Zdeněk Sobotka: Jaké je řešení velkého problému jádra v malé zemi?
Takové „jasné slovo“ ale nemusí být pro ostatní investory v energetice a veřejnost, tedy spotřebitele a daňové poplatníky, čili pro celý trh, dobrou zprávou. Ukázalo se to paradoxně v případě nepovedené podpory obnovitelných zdrojů, kterou spustil zákon z roku 2005. Stát o šest let později napravil svou vlastní chybu tak, že potrestal investory. A zdá se, že v řetězci chyb chce pokračovat i nadále, když hodlá z aukcí, tedy efektivního systému pro výběr dodavatele obnovitelné elektřiny, vyloučit některé typy zdrojů (např. právě velké fotovoltaiky), aniž by měl pro to ekonomický argument.
Když se vrátím k očekávanému letošnímu rozhodnutí – zda bude nová jaderná elektrárna, nebo ne – napadá mě, že rizika takového rozhodnutí, bude-li kladné, opět ponese nejen trh a jeho hráči, včetně všech občanů. Také samotný investor ponese jak ekonomická, tak politická rizika. Žijeme totiž v Česku a nikdo mu proto nemůže garantovat, že se za pár let radikálně nezmění politická reprezentace, která přijde se zcela jinou energetickou koncepcí. Je tudíž otázkou, zda v takové situaci lze vůbec vyjednat oboustranně výhodnou smlouvu. Rozhodování, které čeká vládu, je natolik složité, že by před ním zřejmě couvli i nejlepší z nejlepších soukromých hráčů světové energetiky.
Má tedy velký problém jádra v malé zemi, navíc v mlýnském kameni mezi několika mocnostmi, nějaké správné řešení? Těžko radit, ale co kdyby se pro změnu stát a experti podívali na naši energetickou koncepci obrácenou optikou? Namísto malování grafů, kolik má ten který zdroj v roce 2040 vyrábět, by představili sadu opatření na podporu podnikatelských iniciativ, inovací, vědy a výzkumu v energetice tak, aby do budoucna mohlo převzít odpovědnost za dostatek elektřiny diverzifikované portfolio mnoha zdrojů a investorů?
To není nic proti jádru. I zde by náš stát měl projevit prozíravost a nadále investovat slušné sumy do jaderného výzkumu a vzdělání, které má v Česku tradici a stále dobrý zvuk. Vždyť už i aplikovaný výzkum přichází například s malými jadernými reaktory, které mohou zásadně změnit globální energetiku, pomoci s radikálním snížením emisí, a flexibilně doplnit obnovitelné zdroje. Jestli se tak stane, to však ukáže až čas. A trh.
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (36)
Milan Milan
28.1.2019 09:46Jiří Svoboda
29.1.2019 16:52 Reaguje na Milan MilanJan Křížek
30.1.2019 12:12 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
31.1.2019 10:20 Reaguje na Jan KřížekJan Šimůnek
28.1.2019 19:46Miroslav Vinkler
29.1.2019 09:20 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud se distancují od jádra, nyní i od uhlí a inklinují k OZE + plyn z Ruska, měli bychom si nejdříve odpovědět na otázku, zda ne oni, ale my nejdeme špatným směrem.
Energetická náročnost naší ekonomiky je cca 2x než v Německu- například.
Jiří Svoboda
29.1.2019 16:46 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
29.1.2019 18:28 Reaguje na Jiří SvobodaJeště dalších 15 let a můžete přidat nový komentář o tom ,jak to dělají blbě.
Vaše sdělení "Radioaktivita má jednu velkou přednost. Ta silná rychle přestane a ta slabá je víceméně na úrovni přirozené radiokativity. " zakládám do sbírky nehynoucích bonmotů.
Ŕekl bych, že vědeckým problémem pak zůstává pouze přesně stanovit čas a místo doby silné radiace pobytu pro obyvatele, což se ne zcela povedlo ve Fukušimě nebo Černobylu.
Němci jsou holt chytřejší, což ne každému dojde.
Jiří Svoboda
30.1.2019 10:08 Reaguje na Miroslav VinklerVáš přístup je podobný, jako odmítat používání ohně, protože tím můžete způsobit požár.
