE o výkonu 1000 MW vyprodukuje za rok 30 tun radioaktivního odpadu.
V ČR máme dvě JE , Temelín(2x1055) a Dukovany (4x510)MW
Suma: 4,150 x 30 = 124,5tun odpadu/rok
Za dvacet let to bude 2490 tun vyhořelého paliva, které se nachází v meziskladech.Jde o směs původního oxidu uraničitého (více než 96 %) a nově vzniklých příměsí oxidu plutoničitého a sloučenin téměř všech prvků Mendělejevovy tabulky, které vznikly štěpením jader 235U během řízené štěpné řetězové reakce. Většina štěpných produktů jsou radioaktivní izotopy, které by po uvolnění do životního prostředí představovaly pro člověka vážné nebezpečí.
Teď třešnička na dortu !!!!!
ČEZ, a. s., je odpovědná pouze za skladování, za konečné uložení však odpovídá stát.
K tomu účelu byla zřízena Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)
To je bezva kšeft, ČEZ si vytváří zisky a odpovědnost za odpad hodí na stát. Tedy na všechny občany.
Odpovědět
V ČR máme dvě JE , Temelín(2x1055) a Dukovany (4x510)MW
Suma: 4,150 x 30 = 124,5tun odpadu/rok
Za dvacet let to bude 2490 tun vyhořelého paliva, které se nachází v meziskladech.Jde o směs původního oxidu uraničitého (více než 96 %) a nově vzniklých příměsí oxidu plutoničitého a sloučenin téměř všech prvků Mendělejevovy tabulky, které vznikly štěpením jader 235U během řízené štěpné řetězové reakce. Většina štěpných produktů jsou radioaktivní izotopy, které by po uvolnění do životního prostředí představovaly pro člověka vážné nebezpečí.
Teď třešnička na dortu !!!!!
ČEZ, a. s., je odpovědná pouze za skladování, za konečné uložení však odpovídá stát.
K tomu účelu byla zřízena Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)
To je bezva kšeft, ČEZ si vytváří zisky a odpovědnost za odpad hodí na stát. Tedy na všechny občany.
JS
Miroslav Vinkler
1.2.2019 16:10 Reaguje na Jiří SvobodaHavárie jaderné elektrárny Fukušima má první „jadernou“ oběť. Japonské ministerstvo zdravotnictví uznalo, že nejmenovaný pracovník fukušimské elektrárny zemřel v důsledku ozáření, konkrétně na rakovinu plic, kterou to spustilo.
zdroj : 18. září 2018 ,www.idnes.cz
Teď mluv, Hamlete !
Odpovědět
zdroj : 18. září 2018 ,www.idnes.cz
Teď mluv, Hamlete !
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2019 16:52 Reaguje na Miroslav VinklerRakovinu plic může vyvolat spousta příčin a na druhé straně se nejedná o typický nádor vyvolávaný zářením.
To, že si někdo vysoudí odškodné za nějakou rakovinu coby nemoc z toho či onoho ještě neznamená, že ji skutečně z této příčiny dostal Tam jde spíš o to, jak jsou nastavena pravidla takového uznání, která prakticky vždy pracují s nějakou globální fikcí.
Zcela z jiného soudku:
U nás není uznáván infarkt jako nemoc z povolání u učitelů (přestože má učitel ve spojení se svým povoláním řadu "infarktových" rizikových faktorů). Vychází se z toho, že ty faktory může mít i z vlivů mimo zaměstnání (to je ta "globální fikce", zde nastavená v neprospěch učitelů).
Jedinou výjimkou byl infarkt na táboře nebo škole v přírodě, kdy byl ten učitel s děcky 24 hodin denně.
Tím jen ukazuji na to, že v citovaném případě je relevantnější to, jak mají Japonci nastavenou legislativu (o čemž nevím nic) než to, zda skutečně tu rakovinu dostal z ozáření. Případně zda to ministerstvo podlehlo nějaké organizované demagogické kampani.
To samé se týká i různých vysouzení odškodnění za to či ono v USA; ty výroky soudů mají naprosto nulovou relevanci k biomedicínské realitě a není možné je brát jako biomedicínský důkaz.
Odpovědět
To, že si někdo vysoudí odškodné za nějakou rakovinu coby nemoc z toho či onoho ještě neznamená, že ji skutečně z této příčiny dostal Tam jde spíš o to, jak jsou nastavena pravidla takového uznání, která prakticky vždy pracují s nějakou globální fikcí.
Zcela z jiného soudku:
U nás není uznáván infarkt jako nemoc z povolání u učitelů (přestože má učitel ve spojení se svým povoláním řadu "infarktových" rizikových faktorů). Vychází se z toho, že ty faktory může mít i z vlivů mimo zaměstnání (to je ta "globální fikce", zde nastavená v neprospěch učitelů).
Jedinou výjimkou byl infarkt na táboře nebo škole v přírodě, kdy byl ten učitel s děcky 24 hodin denně.
Tím jen ukazuji na to, že v citovaném případě je relevantnější to, jak mají Japonci nastavenou legislativu (o čemž nevím nic) než to, zda skutečně tu rakovinu dostal z ozáření. Případně zda to ministerstvo podlehlo nějaké organizované demagogické kampani.
To samé se týká i různých vysouzení odškodnění za to či ono v USA; ty výroky soudů mají naprosto nulovou relevanci k biomedicínské realitě a není možné je brát jako biomedicínský důkaz.
JŠ
Jan Šimůnek
1.2.2019 16:54 Reaguje na Miroslav VinklerJeště upřesnění: Rakovinu plic může vyvolat radon, ale tomu pracovníci JE Fukušima nebyli vystaveni v nějaké závažné míře (vyšší než běžná populace).
Odpovědět
Miroslav Vinkler
1.2.2019 17:12 Reaguje na Jan ŠimůnekJaponské ministerstvo zdravotnictví UZNALO , že nejmenovaný pracovník fukušimské elektrárny zemřel v důsledku ozáření.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.2.2019 12:58 Reaguje na Miroslav VinklerJaponské ministerstvo zdravotnictví = politici. "Uznání" politiků má naprosto nulovou odbornou hodnotu.
Když máte 1000 lidí s rakovinou a statisticky víte, že u 100 z nich ji vyvolal nějaký konkrétní činitel (třeba s pravděpodobností 99,5 procent), nemáte nejmenší šanci určit, kteří z té tisícovky to jsou. Házení kostkou nebo mincemi má asi stejnou informační hodnotu jako sebesofistifikovanější vyšetření.
Dokonce i průkaz chemického karcinogenu (nebo jeho metabolitu), navázaného na DNA, ve tkáních nedává jistotu, že ten nádor vyvolal zrovna tento činitel. A to jste v takovém případě o level výš než u ionizujícího záření, které žádné specifické stopy na DNA nezanechává.
A statistika z jednoho člověka je prostě nesmysl ve své podstatě.
Čili to rozhodnutí zdravotních politiků je z odborného hlediska bezcenný nesmysl.
Odpovědět
Když máte 1000 lidí s rakovinou a statisticky víte, že u 100 z nich ji vyvolal nějaký konkrétní činitel (třeba s pravděpodobností 99,5 procent), nemáte nejmenší šanci určit, kteří z té tisícovky to jsou. Házení kostkou nebo mincemi má asi stejnou informační hodnotu jako sebesofistifikovanější vyšetření.
Dokonce i průkaz chemického karcinogenu (nebo jeho metabolitu), navázaného na DNA, ve tkáních nedává jistotu, že ten nádor vyvolal zrovna tento činitel. A to jste v takovém případě o level výš než u ionizujícího záření, které žádné specifické stopy na DNA nezanechává.
A statistika z jednoho člověka je prostě nesmysl ve své podstatě.
Čili to rozhodnutí zdravotních politiků je z odborného hlediska bezcenný nesmysl.
sv
2.2.2019 21:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Japonská vláda rozhodla dekontaminovat i materiál, který vyzařuje na úrovni průměru běžného radiačního pozadí. Tedy nějaký blábol ministerstva zdravotnictví o ozáření nebyl první ani poslední iracionální krok japonských úřadů.