Ale jinak si klidně zůstaňte u svého: Němci a Vinkler jsou holt chytřejší.
Miroslav Vinkler
30.1.2019 10:32 Reaguje na Jiří SvobodaVy se zabýváte emocemi, já objektivními údaji.
Podle oficálních statistik kvůli tomu za tři roky od havárieve Fukušimě zemřelo 1 656 lidí, uvádí britský deník The Times.
Doporučuji vám silnou radioaktivní koupel, nejlépe v Jáchymově.
Jiří Svoboda
31.1.2019 10:23 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.2.2019 06:32 Reaguje na Jiří SvobodaPostup státu při hledání úložiště pro vyhořelé jaderné palivo dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.
Náklady na stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.
A jak jedná Správa úložišť s obcemi ?
Takto : "Neumí a nechce jednat se samosprávami i obyvateli těchto měst a obcí poctivě, otevřeně, bez manipulací a podle předem zveřejněných pravidel. Nedojde-li k zásadní změně, bude zbytečný konflikt pokračovat i nadále" .
Stejně jako vy, pane Svobodo.
Jiří Svoboda
1.2.2019 13:22 Reaguje na Miroslav VinklerZřejmě vás dost baví kydat mi na hlavu hnůj.
Miroslav Vinkler
1.2.2019 16:07 Reaguje na Jiří SvobodaČeská republika není na zodpovězení této otázky sama, musí se jí zabývat všechny země, které vlastní jaderné elektrárny. Zatím ale neexistuje shoda v názoru, jaký způsob konečného zneškodnění paliva je nejlepší.
Ze závěrů studie Výboru pro separační technologie a systémy transmutace, ustaveného v USA Národní radou pro výzkum na žádost amerického ministerstva energetiky, plyne, že žádná ze současně navrhovaných transmutačních technologií neodstraňuje potřebu hlubinného uložení zbytkových odpadů.
V České republice neexistuje průmyslové odvětví zabývající se přepracováním vyhořelého jaderného paliva. Existují proto jen dvě možnosti jak postupovat v případě nastoupení koncepčního směru likvidace vyhořelého paliva transmutačními technologiemi: buď na našem území postavit závod na přepracování vyhořelého paliva a speciální reaktory na transmutaci aktinidů a štěpných produktů,
anebo vyvážet naše vyhořelé palivo k přepracování a transmutaci do zahraničí. (kam ? :-) )
Nadřazeným hlediskem ve volbě mezi dvěma zásadními koncepcemi nakládání s vyhořelým palivem je etický princip (nevystavit současné ani budoucí generace riziku ohrožení).
Téměř všechny státy světa, které mají vyhořelé jaderné palivo, intenzivně pracují na přípravě hlubinných úložišť.
No, a u nás se to dělá způsobem výše uvedeným. Manipuluje se s veřejným míněním a lže se. - viz stanovisko Platformy proti hlubinnému úložišti.
Jiří Svoboda
2.2.2019 20:20 Reaguje na Miroslav VinklerKlidně bez uzardění vystavujeme budoucí generace jistotě globální klimatické změny a tady je strach ze zcela mizivého rizika. Tomu se myslím říká pokrytectví.
Bohužel Platforma proti hlubinnému úložišti je manipulována ekologisty typu Calla, kteří si platformu berou jako rukojmí v boji proti JE. Bohužel, to je druhá strana mince.
Závody na přepracování a reaktory, které jsou certifikovány na použití MOX paliva jsou v Anglii, Francii, Rusku, Japonsku a je jistě, že budou přibývat.
Jan Šimůnek
5.2.2019 16:39 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.2.2019 16:45 Reaguje na Jiří SvobodaV ČR máme dvě JE , Temelín(2x1055) a Dukovany (4x510)MW
Suma: 4,150 x 30 = 124,5tun odpadu/rok
Za dvacet let to bude 2490 tun vyhořelého paliva, které se nachází v meziskladech.Jde o směs původního oxidu uraničitého (více než 96 %) a nově vzniklých příměsí oxidu plutoničitého a sloučenin téměř všech prvků Mendělejevovy tabulky, které vznikly štěpením jader 235U během řízené štěpné řetězové reakce. Většina štěpných produktů jsou radioaktivní izotopy, které by po uvolnění do životního prostředí představovaly pro člověka vážné nebezpečí.
Teď třešnička na dortu !!!!!
ČEZ, a. s., je odpovědná pouze za skladování, za konečné uložení však odpovídá stát.
K tomu účelu byla zřízena Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)
To je bezva kšeft, ČEZ si vytváří zisky a odpovědnost za odpad hodí na stát. Tedy na všechny občany.
Miroslav Vinkler
1.2.2019 16:10 Reaguje na Jiří Svobodazdroj : 18. září 2018 ,www.idnes.cz
Teď mluv, Hamlete !
Jan Šimůnek
1.2.2019 16:52 Reaguje na Miroslav VinklerTo, že si někdo vysoudí odškodné za nějakou rakovinu coby nemoc z toho či onoho ještě neznamená, že ji skutečně z této příčiny dostal Tam jde spíš o to, jak jsou nastavena pravidla takového uznání, která prakticky vždy pracují s nějakou globální fikcí.
Zcela z jiného soudku:
U nás není uznáván infarkt jako nemoc z povolání u učitelů (přestože má učitel ve spojení se svým povoláním řadu "infarktových" rizikových faktorů). Vychází se z toho, že ty faktory může mít i z vlivů mimo zaměstnání (to je ta "globální fikce", zde nastavená v neprospěch učitelů).
Jedinou výjimkou byl infarkt na táboře nebo škole v přírodě, kdy byl ten učitel s děcky 24 hodin denně.
Tím jen ukazuji na to, že v citovaném případě je relevantnější to, jak mají Japonci nastavenou legislativu (o čemž nevím nic) než to, zda skutečně tu rakovinu dostal z ozáření. Případně zda to ministerstvo podlehlo nějaké organizované demagogické kampani.
To samé se týká i různých vysouzení odškodnění za to či ono v USA; ty výroky soudů mají naprosto nulovou relevanci k biomedicínské realitě a není možné je brát jako biomedicínský důkaz.
Jan Šimůnek
1.2.2019 16:54 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.2.2019 17:12 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
2.2.2019 12:58 Reaguje na Miroslav VinklerKdyž máte 1000 lidí s rakovinou a statisticky víte, že u 100 z nich ji vyvolal nějaký konkrétní činitel (třeba s pravděpodobností 99,5 procent), nemáte nejmenší šanci určit, kteří z té tisícovky to jsou. Házení kostkou nebo mincemi má asi stejnou informační hodnotu jako sebesofistifikovanější vyšetření.
Dokonce i průkaz chemického karcinogenu (nebo jeho metabolitu), navázaného na DNA, ve tkáních nedává jistotu, že ten nádor vyvolal zrovna tento činitel. A to jste v takovém případě o level výš než u ionizujícího záření, které žádné specifické stopy na DNA nezanechává.
A statistika z jednoho člověka je prostě nesmysl ve své podstatě.
Čili to rozhodnutí zdravotních politiků je z odborného hlediska bezcenný nesmysl.
Každopádně platí, že pokud má někdo takový problém s radioaktivitou tak jediným rozhodnutí takového jedince (tedy pokud má alespoň průměrné IQ) je protestovat proti tzv. energiewende. Toto německé rozhodnutí totiž vedlo a vede k masivnímu nárůstu těžby a spalování uhlí. A jak ví každý školák, tak uhelná elektrárna uvolní do prostředí podstatně víc radioaktivity než jaderná.
Michal Ukropec
31.1.2019 09:23Jan Šimůnek
2.2.2019 12:59 Reaguje na Michal UkropecKarel Ploranský
1.2.2019 02:10Budu-li předpokládat tu horší variantu, nedožijeme se toho, že vyhořelé jaderné palivo bude znovu využito - že sice už teoreticky známé, ale zatím nerealizovatelné technologie reaktorů se nepodaří uplatnit. V tom případě to palivo v úložištích bude skutečně odpadem, ale opravdu mne nenapadá, proč by si někdo měl lámat hlavu s likvidací těch úložišť? Radioaktivní odpad uložený hluboko pod zemí v místě pečlivě vybraném s ohledem na seismiku a další kritéria mi opravdu nepřipadá jako hrozba.