Každopádně platí, že pokud má někdo takový problém s radioaktivitou tak jediným rozhodnutí takového jedince (tedy pokud má alespoň průměrné IQ) je protestovat proti tzv. energiewende. Toto německé rozhodnutí totiž vedlo a vede k masivnímu nárůstu těžby a spalování uhlí. A jak ví každý školák, tak uhelná elektrárna uvolní do prostředí podstatně víc radioaktivity než jaderná.
Odpovědět
Každopádně platí, že pokud má někdo takový problém s radioaktivitou tak jediným rozhodnutí takového jedince (tedy pokud má alespoň průměrné IQ) je protestovat proti tzv. energiewende. Toto německé rozhodnutí totiž vedlo a vede k masivnímu nárůstu těžby a spalování uhlí. A jak ví každý školák, tak uhelná elektrárna uvolní do prostředí podstatně víc radioaktivity než jaderná.
MU
Michal Ukropec
31.1.2019 09:23Jádro asi bude třeba. Chceme-li jen v dopravě nahradit fosilní paliva elektrikou, bude jeden reaktor málo. Chceme-li odstavit tepelné elektrárny na uhlí, chce to další. Bohužel, fotovoltaika je drahá a nespolehlivá. Hlavní problém ale tkví v tom, že se zatím nepokročilo v efektivitě. Tepelné elektrárny jsou stále poháněny parou jak v 19. tém století. Ať je topné medium plyn, uhlí nebo jádro.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.2.2019 12:59 Reaguje na Michal UkropecTa pára je ovšem výrazně účinnější než jakýkoli OZE.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
1.2.2019 02:10Pane Milane Milane, naprosto s Vámi souhlasím v tom, že je třeba hledat jiné cesty, jiné zdroje, hledat úspory a snižovat spotřebu. Problém je v tom, že to situaci jistě zlepší, ale ani náhodou to nebude STAČIT...
Budu-li předpokládat tu horší variantu, nedožijeme se toho, že vyhořelé jaderné palivo bude znovu využito - že sice už teoreticky známé, ale zatím nerealizovatelné technologie reaktorů se nepodaří uplatnit. V tom případě to palivo v úložištích bude skutečně odpadem, ale opravdu mne nenapadá, proč by si někdo měl lámat hlavu s likvidací těch úložišť? Radioaktivní odpad uložený hluboko pod zemí v místě pečlivě vybraném s ohledem na seismiku a další kritéria mi opravdu nepřipadá jako hrozba.
Likvidace jaderných zařízení (reaktorů) bude náročnější, ale pro životní prostředí rozhodně nepředstavují větší zátěž, než současná výroba a pozdější likvidace tolik oslavovaných fotovoltaických panelů. Při jejich výrobě vzniká tolik svinstev, že v Kanadě, kde byly původně soustředěné největší výrobní kapacity, ji ZAKÁZALI. Proto se dnes vyrábějí převážně v Číně - tam to ale nevadí, tam jak známo na ochranu životního prostředí velmi pečlivě dbají :-)
Až nedejbůh přijde nějaká havárie? No - samozřejmě to není stoprocentně vyloučené, ale pravděpodobnost je rozhodně menší, než že nás zabijí sajrajty, které zemědělci beztrestně sypou na pole a výrobci potravin beztrestně cpou do všeho, co jíme.
A Temelín či Dukovany by se musely "upšouknout" opravdu pořádně, aby do ovzduší pustily množství radioaktivity ALESPOŇ SROVNATELNÉ s tím, které obsahuje všechen ten popílek, kterým nás za ty desítky let zasypaly uhelné elektrárny. Tady v Severočeském kraji mi z nich padá radioaktivní materiál za krk sice po malých množstvích, ale NEPŘETRŽITĚ! Jistě je Vám známo, že dávky radioaktivity se kumulují...
A dokud se Temelín či Dukovany neupšouknou, představují bezkonkurenčně nejčistší ze všech zdrojů energie. V tom mohou jádru konkurovat jedině vodní elektrárny, jenže maximální úhrnná kapacita, která u nich připadá v úvahu, je příliš nízká, než aby nás spasila.