Likvidace jaderných zařízení (reaktorů) bude náročnější, ale pro životní prostředí rozhodně nepředstavují větší zátěž, než současná výroba a pozdější likvidace tolik oslavovaných fotovoltaických panelů. Při jejich výrobě vzniká tolik svinstev, že v Kanadě, kde byly původně soustředěné největší výrobní kapacity, ji ZAKÁZALI. Proto se dnes vyrábějí převážně v Číně - tam to ale nevadí, tam jak známo na ochranu životního prostředí velmi pečlivě dbají :-)
Až nedejbůh přijde nějaká havárie? No - samozřejmě to není stoprocentně vyloučené, ale pravděpodobnost je rozhodně menší, než že nás zabijí sajrajty, které zemědělci beztrestně sypou na pole a výrobci potravin beztrestně cpou do všeho, co jíme.
A Temelín či Dukovany by se musely "upšouknout" opravdu pořádně, aby do ovzduší pustily množství radioaktivity ALESPOŇ SROVNATELNÉ s tím, které obsahuje všechen ten popílek, kterým nás za ty desítky let zasypaly uhelné elektrárny. Tady v Severočeském kraji mi z nich padá radioaktivní materiál za krk sice po malých množstvích, ale NEPŘETRŽITĚ! Jistě je Vám známo, že dávky radioaktivity se kumulují...
A dokud se Temelín či Dukovany neupšouknou, představují bezkonkurenčně nejčistší ze všech zdrojů energie. V tom mohou jádru konkurovat jedině vodní elektrárny, jenže maximální úhrnná kapacita, která u nich připadá v úvahu, je příliš nízká, než aby nás spasila.
Větrníky v našich podmínkách vyrobí jen o málo víc energie, kolik jí sežrala jejich výroba, přeprava na místo a stavba. A kolik jí pak ještě sežere jejich údržba. Na pobřeží Severního moře smysl mají, tady ne. A jejich likvidace po skončení životnosti? Vsadím se, že ty, kteří je postavili, k ní nikdo nedonutí; stejně jako solární barony k likvidaci solárních parků. Ti někam zmizí a zaplatí to daňoví poplatníci.
Budou-li další generace něčemu spílat, bude to předposranost, s jakou se hloupě bráníme jádru.
Jan Šimůnek
2.2.2019 13:10 Reaguje na Karel PloranskýA praxe je taková, že "solární baroni" mají možnost vyhlásit úpadek, provozované zařízení opustit a náklady na jeho likvidaci přenechat obci, okresu či kraji (což se už opakovaně stalo). Provozovatelé JE tuto možnost ze zákona nemají. Proto jsou OZE tak dobrý džob.
V případě tsunami, která by zaplavila Dukovany nebo Temelín (jako byla zaplavena Fukušima) bychom opravdu měli úplně jiné starosti než havárii jejich rektorů (pravděpodobně už žádné).
A možná ještě něco: Z vypáleného jaderného paliva se dají těžit lanthanoidy, které jsou nezbytné pro LED (a tím celou optoelektroniku). Tč. je monopolním dodavatelem těchto prvků Čína. Takže provozování JE nás paradoxně může zbavit závislosti na Číně (na rozdíl od OZE). Docela by mě zajímalo, kolik procent penízků v kasičkách ekologických organizací, bojujících proti JE, je čínského původu.
Jan Šimůnek
4.2.2019 06:14 Reaguje naMiroslav Vinkler
4.2.2019 17:47 Reaguje na Jan ŠimůnekStačilo by nechat uběhnout dostatečně dlouhou časovou řadu a pak porovnat, kdo je na tom lépe.
Myslím si, že pánové Svoboda,Šimůnek a spol. by ještě rádi žádali o víza . :-)
Jiří Svoboda
4.2.2019 21:41 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
5.2.2019 16:42 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
4.2.2019 17:47 Reaguje na Jan ŠimůnekStačilo by nechat uběhnout dostatečně dlouhou časovou řadu a pak porovnat, kdo je na tom lépe.
Myslím si, že pánové Svoboda,Šimůnek a spol. by ještě rádi žádali o víza . :-)