Větrníky v našich podmínkách vyrobí jen o málo víc energie, kolik jí sežrala jejich výroba, přeprava na místo a stavba. A kolik jí pak ještě sežere jejich údržba. Na pobřeží Severního moře smysl mají, tady ne. A jejich likvidace po skončení životnosti? Vsadím se, že ty, kteří je postavili, k ní nikdo nedonutí; stejně jako solární barony k likvidaci solárních parků. Ti někam zmizí a zaplatí to daňoví poplatníci.
Budou-li další generace něčemu spílat, bude to předposranost, s jakou se hloupě bráníme jádru.
Odpovědět
Budu-li předpokládat tu horší variantu, nedožijeme se toho, že vyhořelé jaderné palivo bude znovu využito - že sice už teoreticky známé, ale zatím nerealizovatelné technologie reaktorů se nepodaří uplatnit. V tom případě to palivo v úložištích bude skutečně odpadem, ale opravdu mne nenapadá, proč by si někdo měl lámat hlavu s likvidací těch úložišť? Radioaktivní odpad uložený hluboko pod zemí v místě pečlivě vybraném s ohledem na seismiku a další kritéria mi opravdu nepřipadá jako hrozba.
Likvidace jaderných zařízení (reaktorů) bude náročnější, ale pro životní prostředí rozhodně nepředstavují větší zátěž, než současná výroba a pozdější likvidace tolik oslavovaných fotovoltaických panelů. Při jejich výrobě vzniká tolik svinstev, že v Kanadě, kde byly původně soustředěné největší výrobní kapacity, ji ZAKÁZALI. Proto se dnes vyrábějí převážně v Číně - tam to ale nevadí, tam jak známo na ochranu životního prostředí velmi pečlivě dbají :-)
Až nedejbůh přijde nějaká havárie? No - samozřejmě to není stoprocentně vyloučené, ale pravděpodobnost je rozhodně menší, než že nás zabijí sajrajty, které zemědělci beztrestně sypou na pole a výrobci potravin beztrestně cpou do všeho, co jíme.
A Temelín či Dukovany by se musely "upšouknout" opravdu pořádně, aby do ovzduší pustily množství radioaktivity ALESPOŇ SROVNATELNÉ s tím, které obsahuje všechen ten popílek, kterým nás za ty desítky let zasypaly uhelné elektrárny. Tady v Severočeském kraji mi z nich padá radioaktivní materiál za krk sice po malých množstvích, ale NEPŘETRŽITĚ! Jistě je Vám známo, že dávky radioaktivity se kumulují...
A dokud se Temelín či Dukovany neupšouknou, představují bezkonkurenčně nejčistší ze všech zdrojů energie. V tom mohou jádru konkurovat jedině vodní elektrárny, jenže maximální úhrnná kapacita, která u nich připadá v úvahu, je příliš nízká, než aby nás spasila.
Větrníky v našich podmínkách vyrobí jen o málo víc energie, kolik jí sežrala jejich výroba, přeprava na místo a stavba. A kolik jí pak ještě sežere jejich údržba. Na pobřeží Severního moře smysl mají, tady ne. A jejich likvidace po skončení životnosti? Vsadím se, že ty, kteří je postavili, k ní nikdo nedonutí; stejně jako solární barony k likvidaci solárních parků. Ti někam zmizí a zaplatí to daňoví poplatníci.
Budou-li další generace něčemu spílat, bude to předposranost, s jakou se hloupě bráníme jádru.
JŠ
Jan Šimůnek
2.2.2019 13:10 Reaguje na Karel PloranskýCena likvidace jaderné elektrárny a dlouhodobého uložení paliva je započtena do ceny energie z JE. Naopak, cena likvidace sluneční nebo větrné elektrárny do ceny elektřiny z nich započtena není, přitom je v přepočtu na kWh vyprodukované energie za celou dobu životnosti těchto zařízení výrazně vyšší než u jaderných elektráren.
A praxe je taková, že "solární baroni" mají možnost vyhlásit úpadek, provozované zařízení opustit a náklady na jeho likvidaci přenechat obci, okresu či kraji (což se už opakovaně stalo). Provozovatelé JE tuto možnost ze zákona nemají. Proto jsou OZE tak dobrý džob.
V případě tsunami, která by zaplavila Dukovany nebo Temelín (jako byla zaplavena Fukušima) bychom opravdu měli úplně jiné starosti než havárii jejich rektorů (pravděpodobně už žádné).
A možná ještě něco: Z vypáleného jaderného paliva se dají těžit lanthanoidy, které jsou nezbytné pro LED (a tím celou optoelektroniku). Tč. je monopolním dodavatelem těchto prvků Čína. Takže provozování JE nás paradoxně může zbavit závislosti na Číně (na rozdíl od OZE). Docela by mě zajímalo, kolik procent penízků v kasičkách ekologických organizací, bojujících proti JE, je čínského původu.
Odpovědět
A praxe je taková, že "solární baroni" mají možnost vyhlásit úpadek, provozované zařízení opustit a náklady na jeho likvidaci přenechat obci, okresu či kraji (což se už opakovaně stalo). Provozovatelé JE tuto možnost ze zákona nemají. Proto jsou OZE tak dobrý džob.
V případě tsunami, která by zaplavila Dukovany nebo Temelín (jako byla zaplavena Fukušima) bychom opravdu měli úplně jiné starosti než havárii jejich rektorů (pravděpodobně už žádné).
A možná ještě něco: Z vypáleného jaderného paliva se dají těžit lanthanoidy, které jsou nezbytné pro LED (a tím celou optoelektroniku). Tč. je monopolním dodavatelem těchto prvků Čína. Takže provozování JE nás paradoxně může zbavit závislosti na Číně (na rozdíl od OZE). Docela by mě zajímalo, kolik procent penízků v kasičkách ekologických organizací, bojujících proti JE, je čínského původu.
ig
2.2.2019 18:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Lanthanoidy se dají těžit i větrných elektráren, hlavně tedy neodym :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.2.2019 06:14 Reaguje naAle jen ten, co jsme ho tam dřív nacpali, zatímco v jaderných reaktorech tyhle prvky vznikají nově.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.2.2019 17:47 Reaguje na Jan ŠimůnekŠkoda, že nemáme dvě České republiky. Zelenou a Jadernou.
Stačilo by nechat uběhnout dostatečně dlouhou časovou řadu a pak porovnat, kdo je na tom lépe.
Myslím si, že pánové Svoboda,Šimůnek a spol. by ještě rádi žádali o víza . :-)
Odpovědět
Stačilo by nechat uběhnout dostatečně dlouhou časovou řadu a pak porovnat, kdo je na tom lépe.
Myslím si, že pánové Svoboda,Šimůnek a spol. by ještě rádi žádali o víza . :-)
JS
Jiří Svoboda
4.2.2019 21:41 Reaguje na Miroslav VinklerNebyl jsem to já, kdo zbaběle vystoupil z naší soukromé diskuse o OZE, protože jste nebyl schopen reagovat na elementární otázky týkající se jejich závažných nedostatků.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.2.2019 16:42 Reaguje na Miroslav VinklerMno, ty ekologicky čisté projekty zde už byly. Asi nejdůsledněji to vedl Pol-Pot v Kambodži. Myslím, že většina těch, z jejichž lebek jsou v kambodžských pralesích pyramidy, by raději šla stanovat na nádvoří Temelína nebo Dukovan.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.2.2019 17:47 Reaguje na Jan ŠimůnekŠkoda, že nemáme dvě České republiky. Zelenou a Jadernou.
Stačilo by nechat uběhnout dostatečně dlouhou časovou řadu a pak porovnat, kdo je na tom lépe.
Myslím si, že pánové Svoboda,Šimůnek a spol. by ještě rádi žádali o víza . :-)
Odpovědět
Stačilo by nechat uběhnout dostatečně dlouhou časovou řadu a pak porovnat, kdo je na tom lépe.
Myslím si, že pánové Svoboda,Šimůnek a spol. by ještě rádi žádali o víza . :-)
PH
Pavel Hanzl
15.2.2020 08:30Není ten člověk náhodou bratr Dluhoška Sobotkojc, premiéra za ČSSD a jeden z největších solárních baronů?
Odpovědět
